Děti s alkoholovým syndromem

Transkript

1 Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky Děti s alkoholovým syndromem Bakalářská práce Brno 2011 Vedoucí práce: MUDr. Petr Kachlík, Ph.D. Vypracovala: Lucie Šabatková

2 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce MUDr. Petru Kachlíkovi, Ph.D. za veškerý čas, který mi věnoval k poskytnutí cenných rad, ochotu a trpělivost. Dále svým blízkým za jejich podporu nejen během studia, ale také při realizaci této práce.

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Brně Podpis:

4 Obsah Úvod 5 1 O drogách a závislosti obecně Historie drog Definice a typy drogové závislosti Příčiny drogové závislosti 11 2 Základní dělení drog a jejich vliv na těhotenství Dělení podle rizika závislosti Dělení podle účinků Vliv drog na těhotenství Abstinenční syndrom novorozence 26 3 Alkohol a jeho vliv na těhotenství Alkohol Problematika alkoholu u žen Fetální alkoholový syndrom 33 4 Péče o těhotné v ČR 36 5 Výzkumné šetření dětí s alkoholovým syndromem Metodologie Prezentace kazuistiky č Prezentace kazuistiky č Prezentace kazuistiky č Prezentace rozhovorů s pracovnicemi kojeneckého ústavu Závěrečné shrnutí 54 Závěr 56 Resumé 58 Summary 58 Seznam použitých literárních zdrojů 60 Seznam použitých elektronických zdrojů 62 Seznam ostatních použitých zdrojů 67 Seznam příloh 68

5 Úvod Téma Děti s alkoholovým syndromem jsem zvolila především z důvodu, že onen problém, užívání alkoholu, jsem měla možnost zažít ve své blízké rodině. Tehdy sice nedošlo k situaci, kdy dotyčná osoba byla v období užívání alkoholu těhotná, i když se s přáním mít dítě netajila, ale byla to situace, kdy jsem si uvědomila, kolik nemocí a různých postižení může člověka během života postihnout a za kolik trápení člověk ani sám nemůže. Byl jen v nesprávný čas na nesprávném místě. Proč tedy takovému životu jít naproti a napomáhat mu ještě svojí nezodpovědností, lhostejností nebo je onen hlavní problém v nedostatečné informovanosti o důsledku užívání alkoholu na plod? Je to jeden z cílů, na který bych se chtěla pokusit ve své práci najít odpověď, respektive bych se sama při psaní práce chtěla přesvědčit, zda k této problematice existuje dostatek informací, materiálů, nebo ona informovanost u nás má někde mezery a měli bychom pracovat na větší otevřenosti, medializaci tohoto tématu. Za druhý cíl si tato práce klade poukázat na důsledky, které mohou být při nadměrné užívání alkoholických nápojů v období těhotenství na dítěti patrné. Tyto důsledky bych všeobecně chtěla zmínit v teoretické části. Praktická část by poté přinesla konkrétní případy formou kazuistik. Bakalářská práce se skládá z 5 kapitol. První kapitola se zabývá historií drog, definuje drogovou závislost a popisuje její typy a možné příčiny. V druhé kapitole jsou drogy děleny podle rizika závislosti, účinků a je zde popsán vliv drog na těhotenství. Kapitola třetí je zaměřena na alkohol. Vystihuje alkoholovou závislost, její stádia a typy, odvykací stav, protialkoholní léčba. Zmíněna je v této kapitole i problematika alkoholu u žen a samotná podstata práce fetální alkoholový syndrom (FAS). Ve čtvrté kapitole je poté zmíněna péče o těhotné ženy a o dítě s FAS. Navazující pátá kapitola je praktickou částí bakalářské práce a přináší výzkumné šetření dětí s FAS. Přes stručný popis metodologie se dostává k prezentaci kazuistik dětí s FAS a krátkým rozhovorům s pracovnicemi kojeneckého ústavu, kde byl výzkum prováděn, které se pokusily objasnit důvody onoho počínání matek. Dnešní doba umožňuje věci, o kterých starší generace lidí snad ani nesnila, a svět jakoby se stal dokonalejším. Přiblížení se k této dokonalosti má ale i temnou stránku-vyšší pracovní nároky, stres, změna životního stylu. Lidé chtějí utéci od starostí, chtějí mít spokojený život, ale ona zdokonalující se společnost to neumožňuje. Hledají řešení, která leckdy nepřicházejí, respektive nepřicházejí tak 5

6 rychle, nebo v takové podobě, jak by si člověk přál. A právě to může být důvodem, proč lidé najdou to své správné řešení u skleničky alkoholu. Alkohol je mocný, nepředvídatelný a zákeřný. Na jedné straně umožní člověku okusit šťastné a bezproblémové chvíle, je-li pod jeho vlivem, a na straně druhé mu dá poznat sílu vystřízlivění do reálného života. Ve světě střízlivého se začíná jedinec po čase ztrácet, je nucen nasadit si masku a hrát divadlo před svým okolím, ale i před sebou samým. Život bez skleničky alkoholu pro něho skončil. Nepochopení okolí, zatracení vlastní rodinou nebo zhroucení žebříčku hodnot, jež si během života vytvořil, řídil se jím a na jehož základě si stanovoval cíle. To je jen výčtem toho, o co může závislost na alkoholu člověka připravit. Je na každém, jak se rozhodne své problémy, svoji nespokojenost řešit. Rozhodne-li se pro cestu alkoholem, je to jeho volba, ale bezpochyby by toto rozhodnutí nemělo ubližovat další osobě-nenarozenému dítěti. Nastávající matka by neměla vystavovat plod negativům, které zcela jistě užívání alkoholu představují, a rozhodovat tak o jeho osudu. 6

7 O drogách a závislosti obecně Historie drog Historie užívání návykových látek je stará jako lidstvo samo. Ve většině starověkých kultur byly součástí při různých náboženských a jiných rituálech. Užívání tzv. psychedelických drog, se kterými má člověk historicky nejstarší zkušenosti, bylo často ritualizováno, například při šamanských rituálech. Na podávání látek dohlíželi lidé, kteří s nimi měli bohaté zkušenosti (šamani, kněží) a byli schopni odhadnout, jak látka zapůsobí na myšlení, vnímání a další tělesné funkce člověka, kterému byla podána. Při užívání drog v této době se o možnosti vzniku závislosti nevědělo. Problém drog a možné závislosti na nich začal být aktuální v době, kdy se na psychotropní látky přestalo pohlížet jako na součást rituálů a tyto látky se začaly hojně využívat ve farmaceutickém a chemickém průmyslu. V 19.století je farmaceutický průmysl schopen vyrobit z přírodních látek čistou drogu. I přesto, že v této době dochází k užívání drog ve velkém a stávají se stále rozšířenějšími, stále nemluvíme o závislosti. Rok 1853 a s ním spojený vynález injekční jehly lze považovat za přelom v užívání drog. Od tohoto vynálezu je možné aplikovat drogy nitrožilním způsobem, a tak znásobit jejich účinek. 20.století a mezinárodní jednání o narkotikách končí legální spotřebu drog. Také přináší dělení drog na legální a nelegální. Začínají se ukazovat první závislostní problémy spojené s užíváním drog, které jsou do světa poté dodávány ilegálně skrz zločinné organizace. Ve druhé polovině 20.století byly přijaty další dohody vedoucí k odstranění drog. Příkladem může být rok 1961, kdy byly Jednotnou úmluvou OSN zakázány všechny drogy, které mohou být pro lidstvo škodlivé. (Drogová závislost [online], 2010; Fišerová, M. [online], 2010). Historický pohled na alkohol Alkohol s jeho účinky jsou lidstvu známé již ve starověku. Více než osm tisíc let jej člověk znal ve formě vína. Zmínku o něm najdeme i v Eposu o Gilgamešovi, jenž pochází z tisíciletí př.n.l. V 11. století se objevuje označení vyjadřující něco nejlepšího - arabský výraz al kuhul. Tento název dostal čistý alkohol, který byl právě v 11. století na jihu Itálie poprvé získán (Šedivý, V., Válková, H., 1988). 7

8 Je patrné, že alkohol vstupoval do životů lidí pomalými, lehkými kroky. Dříve byl užíván ke zpříjemnění života, ale také lidem pomáhal, jeho vlastnosti lidé využívali především v lékařství. Známé jsou vinné obklady používající se k úlevě pacientovi při úrazech nebo poraněních v boji. I samotné požití alkoholického nápoje přineslo pacientovi úlevu při bolestech. Také bylinkáři, felčaři, čarodějové a jejich příprava různých odvarů a lektvarů z rostlin sehrála důležitou roli v rozvoji požívání alkoholických nápojů. V historii jistě najdeme i písemné záznamy, které dokazují blahodárné účinky alkoholu. Za zmínku stojí například nejvýznamnější postava arabské středověké filozofie Ibn Síná, neboli Avicenna, který je považován za otce moderní medicíny. Kniha Al-Kánún fi ttibb (Kánon medicíny) je považována za jeho nejvýznamnější dílo. Jak již bylo uvedeno, lidé dříve neznali závislost na droze nebo samotném alkoholu. Přesto i v této době můžeme hovořit o jakési závislosti. Lidé užívali alkohol z důvodu lepší nálady, snadnějšího sbližování, pocitu, že jakýkoli problém se rázem nejeví tak neřešitelným (Šedivý, V., Válková, H., 1988). O drogách obecně Celá řada definic se nám snaží přiblížit pojem droga, jaký má vliv, účinek. Podle J. Presla (1995, s.9) se dá droga chápat jako každá látka, ať je přírodní nebo syntetická, která splňuje dva hlavní znaky: má tzv. psychotropní účinek, tj. ovlivňuje nějakým způsobem naše prožívání okolní reality, mění naše vnitřní naladění prostě působí na psychiku; může vyvolat závislost, má tedy něco, co se z nedostatku vhodnějšího pojmenování někdy označuje jako potenciál závislosti. Pokud za drogy lze tedy považovat jakékoli látky, které působí na psychiku, a zároveň jsou schopny vyvolat závislost, musíme si přiznat, že jsou prakticky všude kolem nás. Třeba právě samotné alkoholické nápoje pivo, víno, destilát a jiné. Podle zmíněných dvou hlavních znaků, by se za drogu považovala káva, ale i nevinný čaj. O škodlivosti tabákových výrobků si dříve sice moc nehovořilo, jelikož jako snad každá jiná droga byly považovány za léky. Teprve 20. století přineslo otevřenost tématu tabák a jeho škodlivé účinky na lidské zdraví. Zda bychom mohli také tabákový výrok zařadit pod pojem droga, příliš spekulovat nemusíme, ale tak jako u jiných psychotropních látek, i zde se setkáváme s dvojím názorem na věc droga versus lék. Budeme-li považovat vyjmenované látky za drogy, jsou definované jako drogy legální, naší společností tolerované a jsou tedy povolené 8

9 zákonem. Na straně druhé stojí drogy nelegální. Pod tímto termínem si lze představit drogy, které nejsou společností tolerované a jejich užívání nebo prodej je v rozporu se zákonem (Presl, J., 1995). Drogy nedělíme pouze na legální a nelegální. Rozlišujeme několik dalších hledisek, podle kterých lze drogy dál dělit, jako například: podle účinku, rizika závislosti. 1.2 Definice a typy drogové závislosti Pro drogovou závislost se dříve užíval název toxikomanie nebo narkomanie. Původní označení je dnes nahrazeno, dle doporučení Světové zdravotnické organizace, termínem drogová závislost. Můžeme se setkat s nepřeberným množstvím definic drogové závislosti. Jedno však můžeme říci s určitostí, drogová závislost je onemocnění, které je třeba léčit. Kolektiv autorů sdružení SANANIM (2007) odkazuje na Mezinárodní klasifikaci nemocí, která zmiňuje, že při závislosti má užívání nějaké látky pro jedince přednost před jednáním, kterého si dříve cenil více. Člověk je přemáhán často silnou touhou po užití psychotropní látky. Tuto silnou, nepřekonatelnou touhu nemusí jedinec svému okolí ani sám sobě přiznat, ale uvědomuje si ji. Častokrát se proto může pokusit užívání zastavit úplně nebo alespoň snížit dávky. Pro diagnózu závislosti je potřeba, aby byly v posledních 12 měsících přítomny alespoň tři z následujícího seznamu příznaků: silná touha a nutkání užívat látku; potíže v kontrole užívání látky; užívání látky k odstranění tělesných odvykacích příznaků; průkaz tolerance (potřeba vyšších dávek drogy k dosažení očekávaného stavu); zanedbávání jiných zájmů a potěšení než užívání drogy; pokračování v užívání i přes jasný důkaz škodlivých následků (depresivní stavy, nákaza virovou žloutenkou při injekční aplikaci, cirhóza jater při užívání alkoholu, apod.). (Kolektiv autorů sdružení SANANIM, 2007, s.19). 9

10 Závislost lze dělit na psychickou a fyzickou: fyzická složka závislosti uživatel je nucen dodržovat určitý časový odstup mezi jednotlivými dávkami, neboť tělo začne potřebovat návykovou látku ke svému fungování. Nedostane-li ji, začne se ji dožadovat a uživatel má potřebu návykovou látku do těla dodat. Potřeba těla látku dostat postupně sílí, až se dostaví stav, kterému se říká absťák. V tomto stádiu je nutkání vzít si návykovou látku tak silné, že se ho prakticky uživateli nezdaří potlačit vůlí nebo se mu pokusit vzepřít. psychická složka závislosti je hůře ovlivnitelná a její překonání vyžaduje mnohem větší úsilí než jen zvládnutí své vůle a potlačení nutkání po návykové látce. Uživatel po určitou dobu překonává bažení po návykové látce. Mohou se objevit psychické příznaky typu nesoustředěnosti, roztěkanosti, poruchy spánku. Závislý jedinec často své jednání směřuje k získání látky a jedná tak bezmyšlenkovitě, bez uvědomění si, co vlastně dělá. Psychickou závislost můžeme považovat za příčinu existence léčebných programů, jako například terapeutické komunity, psychiatrické léčebny nebo doléčovací centra. Také je příčinou recidiv a to i po několikaleté abstinenci. Samotné zvládnutí této závislosti může trvat několik měsíců, ale i let, a od uživatele vyžaduje často zásadní změnu myšlení, hodnot, vztahů, prostředí a vůbec celkovou změnu životného stylu. (Kolektiv autorů sdružení SANANIM, 2007). Typy drogových závislostí Nejednotnost klasifikace jednotlivých typů drogových závislostí je výsledkem množství látek, které mají charakter drogy. Typy drogových závislostí jsou ve většině případů odvozeny od názvu samotné zneužívané drogy. P. Mareček (2001) rozděluje závislost na psychoaktivních látkách dle SZO na tyto typy: alkoholo-barbiturátový typ alkohol, hypnotika, trankvilizéry, anxiolytika; amfetaminový typ psychoton, anorektika, antidepresiva, látky obsahující efedrin; kokainový typ kokain, crack; halucinogenový typ LSD, meskalin, psilocybin; opiát-morfinový typ papaverin, morfin, heroin, Diolan, Dolsin; canabisový typ látky obsažené v konopí cannabis, hašiš, marihuana; 10

11 kathový typ látky obsažené v listech rostliny Catha edulis; solvenciový typ toluen, benzin, inhalační narkotika; kofeinový typ; tabákový typ; antipyretiko-analgetikový typ léky proti bolestem; antidepresivový typ; neuroleptikový typ. Aplikace je u různých skupin látek odlišná. Mezi nejčastější způsoby aplikace patří: kouření nejčastěji se kouří marihuana, hašiš, heroin a kokain. Některé látky mohou být kouřeny v mnoha podobách (v cigaretách, ve směsi s tabákem nebo čisté). Ve srovnání s injekční aplikací je kouření méně rizikové; šňupání tímto způsobem lze užívat heroin, kokain i pervitin. Při této aplikaci dochází často ke ztrátě čichu z důvodu narušení nosní přepážky; inhalace výparů typický způsob aplikace u látek ze skupiny organických rozpouštědel (toluen) i u heroinu; injekční užívání velmi oblíbený způsob užívání, ale také nejvíce rizikový. Dochází k rychlejšímu nástupu účinku látky a je při této aplikace zapotřebí menšího množství drogy k dosažení stejného efektu; pokrmy a odvary z některých rostlinných drog bývají připravovány pokrmy (cukroví s použitím marihuany) nebo odvary (lysohlávky). Také mohou být pojídány v přírodní podobě (lysohlávky) nebo rozpuštěny ve vodě (muškátový oříšek); vstřebávání sliznicí látky se dávají pod jazyk, kde se nacházejí cévy, do kterých se látky snadno vstřebají. Tímto způsobem se často užívá LSD. (Jak jsou drogy užívány [online], 2011). 1.3 Příčiny drogové závislosti Zda osoba začne brát drogy nebo pít alkohol, zda se na těchto návykových látkách stane závislou, jsou fakta, která můžeme jen stěží dopředu určit. Počátek jakékoli závislosti souvisí s různými příčinami, ať už fyzickými, psychickými, sociálními, rodinným prostředím, ve kterém člověk žije, vyrůstal, popřípadě s věkem jedince nebo jeho aktuálním zdravotním stavem. Špatná sociální situace, nezdary v 11

12 rodinném nebo pracovním životě, zdravotní problémy, nejistota, stres, úzkost, pocit méněcennosti, smutek. Nikoli smutek občasný, který čas od času každý zažívá, ale ten, který dokáže člověku znemožnit normální fungování - deprese. To vše lze zařadit mezi rizika vedoucí nás do situace, kdy máme pocit, že bez pomoci to nemůžeme zvládnout. Člověk neví, jak by měl daný problém řešit, neumí si poradit, nebo se nedokáže vyrovnat s určitým traumatickým zážitkem. Právě proto v takových situacích často vidí onu pomoc v přiblížení se droze nebo v přímém kontaktu s drogou. Drogová závislost by se měla studovat komplexně jako bio-psycho-sociální model onemocnění. Tedy můžeme jmenovat minimálně tři okruhy činitelů, které můžeme považovat za příčinu vzniku závislosti osobnostní charakteristiky dědičnost, vlivy prostředí, přítomnost drogy (Kalina, K., 2003). Osobnostní charakteristiky dědičnost Za určitých podmínek nelze říci, že by neexistovala osoba, u které by nebylo možné vypěstovat závislost. Vypěstovat závislost lze dokonce i u zvířat, například laboratorních. Je důležité zabývat se komplexní strukturou osobnosti jedince, který není dosud zasažený drogou. Odborná literatura se shoduje, že nezvykle vysoké procento osob s pozdějšími drogovými problémy má premorbidně1 stanovitelnou psychiatrickou diagnózu (Presl, J., 1995). J. Presl (1995) řadí predisponované osoby do dvou hlavních skupin. První skupinou jsou osoby zranitelné a zvýšeně citlivé mající častý pocit nedostatečnosti vůči okolí. Nadměrně sami sebe pozorují a stále očekávají nebo nacházejí na sobě samých různé choroby. Problémy u nich nastávají v oblasti komunikace a s tím pak spojené neschopnosti navázat partnerský vztah. Takto charakterizovaní jedinci se mohou dostávat do kontaktu spíše s drogami poskytujícími stimulační účinek. Druhou skupinu lze označit jako osobnosti extrovertní. U této skupiny můžeme pozorovat sníženou koncentraci, sklony k impulzivitě a dramatizování, zvýšenou dráždivost či aktivitu. Právě kvůli zvýšené aktivitě, kterou tito jedinci projevují nevhodným způsobem, se často již ve školním věku dostávají do problémů, které později mohou vyvolat konflikty s okolím či agresivní chování. Pro jedince tohoto typu bývá charakterističtější setkání spíše s opiáty, tedy s drogami silně tlumivého účinku. 1 Stav organismu nebo psychiky před onemocněním 12

13 Vlivy prostředí Rodina, škola, zaměstnání, vrstevníci nebo veřejné mínění. Tento výčet je jen zlomkem toho, co vše bychom mohli do skupiny vlivy prostředí zařadit. Na druhou stranu mají velkou moc působit na nás, směřovat nás k určitým životním hodnotám, formovat náš pohled na svět či život. Leckdy nám ukazují cestu, stojíme-li na rozcestí. A tedy právě onen vliv prostředí je nejmocnějším, a možná i rozhodujícím, faktorem podílejícím se na vzniku závislosti nebo alespoň vzniku problémů s drogami. Vliv rodiny, školy, vrstevníků atd. není důležitý pouze ve fázi samotného užívání psychotropní látky, ale také při rozhodnutí se jedince, užívajícího tyto látky, pro léčbu závislosti (Presl, J., 1995). Výchova dítěte, a to především rodinná, by měla směřovat k uvědomění si vlastní osoby a svých práv a povinností. Dítě by tedy mělo vědět, že je tady možnost zachovat se nesprávně, ale také by mělo vědět, že častokrát špatná volba není tolerovaná. Je tím myšleno, že každý člověk je osobnost a jako takový má právo svobodně se rozhodnout. Snaha vzepřít se tlaku spolužáků, kamarádů může být těžkou zkouškou. Ať už více nebo méně, každý chceme prosadit své názory, postoje. Zároveň se u nás objeví potřeba někam patřit. Náhle máme nepříjemnou situaci a ocitáme se mezi dvěma mlýnskými kameny. V takových situacích bychom si měli uvědomit, že máme nejen možnost, ale i schopnost, říci ne a zachovat se tak podle našeho svobodného rozhodnutí (Presl, J., 1995). Droga Zřejmě se budeme muset smířit s faktem, že droga, která je bezpochyby faktorem, jenž ovlivňuje vznik závislosti, kolem nás byla, je a bude. Je hezkou představou toho, že by drogy nikdy nespatřily světlo světa, člověk by tak nemohl s nimi přijít do styku a problém s drogami by zkrátka neexistoval. Drogy kolem nás ale existují a vyhlídky do budoucnosti neukazují, že by tomu mělo být v následujících letech jinak. Stát se jistě snaží ochránit občany před samotnou drogou. Zda tato vynaložená snaha stačí na boj s návykovými látkami, zda jsme udělali správný krok k oné ochraně občanů, na to si každý určitě najde odpověď sám. J. Presl (1995, s. 59) o této problematice píše následující: Stát nás neochrání. Jedinou pomocí je si pomoci sami. Znát realitu a její rizika. Umět odmítnout. Umět zvolit menší zlo, pokud je to nutné. Přijmout odpovědnost za vlastní chování. 13

14 Základní dělení drog a jejich vliv na těhotenství Dělení podle rizika závislosti Měkké drogy Do skupiny tzv. měkkých drog řadíme například kofein (káva, čaj), marihuanu a hašiš (konopné produkty). Podle J. Presla (1995) je hranice oné lehkosti či tvrdosti u alkoholu dosti tenká, a to z důvodu negativního účinku na tělesné i psychické zdraví, užívá-li člověk alkohol ve větším množství. U této skupiny drog je jejich konzumace většinou možná, a to bez většího rizika závislosti. Můžeme tedy říci, že měkké drogy jsou společností obecně chápány jako ty bezpečnější (Rozdělení drog [online], 2011]. Tvrdé drogy Skupinu tvrdých drog zastupují například pervitin, kokain nebo heroin. Ve většině případů vede užívání tvrdých drog ke vzniku závislosti. I když nedojde k přímé závislosti na některé z tvrdých drog, může být její užívání vysoce rizikové pro organismus s důsledkem vážného poškození zdravotního stavu jedince. (Rozdělení drog [online], 2011; Minařík, J. [online], 2011). MÍRA RIZIKA TVRDOST ZÁSTUPCI vysoká tvrdé toluen heroin morfin durman crack LSD vysoká až střední tvrdé lysohlávky kokain pervitin střední tvrdé alkohol ecstasy efedrin kodein relativně malá měkké marihuana hašiš kokový čaj prakticky bez rizika měkké káva čaj Tab. 1: Míra rizikovosti běžně užívaných látek (Minařík, J. [online], 2009). 14

15 2.2 Dělení podle účinků Látky tlumivé Jsou to látky, které buď potlačí, nebo sníží celkovou činnost centrálního nervového systému. Jedinec drogu s tímto účinkem užívá především z důvodu lepšího vypořádání se se stresem, zmírnění úzkostných pocitů nebo při potřebě potlačit bolest. Nejzávažnější riziko představuje příliš vysoký útlum, jenž může vést k selhání základních životních funkcí a následně ke smrti. Druhé riziko nastává v případě prudkého vysazení (benzodiazepiny, alkohol). Po vysazení opioidů se obvykle objevují abstinenční příznaky charakteristické neklidem, úzkostí, bolestmi těla, pocením, horečkou nebo průjmy. Rozhodnutí jedince pro ono rychlé vysazení může vést i k těžkým záchvatům. Mezi tlumivé látky můžeme řadit alkohol, heroin, morfin, barbituráty, benzodiazepiny, analgetika. Hloubka intoxikace2 je závislá na síle látky, kterou jedinec užil, a na velikosti dávky. Menší velikost dávky nemusí u pravidelného uživatele způsobit nijak zvlášť viditelný útlum. U střední dávky útlum bývá přítomen a je viditelný, zároveň dochází ke zpomalené, místy nesrozumitelné řeči, pohybová koordinace je narušena. Jedinec může jevit známky ospalosti. Vysoká dávka vede ke značnému útlumu. Objevit se může nedostatečná okysličení organismu, což vede například k namodralému zbarvení kůže. Užití vysoké dávky s sebou přináší stav, kdy je uživatel těžko probuditelný nebo dokonce probuzení není možné. Dostavuje se zástava dechu a oběhu a intoxikovaný je závislý na včasné pomoci. Závislý člověk není schopen ovlivnit užívání vlastní vůlí a dochází tak ke ztrátě kontroly nad samotným užitím drogy (Minařík, J. [online], 2010). Charakteristika některých zástupců skupiny tlumivých látek : Heroin Jedná se o drogu, se kterou nebyla u nás po dlouhou dobu prakticky žádná zkušenost. Dříve byl využíván jako farmaceutický výrobek-lék proti kašli. Objevila se také snaha léčit heroinem závislost na morfinu. Závislí ho dobře přijímali, takže svoji úlohu léku proti závislosti na morfinu po nějakou dobu plnil. Prováděnými pokusy bylo nakonec objeveno, že se v játrech přeměňuje na morfin. Po tomto objevu se stal heroin ilegální drogou (Heroin [online], 2010). 2 Jakákoliv otrava. 15

16 I v dnešní době je heroin stále považován za léčivo. Například ve Velké Británii, je možné heroin získat na lékařský předpis. Je znám fakt, že opioidní analgetika způsobují závislost, ale přetrvává i názor, že použití heroinu při paliativní péči3 o pacienta není překážkou. Na straně druhé je také znám jako silná, závislost vyvolávající droga. Užití heroinu může být orálně, injekčně, šňupáním nebo ho po zahřátí lze inhalovat. Při nitrožilní aplikaci nesterilní jehlou hrozí jedinci onemocnění žloutenkou nebo HIV. Dalšími riziky jsou chronická zácpa, žilní trombóza, touha dosahovat stále stejných účinků, čehož jedinec docílí zvyšováním dávky. V neposlední řadě bychom neměli zapomenout zmínit možnost předávkování se, která vede od ospalosti k spánku, který se postupně prohlubuje do stavu bezvědomí, následuje výpadek dechu a úmrtí uživatele (Heroin [online], 2010). Závislým se jedinec stane za poměrně krátký čas, a to v rozmezí asi po 5-10 aplikacích. Příznaky odvykacího stavu trvají asi 10 dní a první příznaky potřeby nové dávky se dostavují zhruba po 10 hodinách od posledního užití. Délka samotné léčby závislosti je individuální, v řádu několika měsíců. Při léčbě odvykacího stavu je dobré obrátit se na odborníka z důvodu možných komplikací a to především při užívání vysokých dávek. Často se léčba provádí převedením uživatele na jiný druh opiátu (např. Metadon), u kterého se postupně snižuje dávkování. Odvykací proces, kterým uživatel prochází, není příjemný, ale obvykle nikterak neohrožuje na životě (Heroin [online], 2009). Analgetika Díky působení na centrální nervový systém se využívají k úlevě od bolesti nebo jejímu tišení. Lze je dělit do několika skupin, kdy první skupinu tvoří tzv. analgetika-antipyretika mající slabší účinek, který je ale dostačující k léčbě běžných bolestí. Užívají se většinou perorálně. Opiová analgetika, neboli anodyna, řadíme do druhé skupiny a jsou využívána především u léčby dlouhotrvajících bolestí, stavů, mezi něž můžeme zmínit koliku, srdeční infarkt nebo terminální fázi4 rakoviny. Mezi opiová analgetika řadíme i narkotika, jako například morfin. U této skupiny hrozí riziko návyku nebo možný vznik závislosti na látku. Jejich aplikace je ve většině případů nitrožilní. Nežádoucí účinky při užívání opioidních anelgetik se vyskytují v 3 Komplexní a aktivní péče zaměřená na kvalitu života pacienta, u něhož se vyskytla nevyléčitelná choroba v pokročilém nebo konečném stádiu. 4 Konečná fáze, u které je prognóza přežití několika týdnů, dní či hodin. 16

17 podobě ospalosti, zácpy, nevolnosti, zvracení, hypotenze5 nebo bradykardie6 (Analgetikum [online], 2011). Barbituráty V roce 1903 byl na trh uveden barbital, a tedy i téhož roku se začínají barbituráty užívat jako sedativa-hypnotika. Při jejich užívání hrozí rizika abúzu7, závislosti či předávkování. Využívají se v medicíně například při celkové anestezii. Většinou se barbituráty aplikují perorálně. Nastane-li u jedince lehký nebo střední stupeň otravy barbituráty, příznaky připomínají spíše otravu alkoholem. U těžké otravy pozorujeme poruchu vědomí různého stupně, často také poruchu dýchání. Při otravě barbituráty je průvodním jevem hypotermie8. Může také dojít k náhlému úmrtí, jehož příčinou bývá zástava dechu a oběhu. Barbituráty se velmi rychle vstřebávají a nástup účinku je poměrně rychlý. Z tohoto důvodu, například po 4 hodinách od užití barbiturátů, má jen malou prospěšnost vyvolávat zvracení. Účinnějším krokem je podání projímadel a aktivního uhlí a zajištění dýchání ( Ševela, K. a kol., 2002). Benzodiazepiny První benzodiazepin byl uveden na trh roku Poté bylo objeveno kolem 3000 druhů benzodiazepinů a dnes se jich v klinické praxi na celém světě užívá asi 28. V současné době jsou to nejčastěji používané psychotropní léky. Mají řadu účinků, jako sedativní, hypnotické, amnestické, svalově relaxační. Nadměrné užívání může vést až k závislosti. Relativní bezpečnost při předávkování je jednou z význačných předností benzodiazepinů. Hlavními příznaky po užití benzodiazepinů jsou útlum centrálního nervového systému, poruchy vědomí, ospalost. Při vysokých dávkách může nastat útlum dechu až zástava. Stejně tak jako u barbiturátů je i v případě otravy benzodiazepiny dobré podat projímadlo a aktivní uhlí. Vyžaduje-li to situace, zajistí se též dýchání jedince (Ševela, K. a kol., 2002). 5 Nízký krevní tlak. 6 Zpomalení srdeční činnosti. 7 Nadměrné užívání, zneužívání. 8 Neschopnost organismu regulovat tělesnou teplotu, která klesne pod 35 C. 17

18 Látky povzbuzující Látky povzbuzující - stimulační jsou látky, které působí na centrální nervový systém a vyvolávají povzbuzení nejen tělesné, ale i duševní. Po jejich užití se dostavuje pocit svěžesti, lehkosti, euforie. Je snížená chuť k jídlu a únava. Jedinec je aktivnější, má více energie a vyšší sebevědomí. K. Kalina (2003) uvádí, že tyto látky působí anxiogenně9. Dále popisuje stav po odeznění účinku, kdy se dostaví tzv. dojezd, což je stav vyčerpání organismu. Užívá-li jedinec tyto látky opakovaně po dobu několika dnů, může u něho nastat totální vyčerpání, které je charakteristické několikadenním spánkem, jenž je na krátké chvíle přerušován bděním. Ve stavu bdění má jedinec pocit vyhladovělosti a je schopen zkonzumovat velké množství jídla. Látky povzbuzujícího charakteru jsou poměrně dosti návykové a vyskytuje se silná potřeba jejich opakovaného užívání. Vyvolávají tedy spíše psychickou než fyzickou závislost. Při opakovaném, dlouhodobém užívání může vzniknout závislost. Na organismus je kladena velké zátěž, s čímž souvisí riziko mozkových a srdečních příhod. Po užití povzbuzující látky je organismus připraven na maximální výkon, na straně druhé je snížená chuť k jídlu. Tyto dvě skutečnosti spolu mohou vést k uživatelově extrémní vyhublosti, která je charakteristická pro mnohé z konzumentů těchto látek. K. Kalina (2003, s ) popisuje dlouhodobé užívání jako stav, který může vést k toxické psychóze. Nevylučuje ani možnost, že toxická psychóza může být vyvolána i jednorázovou vysokou dávkou. Stav se většinou objevuje pod obrazem paranoidního či paranoidně-halucinatorního syndromu ( stíha ). Psychóza se rozvíjí pozvolna, začíná senzitivní vztahovačností, zpočátku je přítomný náhled, který později mizí. Hlavní rysy rozvinuté toxické psychózy u uživatelů stimulacií jsou: zřetelné paranoidní domněnky, že uživateli chce někdo ublížit; zřetelné postižení nálady; zrakové, sluchové a taktilní halucinace. Klinický obraz toxické psychózy je mnohdy neodlišitelný od schizofrenie a odlišení je nutné provést i na základě ostatních znaků. Rozvinutá toxická psychóza je indikací k hospitalizaci. 9 Způsobují úzkost, vnitřní psychické napětí. 18

19 Charakteristika některých zástupců skupiny povzbuzujících látek: Pervitin Pervitin (perník, péčko, piko) měl dříve sloužit k léčbě opiátových závislostí, jelikož byl považován za látku nevyvolávající návyk. V současnosti je pervitin vysoce žádaný pro své příjemné účinky po užití, jako je stav euforie, odstranění pocitu únavy, zvýšené výkonnosti a empatie, nebo posílení vlastního sebevědomí a s tím spojené uvolnění zábran. Dojezdový stav nebývá nic příjemného. Uživatel pociťuje velké vyčerpání, je neklidný, mohou se dostavit depresivní stavy. Aplikace pervitinu je možná perorálně, nitrožilně nebo šňupáním. V ČR patří nitrožilní aplikace mezi nejčastější. Užívání pervitinu s sebou nese samozřejmě rizika. Prvotním signálem, že není něco v pořádku, je hubnutí uživatele, k němuž se postupem času přidávají další problémy v podobě padání zubů nebo oslabení organismu (Kalina, K., 2003; Pervitin [online], 009). Mezi následky chronického užívání lze zmínit napětí, úzkost, poruchy spánku, neklid, nevolnost, zvracení, třes či bolesti kloubů. Dlouhodobé užívání pervitinu se na uživateli podepíše i psychickými komplikacemi, jako jsou halucinace, neklid, deprese, vztahovačnost, sebevražedné sklony, podezíravost vedoucí až k chronické žárlivosti nevyjímajíc neschopnost koncentrace a poruchy paměti (Kalina, K., 2003). Kokain Získává se z keře Erythroxylon coca. V průběhu 20. století se kokain začal rozšiřovat do Evropy a Ameriky, kde zaznamenal velkou oblibu u uživatelů. Aplikace kokainu je možná buď žvýkáním kokových lístků, nebo šňupáním. Po užití kokainu se dostavují účinky známé pro stimulační látky-euforie, hovornost, aktivita, vymizí zábrany. Dlouhodobé užívání vyvolává psychickou závislost a je rizikem pro srdeční a mozkové příhody. U uživatelů kokainu, kteří tuto látku aplikují šňupáním, dochází často k nevratnému poškození nosní sliznice. Může dojít i ke ztrátě čichu (Kalina, K., 2003; Kokain [online], 2009). Odvykací stav probíhá v několika fázích: bezprostředně po vysazení pociťuje uživatel únavu, která je charakteristická i několikadenním spánkem přerušovaným stavy bdělosti, které jsou doprovázeny pocity hladu. Dostavuje se deprese, úzkost, někdy i sebevražedné myšlenky; 19

20 abstinující je odpočinutý, depresivní stavy dál převažují. Nastává často silná touha po droze. Může se objevit podrážděnost, někdy i poruchy spánku. Tato fáze trvá několik dnů až týdnů; deprese postupně odeznívá, slábne touha po droze. Zpravidla trvá několik týdnů až měsíců. (Kalina, K., 2003). Extáze V historii byla vyvinuta jako prostředek k potlačování chuti k jídlu, tedy k hubnutí. Tuto svoji roli plnit ale nezačala. Ve 2. polovině 20. století se začala opět zkoumat, a následně se užívala v psychiatrii, kde se podávala pacientům pro jejich větší otevřenost. V 80. letech byla zakázána a považována za ilegální drogu. Extáze je často svými uživateli kombinována s jinými látkami, což může vést k závažným zdravotním komplikacím. Její nejčastější aplikace je perorální. Následující den po užití této stimulační látky se může dostavit únava, bolesti kloubů a svalů. V dalších dnech je ve většině případů možné pozorovat zhoršení nálady. Užívání extáze nese svá rizika, jako hubnutí, trávicí potíže, závratě, problémy psychického rázu. U extáze, užité při příležitosti celovečerní aktivity na diskotéce či párty, může při vyšší nebo opakované dávce, nadměrné aktivitě, nedostatečném pitném režimu, nastat hypertermie10 (Kalina, K., 2003; Extáze [online], 2009). Látky halucinogenní V historii se halucinogenní látky využívaly při náboženských rituálech nebo v šamanství. V současnosti na sebe skupina halucinogenních látek stále přitahuje pozornost vědeckou i laické veřejnosti. Halucinogenní látky (především LSD) byly mimo jiné využívány v rámci psychoterapie, kde měly usnadnit či urychlit terapeutický proces u poruch osobnosti, těžkých neuróz, psychóz i závislostí. Počátek 70. let je spjat s útlumem využívání halucinogenů v psychoterapii, který plyne ze zákazu používat LSD. Rok 1997 a konání mezinárodní konference ve Švýcarsku přináší podnět k opětovnému hodnocení výzkumů, jež se prováděly v 50. a 60. letech (Kalina, K., 2003). 10 Ztráta kontroly udržet tělesnou teplotu, která se zvyšuje v důsledku přehřátí. Organismus je dehydratován. 20

21 Aplikace halucinogenních látek je zejména perorální. Po požití může nastat porucha vnímání, která má různou hloubku a intenzitu. Tyto látky jsou též charakteristické svojí nevyzpytatelností a to především u osob, které nemají dostatečné zkušenosti se zacházením s těmito látkami. S užíváním halucinogenů je také spojen termín flashback, neboli útržkovité návraty do minulosti, kde uživatel prožíval určité situace či stavy. Vyskytují se spíše negativní než pozitivní prožitky. Flashback se může dostavit kdykoli, přichází spontánně (Kalina, K., 2003). Charakteristika některých zástupců skupiny halucinogenních látek: LSD Patří mezi nejznámější a nejsilnější halucinogeny. Průběh intoxikace je ovlivnitelný zejména dvěma faktory. Jednak je to duševní rozpoložení jedince při vstupu do fáze intoxikace a druhým faktorem je okolí-místo intoxikace, spoluuživatelé, atd. Na trhu je možné se setkat s LSD ve formě tripů11 nebo krystalů12. Obě formy se vkládají pod jazyk, kde se nechají rozpustit (LSD [online], 2011). Psilocybin Houba lysohlávka, ve které je látka obsažena, není nijak složitě nedostupná. Konzumuje se čerstvá, usušená nebo se z ní vaří odvar. Houba lysohlávky je jedovatá, což s sebou přináší riziko otravy. Také je nutné si uvědomit, že je těžko odhadnutelné, jak silné budou účinky, neboť v různých lokalitách se nechází houby s odlišným obsahem psylocybinu (Psylocybin, houba lysohlávka [online], 2009). Účinky LSD i psilocybinu jsou závislé na množství, které bylo užito. Jedinec může pociťovat nevolnost, chvění, závratě, problémy v ovládání pohybů. Všechny tyto příznaky po chvíli odezní. Ve fázi intoxikace se dostavují pocity dobré nálady, euforie. Je možné se také setkat s pocity úzkosti až deprese. Na obě zmiňované látky nevzniká závislost v pravém slova smyslu (Kalina, K., 2003). 11 Malé papírové čtverečky napuštěné LSD. 12 Barevné granulky (většinou zelené nebo tmavěmodré barvy). 21

22 Látky konopné Tak jako s jinými zmiňovanými drogami se lidé i s konopím setkávali již v historii při různých náboženských obřadech. Konopí znají lidé po celém světě a je tak snad jednou z nejrozšířenějších drog. Je pěstováno jednak pro účely průmyslu, jednak pro výrobu marihuany. Konopná semena se mohou objevit i v některých alkoholických nápojích, jež jsou jimi dochucovány. Mezi známé zástupce konopných látek patří marihuana a hašiš. Rozdíl mezi těmito látkami není jen v obsahu účinné látky (cannabinoidy, neboli THC), ale též ve formě úpravy produktu. Aplikace konopných drog se děje především kouřením, můžeme se ale setkat i s užitím perorálním. I u těchto látek závisejí účinky drogy na jedince na mnoha faktorech, jako je například psychický stav jedince při užití, prostředí, ve kterém byla droga užita, nebo jak velké je očekávání od drogy. Po užití drogy jedinec může pociťovat sucho v ústech, hlad, nevolnost. Objevují se problémy ve vnímání času a prostoru. U dlouhodobého užívání se vyskytují poruchy v oblasti soustředění a krátkodobé paměti. Tak jako u halucinogenů, i zde se při pravidelném užívání konopných látek mohou dostavit flashbacky (Kalina, K., 2003; Konopné drogy [online], 2010). Výzkumy, které byly v rámci konopí učiněny, poukazují, že látka THC má pozitivní vliv na zdravotní stav pacientů, kteří trpí epilepsií, astmatem, zeleným zákalem nebo nevolností při chemoterapii u rakoviny. Zda se ale někdy stane konopí legálně lékem, je zatím jen otázkou (Marihuana [online], 2011). Charakteristika některých zástupců skupiny konopných látek: Marihuana Marihuana, známá pod názvem marjánka, špek, tráva, aj., je označení pro vysušené květy, semena a listy samičí rostliny konopí. Obvyklým způsobem užití marihuany je její kouření ve formě cigarety nebo v dýmce. Účinky se dostavují prakticky ihned (Pravda o marihuaně [online], 2009). Hašiš Hašiš je pryskyřice z konopí. Při jeho nejčastější aplikaci kouřením se hašiš musí nahřát, jelikož je pevného skupenství, následně se smíchá s tabákem. Ve vodní dýmce je kouřen samostatně. Působí silněji než marihuana (Hašiš [online], 2011). 22

23 Těkavé látky Patří sem rozpouštědla, lepidla, ředidla, oxid dusný, neboli rajský plyn, aj. Tyto látky se dají označit za jednu z nejnebezpečnějších skupin drog, a to z důvodu jejich aplikace -čichání- s čímž je spojeno riziko těžší odměřitelnosti dávky než u jiných drog. Již při prvním aktivním seznámením se s těkavou látkou může dojít k úmrtí. Ono zmíněné čichání je ve většině případů provozované v omezeném prostoru (ze sáčku, textilie, pod dekou). Velké rozšíření těkavých látek přinesla 70. léta 20. stol. Účinky, které se dostavují po užití těkavé látky, jsou útlum, a polospánek s živými sny. Předávkování se není u těchto látek jediným rizikem. Při dlouhodobém užívání se dostavuje poškození jater, mozku, dýchacích cest. V počátku, kdy jedinec tyto látky zkouší, není více či méně čichání prokazatelné-pouze možná z dechu nebo oblečení, ve kterém by chemické výpary mohly být zachyceny. Při dlouhodobějším užívání patří mezi hlavní příznaky jedincovy závislosti na látce rozšířené zornice, stav připomínající opilost, vyrážka okolo nosu a úst, otupělost, nepřiměřený smích, zhoršená paměť. Je-li užívání těkavých látek podchyceno včas, uživatel souhlasí s léčbou a má podporu svého okolí, můžeme říci, že je reálná a v podstatě i vysoká šance na vyléčení. Bohužel tento fakt nemůžeme konstatovat u závislých uživatelů. Jejich šance na vyléčení jsou malé. Problémy, které si svým dlouhodobým zahráváním s těmito nebezpečnými látkami způsobili, jsou už natolik závažné, že dotyční nejsou schopni vnímat okolí, souvislosti a dostatečně si uvědomit nutnost svého léčení (Kalina, K., 2003). Charakteristika některých zástupců skupiny těkavých látek: Toluen K. Kalina (2003) popisuje toluen jako běžně dostupnou látku v drogeriích. Inhalován může být přímo z láhve nebo vdechováním z napuštěné tkaniny. Účinky se dostavují během pár minut a po krátké době odezní. Někteří uživatelé si přetahují přes hlavu pytlík, aby zvýšili účinek při inhalaci. Tímto činem zvyšují riziko úmrtí. Užívání toluenu může vyvolat psychickou závislost. Dlouhodobá každodenní inhalace vede k rozpadu osobnosti. 23

24 Rajský plyn Ve zdravotnictví je využíván ke krátkodobým narkózám. Označení rajský plyn vychází ze stavu, který nastává po jeho vdechnutí-stav ohromné veselosti až hysterie. Dlouhodobým vdechováním může nastat situace, kdy dojde k zástavě dechu nebo srdce (Oxid dusný [online], 2011]. 2.3 Vliv drog na těhotenství Žena, která užívá drogy nebo léky, jež mohou vyvolat závislost, během těhotenství vystavuje plod velkému riziku. Riziko spočívá v tom, že u těhotné ženy, která dlouhodobě užívá drogy, může být patrná podvýživa, nedostatek potřebných vitamínů nebo poškození orgánů, což může být komplikacemi v průběhu těhotenství nebo během porodu. Svému ještě nenarozenému dítěti může matka svým neuváženým počínám způsobit různé vrozené vady, mozková poškození nebo trvalá postižení (Velemínský, M., Žižková, B., 2008). Vliv tlumivých látek na těhotenství Tlumivé látky, kromě Conterganu13 (odborný název thalidomid), nezpůsobují deformace plodu, ale je zpomalen jeho růst, což je způsobeno menším počtem buněk než u zdravého dítěte. Zpomalení růstu plodu je symetrické a týká se všech orgánů. Děti matek závislých na tlumivých látkách jsou vystaveny vyššímu riziku potratu, může dojít k předčasnému porodu. Po porodu mají nízkou porodní váhu a také se objevuje neonatální abstinenční syndrom (Velemínský, M., Žižková, B., 2008). Žena závislá na tlumivých látkách nikterak zvlášť nevyhledává lékařskou pomoc během těhotenství, a tak není možné sledování vývoje plodu, které by mohlo odhalit některé komplikace. U těchto závislých žen není tedy nic neobvyklého, že se s lékařem setkaly až ve chvíli nástupu kontrakcí. Kojení není v případě závislých žen na tlumivých látkách doporučováno (Vavřinková, B., Binder, T. [online], 2007). 13 Lék doporučován v 50. letech 20. stol. i těhotným ženám, měl uklidňující a uspávací účinky, potlačoval bolest hlavy. Užíván byl i při nachlazení. Provedené testy nenaznačovaly, že by měl být tento lék nebezpečný. 60. léta 20. stol. byla ve znamení stahování tohoto léku z trhu, neboť bylo prokázáno, že u žen, které užívaly lék během těhotenství, docházelo k deformaci plodu. U narozených dětí byly patrné zdeformované končetiny, někdy se dítě narodilo bez rukou, nohou, uší (Tuček, J. [online], 2010). 24

25 Vliv povzbuzujících látek na těhotenství V důsledku užívání povzbuzujících látek dochází ke snížení průtoku krve placentou. Také dodávka kyslíku plodu se snižuje. Naopak zvýšení je patrné u krevního tlaku a tepové frekvence. Vysoký krevní tlak, nedostatečné zásobení organismu kyslíkem a přímé působení povzbuzujících látek na cévy v mozku vede ke zvýšenému průtoku krve mozkem. Je zde zvýšené riziko samovolného potratu, uvolnění placenty nebo předčasného porodu. Během těhotenství ženy závislé na povzbuzujících látkách zřídka navštěvují lékaře. U žen závislých na povzbuzujících látkách není kojení doporučováno (Vavřinková, B., Binder, T. [online], 2007). B. Vavřinková, T. Binder (2006) popisují rozdíly mezi dětmi, které byly vystaveny účinkům samotných povzbuzujících látek nebo v kombinaci s jinými drogami, a dětmi bez drogové expozice. Děti vystavené minimálně účinkům povzbuzujících látek vykazují nižší porodní váhu, menší obvod hlavičky, kratší dolní končetiny, vyšší riziko výskytu defektů pohlavní a močové soustavy, zvýšené riziko anomálií srdce. Projevuje se u nich abnormální chování, jsou ve větším stresu. Vliv halucinogenních látek na těhotenství Užívání halucinogenních látek těhotnými ženami je často spojeno i s užíváním jiných drog. Proto se vliv samotných halucinogenů na plod jen těžko prokazuje. Kalina (2003) uvádí, že na základě výzkumných studií byly podány důkazy o tom, že by halucinogenní látky, a to především LSD, mohly způsobit zejména v prvních třech měsících těhotenství genetické mutace. Na druhou stranu ale existují důkazy, které potvrzují, že například u kávy je pravděpodobnost zmíněných poškození vyšší než právě u látek halucinogenních. Vliv konopných látek na těhotenství Konopné látky jsou mezi těhotnými ženami rozšířenou drogou. I přes svoji rozšířenost jsou známé jejich účinky na těhotenství, plod, porod pouze ze studií, které ale docházejí k rozdílným výsledkům. M. Velemínský, B. Žižková (2008, s.45) uvádějí ve své publikaci několik výsledků ze zmíněných studií. Dánští odborníci provedli studii s 84 dětmi, které byly vystaveny účinku konopných drog. Dospěli k závěru, že děti vystavené účinku konopných drog v porovnání s dětmi z kontrolní skupiny, která pod vlivem cannabisu, vážily o 150g méně, měřily o 1,2 cm méně a 25

26 obvod jejich hlavičky byl o 0,2 cm menší. Některé studie upozorňují, že u dětí se objevují neurologicko-psychologické potíže, jako např. poruchy spánku, pláč. Jiná studie prokázala zvýšené riziko vzniku leukémie v dětském věku. Častěji také trpí děti, které jsou pouze pasivními kuřáky marihuany, na zápal plic a bronchitidu. Vliv těkavých látek na těhotenství Inhalace těkavých látek je sama o sobě velmi nebezpečná i pro dospělého jedinec, natož potom pro děti, plod. S inhalací ředidel, lepidel, rozpouštědel, aj. těhotnou ženou jsou spojena rizika pro plod, jako nízká porodní váha, poškození mozku a snížená funkce ledvin (Velemínský, M., Žižková, B., 2008). 2.4 Abstinenční syndrom novorozence U abstinenčního syndromu novorozence, neboli neonatálního abstinenční syndromu (NAS), je jedinec po porodu pasivně navyklý na drogu. NAS se objeví u 60-90% novorozenců matek, které užívaly v době těhotenství drogy. Příznaky NAS a jejich závažnost závisí na droze, na které je matka závislá, jak dlouho a jak velké dávky jsou užívány, kolik času uplynulo od poslední aplikace. Jednotlivé návykové látky mají odlišné účinky a NAS se tedy může projevit za hodin po porodu, ale také až za 2-4 týdny od porodu. Velmi dobře se vstřebávají a procházejí placentou opiáty, takže neonatální abstinenční syndrom lze zpozorovat téměř u všech novorozenců matek závislých na opiátech (heroinu), a to v onom krátkém časovém rozmezí-do 24 hodin po porodu. Mezi další drogy, při jejichž užívání je dítě vystaveno neonatálnímu abstinenčnímu syndromu, patří zejména kofein, marihuana, kokain, nikotin, barbituráty a etanol. U dětí trpících NAS se projevují poruchy spánku, zvýšená dráždivost (křeče, třes, zívání), změny tělesné teploty, nekoordinované sání a polykání, zvracení a průjem-typické především u dětí, jejichž matky jsou závislé na heroinu. Objevují se také příznaky respiračního rázu, jako sekrece z nosu a špatné dýchání v důsledku ucpání nosu (Vavřinková, B., Binder, T., 2006; Vavřinková, B., Binder, T. [online], 2007; Trávníčková, I. [online], 2009). Diagnostika neonatálního abstinenčního syndromu se provádí na základě hodnotícího systému podle Finneganové. Sledováno je celkem 21 příznaků NAS a principem je ohodnotit každý symptom. Čím je bodové ohodnocení vyšší, tím větší je závažnost sledovaných symptomů (Vavřinková, B., Binder, T., 2006). 26

27 Alkohol a jeho vliv na těhotenství Alkohol Alkohol, neboli etanol, vzniká kvašením cukrů, a to buď jednoduchých, které jsou obsaženy v ovoci, nebo cukrů z brambor či obilných zrn-polysacharidů. Tak, jako již jiné zmiňované návykové látky, i alkohol se hojně využíval v historii při náboženských obřadech. S alkoholem je spojen termín alkoholismus, tedy závislost na alkoholu. Ta vzniká při pravidelném užívání vyšších dávek a nese s sebou riziko vzniku vážných zdravotních potíží. O účinku alkoholu rozhoduje množství, které bylo užito, ale též zdravotní stav uživatele, očekávaný efekt a prostředí, kde k užívání alkoholu dochází. Konzumace alkoholu způsobuje útlum centrálního nervového systému. Účinky alkoholu lze pozorovat již při užití menšího množství, které u někoho může vést k odstranění zábran a veselosti, u jiného může toto menší množství alkoholu ovlivnit koordinaci pohybů, rychlost reakcí či úsudku. Alkohol sám o sobě dokáže tlumit vnímání bolesti, vyšší konzumace může mít poté vliv na krevní oběh a dýchání, což může vést k bezvědomí až smrti (Kalina, K., 2003). K. Kalina (2003) popisuje čtyři stádia alkoholové intoxikace: stádium excitační-lehká opilost (alkoholémie14 do 1,5g/kg): euforie, nadhled, ztráta zábran; stádium hypnotické-střední opilost (alkoholémie v rozmezí 1,6g/kg-2g/kg): zhoršená koordinace, smyslové poruchy; stádium narkotické-těžká opilosti (alkoholémie vyšší než 2g/kg): zvracení, zmatenost; stádium asfyktické-velmi těžká opilost (alkoholémie nad 3g/kg): bezvědomí, oběhové selhání, zástava dechu. Alkoholová závislost Příčin abúzu, který později přechází v závislost na alkoholu, je celá řada (genetické, psychologické, společenské). Člověk, který je závislý na alkoholu, se za svůj alkoholismus stydí. Ve většině případů se s alkoholismem nevyrovná ani okolí 14 Množství alkoholu v krvi. 27

28 závislé osoby a choroba se tak stává skrytým problémem. J. Skála (1986) poukazuje na typy a stádia alkoholismu, jež jako první popsal psychiatr E. M. Jellinek: Stádia alkoholismu stádium počáteční: jedinec užívá alkohol za účelem potlačit nepříjemné pocity, dosáhnout příjemné nálady a přiblížit se k lidem, jež současně s ním alkohol užívají. Dávky a frekvence užívání alkoholu postupně stoupají; stádium varovné: jedinec pije tajně a jakákoli zmínka o alkoholu jej podráždí. Tolerance stoupá a stále častěji dochází ke stavům opilosti; stádium rozhodné: tolerance je vyšší. Závislá osoba neustále přestává a znovu začíná s pitím v přesvědčení, že je již silná, alkohol neovládne ji, ale ona alkohol. Zkrátka dotyčná osoba je skálopevně přesvědčena, že zvládne pít s mírou, přičemž tuto skutečnost ve svém životě již obtížně dokáže. Dochází k zanedbávání zájmů, objevují se nápadné výkyvy nálad; stádium konečné: osoba závislá na alkoholu začíná pít kdykoli během dne, při jakékoli příležitosti. Stav opilosti může trvat několik dní. Typy alkoholismu typ alfa: jde o občasné užívání alkoholu, kdy má jedinec potřebu potlačit deprese, úzkost, dostat se do stavu euforie, či alkohol využije jako nástroj ke sblížení s druhými lidmi; typ beta: užívání alkoholických nápojů je příležitostné. Jedinec má potřebu neodlišovat se od ostatních, hledá možnost, jak zaplnit volný čas; typ gama: nadměrné užívání trvá již několik let, dochází ke ztrátě kontroly nad požíváním alkoholu a je zde vypěstována závislost (především psychická). Je patrná zvýšená tolerance na alkohol. Začínají se projevovat problémy v rodině, práci; typ delta: hladina v krvi je stále udržována, ale ne do stavů opilosti. V tomto případě se jedná spíše o somatickou závislost. Hrozí zde riziko poškození tělesného i psychického zdraví (cirhóza jater, delirium tremens); typ epsilon: možnost kontroly užívání alkoholu jedincem je prakticky nulová. Blízký typu gama. 28

29 Pro definitivní diagnózu závislosti na alkoholu je zapotřebí, aby došlo za poslední rok ke třem a více z následujících jevů (Nešpor, K. [online], 2004): silný pocit nebo touha přijímat alkohol; potíže kontrolovat příjem alkoholu, a to pokud jde o začátek a ukončení, nebo množství pití alkoholu; vyžadování vyšších dávek látek, aby se dosáhlo účinku původně dosažitelného nižšími dávkami alkoholu; tělesný odvykací stav, jestliže je alkohol přijímán s úmyslem zmenšit jeho příznaky, nebo jestliže je přijímána příbuzná látka se záměrem odstranit nebo zmenšit odvykací příznaky; postupné zanedbávání jiných zájmů nebo koníčků ve prospěch přijímání alkoholu a potřeba zvýšeného množství času k přijímání nebo získávání alkoholu nebo zotavení se z jeho účinků; užívání pokračuje přes jasný důkaz zjevně škodlivých následků, jako jsou depresivní stavy nebo poškození myšlení a jater nadměrným užíváním alkoholu. Je třeba snažit se určit, zda pacient mohl být, nebo byl vyšetřen, a zda příčiny a rozsah poškození mohly být zjištěny. Podstatnou charakteristikou syndromu závislosti na alkoholu je přijímání alkoholu nebo touha po jeho přijímání. Jedinec si uvědomuje, že má puzení přijímat alkohol, což se běžně projevuje během pokusů zastavit nebo kontrolovat pití (Nešpor, K. [online], 2004). Odvykací stav Alkoholový odvykací stav se projeví během několika dnů, někdy i hodin, a dá se charakterizovat jako následek nadměrně dlouhodobé konzumace alkoholických nápojů, kdy dojde u uživatele k přerušení oné pravidelné konzumace, nebo ke snížení dávek dříve tak nadměrného užívání. Projevy, které jsou s odvykacím stavem spojeny, jsou třes rukou, závratě, zvracení, bolesti hlavy, poruchy spánku, úzkost, porucha koordinace pohybů, zvýšená tepová frekvence, mohou se objevit halucinace. Během několika dní tyto stavy odeznívají, avšak mohou se objevit komplikace, jako křeče nebo život ohrožující ( 5-15% úmrtnost) delirium tremens (Kalina, K., 2003). Delirium tremens se objevuje převážně u osob, které jsou již po několik let vášnivými konzumenty nadměrného množství alkoholu. Průběh tohoto stavu je individuální, jedinec pociťuje nevolnost, pocení, zvýšenou tepovou činnost, či se 29

30 může projevit nespavost. Včasně zahájená léčba zde hraje velkou roli, v opačném případě se jedinec dostává do stavu deliria, kdy jsou přítomny silné halucinace, převážně zrakové a taktilní, třes, dezorientace v prostoru a čase, poruchy psychomotoriky a dotyčný si není schopen zapamatovat nové věci, události. Objevit se mohou také změny nálad-euforii střídá úzkost, deprese, agrese nebo porucha srdečního rytmu. Tento stav je možné prožívat i v řádu několika dnů. Vše končí hlubokým spánkem. Na prožitou situaci si jedinec nevzpomíná (Delirium tremens [online], 2011). Protialkoholní léčba K léčbě může člověk nastoupit dobrovolně nebo z nařízení soudu. Z těchto dvou možností je zajisté lepší variantou, pokud se člověk rozhodne sám. Předpokládá se, že takový člověk si je vědom své nemoci, vidí důsledky, které jsou s požíváním alkoholu spojeny a uvědomuje si potřebu pomoci. V opačném případě, kdy člověk není přesvědčen o problému, který má, je léčba méně efektivní a je pravděpodobné, že s požíváním alkoholu nepřestane (Mlčoch, Z. [online], ). Formy protialkoholní léčby: ambulantní léčba: probíhá ve specializovaných zařízeních. Léčená osoba dál dochází do zaměstnání a ve většině případů může navštěvovat poradnu po pracovní době. Osoba, jež chce využívat formu ambulantní péče, by měla být dostatečně motivována jak ze strany své, tak ze strany okolí. Neměly by být nějaké větší důsledky na psychickém a tělesném zdraví. Během léčby vyvstávají různé problémy, nepříjemnosti a léčená osoba by měla být také natolik silná, aby vše dokázala řešit bez toho, aniž by pro východisko volila alkohol. Pokud volba alkoholu vítězí, bylo by pro léčenou osobu dobré, aby zvolila spíše ústavní formu léčby; ústavní léčba: je určena osobám, které nezvládají ambulantní léčbu a recidivují. Dále je určená osobám, u kterých jsou patrné výrazné důsledky na psychickém a tělesném zdraví a osobám, jež užívají více návykových látek. U této formy je důležité, aby byla zvolena dostatečně dlouhá doba léčby s potřebným léčebným programem. Ústavní léčba nepředstavuje pro pacienta plné vyléčení, ale jakýsi krok správným směrem. Poté by měla pokračovat speciální odvykací léčba; 30

31 denní stacionář: je mezistupněm mezi ambulantní a ústavní péčí. Jedinec sem dochází namísto práce. Při využívání denního stacionáře platí stejné zásady jako u ambulantní léčby. Pro léčenou osobu je výhoda nepřerušeného kontaktu s rodinou; noční stacionář: u nás vzácností. Léčba určená především lidem, kteří nemají kde bydlet, nebo se u nich vyskytly rodinnými problémy. Léčená osoba sem dochází po pracovní době a zůstává až do rána. Ráno odchází opět do zaměstnání. (Nešpor, K. [online], 2006; Alkoholismus [online], 2008). Člověku závislému na alkoholu také pomůžeme tím, pokud ho postavíme před realitu. Nebudeme tedy za něho řešit problémy, a především ho nebudeme omlouvat před ostatními, ani před námi samotnými. Vyléčený alkoholik by měl mít na paměti, že alkoholismus je trvalá nemoc, která se nepřizpůsobuje nikomu a ničemu. Trvá od svého začátku (prvních příznaků) až do konce života. Pokud člověk již nikdy nechce okusit ono ovládnutí alkoholem, a tedy si dostatečně uvědomuje sílu této neřesti, která dokáže připravit v životě o hodně, musí tomu přizpůsobit životní styl a dodržovat pravidla (Alkoholismus [online], 2008). 3.2 Problematika alkoholu u žen Dříve bylo pití alkoholu u žen velmi dramatizováno. Postoj žen k alkoholu a pohled společnosti na ženy užívající alkoholické nápoje se počátkem 70.let 20. stol. mění. Tato změna s sebou přináší řadu důsledků a to především negativních. Stoupají ambulantní i ústavní léčby žen a péče, kterou tyto ženy potřebovaly, nebyla na tuto skutečnost připravena (Skála, J., 1986). Doba se od minulých let hodně změnila, vyvíjejí a zdokonalují se stále nové a nové technologie, trh práce je mnohem vstřícnější, otevírají se možnosti zaměstnání v zahraničí a důležitý fakt-ženy jsou svobodnější. Někdo by tedy mohl namítat, že není důvodu, aby člověk, tedy i žena, tíhl k alkoholu a jeho pravidelnému užívání, které nám všechny tyto nové možnosti může vzít. S vyvíjející a zdokonalující se dobou jsou bohužel spojeny i větší nároky na člověka samotného. Dnešní doba je uspěchaná a kladení vyšších nároků na lidi ovlivňuje jejich psychiku. Lidé jsou podrážděnější, ve stresu a hledají řešení takové situace, problému. A právě ono řešení se může najít u sklenky alkoholu. 31

32 Dnes se ženy vyrovnávají mužům svými právy, možnostmi. Stírají se také rozdíly týkající se pracovních pozic. Rozdíl zde ale přece jen je. Ženy musí, tak jako je tomu i u mužů, ukázat své schopnosti po pracovní stránce, ale jsou pro vhodnost povolání posuzovány i podle faktu týkajícího se dítěte. Bezdětná žena nesežene zaměstnání, protože se očekává, že odejde na mateřskou. Žena s dítětem nebude vhodnou kandidátkou, protože je dítě malé, bude prodělávat různá onemocnění vyžadující péči a předpokládá se, že péči zajistí matka. I takové situace jsou jedny z těch, které mohou být řešeny alkoholem. Asi by bylo nesprávné tvrdit, že jen ona situace, kdy žena nemůže najít zaměstnání, je důvodem užívání alkoholu. Jsou zde i další faktory, které se navzájem ovlivňují a jejich působení může vést k alkoholismu. Ženy, které žijí v klidném prostředí, vycházejí se svými blízkými, jejich partnerský vztah je harmonický, mají uspokojivé a bezkonfliktní zaměstnání, alkohol prakticky nepotřebují. Čím více faktorů není splněno, tím je sklon k pití vyšší (Mlčoch, Z. [online], ). Pomoc u alkoholu hledají ženy různého věku, postavení, které prožívají těžší životní situaci. Závislost na alkoholu se u nich rozvíjí po kratší době konzumace alkoholu a menších dávkách. Účinky alkoholu na ženské tělo se dají hůře předvídat, o to těžší odhad účinků je, pokud žena spolu s alkoholem užívá i jiné látky, jako například léky. Opilost se projevuje v kratším časovém intervalu a trvá delší dobu než u mužů. Ženy se za svůj alkoholismus stydí, mají obavy z nepochopení okolí, a proto je u nich užívání často tajné, většinou doma (Mlčoch, Z. [online], ). Najde-li okolí důkazy o její závislosti, jako doma schované láhve, a zaujme nesouhlasné postavení, může tato žena začít vyhrožovat sebevraždou nebo psychicky vydírat. Dále se mohou objevit stavy plačtivosti, úzkosti, útěky z domova, hysterie. Po soustavném dlouhodobém požívání alkoholu, kdy se žena dostává do konečného stádia (viz. stádia alkoholismu), se přestává za své pití stydět a popíjí i na veřejnosti, kde se chová vulgárně a nevybíravě zesměšňuje přítomné osoby. Pro okolí mohou být prvními varovnými signály, že není něco v pořádku, změna zevnějšku (neupravenost), zanedbávání chodu domácnosti, nezvládnutí výchovy dětí. V současnosti je v Evropě zhruba 10% žen, které svým nadměrným užíváním alkoholu zásadně poškozují své zdraví (Mlčoch, Z. [online], ). Pokud je léčba u závislých žen zahájena včas, přináší dobré výsledky. Bohužel matky, které jsou samoživitelkami, nebo které nemají stabilní rodinné, partnerské zázemí, se brání vyhledání pomoci, a to především kvůli obavám, které se 32

33 týkají dítěte a péče o něj. Nutno ale dodat, že na léčbu není nikdy pozdě (Mlčoch, Z. [online], ). 3.3 Fetální alkoholový syndrom Nepřiměřená konzumace alkoholu během těhotenství je spojena s řadou problémů či poruch, jež jsou klasifikovány pod jednotným termínem FASD (Fetal Alcohol Spectrum Disorder) neboli spektrum poruch fetálního alkoholového syndromu: Fetal Alcohol Syndrome (FAS)-fetální alkoholový syndrom; Partial Fetal Alcohol Syndrome (pfas)-částečný fetální alkoholový syndrom; Alcohol-Related Neurodevelopmental Disorder (ARND)-s alkoholem spojená porucha nervového vývoje; Alcohol-Related Birth Defects (ARBD)-s alkoholem spojené novorozenecké funkční poruchy. (Spektrum poruch fetálního alkoholového syndromu [online], 2010). Těhotná žena by se měla vyhýbat všem návykovým látkám, tedy i alkoholu. Po jeho užití nevystavuje riziku pouze své tělo, orgány, ale také plod, který nosí. Toto tvrzení je prokázáno již v 2.polovině 20.století badateli z USA. Jejich výzkum popsal podrobněji ve své publikaci J. Skála (1986, s.30): Badatelé z USA poprvé popsali typické poškození dětí alkoholovým abuzem matky během těhotenství. Jejich výzkum probíhal současně a nezávisle na sobě ve 12 medicínských centrech. Odborníci pracující v různých teoretických a klinických odvětvích péče o matku a dítě sledovali celkem rodiček a jejich potomky. Zajímali se nejen o průběh těhotenství a porod, ale i o tělesný a duševní vývoj narozených dětí po dobu prvních 7 let jejich života. Překvapujícím objevem bylo, že se mezi dětmi vyskytoval relativně často určitý typ tělesného i duševního postižení. Pátrání po tom, jaké jsou příčiny postižení a postupné vylučování různých faktorů (genetických, podvýživy, vlivů jiných drog) vedlo k následujícímu závěru: jediný etiologický faktor přicházející v úvahu je zneužívání alkoholu matky během těhotenství. Jejich výzkum a závěr, ke kterému došli, byl roku 1973 zveřejněn a zároveň se začíná mluvit o syndromu, jenž poškozuje prenatální vývoj dítěte-fetální alkoholový syndrom (FAS). 33

34 Pokud žena závislá na alkoholu plánuje těhotenství, měla by od užívání upustit, být pod lékařským dozorem a nějaký čas nechat tělo detoxikovat. Pokud je situace obrácená, tedy užívá-li alkohol a zjistí, že je těhotná, měla by alkohol vyřadit ihned po zjištěné gravidity. Nelze totiž říci, že by existovala hranice, kdy alkohol plodu škodí, a kdy naopak ne. Alkohol se dostává do krve matky, ale přes placentu i do krve plodu. Rozdíl je také patrný ve funkci jater. Játra dospělého jedince, respektive matky, dokáží určitou rychlostí odbourávat alkohol. Tato rychlost je ale u nenarozeného dítěte podstatně nižší a plod je pod vlivem alkoholu delší dobu. Hladina alkoholu v krvi nenarozeného dítěte dosahuje vyšších hodnot, než je tomu u matky (Facts about alcohol use during pregnancy [online], 2002). Alkohol je zákeřný a rizika jeho zneužívání jsou během celé gravidity týden těhotenství: alkohol může ovlivnit růst a dělení buněk. Může také dojít k menšímu počtu buněk mozkových, což má za následek malý mozek. Ona ztráta buněk může být také u dětí s FAS odpovědí na jejich nízkou porodní váhu a zpomalený růst; týden těhotenství: potrat je asi nejzávažnější riziko, které by se v tomto období mohlo vyskytnout; týden těhotenství: období je charakteristické nejrychlejším rozvojem a růstem, který se odráží i na vývoji mozku a centrálního nervového systému. Nadměrná konzumace alkoholických nápojů s sebou nese riziko zhoršení vývoje mozku a centrálního nervového systému, ale také zhoršený vývoj funkcí intelektových. (Facts about alcohol use during pregnancy [online], 2002). Zmiňovaná rizika mohou poté vyústit ve dvě diagnózy. První diagnózou je fetální alkoholový syndrom (FAS). Druhou fetální alkoholový efekt (FAE). Obě poškození plodu mají společného činitele alkohol užívaný v době těhotenství. Avšak FAS je závažnějším poškozením v podobných oblastech jako FAE. (Facts about alcohol use during pregnancy [online], 2002). Specifika fetálního alkoholového syndromu: zpomalený růst; snížené IQ; 34

35 nízká porodní váha; malá hlava; mikrocefalie15; deformity obličeje, jako epicanthus, oční štěrbiny jsou úzké, nízký kořen nosu, krátký nos, ušní anomálie, ploché tváře, rýha mezi nosem a horním rtem chybí, tenký horní ret, málo vyvinutá brada; poruchy spánku; problémy v učení, udržení pozornosti; podrážděnost, impulzivnost, prudké změny nálad, jež není dítě schopno kontrolovat; vady především ledvin a srdce; problémy svalového rázu, s kostmi, klouby. (Mlčoch, Z. [online], ; Facts about alcohol use during pregnancy [online], 2002; Vavřinková, B., Binder, T., 2006). Obr. 1: Specifika FAS (Mlčoch, Z. [online], ). Dříve existovala domněnka, že FAS nezpůsobují všechny alkoholické nápoje, ale jen určité druhy. Toto tvrzení však bylo vyvráceno a dnes je známo, že není rozhodující druh, ale množství. FAS není geneticky podmíněný, ale syndromy či poruchy jsou zato trvalé (Skála, J, 1986; Facts about alcohol use during pregnancy [online], 2002). 15 Abnormálně malá hlava, jejíž příčinou je zpomalení nebo nedostatečný vývoj mozku. 35

36 4 Péče o těhotné v ČR Po zjištění těhotenství by měla žena pravidelně docházet na vyšetření ke svému lékaři, který určí nejen, jak dlouho těhotenství trvá, kdy je možné předpokládat porod, ale v rámci pravidelných kontrol sleduje zdravotní stav těhotné ženy a vývoj plodu. Medicína hodně pokročila a je tedy možné zjistit problémová, ohrožená těhotenství a včas tak zahájit léčbu a patřičnou péči (Pařízek, A., 2006). V současné době existují pro těhotné 3 typy poraden: poradny základní péče-určeny ženám, jež vykazují dobrý zdravotní stav a těhotenství probíhá bez komplikací; poradny s intermediální péčí-určeny ženám, u kterých je z různých důvodů těhotenství rizikové (například riziko potratu nebo cukrovka matky); poradny v perinatologickém centru-zde je možnost zvolit z řady diagnostických a léčebných metod, jež umožní relativně dobrý průběh těhotenství, kterému napomáhají i specializovaní lékaři. (Pařízek, A., 2006). Péče o těhotné užívající návykové látky Drogy se nezadržitelně šíří, počet závislých žen se zvyšuje, což vede k většímu počtu těhotenství u uživatelek. Rozhodne-li se žena, že i přes svoji závislosti dítě chce donosit, společnost toto rozhodnutí musí akceptovat a ženě poskytnout pomoc, kterou vyžaduje její stav. Zda tato pomoc bude mít dobrý konec, závisí prvořadě na uživatelce a jejím okolí. Můžeme říci, že v současnosti se tendence vyhledávat pomoc, která je zaměřena na drogově závislé, zvýšila. To vede k faktu, že se centrům, která poskytují onu pomoc pro závislé, daří být v lepším kontaktu s uživatelkami a v případě těhotenství podat včas pomocnou ruku (Sedláčková, S., Žižková, B. [online], 2011). Občanské sdružení SANANIM je jedním z nejstarších center, která pomáhají závislým jedincům, a to v oblasti péče, prevence a léčení. Toto sdružení se věnuje především jedincům, jež jsou závislí na drogách nealkoholového typu (Občanské sdružení SANANIM [online], 2007). Mezi další přední centrum, na které je možné se obrátit, patří nadace Drop In, o.p.s. (dále jen Drop In), jež zahájila svoji činnost v roce Cílovou skupinu tvoří uživatelé návykových látek a jejich rodinní příslušníci. Zaměřuje se především na 36

37 ambulantní kontakt, poradenství a pomoc při problémech s drogami. Mezi hlavní cíle patří ochrana uživatelů, kteří drogu aplikují nitrožilně, proti různým infekcím typu HIV. Drop In svoji činnost věnuje také veřejnosti, společnosti, kde je jeho cílem neodvrácený, ale reálný pohled na problematiku drog. Nadace Drop In vede několik programů, které jsou podle svého zaměření určeny různým skupinám drogově závislých. Například nízkoprahové středisko je zaměřeno na pomoc u nealkoholových drog, dochází zde k tomu důležitému prvnímu kontaktu. Centrum následné péče nabízí pomoc lidem, kteří přišli v minulosti do styku s návykovou látkou, poskytuje léčení ambulantního typu a doléčování těchto osob. Na toto centrum se může také obrátit rodina i okolí uživatelů současných i minulých (O nás [online], 2011). Drop In je nadací, která ukazuje možnosti a pomáhá při léčení těhotných drogově závislých žen. Pro tuto cílovou skupinu je zřízen program pod názvem Centrum pro rodinu. Dnešní doba a zkušenost mladé generace s návykovou látkou se pohybuje kolem 70%. Dívkám, které otěhotní v důsledku pouhého experimentování s drogou nebo následném pravidelném užívání, je zhruba kolem 20 let. Bohužel i v tomto mladém věku je potřeba učinit rozhodnutí, zda si dítě ponechat, což s sebou nese změnu životního stylu, víru a pevnou vůli nebo volit interupci. Ženy či dívky, které se rozhodnou v těhotenství pokračovat, chtějí změnit svůj životní styl, se ale často dostávají do střetů se svým okolím. Okolí hraje nesmírně důležitou roli při léčbě závislosti, hlavně pak, je-li závislou těhotná žena. Často okolí svoji roli hraje nedostatečně, v některých případech vůbec, a tedy samotné rozhodnutí těhotné ženy léčit se pokulhává. Centrum pro rodinu funguje také pro ženy, které již děti mají, vychovávají je, ale jejich minulost je poznamenaná drogami. Pracovníci pomáhají uvědomit si roli matky a posilují důležitost setrvání v abstinenci. Pomocnou ruku zde najdou také ženy, kterým dítě bylo odebráno, ale které neztrácejí naději a projevují snahu léčit se a dostat dítě zpět do vlastní péče. Ať nastávajícím, nebo současným matkám je taktéž poskytována pomoc v oblasti resocializace. Ono znovuzačlenění do společnosti je důležité nejen pro matku jakožto závislého člověka, respektive jejího partnera, ale hlavně pro vytvoření dobrého rodinného zázemí pro dítě (Centrum pro rodinu [online], 2011). Okolí těhotné závislé ženy, ale i ona sama, by si měly uvědomit, že den, kdy o ni není dostatečně postaráno, je dnem dalšího rizika pro nenarozené dítě. 37

38 Péče o dítě s FAS Po porodu je důležité, nevyžaduje-li si to stav novorozence, aby dítě s matkou nebyly odděleni. I zde platí, že jedním z rozhodujících faktorů je včasná diagnostika, zahájení léčby a samozřejmě poradenství. Matce by měly být poskytnuty informace o vážnosti stavu dítěte a následných krocích, jež tento stav vyžaduje. Tyto děti mohou trpět traumaty, takže je tedy kladen důraz na ono poradenství či spolupráci s dítětem a matkou. Pro zdárný vývoj dítěte by se neměl opomíjet vhodný vzdělávací program, zařízení. Pomoc by měla být poskytována i mladistvým s fetálním alkoholovým syndromem, neboť v tomto období jsou vystavováni rizikům zneužívání a násilí. Mají blíž k experimentování s drogami, které může snadněji přejít v závislost. Všeobecně nerozlišují na dobré a špatné. Nechápou rozdíly mezi svým a cizím. Tato fakta vedou ke skutečnosti, že se u nich objevuje páchání trestné činnosti (Schmidtová, J., 2007; Jaká mohou být rizika pití alkoholu v těhotenství? [online], 2011; Velemínský, M., Žižková, B., 2008). Fetální alkoholový syndrom, jak již bylo naznačeno, je vrozenou neléčitelnou vadou. Z toho plyne, že ani nejlepší péče nemá moc tento stav úplně vyléčit, ale při jejím nezanedbání může stav, a tedy i život postiženého, zlepšit. 38

39 Výzkumné šetření dětí s alkoholovým syndromem Metodologie Charakteristika problému Pojem alkohol zná snad každý, ostatně i jeho působení na chování člověka a jeho sociální zázemí. Většina veřejnosti by se tedy tak mohla shodnout na faktu, že pokud alkohol působí na uživatele, musí působit i na nenarozené dítěte, pokud jeho matka v období těhotenství požívá alkohol. Ono působení alkoholu na dítě může mít v tom lepším případě lehčí důsledky, dalo by se říci, že někdy i žádné, na straně druhé se rodí děti s velkými problémy, o kterých málokdo z laické veřejnosti ví, nebo si je uvědomuje. Cíl výzkumného šetření Již v teoretické části jsou pojmy alkohol, těhotenství a dítě popsány jako nežádoucí kombinace, která může vyústit v poškození prenatálního vývoje dítěte a s tím spojený fetální alkoholový syndrom (FAS). Zmíněný FAS může mít řadu příznaků, které mohou být u každého jedince jinak rozsáhlé. Praktická část má tedy za cíl zjistit, jaké příznaky a jakého rozsahu se mohou vyskytnout. Zároveň by výzkum měl vést k pochopení nastávajících matek alkoholiček a jejich jednání vůči dítěti. V závěru výzkumu by potom bylo snadnější hledat odpověď na otázku, zda jsou tyto matky nezodpovědné, lhostejné nebo jen nedostatečně informované o důsledcích vztahu alkohol versus těhotenství. Sběr dat a využité metody V práci byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Tato forma výzkumu byla vybrána z důvodu citlivosti tématu, věku dětí, ale taktéž z důvodu, že v práci měl být, kromě informovanosti, zjištěn postoj matek k dítěti v období těhotenství. Původní představa vedla u dětí k využití kazuistik, jelikož se jednalo o děti od 0 do 3 let nebo o děti, které již tento ústav opustily. U matek měl být uskutečněn polostrukturovaný rozhovor. K polostrukturovanému rozhovoru bylo přistoupeno z důvodu, že matky nebudou chtít o tomto tématu samy vyprávět, proto jim budou nápomocny otázky, které byly dopředu připraveny. Úmyslem rozhovoru tedy nebylo držet se striktně daných otázek, ale nechat matce prostor k odpovědi, a třeba se tak dostat i k jiné otázce než měla následovat. Již na začátku výzkumu pracovnice kojeneckého ústavu, kde se sběr dat uskutečnil, informovaly, že získání rozhovoru s 39

40 matkou nebude lehké. I přes malou šanci byl jednou matkou rozhovor přislíben. V den jeho uskutečnění se ale nedostavila a její pozdější zastižení v kojeneckém ústavu nebylo možné, jelikož byla vzata do vazby za trestný čin krádeže. Nakonec bylo od rozhovoru s matkami upuštěno. Přímo od matek sice tedy nedošlo ke zjištění jejich názoru ohledně informovanosti o důsledcích alkoholu na dítě, jejich zhodnocení svého počínání, ani toho, zda se v jejich případě jednalo o lhostejnost vůči dítěti. Při sběru dat k technice kazuistiky bylo ale možné hovořit s pracovnicemi kojeneckého ústavu, které pomohly s poodhalením oné informovanosti, možná lhostejnosti. Zároveň uvedly možné důvody takovéhoto počínání matek vůči nenarozenému dítěti. U pracovnic kojeneckého ústavu nebylo možné jít do takové hloubky, jak bylo původně zamýšleno u matek, proto rozhovor není obsáhlý. V tomto případě byl zvolen rozhovor strukturovaný. Výběr jedinců pro účely výzkumného šetření Výběr dětí k výzkumu byl cílený. Měl poukázat na fakt, že při požívání alkoholu nemusí dojít k vážnějším problémům, ale může, a právě tomu odpovídal výběr. Výzkum je založen na 3 kazuistikách dětí ve věku od 1 do 4 let. Ve dvou případech se jedná o chlapce, v jednom o dívku. 1 chlapec pobýval v době výzkumu v kojeneckém ústavě, druhý chlapec toto zařízení již opustil a v současné době je zpět u svých rodičů, dívenka také zařízení již opustila a dnes žije se svými pěstouny. Jelikož autorka během výzkumu přišla do styku s osobními a citlivými daty, byla dětem a kojeneckému ústavu slíbena anonymita. Děti tedy v kazuistikách vystupují pod iniciály. Pracovnice kojeneckého ústavu, s nimiž autorka měla možnost hovořit, mají dlouholeté zkušenosti a působí na pozicích: dětská sestra (přímá práce s dětmi), výchovná sestra (sestavuje plány výchovné péče), vrchní sestra, fyzioterapeut. S dětmi přicházejí do styku každý den. Rozhovory s nimi byly vedeny s cílem, jak je výše zmíněno, pochopit jednání matky a přiblížit se skutečnosti, zda existuje dostatečná informovanost o užívání alkoholu v těhotenství. Charakteristika výzkumného prostředí Výzkum byl prováděn v kojeneckém ústavu a dětském domově ve Východočeském regionu. Jsou zde umístěny děti ve věku od 0 do 3 let. Pokud v tomto zařízení pobývají současně sourozenci, může věk nejstaršího ze sourozenců přesáhnout hranici, a to až do věku 6 let. Vážná zdravotní postižení umožňují dětem 40

41 pobyt do 7 let věku. Zařízení je rozděleno na 3 oddělení. V prvním oddělení jsou děti ve věku od 0 do 6 měsíců, ve druhém oddělení pobývají děti ve věku od 6 do 18 měsíců, třetí oddělení je určeno pro děti ve věku do tří let. Každé oddělení je navrženo tak, aby co nejvěrněji kopírovalo rodinné prostředí. Venku je pro děti k dispozici zahrada s různými atrakcemi. Dětem je kromě péče diagnostické, léčebné, rehabilitační a ošetřovatelské poskytnuta i péče výchovná a vzdělávací. Zařízení funguje i pro děti, které jsou ohroženy na životě nebo zdraví a potřebují tak okamžitou pomoc. Dále je pomocná ruka podána matkám, které se nechtějí nebo neumějí postarat o dítě. K těmto účelům slouží 2 byty, které jsou součástí kojeneckého ústavu. Každý byt má svůj kuchyňský kout, obývací pokoj, kde také spí matka s dítětem, a sociální zařízení. Během pobytu jsou matky v kontaktu s odborníky, kteří v první řadě motivují matky k řádné péči o dítě, následně jim pomáhají se v oné péči zacvičit (Interní materiály kojeneckého ústavu a dětského domova Východočeský region). Struktura kazuistiky Kazuistika zkoumá konkrétního jedince, u kterého je patrné určité postižení, od samého počátku zjištění postižení až po současnost. K získávání potřebných informací slouží jednak výsledky odborných vyšetření, jako například lékařské, sociální, psychologické, ale také posudky různých institucí (pedagogickopsychologická poradna nebo speciálněpedagogické centrum, atd.). Dostupné informace se shromažďují a cílem by nemělo být chápat tyto informace jako pouhý výčet, ale měl by být kladen důraz na souvislosti, vzájemné vztahy mezi nimi (Přinosilová, D., 2007). Kazuistika by měla obsahovat: krátké uvedení případu, pohlaví a věk vyšetřované osoby; rodinnou anamnézu : rodiče: věk, vzdělání, stav, zdravotní problémy; sourozenci: pohlaví, věk, zdravotní problémy; další důležité údaje dle zvážení; osobní anamnéza vyšetřované osoby: průběh těhotenství, porod; úrazy, nemoci; 41

42 psychomotorický vývoj; předškolní a školní vývoj (jesle, MŠ, nástup do školy) a s tím související skutečnosti týkající se adaptace, prospěchu nebo případných problémů; stav dítěte v současnosti; problémy dítěte popis současných potíží, kdy začaly, jak se vyvíjejí, zda a jaká byla učiněna vyšetření; zhodnocení případu, vystihnout souvislosti mezi získanými daty návrh možných řešení dané situace. (Vágnerová, M., 2008). Struktura rozhovoru Rozhovor řadíme mezi explorační metody16. Jeho úlohou je navázat přímý kontakt s určitou osobou, a tak získat potřebné informace (Přinosilová, D., 2007). Rozhovory byly uskutečněny se třemi pracovnicemi kojeneckého ústavu. Výběr pracovnic byl cílený tak, aby se k danému problému vyjádřily osoby z různých pracovních pozic, jelikož tyto pozice skýtaly u některých pracovnic přímý kontakt s dětmi, a tak i častější styk s rodiči, u jiných onen kontakt s dítětem či rodinou nebyl tak častý. Zmíněný výběr byl předpokladem pro odlišné pohledy na celou situaci, což mělo vést k lepší představě o životě a smýšlení závislých žen. U rozhovorů byla zvolena forma strukturovaného rozhovoru a tedy každé z pracovnic byly položeny čtyři stejné otázky. Otázky se dotkly témat prostředí závislé ženy, okolí a jeho vlivu na závislou ženu i názoru na informovanost veřejnosti o návykových látkách. Otázky byly položeny v následujícím znění a pořadí: Jak byste charakterizovala prostředí matky závislé na alkoholu? Proč podle Vás matka po zjištění těhotenství nezmění svůj postoj k alkoholu? Myslíte se, že okolí hraje v životě závislých žen velkou roli? Je podle Vás informovanost veřejnosti o návykových látkách dostatečná? Rozhovory byly po zaznamenání na diktafon přepsány. Přepis rozhovorů je autentický. 16 Sociálně psychologické metody, které slouží ke sběru dat (Metody výzkumu v psychologii [online], 2011). 42

43 5.2 Prezentace kazuistiky č. 1 Charakteristika případu Chlapce O. B., narozený roku 2010, u kterého je velmi pravděpodobný fetální alkoholový syndrom. V současné době chlapec pobývá v kojeneckém ústavu a je u něho nařízena ústavní výchova. Prospívá dobře, ale je potřebná soustavná péče. Zvažuje se chlapcovo umístění do náhradní rodinné péče. Rodinná anamnéza Matka K. B.: narozena 1971, svobodná, v současné době nezaměstnaná. Zjištěn vysoký krevní tlak, na který má předepsané léky. Jejich užívání nedodržuje. Již jednou se léčila v protialkoholní léčebně. V současné době je v péči psychiatra. Otec: M. N.: narozen 1970, svobodný, zaměstnání neuvedeno. Sourozenci: bratr P. K., narozen Pobývá střídavě u otce a babičky. bratr L. B, narozen Pobývá střídavě u otce a babičky. Matka s otcem nežije ve společné domácnosti. Děti má ve své péči matka. Pro dluhy ke společnosti, jež rodině zajišťuje dodávku energie, jí byl touto společností odpojen plyn. Celkově matka nebyla schopna zajistit vyhovující podmínky pro výchovu dětí. Starší bratr uvedl, že často spával mimo domov, jelikož si k nim matka vodila návštěvy a popíjela alkohol, který u ní děti viděly často. Nakonec starší i mladší syn odešli k otci, poté matka několikrát volala na policii ohledně ohlášení únosu. Dnes obě děti pobývají střídavě u otce a babičky. Chování matky je velmi hlučné a agresivní. Záznamy dále uvádějí, že matka chodila do poradny pro těhotné, ale opět pod vlivem alkoholu. V 35. týdnu těhotenství u ni byla naměřena hladina alkoholu 2,4. K porodu přišla silně opilá, kdy ji byly naměřeny téměř 2,5 alkoholu. Po porodu v nemocnici vyvolávala nepříjemné situace. Rozhodnutím soudu o předběžném opatření vše gradovalo. Matka docházela do nemocnice silně opilá a nepatřičným způsobem naléhala na personál, aby jí byl nezletilý vydán do vlastní péče. Osobní anamnéza Narozen spontánně ve 36. týdnu těhotenství, záhlavím. Porodní hmotnost 2030 g. Projevil se u něho neonatální abstinenční syndrom charakteristický zvýšenou dráždivostí a třesem končetin. Po porodu byl umístěn do inkubátoru, poté převezen do Fakultní nemocnice v Hradci Králové na vyšetření. Prokázalo se, že s velkou 43

44 pravděpodobností půjde u dítěte o FAS. Jinak celkový stav se zdá být dobrý. Chlapec nebyl kojen, od počátku byl dokrmován. Potravu přijímal špatně, častokrát zvracel. Tento stav přetrvával i po přijetí do kojeneckého ústavu. V současné době jsou zde známky mírného zlepšení se stavu. Vzhledově má chlapec menší hlavu a celkově je menšího vzrůstu. Projevuje se u něho dráždivost a neklid. Je zde patrné mírné opoždění v psychomotorickém vývoji. Dítě potřebuje soustavnou péči, čehož matka nebude schopná. Na tomto závěru se shodují i lékaři, jelikož je prokazatelné, že se matka, i přes veškeré sliby o změně svého chování a léčení se z alkoholové závislosti, o žádnou změnu nepokusila. O. B. byl do kojeneckého ústavu přijat měsíc po svém narození z dětského oddělení zdejší nemocnice a je u něho nařízeno předběžné opatření. Chlapec i nyní pobývá v kojeneckém ústavu, kde ho matka průměrně dvakrát až třikrát do týdne navštěvuje. První návštěvy si chlapce mohla brávat ven na vycházky. Později se ukázalo, že matka s chlapcem chodí ke svým známým, kde se holdovalo alkoholickým nápojům. Návštěvy jsou od té doby možné pouze v hale kojeneckého ústavu, kde má nad matkou personál dohled. Zhruba po 3 měsících od přijetí do kojeneckého ústavu se předběžné opatření mění na ústavní výchovu. Pokud se k současným komplikacím nepřidruží další, bude u tohoto chlapce zvažována náhradní rodinná péče. Psychomotorický vývoj O. B. U chlapce je psychomotorický vývoj téměř v normě, odchylka maximálně dva měsíce, spíš měsíc jeden. Ve 2. měsíci v poloze na břiše zvedá hlavičku, začíná sledovat pohyby. Ve měsíci se začíná opírat o předloktí. Hraje si s rukama a pozoruje je. V 5. měsíci se začíná z lehu na zádech přetáčet na bok, někdy i na břicho. Brouká si. První žvatlání slabik ba, va, ma se u chlapce objevuje v 7. měsíci. V tomto období sám nesedí. Je ale schopný uchopit předmět (hračku) a prohlížet si ho. V měsíci 8. je schopen se sám posadit s oporou jedné ruky. Začíná lézt. Je schopen samostatně jíst (rohlík, sušenka). V 9. měsíci, je-li podpírán pod pažemi, postaví se na nohy. Vyslovuje slabiky. V 10. měsíci se snaží sám postavit. Je nejistý. Pít z hrnečku mu dělá problémy, používá savičku. Samostatně se postaví, je-li možnost se přidržet, v 11. měsíci. Začíná chápat pokyny (vstaň, otevři pusu). 44

45 Shrnutí případu Chlapec sice vyžaduje neustálou péči jiné osoby, je u něho patrné mírné opoždění v psychomotorickém vývoji, ale i tak je příkladem, že při závislosti matky na alkoholu během těhotenství nemusí u dítěte dojít k vážnějším problémům, které jsou u FAS známé. Postoj otce ke svému dítěti není ze studie znám, dá se ale předpokládat, že nebude nikterak pozitivní. Pro následný vývoj chlapce, má-li dojít k dalšímu zlepšení, bude důležité, aby se v krocích, které byly započaty v kojeneckém ústavu, nadále pokračovalo. U matky není patrná dostatečná snaha po změně svého chování, a proto by se skutečně pro chlapce jevilo jako vhodné řešení svěřit jej do náhradní rodinné péče. 5.3 Prezentace kazuistiky č. 2 Charakteristika případu Dívka N. V., narozená roku Díky užívání alkoholu a nikotinu u matky během těhotenství je u dívky podezření na FAS. Do kojeneckého ústavu přijata ihned po narození. Nezodpovědnost matky na dívence nezanechala velké komplikace. Přes neustálé problémy matky s alkoholem byla u dívky navržena náhradní rodinná péče a nyní pobývá u svých pěstounů. Rodinná anamnéza Matka L. V.: narozena 1974, svobodná, v plném invalidním důchodu. Léčí se s epilepsií, přičemž léčebný režim nedodržuje. Otec P. D.: narozen 1961, svobodný, podnikatel. Sourozenci: bratr O. D.: narozen Umístěn do kojeneckého ústavu jako jeho sestra. Teď již pobývá v pěstounské rodině. Matka nemá dlouhodobě vytvořeny vhodné bytové podmínky. V místě trvalého bydliště se objevuje sporadicky. Mnohem častěji byla vídána v době těhotenství i po narození dcery v sociálním domě Naděje, kde se zdržovala po známých a všichni ve velké míře holdovali alkoholu. Zde také často docházelo ke konfliktům, hádkám nebo rvačkám mezi známými a matkou, která se chovala agresivně, často pod normou běžného chování. V posledních asi 5 letech byla několikrát stíhaná pro přestupky. V době těhotenství byla několikrát spatřena pod vlivem alkoholu, ke kterému přidávala ve větších dávkách nikotin. Správce sociálního domu Naděje se snažil matce vysvětlit důsledky jejího počínání. Na to ona vždy odpověděla, že ji dítě 45

46 nezajímá, všechno jí je jedno, protože tohle dítě nechce, chce jen svého staršího syna O. Následně odchází do hospody. V den, kdy byla hospitalizována na porodnici, byla opilá natolik, že nebyla schopna chůze ani komunikace. Kvůli zjevné závislosti na alkoholu nebylo doporučeno svěřit dítě do péče matky. S nařízením ústavní výchovy oba rodiče souhlasili. Matka u soudu uvedla, že jí momentálně daná situace, kdy má být dívka umístěna do kojeneckého ústavu, vyhovuje. Potvrdila svůj zdravotní stav, co se epilepsie týká, jakékoli potíže s alkoholem ale odmítá. Po narození dcery již alkohol údajně neužívá. Současně označila svůj dosavadní způsob života za nevyhovující, proto se bude snažit dát věci do pořádku. Následně by chtěla zažádat o svěření dítěte do vlastní péče. Otec potvrdil nevhodnost chování u matky, zároveň ale dodal, že po narození dcery se její chování zlepšilo. Také připustil fakt, že v současné době nemají vytvořené žádoucí podmínky pro výchovu dívenky, ale chtěl by se pokusit o změnu a až bude dívce asi 1 rok, byl by schopen si ji vzít do péče. Oba rodiče nedostáli svých slov. U otce bylo zjištěno závažné onemocnění, což se podepsalo na jeho psychickém stavu. Vše začal řešit většími dávkami alkoholu. Matku nájemníci i personál sociálního domu Naděje viděli často opilou, kdy nebyla schopna chůze, komunikace. Zároveň se shodují, že matka léky na epilepsii zapíjí tvrdým alkoholem. Osobní anamnéza N. V. je dítě z II. rizikového těhotenství, narozena spontánně ve 37. týdnu těhotenství, záhlavím. Porodní hmotnost 2700 g, míra 45 cm. Od narození je extrémně drobná, má malý obvod hlavy. Projevuje se u ní zvýšené svalové napětí a trpí srdeční arytmií. Vyšetření z dětské neurologické ambulance ukázalo, že dívka je dosti negativní a projevuje se u ní dráždivost. Dle lékaře není vývoj příznivý. Vzhled a potíže dítěte spolu s prokázaným alkoholem v těhotenství ukazuje, že jde o dítě s obrazem FAS. Dívka nebyla kojena, od začátku je dokrmována. Do kojeneckého ústavu byla přijata po 5 dnech od porodu a nebyly u ní žádné výraznější obtíže. Důvodem přijetí bylo soudem nařízené předběžné opatření. Po 6 měsících je rozhodnuto o ústavní výchově. V průběhu pobytu v kojeneckém ústavu se u dívky začaly projevovat potíže s krmením. Do 1 roku věku přijímala potravu velmi špatně, což mělo za následek úbytek na váze. Nyní je situace příznivější, ale i přesto vyžaduje zvýšenou péči během podávání stravy. Byla u ní započata rehabilitace, z důvodu již zmíněného zvýšeného svalového napětí. Po umístění dívky 46

47 do kojeneckého ústavu ji matka spolu s otcem navštěvovali jednou až dvakrát do měsíce. Později byly návštěvy ze strany otce příležitostné a probíhaly ruku v ruce s alkoholem. Během návštěv o dítě projevovali zájem, se zařízením spolupracovali. Potom, co se matka dověděla o navrhované pěstounské péči, přestala za dcerou chodit osobně a na její stav se informovala pouze telefonicky. V současnosti žije dívka v náhradní rodinné péči se svými pěstouny a nadále vyžaduje zvýšenou výchovnou, ošetřovatelskou a rehabilitační péči. Psychomotorický vývoj N. V. U dívenky je patrné opoždění v psychomotorickém vývoji, zejména v oblasti řeči, pohybu-sed, lezení, chůze a samostatnosti při jídle. Opoždění je zhruba v rozmezí tří až čtyř měsíců od biologického vývoje. Ze začátku bylo vše téměř v normě, vývoj dívky byl srovnatelný se zdravým dítětem. V 6. týdnu v poloze na břiše zvedá hlavu i ramena, upíná pozornost na hračku, vydává slabé zvuky. Nespokojenost projevuje pláčem. Kolem 3. měsíce se začíná zvedat na předloktí, broukat si a reaguje na zvuky. Ve 4. měsíci se začíná přetáčet z polohy na zádech na bok, hodně si brouká a při spokojenosti se usmívá. 5. měsíc se začíná přetáčet ze zad na břicho a aktivně začíná sledovat okolí a pohybující se osoby. Následující měsíc byl téměř srovnatelný ve vývoji jako předchozí. Změna nastává v měsíci 7., kdy dívka začíná žvatlat. Stále není schopna sama se posadit, pouze za pomoci podaných prstů. V 8. měsíci je schopna na malou chviličku se zvednout na kolena, pokus o lezení u ní není patrný. Začíná chápat některé výrazy typu ne. Začíná žvatlat slabiky jako ba, ma, va. 9. měsíc se dívka sama neposadí ani neleze. Na chvíli se postaví, je-li přidržována. Rozeznává pochvalu, příjem stravy ze lžičky jí dělá stále potíže. V 10. měsíci není u dívky patrná výrazná změna. Až v 11. měsíci se dívka sama posadí a začíná s lezením. 12. měsíc a dívka se dokáže sama postavit, je-li možnost přidržení se. V postoji není stabilní, potřebuje pomoc dospělého. Zvládá úchop drobné věci mezi palec a ukazováček. Neovládá říct smysluplné slovo. Chápe určité výrazy označující děj (papat) a dává do souvislostí slova a pohyby (při odchodu říká pá pá a mává rukou). První smysluplné slovo vysloví ve 14. měsíci. V 15. měsíci udělá první samostatný krůček. Učí se zacházet se lžičkou, z hrnečku nepije sama. Rozumí pojmenování některých částí obličeje (oči, uši, ústa). Rozeznává známé a neznámé osoby a podle toho na ně reaguje. Zlepšení samostatnosti při jídle až kolem 17. měsíce. V 18. měsíci začíná sama 47

48 chodit. 20. měsíc a dívka stále nespojuje dvě slova dohromady, ale je u ní opět patrné zlepšení v oblasti stravování. Dívka začíná sama jíst pomocí lžičky. Shrnutí případu U dívky je důkazem fakt, že i přes nezodpovědné chování matky nemusí u dítěte dojít k tomu nejhoršímu. Dívenka nemá problémy vážnějšího rázu. Pouze se u ní vyskytují obtíže při jídle a mírné opoždění v psychomotorickém vývoji. Po narození se situace pro dívku nejevila v růžových barvách ani ze strany otce, u kterého bylo užívání alkoholu též známo. Současná doba neukazuje žádnou změnu životního stylu u matky ani u otce, u kterého navíc propukla vážná choroba související s nadměrným pravidelným užíváním alkoholu. Otcem zvažovaná žádost o svěření dcery do své péče není realizovatelná s ohledem na jeho špatný psychický stav řešený alkoholem. S dívkou je nutné dál pracovat na jejím vývoji. Pomalými kroky a laskavým přístupem je důležité stále zlepšovat samostatnost dívky při jídle. O to vše nyní usiluje její nová rodina. Tento případ je jakýmsi ukazatelem, že i tyto děti mají možnost být umístěny do náhradní rodinné péče a poznat tak láskyplnou starostlivost rodičů. 5.4 Prezentace kazuistiky č. 3 Charakteristika případu Chlapec D. P., narozený roku Kromě známek FAS jsou u něho již od narození poměrně závažné komplikace. Do kojeneckého ústavu přijat až po jednom roce od narození na žádost rodičů. Nyní je doma u svých rodičů. Rodinná anamnéza Matka J. K.: narozená 1974, rozvedená, nezaměstnaná. Zdravotní stav dobrý. Otec K. P.: narozen 1973, rozvedený, evidovaný na úřadu práce. Zdravotní stav dobrý. Sourozenci: sestra J. K: narozená Žije s matkou. bratr M. G.: narozen Žije s matkou. bratr M. G.: narozen Žije s matkou. Rodina je pod dohledem sociální péče, jelikož je u ní stále podezření na nadměrné užívání alkoholu matkou. 48

49 Osobní anamnéza Dítě ze IV. těhotenství, narozen spontánně v 35. týdnu těhotenství, záhlavím. Porodní hmotnost 1600 g, míra 42 cm. U chlapce prokázán neonatální abstinenční syndrom. Po porodu přeložen na JIP v Hradci Králové, kdy byl 2 měsíce hospitalizován. Byla mu také odebrána krev a zjištěna přítomnost alkoholu v krvi 1,5. Vyšetření, která chlapec prodělal, ukázala, že trpí intrauterinní růstovou retardací17, rozštěpem měkkého a tvrdého patra, vrozenou srdeční vadou. Dále u něho byla prokázána Pierre Robinova sekvence18 vs. FAS a podezření na hypoplasii19 optického nervu levé strany spolu s dilatací KP (kalichopánvičkového) systému20 levé ledviny. Po propuštění z nemocnice krmen savičkou, na váze mírně přibýval. Zhruba po půl roce od propuštění byl opět přijat do nemocnice na dětské oddělení s bronchitis obstructiva21 a bronchopneumonia bilateralis22. Krátce po propuštění do domácí péče se jeho stav zhoršil a chlapec byl opět hospitalizován na dětském oddělení pro neprospívání. Byla vyslovena suspekce 23na alergii na bílkovinu kravského mléka, která se nakonec potvrdila, a tak byl chlapec převeden na dietní stravu. Ani tehdy se stav nezměnil, nadále neprospíval. Bylo rozhodnuto, že chlapce přeloží na dětskou kliniku, kde byl krmen stříkačkou a projednávala se možnost gastrostomie24, ze které bylo nakonec upuštěno. Při ultrazvuku břicha byl zjištěn GER 25do distální části jícnu26, zpomalené vyprazdňování žaludku. Matka péči o chlapce přestala zvládat. Zažádala tedy o umístění chlapce do kojeneckého ústavu. 17 Závažná porucha růstu, která je patrná již během vývoje dítěte v děloze. Děti se rodí s výrazně nižší tělesnou hmotností či délkou. Může být způsobena nedostatečnou výživou plodu, což způsobují závažná onemocnění matky, ale také porucha funkce placenty. U více jak poloviny dětí se ale přesná příčina zjistit nepodaří. 18 Genetická vada projevující se souborem příznaků, mezi které patří opoždění růstu (možno zjistit již v děloze), malformace obličeje (zejména nedostatečně vyvinutí dolní čelist), rozštěpové vady. 19 Některý orgán je neúplně vyvinut. 20 Rozšíření vývodních cest ledviny kalichu a pánvičky. 21 Zánět průdušek s blokádou dýchacího stromu. 22 Oboustranný zápal plic. 23 Podezření. 24 Zavedení trubice do žaludku přes stěnu břišní, kterou se dodává potrava do žaludu. 25 Gastroesophageální reflux návrat potravy z žaludku do jícnu. Hrozí vdechnutí vracející se potravy. 26 Dolní část jícnu. 49

50 Pobyt v kojeneckém ústavu chlapec snášel dobře, byl čilý, dystrofický27 a byla u něho výrazná fenotypová stigmatizace28. Stravu přijímal od samého počátku s nechutí, při jídle výrazná nauzea29. Vše končilo častým zvracením. Při jídle byl plačtivý. Krmení probíhalo savičkou, někdy stříkačkou, při odmítání bylo nutné přejít ke krmení sondou. Zavedení sondy chlapec snášel těžce, vyvolával se u něho dávivý reflex. Trvalé zavedení sondy tedy nebylo tím nejlepším řešením nejen z důvodu dávivého reflexu, ale chlapec sondu vytrhával. Hmotnost u něho stále kolísala. Díky rehabilitaci, která mu byla poskytnuta, došlo k výrazným změnám k lepšímu v oblasti motoriky. Chlapce čekala plastická operace patra, která ale mohla být provedena až tehdy, kdy chlapec dosáhne hmotnosti 7 kg. I přes chlapcův nepříznivý vývoj se podařilo dosáhnout hranice 7 kg a přistoupilo se k operaci, která byla provedena ve Fakultní nemocnici Brno. Operace proběhla bez komplikací, chlapec byl převezen zpět do kojeneckého ústavu a nadále musí být pod dohledem lékařů. Po operaci stále neměl chlapec chuť k jídlu, ale krmení bylo o poznání lepší. Prodělal také foniatrické vyšetření, které ukázalo, že bude nutná logopedická péče. Rodiče chlapce navštěvovali v kojeneckém ústavu minimálně dvakrát do měsíce, u matky byly znát abstinenční alkoholové syndromy. Později si syna začali brávat na víkendy domů. Zpočátku měl chlapec po návštěvě úbytek na váze, nyní se vše znormalizovalo a chlapec přibývá. Po roce v kojeneckém ústavu byl propuštěn do péče otce. Rodina byla o jeho stavu opakovaně poučena, byla jí zdůrazněna eliminace kravského mléka, a zároveň byla probrána potřebná dieta. Důraz byl na rodinu kladen i v nutnosti zvýšené péče o chlapce včetně včasného vyhledávání péče v odborných ambulancích. Psychomotorický vývoj U chlapce je výrazné opoždění psychomotorického vývoje, které je patrné nejen v pohybu, ale i v řeči. Opoždění v pohybu je asi tři až čtyři měsíce, v řeči chlapec zaostává asi o jeden rok od biologického vývoje. Ve 12. měsíci vysloví slabiku ba, va. Dostane se do polohy na čtyřech a začíná naznačovat pokusy o lezení. Sám se posadí, vsedě se opírá o jednu ruku. Je-li držen v podpaží, postaví se na obě nohy. Potřebuje-li se někam přemístit, využívá 27 Ochablý. 28 Výrazné odlišnosti na těle. 29 Nevolnost, pocit ke zvracení. 50

51 pohyb plazením nebo přetáčením se. Rozeznává laskavý a přísný tón. Opětuje úsměv. Ve 13. měsíci stojí chvilku bez opory a 14. měsíc udělá první samostatný krůček. V 15. měsíci rozumí některým pokynům ( vstaň nebo otevři pusu ). V samostatné chůzi je stále nejistý, chodí s přidržováním se za obě ruce. V 18. měsíci udělá 2 3 kroky, přelézá překážky, stále vyslovuje slabiky ba, va, ale jsou u něho náznaky vyslovení má-ma, tá-ta. 19. měsíc - chůze je u chlapce o poznání jistější. Pokusy o vylezení na malou židli se objevují v měsíci měsíc je ve znamení vyslovení smysluplných slovíček (máma, ham), začíná napodobovat. Ve 2 letech, kdy byl propuštěn do péče otce, byla u chlapce řeč rozvinuta pouze na slova jako máma, táta, haf. Při jemné motorice manipuluje každou rukou zvlášť. Od přijetí do kojeneckého ústavu byly u chlapce potíže s krmením, které přetrvávaly po celý pobyt. Shrnutí případu V případě alkoholu v těhotenství jsou možnosti, jak bylo několikrát zmíněno, že narozené dítěte bude relativně v pořádku, na straně druhé tomu ale tak být nemusí a důsledky mohou být vážné. Tak je tomu v případě tohoto chlapce, který má štěstí, dá-li se to tak nazývat, že ho vlastní rodina neopustila. Chlapec musel prodělat nespočet vyšetření, lékařských zákroků a z důvodů nezvládání jeho péče v rodinném prostředí, především ze strany matky, bylo přistoupeno k umístění chlapce do kojeneckého ústavu. Řada problémů, jež chlapce postihly, jsou celoživotní. Je nutné, aby rodina fungovala (bez alkoholu), držela při sobě a vyrovnala se s životní zkouškou, jelikož chlapec bude stále vyžadovat jejich soustavnou péči, zejména při rozvoji psychomotoriky. Chlapec výrazně zaostává v řeči, a proto bude potřeba angažovanost rodiny při její nápravě. Včasné vyhledání odborné péče bude stěžejním krokem, ale důležitou roli bude hrát i přístup rodiny k navrženým postupům a metodám odborníky. 5.5 Prezentace rozhovorů s pracovnicemi kojeneckého ústavu Rozhovor s paní Blankou (43 let) Jak byste charakterizovala prostředí matky závislé na alkoholu? Ve většině případů se jedná o matky ze sociálně slabšího prostředí. To vypovídá samo o sobě. Matka se neumí postarat sama o sebe, natož potom o dítě. 51

52 Proč podle Vás matka po zjištění těhotenství nezmění svůj postoj k alkoholu? Nezájem o dítě. Pokud ale nastane situace, kdy matka pochopí, že je těhotná a alkohol jejímu dítěti škodí, tedy projeví nějaký zájem o to dítě, snaží se s pitím přestat. Toto nám samy matky připouští. Bohužel tyto ženy jsou slabé, nemají vůli. Myslíte se, že okolí hraje v životě závislých žen velkou roli? Určitě ano, a obzvlášť partner. Stačí se podívat, s kým žily před narozením dítěte a ke komu se vrací po jeho narození. Je to stále ta samá osoba, která na tom není o nic lépe než matka. Jak jsem říkala, tyto ženy jsou slabé, snad i zmanipulované partnerem a přesvědčené, že bez alkoholu nebo drogy život prostě nejde. A když taková žena vidí každodenně opilého nebo zdrogovaného partnera, nemůže to skončit jinak, než že si i ona vezme svoji potřebnou dávku. Je podle Vás informovanost veřejnosti o návykových látkách dostatečná? Nemyslím si, že by se o tom nějak zvlášť mluvilo. Dokázala bych si představit větší otevřenost. Pokud ale člověk chce, informace si v dnešní době zjistí ke každému tématu, jen se k tomu musí dopracovat sám. Jednu věc jsme si schopni uvědomit snad všichni drogy nepřináší do života nic záviděníhodného. Drogy prostě nejsou zálibou, která, když nás omrzí, jednoduše s ní skončíme. Rozhovor s paní Alenou (51 let) Jak byste charakterizovala prostředí matky závislé na alkoholu? Jen stěží bych si vybavila, kdy prostředí závislé ženy bylo plně funkční. Spíš se jednalo o matky sociálně slabé, ve stavu nemanželském. Tyto ženy žily s partnery ve společné domácnosti, nebo jste je viděla při návštěvě dítěte u nás v kojeneckém ústavu pokaždé s někým jiným. Proč podle Vás matka po zjištění těhotenství nezmění svůj postoj k alkoholu? Protože je slabá, nechá se ovlivnit okolím a jeho názory typu, že alkohol nebo jiná droga není nic škodlivého, ale přináší spokojenost, uvolněnost. Pokud je u ženy patrné, že by chtěla skončit například s alkoholem, od okolí uslyší tolik známou větu, kterou si jistě i ona sama tolikrát řekla - dnes naposledy a zítra konec. Kolik takových naposledy ale je. 52

53 Myslíte si, že okolí tedy hraje v životě závislých žen velkou roli? Velkou a velmi důležitou. Okolí má vždy pravdu, okolí to s ní myslí vždy nejlépe. Bez okolí by byla ztracena. To je pro ženu tak silná pravda, které tolik věří, že ji málokteré ženě vyvrátíte. Je podle Vás informovanost veřejnosti o návykových látkách dostatečná? Na to se těžko odpovídá. Podle mě lidé vědí, že droga je něco špatného, co by se asi nemělo ani zkoušet, ale zda si plně uvědomují, co všechno je může potkat, co mohou ztratit a po jak nepříjemné cestě půjdou, to si netroufám říci. To samé je u těhotných žen závislých na drogách. Vědí, že nejednají správně, ale nějak hlouběji se zamýšlet nad důsledky... Rozhovor s paní Martinou (38 let) Jak byste charakterizovala prostředí matky závislé na alkoholu? Závislé matky jsou téměř ve všech případech existenčně nezajištěné. Nemají práci, jsou v invalidním důchodu, na mateřské dovolené nebo ve výkonu trestu. Jen velmi málo jich žije v manželství, spíš jsou rozvedené, nebo žijí s partnerem. Bytové podmínky jsou nevyhovující pro dospělého člověka, natož pak pro dítě a jeho výchovu. Proč podle Vás matka po zjištění těhotenství nezmění svůj postoj k alkoholu? Nemohu říci, že by nezměnila svůj postoj. Některá ze závislých žen se pokusí omezit alkohol, což v závěru její snahy vypadá tak, že si dá o jednu skleničku méně než před otěhotněním. Nedá se říci, že by plánovaly budoucnost, rodinu, a tak se stane, že některé ženy se po zjištění těhotenství v panice přiblíží alkoholu ještě více. Takže změna tam je, ale ne taková, jakou byste chtěla vy slyšet a my vidět. Ta změna, kterou máte na mysli, není možná, protože u těchto žen schází dvě podstatné věci - pevná vůle a mateřský pud, který u nich není dostatečně vyvinutý. Myslíte si, že okolí hraje v životě závislých žen velkou roli? Okolí má na ženu silný vliv. Především partner ženy, který je u ní kolikrát na prvním místě. Kam půjde on, půjde i ona. Co udělá on, udělá i ona. Vidí toho svého partnera jako dokonalého, úžasného člověka, který jí rozumí. Co potom dělat, když takový člověk se postaví mezi matku a dítě s tím, že ho musí dát pryč, protože si ho 53

54 nemohou nechat, nebo se nesnaží o změny, které by vedly k situaci, že by i žena, která na něho dá, udělala krok vpřed, a dítě by tak nemuselo být umístěné po ústavech. Nemohu ale zase tvrdit, že všichni partneři jsou tací, nebo že všechny ženy sebou nechají manipulovat, ale jsou to spíše výjimky. Je podle Vás informovanost veřejnosti o návykových látkách dostatečná? Těžko odpovědět, protože je podle mě složité určit míru dostatečnosti. Někomu stačí říci, že jsou drogy škodlivé, ukázat mu, co všechno ho může potkat, pokud se stane závislým, a dotyčný chápe. Tedy nepotřebuje kvantum dalších podrobností. Někomu můžete celé dny a hodiny vysvětlovat, co jsou drogy zač, a stejně to nebude nic platné. Ale přikláním se k názoru, že by se o drogách mělo mluvit více. Mělo by se toto téma dostat více mezi lidi. Jinak je zde také nutno dodat, že odborní pracovníci, alespoň co jsem se já měla možnost setkat, jsou informováni o všech negativech, problémech, takže pokud člověk, tedy i těhotná žena, vyhledá jejich pomoc, dostane se jim dostatek potřebných informací. 5.6 Závěrečné shrnutí Je zřejmé, že u každého dítěte, jehož matka v průběhu těhotenství užívala návykovou látku, se projeví určitý problém s různě velkou závažností. Kazuistiky ale vypovídají jasně o skutečnosti, že není možné říci, že stejné chování matek zanechá na dětech stejné následky ve stejné míře. Ať se na nich nezodpovědnost matky podepsala v oblasti psychomotorického vývoje, který je u nich opožděn, na vzhledu, kdy je viditelná drobnost dítěte spojená s nízkou hmotností, nebo ať se jedná o závažnější poruchy, například srdeční, jedno mají tyto děti společné - problémy nebo syndromy si s sebou ponesou celý život. Většina dětí bude potřebovat celoživotní, nebo alespoň dlouhodobou soustavnou péči. Tak jako u každého jedince s postižením, i zde platí, že včasně zahájená léčba, náprava je půl úspěchu. Kazuistiky vypovídají o faktu, že by matky byly snad i schopné připustit, že u nich vztah dítě matka není ukázkovým příkladem, jak by to mělo vypadat, i proto je u nich možné se setkat se sliby, že vše dají do pořádku a s alkoholem skončí, nebo se zoufalými pokusy, nátlaky o svěření dítěte do vlastní péče. Bohužel si ale nejsou schopny přiznat, že mají s alkoholem výrazné problémy, jsou závislé a skončit nedokáží. Samy bez odborné pomoci věci do pořádku nedají. Toto potvrzují i výpovědi pracovnic kojeneckého ústavu, které uvádějí, že závislá žena je na dodržení 54

55 slibu týkajícího se skoncování s alkoholickými nápoji velmi slabá, bez pevné vůle. Také se shodují v názoru na okolí ženy, které má na ně velký vliv. Zejména partneři jsou důležitou součástí života závislé ženy. Potíž je ale v tom, že tito partneři vyznávají podobný styl života. Zde se opět potvrzuje, že nejen kvůli své slabé vůli, ale i silnému vlivu okolí, partnera, je třeba vyhledat odbornou pomoc. V opačném případě je jen velmi malá, snad až žádná, šance možné výhry nad závislostí. Zejména těhotná závislá žena by měla být mezi prvními, kdo tuto odbornou péči vyhledá. Informovanost mezi veřejností o důsledcích alkoholu na plod není nijak valná, odborníci tyto informace ale velmi dobře znají, a proto jsou schopni pomoci nejen těhotné závislé ženě, ale také jejímu nenarozenému dítěti. 55

56 Závěr Alkohol a těhotenství, to jsou pojmy, které by spolu, podle mnohých, neměly mít nic společného. Tato bakalářská práce se o nich zmiňuje často, a to z důvodu jejich role u vzniku fetálního alkoholového syndromu. Fetální alkoholový syndrom je závažné téma, a zda v budoucnu přijde okamžik, kdy matky budou zodpovědnějšími ke svému nenarozenému dítěti, nebudou mu do života přinášet utrpení, a dají mu tak možnost prožít plnohodnotný život, který si jistě zaslouží a přeje každý člověk, o tom můžeme dnes jen spekulovat. Drogy jsou mezi námi již pěknou řádku let, a tak by bylo asi hodně naivní si myslet, že by z ničeho nic přestaly zasahovat do života společnosti. Jelikož je alkohol u nás legální drogou, dochází v mnoha případech ke zlehčování jeho účinků na lidský organismus. Jsou ale země, kde přistoupily k propagaci důsledků alkoholu na plod tím, že se na láhvích s alkoholickými nápoji začala objevovat loga nebo varování, upozorňující na škodlivost této návykové látky. Také je nutné podotknout, že zatím nebyla stanovena hranice mezi škodlivým a bezpečným množstvím alkoholu na plod. Stanovit onu hranici je snad i zbytečné, protože každá žena by měla být natolik soudná a vědět, že alkohol v průběhu těhotenství nepřinese dítěti nic dobrého. Bakalářská práce Děti s alkoholovým syndromem měla dva cíle. První cíl měl potvrdit nebo vyvrátit dostatečnou informovanost o důsledcích, které může u dětí alkohol v období těhotenství způsobit. Během psaní práce bylo třeba zjišťovat řadu informací, bylo možné se setkat s několika názory a pohledy na daný problém. Proto odpověď ohledně informovanosti není jednoznačná. Nijak složité není vyhledat publikace k tématu návykové látky, mezi které alkohol jistě patří. To se ovšem nedá říci v případě, kdy bylo třeba získat informace k samotnému problému fetálnímu alkoholovému syndromu. S tím se ztotožnily také pracovnice kojeneckého ústavu, podle kterých, i přes závažnost tohoto problému, není interpretováno mnoho publikací či článků. Přesto je z těchto zdrojů možné získat alespoň tolik, aby si člověk uvědomil škodlivé účinky návykových látek na plod. Je k tomu ale třeba mít zájem o zmiňovaných informacích, a především mít zájem o dítě samotné. Čas věnovaný této závažné problematice přinesl řadu otázek, na které prozatím neexistuje přesná odpověď nejen u autorky, ale i mezi odborníky. Snad u každého zkoumaného problému jsou patrné pochybnosti a nějaká nejasnost, jako 56

57 například příčiny vzniku onoho problému, aj. Alkohol a těhotenství, respektive problematika celé drogové scény, mají kromě určitých otazníků u některých odpovědí, také velké mezery mezi veřejností, která ve svém podvědomí nemá dostatečně upevněnou myšlenku s možnými následky, důsledky a představami, s jak velkými ztrátami může být užívání drog spojeno. O drogách by se zkrátka mělo hovořit více. Slovem více není rozhodně myšleno, aby média znásobila zprávy o tom, kolik bylo vypěstováno marihuany a jaké sankce mohou být uděleny, na to myslí zákon. Sdělovací prostředky, či odborníci, jsou těmi, kteří mohou mít určitý vliv na veřejnost, a tak by se měli zaměřit na důsledky (zdravotní, existenční), které z užívání drog vyplývají. Asi každý jedinec je schopen si uvědomit, že droga je něco špatného. Už ale méně lidí domýšlí negativa, která jsou s drogou spojena. A to je to místo pro větší otevřenost. Ukázat nádherné chvíle po požití drogy, které jsou pouze krátkodobou záležitostí, oproti chvílím, které nastanou po vyprchání účinků, dále chvíle, kdy se člověk rozhodne pro život bez drog. Pak také poukázat na skutečnost, co všechno drogově závislý člověk dává do hry a o co všechno může během krátké doby přijít, nebo komu může ublížit. Cíl druhý měl nastínit, jak moc se nezodpovědné chování matky v období těhotenství může podepsat na dítěti. Kazuistiky, které jsou součástí této práce, ukázaly dvě strany mince. Dítě, jehož matka během těhotenství užívá nadměrné množství alkoholu, může mít skutečně vážné zdravotní problémy, ale nemusí k tomu dojít ve všech případech matčiny nezodpovědnosti. Zkrátka fetální alkoholový syndrom nemusí dítě postihnout v plné své síle. Ať v menší či větší míře se matčin alkoholismus na dítěti vždy podepíše. Každá nastávající matka by si měla uvědomit, že tyto důsledky jsou na celý život. Pro zdárný vývoj jedince s jakýmkoli onemocněním či postižením je nutná včasně zahájena péče. Není tomu jinak ani u fetálního alkoholového syndromu. Jakou péči zahájit, to závisí na druhu a míře postižení. U dětí s fetálním alkoholovým syndromem dochází především ke snížení IQ, je u nich narušen psychomotorický vývoj a špatný příjem potravy. Je nutné soustavně se těmto dětem věnovat. Pomocí motivace je přimět ke spolupráci, a dosahovat tak lepších výsledků při jejich vývoji. Ať je dítě zdravé nebo postižené, vždy by na prvním místě měla být myšlenka dovést dítě k úplné samostatnosti. V některých případech ale úplná samostatnost není možná, proto je nutné pracovat s dítětem tak, aby se co nejvíce rozvinuly jeho možnosti a schopnosti a mohlo tak být v co nejvíce směrech soběstačným. 57

58 Resumé Práce Děti s alkoholovým syndromem se snaží poukázat na důsledky při užívání alkoholu v těhotenství. Zároveň hledá odpověď nejen na otázku dostatečných či nedostatečných informacích o těchto důsledcích, ale také na důvody takovéhoto počínání matky k nenarozenému dítěti. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Práce obsahuje 5 kapitol, které doplňuje několik podkapitol. V první kapitole je popsána historie drog, definice, typy a příčiny drogové závislosti. Druhá kapitola dělí drogy podle rizika závislosti, podle účinků a popisuje vliv drog na těhotenství. Kapitola třetí je zaměřena na alkohol. Popisuje alkoholovou závislost a její stádia a typy, odvykací stav, protialkoholní léčbu, problematiku alkoholu u žen a samotnou podstatu práce fetální alkoholový syndrom (FAS). Čtvrtá kapitola se věnuje tématu péče o těhotné ženy. V této kapitole je také popsána péče, která může být poskytnuta těhotné závislé ženě. Neopomenuta je i péče o dítě s FAS. Na práci navazuje praktická část a její zaměření především na důsledky alkoholu v těhotenství. Je zde charakterizován problém alkohol versus těhotenství, cíl výzkumného šetření, krátce popsán sběr dat a využité metody k získání těchto dat. Následuje přiblížení výběru jedinců, charakterizace výzkumné prostředí a popis struktury kazuistiky a rozhovoru. Dále je přistoupeno k samotné prezentaci tří kazuistik dětí z kojeneckého ústavu a čtyř strukturovaných rozhovorů se zaměstnanci kojeneckého ústavu. Summary The thesis Children with the alcohol syndrome is trying to point out the effects of alcohol usage during pregnancy. It is also looking for answers not only to questions whether there is enough information available or not but also looking for reasons why mothers do such things to unborn children. The thesis is divided into two parts theoretical and practical. The work contains 5 chapters which include several other sections. The first chapter describes the history of drugs, definitions, types and causes of drug addiction. The second chapter is dividing drugs based on the risks of addiction, operation of drugs and describes the influence of drugs during pregnancy. Chapter number three is focusing on alcohol by describing the alcohol addiction, its stages and types, wean for drug usage, alcoholism treatment, matters of alcoholism 58

59 among women and the body of the thesis alcohol related birth defects (ARBD). The fourth chapter is focusing on the care that is available to pregnant women. The care of not only alcohol addicted pregnant woman is also described in this chapter. The author did not forget to mention also the care of child with ARBD. The practical part and its focus on effects of alcohol usage in pregnancy follow the theoretical part. The problem of alcohol versus pregnancy is being characterized here as well as the goal of the investigative inquiry, collection of data and methods used to gain such data. This all is followed by explanation of the selection of individuals, characteristic of the research area and description of the structure of casuistries and interviews. Then there is presentation of three casuistries of children from the nursery and four structured interviews done with employees of mentioned nursery. 59

60 Seznam použitých literárních zdrojů 1 BOUČEK, J., PIDRMAN, V. Psychofarmaka v medicíně. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN KALINA, K. A KOL. Drogy a drogové závislosti 1. Mezioborový přístup. 1.vyd. Úřad vlády České republiky, s. ISBN KALINA, K. A KOL. Drogy a drogové závislosti 2. Mezioborový přístup. 1.vyd. Úřad vlády České republiky, s. ISBN KOLEKTIV AUTORŮ. Sborník příspěvků II. národní kongres sociální pediatrie. 1.vyd. Ostrava: Společnost sociální pediatrie ČLS JEP, s. ISBN-. 5 KOLEKTIV AUTORŮ SDRUŽENÍ SANANIM. Drogy: otázky a odpovědi. 1.vyd. Praha: Portál, s. ISBN KOZÁK, J. A KOL. Opioidy v léčbě bolesti. 1.vyd. Praha: Mladá fronta, s. ISBN KVAPILÍK, J., SVOBODOVÁ, A., a kol. Člověk a alkohol. 1.vyd. Praha: Avicenum, zdravotnické nakladatelství, s. ISBN -. 8 MAREČEK, P. Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem jiných návykových látek. In: (ZVOLSKÝ, P. A KOL.) Speciální psychiatrie. 1. vyd. Praha: Karolinum, s ISBN PAŘÍZEK, A. Kniha o porodu. 2. vyd. Praha: Galén, s. ISBN PRESL, J. Drogová závislost: Může být ohroženo i Vaše dítě?. 2.vyd. Praha: Maxdorf, s. ISBN X. 11 PŘINOSILOVÁ, D. Diagnostika ve speciální pedagogice: Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido, s. ISBN SCHMIDTOVÁ, J. Fetální alkoholový syndrom (FAS) a spektrum vrozených alkoholových poruch (FASD). Adiktologie. Praha: Psychiatrická klinika VFN a 1. lékařské fakulty UK, 2007, roč. 7, č. 3, s ISSN SKÁLA, J. Alkohol a jiné (psychotropní) drogy: abuzus a závislost. In: Novinky v medicíně. 1.vyd. Praha: Avicenum, zdravotnické nakladatelství, s ISBN -. 60

61 14 SOURNIA, J-CH. Dějiny pijáctví. 1.vyd. Praha: Garamond, s. ISBN ŠEDIVÝ, V., VÁLKOVÁ, H. Lidé, alkohol, drogy. 1.vyd. Praha: Naše vojsko, s. ISBN ŠEVELA, K. A KOL. Akutní intoxikace v intenzivní medicíně. 1.vyd. Praha: Grada Publishing a.s., s. ISBN VAVŘINKOVÁ, B., BINDER, T. Návykové látky v těhotenství. 1.vyd. Praha: Triton, s. ISBN VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 4. vyd. Praha: Portál, s. ISBN VELEMÍNSKÝ, M., ŽIŽKOVÁ, B. Péče o těhotné ženy užívající psychotropní látky v těhotenství. 1.vyd. Praha: Triton, s. ISBN VODIČKOVÁ, M. Nebezpečí zvané droga. 1.vyd. Brno: Centrum primární protidrogové prevence při Odboru sociální péče Magistrátu města Brna, s. ISBN -. 61

62 Seznam použitých elektronických zdrojů 1 Alkoholismus [online] [cit ]. Dostupný na WWW: < 2 Analgetikum [online]. c2011. [cit ]. Dostupný na WWW: < 3 Centrum pro rodinu [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: < 4 ČERNOVLÁSKA. Extáze je nebezpečnější než stimulační drogy, varují britští vědci [online]. c2010. [cit ]. Dostupný na WWW: < _britsti_vedci_8843.htm>. 5 Extáze [online]. c2009. [cit ]. Dostupný na WWW: < 6 Facts about alcohol use during pregnancy [online]. Silver Springs: The Arc. c2002. [cit ]. Dostupný na WWW: < 7 FIŠEROVÁ, M. Historie, příčiny a léčení drogových závislostí [online]. c2010. [cit ]. Dostupný na WWW: < 8 Heroin [online]. c2009. [cit ]. Dostupný na WWW:< 9 Jak jsou drogy užívány [online]. c2011, poslední aktualizace [cit ]. Dostupný na WWW: < ISSN Jaká mohou být rizika pití alkoholu v těhotenství [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: < 11 Kokain [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: < 12 Kokain [online]. c2009. [cit ]. Dostupný na WWW: < 62

63 13 LSD [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: < 14 Marihuana [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: < 15 MINAŘÍK, J. Drogy čili omamné, psychotropní či psychoaktivní látky [online]. c2009. [cit ]. Dostupný na WWW: < 16 MINAŘÍK, J. Charakteristika tlumivých látek a mechanismus účinku [online]. c2010, poslední aktualizace [cit ]. Dostupný na WWW: < 17 MINAŘÍK, J. Rozdělení drog [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: < sa=t&source=web&cd=2&ved=0cb8qfjab&url=http%3a%2f %2Fwww.odrogach.cz%2Fupl%2Ftexty %2F100005s_Rozdelenidrog.doc&rct=j&q=d%C4%9Blen%C3%AD %20drog%20tvrd%C3%A9%20m%C4%9Bkk %C3%A9&ei=AjiPTeWmM4Xasgaez9GKCg&usg=AFQjCNHsiiWRJZxiNod zcbr6n8v2si2mug&cad=rja>. 18 MLČOCH, Z. Léčba alkoholismu, protialkoholní léčba postup [online]. c [cit ]. Dostupný na WWW: < ialkoholni_lecba_postup.html>. 19 MLČOCH, Z. Léčba alkoholismu u žen s specifika ženského pití alkoholu v přehledu [online]. c [cit ]. Dostupný na WWW: < n_a_specifika_zenskeho_piti_alkoholu_v_prehledu.html>. 20 MLČOCH, Z. Pití alkoholu v těhotenství a fetální alkoholický syndrom FAS [online]. c [cit ]. Dostupný na WWW:< lu_v_tehotenstvi_a_fetalni_alkoholicky_syndrom_fas.html>. 63

64 21 MLČOCH, Z. Žena alkoholička, pití alkoholu u žen-specifika chování a důvody alkoholismu [online]. c [cit ]. Dostupný na WWW: < koholu_u_zen_specifika_chovani_a_duvody_alkoholismu.html>. 22 NEŠPOR, K. Jak překonat problémy s alkoholem [online]. c2004. [cit ]. Dostupné na WWW:< jejichprevence/zavislosti/zavislostnaalkoholu/getfile.aspx? a=1732&p=15790>. 23 NEŠPOR, K. Zůstat střízlivý [online]. c2006. [cit ]. Dostupný na WWW: < 24 Občanské sdružení SANANIM [online]. c2007. [cit ]. Dostpuný na WWW: < 25 O nás [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: < 26 Pervitin [online]. c2009. [cit ]. Dostupný na WWW: < 27 POPOV, P. Přehled drog a jejich účinků [online]. c1994. [cit ]. Dostupný na WWW: < 28 Pravda o marihuaně [online]. c2009. [cit ]. Dostupný na WWW: < 29 Psilocybin [online]. c2009. [cit ]. Dostupný na WWW: < 30 Rozdělení drog [online]. c2011, poslední aktualizace [cit ]. Dostupný na WWW: < 31 SEDLÁČKOVÁ, S., ŽIŽKOVÁ, B. Systém péče o těhotné uživatelky drog, drogově závislé ženy a jejich děti v ČR [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: < ici_navykove_latky.pdf>. 64

65 32 Spektrum poruch fetálního alkoholového syndromu (FASD) [online]. c2010. [cit ]. Dostupný na WWW: < 33 TRÁVNÍČKOVÁ, I. Problémy drogové závislosti v těhotenství [online]. c2009. [cit ]. Dostupný na WWW: < 34 TUČEK, J. Vědci nahlédli do děsivého léku, zmrzačil tisíce dětí [online]. c [cit ]. Dostupný na WWW: < 35 VAVŘINKOVÁ, B., BINDER, T. Návykové látky v těhotenství. Zaostřeno na drogy [online]. 1. vyd. Praha: Úřad vlády ČR, 2007, roč. 5, č. 4, s [cit ]. Dostupný na WWW: < _drogy_a_tehotenstvi.pdf>. ISSN WIKIPEDIE - otevřená encyklopedie. Delirium tremens [online]. c2010, poslední aktualizace [cit ]. Dostupný na WWW: < 37 WIKIPEDIE otevřená encyklopedie. Drogová závislost [online]. c2010, poslední aktualizace [cit ]. Dostupný na WWW: < 38 WIKIPEDIE otevřená encyklopedie. Hašiš [online]. c2011, poslední aktualizace [cit ]. Dostupný na WWW: < 39 WIKIPEDIE otevřená encyklopedie. Heroin [online]. c2010, poslední aktualizace [cit ]. Dostupný na WWW: < 40 WIKIPEDIE otevřená encyklopedie. Konopné drogy [online]. c.2010, poslední aktualizace [cit ]. Dostupný na WWW: < 41 WIKIPEDIE - otevřená encyklopedie. Marihuana [online]. c2011, poslední aktualizace [cit ]. Dostupný na WWW: < 65

66 42 WIKIPEDIE otevřená encyklopedie. Metody výzkumu v psychologii [online]. c2011, poslední aktualizace [cit ]. Dostupný na WWW: < %C3%BDzkumu_v_psychologii>. 43 WIKIPEDIE otevřená encyklopedie. Oxid dusný [online]. c2011, poslední aktualizace [cit ]. Dostupný na WWW: < 66

67 Seznam ostatních použitých zdrojů Interní materiály kojeneckého ústavu a dětského domova Východočeský region 67

68 Seznam příloh Příloha 1 Vzhled běžně zneužívaných návykových látek. 68

69 Příloha 1 Obr. 2 Asijský heroin (Wikipedie: Heroin [online], 2011). Obr. 3 Kokain a Crack (Kokain [online], 2011). Obr. 4 Extáze (Černovláska [online], 2010).

70 Obr. 5 Druhy tripů LSD, tabletka extáze (Popov, P. [online], 1994). Obr. 6 Vzrostlé rostliny, semínka, lisovaný produkt hašiš, marihuanová cigareta (Popov, P. [online], 1994). Obr. 7 Marihuana (Wikipedie: Marihuana [online], 2011).

71 Obr. 8 Příprava jointa (Wikipedie: Marihuana [online], 2011). Obr. 9 Hašiš (Wikipedie: Hašiš [online], 2011).