Informace a pravidla studia v doktorských studijních programech

Transkript

1 Informace a pravidla studia v doktorských studijních programech P 6208 Ekonomika a management, studijní obor Řízení a ekonomika podniku P 6209 Systémové inženýrství a informatika, studijní obor Ekonomická informatika Liberec, září

2 Zpracovali: doc. Ing. Klára Antlová, Ph.D. prof. Ing. Miroslav Žižka, Ph.D. Schváleno na zasedání oborové rady programu Ekonomika a management dne Schváleno na zasedání oborové rady společného programu Systémové inženýrství a informatika dne

3 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH Základem pro doktorské studijní programy na Ekonomické fakultě je zákon ze dne 22. dubna 1998 o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). V tomto zákoně se v 47 Doktorský studijní program uvádí: (1) Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění. (2) Standardní doba studia je nejméně tři a nejvýše čtyři roky. (3) Studium v doktorském studijním programu probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele. (4) Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce, kterými se prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a tvůrčí umělecké činnosti. Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění. (5) Absolventům studia v doktorských studijních programech se uděluje akademický titul "doktor" (ve zkratce "Ph.D." uváděné za jménem). (6) Studium v doktorském studijním programu sleduje a hodnotí oborová rada ustavená podle vnitřního předpisu vysoké školy nebo její součásti, která má akreditovaný příslušný studijní program. Pro studijní programy ze stejné oblasti studia mohou vysoké školy nebo jejich součásti na základě dohody vytvořit společnou oborovou radu. Předsedu oborové je garant doktorského studijního programu. STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD TECHNICKÉ UNIVERZITY V LIBERCI 3 3

4 Na zákon o vysokých školách navazují vnitřní předpisy Technické univerzity v Liberci. Jejich součástí je Studijní a zkušební řád, který po schválení Akademických senátem a registrací MŠMT nabyl účinnosti 13. srpna V části 3 tohoto Studijního a zkušebního řádu je upraveno studium v doktorských studijních programech. 1 ČÁST TŘETÍ DOKTORSKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY Článek 15 Studium v doktorských studijních programech (1) Doktorský studijní program (dále jen DSP ) je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění. Studium je orientováno na vědeckou práci v daném oboru a úroveň znalostí je prokazována státní doktorskou zkouškou (dále jen SDZ ). (2) Studium v DSP probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele a případně za účasti konzultanta. Školitele a konzultanta pro daného studenta po projednání v oborové radě jmenuje a odvolává děkan. (3) Individuální studijní plán (ISP) DSP stanoví: a) předměty a jejich časovou a obsahovou posloupnost, způsob ověřování studijních výsledků studenta doktorského studia v souladu se studijním programem, b) pedagogické působení, stanovené vedoucím školicího pracoviště, c) téma vědeckého bádání nebo tvůrčí činnosti v oblasti výzkumu, vývoje, rámcové vymezení tématu tvoří základ disertační práce, d) případné studium a stáže či praxe na jiných pracovištích, včetně zahraničních. (4) ISP je sestaven školitelem po dohodě se studentem DSP. Školitel předkládá ISP nejpozději do jednoho měsíce po zahájení studia ke schválení OR. Po schválení OR je ISP závazný. (5) Změny obsahové náplně ISP, časového harmonogramu, formy studia či školitele jsou možné pouze na základě písemné žádosti adresované OR. Žádost obsahuje zdůvodnění změn, vyjádření studenta DSP a školitele, v případě změny školitele vyjádření obou školitelů. (6) Studium v DSP obsahuje: a) studijní část zaměřenou na studium a vykonání zkoušek z předmětů akreditovaného DSP a ukončenou SDZ, b) vědeckou a výzkumnou nebo tvůrčí část zaměřenou na zpracování disertační práce a ukončenou její obhajobou. (7) Studium v DSP sleduje a hodnotí oborová rada ustanovená podle čl. 17. (8) Plnění individuálního studijního plánu podléhá pravidelnému, nejdéle však ročnímu hodnocení OR. Závěrem hodnocení je jedno z těchto konstatování: a) student DSP plní individuální studijní plán, b) student DSP bez závažných důvodů neplní některé části individuálního studijního plánu, c) student ze závažných důvodů neplní některé části individuálního studijního plánu, d) student nesplnil povinnosti individuálního studijního plánu, 1 Úplné znění Studijního a zkušebního řádu TUL je dostupné na webových stránkách univerzity 4 4

5 V případě písmena b) a d) může děkan ukončit studium ve smyslu čl. 29 odst. 2. Článek 16 Průběh studia v doktorském studijním programu (1) Na průběh studia v DSP se přiměřeně vztahuje část druhá. Podrobnější ustanovení o organizaci, průběhu studia, hodnocení studia, průběhu SDZ a obhajobě disertační práce stanoví opatření děkana. (2) Prezenční forma studia v DSP je uskutečňována na pracovišti garantujícím individuální studijní plán studenta DSP a organizujícím jeho činnost i pobyt na pracovišti (dále jen školicí pracoviště ). Kombinovaná forma studia se uskutečňuje převážně mimo školicí pracoviště především na základě samostatné přípravy studenta. (3) Student DSP může konat zkoušku ze zapsaného předmětu nejvýše třikrát, tj. má právo na dva opravné termíny. Zkouška je komisionální. Výsledky zkoušky jsou klasifikovány prospěl nebo neprospěl a jsou zapsány do IS STAG a do protokolu o zkouškách. Podmínky pro její opakování stanoví garant předmětu. (4) Student DSP má právo zúčastnit se výuky kteréhokoliv předmětu vyučovaného na TUL. Student DSP může po dohodě se školitelem absolvovat i volitelné předměty, které nemusí být zakončeny zkouškou. (5) Termín pro podání žádosti o obhajobu disertační práce ve všech formách studia je nejdéle do šesti let od zápisu do studia, pokud děkan ve výjimečných případech nestanoví jinak. Do této doby se nezapočítává doba přerušení studia. Článek 17 Oborová rada (1) Studium sleduje a hodnotí oborová rad DSP ustanovená podle 47 odst. 6 zákona. (2) Oborová rada je základním odborným, koncepčním, kontrolním a hodnotícím poradním orgánem děkana pro příslušný DSP. Za svoji činnost odpovídá děkanovi. Oborová rada má nejméně pět členů. (3) Oborovou radu pro každý DSP jmenuje a odvolává děkan po projednání ve vědecké radě fakulty, u DSP uskutečňovaných TUL, případně uskutečňovaných na více fakultách OR jmenuje a odvolává rektor na základě vědeckých rad fakult po projednání ve Vědecké radě TUL. (4) Funkční období OR je shodné s dobou platnosti akreditace, v případě nové nebo prodloužení nebo rozšíření akreditace je jmenována nová OR. Předsedu a místopředsedu oborové rady volí ze svého středu její členové. Ke zvolení je nutný souhlas nadpoloviční většiny všech členů oborové rady. (5) Členství v OR zaniká před uplynutím funkčního období, vzdáním se členství, úmrtím nebo odvoláním z funkce člena OR. (6) Předsedou OR je garant DSP. Garant DSP je jmenován v souladu s Řádem pro akreditaci studijních programů TUL. (7) Oborová rada zejména: a) projednává návrhy vyhlašovaných témat disertačních prací v rámci DSP, b) vyjadřuje se ke složení přijímacích komisí pro DSP, c) vyjadřuje se k návrhu školitele DSP, d) projednává ISP, 5 5

6 e) navrhuje předsedu, místopředsedu a členy zkušební komise pro SDZ, f) navrhuje předsedu, místopředsedu a členy komise pro obhajobu disertační práce (dále jen komise pro obhajobu ), g) sleduje vývoj DSP a iniciuje návrhy na změny, h) hodnotí průběh studia, projednává roční hodnocení studenta a předkládá je děkanovi. (8) Oborová rada se schází z rozhodnutí jejího předsedy podle potřeby, nejméně však jednou za rok. Kopie zápisů z jednání oborové rady jsou zasílány děkanovi. (9) Mezi zasedáními oborové rady ji zastupuje její předseda. (10) Pokud OR nekoná některé záležitosti podle odstavce písm. a) až f) po dobu delší než 60 dní, může děkan rozhodnout bez projednání v OR. O této skutečnosti děkan vyrozumí příslušnou vědeckou radu na jejím nejbližším zasedání. Článek 18 Školitel, konzultant a garant studijního předmětu (1) Školitel je garant odborného programu studenta DSP a tématu jeho disertační práce. Student DSP s ním zejména konzultuje své záležitosti týkající se studia. Školitel má právo se účastnit všech jednání o průběhu studia studenta DSP, a to i případného jednání disciplinární komise. Školitel se vyjadřuje je všem žádostem studenta DSP a je bez zbytečného odkladu informován t tom, jak o nich bylo rozhodnuto. (2) Školitelem může být profesor nebo docent, případně významný odborník schválený příslušnou vědeckou či uměleckou radou na návrh děkana. Školitel je odborným garantem studenta, je jmenován děkanem. (3) Školitel sestavuje se studentem individuální studijní plán. Vede odborně i organizačně studenta DSP v průběhu studia, ve spolupráci s garanty studijních předmětů provádí kontrolu studijních povinností a jejich plnění studentem DSP a vyjadřuje se k žádosti o přerušení studia. Dále vede studenta při zpracovávání disertační práce. Má právo účastnit se zkoušek studenta v rámci jeho studia. (4) Školitel provádí průběžnou kontrolu plnění ISP studenta DSP. Pravidelně, nejméně jednou za rok, předkládá OR hodnocení plnění ISP v písemné formě. (5) Školitel se účastní rozpravy, SDZ a obhajoby disertační práce svého studenta DSP včetně neveřejné části. Školitel nemůže být členem komise pro SDZ ani komise pro obhajobu disertační práce, které rozhodují o jeho studentovi DSP. (6) Pro konzultování vybraného okruhu problémů disertační práce může děkan na návrh školitele jmenovat jako konzultanta významného odborníka v daném oboru. (7) V případě prokázaného neplnění povinností školitele, nebo nemůže-li školitel svoji činnost vykonávat, může děkan provést změnu školitele. (8) Garant studijního předmětu DSP zodpovídá za výuku předmětu studijního programu. Zároveň je též zkoušejícím. Garantem studijního předmětu DSP je zpravidla profesor nebo docent. Článek 19 Státní doktorská zkouška 6 6

7 (1) SDZ student prokazuje odborné a teoretické znalosti v daném studijním oboru DSP, včetně znalostí základních metod vědecké práce, způsobilosti osvojovat si nové poznatky vědy, hodnotit je a tvůrčím způsobem využívat. Jako součást SDZ student obhajuje předložené písemné teze ke SDZ. (2) Přihlášku ke SDZ opatřenou vyjádřením školitele podává student DSP po splnění všech povinností stanovených pro studijní část studia individuálním studijním plánem prostřednictvím studijního oddělení. (2) SDZ se uskuteční zpravidla do 90 dnů od podání přihlášky k této zkoušce. (4) Student přiloží k přihlášce ke SDZ teze ve formě dohodnuté se školitelem. Teze obsahují zejména shrnutí a zhodnocení poznatků ve studované oblasti, seznam souvisejících vlastních prací a strukturovaný profesní životopis studenta DSP.. (5) O konání SDZ na základě stanoviska OR rozhoduje děkan. Rozhodnutí děkana je oznámeno předsedovi OR, školiteli a studentovi DSP se zdůvodněním případného záporného stanoviska do třiceti dnů ode dne podání přihlášky. (6) Zkušební komise pro SDZ se skládá z předsedy, místopředsedy a minimálně dalších tří členů. Nejméně jeden člen komise musí být osobou mimo akademickou obec TUL. Školitel ano konzultant není členem komise SDZ. (7) Předsedu, místopředsedu a další členy zkušební komise pro SDZ jmenuje na návrh oborové rady děkan. Ministerstvo může jmenovat další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru. (8) Termín SDZ stanoví děkan. (9) Právo zkoušet při SDZ mají pouze profesoři, docenti a odborníci schválení vědeckou radou fakulty nebo vědeckou radou TUL v případě studijních programů uskutečňovaných TUL a odborníci jmenovaní ministerstvem. (10) Při konání SDZ musí být přítomna nadpoloviční většina všech členů zkušební komise pro SDZ, mezi nimiž musí být předseda nebo místopředseda. (11) Průběh SDZ a vyhlášení výsledků jsou veřejné. Hodnocení průběhu SDZ je neveřejné. (12) Na neveřejné části SDZ zkušební komise zhodnotí průběh SDZ a tajným hlasováním rozhodne o její klasifikaci, přičemž klasifikační stupně jsou prospěl nebo neprospěl. K dosažení klasifikace prospěl je zapotřebí většiny kladných hlasů všech členů zkušební komise pro SDZ. (13) O průběhu SDZ a jejím závěru se vede zápis, který podepisuje předseda zkušební komise a o hlasování je pořízen protokol. Zkušební komise pro SDZ ve svých závěrech rovněž zhodnotí předložené teze disertační práce a vyjádří se k dalšímu postupu studenta DSP při vypracovávání disertační práce. (14) Je-li SDZ neúspěšná, seznámí předseda zkušební komise pro SDZ studenta DSP s podmínkami, které zkušební komise pro SDZ stanovila pro její opakování. SDZ lze opakovat nejvýše jednou. Článek 20 Disertační práce (1) Disertační práce je výsledkem řešení konkrétního vědeckého úkolu, prokazuje schopnost studenta DSP samostatně tvůrčím způsobem vědecky nebo umělecky pracovat a musí obsahovat původní výsledky vědecké nebo umělecké práce. Disertační práce je ucelené pojednání, které obsahuje uveřejněné výsledky vědecké a tvůrčí práce studenta nebo výsledky přijaté k uveřejnění. 7 7

8 (2) Disertační práce je psána v jazyce, ve kterém je akreditován studijní program nebo v jazyce anglickém. (3) Obsahem disertační práce jsou zejména tyto části: a) přehled o současném stavu problematiky, která je předmětem disertační práce, s odkazy na použité prameny, b) cíle disertační práce, c) popis vlastního řešení, d) původní výsledky a jejich uplatnění zejména ve veřejně oponovaných publikacích a projektech, e) zhodnocení výsledků pro vědní obor nebo pro praxi, f) doporučení na pokračování práce v daném tématu a oboru, g) seznam publikovaných prací studenta DSP (včetně uvedení všech spoluautorů publikovaných prací a jejich autorských podílů) a jejich případné citace, h) seznam použité literatury, i) prohlášení o duševním vlastnictví, případně autorských právech, které je uvedeno zvláštním prohlášením v úvodu disertační práce, j) anotace v jazyce, ve kterém je DSP akreditován, anotace v anglickém jazyce, případně anotace v některém dalším světovém jazyce. (4) Disertační práce může být tvořena souborem již uveřejněných nebo ke zveřejnění přijatých prací k danému tématu, na jejichž autorství se student DSP významným způsobem podílel. V takovém případě student DSP opatří soubor prací uceleným úvodem do problematiky a komentářem, ve kterých vyjasní vlastní podíl na výsledcích a doplní všechny informace uvedené v odstavci 3 nutné pro zhodnocení disertační práce. (5) Orientační rozsah disertační práce a další podmínky může upravit oborová rada nebo příslušná směrnice děkana. (6) Disertační práce, která vznikla jako součást výzkumného projektu, řešeného větším pracovním týmem, obsahuje v povinných dokladech vyjádření nositele a řešitelů projektu, že student DSP je autorem té části práce, kterou předkládá, a o procentuálním podílu studenta DSP na projektu. (7) K disertační práci je přiložen autoreferát, který slouží k informování vědecké veřejnosti o hlavních výsledcích práce. V autoreferátu je stručně uveden výtah disertační práce v členění podle odstavce 3 se zdůrazněním dosažených výsledků. Součástí autoreferátu je také strukturovaný profesní životopis studenta DSP. Autoreferát je psán v českém nebo anglickém jazyce. Článek 21 Oponenti disertační práce (1) Disertační práci posuzují nejméně dva oponenti jmenovaní děkanem na návrh oborové rady z řad významných odborníků v příslušném oboru; aspoň jeden z nich musí být profesorem nebo docentem. Nejméně jeden oponent nesmí být v zaměstnaneckém poměru k TUL. Oponentem nemůže být školitel a konzultant. (2) Oponent je povinen vypracovat samostatný písemný posudek nejpozději do 1 měsíce od doručení jmenování oponentem disertační práce nebo oznámit do 15 dnů ode dne doručení, že posudek nemůže vypracovat. V případě, že oponent odmítne posudek vypracovat nebo 8 8

9 neobdrží li příslušné oddělení fakulty posudek do 45 dnů, může děkan na návrh předsedy OR po projednání v OR odvolat původního a jmenovat nového oponenta. (3) Oponentský posudek musí obsahovat zejména: a) zhodnocení významu disertační práce pro obor, b) vyjádření k postupu řešení problému, použitým metodám a splnění stanoveného cíle, c) stanovisko k výsledkům disertační práce a významu původního konkrétního přínosu autora disertační práce, d) případné další vyjádření, zejména vyjádření k systematičnosti, přehlednosti, formální úpravě a jazykové úrovni disertační práce, e) vyjádření k publikacím studenta, f) jednoznačné vyjádření oponenta, zda doporučuje nebo nedoporučuje disertační práci k obhajobě. (4) příslušné oddělení fakulty seznání s oponentními posudky studenta DSP i jeho školitele bez zbytečných průtahů. Jestliže hodnocení jednoho z oponentů poukazuje na závažné nedostatky nebo disertační práci nedoporučuje k obhajobě, může student DSP vzít zpět svoji žádost o obhajobu disertační práce k přepracování a řízení k obhajobě disertační práce se zastavuje. Zpětvzetí žádosti o obhajobu disertační práce v průběhu přípravného řízení až do zahájení obhajoby je možné nejvýše jednou. Nevyužije li student DSP možnost opravy, v řízení se pokračuje. V případě dvou negativních hodnocení je přepracování disertační práce povinné. V případě, že i přepracovaná disertační práce obdrží negativní posudek nebo posudky, koná se obhajoba. Článek 22 Obhajoba disertační práce (1) Student po úspěšně vykonané SDZ podává děkanovi žádost o obhajobu disertační práce, která je opatřena vyjádřením školitele ve smyslu doporučení nebo nedoporučení obhajoby disertační práce. Součástí žádosti je předložení požadovaný počet výtisků disertační práce a nejméně deset autoreferátů, posudek školitele, seznam publikací studenta DSP a strukturovaný profesní životopis. (2) příslušné oddělení fakulty materiály předložené podle odstavce 1 formálně posoudí a v případě splnění formálních náležitostí dokumenty přijme a na kopii žádosti potvrdí studentovi DSP odevzdání disertační práce. Materiály jsou podstoupeny předsedovi OR. Na základě předložených materiálů je zpravidla do 30 děkanem jmenována komise pro obhajobu a oponenti disertační práce. (3) Komisi pro obhajobu disertační práce jmenuje děkan na návrh oborové rady. (4) Komise pro obhajobu disertační práce má nejméně sedm členů a je složena z předsedy, místopředsedy a dalších významných akademických a vědeckých pracovníků působících na TUL, fakultě, jiných vysokých školách a vědeckých pracovištích, případně i jiných významných odborníků z praxe. Nejméně dva členové komise musí být osobami mimo akademickou obec TUL; nejméně 4 členové komise musí být profesoři nebo docenti. Školitel není členem komise pro obhajobu dizertační práce. Jednání komise včetně její neveřejné části se mohou účastnit i oponenti, školitel a konzultant. (5) Příslušné oddělení fakulty poskytne členům komise oponentní posudky a přístup k disertační práci v elektronické formě. Předseda komise pro obhajobu stanoví termín obhajoby disertační práce tak, aby byl tento termín znám zpravidla do 30 dnů po obdržení posudku, není li řízení zastaveno. S tímto termínem je seznámen student DSP, školitel, 9 9

10 oponenti a členové komise. Předseda komise může stanovením termínu pověřit příslušné oddělení fakulty. (6) Místo a termín obhajoby disertační práce jsou zveřejněny nejméně 2 týdny před jejím konáním ve veřejné části internetových stránek fakulty nebo TUL. Všichni členové komise pro obhajobu disertační práce, školitel a student jsou pozváni k obhajobě. S pozváním všichni obdrží oponentní posudky a autoreferát. Případné připomínky k disertační práci lze podat písemně předsedovi komise pro obhajobu nebo ústně přednést při obhajobě disertační práce. Uchazeč je povinen k nim zaujmou stanovisko. (7) Obhajobu disertační práce řídí předseda a v jeho nepřítomnosti místopředseda komise pro obhajobu. (8) Podmínkou konání obhajoby disertační práce je účast předsedy nebo místopředsedy, alespoň jednoho oponenta a alespoň dvou třetin z celkového počtu členů komise pro obhajobu. Nepřítomnost nejvýše jednoho z oponentů u obhajoby disertační práce je možná v případě, že posudek je kladný a přítomní členové komise pro obhajobu s omluvou neúčasti souhlasí. Posudek nepřítomného oponenta je při obhajobě disertační práce přečten. Nepřítomnost školitele u obhajoby disertační práce jím vedené práce je možná v případě, pokud s ní souhlasí student DSP. (9) Obhajoba disertační práce se skládá z veřejné a neveřejné části. (10) Veřejná část obhajoby disertační práce je přístupna odborné veřejnosti. Nejdříve je představen student DSP, který přednese stručný referát o výsledcích své disertační práce, pak jsou přečteny oponentské posudky, hodnocení školitele a proběhne rozprava. Student má povinnost reagovat na oponentské posudky a zodpovědět případné další dotazy. (11) Neveřejná část obhajoby disertační práce se koná pouze za přítomnosti členů komise pro obhajobu, přítomných oponentů a školitele. Členové komise tajně se hlasují o rozhodnutí, zda student obhájil nebo neobhájil disertační práci. Klasifikační stupně jsou prospěl nebo neprospěl. Stanovisko komise je kladné, vyjádří-li se nadpoloviční většina všech členů komise pro obhajobu pro hodnocení prospěl. V případě negativního výsledku hlasování se komise usnáší na prohlášení, které odůvodňuje příslušné rozhodnutí. (12) Výsledek obhajoby disertační práce oznamuje předseda komise pro obhajobu studentovi neprodleně po ukončené neveřejné části, tato část je veřejná. (13) O průběhu obhajoby disertační práce a usneseních komise pro obhajobu se vede zápis, který podepisuje předseda komise, o hlasování je pořízen protokol, který podepisuje předseda komise. (14) Disertační práce včetně posudků oponentů a výsledků obhajoby disertační práce budou uloženy v souladu se Spisovým a skartačním řádem TUL. (15) Student může opakovat obhajobu po přepracování disertační práce nejvýše jednou v termínu určeném směrnicí děkana. DOKTORSKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY EKONOMICKÉ FAKULTY Na Ekonomické fakultě je možno studovat ve dvou studijních programech: P 6208 P 6209 Ekonomika a management, studijní obor Řízení a ekonomika podniku Systémové inženýrství a informatika, studijní obor Ekonomická informatika 10

11 V obou doktorských studijních programech je možné studovat v prezenční anebo kombinované formě studia. V prezenční formě studia děkan fakulty doktorandovi přiznává stipendium a mimořádné stipendium podle 91 zákona o vysokých školách. Stipendium pobírají doktorandi nejvýše po dobu 4 let. V kombinované formě studia doktorandi stipendium nepobírají. Doktorandi v prezenčním studiu mohou žádat o ubytování na vysokoškolské koleji. Studijní plán sestavuje na začátku studia doktorand pod vedením svého školitele. Obsahuje seznam předmětů, časový rozvrh studia a vědecké činnosti doktoranda, plánované studijní pobyty s programem a pracovní název a obsah disertační práce. Předměty se realizují podle standardního studijního plánu a jsou ukončeny zkouškou. Pro udělení titulu doktor (ve zkratce Ph.D.) musí doktorand splnit podmínky studijního programu a studijního plánu doktoranda, a to: - splnit svůj studijní plán vědeckovýzkumné a pedagogické činnosti, - složit státní doktorskou zkoušku a obhájit disertační práci. Absolventům doktorského studia vydá Ekonomická fakulta Technické univerzity v Liberci diplom, opravňující k používání titulu doktor (Ph.D.) s vyznačením absolvovaného oboru. Přílohou diplomu je dodatek k diplomu. STUDIJNÍ PROGRAM P 6208 EKONOMIKA A MANAGEMENT STUDIJNÍ OBOR ŘÍZENÍ A EKONOMIKA PODNIKU Základní charakteristika Doktorské studium oboru Řízení a ekonomika podniku je zacílené na podnik jako spojení lidských, věcných a nehmotných činitelů, jehož cílem je co nejefektivnější vytváření výstupů určených k uspokojování potřeb zákazníka. Jde o široké spektrum ekonomických subjektů, tedy jak o podniky průmyslové, tak i podniky poskytující tržní a veřejné služby. Základem zkoumání je ekonomická teorie, vědecká analýza a syntéza, deskripce a klasifikace ekonomických jevů, které se vyskytují v podniku a jeho okolí, a jejich koncepční řízení z hlediska strategických cílů daného subjektu. Nedílnou součástí doktorského studijního oboru Řízení a ekonomika podniku jsou pokročilé metody, postupy a procedury, které umožňují uskutečňování podnikatelské strategie v podmínkách ekonomické integrace, globální, znalostní a inovativní ekonomiky. Dále jsou to poznatky o moderních statistických přístupech výzkumu trhu, analýzy a řízení podnikových procesů. V neposlední řadě jsou v tomto oboru rozvíjeny a vyhodnocovány teorie, koncepty a metody v oblasti financí (rizika, úvěru, pojišťovnictví, podnikových financí), managementu, logistiky, inovací, znalostního managementu, marketingu a další. V průběhu studia participují doktorandi na výzkumných projektech školícího pracoviště, pod vedením školitelů podávají a řeší projekty v rámci studentské grantové soutěže, aktivně prezentují výsledky své výzkumné práce na tuzemských a zahraničních konferencích a výsledky své práce publikují v recenzovaných vědeckých časopisech. Skladba volitelných předmětů umožňuje efektivně uplatnit synergii vědních oborů fakult Technické univerzity v Liberci. Studenti tak mohou porozumět systému věd a výzkumným problémům na pomezí ekonomických a technických oborů. 11

12 Profil a uplatnění absolventa Absolvent doktorského studia oboru získá erudované teoreticko-vědní kompetence, zároveň umí formulovat manažerské koncepce a strategie podniků jak výrobních tak poskytujících služby. Má vypěstovány takové vlastnosti, jako jsou samostatnost, podnikavost, tvořivost, smysl pro celoživotní vzdělávání, etiku tvůrčí práce a pro systematičnost a systémový přístup. Může pracovat v oblasti vědy, výzkumu a výuky i jako vedoucí pracovník vyšších stupňů řízení jak v hospodářské praxi, tak i v oblasti výkonu veřejné správy. Absolvent aktivně ovládá principy vědecké a výzkumné práce, je schopen řídit výzkumné týmy a dokáže tyto principy tvůrčím způsobem aplikovat při řešení podnikové, ekonomické a manažerské problematiky. Profilace studenta je dána charakteristikou disertační práce a volbou volitelných předmětů pod vedením školitele. Student doktorského studijního programu absolvuje povinné předměty společného základu studia a nejméně 2 volitelné předměty, profilující jej ve zvoleném studijním oboru. A. Přehled předmětů a jejich způsob ukončování BA. Povinné předměty: název kurzu rozsah počet ukončení standardní zkratka katedra přednášející výuky kreditů kurzu zápis Ekonomie III prof. Ing. Jiří Kraft, CSc. EK3-D KEK zk Statistika a analýza dat prof. RNDr. Jan Picek, CSc. SAD-D FP-KAP zk Ekonomika a řízení organizací prof. Ing. Ivan Jáč, CSc. ERO-D KPE sdz doc. Ing. Petra Rydvalová, Ph.D. prof. Ing. Miroslav Žižka, Ph.D. Metodologie vědy MEV-D KPE zp. 2. prof. Ing. Miroslav Žižka, Ph.D. Kolokvium KOL-D katedry * 8 10 zp. 3. Pedagogické působení I PP1-D katedry * 0/4 5 zp. 1. Pedagogické působení II PP2-D katedry * 0/4 5 zp. 2. Pedagogické působení III PP3-D katedry * 0/4 5 zp. 3. Pedagogické působení IV PP4-D katedry * 0/4 5 zp. 4. Vědecko-výzkumná činnost I VV1-D KIN ** zp. 4. Vědecko-výzkumná činnost II VV2-D KIN ** zp. 5. Pedagogické působení V PP5-D katedry * 0/4 5 zp. 5. Pedagogické působení VI PP6-D katedry * 0/4 5 zp. 6. Vědecko-výzkumná činnost III VV3-D KIN ** zp. 6. Zahraniční stáž ZAS-D katedry * 3 měsíce 30 zp. 7. Vědecko-výzkumná činnost IV VV4-D KIN ** zp. 8. kreditů celkem 220 Povinné předměty Ekonomie III a Statistika a analýza dat jsou zakončeny dílčí doktorskou zkouškou. Předmět Ekonomika a řízení organizací tvoří základní součást státní doktorské zkoušky. Poznámka: * Pedagogické působení je zakončeno zápočtem, který uděluje vedoucí katedry, na které doktorand vykonává pedagogickou činnost. ** Vědecko-výzkumná činnost je zakončena zápočtem, který uděluje na základě ročního hodnocení studia (zejména publikační činnosti) proděkan pro vědu a výzkum. 12

13 zp. - získání kreditů není podmíněno klasifikací, do Výkazu o studiu se potvrzuje zisk kreditů slovem započteno, datem zápočtu a podpisem pedagoga zk. - získání kreditů je podmíněno klasifikací, do Výkazu o studiu se zapisuje známka slovy, připojí se datum a podpis pedagoga sdz - státní doktorská zkouška BB. Volitelné předměty, dále profilující zvolený obor studijního programu název kurzu rozsah počet ukončení standardní zkratka katedra přednášející výuky kreditů kurzu zápis Institucionální prostředí pro podnikání INP-D KEK zk doc. Ing. Šárka Laboutková, Ph.D. Logistické systémy řízení podniku Ing. František Koblasa, Ph.D. LSR-D KPE zk Management bezpečnosti informací MBI-D FP-KMD zk doc. RNDr. Jaroslav Mlýnek, CSc. Vybrané statě z informačních systémů SIS-D KIN zk doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. Marketing a řízení vztahů se zákazníky MRV-D KMG zk doc. Ing. Jozefína Simová, Ph.D. Projektové řízení zavádění inovací PRI-D KPE zk doc. Ing. Petra Rydvalová, Ph.D. doc. Ing. Klára Antlová, Ph.D Mezinárodní účetní standardy doc. Dr. Ing. Olga Hasprová MUS-D KFÚ zk Kvantitativní metody v manažerském rozhodování KMR-D KPE zk prof. Ing. Miroslav Žižka, Ph.D. Vybrané problémy teorie firmy a tržních struktur VPF-D KEK zk prof. Ing. Jiří Kraft, CSc. Znalostní ekonomika a intelektuální kapitál ZEK-D KPE zk doc. Ing. Kateřina Maršíková, Ph.D. Znalostní management doc. Ing. Klára Antlová, Ph.D. ZNM-D KIN zk kreditů celkem 20 Z volitelných předmětů si student vybírá předměty tak, aby celková hodnota získaných kreditů za studium činila minimálně 240 kreditů. Student si vybírá minimálně 2 z uvedených volitelných předmětů. Doktorandovi, který absolvoval studium ve studijním programu nebo jeho část nebo studuje v jiném studijním programu uskutečňovaném na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, lze na jeho písemnou žádost uznat absolvované části studia nebo jednotlivé zkoušky. Při rozhodování se bere zřetel zejména na zaměření absolvovaného studia nebo jeho části, na studijní výsledky, na výsledky vlastní tvůrčí činnosti a dobu, která uplynula od ukončení dosavadního studia. O uznávání částí studia rozhoduje na návrh školitele a po vyjádření oborové rady děkan fakulty doktoranda. Vzorový studijní plán 13

14 1. Výuka jednotlivých předmětů probíhá formou přednášek a seminářů v prvních třech ech doktorského studia. Doktorandům se doporučuje, aby v 1. u studovali první volitelný předmět, který si vyberou z volitelných kurzů a první polovinu povinných předmětů Ekonomie III a Statistka a analýza dat. Zároveň by měli v průběhu 1. u pedagogicky působit (výuka 4 hodiny týdně) a na konci 1. u složit zkoušku ze svého volitelného předmětu a získat tak 15 kreditů. 2. Ve 2. u by měli doktorandi absolvovat kurz Metodologie vědy, dále zbytek výše uvedených povinných předmětů a první polovinu hlavního povinného předmětu Ekonomika a řízení organizací. Zároveň by měli na konci 2. u složit zkoušky z obou povinných předmětů a získat tak dalších 30 kreditů. Za pedagogické působení by měli získat 5 kreditů. Získáním 60 kreditů je ukončen první ročník studia. 3. Ve 3. u by měli doktorandi studovat zbytek povinného hlavního předmětu Ekonomika a řízení organizací, který je ukončen státní doktorskou zkouškou, kterou doktorand zpravidla skládá ve 4. u. Tím získá 15 kreditů. Zároveň absolvuje svůj druhý volitelný předmět za 10 kreditů. V průběhu 3. u doktorand absolvuje na školicí katedře kolokvium, na kterém představí teze disertační práce. Za pedagogické působení v tomto u obdrží dalších 5 kreditů až 8. jsou určeny především ke zpracování studentského projektu nebo k participaci na výzkumných projektech katedry, k absolvování stáže na zahraniční univerzitě, k dokončení doktorské práce, publikování dílčích poznatků, individuálnímu bádání a individuálním konzultacím se školiteli. Za 4. až 8. obdrží doktorand dalších 140 kreditů. Celkový zisk 240 kreditů je podmínkou obhajoby doktorské disertační práce. Vzorový studijní plán SEMESTR AKTIVITA DOKTORANDA POČET ČESKY ANGLICKY KREDITŮ Ekonomie III (P I) Economy III (P I) Volitelný předmět (V I) Supplementary Course (V I) Pedagogické působení I * Pedagogical Activity Statistika a analýza dat (P II) Statistics and Data Analysis (P II) Metodologie vědy Methodology of Science Pedagogické působení II * Pedagogical Activity Ekonomika a řízení organizací (P III) Economics and Organizations 15 Management 3. Kolokvium Colloquium Pedagogické působení III * Pedagogical Activity 5 3. Volitelný předmět (VII) Elective Course (V I) Vědecko-výzkumná činnost I Research Activity 15 (sborník, konference) ** 4. Pedagogické působení IV * Pedagogical Activity 5 5. Vědecko-výzkumná činnost II Research Activity 25 (projekt) *** 5. Pedagogické působení V * Pedagogical Activity 5 6. Vědecko-výzkumná činnost III Research Activity 25 (článek Jrec) ** 6. Pedagogické působení VI * Pedagogical Activity 5 7. Zahraniční stáž Internship Abroad Vědecko-výzkumná činnost IV (článek WoS/Scopus) ** Research Activity 30 Celkový počet kreditů 240 Poznámka: * pod pojmem pedagogické působení se rozumí výuka v rozsahu 4 hodiny týdně 14

15 ** Minimální požadavky na vědecké aktivity doktoranda za celé studium: a) vystoupení na mezinárodní konferenci v cizím jazyce, b) publikace článku v recenzovaném časopisu, který je na seznamu rady vlády nebo ve sborníku konference zařazeném v databázi Web of Science, c) publikace v časopisu s nenulovým impact faktorem nebo v časopisu zařazeném v databázi Scopus. Seznam školitelů: doc. Ing. Klára Antlová, Ph.D. doc. Ing. Pavla Bednářová, Ph.D. doc. Dr. Ing. Olga Hasprová prof. Ing. Ivan Jáč, CSc. prof. Ing. Jiří Kraft, CSc. doc. Ing. Šárka Laboutková, Ph.D. doc. Ing. Kateřina Maršíková, Ph.D. doc. Ing. Zuzana Pěničková, Ph.D. doc. Ing. Petra Rydvalová, Ph.D. doc. Ing. Jozefína Simová, Ph.D. doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. prof. Ing. Miroslav Žižka, Ph.D. STUDIJNÍ PROGRAM P 6209 SYSTÉMOVÉ INŽENÝRSTVÍ A INFORMATIKA STUDIJNÍ OBOR EKONOMICKÁ INFORMATIKA Doktorský studijní program P 6209 je členěn na studijní obory - Ekonomická informatika - Informatika ve veřejné správě - Informační a znalostní management Je organizován a řízen 3 spolupracujícími vysokými školami a jejich fakultami. Jsou to: - Technická univerzita v Liberci, Ekonomická fakulta, na které se studuje obor Ekonomická informatika, - Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní se studijním oborem Informatika ve veřejné správě, - Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu s oborem Informační a znalostní management. Studijní program P 6209 Systémové inženýrství a informatika se realizuje jako vzájemně propojená aktivita všech tří zúčastněných fakult, přičemž se nejedná o paralelně probíhající studium na zúčastněných fakultách, ale o studium společné, ve kterém se počítá s mobilitou jak studentů, tak pedagogů. Doktorský studijní program System Engineering and Informatics se studijním oborem Economics and Informatics lze studovat i v anglickém jazyce. Profilace studenta na jeden z oborů je dána charakteristikou disertační práce a volbou volitelných předmětů pod vedením školitele. Student doktorského studijního programu absolvuje 4 povinné předměty společného základu studia. Jsou to: 15

16 - Vybrané otázky ekonomické teorie - Statistické a matematické metody v řízení - Metodologie vědy - Obecná teorie systémů a nejméně 2 volitelné předměty, rozšiřující jeho znalosti ve zvoleném studijním oboru. Přitom je zapsán na té z fakult, která mu bude odborně nejbližší a kde bude pod vedením školitele realizovat disertační práci. Názvy a charakteristiky studijních oborů (1) Ekonomická informatika Obor Ekonomická informatika na Ekonomické fakultě Technické univerzity v Liberci je zaměřen na využití technických prostředků, programového vybavení a teoretických poznatků z oblasti informatiky v hospodářském řízení. Jde o oblast makrosféry (sféry centrálního řízení, makroúrovně) a mikrosféry (podnikové úrovně, mikroúrovně) a jejich komunikačního propojení a informačního zabezpečení jak na horizontální úrovni (jednotlivá odvětví národního hospodářství, podniky), tak na vertikální úrovni (propojení sféry centrálního řízení s podnikovou sférou). Jde o jednotlivé činnosti např. management, marketing a obchod, financování a účetnictví, personální management a podobně. Důležitou roli hrají ekonomické aspekty aplikace informačních technologií v řízení podniků a veřejné správy. (2) Informatika ve veřejné správě Obor Informatika ve veřejné správě na Ekonomicko-správní fakultě Univerzity Pardubice nabývá v současné době stále více na významu, což je dokumentováno jak zprávami z EU, tak dlouhodobě připravovanou reformou. S uplatněním zákona o VÚSC od nabývá na významu informační propojení nových územních celků směrem horizontálním, ale i vertikálním a to nejen v rámci ČR, ale i v rámci Evropy. Tím se zvýší tlak na erudici a tvůrčí schopnosti jedinců na postech informatiků. Informatika ve veřejné správě je založena na rozvoji informačních a komunikačních technologií (ICT) zaměřených do oblasti veřejné správy (státní správy a samosprávy) s důrazem na bezpečnost a ochranu dat. Charakteristické je nejen tvůrčí využívání ICT, ale i tvorba a využívání specifických nástrojů na podporu rozhodování (geografické informační systémy GIS) v prostoru území. (3) Informační a znalostní management Obor Informační a znalostní management na Fakultě informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové představuje transdisciplinárně pojatý soubor poznatků, metod a doporučení systémových přístupů a informatiky, které pomáhají vhodně realizovat informační procesy manažerského myšlení a jednání k dosažení cílů uvažované organizace. Znalostní management lze považovat za další vývojový stupeň informačního managementu, kterého rozvoj byl iniciován postupným posunem zájmu organizací od informací ke znalostem, majícím mnohdy velice strategickou hodnotu. Chápeme jej jako strategii, která převádí intelektuální kapitál organizace (a to jak znalosti zaznamenané na vhodném médiu, tak i znalosti ukryté v talentu a zkušenostech pracovníků organizace) do vyšší produktivity, do nových hodnot, resp. do zvýšené konkurenceschopnosti. Informační a znalostní management tedy principiálně pokrývá ty procesy v organizaci, které jsou synergickou kombinací kapacity informačních a komunikačních technologií při zpracování dat a informací s tvůrčí a inovativní kapacitou lidských jedinců. 16

17 Cíle studia Cíle studia, profil a uplatnění absolventa jsou uvedeny také podle spolupracujících fakult. (1) Ekonomická informatika Specifickým cílem je seznámení se s využitím moderních technických prostředků, programového vybavení, teoretického aparátu v hospodářské praxi. Tyto otázky jsou spojeny s novými trendy informačních a komunikačních technologií a jejich aplikacemi, např. v oblasti komunikací a vzájemného horizontálního a vertikálního propojení jednotlivých systémů (odvětví, podnikové systémy a systémy veřejné správy). V této souvislosti jde též o databázové systémy a informační technologie, které jsou spojeny s hospodářskými subjekty s přihlédnutím ke globalizaci ekonomických systémů. (2) Informatika ve veřejné správě Zvládnutí vysoce rozvinutých informačních a komunikačních technologií s tvůrčí aplikací do veřejné správy. Tvůrčí využívání technologie GIS s vytvářením vlastních rozhodovacích vrstev prostorového modelu území, tvorba distribuovaných databází a problematika minimalizace objemu přenášených zpráv. Vývoj a rozvoj uživatelsky přátelských technologií, zejména pro styk veřejnosti se sektorem veřejné správy. V neposlední řadě je též získávání informací z informačních zdrojů, jak pro občany, tak i pro sektor veřejné správy, jedním z cílů předmětného studijního oboru. (3) Informační a znalostní management Zvládnutí, vývoj a rozvoj informačních a komunikačních, resp. znalostních technologií určených zejména pro zachytávání a cílené využívání strukturovaných znalostí, přičemž využití těchto ICT lze v uvedených procesech považovat za klíčové. Potřeby současné praxe zahrnují mnohem víc, než pouze stabilní přístup k informacím, založený zejména na rozvoji Internetu a souvisejících technologií. Je třeba vyvíjet a využívat takové softwarové nástroje a rozvíjet s tím související informační (znalostní) a komunikační technologie, které získané informace přetvářejí ve znalosti a používají je k řešení problémů reálného světa. Studijní obor poskytuje teoretickou i praktickou kvalifikaci v uvedeném směru. Profil a uplatnění absolventa Profilem absolventa studijního programu je znalost informačních toků a ekonomických procesů v organizacích a institucích, znalost informačních a komunikačních technologií (ICT) a možností jejich tvůrčích aplikací. Absolvent bude připraven k další tvůrčí vědecké práci v příslušném vědním oboru. Absolvent oboru "Ekonomická informatika" doktorského studijního programu je profilován na vyšší hospodářské funkce v nejrůznějších odvětvích, kde bude schopen samostatně řešit komplexní problémy spojené s řízením podniků kvalifikovanou aplikací moderních prostředků informačních systémů. Bude schopen podílet se na vývoji a využití moderních trendů v informačních a komunikačních technologiích a jejich aplikaci v hospodářském prostředí. Absolvent oboru "Informatika ve veřejné správě" doktorského studijního programu je profilován na nejvyšší pozice na místech informatiků statutárních a velkých měst, okresů a VÚSC. Je připraven samostatně řešit a vést kolektiv při řešení složitých problémů budování a údržby databází, přenosu informací, vzdáleného připojení institucí, bezpečnosti a ochrany dat a informací. Důraz přípravy je kladen na tvůrčí aplikaci prohlubujících předmětů s přihlédnutím k očekávanému vývoji a změny stylu práce veřejně správních úřadů a institucí. 17

18 Absolvent oboru "Informační a znalostní management" doktorského studijního programu je profilován na nejvyšší řídící pozice pro plnění nově vznikajících úkolů znalostního managementu, založených zejména na zachytávání a cíleném využívání strukturovaných znalostí, při využití informačních a komunikačních technologií jako klíčového nástroje. Bude schopen vyvíjet a aplikovat takové softwarové nástroje, které používají získané informace k řešení problémů, přičemž je mnohdy potřeba přetvářet získané informace ve znalosti a aplikovat je k řešení problémů reálného světa. Důraz přípravy je kladen na tvůrčí aplikaci metod a nástrojů informačního a znalostního managementu. Důležitou oblastí uplatnění absolventů všech tří oborů doktorského studijního programu je vědecká a odborná činnost, pedagogická činnost v oblasti vysokých škol a specializovaných institucí. Absolvent oboru Ekonomická informatika bude schopen samostatně řešit složité problémy spojené s řízením podniků s využitím moderních prostředků informačních systémů a informačních a komunikačních technologií, nebo vést týmy řešící problémy uvedené povahy. Informatik ve veřejné správě bude schopen řídit proces návrhu a tvorby informačního systému, včetně zajištění dat a informací, a bude umět zavádět a aplikovat GIS pro podporu rozhodování na všech úrovních veřejné správy Znalostní manager bude v organizacích a podnicích schopen zavádět technologie a metody znalostního managementu, bude schopen kvalifikovaně analyzovat potřeby organizace v uvedeném směru, jakož i navrhovat a řídit tvorbu systémů, zachytávajících a cíleně pro potřeby firmy využívajících globální i specializované firemní znalosti. Informační manager bude schopen kvalifikovaně posoudit a analyzovat informační toky a potřeby firem a organizací, řídit proces návrhu a tvorby příslušných informačních systémů a specializovaných systémů pro podporu rozhodování. Průběh studia a studijní program A. Přehled předmětů, jejich rozsah a způsob ukončování název kurzu rozsah počet ukončení standardní zkratka katedra přednášející výuky kreditů kurzu zápis Vybrané otázky ekonomické OET-D KEK zk. 1. teorie prof. Ing. Jiří Kraft, CSc. prof. Ing. Ladislav Hájek, CSc. Obecná teorie systémů TSN-D KIN zk. 2. doc. Ing. Vladimír Bureš, Ph.D. doc. Ing. Jiří Křupka, Ph.D. prof. Ing. Zdeněk Plíva, Ph.D. Statistické a matematické metody SMM- FP-KAP zk. 3. v řízení prof. RNDr. Hana Skalská, CSc. doc. RNDr. Bohdan Linda prof. RNDr. Jan Picek, CSc. D Metodologie vědy MVI-D KPE zp. 4. prof. Ing. Miroslav Žižka, Ph.D. doc. Ing. Vladimír Bureš, Ph.D. Pedagogické působení I * PP1-D KIN 0/4 5 zp. 1. Pedagogické působení II * PP2-D KIN 0/4 5 zp. 2. Pedagogické působení III * PP3-D KIN 0/4 5 zp. 3. Pedagogické působení IV * PP4-D KIN 0/4 5 zp

19 Vědecko-výzkumná činnost I ** VI1-D KIN 10 zp. 2. Vědecko-výzkumná činnost II ** VI2-D KIN 10 zp. 4. Vědecko-výzkumná činnost III ** VI3-D KIN 20 zp. 5. Vědecko-výzkumná činnost IV ** VI4-D KIN 20 zp. 6. Vědecko-výzkumná činnost V ** VI5-D KIN 25 zp. 7. Vědecko-výzkumná činnost VI ** VI6-D KIN 15 zp. 8. Kolokvium KOL-D katedry 8 10 zp. 8. kreditů celkem 190 V oboru Ekonomická informatika je nutné absolvovat povinné předměty, volitelné předměty profilující obor a další volitelné předměty. Skladbu volitelných předmětů stanovuje individuální studijní plán doktoranda. Z volitelných předmětů musí student získat tolik kreditů, aby celková hodnota získaných kreditů za celé studium činila minimálně 240 kreditů. Odbornou kvalitu navrhovaného doktorského studijního programu garantuje společná oborová rada. Poznámka: * Pedagogické působení je zakončeno zápočtem, který uděluje vedoucí katedry, na které doktorand vykonává pedagogickou činnost. ** Vědecko-výzkumná činnost je zakončena zápočtem, který uděluje na základě ročního hodnocení studia (zejména publikační činnosti) proděkan pro vědu a výzkum. zp. - získání kreditů není podmíněno klasifikací, do Výkazu o studiu se potvrzuje zisk kreditů slovem započteno, datem zápočtu a podpisem pedagoga zk. - získání kreditů je podmíněno klasifikací, do Výkazu o studiu se zapisuje známka slovy, připojí se datum a podpis pedagoga Volitelné předměty profilující studijní obor Ekonomická informatika název kurzu rozsah počet ukončení standardní zkratka katedra přednášející výuky kreditů kurzu zápis Informační a znalostní management IZM-D KIN zk prof. RNDr. Peter Mikulecký, Ph.D. prof. Ing. Jan Čapek, CSc. doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. Kvantitativní metody v manažerském rozhodování KMR- D KPE zk prof. Ing. Miroslav Žižka, Ph.D. Logistické systémy řízení podniku Ing. František Koblasa, Ph.D. LSR-D KPE zk Moderní manažerské metody doc. Ing. Hana Mohelská, Ph.D. MMM- D KIN zk Pokročilé metody dataminingu doc. Ing. Pavel Petr, Ph.D. PMD- D KIN zk Projektové řízení zavádění a inovací informačních systémů PRN-D KIN zk doc. Ing. Klára Antlová, Ph.D. Stáž na vybrané vzdělávací nebo vědecko-výzkumné instituci SVI-D KIN zp v zahraničí (jeden ) nebo doporučený speciální volitelný předmět s vědecko-výzkumnou činností Systémová analýza a návrh systémů SAN-D KIN zk prof. RNDr., PhDr. Antonín Slabý, CSc. Teorie zabezpečení informací a TZD-D KIN zk

20 dat prof. Ing. Jan Čapek, CSc. Transfer znalostí a technologií doc. Ing. Vladimír Bureš, Ph.D. Vybrané problémy řízení inovací doc. Ing. Klára Antlová, Ph.D. prof. Ing. Zdeněk Plíva, Ph.D. Vybrané problémy managementu znalostí prof. RNDr. Peter Mikulecký, CSc. Vybrané statě z informačních systémů doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. Vybrané statě z marketingu doc. Ing. J. Simová, Ph.D. TZN-D KIN zk PRI-D KIN zk MZN- D KIN zk ISN-D KIN zk VMG- D KMG zk Další volitelné předměty název kurzu přednášející Ambientní inteligence prof. RNDr. Peter Mikulecký, Ph.D. Datové modelování doc. Ing. Stanislava Šimonová, Ph.D. Geografické informační systémy doc. Ing. Jitka Komárková, Ph.D. Evoluční algoritmy prof. RNDr. Josef Hynek, MBA, Ph.D. Expertní systémy doc. Ing. Petr Hájek, Ph.D. Fuzzy metody a jejich aplikace prof. RNDr. Martin Gavalec, CSc. Multiagentové modely a sociální simulace doc. RNDr. Kamila Olševičová, Ph.D. Návrh komunikačních protokolů doc. RNDr. Pavel Satrapa, Ph.D. Použitelnost SW produktů doc. Ing. Miloslav Hub, Ph.D. Teorie distribuovaných databázových systémů doc. RNDr. Jaroslava Mikulecká, CSc. Veřejná ekonomie a správa doc. Ing. Romana Provazníková, Ph.D. zkratka katedra rozsah počet ukončení standardní výuky kreditů kurzu zápis AIN-D KIN zk DAM- D KIN zk GSN-D KIN zk EAN-D KIN zk ESN-D KIN zk FMA- KIN zk D MSS-D KIN zk KPN-D KIN zk PSP-D KIN zk DBN-D KIN zk VES-D KIN zk Pedagogické působení V * PP5-D KIN 0/4 10 zp. 5. Pedagogické působení VI * PP6-D KIN 0/4 10 zp. 6. Pedagogické působení VII * PP7-D KIN 0/4 5 zp. 7. Pedagogické působení VIII * PP8-D KIN 0/4 5 zp. 8. Poznámka: * Pedagogické působení je zakončeno zápočtem, který uděluje vedoucí katedry, na které doktorand vykonává pedagogickou činnost. Doktorandovi, který absolvoval studium ve studijním programu nebo jeho část nebo studuje v jiném studijním programu uskutečňovaném na vysoké škole v České republice nebo 20

21 v zahraničí, lze na základě písemné žádosti uznat absolvované části studia nebo jednotlivé zkoušky. Při rozhodování se bere zřetel zejména na zaměření absolvovaného studia nebo jeho části, na studijní výsledky, na výsledky vlastní tvůrčí činnosti a dobu, která uplynula od ukončení dosavadního studia. O uznávání částí studia rozhoduje na návrh školitele a po vyjádření oborové rady děkan fakulty doktoranda. Státní doktorská zkouška a obhajoba disertační práce Státní doktorská zkouška představuje ukončení studijní části doktorského studia. Doktorand se může přihlásit ke státní doktorské zkoušce v případě, že úspěšně absolvoval povinné teoretické předměty a minimálně 2 volitelné předměty (kromě předmětu Pedagogické působení). Státní doktorská zkouška obsahuje zásadní témata z předmětů, které tvoří teoretický základ k tématu řešenému disertační prací. Obhajoba disertační práce představuje ukončení vědecko-výzkumné části doktorského studia a celé studium uzavírá. Proto se doktorand může přihlásit k obhajobě disertační práce, pokud současně splnil následující podmínky: - úspěšně absolvoval státní doktorskou zkoušku, - seznam publikační činnosti obsahuje minimálně jednu celo-autorskou publikaci v časopise s nenulovým impakt faktorem nebo dvě celo-autorské publikace s nenulovou hodnotou SJR (v případě spoluautorství se doktorandovy podíly sčítají). V tomto případě se za celo-autorskou publikaci doktoranda považuje i publikace, kterou vytvořil doktorand se svým školitelem, ve všech ostatních případech se podíly započítávají podle autorských podílů. Vzorový studijní plán SEMESTR AKTIVITA DOKTORANDA POČET ČESKY ANGLICKY KREDITŮ 1. Vybrané otázky ekonomické teorie Selected Issues of Economic Theory 15 Volitelný předmět I Supplementary Course I 10 Pedagogické působení Pedagogical Activity 5 2. Obecná teorie systémů General System Theory 15 Vědecko-výzkumná činnost Research Activity 10 Pedagogické působení Pedagogical Activity 5 3. Statistické a matematické metody Statistical and Mathematical Methods 15 v řízení in Management Volitelný předmět II Supplementary Course I 10 Pedagogické působení Pedagogical Activity 5 4. Metodologie vědy Methodology of Science 15 Vědecko-výzkumná činnost Research Activity 10 Pedagogické působení Pedagogical Activity 5 5. Vědecko-výzkumná činnost Research Activity 20 Pedagogické působení nebo Volitelný předmět III Pedagogical Activity or Supplementary Course III Vědecko-výzkumná činnost Research Activity 20 Pedagogické působení nebo Volitelný předmět IV Pedagogical Activity or Supplementary Course IV Stáž na vybrané vzdělávací nebo vědecko-výzkumné instituci v zahraničí nebo doporučený speciální volitelný předmět s vědecko-výzkumnou činností Educational or Research Institution Intership or Special Module with Research Activity Pedagogické působení Pedagogical Activity 5 8. Kolokvium Colloquium