ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP PŘEROV AKTUALIZACE 2016 I. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Transkript

1 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP PŘEROV AKTUALIZACE 2016 I. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ DATUM ZPRACOVÁNÍ: PROSINEC 2016

2

3 Zpracoval: Mgr. Jiří Janalík Magistrát města Přerova, Odbor koncepce a strategického rozvoje, oddělení územního plánování

4

5 Obsah: A. Základní charakteristika ORP Přerov...6 B. Hodnoty území B. 1. Kulturní hodnoty B. 2. Přírodní hodnoty B. 3. Civilizační hodnoty B. 4. Limity využití území C. Rozbor udržitelného rozvoje tematické rozbory SWOT analýzy C. 1. Horninové prostředí a geologie C. 2. Vodní režim C. 3. Hygiena životního prostředí C. 4. Ochrana přírody a krajiny C. 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa C. 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura C. 7. Sociodemografické podmínky C. 8. Bydlení C. 9. Rekreace C. 10. Hospodářské podmínky D. Rozbor udržitelného rozvoje území D. 1. Metodika zpracování RURÚ a související legislativa D. 2. Postup zpracování RURÚ E. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek jednotlivých pilířů F. Závěr vyhodnocení vyváženosti územních podmínek, definice problémových oblastí. 64 G. Vymezení problémů k řešení v ÚPD H. Použité zkratky I. Přílohy VÝKRESOVÁ ČÁST 1. Výkres hodnot 1 : Výkres limitů 1 : Výkres problémů 1 : Výkres záměrů 1 :

6 A. Základní charakteristika ORP Přerov Správní obvod obce s rozšířenou působností (dále jen ORP ) Přerov se rozprostírá na jihu Olomouckého kraje a sousedí se správními obvody obcí s rozšířenou působností Prostějov, Olomouc, Lipník nad Bečvou, Bystřice pod Hostýnem, Holešov a Kroměříž. Jedná se o území o celkové rozloze ha. ORP Přerov se územně skládá ze 3 měst (Přerov, Kojetín, Tovačov), 2 městysů (Dřevohostice, Brodek u Přerova) a 54 venkovských obcí. Jedná se tedy o značně členité území z pohledu rozmístění obyvatelstva. Co se týče využití půdy, jedná se o typickou zemědělskou oblast s dominantním centrem městem Přerovem. Nejvíce obyvatel a aktivit (ekonomické vazby, dojížďka do zaměstnání, za službami, vzděláním) v ORP Přerov je koncentrováno do nivy Bečvy a Moravy s dominantním centrem v Přerově. Přerov je pro většinu obcí ORP převažujícím cílem dojížďky. Výjimkou jsou obce v oblasti Kojetínska, Tovačovska a vybrané obce ve východní části ORP, které vykazují odlišnou spádovost. Pro tyto obce je hlavním centrem dojížďky za zaměstnáním Kojetín, Tovačov, Lipník nad Bečvou nebo Bystřice pod Hostýnem. Řada obcí v těchto oblastech nemá jedno hlavní spádové centrum dojížďky do zaměstnání. Některé venkovské obce také koncentrují významnou část pracovních příležitostí (např. Troubky, Prosenice). SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ PŘEROV: Seznam obcí v ORP Přerov 1 Beňov 2 Bezuchov 3 Bochoř 4 Brodek u Přerova 5 Buk 6 Císařov 7 Citov 8 Čechy 9 Čelechovice 10 Dobrčice 11 Domaželice 12 Dřevohostice 13 Grymov 14 Horní Moštěnice 15 Hradčany 16 Kojetín (POÚ) 17 Kokory 18 Křenovice 19 Křtomil 20 Lazníčky 21 Lazníky 22 Lhotka 23 Lipová 24 Líšná 25 Lobodice 26 Měrovice nad Hanou 27 Nahošovice 28 Nelešovice 29 Oldřichov 30 Oplocany 31 Oprostovice 32 Pavlovice u Přerova 33 Podolí 34 Polkovice 35 Prosenice 36 Přerov 37 Přestavlky 38 Radkova Lhota 39 Radkovy 40 Radslavice 41 Radvanice 42 Rokytnice 43 Říkovice 44 Sobíšky 45 Stará Ves 46 Stříbrnice 47 Sušice 48 Šišma 49 Tovačov 50 Troubky 51 Tučín 52 Turovice 53 Uhřičice 54 Věžky 55 Vlkoš 56 Výkleky 57 Zábeštní Lhota 58 Žákovice 59 Želatovice 6

7 Místní části města Přerov: 1 Přerov I-Město 2 Přerov II-Předmostí 3 Přerov III-Lověšice 4 Přerov IV-Kozlovice 5 Přerov V-Dluhonice 6 Přerov VI-Újezdec 7 Přerov VII-Čekyně 8 Přerov VIII-Henčlov 9 Přerov IX-Lýsky 10 Přerov X-Popovice 11 Přerov XI-Vinary 12 Přerov XII-Žeravice 13 Přerov XIII-Penčice Místní části města Kojetín: Kojetín, Kovalovice u Kojetína, Popůvky u Kojetína. Místní části obce Beňov: Beňov, Prusy. Místní části obce Brodku u Přerova: Brodek u Přerova, Luková. Místní části obce Pavlovice u Přerova: Pavlovice u Přerova, Prusínky. Místní části obce Vlkoš: Vlkoš, Kanovsko. Politika územního rozvoje České republiky (dále jen ČR), ve znění Aktualizace č. 1, vymezuje na území ORP Přerov dvě rozvojové osy republikového významu: OS8 Rozvojová osa Hradec Králové/Pardubice Moravská Třebová Mohelnice Olomouc Přerov (jedná se o území ovlivněné připravovanou dálnicí D55 v úseku Olomouc Přerov a III. tranzitním železničním koridorem Česká Třebová - Přerov). OS11 Rozvojová osa Lipník nad Bečvou Přerov Uherské Hradiště Břeclav hranice ČR/Rakousko (jedná se o území ovlivněné připravovanou dálnicí II.třídy D55 v úseku Přerov Uherské Hradiště Břeclav, železničními tratěmi č. 270 v úseku Lipník nad Bečvou Přerov (III. tranzitní železniční koridor), č. 330 Přerov Břeclav (II. tranzitní železniční koridor) a spolupůsobením center Přerov, Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou, Hodonín a Břeclav.). V Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění aktualizace č. 1 je upřesněno vymezení rozvojových os republikového významu: OS8 na území Olomouckého kraje prochází územím ORP Zábřeh, Mohelnice, Litovel, Olomouc a Přerov, kde zasahuje do níže popsané RO6 Přerov a dále na území obce Kokory. Úkoly pro územní plánování pro toto území jsou uvedeny v článku výše uvedených ZÚR OK ve znění aktualizace č. 1. OS11 na území Olomouckého kraje prochází územím ORP Lipník nad Bečvou a Přerov, kde zasahuje do níže popsané RO6 Přerov a dále na území obcí Prosenice, Buk, Radvanice, Horní Moštěnice a Říkovice. Úkoly pro územní plánování pro toto území jsou uvedeny v článku 8.1.A.2.1. výše uvedených ZÚR OK ve znění aktualizace č. 1. A dále Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (dále jen ZÚR OK) ve znění aktualizace č. 1 vymezují další rozvojovou oblast nadregionálního významu. RO6 Přerov, jež je vymezena obcemi Bochoř, Brodek u Přerova, Lhotka, Přerov a Rokytnice. Úkoly pro územní plánování pro toto území jsou uvedeny v článku výše uvedených ZÚR OK ve znění aktualizace č. 1. RO6 Přerov je považováno za jeden z hlavních pólů rozvoje kraje a z tohoto důvodu je stanoveno, aby zde byly lokalizovány strategické rozvojové zóny kraje. 7

8 Z výše uvedeného tedy vyplývá, že se na území ORP nachází 3 hlavní rozvojové osy vybíhající z města Přerova, a sice Přerov Olomouc, Přerov Lipník n. B. Ostrava a Přerov Hulín Uherské Hradiště. Tyto rozvojové osy kopírují rozmístění hlavních center osídlení propojených páteřní dopravní sítí. Historicky je Přerovsko nejvíce provázáno s územím Moravské brány směr Lipník n. B., Hranice a Ostrava. Těmto vazbám ostatně odpovídá i vymezení bývalého okresu Přerov (do roku 2002). Na území ORP Přerov Politika územního rozvoje ČR, ve znění návrhu Aktualizace č. 1, nevymezuje žádnou specifickou/problémovou oblast republikového významu. V rámci ZÚR OK ve znění aktualizace č. 1 jsou na území ORP vymezeny tyto další specifické oblasti nadmístního významu: - jjihozápadní část území ORP Přerov - Tovačov, Oplocany, Lobodice, Uhřičice, Polkovice, Kojetín, Měrovice nad Hanou, Stříbrnice, Křenovice Za zásadní problémy této oblasti se považuje vysoká míra nezaměstnanosti, nevyvážená vzdělanostní struktura, nízká úroveň mezd a omezená mobilita obyvatel za prací. Hospodářský rozvoj a sociální soudržnost obyvatel by se v této oblasti měly podporovat zejména vytvořením podmínek pro: - přiměřenou lokalizaci zastavitelných ploch pro bydlení; - zkvalitnění dopravní, technické a občanské infrastruktury; - rozvoj podnikatelských aktivit, rekreace a cestovního ruchu, ekologického zemědělství a tradičních řemesel vymezením vhodných rozvojových území a pravidel pro umísťování těchto aktivit v obcích i v krajině v koordinaci s ochranou přírody a krajiny; - optimální využívání zejména stávajících areálů a zastavěných ploch, tj. upřednostňovat intenzifikaci a funkční optimalizaci využití území, nikoliv extenzivní rozvoj zástavby v krajině. Specifická oblast ST4 jedná se o území s vysokou koncentrací stávající a očekávané těžby (obce Brodek u Přerova, Cítov, Císařov a část k. ú. obcí Rokytnice a Troubky) V této oblasti se připouští zahájit postupem dle Územní studie štěrkopísků pořízené Krajským úřadem Olomouckého kraje přípravu dalších ložisek, a to především v souvislosti s výrazným úbytkem zásob a postupným ukončením a zahlazením těžby stejné komodity na okolních ložiskách. V místě plánovaných těžeb realizovat pokud možno v maximální míře přírodě blízká protipovodňová opatření s využitím skrývek při stavbě a opravách povodňových hrází, bočních poldrů apod. pro ochranu obcí. Konkrétní limity pro minimální přiblížení těžby k sídlu stanoví územní plán (včetně SEA) a posouzení konkrétního záměru (EIA). Specifická oblast ST5 území s vysokou koncentrací očekávané těžby (obec Oldřichov a část k. ú. obcí Sušice a Radslavice). V této oblasti žádná velkokapacitní těžba doposud neprobíhá (pouze za hranicí ST5). Postupem dle Územní studie štěrkopísků se připouští zahájení souběžných těžeb v plošném rozsahu celkem cca do 40 ha, za splnění zákonných podmínek, respektujících co nejnižší zátěž na jednotlivé složky životního prostředí Jako problematická byla označena oblast Tovačovska a Kojetínska a to zejména z důvodu nepříznivé hospodářské a sociální situace (vysoká nezaměstnanost, nízká podnikatelská aktivita, nízká mobilita obyvatel, nízká úroveň vzdělanosti). Specifickým problémem oblasti nivy Moravy a Bečvy je probíhající a plánovaná těžba štěrkopísků, která musí být náležitě připravena s ohledem na minimální dopady na životní prostředí, zejména na vodní režim v krajině. 8

9 ORP Přerov je dle Strategie regionálního rozvoje (SRR) ČR pro období zařazeno mezi hospodářsky problémové regiony. To znamená, že ORP Přerov spadá na základě daných ukazatelů (HDP, míra nezaměstnanosti, zadluženost na 1 obyvatele, dávky v hmotné nouzi a saldo migrace) do skupiny obcí, které nepřesáhly stanovenou hranici multikriteriálního hodnocení 25 %. V tomto případě nese vinu především vyšší podíl nezaměstnaných a negativní hrubá míra migračního salda. Nárůst nezaměstnanosti je důsledkem úpadku průmyslové výroby velkých podniků (např. Kazeto, Meopta - optika, Přerovské strojírny) a sociálním složením obyvatelstva. V posledních letech lze pozorovat zvyšující se koncentraci obyvatel ze sociálně slabších skupin do města Přerova, z čehož vyplývají problémy s nezaměstnaností, růstem kriminality a výskytem sociálně-patologických jevů. Územím ORP Přerov procházejí silnice I. třídy I/55 (Olomouc Přerov Uherské Hradiště) a I/47 (Přerov Lipník nad Bečvou Hranice) a jižní částí ORP dálnice D1, které tvoří hlavní tahy silniční dopravní sítě v území. Územím ORP Přerov dále prochází trasy II. tranzitního železničního koridoru (Česká Třebová Olomouc Přerov Břeclav, resp. Přerov Ostrava Bohumín Polsko) a III. tranzitního železničního koridoru (Česká Třebová Olomouc Ostrava Bohumín Slovensko). Důležitým koridorem regionálního významu je také trať č. 300 Brno Kojetín Přerov, kde je plánováno zdvoukolejnění a modernizace tratě. Nezaměstnanost v ORP Přerov se stejně jako v celém Olomouckém kraji se od roku 2014 snižuje. Podíl nezaměstnaných nicméně je ale stále vyšší než v případě Olomouckého kraje nebo celé ČR. V roce 2015 měla zemědělská půda v ORP Přerov rozlohu ha, což představovalo necelých 74 % rozlohy území celého správního obvodu. Zemědělská půda je jednou z největších hodnot území, co se týče přírodních zdrojů. Oproti roku 2006 došlo k úbytku zemědělské půdy, nejvýrazněji (o více než 7 %) v obcích Radkova Lhota, Tučín a Žákovice (viz kartogram Bilance výměry zemědělské půdy 2006/2015 na str. 20). Orná půda ve stejném roce zaujímala ha. Přestože je krajina ORP Přerov převážně intenzivně zemědělsky obhospodařována, vyskytuje se zde několik lokalit ceněných z hlediska ochrany přírody (maloplošná zvláště chráněná území) a nacházejí se zde evropsky významné lokality Natura Z geomorfologického hlediska území ORP Přerov leží na rozhraních České vysočiny (Nízký Jeseník) a Západní Karpaty (Hornomoravský úval, Moravská brána a Podbeskydská pahorkatina). Východní část ORP (niva Moravy a Bečvy) a oblast Moravské brány mají rovinatý charakter a kvalitní půdy vhodné pro intenzivní zemědělskou výrobu. Naopak sever a jihovýchod je členitější a s větším zastoupením travnatých porostů a lesů. 9

10 B. Hodnoty území V roce 2011 byly v rámci průběžné aktualizace územně analytických podkladů (dále jen ÚAP) zpracovány průzkumy hodnot na území ORP Přerov. Dokumentaci zpracovalo Urbanistické středisko Brno s.r.o. Následně, v rámci 3. aktualizace ÚAP v roce 2014, byly provedeny doplňující průzkumy místních částí města Přerova. Konkrétně se jednalo o Dluhonice, Popovice a Předmostí. V současné době (listopad 2016) probíhá zpracování územní studie krajiny pro území celého Olomouckého kraje. Její výsledky budou zohledněny v následující aktualizaci ÚAP ORP Přerov. V grafické části jsou vybrané hodnoty vymezené ve Výkresu hodnot. B. 1. Kulturní hodnoty Kromě kulturních hodnot chráněných legislativou (limity území) jsou v rámci ÚAP ORP Přerov vymezeny kulturní hodnoty, které přispívají k charakteristickým městským a krajinným kompozicím. Tyto kulturní hodnoty byly vymezeny ve výše uvedené dokumentaci hodnotící přírodní a kulturní hodnoty. Jedná se o dokumentaci Územně analytické podklady ORP Přerov průzkum hodnot území, Urbanistické středisko Brno s.r.o., červen 2011, Brno. V grafické části jsou vymezeny tyto další kulturní hodnoty: urbanisticky cenné prostory prostory zahrnující původní historická jádra a přilehlé zástavby obce, které jsou dokladem historického vývoje obce scenerické cesty cesty přímo souvisí s dynamikou terénu, podobně jako krajinné horizonty a terénní hrany. Scenerické cesty byly vymezeny v místech (komunikace I. - III. třídy, případně i místní a účelové), kde se na určitém úseku cesty střídá větší počet výhledů na krajinnou scenérii nebo panorama Vymezené kulturní hodnoty, které nejsou doloženy v grafické části, jsou však součástí datové části ÚAP. Jedná se o tyto hodnoty: Architektonické objekty vymezeny byly takové objekty, které nejsou zahrnuty mezi nemovité kulturní památky a svým architektonickým řešením se vymykají převažujícím stavebním a architektonickým prvkům v regionu. Dálkové výhledy charakteristické výhledy a průhledy v krajině a zastavěném území, které přispívají ke geniu loci místa. Dominanty dominanty byly vymezeny takovým způsobem, pokud se uplatňovaly z několika pohledů, a to jak lokálních, tak dálkových. Horizonty horizonty a terénní hrany se uplatňují v pohledech zejména ve východní a severní části území. Mají přímou spojitost jak s místy dálkových výhledů, tak i scenerickými cestami a dominantami. V rámci průběžné aktualizace ÚAP byly také aktualizovány válečné hroby dle podkladů Magistrátu města Přerova. 10

11 B. 2. Přírodní hodnoty Kromě přírodních hodnot chráněných legislativou jsou v řešeném území vymezeny tyto přírodní hodnoty: Aleje patří k výrazným krajinotvorným prvkům území, a to jak volné krajiny, tak zastavěného území. Při průzkumu byly hodnoceny aleje ovocné a neovocné, sledován byl druh aleje a její význam. Solitéry vzrostlá zeleň utvářející obraz a charakter území charakteristickým prvkem jsou významné solitérní dřeviny na celém území, které utvářejí charakter kulturní krajiny a zastavěných částí obcí. B. 3. Civilizační hodnoty Jedná se o hodnoty území, spočívající např. v jeho vybavení veřejnou infrastrukturou (dopravní a technickou infrastrukturou, občanským vybavením), dále v možnosti jeho dalšího rozvoje, možností pracovních příležitostí, v dopravní dostupnosti obcí, v dostupnosti veřejné dopravy, ve vlastnostech či různorodosti obytného prostředí, v možnosti využívání krajiny k zemědělským účelům apod. V grafické části jsou vymezeny stávající civilizační hodnoty spočívající v prvcích přispívajících k ochraně zdraví a života obyvatel i jejich majetku (protipovodňová opatření) a hodnoty dopravní (cyklostezky, letiště regionálního významu a dostupnost železnice). B. 4. Limity využití území V grafické části jsou limity vyznačeny ve Výkrese limitů. Limity byly aktualizovány v rámci průběžné aktualizace ÚAP ORP Přerov. Převzata byla data od jednotlivých poskytovatelů a průběžně zapracovávány do datové sady ÚAP. Výkres limitů obsahuje poskytnuté limity od poskytovatelů k 10/2016. Limity využití území tvoří omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území. Právními předpisy a zvláštními právními předpisy je chápána oborová legislativa např. energetický zákon, zákon o pozemních komunikacích, složkové zákony životního prostředí řešící ochranu přírody a krajiny, vodu, zemědělský půdní fond, lesy, ovzduší, horní zákon atd. 11

12 C. Rozbor udržitelného rozvoje tematické rozbory SWOT analýzy Rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen RURÚ) včetně vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území je aktualizován v rámci čtvrté úplné aktualizace ÚAP ORP Přerov na základě zpracovaných SWOT analýz a podkladů pro RURÚ. Výstupem rozboru je především vyhodnocení tří základních pilířů rozboru udržitelného rozvoje území ORP Přerov postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů v platném znění. Problematika udržitelného rozvoje je hodnocena v 10 tematických oblastech, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti v platném znění. Součástí každého tématu je SWOT analýza a vymezení problémů k řešení. Zpracovaná témata: Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (ZPF a PUPFL) Veřejná dopravní a technická infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Hospodářské podmínky Vlastní témata byla zpracována na úroveň jednotlivých obcí viz samostatná textová část Územně analytické podklady správního obvodu ORP Přerov aktualizace 2016 Karty obcí (dále jen Karty obcí). Následně byla provedena SWOT analýza na úrovni správního obvodu, která je součástí každého tématu. 12

13 C. 1. Horninové prostředí a geologie NEROSTNÉ SUROVINY V území ORP Přerov jsou využitelné zdroje nerostných surovin tvořeny: - Fluviálními terasovými štěrkopísky Bečvy. Jedná se o značné zásoby těžených i netěžených ložisek. Těžba probíhá z vody. Jedná se o oblast Tovačova - chráněná ložisková území se nacházejí v rozsáhlém území v prostoru Tovačova, Lobodic, Uhřičic, zasahují okrajově i do Troubek. Dostávají se do střetu s ochranou přírody Evropsky významná lokalita (dále jen EVL) Chropyňský luh. - Bádenskými štěrkopísky těženými na sucho ložisková území Rokytnice, Kokory, Žeravice. - Devonskými vápenci vysokopecní vápence v ložisku Předmostí (netěžený dobývací prostor), ložiska Radvanice, Sobíšky a další ložiska Čelechovice a Radvanice. SESUVY Území ORP Přerov vzhledem ke svým geologickým podmínkám není výrazně ohroženo svahovými deformacemi. Evidovaná sesuvná území se nacházejí zejména v obcích Lobodice, Šišma, Podolí a Dřevohostice. Jedná se o lokality plošně velmi málo rozsáhlé. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY rozsáhlá ložiska štěrkopísků a vápenců zásoby nerostných surovin netvoří překážku pro příznivé životní prostředí a soudržnost společenství obyvatel na většině území ORP území bez výrazného ohrožení sesuvy PŘÍLEŽITOSTI možnosti využití vytěžených prostorů pro ekologickou obnovu území a rekreaci SLABÉ STRÁNKY omezená využitelnost ložisek (Tovačov, Lobodice, Kojetín) střety se zájmy ochrany přírody HROZBY nekontrolovatelná těžba a tím ovlivnění přírody, krajiny a vodního režimu nevhodné využití opuštěných dobývacích prostorů (např. skládkování, stavební plochy) C. 2. Vodní režim VODNÍ TOKY A VODNÍ PLOCHY Celé řešené území je součástí povodí řeky Moravy, jejíž tok se v relativně krátkém úseku nachází v západní části řešeného území. Dalším významným tokem území je řeka Bečva, protékající územím od severovýchodu k jihozápadu a ústí zleva do Moravy u Troubek. Významnějšími toky v území jsou Moštěnka s přítokem Bystřičkou, ústící do Moravy u Kroměříže na jihovýchodě území ORP, Olešnice s přítokem Říka, ústící do Morávky v Brodku na severu území ORP, Haná ústící do Moravy u Postoupek, a Valová, vlévající se do Moravy u Uhřičic a odvodňující území ORP na západě. Území lze rozdělit na povodí Moravy, povodí Valové, povodí Olešnice, povodí Bečvy, a povodí Moštěnky. 13

14 Vodní toky jsou téměř ve všech svých úsecích upravené směrově i spádově a často přeložené do poměrně vzdálených míst od svého původního koryta s opevněnými břehy. Pouze některé části koryt mají přírodní nebo přírodě blízký charakter. Některá z četných původních ramen Moravy a Bečvy jsou doposud využívána jako vodní náhony (Morávka, Malá Bečva, Strhanec) často s velmi dochovaným přírodě blízkým korytem a kvalitními břehovými porosty. Průtoky ve vodních tocích jsou většinou nevyrovnané. Obecně se maximální průtoky objevují v jarních měsících (březen duben), minimální na podzim (září říjen). Kvalita vody v tocích se v posledních letech mírně zlepšuje. Přispívá k tomu i dovybavení obcí čistírnami odpadních vod. Vodní plochy jsou nejrozsáhlejší v nivě Moravy a Bečvy v oblasti těžby štěrkopísků: v Tovačově 326 ha (voda z jezer Tovačov I - sever a Tovačov II je využívána jako zdroj pitné vody pro Přerovsko), Kojetíně 71 ha, Troubkách a Lobodicích 33 ha, Uhřičicích 29 ha, v Přerově 87 ha, dále nalezneme větší vodní plochy v Prosenicích 26 ha, Dřevohosticích 14 ha, Měrovicích nad Hanou 25 ha a Radslavicích 14 ha. Pro zlepšení a zvýšení retenčního potenciálu krajiny je nutné zaměřit se také na budování menších vodních ploch, které nadlepší především ekostabilizující systém krajiny a dále plní protipovodňovou ochranu, a to především v menších územích ohrožovaných především při jarním tání a přívalových dešťových srážkách. Výrazně se těmito opatřeními nadlepší vodní režim i v období dlouhodobého sucha v letních měsících. PODZEMNÍ VODY Výskyt podzemních vod je vázán zejména na nivní a terasové štěrkopísky nivy Moravy (Chráněná oblast přirozené akumulace vod CHOPAV Kvartér řeky Moravy dle Nařízení vlády č. 85/1981 Sb.) na něž je vázána řada jímacích objektů vody. Na území ORP se nachází zdroje pitné vody prameniště Troubky (podzemní vody s kapacitou 105 l/s) s úpravnou vody Troubky. Tento zdroj zásobuje spolu s Tovačovskými jezery Skupinový vodovod Přerov a Skupinový vodovod Kojetín, který je zásoben i z vodního zdroje Klopotovice. Na území se nachází i menší prameniště v Radslavicích, které je zdrojem pro skupinový vodovod Radslavice, a dále prameniště místního významu Sušice. Nachází se zde také významné zdroje přírodních minerálních vod v katastru Horní Moštěnice a Brodku u Přerova. ZRANITELNÉ OBLASTI Zranitelné oblasti jsou ve smyslu předpisu EU 91/676/EHS a 33 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) definovány jako území, kde se vyskytují: - povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo - povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Do zranitelných oblastí je zařazena celá západní část ORP s výjimkou katastru Křenovic, Popůvek a Kovalovic a dále oblast Tučínské pahorkatiny a oblasti jižně od Přerova (od Vlkoše po Beňov). Zranitelná oblast je vymezena také v Grafické části této dokumentace, konkrétně ve výkrese limitů. ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ Území ORP je v části nivy Moravy a Bečvy a navazující nivy Moštěnky, Bystřičky, Valové i Hané ohroženo záplavami. Dle stanovených záplavových území je velká část sídel zejména ve společné nivě Moravy a Bečvy výrazně ohrožena, nejvíce obce historicky založené bez ohledu na přírodní poměry a obce v místech, kde bylo původní koryto vodního toku výrazně směrově upraveno (např. Troubky). 14

15 V rámci území ORP Přerov, zejména při soutoku řek Moravy a Bečvy, jsou vymezena území pro realizaci protipovodňových opatření (území Troubky, Henčlov, Rokytnice, Císařov, Citov, Dluhonice, Přerov-město, Prosenice). Další protipovodňová ochrana formou hrází je navržena také v zastavěném území obce Křtomil, Věžky, Žákovice, Oldřichov, Sušice, Lobodice a další. V souvislosti s vývojem klimatu v posledním období se v povodí Bečvy uvažuje o vybudování retenční nádrže Skalička na území ORP Hranice, která by měla výrazně zlepšit odtokové poměry na Přerovsku. V řešeném území je vymezeno záplavové území a aktivní zóna záplavového území řek Moravy, Bečvy, Moštěnky, Blaty, Valové a Hané. Jelikož aktivní zóny záplavového území prakticky vylučují výstavbu s výjimkou vybraných staveb dopravní a technické infrastruktury a současně tyto zóny byly často vyhlašovány až poté, co byly vydány územní plány dotčených obcí, některé zastavitelné plochy obcí se tak ocitly ve střetu s těmito zónami (např. Tovačov, Troubky, Domaželice). Při pořizování územních plánů či jejich změn je tedy nutné tyto plochy zrevidovat ve vztahu k nově stanoveným podmínkám. V rámci doplňujících průzkumů byly od obcí zjištěny lokality v zástavbě obcí v minulosti postižené lokální záplavou z přívalových dešťů. Jedná se o území malého rozsahu například v obcích Brodek u Přerova, Hradčany, Lazníčky, Lazníky, Líšná nebo Nelešovice. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY přítomnost vodnatých toků Moravy a Bečvy CHOPAV Kvartér řeky Moravy jako využitelný přírodní zdroj většina toků je uměla napřímena či jinak upravena střety zájmů těžby štěrkopísků a CHOPAV část území obcí se nachází v ochranném pásmu velký rozsah zranitelných oblastí přírodních minerálních vod nízká retenční schopnost zemědělsky využívaných ploch a upravených vodních toků v území PŘÍLEŽITOSTI HROZBY revitalizace vodních toků vybudování poldrů a vodních nádrží ohrožení vybraných částí sídel v nivě Moravy a Bečvy povodněmi ohrožení kvality podzemních vod v důsledku nadměrné intenzifikace zemědělství a nadměrné těžby C. 3. Hygiena životního prostředí HLUKOVÉ ZATÍŽENÍ Hlavním zdrojem hlukové zátěže venkovního prostoru na území ORP je v současné době pozemní doprava, a to především doprava silniční a železniční. Hygienický limit hluku z pozemní dopravy v chráněném venkovním prostoru je v současné době obecně dán ekvivalentní hladinou akustického tlaku v hodnotě 60 db pro denní dobu (tj hod.) a 50 db (resp. 55 db v případě hluku ze železniční dopravy) pro noční dobu (tj hod.). Hygienické limity hluku na území ORP Přerov jsou překračovány především podél hlavních dopravních tahů (např. území města Přerova) a podél železnice (např. Citov, Císařov, Rokytnice, Brodek u Přerova, Dluhonice, Přerov, Lověšice, Předmostí, Lýsky, Prosenice, Buk, Radvanice). 15

16 KVALITA OVZDUŠÍ Na většině území ORP (s výjimkou části Tovačovska a Kojetínska) je překročen imisní limit pro ochranu zdraví lidí. Největší znečištění má kvůli kumulaci stacionárních a mobilních zdrojů znečištění město Přerov, následované městem Kojetín. Zdroje znečištění ovzduší se obecně dělí na zdroje mobilní (zejm. dopravní prostředky) a stacionární (nepohyblivá zařízení, která mohou způsobit znečištění ovzduší). Stacionární zdroje se dále podle míry svého vlivu na kvalitu ovzduší dělí na zvláště velké, velké, střední a malé. Největšími zdroji znečištění ovzduší v ORP jsou v současnosti: - silniční doprava, a to zejména jako zdroj polétavého prachu, oxidů dusíku a benzenu, - stacionární energetické a průmyslové zdroje především na území města Přerova a Kojetína STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE Na území ORP se nenachází žádné staré ekologické zátěže, které by významně ohrožovaly kontaminací půdu nebo podzemní vody. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY hlukem z dopravy je zasažena relativně malá část území PŘÍLEŽITOSTI předcházet a omezovat riziko budoucího překračování imisních limitů realizace protihlukových opatření v rámci dopravní infrastruktury v území v kontaktu s obytnou zástavbou SLABÉ STRÁNKY na většině území ORP jsou překročeny imisní limity pro ochranu zdraví HROZBY lokální vytápění tuhými palivy C. 4. Ochrana přírody a krajiny ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ: Velkoplošná zvláště chráněná území Na území ORP Přerov nezasahuje žádné velkoplošné zvláště chráněné území (chráněná krajinná oblast nebo národní park). Maloplošná zvláště chráněná území Na území ORP Přerov se nachází 9 maloplošných zvláště chráněných území (národních přírodních rezervací a přírodních památek): NPR Žebračka - k.ú. Přerov NPR Zástudánčí - k.ú. Lobodice, Tovačov PP Na Popovickém kopci - k.ú. Přerov PP Malé laguny - k.ú. Přerov PP Lhotka u Přerova - k.ú. Lhotka u Přerova PP Lesy u Bezuchova - k.ú. Bezuchov, Hradčany na Moravě, Kladníky, Pavlovice u Přerova, Prusínky, Šišma PP Přestavlcký les - k.ú. Dobrčice, Přestavlky u Přerova, Stará Ves u Přerova PP Vlkoš statek - k.ú. Kanovsko 16

17 Celková výměra maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ) na území ORP je cca 800 ha z toho připadá cca 328 ha na národní přírodní rezervace (NPR), 472 ha na přírodní památky (PP). Maloplošná zvláště chráněná území (dále jen MZCHÚ) se podílejí dvěma procenty na výměře ORP. Rozložení MZCHÚ na území ORP není v závislosti na různé míře zachovalosti přírodního prostředí zcela rovnoměrné. Největší výměra MZCHÚ je situována do Pomoravní a Pobečevské nivy a zahrnuje zbytky lužních porostů a nadregionálně a regionálně významných mokřadů. ÚZEMÍ NATURA 2000: Ptačí oblasti Na území ORP Přerov nezasahuje žádná ptačí oblast Natura Evropsky významné lokality Na území ORP Přerov se nachází 6 evropsky významných lokalit Natura 2000 (dále jen EVL ): CZ Morava - Chropyňský luh CZ Přestavlcký les CZ Dřevohostický les CZ Bečva - Žebračka CZ Lesy u Bezuchova CZ Vlkoš - statek Celková výměra EVL na území ORP Přerov činí cca 4 264,04 ha. Největší podíl EVL najdeme v nivě Moravy a Bečvy. EVL Morava - Chropyňský Luh, se svojí celkovou rozlohou ha zasahuje mimo ORP Přerov i Zlínský kraj (ORP Kroměříž). EVL Žebračka o celkové rozloze 288 ha reprezentuje lužní stanoviště v nivě Bečvy. Jihovýchodně od Přerova se nachází EVL Přestavlcký les, o výměře 210 ha, reprezentující zachovalé fragmenty karpatských dubohabřin, podobně jako EVL Dřevohostický les o výměře 310 ha, severně od Dřevohostic. V severovýchodní části ORP se nachází EVL Lesy u Bezuchova o rozloze 250 ha. Jde o mozaiku karpatských dubohabřin, acidofilních a květnatých bučin a ovsíkových luk. Nejmenší EVL v ORP Přerov je Vlkoš statek, která má rozlohu 0,04 ha. Předmětem jeho ochrany je evropsky významný druh netopýr brvitý. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Stávající závazné vymezení územního systému ekologické stability krajiny (ÚSES) na území ORP Přerov je obsaženo v platném dokumentu Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (nadregionální a regionální prvky ÚSES) a dále v jednotlivých územních plánech měst a obcí (tzv. lokální ÚSES). Výchozím dokumentem lokálního ÚSES je generel ÚSES zpracovaný Magistrátem města Přerova, odborem stavebního úřadu a životního prostředí. Na základě hydrického režimu stanovišť je možno rozlišit dva základní typy větví nadregionálního a regionálního ÚSES: - větve ÚSES s významným ovlivněním podzemní vodou, procházející téměř výhradně podmáčenými až vlhkými stanovišti, - větve ÚSES bez významnějšího ovlivnění podzemní vodou, procházející přednostně hydricky normálními až suššími stanovišti (obecně mezofilní větve ÚSES). Územím ORP prochází nadregionální větve sledující tok a nivu dvou nejvýznamnějších vodotečí v území Moravy a Bečvy. Obě větve se skládají ze dvou os, nivní a vodní. Podél Moravy prochází osa nadregionálního biokoridoru K 142 vodní do nadregionálního biocentra 104 Chropyňský les. Z něho pak vychází nadregionální biokoridor K 136 osa vodní a osa nivní, sledující dále tok a nivu Moravy. Zároveň tu vychází podél Bečvy nadregionální biokoridor K 143 osa vodní prakticky souběžně s osou nivní a prochází celou bečevskou nivou v území ORP. 17

18 Východní částí území prochází nadregionální osa K 151 mezofilní hájová. Je vedena od severovýchodního okraje NBC 96 Kostelecké polesí (na pomezí se Zlínským krajem) přes regionální biocentrum 159 Dřevohostický les, Maleník a Hůrku u Hranic. Nadregionální ÚSES je doplněn dvěma větvemi regionálními. Jihovýchodní částí území prochází regionální větev směřující od Maleníku ke Kosteleckému polesí po svazích Bečevské brány regionální biokoridory , regionální biocentra 158 Kudlov, 1966 Záhoří, 162 Švédské šance, OK39 Přestavlcký les. Severní částí prochází regionální větev složená z biokoridorů RK 1520, RK 1536 s regionálním biocentrem Nad Říkou a 165 Povodí Olešnice. Nadregionální a regionální ÚSES je doplněn úrovní lokální, která je navrhována v územních plánech jednotlivých obcí. JINÁ OCHRANA: Přírodní parky Na území ORP Přerov se nenacházejí žádné přírodní parky. Významné krajinné prvky Významné krajinné prvky (dále jen VKP ) jsou v zásadě dvojího typu: - významné krajinné prvky obecně vyjmenované zákonem (dále jen VKP-Z ) lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy; - významné krajinné prvky registrované příslušným orgánem ochrany přírody (dále jen VKP- R ). V případě VKP-Z je obecným problémem přesnější stanovení jejich vymezení a rozsahu, neboť žádný zákonný předpis neuvádí způsob jejich přesné identifikace. Je možno je učinit z katastrálních map, lesních map, topografických map či leteckých snímků (lesy, rybníky, vodní toky), v případě údolních niv např. z geologických či pedologických map, z rozložení vrstevnic v topografických mapách, částečně i ze stanovených zátopových území. Rašeliniště ani jezera se na území ORP nevyskytují. V případě VKP-R je jejich vymezení jednoznačně dáno v rámci jejich registrace. Na území ORP se nachází následující VKP: VKP Moštěnický park - k. ú. Horní Moštěnice VKP Křenovské louky - k.ú. Křenovice u Kojetína, Popůvky u Kojetína VKP Včelínské louky - k.ú. Kojetín VKP Dubová alej a rybník Kolečko - k.ú. Tovačov VKP Městský park Michalov - k.ú. Přerov VKP Vápencové zmoly - k.ú. Žeravice VKP Malá Lipová - k.ú. Žeravice VKP Skalice - k.ú. Žeravice SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY přítomnost maloplošných i velkoplošných přírodně a krajinářsky cenných ploch, především v nivě Moravy a části nivy Bečvy PŘÍLEŽITOSTI realizace ÚSES a revitalizace krajiny SLABÉ STRÁNKY střety se zájmy těžby štěrkopísků, ochrany přírody a rekreace na Tovačovských jezerech. velký počet obcí s nízkým koeficientem ekologické stability nízký podíl vodních ploch ve většině obcí HROZBY nekontrolovaná těžba kanál D-O-L zasáhne do ekosystému v krajině 18

19 C. 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Zemědělská půda zaujímá na území ORP Přerov cca ha, což představovalo necelých 74 % z celkové výměry ORP, z toho je cca ha orná půda. Zemědělské půdy jsou převážně využívány jako orná půda. Mezi obcemi s nejmenším podílem orné půdy jsou: Přerov 48 %, Dřevohostice a Kokory (shodně 50 %). Obce s nejvyšším podílem orné půdy jsou: Čelechovice 89 %, Oplocany a Polkovice (shodně 88 %). Nejmenší zastoupení zemědělské půdy mají obce, na jejichž katastru se vyskytují lesy nebo vodní plochy např. Tovačov 54,1 %, Troubky 55,2 %. Město Přerov se vymyká z hodnocení, neboť má velké výměry zastavěných a ostatních ploch. Druhým nejvýznamnějším způsobem využití zemědělské půdy jsou zahrady a ovocné sady, zabírající na území ORP Přerov celkovou plochu ha, tj. 4 % celkové výměry. Z dalších způsobů využití následují trvalé travní porosty (1160 ha) a chmelnice (536 ha). Chmelnice se nacházejí v největší výměře v Kokorech (128 ha), Čechách (77 ha) a Přerově (73 ha). Vinice v ORP zastoupeny nejsou. V řadě případů skutečné využití půdy neodpovídá evidenčnímu stavu dle katastru nemovitostí. Pro ochranu zemědělského půdního fondu (dále jen ZPF ) při územně plánovací činnosti je důležité zařazení zemědělské půdy do tříd ochrany vycházejících z klasifikace tzv. bonitovaných půdně ekologických jednotek (dále jen BPEJ ). Z celkem pěti tříd ochrany zemědělské půdy jsou pro územně plánovací činnost důležité zejména první a druhá třída ochrany zahrnující nejproduktivnější půdy v daném klimatickém regionu, které jsou odnímatelné pro jiné účely jen v případě, že převáží jiný veřejný zájem než je ochrany půdy. Tím jsou obvykle stavby dopravní a technické infrastruktury, nikoli však návrhové plochy bydlení či výroby. Do první třídy ochrany jsou na území ORP zařazeny bonitně nejcennější půdy, které jsou nejvíce zastoupené v širokých údolních nivách vodních toků zejm. Moravy a Bečvy (fluvizemě a černice) a půdy na spraších (černozemě a hnědozemě). Do druhé třídy ochrany jsou zařazeny půdy nadprůměrných produkčních schopností rozmístěné na ORP Přerov velmi nepravidelně, často však v návaznostech na půdy v první třídě ochrany. Půdy první a druhé třídy ochrany jsou v území zastoupeny velmi výrazně a většinou převažují nad ostatními třídami ochrany s výjimkou severovýchodní části území. Zemědělská půda je proto významnou hodnotou území, jejíž ochraně by měla být věnována adekvátní pozornost také při územním plánování. V řešeném území byly v minulosti realizovány odvodnění zemědělských půd, které jsou součástí melioračních opatření sloužících k zúrodňování zemědělských půd. Meliorace jsou však často nefunkční nebo byla narušeny orbou, což způsobuje problémy v krajině jako je podmáčení půdy, zvýšené riziko vodní eroze nebo celkové nebourání systému proudění vody v krajině. 19

20 20

21 OHROŽENÍ PŮD VĚTRNOU A VODNÍ EROZÍ Velký podíl nedělených, velkoplošně obhospodařovaných zemědělských ploch má za následek rozvoj vodní a větrné eroze. Procesy vodní a větrné eroze působí značné ztráty na úrodnosti půd, zemědělských kulturách, kvalitě povrchových vod apod. V rámci průběžné aktualizace ÚAP bylo provedeno šetření mezi starosty obcí a byly zjišťovány lokality s projevy eroze. Tyto plochy byly vymezeny v problémovém výkrese a jsou součástí katalogu problémů jednotlivých obcí v kapitole F. - Vymezené problémy k řešení v ÚPD. Definovány jsou problémy se splachy zemědělské půdy (identifikace problému ŽP 1) a ohrožením zastavěného území extravilánovými vodami nebo lokálními povodněmi (U2). Oba problémy souvisejí s rizikem zvýšené eroze zemědělské půdy v území. K této problematice byla dále zpracována společností Ekotoxa s.r.o. studie s názvem Zpracování podkladů k realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření v Mikroregionu Moštěnka, která navrhuje příslušná protierozní opatření na území obcí sdružených pod zmíněným mikroregionem. Náchylnost půd k vodní erozi je závislá na sklonitosti pozemků, délce svahů, půdní struktuře, textuře, propustnosti a druhu pěstované plodiny. Podporuje ji snižování podílu organických látek v půdě, velikost půdních bloků, zvyšování podílu kukuřice a cukrovky, utužování půd, nevhodná agrotechnika. Vodní eroze působí přímé škody na zemědělských kulturách, trvalé snižování půdní úrodnosti spočívající v odnosu nejcennějších částeček půdního substrátu a živin a škody způsobené zanášením vodních toků a vodních děl, poškozování komunikací a jiných staveb. Za nejdůležitější problém vodní eroze lze považovat lhostejnost uživatelů půdy k její kvalitě a ochraně a malý společenský tlak na protierozní ochranu v případě, že nedochází k přímému poškozování staveb a ohrožování obytné zástavby. Větrná eroze v území rovněž postihuje řadu pozemků, i když její projevy na polích nejsou tak viditelné jako u eroze vodní. Je podmíněna otevřeným bezlesým terénem, odstraněním velké části rozptýlené zeleně včetně polních sadů a ovocných stromořadí. V neposlední řadě ji podporují i celkové nízké srážky v oblasti. Její intenzitu zvyšuje zastoupení širokořádkových plodin, omezené používání ozimých plodin a meziplodin, snižování organického podílu v půdě (nízké dávky hnoje a zeleného hnojení). Negativním jevem velkovýrobního zemědělství je též zhutňování půd, způsobované především používáním těžké mechanizace v agrotechnicky nevhodných termínech. Dochází tak k narušení vodního a vzdušného režimu půd, projevujícímu se zejména u půd lužních v široké nivě Moravy a Bečvy. POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Lesnatost ORP je velmi nízká. Lesní pozemky zaujímají ha, což je 10 % z celkové výměry ORP. Ve srovnání s výměrou pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) v roce 2011 došlo k poklesu o 7 ha. Nejrozsáhlejší lesní komplexy se nacházejí v nivě Moravy a Bečvy - Kojetín 357 ha, Bochoř 198 ha, Přerov 564 ha, Troubky n. Bečvou 727 ha, Lobodice 150 ha, Tovačov 148 ha, Vlkoš 123, Uhřičice 120 ha, Citov 95 ha jedná se většinou o přírodě blízká lesní společenstva lužních lesů často zařazených do EVL a nadregionálního ÚSES. Další větší lesní komplexy se nacházejí na svazích Podbeskydské pahorkatiny Dřevohostice 260 ha, Stará Ves 114 ha a Přestavlky 120 ha. Jedná se převážně o smíšené listnaté lesy, často přírodě blízké až přirozené, které jsou většinou součástí regionálního a nadregionálního ÚSES. 21

22 Lesy na úpatí Nízkého Jeseníku tvoří spíše až na výjimky jehličnaté kultury, druhově nevhodné, např. Kokory. Lesy na okraji Litenčické pahorkatiny jsou soustředěny do lesního celku v katastru Křenovice u Kojetína 210 ha. Jsou ekologicky málo cenné, druhově nevhodné. Část plochy lesů tvoří lesy zvláštního určení. Z lesů zvláštního určení zaujímají největší výměru lesy chráněných území NPR Žebračka a Zástudánčí. Řada obcí je však naprosto nebo téměř bezlesá např. Císařov, Grymov, Nelešovice, Oldřichov nebo Želatovice. Podprůměrnou lesnatost (průměr ČR 33,9 % rozlohy) má více než 40 obcí. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY vysoký podíl půd I. a II. třídy ochrany značný ekologický význam lesů SLABÉ STRÁNKY vodní a větrná eroze spojená s vysokým zorněním pozemků nízké zastoupení lesa PŘÍLEŽITOSTI zvyšování stability krajiny - protierozní ochrana, zpřístupnění krajiny, realizace ÚSES, obnova stromořadí, zalesňování pro zemědělskou výrobu méně vhodných půd HROZBY nevhodný způsob obhospodařování zemědělských pozemků C. 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Území ORP Přerov je součástí Olomouckého kraje, které leží na jihovýchodním okraji kraje a hraničí se Zlínským krajem. Historický dopravní koridor je veden Moravskou bránou ve směru jihozápad-severovýchod. Přerov je dopravní křižovatkou, v které se sbíhají paprsčitě silnice ze všech směrů, a to jak trasy silniční, tak i železniční. V současné době lze konstatovat, že Přerov je na silniční tranzitní republikové tahy připojen velmi dobře a předpokládá se další rozvoj dopravních tras, zejména dokončení dálnice D1 v úseku Říkovice Přerov Lipník n.b. SILNIČNÍ DOPRAVA Základním dopravním skeletem území ORP Přerov jsou v současnosti silnice I. třídy: I/47 Vyškov - Kroměříž - Přerov - Hranice na Moravě - Ostrava I/55 Olomouc - Uherské Hradiště - Břeclav - st. Hranice Pro dopravní napojení území ORP Přerova na evropské silniční tahy je důležité dobudování dálnice D1 (dnes vybudována pouze v úseku Kojetín Hulín Říkovice) a D55 v úseku Olomouc Přerov. Dopravní zátěž na stávajícím průtahu města Přerov je v současné době neúnosná. Jedná se o území s velmi intenzivní tranzitní dopravou. Pohybuje se zde denně cca tis. vozidel. Dobudování dálniční sítě a vybudování průtahu města Přerova by se proto mělo stát významnou prioritou regionu. Realizací těchto staveb dojde k výraznému zklidnění dopravy ve městě Přerově i dalších obcích, které jsou dnes zatěžovány tranzitní nákladní dopravou. Nedokončené dopravní tepny: D1 Říkovice - Přerov - Lipník nad Bečvou (úsek Přerov Lipník n.b. v realizaci) D 55 Olomouc - Přerov - (plánováno) 22

23 V loňském roce byla zahájena dostavba dálnice D1 v úseku Přerov Lipník nad Bečvou s předpokládaným termínem dokončení v roce Na zbývající úsek dálnice mezi Říkovicemi a Přerovem probíhají práce na výkupech pozemků. Předpokládaný termín zahájení realizace tohoto úseku je druhá polovina roku Celá dálnice kolem Přerova, která je klíčová pro odlehčení od tranzitní dopravy na Přerovsku i pro napojení plánované strategické průmyslové zóny na přerovském letišti, by tak mohla být dokončena v roce Silnice II. třídy: II/150 Votice - Havlíčkův Brod - Sebranice - Prostějov - Valašské Meziříčí II/367 Prostějov - Kroměříž - Tlumačov II/434 Bedihošť - Přerov - Lipník nad Bečvou II/435 Olomouc - Tovačov - Kocourovec - Ústí nad Orlicí - Lanškroun Zábřeh II/436 Doloplazy Tršice Přerov Chropyně - Kojetín II/490 Říkovice - Holešov - Zlín - Nivnice Jsou uvažovány obchvaty a přeložky silnic II. třídy dle příslušných projektových dokumentací, a to II/150 v k.ú. Přerov, Turovice, Lipová, Křtomil, Brodek u Přerova, II/367 v k.ú. Kojetín, Uhřičice, II/434 v k.ú. Přerov, Troubky, Tovačov, II/435 v k.ú. Tovačov, Oplocany, Polkovice, II/436 v k.ú. Přerov, Bochoř, Věžky a Vlkoš. Realizovaný je již obchvat na silnici II/150 v k.ú. Přerov, Želatovice, Čechy a Domaželice. Silnice II. a III. třídy jsou v řešeném území ve své poloze stabilizovány, jejich vedení je historické a odpovídá historickým dopravním vazbám v území. Současně však jsou tyto komunikace ve špatném technickém stavu. Zhoršuje se také stav komunikací v obcích, které jsou zatíženy průjezdní nákladní dopravou (objíždění úseků zpoplatněné silnice I/55, zkracování cesty k dálnici, přesun nákladních aut z místních lomů apod.). Postupně, dle intenzity dopravy na jednotlivých úsecích a dle jejich dopravního významu bude nutno silnice opravovat (dle předepsané kategorie, funkční skupiny a typu). Tímto způsobem se budou postupně dle významu a potřeby - odstraňovat na silnicích dopravní závady a upravovat jejich parametry. 23

24 Mapa C.1: Intenzita dopravy na území ORP Přerov Zdroj: ŘSD Sčítání dopravy 2010 Pozn.: Detailní výsledky sčítání dopravy jsou uvedeny v příloze I ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA V území ORP Přerov jsou vedeny železniční tratě: č. 270 Česká Třebová - Přerov - Bohumín č. 300 Brno - Přerov č. 303 Kojetín - Valašské Meziříčí č. 330 Přerov - Břeclav Nadřazený kolejový systém je tvořen tratěmi č. 270 a 330, které jsou součástí II. a III. tranzitního železničního koridoru a součástí evropského koridoru. Součástí nadřazeného kolejového systému je i trať č. 300, u které je plánována modernizace v parametrech koridorové tratě s dvoukolejovým uspořádáním. Na trati č. 303 bude provedena elektrizace. Železniční stanice Přerov je železniční křižovatkou evropského významu a stanice Kojetín je křižovatkou krajského významu, která je důležitá pro regionální dopravní spojení. Stanice Přerov prošla v nedávné době celkovou rekonstrukcí, která přispěla ke zlepšení kvality cestování. Severně od Přerova je držena územní rezerva pro výstavbu vysokorychlostní tratě (dále jen VRT)- větev Brno - Ostrava. V současné době (2016) byla zadána aktualizace vyhledávací studie VRT. Její výstupy nebyly zpracovateli aktualizace ÚAP v době její uzávěrky známy. VODNÍ DOPRAVA Pro plavební kanál Dunaj - Odra - Labe je držena v území tzv. územní rezerva, a to v souladu s Usnesením vlády č. 635/1996 Sb. V řešeném území je uvažován přístav v Přerově včetně jeho dopravního napojení. 24

25 LETECKÁ DOPRAVA Jihozápadně od města Přerova je situováno, na katastrálním území obcí Přerov, Bochoř, Lověšice a Troubky nad Bečvou, neveřejné mezinárodní a veřejné vnitrostátní letiště se smíšeným provozem. Letiště bylo až do základnou vojenského leteckého provozu. V dnešní době slouží letiště zejména pro civilní potřeby. V jeho areálu by měla v souladu s usnesením vlády vzniknout v příštích letech strategická průmyslová zóna nadregionálního významu. Vymezení rozsahu a parametrů zóny je předmětem právě projednávané Aktualizace č. 2b Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje (dále jen ZÚR OK). HROMADNÁ DOPRAVA Autobusová Autobusová doprava Přerovska je realizována v rámci Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje a obsluhuje v dostatečné míře všechny obce a města. V příštích letech se připravují dílčí změny ohledně zajištění autobusové dopravy do místních částí Přerov, kterou bude nově plně zajišťovat město Přerov. Vlaková Vlaková doprava je provozována na těchto celostátních a regionálních tratích: č. 270 Česká Třebová - Přerov - Bohumín č. 300 Brno - Přerov č. 303 Kojetín - Valašské Meziříčí č. 330 Přerov Břeclav Tabulka C.1: Stanice a zastávky v řešeném území dle čísla tratě Trať č. Stanice Zastávka č. 270 Česká Třebová - Přerov - Přerov Bohumín Brodek u Přerova Rokytnice u Přerova Prosenice č. 300 Brno - Přerov Přerov Měrovice nad Hanou Kojetín Věžky u Přerova č. 303 Kojetín - Valašské Kojetín Meziříčí č. 330 Přerov - Břeclav Přerov Horní Moštěnice Říkovice Po zavedení Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje jsou železniční trati součástí tohoto dopravního systému, autobusy navazují na železniční stanice a zastávky. DOPRAVA V KLIDU Parkování a garážování vozidel jak obyvatel, tak i projíždějících turistů a návštěvníků území ORP Přerov je problém, který je nutno řešit podrobnější dokumentací jednotlivých sídel. Města musí tuto problematiku řešit komplexně s ohledem na obyvatele i návštěvníky, kteří jsou zdrojem příjmů podnikatelů. V souladu s podporou udržitelných forem dopravy lze v příštích letech očekávat rostoucí zájem měst a obcí o regulaci parkování zejména v centrech sídel. Obrovským problém však zůstává nedostatečná kapacita parkovacích ploch v sídlištní zástavbě. Tento problém se v území ORP týká zejména města Přerova, kde žije v panelových domech značná část obyvatel města. 25

26 CYKLISTICKÁ DOPRAVA Území ORP Přerov je turisticky atraktivní a je v současnosti protkáno bohatou sítí značených turistických tras a cyklotras. Jsou zde vedeny tyto cyklotrasy: Cyklostezka Bečva: Tovačov Troubky Přerov Grymov Osek nad Bečvou č. 5 Jantarová stezka: Penčice - Předmostí - Přerov - Prosenice Osek nad Bečvou č. 47 Moravská stezka: Lobodice - Tovačov č Měrovice na Hané - Kojetín - Lobodice č Citov - Rokytnice - Přerov č Citov - brodek u Přerova č Radslavice - Pavlovice u Přerova č Pavlovice u Přerova - Šišma - Bezuchov č Radslavice - Tučín - Podolí - Nové Dvory - Oldřichov Nejvýznamnější cyklostezkou procházející územím ORP je cyklostezka Bečva, která je vedena podél řeky Bečvy Moravskou Branou až na Valašsko k jejím pramenům. Tato stezka má tři úseky: Velké Karlovice Valašské Meziříčí; Horní Bečva Valašské Meziříčí a Valašské Meziříčí Tovačov. Celková délka činí 152,6 km. Záměrem města Tovačov je prodloužení cyklostezky z Troubek, kde dnes končí, až po soutok Bečvy s Moravou. Rekonstrukcí by měl projít i úsek cyklostezky procházející městem Přerovem. V budoucnu je uvažováno budování dalších cyklostezek procházejících sledovaným územím. Příkladem je vypracovaná studie na vybudování Arcibiskupské stezky z Kojetína do Tovačova nebo studie propojení cyklostezek do místních částí Přerova. V území je proto třeba dále rozvíjet služby pro cykloturisty a pěší turisty. Záměry na vybudování nových úseků cyklostezek má několik obcí ORP. Je plánováno například rozšiřování cyklostezek ve směru na Olomouc a Kroměříž. V obcích ležících na silnicích I. třídy či frekventovaných silnicích nižší kategorie je nutno rovněž budovat cyklostezky z důvodu zajištění větší bezpečnosti. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY dobrá dopravní dostupnost území, zejména města Přerova historicky stabilizované železniční koridory PŘÍLEŽITOSTI vyvedení tranzitní dopravy ze zastavěných území měst a obcí dokončením D1, D55 a obchvatů obcí dokončení průtahu města Přerova (I/55) modernizace železničních tratí, zejména trati Brno - Přerov zvyšování bezpečnosti dopravy budováním cyklostezek ve městech a obcích rozvoj cykloturistických tras v krajině SLABÉ STRÁNKY HROZBY dlouhodobá stavební uzávěra pro koridor kanálu D-O-L a železničního koridoru VRT nárůst hlukového zatížení, vytvoření bariér v krajině liniovými stavbami kanál D-O-L zasáhne do ekosystémů v krajině, do vodního režimu krajiny 26

27 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Většina obcí na území ORP Přerov je vybavena veřejným vodovodem. Chybějící systém veřejného zásobování vodou je v obcích Čelechovice, Lhotka a Nelešovice. Hlavní dodávka pitné vody pro jednotlivé obce je ze Skupinového vodovodu Přerov Švédské šance a Čekyně, Skupinový vodovod Kojetín a Skupinový vodovod Bělotín Hranice Lipník n. B. Tyto páteřní vodovody jsou napájeny ze zdrojů Tovačov, Klopotovice (mimo území ORP), prameniště Troubky a z Ostravského oblastní vodovod (III. větev v trase Fulnek Hranice). Dále je na území ORP Přerov provozován Skupinový vodovod Záhoří (zdrojem je jímací území Ústí v ORP Hranice). Obce Sušice, Radslavice jsou zásobeny vodou z vlastních zdrojů studna Sušice a prameniště Radslavice. Obec Oldřichov je napojen na vodovodní systém Sušic. Stávající koncepce zásobování pitnou vodou v řešeném území je vyhovující (s výjimkou obcí, kde vodovod doposud není) a měla by být zachována i do budoucna. Z nadmístního hlediska jsou v ORP Přerov zapracovány tyto vodohospodářské záměry ze ZÚR OK: plocha zátopy suché nádrže Domaželice plocha vhodná pro akumulaci vod vodní nádrž Radkovy ODKANALIZOVÁNÍ Město Přerov a město Kojetín jsou odkanalizovány s napojením na městskou čistírnu odpadních vod. Výjimkou jsou některé místní části, kde napojení na čistírnu odpadních vod doposud chybí. V Přerově se jedná o místní části Penčice, Čekyně a Lýsky, v Kojetíně pak o Kovalovice. Asi polovina obcí ORP (32 obcí) nemá odpadní vody svedeny do čistírny odpadních vod (dále jen ČOV). Od roku 2013 byly na ČOV nově napojeny obce Bochoř, Brodek u Přerova, Císařov, Citov a Uhřičice. Několik dalších obcí zahájilo realizaci kanalizace v letošním roce (Hradčany, Oplocany, Stříbrnice). V příštích letech by se měly připojit obce Kokory, Polkovice a Lobodice. Přečištění odpadních vod přispívá k větší kvalitě vod ve vodotečích, do kterých byla původní kanalizace vyústěna. Vzhledem k značné finanční náročnosti investic do kanalizačních systémů se předpokládá budování kanalizací nejdříve ve větších obcích. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM, TEPLEM Z nadmístního hlediska jsou v ORP Přerov zapracovány tyto záměry ze ZÚR: vymezení trasy VVTL plynovodu DN 700 Hrušky Příbor vymezení trasy VVTL plynovodu Horní Štěpánov Mostkovice Kojetín, záměr P10 Dalšími záměry z hlediska nadřazených sítí jsou VTL plynovod Císařov Brodek u Přerova a Bochoř Radslavice Trnávka vycházející z Územní energetické koncepce Olomouckého kraje. Všechny obce v řešeném území ORP Přerov jsou plynofikovány. 27

28 V řešeném území ORP Přerov je provozováno centrální zásobování teplem (CZT) v Přerově a Kojetíně, a to prostřednictvím centrální teplárny (teplárna Přerov) nebo prostřednictvím sídlištních či blokových kotelen na zemní plyn. V ostatních obcích je zásobování teplem decentralizované. S rozšiřováním CZT se v současnosti nepočítá, nelze je však vyloučit v dlouhodobém výhledu. ZÁSOBOVÁNÍ EL. ENERGIÍ Z nadmístního hlediska jsou v ORP Přerov zapracovány tyto záměry ze ZUR: vedení VVN 400 kv č. 456 Nošovice - Prosenice územní rezervu pro koridor nových vedení 400 kv sloužící k vyvedení elektrického výkonu z plánovaného velkého energetického zdroje v Blahutovicích (Moravskoslezský kraj) Na území ORP se nenacházejí klasické zdroje elektrické energie a proto je celé území charakteristické importem elektrické energie z jiných regionů. Výjimku tvoří fotovoltaické elektrárny. V řešeném území se nachází významný uzel přenosové soustavy v obci Prosenice transformační stanice 400/220/110 kv Prosenice. Dále se v území nachází rozvodny TS 110 kv Přerov Dluhonice a Kojetín Račov. S výjimkou centrální části měst Přerov a Kojetín je naprostá většina vedení venkovního provedení, převážně na betonových sloupech. Přenosová kapacita vedení i transformačních stanic je z hlediska rozvoje území dostatečná. SPOJE, TELEKOMUNIKACE Obce ORP Přerov jsou napojeny na telekomunikační síť prostřednictvím kabelových rozvodů. Mimo to procházím územím ORP dálkové telekomunikační kabely a radioreléové trasy. V obci Stará Ves se nachází centrální radiový vysílač Holý Kopec. Na území ORP se nachází několik zařízení mobilních operátorů. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY většina obcí napojena na veřejný vodovod vysoká úroveň zásobování plynem stabilizovaná přenosová elektrická síť PŘÍLEŽITOSTI dostavba chybějící technické infrastruktury, zejména v případě vodovodů a kanalizací zakončených s ČOV rozšiřování využití obnovitelných zdrojů pro zajištění centrálního vytápění biomasa využití prostředků z fondů EU na spolufinancování dopravní a technické infrastruktury rozšíření datových sítí SLABÉ STRÁNKY chybějící systémy odkanalizování a napojení na ČOV v řadě obcí HROZBY NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Nakládání s odpady na území ORP Přerov se v současnosti kromě příslušných legislativních předpisů řídí především Plánem odpadového hospodářství Olomouckého kraje a obecně závaznými vyhláškami jednotlivých měst a obcí. 28

29 Ke sběru využitelných složek komunálního odpadu na území ORP slouží sběrná místa (stanoviště sběrných nádob na veřejných prostranstvích) a sběrná střediska odpadů - komerčně provozované sběrny druhotných surovin jen zčásti zahrnuté do systému nakládání s odpady. Nebezpečné složky komunálního odpadu lze převážně ukládat v sběrných střediscích odpadů (na území ORP to jsou skládky Hradčany a Němčice nad Hanou) nebo je možno využít formy mobilního svozu speciálním vozidlem. Zbytkový komunální odpad je z Přerovska svážen na skládky v Přerově Žeravicích (komunální odpad) a v Hradčanech (nebezpečný i komunální odpad). Pro Tovačovsko a Kojetínsko je zřízena skládka v Němčicích nad Hanou. V rámci energetické koncepce Olomouckého kraje se uvažuje o vybudování centrální spalovny odpadu. Jedním z vytipovaných míst pro umístění spalovny byl i areál přerovské teplárny. V souvislosti s tříděním odpadů jsou všechny obce správního obvodu povinny určit místa, kam mohou občané odkládat komunální odpad a třídit jej. V souladu se zákonem o odpadech jsou občané povinni třídit odpad na papír, sklo, PET lahve, nápojové kartony, nebezpečný odpad, objemný odpad a zbytkový odpad. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY vybudovaný funkční systém třídění a nakládání s odpady existence řízených skládek PŘÍLEŽITOSTI SLABÉ STRÁNKY HROZBY vybudování spalovny a využití získaného tepla pro zásobování města Přerova C. 7. Sociodemografické podmínky Správní obvod ORP Přerov tvoří 59 obcí. Převážně jde o malé obce. K mělo 12 obcí v řešeném území méně než 200 obyvatel a 24 obcí mezi 200 a 500 obyvateli. Větších obcí s až obyvateli bylo 8. V území leží tři města Tovačov (2 514 obyvatel), Kojetín (6 176 obyvatel) a největší Přerov ( obyvatel). Město Přerov se tak podílí více než 50 % na celkovém počtu obyvatel ORP. K ve správním obvodu ORP Přerov žilo obyvatel. S výjimkou let docházelo v minulých letech k permanentnímu úbytku obyvatel území ORP Přerov (viz dále Graf A.1). Podobně na tom byla i ostatní ORP v rámci Olomouckého kraje s výjimkou ORP Litovel a Olomouc (viz dále Tabulka C.1). Dlouhodobý přírůstek obyvatel je charakteristický pouze pro některé malé obce v rámci ORP (např. Lhotka) nebo obce s větším rozvojem výstavby rodinných domů (např. Rokytnice). Většina obcí je tedy v posledních letech postižena úbytkem obyvatelstva. Nejvíce patrné je to i u města Přerova, které přišlo zejména kvůli migraci od roku 1991 o více než 7 tisíc obyvatel. Naproti tomu Kojetín a Tovačov ztratili podstatně méně obyvatel. Obyvatelstvo v uvedených letech ubývalo jak migrací, tak sníženou mírou porodnosti. 29

30 Graf A.1: Vývoj počtu obyvatel v ORP Přerov v letech Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel, Data aktuální k daného roku Tabulka C.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v ORP Olomouckého kraje mezi lety 2001 a 2015 SO ORP Rok Rozdíl mezi lety 2001 a Absolutně Relativně [%] Hranice ,6 Jeseník ,4 Konice ,6 Lipník nad Bečvou ,0 Litovel ,8 Mohelnice ,3 Olomouc ,2 Prostějov ,2 Přerov ,7 Šternberk ,0 Šumperk ,0 Uničov ,4 Zábřeh ,4 Olomoucký kraj ,4 Zdroj dat: ČSÚ - SLDB 2001, Veřejná databáze: Vše o území (k ) Z následujícího grafu jsou patrné převažující záporné hodnoty přirozené měny, migračního salda i celkového přírůstku. Pouze v roce 2007 je viditelný rapidní nárůst přistěhovalých, který v následujícím roce opětovně klesá až k nejnižším hodnotám. Hrubá míra přirozeného přírůstku dosáhla nejnižších hodnot v roce Od tohoto roku docházelo k postupnému narůstání, které se zastavilo v roce Následně se přirozený úbytek obyvatel opět prohlubuje. 30

31 Graf A.2: Ukazatel demografického vývoje ORP Přerov Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (ŽIVĚ NAROZENÍ ZEMŘELÍ) / ss * Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * Hrubá míra celkového přírůstku hmcpp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k a k daného roku. Vývoj migračního salda v jednotlivých obcích v letech 2008 až 2015 ukazuje následující kartogram. Podrobně jsou demografické ukazatele obcí rozebrány v části dokumentace Karty obcí. 31

32 32

33 Věková struktura obyvatelstva v řešeném území je nepříznivá. Podíl seniorů nad 65 let je vyšší než počet dětí ve věku 0 14 let. Index stáří ORP byl v roce 2001 téměř srovnatelný s průměrem kraje. Do roku 2015 však obyvatelstvo výrazně zestárlo a index stáří dosáhl hodnoty 142, což je druhá nejvyšší hodnota ze všech ORP v Olomouckém kraji (viz tabulka níže). Trend stárnutí se tedy v území prohlubuje. Tabulka C.2: Srovnání indexu stáří v ORP Přerov a Olomouckém kraji SO ORP Index stáří Hranice 67,6 116,3 Jeseník 65,4 134,7 Konice 93,2 145,2 Lipník nad Bečvou 80,8 114,6 Litovel 84,1 122,2 Mohelnice 70,7 130,2 Olomouc 87,9 113,5 Prostějov 93,8 122,9 Přerov 87,4 142,0 Šternberk 76,7 116,6 Šumperk 78,5 130,5 Uničov 72,4 126,3 Zábřeh 71,7 121,8 Olomoucký kraj 82,1 125,9 Zdroj dat: ČSÚ - SLDB 2001, Veřejná databáze: Vše o území (k ) Přesto se na území ORP vyskytují i obce s mladou věkovou strukturou. Obcí s nejmladším obyvatelstvem je Lhotka, která byla i druhou nejrychleji rostoucí obcí posledních let. Naopak nejvyšší hodnotu indexu stáří v rámci ORP Přerov měla v roce 2015 obec Radkova Lhota (1109). Tato hodnota je ovlivněna skutečností, že se v obci nachází domov pro seniory. Druhý nejvyšší index stáří byl zaznamenán v obci Sobíšky (260). V dlouhodobém vývoji je vidět velká změna ve věkové struktuře obyvatel v ORP Přerov (viz srovnání v následujícím kartogramu). V celém území je viditelné stárnutí populace. 33

34 34

35 Vzdělání obyvatelstva v ORP Přerov odpovídá celkové úrovni vzdělání v ČR i Olomouckém kraji s velmi mírně nižšími podíly obyvatel s vyššími stupni vzdělání (úplné střední s maturitou, vyšší a vysokoškolské). Velké rozdíly ve vzdělanostní struktuře v ČR jsou však v jednotlivých velikostních skupinách obcí. Jednoznačně ukazují na převahu nižších stupňů vzdělání ve venkovském osídlení. Naopak města nad obyvatel mají výrazně vyšší podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Samotné město Přerov má podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel 12,8 %, přičemž průměrná hodnota ORP je 7,7 %. Největší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je v obci Grymov, kde je tato hodnota vysoce nadprůměrná i ve srovnání s celou ČR. Ze 143 obyvatel obce Grymov v roce 2011, jich bylo 31 vysokoškolsky vzdělaných (podíl 21,7 %). Následující kartogramy, znázorňující dojížďku za prací a do škol, vznikly na základě dat ze Sčítání lidu, domů a bytů Diagramy znázorňují počet osob, které za prací nebo do školy dojíždějí do obce Přerov. Kartogramy vyjadřují počet obcí, které dojíždějí do dané obce za zaměstnáním nebo do škol. Ze získaných dat jsou patrná centra dojížďky, konkrétně se jedná o obce Dřevohostice, Tovačov, Kojetín a Přerov a odlišná spádovost zejména okrajových částí ORP. 35

36 Rozmístění základních škol a spádovost obcí ukazuje následující tabulka. Tabulka C.3: Sídla základních škol v obcích ORP Přerov (školní rok 2014/2015) Základní škola - sídlo školy, spádové obce Základní škola - I.stupeň - sídlo školy, spádové obce Brodek u Přerova (Citov, Císařov, Rokytnice) Dřevohostice (Radkova Lhota, Radkovy, Lipová, Křtomil, Turovice, Líšná, Domaželice, Čechy, Nahošovice) Horní Moštěnice (Dobrčice, Přestavlky, Říkovice, Stará Ves) Kojetín Kokory Pavlovice u Přerova (Grymov, Radslavice, Sušice, Šišma, Bezuchov, Oprostovice, Hradčany) Přerov (Bochoř, Lazníky) Tovačov (Oplocany, Polkovice. Lobodice) Troubky Beňov Bochoř Domaželice Křenovice Lazníky Lobodice Měrovice nad Hanou Polkovice Prosenice (Lazníky, Buk, Radvanice, Sobíšky, Zábeštní Lhota) Radslavice Rokytnice 36

37 Stará Ves Vlkoš Zdroj dat: MŠMT ČR, Želatovice (Tučín, Podolí) SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY u velkého počtu obcí aktivní migrační saldo struktura vzdělání vhodná pro rozvoj podnikání v průmyslu, stavebnictví, zemědělství a mnohých oborech služeb PŘÍLEŽITOSTI dostavba dálnice D1 příprava ploch vhodných pro usídlení nových podniků, zejména pak strategické průmyslové zóny na letišti Přerov rozvoj služeb a vybavenosti měst i venkovských obcí SLABÉ STRÁNKY sídelní struktura s velkým počtem velmi malých obcí úbytek obyvatelstva přirozenou měnou ve většině obcí nepříznivá věková struktura obyvatelstva nízký průměrný příjem vysoká nezaměstnanost v území HROZBY stárnutí obyvatelstva zhoršení atraktivity území a odliv mladých lidí za lepšími příjmy do jiných regionů C. 8. Bydlení K roku 2011 bylo v obcích ORP Přerov celkem trvale obydlených domů s průměrným stářím 47,7 roků. Celkový bytový fond představoval bytů, v rodinných domech. Trvale obydleno bylo 89,1 % bytů, neobydlených bylo 10,9 %. V kategorii rodinné domy mělo vodovod 92 %, vlastní splachovací záchod 92,2 % a vlastní koupelnu 93,2% obydlených bytů. Dále 27,3 % obydlených bytů v rodinných domech mělo žumpu či jímku a na plyn bylo napojeno 73 % bytů. V kategorii bytové domy vodovod mělo 95,5 %, vlastní splachovací záchod 95,3% a vlastní koupelnu 94,9 % obydlených bytů. Na žumpu nebo jímku bylo napojeno jen 1,6 % obydlených bytů. Plyn mělo zavedeno 74,9 % bytů. Výstavba bytových domů je nízká, preferuje se výstavba rodinných domů v místních částech Přerova a obcích v blízkosti měst. Ani výstavba rodinných domů není rozsáhlá. Například ve městě Přerově bylo za poslední 4 roky využito k zástavbě rodinnými domy jen 1 % vymezených zastavitelných ploch. V oblasti bydlení je území ORP Přerov přitažlivá možnost získat relativně levné stavební pozemky pro výstavbu rodinných domů zejména na venkově. Někteří stavebníci využívají velmi nízké ceny pozemků v nejmenších obcích, i když vybavenost těchto obci je minimální. Pro malé a stárnoucí obce je to velká šance. 37

38 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY dobrá vybavenost bytových domů levné pozemky ve venkovských obcích PŘÍLEŽITOSTI výstavba bydlení pro mladé lidi výstavba bydlení pro seniory SLABÉ STRÁNKY značný podíl neobydleného bytového fondu ve vybraných venkovských obcích chybějící kanalizace a ČOV zejména v malých venkovských obcích - nízký počet novostaveb HROZBY nedostatek tzv. startovacích bytů pro mladé (migrace do jiných území) chátrání neobydleného domovního fondu ve vylidňujících se obcí C. 9. Rekreace Ve ORP Přerov se nachází 6 stálých kin, 1 divadlo, 4 muzea, více než 60 veřejných knihoven a řada ostatních kulturních zařízení (často bývalé kulturní domy), 11 středisek pro mládež a 73 sakrálních staveb. Nejlépe je vybaveno město Přerov. Dobrou nabídku kulturních zařízení lze také najít v dalších městech území, v Kojetíně a Tovačově. V území se nacházejí 2 městské památkové zóny (v Přerově a Tovačově), 2 vesnické památkové zóny (ve Staré Vsi a Lhotce) a množství dalších kulturních památek. Jedná se jak o památky, které jsou předmětem památkové ochrany, tak o památky místního významu, zejména s církevní tématikou (boží muka, kříže, ). Nově byla na území města v roce 2015 vyhlášena kulturní památkou lokalita Na Marku, kde byly objevy základy duchovní centra Jednoty bratrské, ve kterém působil Jan Ámos Komenský. V letošním roce (2016) byla na území Přerova a obce Rokytnice vybudována naučná stezka Po stopách války z roku 1866 na Přerovsku, která připomíná historii prusko-rakouské války a její dopady v regionu. K této události vznikla podobná stezka také na území Tovačova. V poslední době došlo také k opravám vybraných kulturních památek. Příkladem je rekonstrukce věže Tovačovského zámku nebo dílčí opravy přerovskému zámku, sídla muzea J.A. Komenského. Podmínky pro sportovní aktivity zajišťuje asi 100 hřišť s provozovatelem, 51 tělocvičen, včetně školních, 9 otevřených stadionů, 1 krytý, 1 zimní stadion, 11 koupališť a bazénů, z toho 1 krytý bazén a dalších 58 zařízení pro tělovýchovu a sport se správcem nebo provozovatelem. Nejlépe vybavené pro sportovní aktivity je opět město Přerov. K nejčastějšímu vybavení venkovských obcí v oblasti kultury patří veřejná knihovna, kulturní dům nebo podobné zařízení a sakrální stavba. Podmínky pro sportovní život zajišťují hřiště a tělocvična. Pokud se daří naplnit tato zařízení přitažlivými kulturními a sportovními činnostmi a zařízení odpovídají současným technických a estetickým požadavkům, pak lze toto základní vybavení považovat za vyhovující potřebám malých venkovských obcí s omezenými finančními prostředky. Nejhorší vybavenost v tomto ohledu je v nejmenších obcích, která jsou někdy nuceny využívat vybavenosti sousedních větších obcí. Dalším problémem zvláště odlehlejších obcí v řešeném území je nedostupnost letních či krytých koupališť. V území je několik přírodních vodních ploch vhodných ke koupání či rekreaci, zejména na Přerovsku a Tovačovsku. Podmínky pro zimní rekreaci jsou vzhledem k charakteru území velmi omezené. Potenciál cestovního ruchu není v území zanedbatelný, zejména možnosti jsou v oblasti rozvoje poznávací turistiky (zejména Přerov a Tovačov se svou historií), cykloturistiky (cyklostezka Bečva, Arcibiskupská cyklostezka), agroturistiky, hippoturistiky a ekoturistiky. V území je však potřeba postupně budovat přitažlivá sportovní a kulturní zařízení, která by nejen zlepšila podmínky pro rekreaci a volnočasové aktivity místních obyvatel, ale podpořily by i rozvoj cestovního ruchu a rozvoj ubytovacích a stravovacích zařízení. 38

39 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY prostory pro společenský a kulturní život dobrá nabídka občanské vybavenosti v Přerově a větších sídlech dobré podmínky pro rozvoj poznávací turistiky, cykloturistiky, agroturistiky a ekoturistiky zajímavá historie a pamětihodnosti Přerova a Tovačova PŘÍLEŽITOSTI SLABÉ STRÁNKY nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu a s tím související nerozvinutý potenciál turistických zajímavostí (např. pravěké naleziště Předmostí, památky na dobu působení J. A. Komenského, Tovačovský zámek aj.) HROZBY využití potenciálu kulturního a přírodního dědictví státní podpora výstavby cyklostezek C. 10. Hospodářské podmínky Podnikatelské subjekty sídlící v ORP Přerov mají poměrně diverzifikovanou strukturu, a to jak velikostní, tak i oborovou. Nejčastěji podnikají v oblasti obchodu, prodeje, oprav a pohostinství, ostatních obchodních služeb, průmyslu, stavebnictví, ostatních veřejných a sociálních službách a zemědělství. V roce 2011 byl největší podíl obyvatelstva ORP Přerov zaměstnán v průmyslu (28,7 %). V zemědělství pracovalo 2,7 % (méně než v celém Olomouckém kraji) s tím, že ve venkovských obcích byl tento podíl významně vyšší. Ve stavebnictví pracovalo 7,1 % obyvatelstva. Ostatní pracovali v nejrůznějších odvětvích služeb, především v oblasti školství, zdravotnictví a sociální činností, obchodu, opravárenství, dopravy, pošty a telekomunikací. Podíl nezaměstnaných osob* k pro ORP dosáhl hodnoty 7,7 % (město Přerov dokonce 9,6 %). Nezaměstnanost tak byla mírně vyšší než v Olomouckém kraji i celé ČR (viz dále Graf C.2). Mezi lety 2014 a 2015 došlo k poklesu nezaměstnanosti jak v ORP, tak v Olomouckém kraji i ČR. Z obcí ORP vykazovaly největší podíly nezaměstnaných obce na Kojetínsku (Měrovice, Stříbrnice, Oplocany a Lobodice) a také malé periferní obce Čelechovice, Sobíšky, Radvanice a Nahošovice (viz dále kartogram Nezaměstnanost v obcích). * Poznámka: Od ledna 2013 přešlo Ministerstvo práce a sociálních věcí na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR. Tento ukazatel nahrazuje míru nezaměstnanosti a nazývá se podíl nezaměstnaných osob. Jedná se o podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku let ze všech obyvatel ve stejném věku. Hodnoty tohoto ukazatele jsou tak ve srovnání s dříve sledovanou mírou nezaměstnanosti zpravidla o několik bodů nižší.. 39

40 Graf C.3 : Podíl nezaměstnaných ve městě Přerově, ORP, kraji a ČR v letech Zdroj dat: MPSV; data aktuální k prosinci daného roku Podíl nezaměstnaných v obcích ORP Přerov (průměr let 2014 a 2015) 40

41 Z uvedeného kartogramu vyplývá, že nadprůměrnou nezaměstnanost ve srovnání s hodnotou Olomouckého kraje má na území ORP asi polovina obcí včetně měst Přerov, Kojetín a Tovačov. Zlepšení situace na trhu práce by mohla napomoci dostavba dálnice D1, vybudování strategické průmyslové zóny na letišti Přerov a rozvoj drobného podnikání ve venkovských sídlech. Je třeba rovněž eliminovat problémy na straně vzdělanostní a kvalifikační struktury obyvatelstva a přispět ke zvýšení mobility pracovních sil (zejména v oblasti Kojetínska). Problém vysoké nezaměstnanosti na Kojetínsku a Přerovsku je reflektován také v ZÚR OK a Strategii regionálního rozvoje ČR Důležitým ukazatelem ekonomické situace obcí jsou i jejich rozpočtové příjmy. Ty totiž přímo ovlivňují schopnost obcí realizovat významnější investice do jejich infrastruktury. Průměrné příjmy rozpočtů obcí ORP ukazuje následující kartodiagram. 41

42 42

43 Z uvedeného schématu vyplývá, že logicky největší rozpočtové příjmy mají největší sídla, tedy města Přerov, Kojetín a Tovačov. Mezi venkovskými obcemi se však vyskytuje velká skupina menších obcí, které mají jen omezené příjmy a některé z nich jsou sotva schopny pokrýt své nemalé provozní výdaje. Tyto obce jsou v případě investic zcela závislé na státních či evropských dotacích. Nejhůře jsou v tomto ohledu na tom obce s méně než 500 obyvateli, které současně nemají žádný jiný zdroj příjmů např. obecní lesy, příjmy z těžby, pronájmu nemovitostí apod. V roce 2015 činil počet ekonomických subjektů v ORP Přerov , což představuje 197 ekonomických subjektů na 1000 obyvatel. Ve srovnání s Olomouckým krajem i ČR to je podprůměrná hodnota. Míru ekonomické aktivity v jednotlivých obcích v roce 2015 ukazuje následující schéma Index ekonomické aktivity v roce Výhodu pro ekonomický rozvoj v řešeném území je relativně silné centrum - město Přerov, které představuje nezastupitelný stabilizační a rozvojový prvek pro okolní venkovský prostor. Zde se koncentruje nejvyšší podíl ekonomických a sociální aktivit, které jsou představovány vyšším podílem a rozmanitou strukturou výrobního sektoru (sekundéru) a především však služeb (terciéru), případně pak služeb s vysokou přidanou hodnotou (kvartéru). Nezastupitelná je i role malých měst Kojetína a Tovačova. Ta jsou centry občanské vybavenosti, kterou využívají i obce v zázemí. 43

44 ORP Přerov má mimořádně příznivé podmínky pro zemědělství. Je to však výhoda dvousečná, protože rozvoj zemědělství přináší pracovní příležitosti a zajišťuje údržbu krajiny, ale na druhé straně je to podnikání s mnoha riziky způsobené nejen problémy s umístěním zboží na trhu. Navíc jsou v zemědělství relativně nízké příjmy a zemědělské regiony v ČR dlouhodobě patří k regionům s nejnižšími příjmy. Celkově je tato situace způsobena poklesem produkce všech zemědělských komodit z rostlinné i živočišné výroby. Hlavním faktorem, který zapříčiňuje propad produkce, je výrazné meziroční snížení cen placených zemědělský prvovýrobcům. Prudké snížení zemědělské výroby se promítlo i do snížení hospodářského výsledku odvětví. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY dobré podmínky pro zemědělství zkušenosti se zemědělskou výrobou a tradice zemědělské výroby stabilizace podniků po strukturálních změnách ekonomiky PŘÍLEŽITOSTI HROZBY podpora rozvoje drobného podnikání a živností ve venkovských oblastech diverzifikace zemědělství nastartování ekonomického rozvoje Přerovska dostavbou dálnice D1 a realizací strategické průmyslové zóny letiště Přerov nadprůměrná nezaměstnanost řady obcí nižší podnikatelská aktivita nízký průměrný příjem obyvatel nízké příjmy v zemědělství růst nezaměstnanosti nevhodná kvalifikační struktura obyvatelstva odliv mladých lidí do regionů s vyšší nabídkou práce a vyššími příjmy 44

45 D. Rozbor udržitelného rozvoje území Přístup ke zpracování rozboru udržitelného rozvoje území jako součástí územně analytických podkladů vychází z certifikované metodiky zpracované pro potřeby Ministerstva pro místní rozvoj ČR v rámci projektu Udržitelný rozvoj v územním plánování zpracovaného společnostmi PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a Atelier T-plan, s.r.o. D. 1. Metodika zpracování RURÚ a související legislativa V této kapitole je popsána legislativa, z níž vychází metodika zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (tedy vyhodnocení vyváženosti územních podmínek v obcích z pohledu pilířů udržitelného rozvoje a z pohledu témat, která jsou v rámci ÚAP hodnocena). Dále jsou uvedená další specifická východiska, na nichž jsou postaveny principy metodiky zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (dále jen RURÚ). Metodika pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) vychází ze Zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (dále jen Stavební zákon ) a Vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci v platném znění (dále jen Vyhláška ÚAP ). Cíle územního plánování v oblasti udržitelného rozvoje jsou v rámci tohoto dokumentu pojaty v souladu s ust. 18 odst. 1 a 2 stavebního zákona: Vytváření předpokladů pro výstavbu a udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a soudržnost obyvatel v území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Zajištění těchto předpokladů soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tímto účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. VÝCHODISKA METODIKY Při tvorbě metodiky řešitelský tým vycházel z těchto tezí: 1. Dekompozice složek území do témat a podtémat vycházelo se z témat nadefinovaných v rámci 4, odst. 1, písmeno b) Vyhlášky č. 500/2006 Sb. v platném znění, kde je uvedeno celkem 10 témat. V rámci každého tématu byla nadefinována sada podtémat. 2. Proces operacionalizace přiřazení indikátorů k jednotlivým podtématům. Všechny klíčové a sekundární indikátory vstupující do hodnocení jsou součástí podkladů pro RURÚ. Indikátory vycházejí z datového modelu a z dostupných veřejných databází ČSÚ, příp. z resortních databází (např. MPSV, MF). Podtémata a indikátory včetně jejich vah na jednotlivé pilíře jsou uvedeny v tabulce I.6 v příloze této dokumentace. 45

46 Schéma D.1: Vztah ÚAP a ÚPD Zdroj: PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o Přístup ke zpracování RURÚ na úrovni ORP Na úrovni ORP vychází expert z dat a ze znalosti území, kterou je nutné rozšířit doplňkovými průzkumy. Příkladem jsou průzkumy provedené na území ORP Přerov v roce 2011 a 2012 (zjišťování hodnot území, projevy eroze a splachy zemědělské půdy), a v roce 2014 a 2016 (doplňující průzkum urbanistických hodnot v místních částech města Přerova a zjišťování informací při dotazování starostů jednotlivých obcí). Výsledky expertního hodnocení jsou znázorněny formou hvězdicového grafu (améby) a kartogramů, které odpovídají vyhodnocení obcí v analyzovaném území. 46

47 D. 2. Postup zpracování RURÚ Postup zpracování rozboru udržitelného rozvoje území dle výše zmíněné certifikované metodiky je založen na multikriteriálním přístupu, tzn. území je hodnoceno na základě dat za indikátory. Hodnocení jednotlivých podtémat a témat je provedeno separátně a hodnocení vyváženosti územních podmínek za jednotlivé pilíře je následně přepočteno prostřednictvím sady vah těchto podtémat na pilíře (viz příloha tabulka I.6). Grafickými výstupy RURÚ jsou kartogramy za jednotlivé pilíře, celkový kartogram vyváženosti územních podmínek, hvězdicovité grafy za každou obec a výkres problémů k řešení v ÚPD. VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK Nejnižší analytickou jednotkou je obec (na úrovni kraje i ORP), ke které jsou vztaženy všechny indikátory a hodnocení podtémat. Schéma D.2: Postup od ohodnocených podtémat po ohodnocení témat a vyváženosti pilířů Zdroj: PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o Celý postup je schématický znázorněn a podrobněji rozveden v příloze, části I.5 Příloha k metodice vyváženosti územních podmínek. Vyváženost pilířů Vyváženost pilířů udržitelného rozvoje v obcích sledovaného území je vizualizována pomocí sady tří kartogramů za každý pilíř (environmentální, ekonomický a sociální) zvlášť. V každém kartogramu je znázorněno pomocí sedmistupňové barevné škály vyhodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře (územní podmínky pro příznivé životní prostředí; územní podmínky pro hospodářský rozvoj a územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel). 47

48 Vyváženost témat Vyváženost témat udržitelného rozvoje je znázorněno za každou obec zvlášť hvězdicovitým grafem (améba) v části dokumentace nazvané Karty obcí. Graf znázorňuje stav daného tématu v obci a také vztah jednotlivých témat čím dále je vrchol grafu od jeho středu, tím je stav v dané obci příznivější a naopak (z grafu se tedy dají identifikovat témata s dobrým, resp. špatným stavem v dané obci). Graf D.1: Paprskovitý graf (améba) pro vizualizaci vyváženosti územních podmínek jednotlivých území Zdroj: PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o Vysvětlivky: 1 Reliéf, horninové prostředí a geologie, 2 Vodní režim, 3 Hygiena životního prostředí, 4 Ochrana přírody a krajiny, 5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, 6 Technická infrastruktura, 7 Dopravní infrastruktura, 8 Sociodemografické podmínky, 9 Bydlení, 10 Rekreace, 11 Hospodářské podmínky, 12 Zájmy ochrany a bezpečnosti území VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území (+/-) se za každou obec zaznamená do tabulky, ve které se určí vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře (environmentální, hospodářský a sociální) udržitelného rozvoje území. Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území (viz tabulka dále). Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce. Podle uvedené tabulky je vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorněno v kartogramu v kapitole E. 48

49 Tabulka D.1: Kategorie zařazení jednotlivých obcí dle stavu vyváženosti územních podmínek Územní podmínky Kategorie zařazení obce pro příznivé životní prostředí pro hospodářský rozvoj pro soudržnost společenství obyvatel území Vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Vyjádření kartogramu v Z H S dobrý stav špatný stav Z, H, S žádné 2a Z, H S S 2b Z, S H H 2c H, S Z Z 3a Z H, S H, S 3b H Z, S Z, S 3c S Z, H Z, H žádné Z, H, S Z, H, S Legenda: + dobrý stav - špatný stav ODŮVODNĚNÍ VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Výše uvedená certifikovaná metodika, podle níž bylo zpracováno vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro URÚ, používá takový postup, kdy je vyváženost územních podmínek vyhodnocena na základě indikátorů nadefinovaných v tematickém členění vyplývajícím z vyhlášky č. 500/2006 Sb. v platném znění a na základě expertního posouzení. Součástí hodnocení je i přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení podmínek v rámci jednotlivých podtémat a témat s rozdělením na klíčové indikátory, jež vypovídají zásadní informace o stavu území v daném tématu, a sekundární indikátory, které tvoří podklad pro expertní rozhodnutí (viz tabulka I.6 v příloze). Na základě dat za jednotlivé indikátory a na základě znalostí území následně expert provedl ohodnocení jednotlivých podtémat na škále <-3;+3> (viz popis v příloze). Specifikem použité metodiky je to, že pro vyhodnocení jednotlivých pilířů (environmentálního, hospodářského a sociálního) nejsou striktně přiřazena témata, resp. indikátory, avšak jedno téma, resp. podtéma může ovlivňovat více než jeden pilíř (příkladem je dopravní infrastruktura napojení území na silniční síť pozitivním způsobem ovlivňuje hospodářský a sociální pilíř a negativně působí na environmentální pilíř). Na environmentální pilíř pozitivně působí kladné ohodnocení níže uvedených podtémat: Geologické podmínky pro umisťování staveb a ostatní geologická rizika (HG1) Hydrologické a hydrogeologické poměry (V1) Vodní zdroje jejich význam a ochrana (V2) Kvalita ovzduší (HŽP1) Staré zátěže, odpady a odpadové hospodářství, brownfields (HŽP2) Hluková zátěž (HŽP3) Krajina (OPK1) Přírodní potenciál území a jeho ochrana (OPK2) Zemědělský půdní fond (ZPF1) Pozemky určené k plnění funkcí lesa (ZPF2) Odvádění a zneškodňování odpadních vod (TI2) 49

50 Ohrožení území přírodními jevy a jiná rizika (ZOB2) Naopak kladný stav níže uvedených podtémat působí negativně na územní podmínky pro příznivé životní prostředí: Těžba nerostných surovin (HG2) Silniční síť (VDI1) Rozvojový potenciál území pro ekonomické aktivity (HP2) Na sociální pilíř pozitivně působí kladné ohodnocení níže uvedených podtémat: Vodní zdroje jejich význam a ochrana (V2) Záplavová území (V3) Hluková zátěž (HŽP3) Zásobování pitnou vodou (TI1) Odvádění a zneškodňování odpadních vod (TI2) Zásobování plynem (TI3) Zásobování teplem CZT (TI4) Zásobování elektrickou energií a kapacita přenosové sítě (TI5) Spoje pokrytí území signály (TI6) Silniční síť (VDI1) Železniční síť (VDI2) Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou (VDI5) Sídelní struktura (SD1) Demo-sociální situace (SD2) Občanská vybavenost (SD3) Bytový fond a jeho struktura (B1) Stáří a kvalita bytového fondu (B2) Dostupnost bydlení pro obyvatelstvo (B3) Ekonomická funkce území (HP1) Trh práce nabídka, poptávka (HP4) Zdroje a užití veřejných rozpočtů (HP5) Ohrožení území přírodních jevy a jiná rizika (ZOB2) Naopak kladný stav níže uvedených podtémat působí negativně na územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel území: Těžba nerostných surovin (HG2) Na hospodářský pilíř pozitivně působí kladné ohodnocení níže uvedených podtémat: Geologické podmínky pro umisťování staveb a ostatní geologická rizika (HG1) Těžba nerostných surovin (HG2) Hydrologické a hydrogeologické poměry (V1) Vodní zdroje jejich význam a ochrana (V2) Záplavová území (V3) Zásobování pitnou vodou (TI1) Zásobování elektrickou energií a kapacita přenosové sítě (TI5) Spoje pokrytí území signály (TI6) Silniční síť (VDI1) Železniční síť (VDI2) Letecká doprava (VDI3) Vodní doprava (VDI4) Sídelní struktura (SD1) Demo-sociální situace (SD2) Občanská vybavenost (SD3) Rekreační atraktivity (R1) Rekreační infrastruktura (R2) 50

51 Individuální rekreace (R3) Ekonomická funkce území (HP1) Rozvojový potenciál území pro ekonomické aktivity (HP2) Struktura ekonomických subjektů (HP3) Trh práce nabídka, poptávka (HP4) Zdroje a užití veřejných rozpočtů (HP5) Ohrožení území přírodních jevy a jiná rizika (ZOB2) Naopak kladný stav níže uvedených podtémat působí negativně na územní podmínky pro hospodářský rozvoj území: Přírodní potenciál území a jeho ochrana (OPK2) Závěr: Výstupy vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek jednotlivých pilířů jsou uvedeny v následující kapitole E. Výsledky vyváženosti témat v obcích jsou uvedeny v části dokumentace Karty obcí a jsou vizualizovány hvězdicovitým grafem. Výsledky vyváženosti pilířů jsou vizualizovány celkem čtyřmi kartogramy (za každý pilíř zvlášť a dále celková vyváženost území, kde jsou všechny obce rozděleny do čtyř kategorií/tříd podle toho, kolik pilířů bylo v dané obci ohodnoceno pozitivně / negativně). Základní odůvodnění výsledků vyváženosti územních podmínek je uvedeno přímo v následující kapitole u odpovídajících kartogramů. Při použití výše popsaného metodického postupu však pro jeho robustnost nelze přímo identifikovat, který konkrétní indikátor v dané obci ovlivnil výsledky vyváženosti. Významnou pozici v celém postupu vyváženosti proto má i místní znalost území experta, jež může v případě nutnosti korigovat vyhodnocení vzešlé z dat za jednotlivé indikátory. Toto upřesnění je uvedené v kapitole F Závěr vyhodnocení vyváženosti územních podmínek, definice problémových oblastí. Finálním výstupem vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území ve vztahu k územně plánovacím dokumentacím pak je definování problémů k řešení v těchto dokumentacích, které jsou uvedeny v kapitole G. 51

52 E. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek jednotlivých pilířů Vyváženost jednotlivých pilířů vychází z ohodnocení podtémat a jejich váhy na daný pilíř. Do každého pilíře se váhami přiřadí podtémata, která negativně či pozitivně ovlivňují daný pilíř. Jednotlivé podtémata jsou hodnocena na základě indikátorů uvedených v příloze v tabulce I.6. Vyhodnocení vyváženosti je graficky znázorněno v kartogramech níže. Na základě vypočtení vlivu podtémat na jednotlivé pilíře pomocí vah byl vyhodnocen stav pilířů pro každou obec. Obce jsou hodnoceny na škále (-3;3). Hodnota -3 představuje nejhorší stav v daném pilíři, hodnota +3 představuje nejlepší situaci v daném pilíři. V daných pilířích se extrémní hodnoty nemusí vždy vyskytovat. Vyhodnocení vyváženosti environmentálního pilíře Mapa E.1: Kartogram vyváženosti environmentálního pilíře 52

53 Tři obce správního obvodu dosahují nejhoršího možného hodnocení v environmentálním pilíři (-3). Jedná se o Přerov, Kokory a Výkleky. Tyto obce mají minimální investice do půdy za účelem zlepšení její úrodnosti, na jejich území jen minimálně (Přerov) zasahují chráněné oblasti přírody a krajiny nebo zde zcela schází (Kokory, Výkleky). Území města Přerova se nachází v aktivní zóně záplavového území řeky Bečvy. Nejlepší situace je v obci Vlkoš a Troubky. Na území těchto obcí se nachází povrchové a podzemní vodní zdroje, téměř celé území obcí je v chráněné oblasti přirozené akumulace vod, velká část obce Troubky se nachází v oblasti NATURA Obě obce mají kvalitní půdní fond a vysoký podíl lesních ploch na celkové rozloze. Vyhodnocení vyváženosti sociálního pilíře Mapa E.2: Kartogram vyváženosti sociálního pilíře. Kladné hodnocení sociálního pilíře dosahují obce, které disponují vyváženou sídelní strukturou, kvalitní občanskou a technickou vybaveností, dobrou dopravní dostupností a příznivým věkovým složením obyvatelstva. V ORP Přerov se jedná zejména o město Přerov a jeho nejbližší okolí obec Horní Moštěnice, Brodek u Přerova, Říkovice, Vlkoš, Rokytnice a Prosenice. Kladné hodnocení má i Kojetín a přilehlé Měrovice nad Hanou. Nejhorší hodnocení v sociálním pilíři mají obce v okrajových částech správního obvodu. Konkrétně se jedná o obce Stříbrnice, Polkovice, Oplocany, Výkleky, Šišma, Křtomil, Lipová, Turovice a Nahošovice. Tyto obce vykazují zápornou hrubou míru celkového přírůstku obyvatel, vysoký podíl obyvatel v poproduktivním věku, základní občanská vybavenost je zde minimální nebo zcela schází. Vzhledem k poloze mají tyto obce i špatnou dostupnost do administrativních center. 53

54 Vyhodnocení vyváženosti ekonomického pilíře Mapa E.3: Kartogram vyváženosti ekonomického pilíře Ohodnocení ekonomické oblasti je mimo jiné ovlivněno velikostí sídla. Nejlepšího stavu dosahuje město Přerov, které tvoří nejen ekonomické centrum správního obvodu. Příznivých hodnot dále dosahuje město Tovačov a městys Brodek u Přerova. Tyto sídla disponují silnou a stabilizovanou podnikatelskou základnou, dosahují nejvyšších daňových výtěžností a vykazují vyšší ekonomický potenciál. Nejhorší situace je v obci Prosenice a Pavlovice u Přerova. Tyto obce mají špatný technický stav bytového fondu, nízkou míru podnikatelské aktivity, v Prosenicích došlo k výraznému úbytku pracovních míst a Pavlovice u Přerova vykazují nejvyšší dluhovou službu ze všech obcí ORP. 54

55 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Ve správním obvodě obce s rozšířenou působností Přerov jsou, dle metodiky vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území, nejlépe hodnoceny obce Měrovice nad Hanou, Tovačov, Troubky, Vlkoš, Říkovice, Horní Moštěnice, Rokytnice, Brodek u Přerova, Želatovice, Tučín, Radslavice, Sušice, Buk, Radvanice a Lazníky. U všech těchto obcí je sociální, environmentální i ekonomický pilíř hodnocen kladně. Naopak nejhorší hodnocení mají obce Stříbrnice, Křenovice, Polkovice, Oplocany, Dobrčice, Sobíšky, Hradčany, Lipová, Radkovy, Radkova Lhota, Oprostovice a Žákovice. Tyto obce mají negativní hodnocení ve všech pilířích. Mapa E.4: Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Hodnocení jednotlivých pilířů v obcích ORP Přerov uvádí následující tabulka. Tabulka E.1: Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Obec Environmentální pilíř Sociální pilíř Ekonomický pilíř Kategorie Beňov b Bezuchov b Bochoř c 55

56 Obec Environmentální pilíř Sociální pilíř Ekonomický pilíř Kategorie Brodek u Přerova Buk Císařov c Citov c Čechy a Čelechovice c Dobrčice Domaželice c Dřevohostice c Grymov c Horní Moštěnice Hradčany Kojetín c Kokory b Křenovice Křtomil a Lazníčky b Lazníky Lhotka a Lipová Líšná a Lobodice a Měrovice nad Hanou Nahošovice a Nelešovice a Oldřichov b Oplocany Oprostovice Pavlovice u Přerova b Podolí a Polkovice Prosenice c Přerov c Přestavlky a Radkova Lhota Radkovy Radslavice Radvanice Rokytnice Říkovice Sobíšky Stará Ves c Stříbrnice

57 Obec Environmentální pilíř Sociální pilíř Ekonomický pilíř Kategorie Sušice Šišma a Tovačov Troubky Tučín Turovice a Uhřičice a Věžky a Vlkoš Výkleky b Zábeštní Lhota a Žákovice Želatovice Odůvodnění vyhodnocení jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území v konkrétních obcích pak uvádí tabulka níže. Tabulka E.2: Základní odůvodnění vyhodnocení vyváženosti územních podmínek z pohledu jednotlivých pilířů URÚ Obec Environmentální pilíř Sociální pilíř Ekonomický pilíř Kategorie Beňov Bezuchov Bochoř Brodek u Přerova Buk Nízký podíl zastavěných ploch; Žádné staré ekologické zátěže; ochranné pásmo léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod Žádné staré ekologické zátěže; Nízký podíl půd v I. a II. třídě ochrany; Nízký podíl bytů napojených na kanalizaci Vyšší zastoupení lesních pozemků; Vysoký podíl půd ve II. třídě ochrany; Vysoký podíl bytů napojených na kanalizaci Existence přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod; Existence CHOPAV; Vysoký podíl půd v I. a II. třídě ochrany; Vysoký podíl bytů napojených na kanalizaci Velmi vysoký podíl půd v I. a II. třídě ochrany; Nadprůměrný podíl bytů napojených na kanalizaci v rámci ORP; Žádné staré ekologické zátěže; Kladná hrubá míra migračního salda; Dobrá dostupnost administrativních center; Nízký podíl bytů se sníženou kvalitou Velmi vysoký podíl obyvatel v poproduktivním věku; Absence zdravotnických zařízení; Záporná hrubá míra celkového přírůstku Dobrá dostupnost administrativních center; Vysoký podíl obyvatel v předproduktivním věku; Nízká míra nezaměstnanosti Přímé napojení na železnici; Školská, zdravotnická i zařízení sociálních služeb; Kladná hrubá míra celkového přírůstku Nízká dlouhodobá nezaměstnanost Nadprůměrná míra nezaměstnanosti v rámci ORP; Vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Vysoká dluhová služba obce Nízká míra nezaměstnanosti; Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Nulová dluhová služba Nízká míra nezaměstnanosti; Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Nulová dluhová služba Vysoký počet pracovních míst; Vysoký podíl tržních služeb; Přímé napojení na železnici Nulová dluhová služba; Podprůměrná míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Vysoký podíl tržních služeb 2b 3b 2c

58 Obec Environmentální pilíř Sociální pilíř Ekonomický pilíř Kategorie Žádná záplavová území Císařov Citov Čechy Čelechovice Dobrčice Domaželice Dřevohostice Grymov Horní Moštěnice Hradčany Více než 90 % obce v záplavovém území; Nízký podíl lesních ploch; Téměř žádné investice do půdního fondu Žádné investice do půdního fondu; Více než 90 % obce v záplavovém území Existence přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod; Existence ochranných lesů; Žádné staré ekologické zátěže Nízká míra zalesnění; Téměř žádné investice do půdy; Velmi nízký podíl bytů napojených na kanalizaci Téměř žádné investice do půdy; Velmi nízký podíl bytů napojených na kanalizaci; Záplavové území Záplavová území; Absence oblastí ochrany přírody a krajiny NATURA 2000;Vyšší zastoupení lesních pozemků; Významné vodní toky Absence oblastí ochrany přírody a krajiny; Žádné investice do půdy; Žádné půdy v I. a II. třídě ochrany Žádné staré ekologické zátěže; CHOPAV; Existence přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod Skládka odpadů; Nízký podíl bytů napojených na kanalizaci Nízký podíl bytů se sníženou kvalitou; Kladná hrubá míra migračního salda Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Nízký podíl obyvatel v poproduktivním věku; Kladná hrubá míra migračního salda Vysoký podíl seniorů; Absence školy, zdravotnických i sociálních zařízení; Vysoká míra nezaměstnanosti Vysoký podíl obyvatel v předproduktivním věku; Velmi vysoká hrubá míra migračního salda; Rostoucí počet bytů Záporná hrubá míra celkového přírůstku; Nulová občanská vybavenost; Vysoký podíl bytů se sníženou kvalitou Nízký podíl obyvatel v poproduktivním věku; Kladná hrubá míra celkového přírůstku; Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti Nízká dlouhodobá nezaměstnanost; Školská, zdravotnická i sociální zařízení; Dobrá dostupnost administrativních center Kladná hrubá míra celkového přírůstku; Dobrá dostupnost administrativních center; Vysoký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel Kladná hrubá míra migračního salda; Dobrá dostupnost administrativních center; Vysoký podíl bytů napojených na kanalizaci Vysoký podíl obyvatel v poproduktivním věku; Záporná hrubá míra celkového přírůstku; Nízký podíl obyvatel s vysokoškolským vybavením 58 Podprůměrná daňová výtěžnost na obyvatele; Velmi nízká míra podnikatelské aktivity Nadprůměrná míra podnikatelské aktivity v rámci ORP; Velmi nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Nízká míra nezaměstnanosti Podprůměrná daňová výtěžnost na obyvatele, Velmi nízká míra podnikatelské aktivity, Vysoká míra nezaměstnanosti Velmi vysoká míra podnikatelské aktivity v rámci ORP; Nulová dluhová služba; Vysoký podíl tržních služeb Nízká daňová výtěžnost na obyvatele; Nízká míra podnikatelské aktivity; Vysoká míra nezaměstnanosti Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Vysoký podíl bytů napojených na veřejný vodovod Vysoký počet pracovních míst; Nízká míra nezaměstnanosti; Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti Nadprůměrná míra dlouhodobé nezaměstnanosti v rámci ORP; Velmi nízká daňová výtěžnost na obyvatele; Nízká míra podnikatelské aktivity Vysoký počet obsazených pracovních míst; V rámci ORP nadprůměrná míra podnikatelské aktivity; Přímé napojení na železnici Velice podprůměrná míra podnikatelské aktivity 3c 2c 3a 2c 4 2c 2c 3c 1 4

59 Obec Environmentální pilíř Sociální pilíř Ekonomický pilíř Kategorie Kojetín Kokory Kokory Křenovice Křtomil Lazníčky Lazníky Lhotka Lipová Líšná Lobodice Nízký podíl investic do půdy za účelem zlepšení její úrodnosti; Záplavová území Absence oblastí ochrany přírody a krajiny Záplavová území; Území zvláštní povodně pod vodním dílem; Absence oblastí ochrany přírody a krajiny; Absence kanalizace Žádné staré ekologické zátěže; Vysoký podíl půd v I. a II. třídě ochrany; Velké investice do úrodnosti půdy Absence oblastí ochrany přírody a krajiny; Nízký podíl lesních ploch; Velmi malý počet bytů napojených na kanalizaci Žádné staré ekologické zátěže; Žádná záplavová území; Vysoké investice do půdy za účelem zlepšení její úrodnosti Přírodní památka; Žádné staré ekologické zátěže; Absence záplavových území Absence oblastí ochrany přírody a krajiny; Záplavová území; Nízký podíl bytů napojených na kanalizaci Žádná stará ekologická zátěž; Vysoký podíl půd v I. a II. třídě ochrany NPR; NATURA 2000; CHOPAV; Kvalitní občanská vybavenost; Nízký podíl bytů se sníženou kvalitou; Přímé napojení na železnici Vysoký podíl obyvatel v poproduktivním věku; Záporná hrubá míra celkového přírůstku; Nulová dluhová služba obce Vysoký podíl seniorů; Velmi nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel; Vysoký podíl neobydlených bytů Absence školských a zdravotnických zařízení; Vysoký podíl seniorů; Velký počet neobydlených domů s byty Velmi vysoký podíl seniorů; Absence škol a zdravotnických zařízení; Vysoký podíl domů postavených před rokem 1920 Kladná hrubá míra migračního salda; Vysoký podíl bytů napojených na kanalizaci Velmi záporná hrubá míra celkového přírůstku obyvatelstva; Absence školských a zdravotnických zařízení; Nízký podíl autochtonní složky obyvatel Vysoký podíl obyvatel v poproduktivním věku; Nízký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním; Velký počet neobydlených bytů Vysoký podíl obyvatel v poproduktivním věku; Nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel; Záporná hrubá míra celkového přírůstku Záporná hrubá míra celkového přírůstku; Vysoký podíl seniorů; Velký počet domů postavených před rokem 1920 Nadprůměrná míra podnikatelské aktivity; Přímé napojení na železnici; Vysoký počet pracovních míst Vysoká daňová výtěžnost na obyvatele; Nadprůměrná míra podnikatelské aktivity v rámci správního obvodu Nízká míra podnikatelské aktivity; Nadprůměrná míra nezaměstnanosti Velmi nízká daňová výtěžnost na obyvatele; Vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Nulová dluhová služba obce Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Nulová dluhová služba obce; Nadprůměrná míra podnikatelské aktivity Velmi vysoká míra podnikatelské aktivity; Vysoká daňová výtěžnost na obyvatele; Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti Velmi nízká míra podnikatelské aktivity; Vysoká míra nezaměstnanosti; Špatná dostupnost železniční dopravy Vysoká míra podnikatelské aktivity; Nulová dluhová služba Nízká míra podnikatelské aktivity; Velmi vysoká míra nezaměstnanosti; Záplavová území 2c 3b 4 3a 3b 1 2a 4 2a 3a 59

60 Obec Environmentální pilíř Sociální pilíř Ekonomický pilíř Kategorie Měrovice nad Hanou Nahošovice Nelešovice Oldřichov Oplocany Žádné staré ekologické zátěže; Vysoký podíl půd v I. a II. třídě ochrany; Vodní nádrž Žádná stará ekologická zátěž; NATURA 2000; Existence přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod Nejvyšší podíl půd v I. a II. třídě ochrany v rámci ORP; Absence záplavových zemí; Absence starých ekologických zátěží Absence starých ekologických zátěží; Vysoký podíl bytů napojených na kanalizaci Nízká míra zalesnění obce; Absence oblastí ochrany přírody a krajiny Kladná hrubá míra celkového přírůstku; Vysoký podíl dětské složky obyvatelstva; Školské zařízení a zařízení sociálních služeb Vysoký podíl seniorů; Záporná hrubá míra celkového přírůstku; Nedostatečná občanská vybavenost obce Kladná hrubá míra celkového přírůstku; Vysoký podíl obyvatelstva v předproduktivním věku; Nízký počet bytů se sníženou kvalitou Velmi nízký podíl seniorů; Nízký podíl neobydlených a bytů se sníženou kvalitou Záporná hrubá míra celkového přírůstku; Nadprůměrný podíl obyvatel v poproduktivním věku; Nedostatečná občanská vybavenost obce Nadprůměrná míra podnikatelské aktivity; Přímé napojení na železnici; Vysoký počet pracovních míst Nízká míra podnikatelské aktivity; Vysoká míra nezaměstnanosti Nadprůměrná míra podnikatelské aktivity; Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Nízká míra nezaměstnanosti Nízká daňová výtěžnost na obyvatele; Podprůměrná míra podnikatelské aktivity v rámci ORP Vysoká míra nezaměstnanosti; Vysoká dluhová služba obce; Podprůměrná míra podnikatelské aktivity v rámci ORP 1 3a 2a 2b 4 Oprostovice Pavlovice u Přerova Podolí Polkovice Prosenice Velmi nízký podíl půd v I. a II. třídě ochrany; Absence oblastí ochrany přírody a krajiny Přírodní památka; NATURA 2000; Žádná záplavová území Žádné staré ekologické zátěže; Bez záplavových území; Existence OP přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod Záplavové území; Absence oblastí ochrany přírody a krajiny Vysoký podíl zastavěných ploch; Záplavová území, zatížení území dopravou Záporná hrubá míra celkového přírůstku; Vysoký podíl seniorů; Žádná občanská vybavenost obce Škola, zdravotnická zařízení i zařízení sociálních služeb; Dobrá dostupnost administrativních center; Vysoký podíl bytů napojených na kanalizaci Záporná hrubá míra celkového přírůstku; Absence školských, zdravotnických a sociálních zařízení; Vysoký podíl domů postavených před rokem 1920 Vysoký podíl seniorů; Absence kanalizace; Vysoký podíl neobydlených bytů Dobrá dostupnost administrativních center; Přímé napojení na železnici; Vysoký podíl bytů napojených na kanalizaci Výrazný úbytek počtu pracovních míst Podprůměrná míra podnikatelské aktivity v rámci ORP; Vyšší dluhová služba obce Vysoká míra nezaměstnanosti; Podprůměrná míra podnikatelské aktivity Vysoká míra nezaměstnanosti; Vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti Úbytek počtu pracovních míst v posledních letech; Podprůměrná míra podnikatelské aktivity 4 2b 3a 4 3c 60

61 Obec Environmentální pilíř Sociální pilíř Ekonomický pilíř Kategorie Přerov Přestavlky Radkova Lhota Radkovy Radslavice Radvanice Rokytnice Říkovice Sobíšky Stará Ves Staré ekologické zátěže; Záplavová území; Aktivní zóna záplavového území; znečištění území dopravou a průmyslovou výrobou Přírodní památka; NATURA 2000; Žádná záplavová území Nízký podíl půd v I. a II. třídě ochrany; Nízký podíl bytů napojených na kanalizaci; Záplavové území Záplavová území; Nízký podíl lesních ploch Absence starých ekologických zátěží; Existence přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod; Vysoké investice do půdního fondu Absence oblastí ochrany přírody a krajiny; Žádné staré ekologické zátěže; Žádná záplavová území Existence přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod; CHOPAV; Absence starých ekologických zátěží Absence starých ekologických zátěží; Vysoký podíl půd v I. a II. třídě ochrany; CHOPAV Absence oblastí ochrany přírody a krajiny Nízký podíl investic do půdy Kvalitní občanská vybavenost; Administrativní centrum; Vysoký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel Vysoký podíl poproduktivní složky obyvatelstva; Absence školský a zdravotnických zařízení; Vysoký podíl domů postavených před rokem 1920 Extrémně vysoký podíl seniorů; Velmi výrazně záporná hrubá míra celkového přírůstku; Absence školy; Nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných Nedostatečná občanská vybavenost; Záporná hrubá míra celkového přírůstku; Nízký podíl bytů napojených na kanalizaci Kladná hrubá míra celkového přírůstku; Nízký podíl obyvatel v poproduktivním věku; Dobrá dopravní dostupnost Vysoký podíl dětské složky obyvatelstva; Kladná hrubá míra celkového přírůstku; Nízký podíl bytů se sníženou kvalitou Dobrá dostupnost administrativních center; Nízký podíl bytů se sníženou kvalitou; Relativně vysoký podíl bytů napojených na kanalizaci Kladná hrubá míra celkového přírůstku obyvatel; Velmi nízký podíl bytů se sníženou kvalitou; Přímé napojení na železnici Vysoký podíl seniorů; Záporná hrubá míra celkového přírůstku; Nedostatečná občanská vybavenost Vysoký podíl obyvatel v předproduktivním věku; Kladná hrubá míra celkového přírůstku; Nízký podíl bytů se Vysoký počet pracovních míst; Nadprůměrná míra podnikatelské aktivity; Vysoká daňová výtěžnost na obyvatele Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Nulová dluhová služba obce Nízká daňová výtěžnost na obyvatele; Nejnižší míra podnikatelské aktivity v rámci správního obvodu; Zadluženost obce Podprůměrná míra podnikatelské aktivity; Záplavová území Nárůst počtu pracovních míst; Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Nízká míra Nezaměstnanosti Výrazný nárůst pracovních míst; Nadprůměrná míra podnikatelské aktivity Vysoký počet pracovních míst; Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Nízká míra nezaměstnanosti Přímé napojení na železnici; Vysoký podíl tržních služeb; Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti Vysoký míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Vysoká míra nezaměstnanosti; Podprůměrná míra podnikatelské aktivity v rámci ORP Vysoká daňová výtěžnost na obyvatele; Nárůst počtu pracovních míst; Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti 2c 2a c 61

62 Obec Environmentální pilíř Sociální pilíř Ekonomický pilíř Kategorie sníženou kvalitou Stříbrnice Sušice Šišma Tovačov Troubky Tučín Turovice Uhřičice Věžky Vlkoš Záplavové území; Aktivní záplavové území; Absence oblastí ochrany přírody a krajiny Vysoký podíl bytů napojených na kanalizaci; Existence povrchových a podzemních zdrojů vody Žádná záplavová území; Vodní nádrž; Absence starých ekologických zátěží Vysoký podíl vodních ploch; NPR; NATURA 2000 CHOPAV; Existence přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod; NATURA 2000 Absence starých ekologických zátěží; Existence přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod; Žádná záplavová území Absence starých ekologických zátěží; Existence přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod; Přírodní památka NATURA 2000; CHOPAV, Existence přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod Existence přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod; CHOPAV; Žádná stará ekologická zatížení NATURA 2000; Vysoký podíl půd v I. a II. třídě ochrany; Vysoký podíl bytů napojených na Vysoký podíl seniorů; Špatná dostupnost administrativních center; Záporná hrubá míra celkového přírůstku Velmi nízký podíl bytů se sníženou kvalitou; Vysoký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním; Vysoký podíl autochtonního obyvatelstva Velmi vysoký podíl seniorů; Nedostatečná občanská vybavenost; Záporná hrubá míra celkového přírůstku Kvalitní občanská vybavenost; Vysoký podíl bytů napojených na kanalizaci; Přímé napojení na železnici Nízký podíl domů postavených před rokem 1920; Školské, zdravotnické a sociální zařízení; Vysoký podíl bytů napojených na kanalizaci Nízký podíl bytů se sníženou kvalitou; Kladná hrubá míra migračního salda Nízký podíl obyvatel v předproduktivním věku; Nedostatečná občanská vybavenost; Vysoký podíl bytů se sníženou kvalitou Vysoký podíl seniorů; Špatná dopravní dostupnost administrativních center; Vysoký podíl domů postavených před rokem 1920 Vysoký podíl seniorů; Výrazně záporná hrubá míra celkového přírůstku; Absence školských, zdravotnických a sociálních zařízení Kladná hrubá míra celkového přírůstku; Školské a zdravotnické zařízení; Nízký podíl bytů 62 Podprůměrná míra podnikatelské aktivity v rámci ORP; Nízká daňová výtěžnost na obyvatele Vysoká míra podnikatelské aktivity; Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti Vysoký míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Vysoká míra nezaměstnanosti; Podprůměrná míra podnikatelské aktivity v rámci ORP Velký počet pracovních míst; Vysoká daňová výtěžnost na obyvatele; Nadprůměrná míra podnikatelské aktivity Nárůst počtu pracovních míst; Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Velký podíl napojených bytů na kanalizaci Nadprůměrná míra podnikatelské aktivity; Vysoký podíl tržních služeb; Nulová dluhová služba obce Vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Velmi vysoká míra nezaměstnanosti Vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti; V rámci ORP podprůměrná míra podnikatelské aktivity Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Nízká míra nezaměstnanosti Přímé napojení na železnici; Nízká míra dlouhodobě nezaměstnanosti 4 1 3a a 3a 2a 1

63 Obec Environmentální pilíř Sociální pilíř Ekonomický pilíř Kategorie kanalizaci se sníženou kvalitou Výkleky Zábeštní Lhota Žákovice Želatovice Absence oblastí ochrany přírody a krajiny; Velmi nízký podíl půd v I. a II. třídě ochrany; Absence kanalizace Žádné staré ekologické zátěže; Žádná záplavová území Absence oblastí ochrany přírody a krajiny; Nízký podíl bytů připojených na kanalizaci; Záplavová území Existence přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod; Žádné staré ekologické zátěže Absence kanalizace; Vysoký podíl seniorů; Velmi vysoký podíl domů postavených před rokem 1920 Nedostatečná občanská vybavenost; Záporná hrubá míra celkového přírůstku; Vysoký podíl seniorů Vysoký podíl neobydlených bytů; Záporná hrubá míra celkového přírůstku; Nízký podíl bytů napojených na kanalizaci Vysoký podíl bytů napojených na kanalizaci; Kladná hrubá míra celkového přírůstku; Nízký podíl bytů postavených před rokem 1920 Vysoká daňová výtěžnost na obyvatele; Lehce nadprůměrná míra podnikatelské aktivity Velmi nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Nízká míra nezaměstnanosti; Nadprůměrná míra podnikatelské aktivity v rámci ORP Nízká míra podnikatelské aktivity; Vysoká míra nezaměstnanosti; Absence přímého napojení na železnici Velký počet pracovních míst; Nízká dlouhodobá míra nezaměstnanosti; Vysoký podíl tržních služeb 3b 2a

64 F. Závěr vyhodnocení vyváženosti územních podmínek, definice problémových oblastí Z uvedeného hodnocení vyváženosti územních podmínek i dílčího hodnocení jednotlivých témat udržitelného rozvoje území vyplývají hlavní problémové oblasti, z nichž některé jsou již definovány na úrovni Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje. Jedná se především o oblast Kojetínska a Tovačovska, postihnuté zejména problémy v oblasti nezaměstnanosti a sociální soudržnosti. Dalšími problémovou oblastí, kterou lze i vzhledem k poloze vůči hlavním centrům, velikostní struktuře a vybavenosti obcí označit za tzv. vnitřní periferii, je východní část ORP, zejména Dřevohosticko. Problémy z hlediska dostupnosti občanské vybavenosti a vybavenosti technickou infrastrukturou se pak objevují rovněž v severní části ORP, konkrétně v oblasti Tršické pahorkatiny (Čelechovice, Nelešovice, Lhotka, Zábeštní Lhota, Sobíšky, Lazníky, Lazníčky a Výkleky), byť jsou tyto obce dle hodnocení indikátorů udržitelného rozvoje území hodnoceny kladně. Obecným problémem ORP je pak členitá sídelní strukturou s řadou velmi malých obcí. Zásadním problém z hlediska hospodářského rozvoje a kvality životního prostředí je pak doposud nedokončená páteřní komunikační síť, zejména dálnice D1 a D55 včetně průtahu městem Přerovem. Rovněž schází obchvaty u většiny měst a obcí, jejichž komunikace i stavby poškozuje zejména těžká nákladní doprava. Základní dopravní skelet území by měl být dokončen i vzhledem k tomu, že územím prochází historicky významná dopravní cesta vedoucí Hornomoravským úvalem a Moravskou bránou na Ostravsko. Území rovněž protínají dálkové trasy energetických sítí regionálního i celostátního významu. Pro další hospodářský rozvoj území je pak zásadní zejména budoucí vývoj města Přerova coby centra ekonomických aktivit. Přestože je Přerov dle vyváženosti územních podmínek hodnocen kladně, jedná se o centrum dlouhodobě zařazené mezi hospodářsky slabé regiony ČR, kterým by tudíž měla být věnována zvýšená pozornost. Obecně jsou dle hodnocení na základě indikátorů nadhodnocena všechna města. Je to zřejmě způsobeno volbou klíčových indikátorů, které nadhodnocují sídla zaměstnanosti a služeb a méně už hodnotí komplexní význam měst v sídlení struktuře. Z hlediska přírodních zdrojů patří mezi nejhodnotnější v území kvalitní zemědělská půda a zdroje pitné a minerální vody na Tovačovsku, Troubecku a na území obcí Horní Moštěnice a Brodek u Přerova. Cenná jsou rovněž těžená i prognózní ložiska štěrkopísků v oblasti nivy Bečvy a Moravy. Co se týče přírodě blízkých zachovalých ekosystémů, nachází se v území s výjimkou lužních lesů na Troubecku a lesů Podbeskydské pahorkatiny spíše v ostrůvkovité podobě. Většinu území ORP tak pokrývá kulturní krajina, která je převážně zemědělsky využívána. Nejrozsáhlejšími a nejcennějšími ekosystémy v území tedy jsou lužní lesy mezi Troubkami, Chropyní a Kojetínem (Chropyňský luh) a lesní komplexy v oblasti Podbeskydské pahorkatiny (oblast Záhoří, Dřevohostický les, Přestavlcký les s navazujícím Kosteleckým polesím). Z hlediska ochrany přírody se v území nachází zachovalé lužní lesy v Národní přírodní rezervaci Žebračka na Přerovsku. Mezi přírodně a krajinářsky cenná území patří rovněž údolí Říky a Olešnice v oblasti Tršické pahorkatiny. Vzhledem k tomu, že se značná část území nachází v nivě Moravy a Bečvy, je řada obcí ohrožena potenciálním rizikem povodní. V souvislosti s probíhající klimatickou změnou by měla být v příštích letech věnována zvýšená pozornost ochraně zemědělské půdy, zadržování vody v krajině a výsadbě krajinné zeleně podporující ekologickou stabilizaci krajiny a současně i její retenční schopnost. Tato opatření budou mít pozitivní vliv na snížení rizika povodní i dalších projevů extrémních výkyvů počasí. 64

65 G. Vymezení problémů k řešení v ÚPD V souladu s 29 stavebního zákona, ukládá zákon pořizovateli také projednat úplnou aktualizaci ÚAP v rozsahu problémů k řešení v územně plánovacích podkladech s obcemi ve svém správním obvodu. Celkově se individuálního projednání aktualizace záměrů a problémů k řešení v ÚPD obcí zúčastnilo 36 obcí ORP. Dále byly zástupci obcí písemně doplněny údaje z dalších 10 obcí. Celkem tak byly vyhodnoceny připomínky ze 46 obcí, tj. 75 % obcí ORP. Pořizovatel zvolil metodu individuálních konzultací s jednotlivými obcemi pro zajištění větší účasti zástupců obcí. Při předešlé aktualizaci ÚAP se společného projednání návrhu aktualizace ÚAP zúčastnilo pouze 9 obcí, přičemž připomínky vznesly pouze 3 z nich. Dalším argumentem pro zvolenou formu oslovení byla časová indispozice řady neuvolněných starostů obcí. Ze SWOT analýz obcí, závěrů RURÚ a projednání se zástupci obcí vyústily dvě skupiny problémů. Problémy řešitelné v ÚPD (viz následující přehled problémů) a problémy neřešitelné v ÚPD, či jen řešitelné zprostředkovaně (např. nezaměstnanost, stárnutí populace, migrace do regionů s vyššími příjmy, snížení rizika eroze půdy apod.) Jednotlivé problémy jsou v následujícím přehledu i Výkrese problémů označeny indexy a zařazeny do tematických kategorií. Jsou zde uvedeny i vybrané problémy, které již byly do ÚPD zapracovány, nebo již byly realizovány a jsou významné pro hodnocení udržitelného rozvoje území dané obce. Specifickým problémem je realizace obchvatů obcí a dálnic D1 a D55, které jsou vyznačeny pouze ve Výkresu záměrů. Výčet problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích obcí formulovaných ve struktuře požadavků na zadání územních plánů obcí je uveden v části dokumentace nazvané Karty obcí. Jsou zde uvedeny jak problémy k řešení v ÚPD, tak i problémy již zohledněné v územně plánovací dokumentaci a problémy k řešení mimo oblast územního plánování. Problémy k řešení z nadřazené územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů byly rovněž zohledněny při vyhodnocení podkladů udržitelného rozvoje území a byly zapracovány do grafické části dokumentace. 65

66 označení obec typ problému popis problému význam problému původ problému časový horizont dopad poznámka D6 Bezuchov dopravní ŽP3 ŽP5 U3 ŽP3 Bezuchov Bezuchov Bochoř Buk střet silnice II. třídy s výhledovým záměrem vodní nádrže Radkovy nadmístní územní střet dlouhodobý ZÚR OK ZÚR OK/ÚPD obce životní prostředí/krajina nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR OK nadmístní SWOT krátkodobý životní prostředí/krajina urbanistický/využití území upřesnění vymezení plochy pro vodní nádrž Radkovy návrh strategické průmyslové zóny Přerov - Bochoř nadmístní nadmístní SWOT obec dlouhodobý krátkodobý životní prostředí/krajina nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR nadmístní SWOT krátkodobý ZÚR OK ÚPD obce ZÚR OK/ÚPD obce problém vyřešen po upřesnění vymezení v ZÚR OK U9 Čechy urbanistický/využití území střet aktivní zóny záplavového území a zastavitelných ploch nadmístní SWOT dlouhodobý ÚPD obce ŽP7 Dobrčice životní prostředí/krajina vymezení ploch a koridorů pro kanalizace a ČOV místní SWOT dlouhodobý ÚPD obce U11 Domaželice urbanistický/využití území návrh nových zastavitelných ploch pro bydlení místní SWOT krátkodobý ÚPD obce U9 Domaželice urbanistický/využití území střet aktivní zóny záplavového území a zastavitelných ploch nadmístní SWOT dlouhodobý ÚPD obce ŽP7 ŽP6 Domaželice Domaželice životní prostředí/krajina kanalizace a ČOV místní SWOT dlouhodobý ÚPD obce životní prostředí/krajina řešení protipovodňové ochrany nadmístní obec krátkodobý ÚPD obce současně i problém k realizaci 66

67 označení obec typ problému popis problému význam problému původ problému časový horizont dopad poznámka U2 Dřevohostice urbanistický/využití území přívalové vody - riziko zaplavení obce místní obec krátkodobý ÚPD obce ŽP5 ŽP6 ŽP6 ŽP7 ŽP3 ŽP6 ŽP3 Dřevohostice Dřevohostice Grymov Grymov Horní Moštěnice Horní Moštěnice Hradčany životní prostředí/krajina upřesnění vymezení plochy pro vodní nádrž Radkovy - střet s lokalitou Natura a ÚSES nadmístní územní střet krátkodobý ZÚR OK životní prostředí/krajina řešení protipovodňové ochrany nadmístní obec krátkodobý ÚPD obce životní prostředí/krajina řešení protipovodňové ochrany nadmístní obec krátkodobý ÚPD obce životní prostředí/krajina vymezení ploch a koridorů pro kanalizaci a ČOV místní SWOT dlouhodobý ÚPD obce ZÚR životní OK/ÚPD prostředí/krajina nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR OK nadmístní SWOT dlouhodobý obce životní prostředí/krajina řešení protipovodňové ochrany nadmístní SWOT krátkodobý ÚPD obce ZÚR životní OK/ÚPD prostředí/krajina nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR OK nadmístní SWOT krátkodobý obce problém vyřešen U9 Kojetín urbanistický/využití území střet aktivní zóny záplavového území a zastavitelných ploch místní SWOT dlouhodobý ÚPD obce D8 Kokory dopravní cyklostezka a lávka pro pěší a cyklisty do Lukové místní obec dlouhodobý ÚPD obce životní ZÚR OK/ÚPD ŽP3 Kokory prostředí/krajina nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR OK nadmístní SWOT dlouhodobý obce ŽP11 U2 Kokory Křtomil životní prostředí/krajina ohrožení zastavěného území lokální záplavou nadmístní obec krátkodobý ÚPD obce urbanistický/využití území ohrožení zástavby lokálními povodněmi místní obec krátkodobý ÚPD obce 67

68 označení obec typ problému popis problému význam problému původ problému časový horizont dopad poznámka ŽP3 Křtomil životní prostředí/krajina nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR OK (vyřešeno aktualizací č.1 ZÚR OK) místní SWOT krátkodobý ZÚR OK/ÚPD obce problém vyřešen U1 Lazníčky urbanistický opuštěné objekty v jižní části obce místní obec dlouhodobý ÚPD obce životní ZÚR OK/ÚPD ŽP3 Lazníčky prostředí/krajina nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR OK místní SWOT krátkodobý obce ŽP7 ŽP7 Lazníčky Lipová životní prostředí/krajina životní prostředí/krajina problém vymezení a hájení ploch a koridorů pro řešení kanalizace a ČOV místní SWOT dlouhodobý ÚPD obce vymezení koridorů a ploch pro kanalizaci a ČOV místní SWOT dlouhodobý ÚPD obce ŽP7 ŽP6 ŽP11 ŽP5 Líšná Oldřichov Oprostovice Oprostovice životní prostředí/krajina životní prostředí/krajina urbanistický/využití území životní prostředí/krajina problém vymezení a hájení ploch a koridorů pro ČOV a kanalizace místní SWOT dlouhodobý ÚPD obce revize řešení protipovodňové ochrany nadmístní obec krátkodobý ÚPD obce ohrožení zastavěného území lokálními povodněmi upřesnění vymezení plochy pro vodní nádrž Radkovy místní obec dlouhodobý ÚPD obce nadmístní SWOT krátkodobý ÚPD obce D6 ŽP3 Oprostovice Pavlovice u Přerova dopravní střet silnice II. třídy s výhledovým záměrem vodní nádrže Radkovy nadmístní územní střet dlouhodobý ZÚR OK ZÚR OK/ÚPD obce životní prostředí/krajina nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR OK nadmístní SWOT krátkodobý D5 Prosenice dopravní řešení bezpečné trasy pro pěší a cyklisty do Buku a Radvanic místní obec dlouhodobý ÚPD obce 68

69 označení obec typ problému popis problému význam problému původ problému časový horizont dopad poznámka U3 ŽP3 Přerov Přestavlky urbanistický/využití území návrh strategické průmyslové zóny Přerov - Bochoř nadmístní obec krátkodobý ÚPD obce ZÚR životní OK/ÚPD prostředí/krajina nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR OK místní SWOT dlouhodobý obce po upřesnění vymezení v ZÚR OK ŽP7 Přestavlky životní prostředí/krajina problém vymezení a hájení ploch a koridorů pro řešení ČOV a kanalizace místní SWOT dlouhodobý ÚPD obce ŽP5 Radkova Lhota životní prostředí/krajina upřesnění vymezení plochy pro vodní nádrž Radkovy - střet s lokalitou Natura a ÚSES nadmístní územní střet krátkodobý ZÚR OK U9 Radkovy urbanistický/využití území střet aktivní zóny záplavového území a zastavitelných ploch nadmístní územní střet dlouhodobý ÚPD obce ŽP7 ŽP3 ŽP11 ŽP3 ŽP3 Radvanice Rokytnice Říkovice Sobíšky Stará Ves životní prostředí/krajina vymezení ploch a koridorů pro ČOV a kanalizaci místní SWOT dlouhodobý ÚPD obce ZÚR životní OK/ÚPD prostředí/krajina nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR OK nadmístní SWOT dlouhodobý obce životní prostředí/krajina ohrožení zastavěného území lokální záplavou nadmístní obec krátkodobý ÚPD obce ZÚR životní nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR OK nadmístní SWOT krátkodobý OK/ÚPD prostředí/krajina obce životní prostředí/krajina nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR OK nadmístní SWOT krátkodobý ZÚR OK/ÚPD obce 69

70 označení obec typ problému popis problému význam problému původ problému časový horizont dopad poznámka ŽP8 ŽP3 Stará Ves Šišma životní prostředí/krajina revize vymezení ÚSES dle schválených pozemkových úprav a realizace prvků ÚSES místní obec dlouhodobý životní prostředí/krajina nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR OK místní SWOT krátkodobý ÚPD obce ZÚR OK/ÚPD obce současně i problém k realizaci* D3 Tovačov dopravní cyklotrasa vedená po silnici II. třídy nadmístní SWOT krátkodobý ÚPD obce U9 Tovačov urbanistický/využití území střet aktivní zóny záplavového území a zastavitelných ploch záplavové území Blata nadmístní územní střet krátkodobý ÚPD obce ŽP6 ŽP3 ŽP6 U3 Tovačov Troubky Troubky Troubky životní prostředí/krajina řešení protipovodňové ochrany záplavové území řeky Blata nadmístní SWOT krátkodobý životní prostředí/krajina nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR OK nadmístní SWOT dlouhodobý ÚPD obce ZÚR OK/ÚPD obce životní prostředí/krajina řešení protipovodňové ochrany nadmístní SWOT krátkodobý ÚPD obce urbanistický/využití území návrh strategické průmyslové zóny Přerov - Bochoř nadmístní obec krátkodobý ÚPD obce po upřesnění vymezení v ZÚR OK ŽP6 Uhřičice životní prostředí/krajina řešení protipovodňové ochrany, střet záplavového území se zastavěným územím nadmístní územní střet krátkodobý ÚPD obce 70

71 označení obec typ problému popis problému význam problému původ problému časový horizont dopad poznámka ŽP8 Uhřičice životní prostředí/krajina D1 Věžky dopravní vymezení prvků ÚSES, zvyšování ekologické stability krajiny místní SWOT dlouhodobý ÚPD obce ZÚR nesoulad řešení přeložky II/436 v ÚPD obce a OK/ÚPD ZÚR OK nadmístní ÚPD krátkodobý obce současně i problém k realizaci ŽP6 Věžky životní prostředí/krajina D1 Vlkoš dopravní ŽP5 ŽP3 Žákovice Želatovice životní prostředí/krajina životní prostředí/krajina revize řešení protipovodňové ochrany ohrázování obce nadmístní obec krátkodobý ÚPD obce nesoulad řešení přeložky II/436 v ÚPD obce a ZÚR OK nadmístní SWOT krátkodobý ZÚR OK ZÚR upřesnění vymezení plochy pro vodní nádrž nadmístní SWOT dlouhodobý OK/ÚPD Radkovy obce nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR OK místní SWOT dlouhodobý ZÚR OK/ÚPD obce 71

72 H. Použité zkratky BPEJ bonitované půdně ekologické jednotky ČD České dráhy ČOV čistírna odpadních vod DM datový model DOL kanál Dunaj Odra- Labe EU evropská unie EVL evropsky významné lokality CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod KÚOK Krajský úřad Olomouckého kraje MMPR Magistrát města Přerova MZCHÚ maloplodá zvláště chráněná území NPR národní přírodní rezervace OK, OlK Olomoucký kraj PP přírodní památka ORP správní obvod obce s rozšířenou působností RURÚ rozbor udržitelného rozvoje území SRR Strategie regionálního rozvoje SV skupinový vodovod SWOT analytická metoda hodnocení TS transformační stanice ÚAP územně analytické podklady ÚPD, ÚP - územně plánovací dokumentace, územní plán URÚ udržitelný rozvoj území ÚSES územní systém ekologické stability VKP významné krajinné prvky VTL, VVTL vysokotlaký a velmi vysokotlaký plynovod ZD zemědělské družstvo ZPF zemědělský půdní fond ZÚR OK Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje 72

73 I. Přílohy Tabulka I.1: Intenzity dopravy na silnicích (poslední sčítání rok 2010) číslo silnice místo sčítání vozidel/24 hod I/47 Přerov, vyústění z I/ Popovice u Př., Předmostí u Př Lýsky, Prosenice, Proseničky 6517 Křenovice u Koj., Popůvky u Kojetína 901 Stříbrnice 901 I/55 Přerov, severně X s II/ Přerov, jižně X s II/ Přerov, mezi X I/47 a III/ Přerov, nábř. Dr. E. Beneše X s II/ Přerov, mezi X II/150 a II/ Přerov, mezi X II/150 a I/55A 8349 Přerov, vyúst. I/55A a zaúst. I/55A Přerov, vyúst. I/55A - zast. úz Horní Moštěnice Říkovice 9652 Žeravice, Předmostí u Př Kokory I/55A Přerov,vyúst. z I/55 a zaúst. III/ Přerov,zaúst. do I/55 a vyúst. III/ II/150 Přerov, východně od X I/55 a II/ Brodek u Př., Luková u Př., Rokytnice u Př., Dluhonice, Předmostí u Př. Želatovice, Čechy, Domaželice, Dřevohostice Dřevohostice, Lipová, Křtomil 2234 II/367 Kojetín, jižně města 4117 Kojetín, hranice zast. území po křiž. S III/ Kojetín, mezi X III/4335 a II/ Kojetín, od křiž. s II/436 v zast. Území 2943 Kojetín, Uhřičice, Polkovice 2943 Polkovice

74 číslo silnice místo sčítání vozidel/24 hod II/434 Přerov, zast. území - X s II/ Přerov, vyúst. z II/436 po zaúst. do I/ Přerov, vyúst. z I/55 - zast. Území 7302 Radslavice, Kozlovice 7302 Radslavice, Sušice 997 Henčlov, Troubky 2847 Troubky, Tovačov 3269 Tovačov, střed obce 3350 Tovačov - hr. k.ú II/435 Polkovice, Oplocany, Tovačov 869 Tovačov 1972 II/436 Přerov,vyúst. z I/55 - zast. Území 4822 Přerov, ul.. Tržní, Polní Přerov, ul. Velké Novosady Přerov, ul. Kojetínská Přerov, zaúst. do II/434 ul. Kojetínská Přerov, zaúst. do zast. Území 5904 Bochoř, Lověšice, Věžky u Př., Vlkoš u Př Popovice u Př., Předmostí u Př., Čekyně, Pěničky 1790 Pěnčice 902 Chropyně, Kyselovice 3009 Chropyně, Kojetín 2937 II/490 Stará Ves, Říkovice 2191 Stará Ves 2827 III/0353 Kokory, Brodek u Př. 814 III/04721 Přerov, X II/436 s I/ III/04724 Přerov, křiž. s I/55 - zastavěné území 3643 Lýsky, Prosenice 1983 III/0555 Přerov, vyúst. I/55A po konec zast. Území 5747 III/36723 Kojetín, od křiž. II/367 po křiž. S III/ III/43325 Měrovice nad H. 744 III/4335 Kojetín 2948 Kojetín 992 Měrovice nad H., Kojetín 1554 III/43415 Radslavice, Proseničky 4606 III/4368 Prosenice, Buk, Lazníky 1308 III/43610 Proseničky, Radvanice u Lipníka n.b

75 Tabulka I.2: Vývoj počtu obyvatel v obcích ORP Přerov mezi lety 1991 a 2015 Obec Rozdíl mezi lety 2001 a Rok Absolutně Relativně [%] Beňov ,6 Bezuchov ,2 Bochoř ,5 Brodek u Přerova ,3 Buk ,1 Císařov ,7 Citov ,7 Čechy ,8 Čelechovice ,2 Dobrčice ,6 Domaželice ,2 Dřevohostice ,1 Grymov ,9 Horní Moštěnice ,8 Hradčany ,0 Kojetín ,0 Kokory ,7 Křenovice ,2 Křtomil ,0 Lazníčky ,1 Lazníky ,3 Lhotka ,0 Lipová ,1 Líšná ,2 Lobodice ,0 Měrovice nad ,6 Hanou Nahošovice ,8 Nelešovice ,8 Oldřichov ,4 Oplocany ,9 Oprostovice ,6 Pavlovice u ,0 Přerova Podolí ,7 Polkovice ,5 Prosenice ,7 Přerov ,0 Přestavlky ,1 Radkova Lhota ,7 75

76 Obec Rozdíl mezi lety 2001 a Rok Absolutně Relativně [%] Radkovy ,3 Radslavice ,0 Radvanice ,6 Rokytnice ,9 Říkovice ,6 Sobíšky ,6 Stará Ves ,8 Stříbrnice ,5 Sušice ,1 Šišma ,9 Tovačov ,7 Troubky ,9 Tučín ,0 Turovice ,4 Uhřičice ,3 Věžky ,0 Vlkoš ,6 Výkleky ,7 Zábeštní Lhota ,5 Žákovice ,3 Želatovice ,0 SO ORP Přerov ,7 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 1991, SLDB 2001, Veřejná databáze; Vše o území, ČSÚ. (k ) Tabulka I.3: Počet obsazených pracovních míst v obcích ORP Přerov Obec Počet obsazených pracovních míst Absolutní změna Relativní změna [%] Beňov ,5 Bezuchov ,2 Bochoř ,9 Brodek u Přerova ,1 Buk ,8 Císařov ,2 Citov ,7 Čechy ,3 Čelechovice ,5 Dobrčice ,6 Domaželice ,1 Dřevohostice ,6 Grymov ,0 Horní Moštěnice ,9 76

77 Obec Počet obsazených pracovních míst Absolutní změna Relativní změna [%] Hradčany ,0 Kojetín ,8 Kokory ,2 Křenovice ,0 Křtomil ,0 Lazníčky ,7 Lazníky ,7 Lhotka ,3 Lipová ,0 Líšná ,0 Lobodice ,7 Měrovice nad Hanou ,1 Nahošovice ,0 Nelešovice ,0 Oldřichov ,0 Oplocany ,8 Oprostovice ,6 Pavlovice u Přerova ,1 Podolí ,3 Polkovice ,6 Prosenice ,6 Přerov ,2 Přestavlky ,1 Radkova Lhota ,6 Radkovy Radslavice ,8 Radvanice ,9 Rokytnice ,7 Říkovice ,3 Sobíšky ,0 Stará Ves ,0 Stříbrnice ,7 Sušice ,7 Šišma ,5 Tovačov ,4 Troubky ,5 Tučín ,4 Turovice ,2 Uhřičice ,0 Věžky ,4 Vlkoš ,4 77

78 Obec Počet obsazených pracovních míst Absolutní změna Relativní změna [%] Výkleky ,5 Zábeštní Lhota ,0 Žákovice ,3 Želatovice , SO ORP Přerov , Zdroj dat: MF ČR; data aktuální k daného roku Tabulka I.4: Průměrné příjmy obcí ORP Přerov v letech 2014/2015 Název obce Příjmy v tis. Kč Přerov Kojetín Tovačov Troubky Brodek u Přerova Dřevohostice Horní Moštěnice Radslavice Hradčany Rokytnice Bochoř* Prosenice Pavlovice u Přerova Citov* Kokory Měrovice nad Hanou Lobodice Beňov Vlkoš Želatovice Tučín Stará Ves Domaželice Polkovice Císařov* Uhřičice Křenovice Lazníky Říkovice Buk Křtomil

79 Název obce Příjmy v tis. Kč Oplocany Sušice Čechy Šišma Líšná Bezuchov Přestavlky Výkleky Lipová Stříbrnice Radvanice Žákovice Lazníčky Podolí Dobrčice* Turovice Radkovy Nelešovice Zábeštní Lhota Věžky Sobíšky Radkova Lhota Grymov Oldřichov* Nahošovice Oprostovice Čelechovice Lhotka * průměr za období 2010 až

80 I.5 PŘÍLOHA K METODICE VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK MULTIKRITERIÁLNÍ VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Udržitelný rozvoj území je vysoce komplexní pojem. Je nutné při jeho vyhodnocování využít multikriteriální analýzu, která je prováděna pomocí souboru definovaných podtémat. Stav území je hodnocen prostřednictvím indikátorů na sedmibodové škále <-3;+3>, u kterého lze využít z-skóre 1 a pravidlo 3 sigma 2. Schéma D.1: Vysvětlení pravidla 3 sigma Krajní hodnoty umožňují vyjádření extrémních hodnot v území. U jednotlivých podtémat jsou verbálně vyjádřeny krajní hodnoty popisem nejhoršího a nejlepšího stavu, tj. metoda sémantického diferenciálu 3. Podtémata jsou hodnocena na základě indikátorů. Indikátor je základní číselný ukazatel, který charakterizuje stav/vývoj dané složky udržitelného rozvoje. Pomocí indikátorů lze jednoduše a srozumitelně prezentovat i složité komplexní jevy bez užití náročných statistických metod či popisů vazeb a vzájemných souvislostí. V metodice je používána sada indikátorů: klíčové indikátory poskytují jednoznačné informace o zásadních procesech v území, sekundární indikátory podpůrné indikátory vypovídající o dalších jevech v území, 1 Výpočet z-skóre: kde zxi je ohodnocení pilíře za počítanou obec, xi je vypočtená hodnota daného indikátoru, je průměr vůči němuž se hodnota porovnává (jedná se o průměr kraje, ve kterém je zkoumaná obec) a s x je směrodatná odchylka hodnot za všechny obce. Tyto výpočty je vhodné zautomatizovat v rámci šablon na krajské úrovni, jež budou distribuovány na úrovně nižší. Srovnávací hladinou pro ohodnocení nadefinovaných indikátorů je průměr za vyšší územní jednotku. Způsob, kdy je použit pro vyhodnocení dat za indikátory krajský průměr, odbourává neskladebnost územně analytických podkladů obecní úrovně na krajskou úroveň. Z tohoto důvodu je nutné vytvoření datové matice na úrovni vyšší, než je sledovaná územní jednotka. 2 Provázání pravidla 3 sigma a z-skóre: Pro vyhodnocování indikátorů na úrovni obce je vhodné normování dat za vyšší územní jednotku prostřednictvím z-skóre (střední hodnota vyšší územní jednotky je rovna 0 a směrodatnou odchylkou je 1). V případě normality rozložení dat platí pravidlo 3 sigma, tj. 99,6 % hodnot se vyskytuje v rozmezí ±3 sigma, tedy ±3 směrodatné odchylky od střední hodnoty. Využitím tohoto pravidla můžeme následně data jednoduše ohodnotit na škále <- 3;+3>, neboť převážná většina hodnot je v tomto intervalu. 3 Osgood, C.E., Suci, G., & Tannenbaum, P. (1957) The measurement of meaning. Urbana, IL: University of Illinois Press. 80

81 Finální hodnocení provádí expert, který zohledňuje širší souvislosti a specifičnost území. Role experta je v procesu hodnocení územních podmínek nezastupitelná, nelze použít technokratický postup založený pouze na indikátorech. VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK Celý postup je znázorněn na následujícím schématu, kde jsou rozděleny jednotlivé kroky do fází zpracování podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, rozboru udržitelného rozvoje území a zpracování výstupů (Améby za jednotlivé obce, kartogramy za environmentální, sociální a ekonomický pilíř). Níže pod schématem jsou jednotlivé kroky stručně charakterizovány. Schéma D.2: Postup zpracování RURÚ Zdroj: PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o, Atelier T-plan Postupové kroky: - P1: Převzetí klíčových a sekundárních indikátorů z metodiky, nadefinování specifických indikátorů v případě existence indikátorů specifických v daném území mohou být rovněž zařazeny mezi indikátory. - P2: Naplnění indikátorů daty indikátory nadefinované za jednotlivá témata (resp. podtémata) je nutné naplnit daty z datových zdrojů (např. datový model ÚAP, ČSÚ, ŘSD). - R1: Vyhodnocení udržitelného rozvoje území (dle témat a podtémat) v této fázi je nutné hodnoty všech indikátorů v jednotlivých obcích ohodnotit na škále <-3;+3>. Matematickým přepočtem se datům vypočítá charakteristika z-skóre, čímž se pro 81