ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Žamberk 1. aktualizace

Transkript

1 CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Žamberk 1. aktualizace ZADAVATEL: ZPRACOVAL: AUTORSKÝ KOLEKTIV: MĚSTO ŽAMBERK Ing. Jiří Hon a kolektiv Ekotoxa s.r.o. CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU, V. V. I. LISTOPAD 2010 VERZE 02 Kosmákova 28, Brno Židenice tel , fax , emc@ekotoxa.cz

2 AUTORSKÝ KOLEKTIV Ing. Jiří Hon koordinace projektu, vypořádání připomínek Mgr. Zdeněk Frélich Ing. Jana Fichnová Ing. Eva Brhelová Bc. Tomáš Mühr Mgr. Miroslava Baranová Mgr. Klára Rausová Garbriela Hřivnáčová horninové prostředí a geologie, hygiena životního prostředí (odpady), zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa, kartogramy, vyhodnocení vyváženosti pilířů vodní režim (kvalita podzemních a povrchových vod) ochrana přírody a krajiny; urbanistické, dopravní a hygienické závady GIS podpora, problémy, střety, problémový výkres bydlení a hospodářské podmínky, kompletace zprávy zpracování dat, kompletace zprávy servisní práce, korektury Ing. Arch. Petr Malý Ing. Kamil Plaček územní plánování podkladová data UAP Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Mgr. Ivo Dostál veřejná dopravní a technická infrastruktura Ing. Jakub Tichý veřejná dopravní a technická infrastruktura Mgr. Dušan Struna Mgr. Vladan Hruška rekreace sociodemografické podmínky Městský úřad Žamberk Jana Neumannová Zajištění dotazníkových šetření, podkladová data ÚAP, připomínky, komunikace se zpracovatelem Starostové všech obcí ORP Žamberk (nebo jimi určení zástupci) - vyplnění dotazníků 2

3 OBSAH 1 ÚVOD Základní informace Podklady pro RURÚ údaje o území Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v SO ORP Žamberk Použitá metodika RURÚ Výchozí informace právní stav Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2010 pro SO ORP Žamberk STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ SO ORP ŽAMBERK ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY Horninové prostředí a geologie Geologický a geomorfologický profil území Těžba nerostných surovin Sesuvná a poddolovaná území SWOT analýza Problémy k řešení Vodní režim Vodní režim v krajině Stav povrchových a podzemních vod Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Hygiena životního prostředí Ovzduší Další hygienické závady území Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Ochrana přírody a krajiny Chráněná území Územní systém ekologické stability Koeficient ekologické stability krajiny Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení v rámci územního plánování Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkce lesa Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Veřejná dopravní a technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení v rámci územního plánování Sociodemografické podmínky Osídlení Demografický vývoj Věková struktura Vzdělanostní struktura Školy a školská zařízení

4 3.7.6 Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Bydlení Vývoj bydlení Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Rekreace Rekreační potenciál regionu Historické a kulturní památky, muzea Ubytovací kapacity Potenciální rekreační plochy, turisticko-rekreační funkce území, rekreační zátěž Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Hospodářské podmínky Daňová výtěžnost Nezaměstnanost Podnikatelská struktura Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Vyhodnocení vyváženosti pilířů Vyhodnocení environmentálního pilíře Vyhodnocení ekonomického pilíře Vyhodnocení sociodemografického pilíře Celkové hodnocení obcí ZÁVĚR Hodnocení metodiky RURÚ URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI Urbanistické, dopravní a hygienické závady v území Závady v urbanistické struktuře a využití zastavěného území Závady v dopravní infrastruktuře Závady v technické infrastruktuře Závady hygienické Ohrožení v území Problémy a střety záměrů na provedení změn v území Ostatní úkoly a problémy k řešení pro celé území SO ORP Žamberk POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Přehled informací z dotazníkového šetření v roce 2010 Grafická příloha Problémový výkres (v měřítku 1:25 000) 4

5 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č : Geologická struktura území SO ORP Žamberk...16 Obrázek č : Těžba nerostných surovin v SO ORP Žamberk...18 Obrázek č : Základní přehled SO ORP Žamberk...22 Obrázek č : Záplavové území Q 100 na území SO ORP Žamberk...25 Obrázek č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu...27 Obrázek č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu...28 Obrázek č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu...30 Obrázek č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu...30 Obrázek č : Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy...33 Obrázek č : Hodnocení obcí dle stavu povrchových a podzemních vod...33 Obrázek č : Přehled evidovaných SEZ na území SO ORP Žamberk (k roku 2010)...38 Obrázek č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší na území SO ORP v roce Obrázek č : Chráněná území přírody...45 Obrázek č : Územní systém ekologické stability...46 Obrázek č : Koeficient ekologické stability na území SO ORP Žamberk v roce Obrázek č : Půdy I. a II. třídy ochrany...52 Obrázek č : Kategorie lesa...54 Obrázek č : Hodnocení indikátoru změna výměry zemědělské půdy v SO ORP Litovel...57 Obrázek č : Silniční síť SO ORP Žamberk...60 Obrázek č : Intenzita dopravy na silniční síti ORP Žamberk...61 Obrázek č : Železniční doprava na území SO ORP Žamberk...63 Obrázek č : Systém veřejných vodovodů na území SO ORP Žamberk...67 Obrázek č : Veřejná kanalizace v jednotlivých obcích SO ORP Žamberk...68 Obrázek č : Systém zásobení plynem ve SO ORP Žamberk...69 Obrázek č : Systém zásobení elektřinou ve SO ORP Žamberk...71 Obrázek č : Dopravní obslužnost obcí v SO ORP Žamberk veřejnou dopravou...76 Obrázek č : Vybavenost obcí v SO ORP Žamberk technickou infrastrukturou...76 Obrázek č : Hustota zalidnění dle ORP ČR k Obrázek č : Areály maximálního zalidnění v ČR k Obrázek č : Hustota zalidnění v obcích ORP Žamberk k Obrázek č : Vývoj hrubých měr celkového přírůstku, přirozeného přírůstku a migračního salda v SO ORP Žamberk mezi lety Obrázek č : Vývoj indexu stáří ve SO ORP Žamberk v letech Obrázek č : Přírůstek/úbytek obyvatel v obcích SO ORP Žamberk v letech (v %) Obrázek č : Index stáří v obcích SO ORP Žamberk k Obrázek č : Podíl obyvatel s VOŠ a VŠ vzděláním (v %) v obcích SO ORP Žamberk k Obrázek č : Indikátor dokončené byty v letech Obrázek č : Potenciál cestovního ruchu obcí SO ORP Žamberk Obrázek č : Potenciální rekreační plochy v SO ORP Žamberk Obrázek č : Ubytovací zátěž území obcí v SO ORP Žamberk Obrázek č : Turisticko-rekreační funkce obcí v SO ORP Žamberk Obrázek č : Vývoj míry nezaměstnanosti v SO ORP Žamberk v období 2007 až Obrázek č : Indikátor daňová výtěžnost na obyvatele v roce Obrázek č : Indikátor průměrná míra nezaměstnanosti v roce Obrázek č : Indikátor míra podnikatelské aktivity v roce Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje environmentální pilíř Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje ekonomický pilíř Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje sociodemografický pilíř Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje celkové hodnocení Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje SO ORP Žamberk

6 SEZNAM TABULEK Tabulka č : Základní údaje správního obvodu ORP Žamberk...13 Tabulka č : Ložiska nerostných surovin v SO ORP Žamberk...17 Tabulka č : Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí...23 Tabulka č : Plocha záplavových území Q 100 na území jednotlivých obcí...24 Tabulka č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích...26 Tabulka č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu...29 Tabulka č : Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů...32 Tabulka č : Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Žamberk (k roku 2010)...37 Tabulka č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce Tabulka č : Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Žamberk...48 Tabulka č : Výměra zemědělské půdy (ha) v SO ORP Žamberk k Tabulka č : Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí...53 Tabulka č : Nastavení indikátoru...55 Tabulka č : Indikátor změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2003 a Tabulka č : Dopravny na síti drah SŽDC v SO ORP Žamberk...64 Tabulka č : Vybavení obcí v SO ORP Źamberk technickou infrastrukturou...66 Tabulka č : Zdroje el. energie v obcích SO ORP Žamberk (v MW celkem instal. výkonu)...70 Tabulka č : Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (spojů / den)...72 Tabulka č : Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou...73 Tabulka č : Hodnocení dopravní obslužnosti obcí...73 Tabulka č : Vybavenost technickou infrastrukturou v ORP Žamberk...75 Tabulka č : Rozloha, obyvatelstvo a hustota zalidnění v SO ORP Pardubického kraje k Tabulka č : Rozloha, obyvatelstvo a hustota zalidnění v obcích SO ORP Žamberk k Tabulka č : Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Pardubického kraje v letech Tabulka č : Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Žamberk v letech Tabulka č : Věková struktura v ORP Pardubického kraje k (v %)...85 Tabulka č : Věková struktura v obcích SO ORP Žamberk k (v %) Tabulka č : Vzdělanostní struktura (v %) v obcích SO ORP Žamberk k Tabulka č : Vzdělávací zařízení v obcích SO ORP Žamberk v roce Tabulka č : Počet studentů ve středních školách a učilištích v obcích SO ORP Žamberk k Tabulka č : Vybraná zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče v obcích SO ORP Žamberk...90 Tabulka č : Indikátory - růst obyvatelstva, indexu stáří a podílu osob s VŠ a VOŠ v obcích SO ORP Žamberk...90 Tabulka č : Základní údaje o domech a bytech...95 Tabulka č : Dokončené byty v letech Tabulka č : Dokončené byty...98 Tabulka č : Základní informace o lyžařských areálech Tabulka č : Další lyžařské areály Tabulka č : Seznam nemovitých památek v SO ORP Žamberk v roce Tabulka č : Ubytovací kapacity v obcích SO ORP Žamberk Tabulka č : Potenciální rekreační plochy, ubytovací zátěž území, turisticko rekreační funkce území obcí SO ORP Žamberk Tabulka č : Hodnocení indikátorů obcí SO ORP Žamberk Tabulka č : Daňová výtěžnost (v tis. Kč) Tabulka č : Průměrná roční míra nezaměstnanosti (%) v období 2007 až Tabulka č : Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Tabulka č : Počet podniků podle počtu zaměstnanců ( ) Tabulka č : Počet podniků podle NACE ( ) Tabulka č : Míra podnikatelské aktivity ( ) Tabulka č : Hodnocení indikátorů daňové výtěžnosti, průměrné roční míry nezaměstnanosti a míry podnikatelské aktivity

7 Tabulka č : Zařazení témat do pilířů za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů Tabulka č : Zařazení obce do skupiny na základě pozitivního nebo negativního hodnocení pilířů.131 Tabulka č : Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Žamberk Tabulka č : Přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení vyváženosti pilířů Tabulka č : Závady v urbanistické struktuře a využití zastavěného území Tabulka č : Místa častých dopravních nehod Tabulka č : Špatný technický stav komunikací, vysoká intenzita dopravy Tabulka č : Chybějící nebo nedostatečná kanalizace (ČOV) Tabulka č : Nedostatečná vodovodní síť nebo zajištění pitné vody Tabulka č : Chybějící plynofikace je v obci vnímána jako problém Tabulka č : Nedostatečné elektrické sítě Tabulka č : Staré zátěže území a kontaminované plochy (data poskytnutá MŽP) Tabulka č : Hluk a znečištění Tabulka č : Ohrožení v území Tabulka č : Problémy a střety záměrů na provedení změn v území SEZNAM ZKRATEK AOT40 expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 μg m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. BPEJ bonitovaná půdně-ekologická jednotka BRKO biologicky rozložitelný komunální odpad ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV čistírna odpadních vod ČSÚ Český statistický úřad ČÚZK Český úřad zeměměřičský a katastrální DPS dům s pečovatelskou službou DV daňová výtěžnost EKO ekonomický pilíř ENV environmentální pilíř EU Evropská unie EVL evropsky významná lokalita GIS geografický informační systém. HEIS VÚV T.G.M. Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. HP1 hlavní parametr 1 CHKO chráněná krajinná oblast CHLÚ chráněné ložiskové území KES koeficient ekologické stability krajiny KO komunální odpad KPÚ komplexní pozemkové úpravy Ldvn hladina hluku celodenní MMR Ministerstvo pro místní rozvoj Mze Ministerstvo zemědělství MZCHÚ maloplošně zvláště chráněná území MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA 2000 Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu NP národní park NR nadregionální OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností ORP obec s rozšířenou působností 7

8 OZKO PLO PP PUPFL PÚR Q Q 100 R RBC RURÚ SEZ SFŽP SKO SLDB SO SO ORP SOC SWOT ÚAP ÚP ÚPD ÚSES ÚTP VKP ZPF ZÚR ŽP oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší přírodní lesní oblast přírodní památka pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje vydatnost zdroje (vodního) průtok při stoleté vodě regionální regionální biocentrum Rozbor udržitelného rozvoje území stará ekologická zátěž Státní fond životního prostředí směsný komunální odpad Sčítání lidu, domů a bytů správní obvod správní obvod obce s rozšířenou působností sociodemografický pilíř Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability krajiny územně technický podklad významný krajinný prvek zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje životní prostředí ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ As BaP, B(a)P Cd Cl CO 2 N 2 O NO NO 2 NO 3 - NO x + NH 4 O 3 PM 10 SO 2 SO x TZL arsen benzo(a)pyren kadmium chlor oxid uhličitý oxid dusný oxid dusnatý oxid dusičitý dusičnany oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) amonné ionty přízemní (troposférický) ozon pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um oxid siřičitý oxidy síry tuhé znečišťující látky 8

9 1 ÚVOD 1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Tento dokument navazuje na Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Žamberk zpracovaného v roce Tato práce byla provedena na základě smlouvy uzavřené mezi firmou a Městem Žamberk a podepsané dne (město Žamberk) a dne (Ekotoxa). Konečným zákazníkem projektu je město Žamberk. Jedná se o verzi 02 se zapracovanými připomínkami ORP k verzi 01 (spojená témata) společně s připomínkami k problémovému výkresu. Úkolem předkládané práce je zpracování Aktualizace Rozboru udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Žamberk postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tématických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (životní prostředí), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Při zpracování bylo přihlédnuto i k metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, který byl uveřejněn jako příloha časopisu urbanismus a územní rozvoj č. 5/2009 a především navazující část metodického sdělení odboru územního plánování MMR z 05/2010. Nedílnou součástí této zprávy jsou i přílohy, které mají za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci. Konkrétně se jedná o tyto přílohy: Příloha č. 1 Přehled informací z dotazníkového šetření v roce 2010 Grafická příloha Problémový výkres (v měřítku 1:25 000) 1.2 PODKLADY PRO RURÚ ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti viz. příloha č. 1. část A a část B. Část A Územně analytické podklady obcí podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (119 jevů) Část B Územně analytické podklady kraje podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (37 jevů) Přičemž v 119. jevu z ÚAP obcí a 37. jevu ÚAP kraje mohou být obsaženy další informace mimo konkrétně stanovené jevy ÚAP ve vrstvách pro obce a ve vrstvách 1-36 pro kraj. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Olomouckého kraje, data o životním prostředí uvedená ve Stavu ŽP v Olomouckém kraji v posledních letech (2006 až 2009) a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu, kterým je město Žamberk (tj. data - územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb. 9

10 1.3 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP ŽAMBERK Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn. Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněž by měl reagovat na problémy a potřeby jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který nabyl účinnosti dne a jeho prováděcí vyhlášky. Účel územního plánování Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích. Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí byly ÚZEMNÍ PLÁNY VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ, po potom jsou (nebo budou) schválené ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, zpracované vždy pro území kraje, v tomto případě kraje Pardubického. 1.4 POUŽITÁ METODIKA RURÚ Výchozí informace právní stav Územně analytické podklady se od staly novým nástrojem územního plánování v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. a navazujícími vyhláškami. Problematikou ÚAP se zabývá vyhláška č. 500/2006. Dle této vyhlášky ÚAP obsahují: 1. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje. 2. Rozbor udržitelného rozvoje. Podklady (1) se skládají z textové a grafické části. Textová část obsahuje vyhodnocení stavu a vývoje území, hodnoty území, limity využití území a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Grafická část obsahuje výkres hodnot, limitů a záměrů na provedení změn v území. Rozbor udržitelného rozvoje (2) se dělí opět na textovou a grafickou část. Textová část obsahuje vyhodnocení udržitelného rozvoje území formou SWOT analýzy v deseti daných tématech, vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek, které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (životní prostředí), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Rozbor dále zahrnuje problémy k řešení v ÚPD. Grafickým výstupem RURÚ je problémový výkres. Řešení úkolu (daného vyhláškou č. 500/2006 Sb.), je tedy možné rozdělit do dvou částí, zpracování podkladů pro RURÚ a následně zpracování vlastního RURÚ. 10

11 1.4.2 Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2010 pro SO ORP Žamberk Zpracovatel na základě svých předchozích zkušeností, doporučené metodiky MMR z 05/2010 přistoupil k dané problematice následovně. 1. Zvolení metody hodnocení RURÚ - pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území byla použita metodika vyhodnocení udržitelnosti území pomocí navržené sady indikátorů v určené škále pro zadaná témata. Limity udržitelnosti části navržených indikátorů korespondují s limity danými příslušnými vyhláškami nebo strategickými koncepcemi (např. překročení stanoveného imisního limitu pro dané znečišťující látky). Tam kde není dána první možnost, je využita metoda vzájemného porovnání (benchmarking) jednotlivých obcí v rámci SO ORP (kraje), v některých případech také s hodnotou indikátoru celé ČR. 2. Stanovení sady indikátorů - byla stanovena sada indikátorů, která vycházela ze sady stanovené v roce Zařazení indikátorů do jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje proběhlo v souladu s metodikou MMR z 05/2010 (neexistuje ostrá hranice pro vlastní zařazení stanovených témat do jednotlivých pilířů udržitelnosti, např. rekreace je na pomezí sociodemografického a ekonomického pilíře). U některých indikátorů jsou obce mezi sebou přímo porovnatelné v rámci daného SO ORP, kraje (nebo i ČR) nebo jsou v druhém případě stanovovány a hodnoceny relativně a to s ohledem na požadované rozlišení obcí v rámci SO ORP. 3. Zpracování stanovených témat - jednotlivá témata byla zpracována specialisty na danou problematiku z posledních dostupných dat ÚAP, statistik ČSÚ a dalších, zejména internetových zdrojů informací. Témata se nezaměřují pouze na standardní popis území, ale zejména na zpracování podkladových dat jednotlivých indikátorů a jejich vyhodnocení. Z takto zpracovaných témat v obvyklém rozsahu stran byly generovány jednotlivé výroky SWOT analýzy, ve většině témat v rozsahu 3-10 výroků pro každou ze čtyř oblastí SWOT a stanoveny problémy pro dané území. Zjištěné problémy jsou určeny k řešení v rámci územně plánovacích dokumentací, popř. i k jiným účelům (např. organizace dopravy). Pro doplnění (v jistých případech bohužel i k získání rozporuplných a nepřesných informací) byl ve většině témat využit dotazníkový průzkum s představiteli obcí (starostové), ale i s dalšími pracovníky (pracovníci odborů ŽP, pracovníky odborů územního plánování apod.). Dotazník byl zaměřen, mimo jiné, na problémy v území. 4. Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje - bylo zpracováno vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje, když za základ hodnocení byla brána skutečnost, že všechny tři pilíře udržitelného rozvoje jsou si rovnocenné, stejně jako váhy jednotlivých zvolených indikátorů. Tuto skutečnost však lze poměrně snadno změnit na základě rozhodnutí politické reprezentace území (váhy pilířů) i váhy jednotlivých indikátorů (na základě shody vzešlé z diskuzí odborníků na jednotlivá zpracovaná témata). Součástí hodnocení vyváženosti je tabulka všech hodnocených indikátorů pro všechny obce v daném správním obvodě ORP. Hodnocení daného indikátoru (ve škále od -2 do +2) je individuální, přesněji řečeno některé indikátory jsou porovnávány s hodnotami v rámci celého kraje nebo i ČR, jiné jen v rámci daného území SO ORP. Při zpracování bylo přihlédnuto k metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, který byl uveřejněn jako příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj č. 5/2009 a především navazující část metodického sdělení odboru územního plánování MMR z 05/2010, který požaduje zařazení obcí do jedné z 8 kategorií vyváženosti. 5. Závěr - uvádí hodnocení použité metodiky RURÚ, v další části jsou uvedeny problémy k řešení za celé území SO ORP 6. Problémový výkres - samostatnou přílohou je problémový výkres zpracovaný v požadovaném měřítku 1: včetně jednotných legend a jednoduchého popisu vybraných problémů a závad na území SO ORP ve zprávě. 7. Výsledky dotazníkových šetření zpracovatelem byl vytvořen dotazník pro představitele obcí, který byl zaměřen i na problémy v území tak, jak je chápou starostové obcí, případně pracovníci 11

12 odborů ŽP a územních odborů. Zpracované odpovědi mohou odpovídat zjištěním z oficiálních dat stejně tak, jako se mohou lišit. Zpracovatel doporučuje případným čtenářům mít k dispozici i základní dokument RURÚ z roku 2008, aby mohly být případně porovnány změny v obou dokumentech (v jednotlivých tématech), pokud tak není přímo učiněno v jednotlivých tématech dokumentu roku

13 2 STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ SO ORP ŽAMBERK Tabulka č : Základní údaje správního obvodu ORP Žamberk Obec Počet obyvatel Rozloha (km 2 ) Hustota (počet obyvatel/km 2 ) Bystřec ,14 61 Česká Rybná 402 8,09 50 České Petrovice 149 6,27 24 Dlouhoňovice 748 3, Hejnice 215 4,83 45 Helvíkovice ,71 42 Jablonné nad Orlicí , Jamné nad Orlicí ,60 65 Kameničná 340 5,84 58 Klášterec nad Orlicí ,98 51 Kunvald ,32 35 Letohrad , Líšnice ,48 68 Lukavice , Mistrovice 612 4, Nekoř ,94 82 Orličky 284 8,67 33 Pastviny 342 8,35 41 Písečná 506 8,82 57 Sobkovice 232 3,66 63 Studené 150 5,44 28 Šedivec 208 3,89 54 Těchonín ,99 32 Verměřovice 730 5, Záchlumí ,56 58 Žamberk , Žampach 295 5,56 53 SO ORP Žamberk , Zdroj: rozloha - vrstvy ÚAP, počet obyvatel - ČSÚ, data k

14 3 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí každého tématu je hodnocení indikátorů, SWOT analýza a problémy k řešení. Zpracovaná témata Horninové prostředí a geologie, Vodní režim, Hygiena životního prostředí, Ochrana přírody a krajiny, Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (ZPF a PUPFL), Veřejná dopravní a technická infrastruktura, Sociodemografické podmínky, Bydlení, Rekreace, Hospodářské podmínky. Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Žamberk jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí, resp. katastrů. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) i nižších jednotek uvnitř SO ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně: Pardubický kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Žamberk, ostatní SO ORP Pardubického kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP, okres Ústí nad Orlicí, do kterého spadá SO ORP Žamberk. 14

15 3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Geologický a geomorfologický profil území Z hlediska regionálně geomorfologického členění náleží převážná část zájmového území do krkonošskojesenické soustavy a její orlické podsestavy. Z geomorfologického hlediska náleží SO ORP Žamberk ke geomorfologickým celkům Orlické hory (a jejímu podcelku Mladkovská vrchovina) a Podorlická pahorkatina (geomorfologický podcelek Žamberská pahorkatina). Pouze velmi okrajově sem zasahují na severovýchodě Kladská kotlina (Kralická brázda) a v jihozápadní části výběžek České tabule a to podsoustavou Východočeské tabule. Orlické hory patří jako geomorfologický celek do Krkonošsko-jesenické (Sudetské) soustavy a prošly s ní společným vývojem od starohor do přítomnosti. Celé pásmo Orlických hor od státní hranice nad Olešnicí v Orlických horách po jižní úbočí Bukové hory nad Heřmanicemi (mimo CHKO) je dlouhé 55 km, jeho šířka kolísá mezi 3 až 8 km. Celkově se jedná o plochou hornatinu převážně v povodí Divoké a Tiché Orlice. Střední výška je 713,0 m a střední sklon Hluboko zaříznutá údolí vodních toků s místy se nacházejícími kryogenními skalními tvary. Od Bartošovic směrem k Mladkovu a Klášterci nad Orlicí se rozkládá Mladkovská vrchovina. Severní část vrchoviny tvoří plochý hřbet Žambereckých lesů, sklánějící se rovnoměrně k jihu mezi Údolíčkem a Bartošovicemi v Orlických horách. Sklon svahů k Divoké Orlici u Ostrova a Zemské brány je již mnohem prudší. Průlomové údolí Divoké Orlice od pohraničního mostu u Zemské brány k hornímu okraji Klášterce v Potocích je sice sotva 4 km dlouhé, vyniká však nejen prudkým spádem, ale i skalními útvary na březích a mohutnými balvany v řečišti. Vodní tok se mezi mnohametrovými balvany tříští a vytváří kaskády peřejí s hlubokými tůněmi. Eroze, víření vody a unášené valouny vymlely v balvanu ležícím poblíž levého břehu pod největšími skalními bloky ojedinělý obří hrnec, protažený po proudu na 50 cm při šířce 25 cm a hloubce 20 cm. Ojedinělé skupiny skal sbíhají ze strání po obou březích. Největší z nich jsou tzv. Ledříčkovy skály na pravém břehu. Z geologického hlediska jsou Orlické hory tvořeny převážně souborem starohorních hornin pocházejících z doby před více než 570 mil. lety. Tehdy měly podobu sedimentů usazujících se na dně pradávných moří. Usazeniny se po dlouhých procesech přeměnily na metamorfity - ruly, svory, fylity, amfibolity aj., tvořící současný geologický podklad většiny území CHKO. Při hercynském vrásnění pronikla do klenby roztavená hornina dnešních granodioritových těles (Špičák). Povrch byl dále zaoblován větrem, deštěm a střídáním teplot. V období křídy (před mil. lety) území znovu pokleslo a jeho většina byla zalita mořem. V době třetihorního saxonského vrásnění (před 65-2 mil. lety) došlo k oživení starých zlomů a vyzdvižení oblasti Orlických hor. Ve čtvrtohorních dobách ledových na hřebeni výrazně působilo mrazové zvětrávání, které dalo vznik mrazovým srubům, kamenným mořím a suťovým rozpadům. Poměrně malá pestrost geologického podloží Orlických hor se projevila tím, že zde nebyl zjištěn výskyt ekonomicky významných zásob nerostných surovin. Podorlická pahorkatina zaujímá poměrně rozsáhlé území protažené od severozápadu (mezi Hronovem a Červeným Kostelcem) k jihovýchodu v délce 110 km a šířce km. Tvoří předěl mezi Orlickými horami, Zábřežskou vrchovinou a Českou tabulí. Jde o členitou pahorkatinu s nejvyšší horou Špičákem (841 m n.m). Převažuje tektonicky porušený erozně denudační reliéf ker, hrástí, antiklinál a synklinál na horninách krystalinika, hlubinných vyvřelin, permu a svrchní křídy. Geologicky velmi pestrá oblast budovaná krystalickými horninami a prvohorními, druhohorními místy i třetihorními sedimenty. Podorlická pahorkatina se dále dělí do tří podcelků (Náchodská vrchovina, Žamberská pahorkatina a Moravskotřebovská pahorkatina), přičemž do sledovaného území zasahuje pouze Žamberská pahorkatina. Ta je charakteristická méně členitým reliéfem. Jedná se o mírně zvlněnou plošinu s ojediněle se vyskytujícími svahy. Výjimkou jsou údolí Zdobnice a Říčky v oblasti jejich soutoku s více než stometrovými údolními srázy. Na geologické stavbě území se podílejí horniny druhohorního a čtvrtohorního stáří. Jsou to opuky a slínovce, křídové slíny a nevápnité nivní uloženiny. Celková plocha je 411,95 km 2, střední výška 455,8 m a střední sklon Z hlediska geologické charakteristiky lze na zájmovém území zastihnout dle regionálního geologického členění tři základní jednotky Českého masívu: krystalinikum - prevariské paleozoikum (součást spodní 15

16 stavby), svrchní karbon - perm a křídu (součásti svrchní stavby). Spodní stavbu reprezentují tři jednotky orlicko-sněžnické části lužické oblasti. Nejrozsáhlejší část představuje orlicko-sněžnické krystalinikum vystupující ve východní části zájmového území (tj. severovýchodně od linie Jablonné nad Orlicí - Klášterec nad Orlicí). Tato skupina obsahuje různé typy rul, ortorul a migmatitů. Další jednotkou ležící patrně v nadloží orlicko-sněžnického krystalinika je stroňská skupina s výskyty v okolí Klášterce nad Orlicí a Vlčkovic. Základními horninami této skupiny jsou dvojslídné svory, popř. lepidoblastické ruly s polohami mramorů, kvarcitů, metalyditů, grafitických hornin a různých metabazitů. Poslední jednotkou spodní stavby je zábřežské krystalinikum zasahující do zájmového území svým severozápadním výběžkem jižně od linie Mistrovice - Jablonné nad Orlicí. Typickými horninami, které zde lze nalézt jsou zábřežské drobové ruly až svory s vložkami křemenných dioritů. Permokarbonské sedimentární horniny (pískovce, jílovce a slepence) v zájmovém území náleží orlické pánvi. Na severu její hranici tvoří linie Žamberk - Potštejn, východo severovýchodní hranice je tektonická - tzv. kyšperský zlom probíhající od Žamberka k Moravské Třebové. Západním a jižním směrem přesahuje orlická pánev hranice zájmového území (k Potštejnu, Letovicím a Jevíčku). Zbylou část zájmového území překrývají křídové sedimenty. Česká křídová tabule je zde zastoupena labským vývojem, pro který jsou typické pískovce, jílovce a zvláště vápnité pelity. Obrázek č : Geologická struktura území SO ORP Žamberk Legenda proterozoické horniny assyntsky zvrásněné s různě silným variským přepracováním (břidlice, fylity, svory až pararuly) granitoidy assyntské (žuly, granodiority) terciérní horniny (písky, jíly) žuly (granitová řada) Zdroj: vulkanické horniny zčásti metamorfované proterozoické až paleozoické (amfibolity, diabasy, melafyry, porfyry) mezozoické horniny (pískovce, jílovce) kvartér (hlíny, spraše, písky, štěrky) permokrabonské horniny (pískovce, slepence, jílovce) 16

17 3.1.2 Těžba nerostných surovin Na území SO ORP Žamberk se nachází několik výhradních ložisek nerostných surovin a také 3 prognózní zdroje nerostných surovin, a to zejména ložiska ruly a žuly. v Záchlumís těží Baryt, v Bystřeci a Verměřovicích štěrkopísky. Těžba probíhá pouze na některých ložiscích, a to v Bystřeci, Mistrovicích a Záchlumí. V těchto třech případech se jedná o ložiska stavebního kamene. Pro ochranu většiny těchto výhradních ložisek nerostných surovin byla vymezena chráněná ložisková území. Tabulka č : Ložiska nerostných surovin v SO ORP Žamberk Obec Číslo Název ložiska ložiska Typ ložiska Těžba Nerost Bystřec Bystřec Výhradní Současná rula bilancované ložisko povrchová Bystřec Bystřec Výhradní Současná rula bilancované ložisko povrchová Bystřec Jablonné nad Orlicí Výhradní bilancované ložisko Dřívější povrchová granodiorit, amfibolit, rula Bystřec, Horní Výhradní Dosud štěrkopísek Verměřovice Čermná bilancované ložisko netěženo Česká Litice nad Výhradní Dřívější žula, granodiorit Rybná, Záchlumí Orlicí bilancované ložisko povrchová Mistrovice Mistrovice Výhradní bilancované ložisko Současná povrchová křemenný diorit, amfibolit, rula Sobkovice, Bořitov Schválené prognózní Dosud rula Studené netěženo Studené Studené Schválené prognózní Dosud rula netěženo Záchlumí Bohousová Výhradní Dosud baryt bilancované ložisko netěženo Záchlumí Bohousová Schválené prognózní Dosud rula netěženo Záchlumí Litice nad Výhradní Současná žula, granodiorit Orlicí Záchlumí Litice nad Orlicí-Ch Zdroj: Data ÚAP, 2010 bilancované ložisko Výhradní bilancované ložisko povrchová Dosud netěženo granodiorit, rula Pro potřeby těžby nerostných surovin je zde také (dle údajů uvedených na mapovém portálu Cenia) vymezeno několik dobývacích prostorů, a to v obcích Záchlumí (Litice nad Orlicí těžený, Česká Rybná - netěžený), Bystřec (těžený a netěžený) a Mistrovice (těžený). 17

18 Obrázek č : Těžba nerostných surovin v SO ORP Žamberk Zdroj: Data ÚAP, Sesuvná a poddolovaná území Poddolované a sesuvné území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Na území SO ORP Žamberk je evidován velký počet sesuvných území většinou menšího rozsahu. Nacházejí se především na území obcí Dlouhoňovice, Hejnice, Helvíkovice, Klášterec nad Orlicí, Kunvald, Letohrad, Nekoř, Písečná, Rybná, Záchlumí, Žamberk, apod. V řadě obcí zasahují tyto lokality do zastavěného území, což představuje riziko pro stávající zástavbu (Česká Rybná, Dlouhoňovice, Hejnice, Helvíkovice, Klášterec nad Orlicí, Kunvald, Letohrad, Líšnice, Lukavice, Mistrovice, Nekoř, Pastviny, Písečná, Šedivec, Záchlumí a Žamberk). Naopak na území obcí České Petrovice, Těchonín, Sobkovice, Verměřovice, Bystřec, Jamné nad Orlicí a Orličky nejsou evidována žádná sesuvná území. Poddolovaná území jsou evidována pouze tři, a to na území obce Záchlumí a Verměřovice, avšak mimo zastavěného území obce. Nepředstavuje tedy vyšší riziko nebo omezení pro rozvoj obce. 18

19 3.1.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Ve sledovaném území se nachází větší množství ložisek nerostných surovin (stavební kámen), která představují místní zdroj surovin. V území je minimální výskyt poddolovaných území, která navíc nepředstavují riziko pro rozvoj obcí. Na území obcí České Petrovice, Těchonín, Sobkovice, Verměřovice, Bystřec, Jamné nad Orlicí a Orličky nejsou evidována žádná sesuvná území. U většiny výhradních ložisek nerostných surovin jsou také vymezena chráněná ložisková území. PŘÍLEŽITOSTI Zajištění poptávky po nerostných surovinách z místních zdrojů. SLABÉ STRÁNKY Vysoký výskyt sesuvných území, přičemž velká část z nich se nachází přímo ve stávající zástavbě nebo její blízkosti a mohou představovat riziko a omezení pro rozvoj obcí (obce Česká Rybná, Dlouhoňovice, Hejnice, Helvíkovice, Klášterec nad Orlicí, Kunvald, Letohrad, Líšnice, Lukavice, Mistrovice, Nekoř, Pastviny, Písečná, Šedivec, Záchlumí a Žamberk)..). HROZBY Změnou klimatu může dojít k vyšším srážkám a tím i k aktivaci sesuvů a ohrožení stávající zástavby Problémy k řešení Přesná lokalizace sesuvných území a zjištění míry rizika a omezení využití území a případné určení opatření a vhodného využití těchto lokalit. Dodržování zásad ochrany ložisek nerostných surovin. Minimalizace negativního vlivu případné další těžby nerostných surovin na složky životního prostředí (zábor zemědělského půdního fondu, ochrana vod, ochrana přírody, doprava) při současném respektování potřeby dostatečného množství surovin. 19

20 3.2 VODNÍ REŽIM Všechny vodní zdroje na území SO ORP Žamberk zasahují do povodí Labe. Území SO ORP Žamberk zaujímá 281,5 km 2 oblasti povodí. Z hlediska geomorfologických poměrů má v povodí Labe největší vodohospodářský význam Krkonošsko - jesenická subprovincie (do níž spadá i zájmová oblast) v severní a východní části území, pokrývající téměř 30 % plochy oblasti povodí. Je významnou středoevropskou pramenní oblastí s nadprůměrnými srážkami a odtoky. Hydrogeologické poměry v oblasti povodí Horního a středního Labe jsou heterogenní a z pohledu managementu podzemních vod složité a významné. Na souvrství svrchní křídy a sedimenty říčních náplavů jsou vázány důležité zdroje podzemních vod s vhodnými podmínkami pro významnější odběry. Povodí Horního a středního Labe má charakter kotliny, v jejímž středu se rozkládá křídová pánev s pokryvem čtvrtohorních sedimentů. Kotlinu ohraničují horská pásma krystalinika, která při úpatí přecházejí v permokarbonské pánve zasahující pod křídu. Zájmovou oblast tedy tvoří hydrogeologické rajóny křídové pánve, permokarbonských pánví a krystalinika. Křídová pánev pokrývá hlavní část oblasti povodí. Ve výplni pánve se nacházejí až 4 vrstevní kolektory značného plošného rozsahu s živým oběhem podzemních vod. Proto v rajonech křídové pánve jsou vodohospodářsky nejvýznamnější zdroje podzemních vod, které umožňují velké soustředěné vodárenské odběry. Podle stylu zvodnění lze křídové rajóny rozdělit do čtyř skupin centrální, východní, jižní a západní. Zájmové oblast se řadí do východní skupiny, kde jsou křídové vrstvy vytvarovány do systému zlomových vrás. Strukturní zdvihy a zlomy dělí tuto část pánve do dílčích pánví s uzavřeným artéským oběhem vody. V permokarbonských pánvích je podzemní voda rozptýlena do velkého počtu neurčitě ohraničených puklinových kolektorů. Oběh vody není v pánvi souvislý, ale je rozčleněn do jednotlivých zlomových ker. Proto rajony nejsou vodohospodářsky tak významné jako mladší sedimenty. Krystalinikum neobsahuje kolektory, jedinou propustnou vrstvou je přípovrchová zóna periglaciálního rozvolnění puklin spojená s pokryvnými útvary. Dosahuje hloubky až několika desítek metrů. Podzemní odtok v krystaliniku horských masivů s výškou nad 700 m n.m. je velmi vysoký (>10 l/s/km 2 ), díky vyšším srážkovým úhrnům. Oběh podzemní vody sleduje morfologii povrchu terénu, podzemní voda proudí shodně s povrchovým odtokem. Oblast povodí Horního a středního Labe odtokově vystihuje profil Brandýs nad Labem. Zde dosahuje dlouhodobý průměrný průtok Labe ( ) 101m 3.s -1, což odpovídá specifickému odtoku dlouhodobého průměrného průtoku 7,7 l.s -1.km -2. Místní rozdíly ve srážkách způsobují značné rozdíly ve specifických odtocích v dlouhodobém průměru. Zatímco v povodích jako je Horní Labe, Úpa, Orlice, Jizera, Smědá, Lužická Nisa a Stěnava přesahují specifické odtoky 10 l.s -1.km -2 (v menších hydrologických jednotkách l.s -1.km -2 ) klesají v nížinách až pod 3 l.s -1.km -2 (např. Brslenka, Mrlina a Mratínský potok). V horských oblastech - zejména Krkonoších a Orlických a Jizerských horách se tvoří převážná část odtoků, nížinné oblasti jsou odkázány na přítoky z těchto oblastí. Klimatické poměry oblasti povodí se mění v závislosti na morfologické pestrosti a nadmořské výšce. Srážky jsou v oblasti povodí velmi nerovnoměrné v závislosti na nadmořské výšce a orografickém členění. Průměr srážek v celém povodí dosahuje hodnoty 705 mm. V nejvyšších nadmořských výškách oblasti povodí dosahuje roční průměr srážek až mm a naopak v nížinách je roční průměr srážek do 600 mm. Značné rozdíly jsou i v hustotě říční sítě. Průměrná hustota v oblasti povodí je 0,7 km/km 2 (tedy mírně nad celostátní průměr). Hlavním vodním tokem ve SO ORP je Orlice (Divoká Orlice, Tichá Orlice). Dále se jedná o menší toky jako Libchavský potok, Lukavický potok, Lukavice, Rokytenka, Kameničná, Horský potok, Čermná, Studenský potok, Červený potok, Hraniční potok, Vítanovský potok, Bystřecký potok, Orličský potok, Těchonínský potok, Černovický potok a další. 20

21 Orlice se vlévá do Labe v Hradci Králové. Plocha jejího povodí měří 2036 km 2, je tedy srovnatelná s plochou povodí Labe nad soutokem s Orlicí (2124 km 2 ). Orlice vzniká ze dvou zdrojnic. Divoká Orlice pramení v Orlických horách ve výšce 790 m n.m. v Polsku severovýchodně od Velké Deštné. Teče 5,7 km na polském území, pak tvoří v délce 26 km česko-polskou státní hranici a u Zemské brány se stáčí do českého vnitrozemí. Z celkové plochy povodí 807 km 2 leží 71 km 2 na polském území. Tichá Orlice pramení ve východním výběžku Orlických hor na západním svahu Jeřábu ve výšce 760 m n.m. Celková plocha jejího povodí je 755 km 2, z toho 0,7 km 2 na polském území. Od soutoku obou zdrojnic pokračuje Orlice nížinou východně od Hradce Králové, kde se vlévá do Labe v nadmořské výšce 225 m n.m.. V profilu Týniště nad Orlicí dosahuje dlouhodobý průměrný průtok Orlice ( ) 19,1 m 3.s -1 (plocha povodí 1591 km 2 ), což odpovídá specifickému odtoku dlouhodobého průměrného průtoku 12 l.s - 1.km -2 (Q min 4,9 m 3.s -1, Q max 175 m 3.s -1 ). Na Divoké Orlici leží přehrada Pastviny a vyrovnávací nádrž Pastviny II. Účelem vodního díla Pastviny je částečná ochrana území pod hrází před povodněmi, nalepšování průtoku v níže ležícím úseku řeky, energetické využití vody, zajištění minimálního průtoku v řece Divoká Orlice, rekreace, vodní sporty a sportovní rybaření. Celkový objem nádrže (celkový prostor) činí 0,011 km 3, zatopená plocha (celkový prostor) je 0,92 km 2, průměrný dlouhodobý roční průtok je 3,6 m 3.s -1 a průtok Q 100 je 204 m 3.s -1. Na území SO ORP se nenachází mnoho vodních ploch, nejvýznamnějších je již zmiňovaná vodní nádrž Pastviny. Dále se jedná o menší vodní plochy např. Zámecký rybník, Helvíkovický rybník, Dymlovský rybník, a menší nádrže v okolí Červené, Dluhoňovic nebo Letohradu. Na území SO ORP jsou vyhlášeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Jedná se o CHOPAV Východočeská křída, která zaujímá západní část území SO ORP a konkrétně se dotýká území 9 obcí (Dlouhoňovice, Hejnice, Žampach, Kameničná, Česká Rybná, Písečná, Helvíkovice, Záchlumí a Žamberk). Dále se jedná o CHOPAV Žamberk Králíky, která zaujímá území SO ORP od severozápadu k jihovýchodu a konkrétně se dotýká území 18 obcí (Sobkovice, Šedivec, Jablonné nad Orlicí, Mistrovice, Studené, Kameničná, České Petrovice, Pastviny, Orličky, Jamné nad Orlicí, Helvíkovice, Nekoř, Líšnice, Žamberk, Klášterec nad Orlicí, Bystřec, Těchonín a Kunvald). Malou část území SO ORP na severu zaujímá CHOPAV Orlické hory. Konkrétně se jedná o území 2 obcí (Klášterec nad Orlicí a Kunvald). 21

22 Obrázek č : Základní přehled SO ORP Žamberk Zdroj:, Vodní režim v krajině Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. 22

23 Tabulka č : Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí Obec Plocha sklonité orné půdy (ha) Plocha orné půdy (ha) Podíl sklonité orné půdy z orné půdy celkově (%) Bystřec 245,42 655,85 37,42 Česká Rybná 64,52 206,51 31,24 České Petrovice 18,13 182,86 9,91 Dlouhoňovice 2,70 18,23 14,81 Hejnice 31,34 83,36 37,60 Helvíkovice 20,43 425,35 4,80 Jablonné nad Orlicí 19,27 46,23 41,68 Jamné nad Orlicí 183,45 352,68 52,02 Kameničná 5,72 254,98 2,24 Klášterec nad Orlicí 88,69 411,68 21,54 Kunvald 48,39 948,97 5,10 Letohrad 77,76 564,69 13,77 Líšnice 42,02 542,95 7,74 Lukavice 22,61 580,17 3,90 Mistrovice 25,03 133,70 18,72 Nekoř 110,39 439,49 25,12 Orličky 105,26 148,48 70,89 Pastviny 46,03 202,69 22,71 Písečná 71,01 257,69 27,56 Sobkovice 35,18 100,08 35,15 Studené 31,83 88,56 35,94 Šedivec 7,18 203,73 3,52 Těchonín 66,18 128,74 51,41 Verměřovice 28,37 226,85 12,51 Záchlumí 35,38 392,67 9,01 Žamberk 26,89 435,38 6,18 Žampach 19,25 122,49 15,72 SO ORP Žamberk 1478, ,06 18,13 Zdroj:, 2010 Poznámka: LPIS (registr půdy) je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně evidencí využití zemědělské půdy. LPIS vznikal na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství na přelomu let 2003 a Ke spuštění došlo 21. března Data v původním RURÚ (2008) vznikla nad tehdy jedinými dostupnými daty z přelomu let 2003 a 2004, kdy LPIS teprve začínal. Z toho pramení rozdíly v analýze sklonité orné půdy ve srovnání s dnešním aktuálním stavem. Pro tuto aktualizaci byl použity data z již veřejně přístupného registru půdy (plpis) aplikace určena široké veřejnosti a byla spuštěna Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která uvolnila data LPIS pro veřejnost. Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Bystřec a to t245,42 ha. Toto množství činí 37,42 % veškeré orné půdy na území obce. Obdobně nepříznivá situace je na území obcí Jamné nad Orlicí 183,45 ha (52,02 %), Nekoř 110,39 ha (25,12 %), Orličky 105,26 ha (70,89 %), Klášterec nad Orlicí 88,69 ha (21,54 %), Letohrad 77,76 ha (13,77 %), Písečná 71,01 ha (27,56 %), Těchonín 66,18 ha (51,41 %) a Česká Rybná 64,52 ha (31,24 %). V těchto obcích je prioritou identifikovat tyto pozemky a navrhnout potřebná opatření (možno využít KPÚ) a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně. Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být 23

24 při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Na území SO ORP Žamberk zasahují záplavové území Q 100 tří vodních toků Divoká Orlice, Rokytenka, Tichá Orlice. Záplavové území Q 100 Divoké Orlice zasahuje 364,89 ha do území obcí Helvíkovice, Líšnice, Nekoř, Záchlumí a Žamberk. Záplavové území Q 100 Rokytenky zasahuje 104,33 ha do území obcí Kunvald, Kameničná a Žamberk. Záplavové území Q 100 toku Tiché Orlice zasahuje 371,69 ha do území obcí Bystřec, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Letohrad, Mistrovice, Sobkovice, Studené, Těchonín a Verměřovice. Tabulka č : Plocha záplavových území Q 100 na území jednotlivých obcí Obec Vodní tok (Q 100 ) Zaplavená plocha při Q 100 (ha) Bystřec Tichá Orlice 2,45 Česká Rybná - - České Petrovice - - Dlouhoňovice - - Hejnice - - Helvíkovice Divoká Orlice 76,72 Jablonné nad Orlicí Tichá Orlice 30,26 Jamné nad Orlicí Tichá Orlice 5,94 Kameničná Rokytenka 0,01 Klášterec nad Orlicí - - Kunvald Rokytenka 57,11 Letohrad Tichá Orlice 153,56 Líšnice Divoká Orlice 78,62 Lukavice - - Mistrovice Tichá Orlice 11,49 Nekoř Divoká Orlice 35,46 Orličky - - Pastviny - - Písečná - - Sobkovice Tichá Orlice 17,11 Studené Tichá Orlice 10,45 Šedivec - - Těchonín Tichá Orlice 31,83 Verměřovice Tichá Orlice 108,60 Záchlumí Divoká Orlice 82,15 Divoká Orlice 91,94 Žamberk Rokytenka 47,21 Žampach - - Zdroj: DIBAVOD VÚV T.G.M., 01/2010 Pozn.: K nebyla k dispozici data ÚAP, proto byla jako zdroj použita databáze DIBAVOD. 24

25 Obrázek č : Záplavové území Q 100 na území SO ORP Žamberk Zdroj: DIBAVOD VÚV T.G. M., 01/ Stav povrchových a podzemních vod Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Útvary povrchových vod tekoucích a jejich klasifikace do tříd rizikovosti z hlediska ekologického a chemického stavu na území SO ORP jsou zachyceny v následující tabulce a obrázcích. 25

26 Tabulka č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích Ekologický stav Chemický stav Obec "nejistý" "rizikový" "nejistý" "rizikový" Bystřec Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Kameničná Klášterec nad Orlicí Kunvald Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice Nekoř Orličky Pastviny Písečná Sobkovice Studené Šedivec Těchonín Verměřovice Záchlumí Žamberk Žampach SO ORP Žamberk Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2004 Pozn.: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů (ekologický stav/ekologický potenciál a chemický stav) na území jednotlivých obcí je vyjádřené jako procento délky útvarů povrchových vod tekoucích s hodnocením rizikový a nejistý. Na území SO ORP je jako rizikový klasifikováno 68 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu (nejvíce Bystřec, Česká Rybná, Helvíkovice, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Kameničná, Mistrovice, Orličky, Sobkovice, Těchonín, Verměřovice a Záchlumí 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích) a 48 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu (nejvíce Bytřec, Hejnice, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Lukavice, Mistrovice, Orličky, Písečná, Sobkovice, Šedivec, Těchonín a Žampach 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích). Na území SO ORP nejsou klasifikovány žádné útvary povrchových vod tekoucích jako nerizikový z hlediska ekologického stavu/ potenciálu, ani z hlediska chemického stavu. Jako nejistý je v SO ORP klasifikováno 32 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a z hlediska chemického stavu 52 % délky útvarů povrchových vod tekoucích. 26

27 Nejistoty hodnocení: Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích způsobuje nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosažení environmentálních cílů. Na menším území tudíž může být sledovaný datový soubor statisticky méně spolehlivý z hlediska reprezentativnosti pro charakterizaci dostatečného podílu vodních útvarů v jednotlivých oblastech povodí. Obrázek č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu Zdroj: HEIS VÚV T.G.M.,

28 Obrázek č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vertikální průmět těchto vrstev s vyznačením rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu je uveden na následujících obrázcích. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový a nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. 28

29 Tabulka č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu % plochy útvarů podzemních vod s hodnocením "rizikový" Obec Kvantitativní stav Chemický stav Bystřec 0 17 Česká Rybná 1 1 České Petrovice 0 0 Dlouhoňovice 0 0 Hejnice 17 0 Helvíkovice 0 0 Jablonné nad Orlicí 0 0 Jamné nad Orlicí 0 0 Kameničná 0 0 Klášterec nad Orlicí 0 0 Kunvald 0 0 Letohrad 0 49 Líšnice 0 0 Lukavice 0 0 Mistrovice 0 31 Nekoř 0 5 Orličky 0 0 Pastviny 0 0 Písečná 0 0 Sobkovice 0 0 Studené 0 0 Šedivec 0 19 Těchonín 0 0 Verměřovice 0 99 Záchlumí 1 1 Žamberk 0 0 Žampach 34 0 SO ORP Žamberk 1 8 Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2004 Na celém území SO ORP je klasifikováno jako rizikový 1 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (Česká Rybná a Záchlumí 1 %, Hejnice 17 % a Žampach 34 % plochy útvarů podzemních vod) a 8 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (nejvíce Verměřovice 99 % plochy útvarů podzemních vod). Jako nerizikový je klasifikováno 99 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (u většiny obcí ve SO ORP jde o 100 % plochy útvarů podzemních vod) a 92 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (u většiny obcí ve SO ORP jde o 100 % plochy útvarů podzemních vod). 29

30 Obrázek č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004 Obrázek č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu Zdroj: HEIS VÚV T.G.M.,

31 3.2.3 Indikátory Vodní režim v krajině Celkem se v SO ORP Žamberk nachází 1478,43 ha nadměrně sklonitých pozemků s ornou půdou. Z celkové výměry orné půdy v SO ORP Žamberk (8 155 ha) tyto nevhodné pozemky činí 18 %. Nulové nebo tak nepatrné množství sklonitých pozemků s ornou půdou, že lze tyto území označit za cílový stav, se nevyskytuje v žádné z obcí. Z hlediska využití zemědělské půdy na svažitých pozemcích tak není dosaženo ideálního stavu a přiblížení se přirozenému vodnímu režimu v krajině a tím snížení rizika výskytu extrémních odtokových jevů na těchto územích. Velké množství svažitých pozemků orné půdy se nachází na území obcí Bystřec, Orličky, Jamné nad Orlicí, Nekoř, Letohrad, Písečná, Těchonín, Česká Rybná a Klášterec nad Orlicí. V těchto obcích je nutné identifikovat tyto pozemky a navrhnout potřebná opatření (možno využít KPÚ) a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně. Hodnocení indikátoru vodní režim: -2 na území obce se nachází více než 60 ha sklonité orné půdy -1 na území obce se nachází ha sklonité orné půdy 0 na území obce se nachází 20 39,99 ha sklonité orné půdy 1 na území obce se nachází 1 19,99 ha sklonité orné půdy 2 na území obce se nachází méně než 1 ha sklonité orné půdy Stav povrchových a podzemních vod Na území SO ORP jsou místně zaznamenány útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací rizikový (68 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a 48 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu) a ve smyslu hodnocených indikátorů zde nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod. Na území SO ORP není jako nerizikový identifikován žádný útvar povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu ani z hlediska chemického stavu. Skutečný stav v hodnocení rizikových útvarů však může být horší, protože mnoho útvarů povrchových vod tekoucích je klasifikováno jako nejistý z důvodu nedostatku primárních dat (32 % ekologický stav/potenciál a 52 % chemický stav). Místně na sledovaném území nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod (1 % plochy útvarů podzemních vod je hodnoceno jako rizikový z hlediska kvantitativního a 8 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu). Jako nerizikový je klasifikováno 99 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 92 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu. Hodnocení indikátoru stav povrchových a podzemních vod: -2 na území obce se nachází útvary povrchových i podzemních vod s klasifikací rizikový -1 na území obce se nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací rizikový 0 na území obce se většinově nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nejistý 1 na území obce převažují útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nerizikový 2 na území obce převažují útvary povrchových a podzemních vod s klasifikací nerizikový Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátorů, je částečně přijatelný na území obcí Kunvald a Pastviny. Nepřijatelný stav je na území obcí Dlouhoňovice, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Orličky, Sobkovice, Studené, Šedivec a Těchonín, obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Bystřec, Hejnice, Letohrad, Mistrovice, Verměřovice a Žampach. Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody. 31

32 Tabulka č : Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů Obec Plocha sklonité orné půdy Stav povrchových a hodnoty (ha) hodnocení podzemních vod Bystřec 245, Česká Rybná 64, České Petrovice 18, Dlouhoňovice 2, Hejnice 31, Helvíkovice 20, Jablonné nad Orlicí 19, Jamné nad Orlicí 183, Kameničná 5, Klášterec nad Orlicí 88, Kunvald 48, Letohrad 77, Líšnice 42, Lukavice 22, Mistrovice 25, Nekoř 110, Orličky 105, Pastviny 46, Písečná 71, Sobkovice 35, Studené 31, Šedivec 7, Těchonín 66, Verměřovice 28, Záchlumí 35, Žamberk 26, Žampach 19, Zdroj:,

33 Obrázek č : Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy Zdroj:, 2010 Obrázek č : Hodnocení obcí dle stavu povrchových a podzemních vod Zdroj:,

34 3.2.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Částečně přijatelný stav z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody je na území obcí Kunvald a Pastviny. PŘÍLEŽITOSTI Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí. Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (území s vysokým podílem sklonité orné půdy). SLABÉ STRÁNKY Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody (nepřijatelný stav je na území obcí Dlouhoňovice, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Orličky, Sobkovice, Studené, Šedivec a Těchonín, obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Bystřec, Hejnice, Letohrad, Mistrovice, Verměřovice a Žampach). Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné půdy na sklonitých pozemcích především na území obcí Bystřec, Orličky, Jamné nad Orlicí, Nekoř, Letohrad, Písečná, Těchonín, Česká Rybná a Klášterec nad Orlicí. Na území obcí Helvíkovice, Líšnice, Nekoř, Záchlumí, Žamberk, Kunvald, Kameničná, Bystřec, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Letohrad, Mistrovice, Sobkovice, Studené, Těchonín a Verměřovice zasahuje záplavové území Q 100. HROZBY Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích a způsobující nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosažení environmentálních cílů. Udržení zabezpečenosti kvalitních zdrojů pitné vody. Nutnost zlepšení morfologie vodních toků, neprůchodnost vodních toků pro ryby a další živočichy. Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s vyšším podílem sklonité orné půdy především na území obcí Bystřec, Orličky, Jamné nad Orlicí, Nekoř, Letohrad, Písečná, Těchonín, Česká Rybná a Klášterec nad Orlicí. 34

35 3.2.5 Problémy k řešení V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž...). Jedná se především o obce Bystřec, Orličky, Jamné nad Orlicí, Nekoř, Letohrad, Písečná, Těchonín, Česká Rybná a Klášterec nad Orlicí, dále pak obce Kunvald, Líšnice a Pastviny. V obcích, kde hladina Q 100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku). Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání. Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti. 35

36 3.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ovzduší Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: významné stacionární průmyslové a technologické zdroje (SO 2, NO x, TZL, CO), doprava (NO x, TZL, VOC, CO), zemědělství (NH 3, TZL) a plošné zdroje vč. lokálních topenišť (SO 2, TZL, VOC). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovněž aktuální meteorologické podmínky. Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (SO ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedené na konkrétním území, např. v působnosti pověřeného stavebního úřadu, se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (zvláště v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů). V rámci Pardubického kraje byly v uplynulých letech nejvýznamnějšími zdroji emisí látek znečišťujích ovzduší zvláště velké spalovací zdroje ČEZ, a.s. Elektrárny Opatovice, a.s. (oxid siřičitý a oxidy dusíku, zdroj VOC), ČEZ, a.s. Elektrárna Chvaletice (VOC, oxid siřičitý a oxidy dusíku), Synthesia, a.s. a Paramo, a.s. (významné zdroje řady znečišťujících látek), Holcim, a.s. (oxidy dusíku), Saint Gobain Vertex, a.s. (oxidy dusíku). Uvedené společnosti jsou zároveň významnými původci tuhých znečišťujících látek a v případě spalovacích zdrojů rovněž největšími původci emisí těžkých kovů a významnými původci emisí perzistentních organických polutantů. Kromě emisí z velkých a zvláště velkých zdrojů emisí v širší oblasti kraje a emisí ze silniční dopravy jsou místně významným zdrojem emisí lokální topeniště. V souvislosti s růstem cen zemního plynu a elektřiny se mnohé domácnosti vracejí ke spalování méně kvalitních paliv, biomasy, mnohdy i komunálního odpadu v mnohdy nevhodných spalovacích zařízeních (kotle, krby). Lokální topeniště se podílejí na znečištění ovzduší přímo v tzv. dýchací vrstvě atmosféry a zejména v zimních měsících, při inverzním počasí, jsou významným producentem tuhých znečišťujících látek a široké škály organických látek (velice nebezpečné pro své škodlivé účinky). V současné době není plynofikace díky nezájmu části obyvatel řešením a potenciál ve snížení emisí spočívá spíše v modernizaci spalovacích zařízení domácností (kotlů), snížení spotřeby energie (zateplení) a využívání obnovitelných zdrojů energie (solární energie). Z hlediska územního plánování je však důležité podporovat územní potřeby výstavby veřejné technické infrastruktury (plynofikace) s delším časovým horizontem, s ohledem na nepředvídatelný cenový vývoj energií Plocha území s překročenými imisními limity a cílovými imisními limity pro ochranu zdraví obyvatel Látky znečišťující ovzduší, pro které je sledováno překročení imisních limitů: SO 2, PM 10, NO 2, benzen a překročení cílových imisních limitů: As, Cd, benzo(a)pyren, O 3. Na území SO ORP Žamberk nebyly dle nejaktuálnějších dat překročeny imisní limity pro ochranu zdraví lidí. Jedná se o významné zlepšení oproti roku 2006, kdy byly imisní limity pro suspendované částice frakce PM 10 překročeny na 15 % území SO ORP Žamberk a pro benzo(a)pyren na 4% území SO ORP Žamberk. Podobně jako na většině území České republiky byl na celém území překročen imisní limit pro přízemní ozón. 36

37 Plocha území s překročenými imisními limity pro ochranu ekosystémů a vegetace Na území všech obcí, tj. na 100 % území SO ORP došlo v roce 2008 k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). Imisní limity pro SO 2 a NO x na ochranu ekosystémů a vegetace nebyly v roce 2008 překročeny Staré ekologické zátěže Dle dat ÚAP týkajících se starých ekologických zátěží, jejichž správcem a poskytovatelem je MŽP, jsou na území SO ORP Žamberk evidovány tyto staré ekologické zátěže viz tabulka. Většinou se jedná o staré skládky. Nacházejí se na území obcí Bystřec (1), Česká Rybná (1), Dlouhoňovice (2), Jablonné nad Orlicí (2), Klášterec nad Orlicí (5), Letohrad (6), Lukavice (1), Nekoř (1), Orličky (1), Pastviny (2), Písečná (1), Sobkovice (1), Verměřovice (1), Záchlumí (2) a Žamberk (5). Tabulka č : Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Žamberk (k roku 2010) Obec Název Obec Název Obec Název Bystřec skládka dle ČGS Letohrad skládka dle Písečná skládka dle ČGS ČGS Česká Rybná skládka dle ČGS Letohrad skládka dle ČGS Sobkovice PROGRESSA s.r.o. Dlouhoňovice Rokle Letohrad OEZ Letohrad Verměřovice skládka dle ČGS Dlouhoňovice skládka dle ČGS Letohrad skládka dle Záchlumí skládka dle ČGS ČGS Jablonné nad ISOLIT, Jablonné nad Letohrad skládka dle Záchlumí skládka dle ČGS Orlicí Orlicí ČGS Jablonné nad Za zahrádkářskou Letohrad OEZ Žamberk skládka dle ČGS Orlicí kolonií Písečná Klášterec nad Orlicí SUBEKO, a.s. - KOREK a.s. Lukavice skládka dle ČGS Žamberk Benzina s.r.o. DSPHM Žamberk Klášterec nad skládka dle ČGS Nekoř skládka dle Žamberk ZEZ Silko a.s. Orlicí ČGS Klášterec nad skládka dle ČGS Orličky skládka dle Žamberk skládka dle ČGS Orlicí ČGS Klášterec nad Klášterec nad Orlicí Pastviny skládka dle Žamberk skládka dle ČGS Orlicí ČGS Klášterec nad Orlicí Lom Pastviny skládka dle ČGS Zdroj: Data ÚAP,

38 Obrázek č : Přehled evidovaných SEZ na území SO ORP Žamberk (k roku 2010) Zdroj: Data ÚAP, Další hygienické závady území Území v dosahu liniových zdrojů emisí a hluku (viz též téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura) Osu silniční sítě na území SO ORP Žamberk tvoří silnice I. třídy I/11 vedoucí v trase (Vamberk -) Žamberk Jablonné n/o Červenovodské sedlo (- Šumperk. Silnice I/11 tvoří hlavní spojení oblasti Šumperska a Jeseníků s Hradcem Králové a Prahou a z toho důvodu je silně zatížena také tranzitní dopravou. V řešeném území negativně ovlivňuje obyvatelstvo zejména v obci Helvíkovice, městě Žamberku, osadě Bredůvka a ve městě Jablonné nad Orlicí. Průtahy vedené středem obcí bezprostředně ovlivňují kvalitu života obyvatel zvýšenou hladinou emisí látek znečišťujících ovzduší a zvýšenou hladinou hluku. Často je snížena plynulost dopravního proudu, což negativní vlivy dopravy dále zhoršuje. Míra ovlivnění území (resp. obyvatel) je závislá na intenzitě dopravy a její organizaci (plynulosti), složení dopravního proudu (podíl těžké nákladní dopravy), technickými parametry komunikací, umístění v terénu či zástavbě a existujícími opatřeními na snižování negativních vlivů dopravy (zeleň, protihlukové stěny atp.). Na území SO ORP Žamberk se nepřipravuje výstavba dálnice ani rychlostní komunikace, avšak v budoucnu se počítá s napojením Žamberka na plánovanou silnici R35 třípruhovým přivaděčem MÚK Zámrsk Choceň Žamberk. Určitou část tranzitní dopravy z I/11 ve směru Hradec Králové, Pardubice a 38

39 Praha převezme po dokončení rychlostní silnice R35, její zprovoznění však nelze očekávat dříve než po roce Řešení prohlubujících se hygienických závad v obcích na trase silnice I/11 (Helvíkovice, Žamberk, osada Bredůvka a Jablonné nad Orlicí) i na dalších komunikacích SO ORP spočívá ve vybudování obchvatů obcí a měst a zvýšením plynulosti dopravy v obcích bez realizovaného obchvatu např.: odstraněním bodových závad komunikací, preference okružního či mimoúrovňového křížení, instalace moderní signalizace, vhodná je rovněž realizace opatření na snížení negativních vlivů dopravy (emise, hluk) výsadbou pásů zeleně, odsun stavební čáry pro novou výstavbu, terénní valy a protihlukové stěny atd. Radonové riziko (zastavěné území s vysokým rizikem výskytu radonu) (podle dat ČGS mapa radonového indexu z geologického podloží) Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží. Rovněž v podzemních zdrojích pitné vody jsou v současnosti prováděna měření koncentrace radonu a následné odradonování a proto je malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy zůstává geologické podloží. Migrace radonu z místa jeho vzniku (horninové prostředí) k povrchu je závislá na řadě klimatických a pedologických faktorů ( Na území SO ORP se nachází nízká, přechodná, střední i vysoká kategorie radonového indexu z geologického podloží. Oblasti mezi Žamberkem, Letohradem a Pastvinami jsou identifikovány převážně v kategorii nízkého, místně přechodného radonového indexu. Střední kategorie radonového indexu z geologického podloží je lokalizována na severovýchodě a východě území SO ORP a jihozápadně od města Žamberk v pásu od České Rybné přes Písečnou dále na jihovýchod (Hejnice, Písečná, Žampach). Vysoká kategorie radonového indexu (vysoké riziko pronikání radonu z geologického podloží) je lokalizována na území obcí Záchlumí, Česká Rybná, Dlouhoňovice, Bystřec, Jablonné nad Orlicí, Mistrovice, Nekoř, Pastviny, Klášterec nad Orlicí. Zvýšené riziko pronikání radonu z geologického podloží je podél tektonických jevů. Podrobná mapa radonového indexu je k dispozici na Určení kategorie radonového indexu v lokálním měřítku (stavební pozemky) však není možné provádět odečtením z mapy jakéhokoliv měřítka, ale pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě tak, aby byly zohledněny lokální, mnohdy velmi proměnlivé geologické podmínky Indikátory Indikátory stavu kvality ovzduší Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní indikátory HP1 plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí HP2 plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné problémy ochrany ovzduší). Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení platných imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. 39

40 Hodnocení indikátoru stavu kvality ovzduší: -2 na území obce jsou překročeny dva nebo více imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) není plněn cílový stav indikátoru -1 na území obce je překročen imisní limit nebo cílový imisní limit pro ochranu zdraví nebo pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) není plněn cílový stav indikátoru 0 neutrální stav, hodnota 0 není vzhledem ke konstrukci indikátoru přiřazena 1 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace s výjimkou přízemního ozonu cílový stav indikátoru není plněn, ale situace se dá vzhledem k plošnému překročení imisních limitů pro ozon hodnotit spíše pozitivně 2 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace je naplněn cílový stav indikátoru Tabulka č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce 2008 Počet látek s překročením imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a Obec ochranu ekosystémů a vegetace se zahrnutím ozonu Hodnocení indikátoru HP1 (zdraví) HP2 (ekosystémy) Bystřec Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Kameničná Klášterec nad Orlicí Kunvald Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice Nekoř Orličky Pastviny Písečná Sobkovice Studené Šedivec Těchonín Verměřovice Záchlumí Žamberk Žampach Zdroj dat: ČHMÚ,

41 Obrázek č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší na území SO ORP v roce 2008 Zdroj dat: ČHMÚ 2008,

42 3.3.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY V roce 2008 nebyly překročeny hodnoty imisních limitů pro PM 10, SO 2, NO 2, benzo(a)pyren, benzen a cílového imisního limitu pro arsen a kadmium stanovené na ochranu lidského zdraví ani imisní limity pro SO 2 a NO x stanovené pro ochranu ekosystémů a vegetace. Nízká intenzita dopravy na většině komunikací SO ORP, s výjimkou některých úseků I/11, nevytváří zásadní narušení hygieny životního prostředí (emise, hluk) v obcích. PŘÍLEŽITOSTI Dopravní revitalizace centra Žamberku, včetně provedení obchvatu Žamberku a Helvíkovic a odvedení části tranzitní dopravy plánovanou rychlostní komunikací R35. Vybudování moderní dopravní infrastruktury i na území dalších obcí SO ORP. Využívání BAT v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství, úspory energií a využívání obnovitelných zdrojů energie. Výsadba účelové zeleně podél zemědělských areálů, komunikací a na návětrných stranách obcí pro snížení prašnosti v ovzduší i hluku. Sanace SEZ, identifikace a odstranění černých skládek (zamezení opětovnému vzniku). SLABÉ STRÁNKY Na celém území SO ORP byly překročeny imisní limity pro koncentrace přízemního ozónu lidského stanovený pro ochranu zdraví lidí. Na celém území SO ORP byl v roce 2008 překročen cílový imisní limit pro přízemní ozon (AOT40) stanovený pro ochranu ekosystémů a vegetace. Průtah silnice I/11 obcemi Helvíkovice, Žamberk, osada Bredůvka a Jablonné nad Orlicí je zdrojem zvýšené zátěže obyvatel emisemi a hlukem z dopravy. Vysoké riziko pronikání radonu z geologického podloží je lokalizováno na území obcí Záchlumí, Česká Rybná, Dlouhoňovice, Bystřec, Jablonné nad Orlicí, Mistrovice, Nekoř, Pastviny, Klášterec nad Orlicí. Řada lokalit je vedených jako SEZ (v obcích Bystřec, Česká Rybná, Dlouhoňovice, Jablonné nad Orlicí, Klášterec nad Orlicí, Letohrad, Lukavice, Nekoř, Orličky, Pastviny, Písečná, Sobkovice, Verměřovice, Záchlumí a Žamberk.). HROZBY Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu. Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisní a hlukové zátěže v obcích situovaných na silnici I/11, zvláště při oddalování dokončení R35. Dálkový přenos emisí látek znečišťujících ovzduší ze zvláště velkých stacionárních zdrojů lokalizovaných na území Královéhradecka, Pardubicka, ale i Polska. 42

43 3.3.5 Problémy k řešení Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou při respektování zájmů ochrany přírody. Na úrovni ÚPD obcí, zvláště obcí bez realizovaného obchvatu, prověřit potřeby a stabilizovat návrh řešení na odstranění bodových dopravních závad a negativních vlivů z provozu silniční motorové dopravy pro zlepšení plynulosti dopravy. V blízkosti významných komunikací zvážit možnost realizace protihlukových opatření protihlukových stěn, pásů zeleně, odsun stavební čáry pro novou výstavbu apod. Zajistit plochy a koridory veřejné technické infrastruktury (plynofikace), především pro obce v západní a severní části SO ORP. Přestože se v současné době může plynofikace díky nezájmu části obyvatel jevit jako neperspektivní, z hlediska územního plánování je však v dlouhodobém horizontu vhodné podporovat územní potřeby výstavby plynofikace (např. prozatím jako územní rezervy) s ohledem na nepředvídatelný cenový vývoj energií. Podporovat opatření vedoucí ke snížení spotřeby energie na vytápění domácností a veřejných budov a modernizaci spalovacích zařízení. Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí, s celou řadou pozitivních dopadů na životní prostředí (např. zachycení a snížení prašnosti v ovzduší, omezení hluku). Vymezovat plochy pro bydlení pokud možno v místech s nízkým radonovým indexem z geologického podloží. Pokud jsou plochy pro bydlení vymezeny v místech s vyšším rizikem pronikání radonu (Záchlumí, Česká Rybná, Dlouhoňovice, Bystřec, Jablonné nad Orlicí, Mistrovice, Nekoř, Pastviny, Klášterec nad Orlicí.) věnovat zvýšenou pozornost ochraně objektů pro bydlení před pronikáním radonu z podloží na základě detailní znalosti hodnot objemové aktivity radonu zjištěné přímým měřením na stavebních pozemcích. Identifikace starých ekologických zátěží v obcích Bystřec, Česká Rybná, Dlouhoňovice, Jablonné nad Orlicí, Klášterec nad Orlicí, Letohrad, Lukavice, Nekoř, Orličky, Pastviny, Písečná, Sobkovice, Verměřovice, Záchlumí a Žamberk a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci. 43

44 3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Chráněná území Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP (jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č. 30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Mezi velkoplošné zvláště chráněné oblasti patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Ze zákona je účelem zakládání zvláště chráněných území ochrana přírodovědecky či esteticky velmi významných nebo jedinečných území. Za takováto území můžeme v podmínkách střední Evropy považovat především ta se zvláště chráněnými druhy, ale i taxony řazenými např. do červených seznamů či spadajících pod NATURA Kromě nich se zde nalézá často řada obecných druhů, které zde však vytvářejí velmi silné populace. Z hlediska ochrany by měly zvláště chráněná území zajistit trvalý výskyt jejich populací a to nejen na vlastní lokalitě, ale v celé krajině. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby se jednotlivé chráněné biotopy neocitly příliš daleko od sebe či nebyla jejich rozloha zmenšena pod kritickou mez Chráněná území v SO ORP Žamberk V SO ORP Žamberk se vyskytují všechny druhy zvláště chráněných území kromě národního parku. Mnohé z nich se územně překrývají. Na severu zasahuje část CHKO Orlické hory, na jihovýchodě ptačí oblast Králický Sněžník. Území kolem Tiché Orlice je evropsky významnou lokalitou stejného jména. Co se týče MZCHÚ, leží zde celkem 4 přírodní památky a 3 přírodní rezervace. Kromě toho jsou zde vymezeny také 2 přírodní parky: Suchý Vrch a Buková Hora a přírodní park Orlice. V návrhu je přírodní park Údolí Rokytenky a Hvězdné. CHKO Orlické hory předmětem ochrany je chráněná krajina. Rozloha celkem ha, většina v Královéhradeckém kraji (SO ORP Dobruška a Rychnov nad Kněžnou). V řešeném SO ORP Žamberk má rozlohu 587 ha, zasahuje obce Kunvald, Klášterec nad Orlicí a České Petrovice. Ptačí oblast Králický Sněžník předmětem ochrany je populace chřástala polního a jeho biotop. Rozloha celkem 30179,74 ha, větší polovina v kraji Olomouckém (SO ORP Šumperk a Zábřeh), zbytek v Pardubickém kraji SO ORP Králíky, Lanškroun a Žamberk. V řešeném území zasahuje obce Orličky, Jamné nad Orlicí a Bystřec. EVL Tichá Orlice - lokalita mihule potoční. Rozloha 39,1703 ha v SO ORP Králíky, Lanškroun, Žamberk. V řešeném území prochází přes obce Těchonín, Studené, Sobkovice, Jablonné nad Orlicí, Bystřec, Mistrovice, Vermeřovice a Letohrad. EVL Bouda u Těchonína - lokalita netopýra černého, netopýra velkého. Rozloha 0,0399 ha, obec Těchonín. 44

45 EVL Litice chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů, chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů, bučiny asociace Luzulo-Fagetum a Asperulo-Fagetum. Celková rozloha 111,0038 ha, v řešeném ORP 73,08 ha. Obec Záchlumí. Vyhlášena (vyhláška 371/2009 Sb.). PP Čenkovička - louky v údolí meandrujícího toku Čenkovičky, bohatá lokalita bledule jarní. Rozloha 7,5296 ha, obec Bystřec. PP Hradní kopec Litice - zbytek smíšeného porostu přirozené skladby na skalním ostrohu. Rozloha 6,4 ha, obec Záchlumí, katastrální území Litice nad Orlicí. PR Hynkovice - svahové rašeliniště s planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy, zachování typického vzhledu krajiny. Rozloha 1,7584 ha, obec Těchonín. PP Letohradská bažantnice - zbytek bažantnice založené v r. 1628; starý smíšený porost. Rozloha 4,4081 ha, obec Letohrad. PR Sutice - opuková stráň se vzácnou květenou, lokalita střevičníku pantoflíčku. Rozloha 5,9262 ha, obec Vermeřovice. PP Údolí Záhorského potoka - bohatá lokalita bledule jarní. Rozloha 9,6894 ha, obec Kunvald. PR Zemská brána - hluboce zaříznuté balvanité řečiště Orlice, skalnaté svahy zalesněné polopřirozenými porosty. Rozloha celkem 88,22 ha. Většina (81,9 ha) v SO ORP Žamberk, obec Klášterec nad Orlicí. Obrázek č : Chráněná území přírody Zdroj: data ÚAP SO ORP Žamberk,

46 Z hlediska plošného zastoupení ZCHÚ je SO ORP Žamberk územím s nižším zastoupením zvláště chráněných území - ta tvoří 7,1% jeho plochy. Velkou část rozlohy SO ORP zaujímají hlavně zasahující části CHKO Orlické hory na severu a ptačí oblasti Králický Sněžník na jihovýchodě. Nejvyšší podíl chráněných ploch mají obce Orličky, Bystřec díky zasahující ptačí oblasti. Dále pak obec Klášterec nad Orlicí, který leží téměř třetinou v režimu CHKO Orlické hory Územní systém ekologické stability Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí - "trvale udržitelný život". Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zák. č. 114/1992 Sb. ČNR ze dne (s účinností od ), prováděcí vyhlášce č.395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. Jako základní a závazný materiál byl použit územně technický podklad nadregionální a regionální ÚSES ČR (dále ÚTP NR R ÚSES ČR), který byl v roce 1996 vypracován Společností pro životní prostředí Brno a schválen jako oborový dokument Ministerstva životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj. Tento podklad byl dále doplněn o další podklady zpracované v jednotlivých okresech řešeného území VÚC a na Správách obou CHKO. V roce 2007 byl pro Pardubický kraj, odbor územního plánování, zpracován digitální mapový výstup Plán regionálního ÚSES Pardubického kraje (I. - biocentra, II biokoridory), zpracovatel Plán provedl revizi a harmonizaci všech dílčích dokumentací ÚSES s ÚTP NR a R ÚSES a specifikoval všechny nezbytné změny, které vyplývají ze zapracování ÚTP i z naplnění metodických parametrů ÚSES. Výsledek - mapová vrstva a tabulkový přehled všech RBC a RBK (včetně nově navržených nad rámec ÚTP ČR) by měl být základním zdrojem pro plánování ÚSES na úrovni ZÚR kraje i ÚP obcí. Obrázek č : Územní systém ekologické stability Zdroj: : data ÚAP SO ORP Žamberk,

47 Území SO ORP Žamberk je významně pokryto prvky ÚSES. Středem území prochází významný nadregionální biokoridor. Na západě vstupuje na řešené území z Polska a opouští jej v obci České Petrovice, kde pokračuje v sousedním SO ORP Králíky. Na NRBK leží regionální biocentra RBC Litice, RBC Panská dolina, RBC Obora a RBC Zemská brána. Na nadregionální biokoridor se napojují regionální biokoridory. První přichází z jihu a vede přes východní třetinu území směrem k severu. Na něm postupně leží tato regionální biocenta RBC Les u Hrklice, RBC Sutice, RBC Studentský horní les, na nově vzniklém úseku ještě RBC Těchonín. Druhý RBK přichází rovněž z jihu, vede po jihozápadní hranici SO ORP a leží na něm RBC Žampach. Třetí RBK vede od severu z RBC Zadní vrch přes RBC Suchá a dvěma větvemi se napojuje na nadregionální biokoridor Koeficient ekologické stability krajiny Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. plocha ekologicky stabilních ploch KES = plocha ekologicky nestabilních ploch Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy Klasifikace území na základě hodnoty KES dle Míchala: Krajinný typ A krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3 území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur. KES 0,4 0,8 území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků. Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 2,9 území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků. Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 6,2 území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků. KES nad 6,2 území relativně přírodní. 47

48 3.4.4 Indikátory Koeficient ekologické stability krajiny byl zvolen jako zástupný indikátor environmentálního pilíře za téma Ochrana přírody a krajiny. Hodnocení KES vychází z rozdělení krajinných typů dle ing. Míchala. Pro zjednodušení a větší přehlednost je hodnocení provedeno vlastní škálou do pěti kategorií. Hodnocení indikátoru Koeficient ekologické stability : -2 KES pod 0,4 území nestabilní neudržitelné -1 KES 0,4-0,89 území málo stabilní neudržitelné 0 KES 0,9-2,99 území mírně stabilní 1 KES 3,0-6,2 území stabilní 2 KES nad 6,2 území relativně přírodní Tabulka č : Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Žamberk Obec KES Hodnocení Hodnocení Obec KES indikátoru indikátoru Bystřec 0,79-1 Mistrovice 1,05 0 Česká Rybná 2,13 0 Nekoř 1,09 0 České Petrovice 2,00 0 Orličky 2,16 0 Dlouhoňovice 4,85 1 Pastviny 1,88 0 Hejnice 2,48 0 Písečná 1,86 0 Helvíkovice 0,99 0 Sobkovice 1,69 0 Jablonné nad Orlicí 1,59 0 Studené 3,36 1 Jamné nad Orlicí 1,23 0 Šedivec 0,68-1 Kameničná 0,82-1 Těchonín 7,41 2 Klášterec nad Orlicí 1,75 0 Vermeřovice 0,83-1 Kunvald 1,41 0 Záchlumí 1,60 0 Letohrad 1,26 0 Žamberk 1,07 0 Líšnice 0,86-1 Žampach 1,94 0 Lukavice 0,83-1 SO ORP Žamberk 1,44 0 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, údaje k Z hlediska ekologické stability území většina obcí a také SO ORP jako celek spadá do území ekologicky mírně stabilního. Z tohoto pohledu se jeví území jako udržitelné. Území relativně přírodní (hodnota indikátoru 2) má obec Těchonín (KES= 7,41). Je zde vysoké zastoupení lesů (64,1%) z celkové rozlohy. Nízký podíl zemědělské půdy z celkové rozlohy ORP (30,5%) a zároveň i nízký podíl půdy orné (22,6% ze zemědělské půdy). Území stabilní obec Dluhoňovice (KES= 4,85) a Studené (KES= 3,36) Území mírně stabilní je v obcích Česká Rybná, České Petrovice, Hejnice, Hevlíkovice, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Klášterec nad Orlicí, Kunvald, Letohrad, Mistrovice, Nekoř, Orličky, Pastviny, Písečná, Sobkovice, Záchlumí, Žamberk a Žampach. Území málo stabilní obce Bystřec, Kameničná, Líšnice, Lukavice, Šedivec a Verměřovice. Nejnižší KES má obec Bystřec (KES=0,79). Je zde vyšší podíl zemědělské půdy (68,7%), která je z většiny půdou ornou. 48

49 Obrázek č : Koeficient ekologické stability na území SO ORP Žamberk v roce 2010 Zdroj: Data ÚAP 2010,

50 3.4.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Celý správní obvod ORP Žamberk vychází jako území ekologicky mírně stabilní (KES 1,14). Nejvyšší KES v obcích Těchonín (7,40), Dlouhoňovice (4,87) a Studené (3,36). Vysoký podíl zvláště chráněných ploch v obcích Orličky (74,8 %), Bystřec (33,7 %) a Klášterec nad Orlicí, ( 27,5 %) Výrazné pokrytí prvky ÚSES nadregionální biokoridor a 3 regionální biokoridory. Celkem 11 regionálních biocenter. V území jsou vymezeny přírodní parky Suchý Vrch Buková Hora a Orlice PŘÍLEŽITOSTI Kvalitní péče o chráněná území kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody. Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. SLABÉ STRÁNKY Nízké zastoupení zvláště chráněných území (7,1 %) Nejnižší ekologická stabilita v rámci SO ORP obec Bystřec (KES 0,79). HROZBY Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v oblasti zemědělství. Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření Problémy k řešení v rámci územního plánování Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. Potenciální nebezpečí pro zájmy ochrany přírody a krajiny představuje realizace liniových staveb a související fragmentace území. U některých záměrů se nedá vyloučit jejich možný negativní dopad (zejména koridory pro silnice zasahující do chráněných územích, elektrické vedení z hlediska krajinného rázu, střety s ÚSES, fragmentace krajiny apod.). Míra těchto střetů většinou není vysoká a uvedené negativní vlivy je možno při konkretizaci jednotlivých záměrů kompenzovat technickými a organizačními opatřeními a účinně eliminovat. V případě liniových staveb je takřka nemožné vyhnout se střetům s jednotlivými částmi ÚSES (nadregionální a regionální), zejména biokoridory. Střety s biokoridory je možno řešit ve většině případů technicky např. přemostěním, vedením stavby co nejvíce kolmo na biokoridor apod. Těžba nerostných surovin se vždy projeví velkoplošným vlivem v krajině, který po dobu těžby se projevuje negativně, v celkovém efektu však může být pozitivní. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření. V úzké spolupráci s orgány ochrany přírody je třeba řešit již přípravu projektu. V zájmu ochrany přírody a krajiny je nezbytné zlepšení meziresortní spolupráce s cílem dosáhnout zkvalitnění plánovacích a koncepčních procesů. 50

51 3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Zemědělský půdní fond Reliéf krajiny SO ORP Žamberk je dán Podorlickou pahorkatinou a výběžkem Orlických hor. Zemědělství zde obhospodařuje dle údajů ČSÚ k plochu ha zemědělské půdy, což představuje 59,9 % z celkové rozlohy území SO ORP. Z kultur je na zemědělské půdě nejvíce zastoupena orná půda s 9314,6 ha (55,2 %). Druhou nejvíce zastoupenou kulturou jsou trvalé travní porosty s ha (39,15 %). Zahrady a ovocné sady jsou zastoupeny 5,6 % výměry zemědělské půdy. Oproti roku 2008 se výměra zemědělské půdy mírně snížila. Především poklesla výměra orné půdy, což je dáno tím, že řada ploch byla zatravněna. Výměra TTP se tudíž zvětšila. Tabulka č : Výměra zemědělské půdy (ha) v SO ORP Žamberk k Obce Celková výměra Orná půda Zahrady Ovocné sady Trvalé travní porosty Zeměd. půda celkem Podíl ZP k celk. vým. (%) Bystřec 1813,3 862,7 48,3 0,6 334,9 1246,5 68,7 Česká Rybná 808,2 215,7 31,6 0,0 258,2 505,5 62,5 České Petrovice 627,0 153,6 10,6 0,0 237,0 401,1 64,0 Dlouhoňovice 390,0 22,9 16,3 0,9 146,4 186,5 47,8 Hejnice 482,6 114,8 18,0 0,0 194,5 327,3 67,8 Helvíkovice 1073,1 456,9 22,4 0,0 239,0 718,3 66,9 Jablonné n. Orl. 437,8 66,4 46,8 0,5 79,8 193,5 44,2 Jamné n. Orl. 1058,8 401,0 31,2 0,0 198,5 630,8 59,6 Kameničná 585,1 290,6 23,4 0,2 140,4 454,7 77,7 Klášterec n. Orl. 1791,3 519,5 46,5 0,0 436,6 1002,6 56,0 Kunvald 2932,6 1082,8 75,6 0,3 790,8 1949,6 66,5 Letohrad 2354,6 787,8 110,8 8,7 399,8 1307,1 55,5 Líšnice 1149,5 552,3 46,2 0,0 250,9 849,4 73,9 Lukavice 1100,5 525,1 42,6 1,6 271,6 841,0 76,4 Mistrovice 461,3 175,0 27,2 0,4 128,8 331,6 71,9 Nekoř 1094,1 428,4 56,5 0,9 262,9 748,8 68,4 Orličky 865,0 229,3 12,0 0,0 188,5 429,9 49,7 Pastviny 837,1 229,9 15,8 2,5 214,3 462,4 55,2 Písečná 884,9 262,9 17,7 1,9 285,9 568,4 64,2 Sobkovice 365,8 114,4 16,1 0,0 97,9 228,3 62,4 Studené 541,7 107,8 15,8 0,0 53,1 176,7 32,6 Šedivec 388,5 208,3 11,4 0,0 35,4 255,1 65,7 Těchonín 1900,9 130,6 14,6 1,6 431,1 577,9 30,4 Verměřovice 598,7 278,4 26,6 0,4 150,1 455,6 76,1 Záchlumí 1353,2 402,7 32,1 0,3 258,6 693,8 51,3 Žamberk 1690,9 535,5 79,8 6,0 401,4 1022,6 60,5 Žampach 555,5 158,9 22,9 1,2 116,4 299,4 53,9 SO ORP Žamberk 28142,0 9314,6 918,9 27,9 6603, ,4 59,9 Zdroj: ČSÚ,

52 Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu Politika ochrany půdy EU mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Třídy ochrany uvádí Metodický pokyn OOLP/1067/1996 MŽP k odnímání půdy ze ZPF. Zemědělskou půdu je nutno odnímat pro nezemědělské účely přednostně z tříd 5, 4 a 3. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Půdy první a druhé třídy ochrany se nacházejí celkem rovnoměrně po celém území SO ORP Žamberk, zejména na území obcí Kunvald, Líšnice, Nekoř, Kameničná, Šedivec, Záchlumí a Žamberk. Podíl půd v I. a II. třídě ochrany k celkové výměře zemědělské půdy v SO ORP je zhruba 25 % - viz obrázek. Obrázek č : Půdy I. a II. třídy ochrany Zdroj: ÚAP, 2010,

53 3.5.2 Pozemky určené k plnění funkce lesa Plochy lesa Území SO ORP Žamberk je mírně průměrně lesnatým územím lesnatost dosahuje 31,1%. Nejvíce lesnatými obcemi jsou Studené (64,1 %) a Těchonín (64,1 %), mírně vyšší výměru má také obec Orličky. Mírně nižší podíl lesa je v obcích Kameničná, Líšnice, Lukavice, Mistrovice a Verměřovice lesy zde tvoří méně než 20% plochy území obce avšak celkově jsou lesy v území rozloženy rovnoměrně, což je pozitivním rysem krajiny jak z hlediska protierozní ochrany, tak ekologické stability. Většina lesů jsou lesy hospodářské, pouze menší část patří do kategorie lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení. Tabulka č : Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí Obec Celková výměra (ha) Plocha lesa (ha) Lesnatost (%) Bystřec 1813,3 412,6 22,8 Česká Rybná 808,2 260,1 32,2 České Petrovice 627,0 170,1 27,1 Dlouhoňovice 390,0 156,1 40,0 Hejnice 482,6 131,4 27,2 Helvíkovice 1073,1 253,2 23,6 Jablonné n. Orl. 437,8 133,1 30,4 Jamné n. Orl. 1058,8 349,6 33,0 Kameničná 585,1 96,9 16,6 Klášterec n. Orl. 1791,3 625,7 34,9 Kunvald 2932,6 823,5 28,1 Letohrad 2354,6 776,2 33,0 Líšnice 1149,5 219,6 19,1 Lukavice 1100,5 177,8 16,2 Mistrovice 461,3 77,6 16,8 Nekoř 1094,1 219,6 20,1 Orličky 865,0 389,4 45,0 Pastviny 837,1 253,4 30,3 Písečná 884,9 255,2 28,8 Sobkovice 365,8 111,5 30,5 Studené 541,7 347,3 64,1 Šedivec 388,5 109,8 28,3 Těchonín 1900,9 1219,4 64,1 Verměřovice 598,7 86,2 14,4 Záchlumí 1353,2 521,8 38,6 Žamberk 1690,9 356,6 21,1 Žampach 555,5 225,9 40,7 SO ORP Žamberk 28142,0 8759,9 31,1 Zdroj: Podklady pro ÚAP,

54 Obrázek č : Kategorie lesa Zdroj: Podklady pro ÚAP, 2010, Přírodní lesní oblasti Přírodní lesní oblasti jsou území rozlišená na základě jednotných geologických, klimatických, orografických a fytogeografických podmínek. Lesy na území SO ORP Žamberk jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č.289/1995 Sb. 23 a Vyhláška Mze č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů) do přírodních lesních oblastí (PLO 25 Orlické hory, PLO 26 Předhoří Orlických hor, PLO 31 Českomoravské mezihoří). PLO 25 Orlické hory Do této PLO patří lesy na území obcí, nacházející se na severovýchodním okraji sledovaného území Kunvald, Klášterec nad Orlicí, České Petrovice, Pastviny, Studené, Těchonín, Jamné nad Orlicí, Orličky. Lesy v této PLO se vyznačují vysokým podílem smrku, který se používal při zalesňování rozsáhlých dříve zemědělsky využívaných půd. Jedná se o stejnověké porosty, které jsou často silně poškozeny zvěří. 54

55 Projevuje se zde doposud škodlivý vliv imisí, zejména na chudých půdách. Často zde škodí ve výše položených porostech severovýchodní bořivý vítr. Současná skladba lesů je značně druhově pozměněna ve prospěch smrku, často nevhodného původu. Smrk zaujímá 87 procent, jedle jen dvě procenta, z listnáčů je významněji zastoupen pouze buk na čtyřech procentech. Smrkové porosty jsou zčásti poškozené a proředěné působením imisí. PLO 26 Předhoří Orlických hor Do této PLO patří lesy na území obcí Záchlumí, Helvíkovice, Kameničná, Český Rybná, Hejnice, Dlouhoňovice, severní část Písečné, Žamberk, jižní část Kunvaldu, Líšnice, Šedivec, Lukavice, Nekoř, část Pastvin a Klášterce nad Orlicí, Sobkovice, severní část Letohradu, Mistrovice, Jablonné nad Orlicí, Verměřovice, Bystřec, jižní část Jamné nad Orlicí a Orliček. Lesy v této PLO jsou často poškozovány jelením ohryzem, u smrkových porostů se vyskytuje často hniloba, zejména v 1. generaci. Na návětrných stranách starších porostů dochází k poškození imisemi. Oblast je charakteristická spíše menšími lesními komplexy a bez větších sídelních aglomerací, má velmi harmonický krajinný ráz. V oblasti je vysoký podíl neprodukčních zemědělských pozemků, lze tedy očekávat další zalesňování zemědělské půdy. V současné skladbě je nejvíce zastoupen smrk (74 %), málo borovice, modřín, jedle, z listnáčů buk a dub. V oblasti se projevil v 50. letech 20. století ústup jedle, citlivé na znečištění ovzduší. Dnes jedle takřka vymizela. PLO 31 Českomoravské mezihoří Do této PLO zasahuje SO ORP jen jižním okrajem, patří zde lesy na území těchto obcí jižní část obce Žampach, jižní část obce Písečná, a jihovýchodní část obce Letohrad. Lesy jsou roztroušené, větší souvislé komplexy jsou jen na dlouhých hřebenech s převahou bohatých i kyselých společenstev dubobukového a jedlobukového lesního vegetačního stupně. Původně se zde nacházely převážně bučiny, v současnosti převládají jehličnaté dřeviny a z nich dominuje smrk. Současná porostní skladba je tedy proti skladbě přirozené značně pozměněna. Smrk má ve středních a vyšších polohách dobré růstové podmínky, trpí však podkorním hmyzem. (Zdroj: Indikátory Změna výměry zemědělské půdy v čase ( ) Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích v čase. Konkrétně je porovnána výměra mezi lety 2003 (31.12) a 2010 (30.6.). Změna výměry ve sledovaném období v obcích je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za celý SO ORP. Tabulka č : Nastavení indikátoru Oblast Rozloha ZP k (ha) Rozloha ZP k (ha) Úbytek ZP (%) ČR ,7 SO ORP Žamberk ,7 Zdroj: ČSÚ, 2003,

56 Hodnocení indikátoru změna výměry zemědělské půdy: -2 úbytek půdy nad 2 % -1 úbytek půdy od 1,99 do 0,7 % 0 úbytek půdy od 0,69 do 0,4 % 1 úbytek půdy 0,39 do 0 % 2 zvýšení výměry zemědělské půdy Z tabulky vyplývá, že v rámci České republiky i SO ORP došlo k poklesu výměry zemědělské půdy. To může být způsobeno jak záborem půdy pro zástavbu, technickou infrastrukturu, tak např. zalesňováním, především některých méně úrodných a svažitých pozemků. V SO ORP Žamberk je relativní úbytek ZPF stejný jako průměr České. Tabulka č : Indikátor změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2003 a 2010 Obec Výměra ZPF Výměra ZPF Změna výměry v roce 2003 (ha) v roce 2010 (ha) (%) Hodnocení Bystřec 1252,7 1246,5-0,49 0 Česká Rybná 506,4 505,5-0,16 1 České Petrovice 401,9 401,1-0,19 1 Dlouhoňovice 187,8 186,5-0,70-1 Hejnice 327,3 327,3-0,01 1 Helvíkovice 719,9 718,3-0,22 1 Jablonné n. Orl. 198,4 193,5-2,51-2 Jamné n. Orl. 631,5 630,8-0,11 1 Kameničná 459,7 454,7-1,09-1 Klášterec n. Orl. 1004,0 1002,6-0,14 1 Kunvald 1993,4 1949,6-2,20-2 Letohrad 1314,5 1307,1-0,56 0 Líšnice 850,8 849,4-0,16 1 Lukavice 842,1 841,0-0,13 1 Mistrovice 332,3 331,6-0,22 1 Nekoř 753,4 748,8-0,61 0 Orličky 430,2 429,9-0,08 1 Pastviny 449,5 462,4 2,86 2 Písečná 601,0 568,4-5,42-2 Sobkovice 227,1 228,3 0,55 2 Studené 176,9 176,7-0,13 1 Šedivec 255,5 255,1-0,15 1 Těchonín 582,8 577,9-0,84-1 Verměřovice 456,4 455,6-0,19 1 Záchlumí 695,5 693,8-0,25 1 Žamberk 1035,2 1022,6-1,21-1 Žampach 299,7 299,4-0,08 1 SO ORP Žamberk 16985, ,4-0,71-1 Zdroj: ČSÚ Z tabulky vyplývá úbytek zemědělské půdy nejvýznamněji v obcích Jablonné nad Orlicí (2,51 %), Kunvald (2,2%) a Písečná (5,42 %). V obci Jablonné nad Orlicí se dle údajů ČSÚ úbytek týkal zejména trvalých travních porostů a byl spojen především s nárůstem výměry lesní půdy. Největší absolutní úbytek ZPF byl zaznamenán v obci Kunvald (43,8 ha) a Písečné (32,6%). 56

57 Obrázek č : Hodnocení indikátoru změna výměry zemědělské půdy v SO ORP Litovel Zdroj: ČSÚ 2010,

58 3.5.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Výskyt půd zařazených do I. a II. třídy ochrany, jejich největší podíl k celkové zemědělské půdě je v obcích Líšnice, Kameničná a Šedivec. Úbytek zemědělské půdy v období 2001 až 2008 nepřevyšuje průměr ČR. Významný podíl trvalých travních porostů (39%). Rovnoměrné zastoupení lesa v celém SO ORP. V žádné obci neklesá plocha lesa pod 15 %. Díky výrazně zlepšenému stavu ovzduší dochází k ozdravění lesních porostů. Vyšší ekologická stabilita území. Nadprůměrná lesnatost v obcích Těchonín, Orličky a Studené. PŘÍLEŽITOSTI Ekologizace zemědělství zejména v méně příznivých oblastech. Zalesnění neprodukční zemědělské půdy. Postupná přeměna smrkových monokultur na přirozenou skladbu lesa. SLABÉ STRÁNKY Výraznější úbytek zemědělské půdy ve sledovaném období 2003 až 2010 je nejvýznamnější v obcích Jablonné nad Orlicí, Kunvald a Písečné. Silně pozměněná skladba lesa ve prospěch smrku, který je více náchylný např. na poškození hmyzem. HROZBY Snižování výměry lesa a rozčleňování lesních komplexů v důsledku liniových staveb. Znehodnocování půdy erozí na svažitých půdách. Rozšiřování zástavby a vznik větších aglomerací, které naruší harmonický ráz krajiny. Předpokládaný nárůst teplot vlivem oteplování může ještě více zhoršit podmínky pro růst smrku. Nekontrolovaný zábor zemědělské půdy ve vyšších třídách ochrany, roztahování zástavby do krajiny Problémy k řešení Půda je jednou ze základních složek životního prostředí ovlivňující celý ekosystém a ochrana půdního fondu proto patří k základním prvkům strategie udržitelného rozvoje. Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou. Snažit se především využívat stávajících ploch, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního fondu. Při dočasných záborech půd je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Při plánování staveb je třeba minimalizovat zásahy do PUPFL, zejména jedná-li se o lesy v kategorii LO, nebo některé kategorie LZU. U těchto zásahů často nedochází k velkých záborům PUPFL, ale rozdělením lesního komplexu se stává porost náchylnější k ohrožení větrem. Totéž platí při zásahu, který vede k otevření porostní stěny (okraje lesa). 58

59 3.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Území správního obvodu ORP Žamberk se řadí k oblastem ležícím mimo hlavní dopravní tahy ČR s horší dopravní dostupností. Obsluhu dopravními sítěmi dále komplikuje podhorský ráz regionu a systém osídlený typický pro obce bývalých Sudet protáhlý tvar obce vázaný na údolí některé z řek či potoků a doplněný rozptýleným osídlením, zejména v severní části území na úpatí Orlických hor. Tento systém osídlení je problematický nejen z pohledu dopravy, ale také budování obslužné technické infrastruktury, zejména vodovodů, plynovodů a kanalizace Dopravní infrastruktura Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury na řešeném území byla využita řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR 2008) a krajské koncepční a rozvojové dokumenty, včetně Zásad územního rozvoje Pardubického kraje vydaných formou opatření obecné povahy usnesením Z/170/10 z 29. dubna Dále byly využity materiály a data informačních systémů MD ČR a ŘSD ČR Silniční doprava V současnosti platná legislativa (Zákon o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb.) dělí pozemní komunikace na dálnice, silnice, místní a účelové komunikace. Silnice se dále člení na silnice I., II. a III. třídy, místní komunikace jsou na základě svého významu, určení a stavebně-technického vybavení zařazovány do tříd I. až IV. Zvláštním případem silnic I. třídy jsou rychlostní silnice. Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát (správce komunikací je Ředitelství silnic a dálnic), silnice II. a III. třídy patří Pardubickému kraji, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nachází. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Osu silniční sítě ve správním území ORP Žamberk tvoří silnice I. třídy I/11 vedoucí v trase (Vamberk -) Žamberk Jablonné n/o Červenovodské sedlo (- Šumperk). Tato silnice tvoří hlavní spojení oblasti Šumperska a Jeseníků s Hradcem Králové a Prahou a z toho důvodu je silně zatížena také tranzitní dopravou. V řešeném území negativně ovlivňuje obyvatelstvo zejména v obci Helvíkovice, městě Žamberku, osadě Bredůvka a ve městě Jablonné nad Orlicí. Průtahy vedení středem sídel nejen zpomalují dopravu na vlastní silnici (omezená rychlost max. 50 km/h), ale také výrazně snižují bezpečnost silničního provozu a zhoršují životní prostředí obyvatel. Určitou část tranzitní dopravy převezme v budoucnosti rychlostní silnice R35, její zprovoznění však nelze očekávat dříve než hluboko po roce Vzhledem ke sklonovým poměrům je dalším nebezpečným úsekem trasa přes Červenovodské sedlo, kde vznikají dopravní problémy zejména v zimním období. Dostupnost dalších obcí je zajišťována dostatečnou sítí silnic II.a III. třídy. Ta má za úkol uspokojit dopravní potřeby především regionálního charakteru a proto se jejich sklonové a šířkové uspořádání odvíjí zejména od konfigurace terénu. Síť silnic II. třídy tvoří: II/310 (Olešnice v Orl. horách -) Žamberk Letohrad II/311 (Lanškroun -) Jablonné n/o Těchonín (- Mladkov Deštné v Orl. horách) II/312 (Hanušovice Lichkov -) Pastviny - Žamberk Hejnice (- Choceň) II/360 Šedivec Letohrad (-Ústí n/o Vel. Meziříčí Jaroměřice n/r) Na území ORP Žamberk se nepřipravuje výstavba žádné dálnice ani rychlostní komunikace, avšak v budoucnu se počítá s napojením Žamberka na plánovanou silnici R35 přivaděčem Vysoké Mýto/Ústí nad Orlicí České Libchavy Žamberk (v ZUR Pk je prozatím stanoven koridor bez podrobnějšího vedení trasy). Tím bude zajištěna dobrá dostupnost regionu ve směru Hradec Králové, Pardubice a Praha. Do té doby si řešení závažných dopravních závad na silnici I/11 vyžádá urychlenou výstavbu společného jižního obchvatu Žamberka a Helvíkovic (trasa je již delší dobu stabilizována v ÚPD) a v budoucnu je 59

60 třeba uvažovat i s řešením dopravy v Jablonném n/o, vč. odstranění úrovňového křížení s železnicí Letohrad Lichkov. Vzhledem ke složitým sklonovým poměrům v úseku Jablonné n/o Červená Voda je v ÚP VÚC Pk (záměr převzat i do ZUR Pk) navržena změna trasování silnice I/11: za obcí Šedivec se levotočivým obloukem okolo osady Bredůvka stočí k severu a podél obce Studené bude pokračovat ve směru Mladkov a Lichkov, za kterým se připojí na stávající silnici I/43. Toto řešení zajistí v kombinaci s přivaděčem Vysoké Mýto Žamberk a obchvatem Žamberka napojení celého regionu kvalitní komunikací na dálniční síť ČR (R35) i dobrou dostupnost regionu Králicka a hraničního přechodu Dolní Lipka Boboszów. Obrázek č : Silniční síť SO ORP Žamberk Zdroj: podklady ÚAP 2010, zpracování vlastní Vzhledem k určení silnic nižších tříd zejména pro regionální dopravu s intenzitou do 3000 vozidel/24 hod nelze očekávat významné změny v jejich prostorovém uspořádání. Spíše se dá počítat pouze s údržbou komunikací ve stávajícím stavu a event. řešení bodových závad a havarijních stavů. Přeložky se plánují na silnici II/310 v úseku mezi obcí Lukavice a Letohradem a změna v napojení silnic II/310 a II/360 v Letohradu, vč. výpadovky směr Ústí n/o. Dopad na síť silnic nižších tříd pak bude mít také výstavba výše zmíněného přivaděče k rychlostní silnici R35 a uvažovaná přeložka silnice I/11 směrem na Mladkov a Králíky. 60

61 Obrázek č : Intenzita dopravy na silniční síti ORP Žamberk Zdroj: Sčítání dopravy Doprava v klidu Narůstající počet automobilů vytváří problém nejen z hlediska zvyšující se intenzity na silnicích, ale také v místech jejich parkování. To se projevuje zejména v oblastech s vysokou koncentrací obyvatelstva. Zároveň systém parkování může sloužit jako dobré regulační opatření proti vjezdu osobních automobilů do vybraných oblastí - např. centra města. V řešeném území se tento problém týká zejména sídla správního obvodu ORP - Žamberku. I vzhledem k jeho turistickému potenciálu je dopravní revitalizace centra města více než žádaná, neboť zatím je omezení pro parkování aplikováno pouze na Masarykově náměstí. V rámci úprav by mělo být zpoplatněné stání vozidel v širším okolí centra, zřízena parkovací místa pro krátkodobé stání (např. i do 10 minut zdarma). To vše lze realizovat pouze za předpokladu, že bude z centra města odkloněna silně zatížená silnice I/11 (nutnost obchvatu). Následně může být ve vybraných ulicích zřízena pěší zóna s přístupem cyklistů, pouze s vyhrazenými časovými úseky pro zajištění vjezdu vozidel zásobování (na povolení MěÚ). Zásobování by mělo být řešeno primárně ve večerních a nočních hodinách, s výjimkou vybraných provozů (např. obchody s potravinami), kde lze vyhradit určitý časový úsek také v průběhu dne. Dále je potřeba dbát na dostatek parkovacích míst u všech připravovaných projektů, zejména komerčních a průmyslových aktivit. 61

62 Cyklistická doprava Z hlediska udržitelné dopravy je cyklistika velmi silný nástroj pro omezení využívání individuální automobilové dopravy na krátké cesty (cca do 5 km). To však vyžaduje vhodné podmínky přírodní (zejména konfigurace terénu) a organizační. Ty znamenají zejména vybudování sítě cyklostezek na nejpoužívanějších trasách spojujících oblasti zdrojů a cílů dopravy (tedy z oblastí určených pro bydlení do míst zaměstnání a volnočasových aktivit). Cyklostezkou se rozumí samostatná komunikace určená pro cyklisty (event. i pro pěší) aniž by na ni byl povolen vjezd motorových vozidel nejde tedy jen o prosté osazení stávajících méně frekventovaných silnic navíc směrovkami se symbolem bicyklu, ale o vybudování nové plnohodnotné komunikace. Na silnicích s nízkou intenzitou dopravy k vedení cyklostezky stávající silnici využít lze, v intravilánu obcí nejlépe s doplněním vhodného vodorovného dopravního značení. Dalším nezbytným předpokladem pro rozvoj cyklistiky je zajistit v místech cílů cest možnost bezpečného uložení jízdního kola. V uplynulých letech vzniklo na území SO ORP Žamberk několik nových cyklostezek (původně zde byla pouze jediná krátká trasa v obcí Helvíkovice): - Letohrad, tábořiště Červená Ústí nad Orlicí (15 km celkem z toho SO ORP Źamberk 2 km) - Źamberk Líšnice (2 km; otevřena 2009) - Źamberk Letohrad (4,7 km; otevřena 2010) - krátká cyklostezka ve městě Letohradu v lokalitě Poříč (0,35 km) Vzniká tak základní kostra sítě cyklostezek, kterou je možné v následujících letech dále rozšiřovat, aby vznikla ucelená síť bezpečných cyklostezek v regionu. Další doporučené směry pro trasování cyklostezek jsou z Žamberka podél Divoké Orlice přes Helvíkovice (návaznost na již vybudovanou stezku přes obec) a dále směr Záchlumí a Litice nad Orlicí; pokračování stezky do Líšnice směr k přehradě Pastviny a také by měl být vybudován návazný systém cyklostezek ve vlastních městech Źamberk a Letohrad. Také je možné využít toku Tiché Orlice pro trasu z Letohradu proti proudu do Jablonného nad Orlicí. Pro plnohodnotné možnosti využití cyklistiky je potřebné navázat síť cyklostezek na integrovanou dopravu, zejména železniční. Ať už formou úschoven typu Bike and Ride, tak možností cestovat spoji veřejné dopravy společně s bicyklem (možné pouze u vlaku, autobusové společnosti až na výjimky odmítají bicykly přepravovat) Železniční doprava V roce 1874 proťala celý region nová trať Rakouské severozápadní dráhy z Týniště nad Orlicí přes Žamberk, Kyšperk (Letohrad) do Lichkova, o rok později prodloužená na území dnešního Polska. Její stavební uspořádání vycházelo z významu trati jakožto hlavní jednokolejné trati propojující Podorlicko s Kladskem a německou částí Slezska, vč. Vratislavi (Breslau, Wroclaw) na straně jedné a s Hradcem Králové a Prahou na straně druhé. V Lichkově pak dále navázala Moravská pohraniční dráha do Hanušovic a dále do Jeseníků. Zároveň byla také zprovozněna propojovací trať z Kyšperka do Ústí nad Orlicí. Kyšperk se tak stal významným železničním uzlem, kde byly soustředěny také činnosti pro údržbu a ošetřování lokomotiv a zřízeno depo kolejových vozidel. Po druhé světové válce došlo v souvislosti se změnami osídlení v pohraničních oblastech během druhé poloviny minulého století k poklesu významu tratě. Rozvoj přeshraniční spolupráce v rámci EU a potřeba dobré dostupnosti regionu Orlických hor za účelem zvýšení turistického ruchu znamená postupně opětovné zvyšování významu trati. Proto v letech 2007 až 2008 proběhla komplexní obnova úseku Letohrad Lichkov, včetně provedení elektrizace stejnosměrným systémem 3000 V. Záměrem bylo využívat trasu pro vedení nákladní dopravy do Polska a také pro vedení přímých rychlíků Praha Wroclaw. Ta není v současnosti realizována a v osobní dopravě je provozován jediný pár rychlíků v relaci Pardubice Wroclaw. Ten doplňuje několik spěšných vlaků Pardubice Letohrad Lichkov, čímž dochází ke zlepšení spojení do krajského města pro východní část regionu. Zatímco úsek mezi Letohradem a Lichkovem je v současnosti, nedlouho pro rekonstrukci, na vynikající úrovni, trať z Letohradu směrem na Žamberk a Týniště nad Orlicí je i nadále provozována v nezávislé 62

63 trakci. Z důvodu rozdílnosti trakcí v obou úsecích tratě bylo provedeno nové rozdělení vozebních ramen v regionální osobní dopravě na relace Týniště nad Orlicí Žamberk Letohrad a na Ústí nad Orlicí Letohrad Lichkov. Pro regionální dopravu v rámci SO ORP Žamberk tedy bude dojde k znevýhodnění cestujících z Verměřovic, Jablonného n/o, Jamného n/o a Těchonína v důsledku vynuceného přestupu v Letohradu. Dostupnost Žamberka k přímým vlakům Lichkov Pardubice je možné řešit přípojnými regionálními vlaky navázanými na rychlík. Elektrizace úseku Týniště nad Orlicí Letohrad by mj. posloužila také jako záložní trasa pro případ problémů na tranzitním železničním koridoru mezi Pardubicemi a Ústím nad Orlicí (i přes vynucenou úvrať v Letohradu a Ústí nad Orlicí). Specifická struktura jednotlivých sídel vyznačující se výrazně podlouhlým tvarem vázaným na údolí i v několikakilometrové délce přináší problémy v dopravní obslužnosti, zejména železniční dopravou, kde nemůže být hustota zastávek natolik vysoká jako u autobusů. Z toho důvodu i když je vzdálenost jednotlivých stanic a zastávek od intravilánu obcí výborná nebo akceptovatelná (Jamné nad Orlicí), nelze z hlediska dopravní obslužnosti považovat za dostatečnou docházkovou vzdálenost z centra obce (důležitá pro hodnocení indikátoru dopravní obslužnost) vzdálenost vyšší než 1,5 km. Do hodnocení indikátoru nebyly proto vůbec zahrnuty dopravny Žamberk a Jamné nad Orlicí (resp. ano v případech, kdy k vlakovému spoji existuje návazná autobusová doprava). Obrázek č : Železniční doprava na území SO ORP Žamberk Zdroj: podklady ÚAP 2010, zpracování vlastní 63

64 Tabulka č : Dopravny na síti drah SŽDC v SO ORP Žamberk Trať Název Druh Pěší vzdálenost do středu obce (km) Pěší vzdálenost k okraji zástavby (km) 021 Litice nad Orlicí * žst 0,9 0,1 021 Bohousová ** z 0,7 0,2 021 Žamberk žst 2,2 0,0 021 Lukavice v Čechách z 1,3 0,2 021,024 Letohrad žst 0,8 0,0 021 Verměřovice z 1,0 0,1 021 Jablonné nad Orlicí žst 0,6 0,0 021 Jamné nad Orlicí z 2,6 0,7 *** 021 Těchonín žst 1,1 0,1 Zdroj: KJŘ, mapové podklady Pozn.: žst = železniční stanice; z = zastávka * součást obce Záchlumí, hodnoceno do středu osady Litice nad Orlicí ** hodnoceno vůči Záchlumí jehož je Bohousová součástí *** zastávka leží v blízkosti zástavby severního okraje města Jablonné nad Orlicí Letecká a vodní doprava V blízkosti Žamberka provozuje Aeroklub Žamberk malé sezónní travnaté letiště určené pro sportovní účely. Má status veřejného vnitrostátního letiště a disponuje travnatou dráhou v délce 725 m a v šířce 100 m. Letiště je vybavené pro sportovní účely aeroklubu, avšak nelze očekávat další rozvoj služeb v jiných segmentech letecké dopravy. Vodní doprava není na území SO ORP Žamberk provozována Integrovaná doprava IDS Pardubického kraje není na Žambersku zaveden a ani nelze jeho spouštění v nejbližší době očekávat. Část území je však pokryta zónami královéhradeckého integrovaného systému IREDO. Žamberk, Helvíkovice a Dlouhoňovice tvoří zónu 230, Kunvald 231, Kameničná 232, Česká Rybná a Hejnice 233 a Záchlumí 234. Systém IREDO nemá doposud všechny znaky úplného IDS, avšak umožnil zavedení zónového tarifu a využití jednotných jízdenek při cestě s různými dopravci. Úplně chybí integrace jízdních řádů různých dopravců a zavedení přestupních vazeb mezi různými druhy dopravy i dopravci navzájem. Při porovnání IREDO s ostatními IDS, lze konstatovat, že jde o systém na jedné z nižších úrovní v rámci ČR. Integrovány jsou pouze linky dopravce ČSAD Ústí nad Orlicí: - Rychnov nad Kněžnou Javornice Slatina n.zd. Kameničná Žamberk - Rychnov nad Kněžnou Vamberk Česká Rybná Žamberk - Žamberk Kunvald Rokytnice v Orlických horách - Žamberk Česká Rybná Záchlumí Litice n.orl. Rybná nad Zdobnicí Žamberk - Bartošovice v Orlických horách Kunvald - Praha-Hradec Králové-Žamberk-Šumperk-Bruntál-Opava-Ostrava (v úseku Chlumec n.cidl.,nám. - Žamberk,aut.nádr.) - Praha-Hradec Králové-Kostelec n.orl.-žamberk-králíky-jeseník (v úseku Chlumec n.cidl.,nám. - Žamberk,aut.nádr.) dopravce Audisbus na linkách - Deštné v Orl.h.-Rokytnice v Orl.h.-Žamberk-Letohrad-Jablonné n.orl (v úseku Deštné v Orl.h., Šerlich, Masarykova ch. - Žamberk, aut. nádr.) 64

65 - Kostelec n.orl.-vamberk-žamberk-letohrad-jablonné n.orl.-orlicky, odb.suchý vrch (v úseku Kostelec n. Orl., nám. - Žamberk, aut. nádr.) - Říčky-Rokytnice v Orl.h.-Bartošovice v Orl.h.-Kunvald-Žamberk-Letohrad (v úseku Říčky, hostinec - Žamberk, sídliště) a dopravce Orlobus na lince - Praha-Hradec Králové-Kostelec n.orl.-žamberk-králíky-jeseník (v úseku Chlumec n. Cidl., nám. - Žamberk, aut.nádr.) Tarifní integrace se týká také trati ČD 021 v úseku Týniště nad Orlicí Žamberk. Nepřehlednost zvyšuje fakt, že ne všechny spoje jedoucí ve stejné relaci, provozované stejným dopravcem jsou integrovány do systému. Až na výjimky nejsou k dispozici jednotné multimodální terminály, které by umožnily vzájemný přestup cestujících mezi autobusy a vlaky. Za typický příklad poslouží Žamberk, kde je železniční nádraží situováno ve značné vzdálenosti od centra města, zatímco autobusové nádraží je v jeho těsné blízkosti. Jen několik spojů zastavuje také v blízkosti železniční stanice. Vlakové nádraží v Žamberku je natolik vzdáleno od centra obce, že překračuje uvažovanou docházkovou vzdálenost v hodnocení dopravní obslužnosti a při minimální existenci víkendové autobusové dopravy tak je většina obcí hodnocena jako bez spojení s ORP. Nejsou odstraněny souběhy vlakové a autobusové dopravy (např. na trase Letohrad Žamberk). Obecně, lze říct že obsluha území veřejnou dopravou není dostatečná, zejména o víkendech a mimo špičku pracovních dní. 65

66 3.6.2 Technická infrastruktura Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje venkova. Bez dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení než mnohé obce v současnosti nabízejí. Napojení celého bytového fondu na vodovod, kanalizaci a plyn však v případě mnoha obcí není úplně možné z důvodu existence odlehlejších lokalit a samot. Pro hodnocení aktuálního stavu a možného rozvoje technické infrastruktury na území SO ORP Źamberk byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, mezi nimi především Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje (aktualizované znění), Malý lexikon obcí ČR 2009, Územní energetická koncepce Pardubického kraje 2005 a další Tabulka č : Vybavení obcí v SO ORP Źamberk technickou infrastrukturou Obec vodovod plyn kanalizace ČOV Bystřec ano ano ne ne Česká Rybná ano ne ne ne České Petrovice ne ne ne ne Dlouhoňovice ano ano ano ano Hejnice ano ne ne ne Helvíkovice ano ne ne ne Jablonné nad Orlicí ano ano ano ano Jamné nad Orlicí ano ano ne ne Kameničná ano ne ne ne Klášterec nad Orlicí ano ne ano ano Kunvald ano ne ne ne Letohrad ano ano ano ano Líšnice ano ne ano ne Lukavice ano ano ne ne Mistrovice ano ano ne ne Nekoř ano ne ne ne Orličky ne ne ne ne Pastviny ano ne ne ne Písečná ano ne ano ano Sobkovice ano ano ne ne Studené ano ne ne ne Šedivec ano ano ano ne Těchonín ano ano ne ne Verměřovice ano ano ne ne Záchlumí ano ne ano ne Žamberk ano ano ano ano Žampach ano ano ne ne Celkem Zdroj: ČSÚ, ÚAP SO Žamberk, web ČSÚ, Malý lexikon obcí ČR 2009, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje 2005, webové stránky obcí Pozn.: U některých obcí není pokrytí kanalizací, ČOV, případně plynem zdaleka úplné. Často nebývají napojeny na kanalizaci a ČOV některé místní části, nebo i části samotného sídla.v tabulce je uvedena převažující hodnota (např. v obci Orličky existuje místní vodovod, pokrývá však pouze 1/3 obyvatel obce). Přesné údaje o množství napojených domů (příp. osob) nejsou v současnosti k dispozici, podrobnější vyhodnocení bude možné zpracovat až po zveřejnění výsledků nadcházejícího Sčítání lidu, domů a bytů, které proběhne na jaře

67 Vodovody Rozhodující podíl na zásobování obyvatel SO ORP Žamberk pitnou vodou mají skupinové vodovody (SV). Ty jsou dostatečně vybaveny zdroji podzemních vod (povrchové zdroje není nutné využívat) poskytujícími také rezervy v kapacitě. Území leží ve velké části v CHOPAV Žamberk-Králíky (severní část správního území) nebo CHOPAV Východočeská křída (jih území) a je proto nutné respektovat opatření směřující k zachování kvality podpovrchových vod. Mezi nejvýznamnější skupinové vodovody patří SV Žamberk Lukavice Dlouhoňovice, SV Jablonné nad Orlicí (zásobovány také Verměřovice, Mistrovice, Sobíkovice, Jamné nad Orlicí, Šedivec, Nekoř a Bredůvka) a SV Letohrad Písečná. Další obce jsou zásobovány z menších skupinových vodovodů. Z nich je nejdůležitější SV Líšnice Pastviny, který má propojení jak se SV Žamberk, tak také s SV Jablonné n/o a v případě potřeby probíhá vzájemné posilování jejich zdrojů. Výhledově by se na SV Jablonné n/o měl napojit také SV Letohrad Písečná. U některých zdrojů skupinových vodovodů lze sledovat jejich nadlimitní obsah vybraných látek, a tak jsou provozovány pouze podmíněně se souhlasem hygieniků. Zejména jde o znehodnocení vody TCE, PCE u zdrojů SV Letohrad jež mají být odstaveny a nahrazeny jímáním jiného zdroje s úpravou vody. Dále se stejný problém může vyskytnout u SV Žamberk. Zvýšený obsah Al se vyskytuje u SV Jablonné n. O, který bude řešen vedle provozních opatření také propojením na SV Letohrad (míchání vody za účelem dosažení hygienických limitů). Obrázek č : Systém veřejných vodovodů na území SO ORP Žamberk Zdroj: podklady ÚAP 2010, zpracování vlastní Místní vodovody zajišťují zásobování v obcích Bystřec, Klášterec n/o, Kunvald, Studené, Záchlumí, Žampach. Místní vodovod je vybudován též v Orličkách a Českých Petrovicích, ale nezasahuje prozatím 67

68 celý intravilán obce. Zejména u těchto malých vodovodů bude často nutné nahradit stávající zdroje, které mnohdy nevyhovují všem hygienickým předpisům, zejména mikrobiologickým, novými zdroji, event. jejich připojení na skupinové vodovody. Až na výjimky (nová propojení již existujících SV, napojení některých menších osad) se výstavba nových vodovodů nepřipravuje, avšak současný stav vodovodních řadů v mnoha lokalitách neodpovídá platným normám po stránce technického uspořádání, možnosti manipulace na síti, vnitřních průměrů potrubí (je používáno ocelové i skleněné potrubí) a bude nutná jejich rekonstrukce Kanalizace Z hlediska kanalizací a čistíren odpadních vod (ČOV) je nutné zejména naplňování Směrnice č. 91/271 EHS, o čištění městských odpadních vod, ve které je stanovena mimo jiné povinnost obcí nad ekvivalentních obyvatel (EO) mít odpovídající kanalizační systém zakončený ČOV. Obce s produkcí znečištění pod úroveň EO musí zajistit přiměřené čištění produkovaných odpadních vod. Úroveň 2000 EO přesahují na správním území ORP Žamberk 3 obce: Žamberk, Letohrad a Jablonné n/o. Město Źamberk disponuje dvěma centrálními ČOV, přičemž na ČOV I jsou napojeny také obce Dlouhoňovice a Lukavice. V Letohradě je provozována centrální ČOV, na kterou je napojena významná část obyvatelstva, stejně jako místní část Kunčice a někteří obyvatelé z místní části Orlice. Jablonné n/o provozuje ČOV vystavěnou v roce 2000 s dostatečnou kapacitou, která umožňuje také svedení odpadních vod z okolích menších obcí, které neplánují výstavbu vlastní ČOV. Obrázek č : Veřejná kanalizace v jednotlivých obcích SO ORP Žamberk Zdroj: podklady ÚAP 2010, zpracování vlastní 68

69 Z menších obcí disponuje adekvátním čištěním odpadních vod obec Písečná (připravuje se napojení kanalizace i z obce Žampach) a Klášterec nad Orlicí. Ostatní obyvatelé a většina obyvatelstva v menších obcích je nadále napojena pouze na jímky či septiky, pouze malá část disponuje domovní nebo malou skupinovou ČOV. Technický stav jímek je různý, některé jsou nevyhovující, netěsné. Odpady ze septiků jsou nejčastěji svedeny do kanalizace a do povrchových vod, což odporuje v současnosti platné legislativě. V závislosti na dostupnosti finančních prostředků lze očekávat realizaci výstavby kanalizace a ČOV v menších obcích. Ty jsou v současnosti obvykle vybaveny pouze dešťovou kanalizací nebo nesourodým souborem stok v různém stavu a technické kvalitě, obvykle přímo vyústěných do místních vodotečí bez řádného čištění. Ve velmi malých obcích a místních částech (do cca 500 EO) je dobré uvažovat s možností čištění odpadních vod v biologických rybnících, které lze vhodně začlenit do krajiny a využít i např. jako prvek místního ÚSES, v opravdu malých sídlech bude pravděpodobně z ekonomických důvodů ponecháno individuální čištění odpadních vod. Doporučené akce na zlepšení stavu a harmonogram výstavby jsou uvedeny v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje. Obrázek č : Systém zásobení plynem ve SO ORP Žamberk Zdroj: podklady ÚAP 2010, zpracování vlastní Plyn Význam zásobování plynem spočívá zejména ve snížení emisní zátěže místního ovzduší z lokálních topenišť. Stav zásobování jednotlivých obcí plynem je v řešeném území rozdílný a po roce 2000 bylo možné pozorovat určité zlepšení v některých oblastech. Plynofikovány jsou všechny tři města regionu i většina obcí v jejich blízkém okolí. Lze konstatovat že celá jižní a východní část správního území je již 69

70 vybavena dostatečně plynem, výjimku tvoří pouze obce Orličky a Písečná. Naopak, v západní a severní části regionu nejsou rozvody plynu doposud zavedeny vůbec. Otázkou i nadále zůstává, zda-li v již plynofikovaných obcích nedochází, z důvodu neúměrně rostoucích cen plynu, k opětovnému návratu obyvatelstva (byť třeba jen částečnému) k původním zdrojům vytápění a tím také k nadměrnému zatěžování ovzduší emisemi z lokálních topenišť Elektřina Zásobování elektřinou probíhá po dvou samostatných linkách VVN 110 kv: jednak ze západního směru od Vamberka a Ústí nad Orlicí do rozvodny Źamberk a jednak z jihovýchodu z rozvodny Krasíkov do rozvodny Jablonné nad Orlicí. Místní rozvod z těchto dvou rozvoden je řešen vedením VN 35 kv. Jižní částí území obce Źampach prochází trasa nadzemního vedení VVN 400 kv mezi rozvodnami Krasíkov a Neznášov. Pro zlepšení stability systému je navrženo jeho zaokruhování výstavbou vedení 2x110 kv TR Žamberk TR Jablonné n. O., což bylo reflektováno i v ZUR Pk (koridor pro umístění stavby E02). Území ORP Žamberk nedisponuje zdroji energie na fosilní paliva. Nejvýznamnějším zdrojem je vodní elektrárna Nekoř (ČEZ, obnovitelné zdroje Hradec Králové) s instalovaným výkonem 3 MW. Dále je pak v území provozováno hned několik malých vodních elektráren a fotovoltaických systémů. Největším zdrojem elektrické energie v řešeném území je vodní elektrárna Pastviny s 3 MW instalovaného výkonu. Další větší vodní elektrárnu na Divoké Orlici provozuje Povodí Labe nedaleko Litic nad Orlicí (instalovaný výkon 0,7 MW). Oproti roku 2008 zůstala zachována hodnota instalovaného výkonu kogeneračních jednotek (bioplynová stanice s kogenerací a.s. Bocus. v Letohradu-Orlici) a jen velmi mírně (o 1,5 %) vzrostl celkový instalovaný výkon vodních elektráren. Prudký nárůst byl v uplynulých dvou letech zaznamenán v případě fotovoltaických elektráren zatímco v roce 2008 byly do sítě připojeny pouze tři instalace s celkovým výkonem 0,009 MW, v současnosti je souhrnný výkon několika desítek FVE vyšší než 4 MW, což vzhledem k nízké srovnávací základně prezentuje nárůst o cca %. Tabulka č : Zdroje el. energie v obcích SO ORP Žamberk (v MW celkem instal. výkonu) Obec Typ energie fotovoltaika kogenerace vodní Celkem Bystřec 0,016 0,016 Dlouhoňovice 0,008 0,008 Hejnice 0,025 0,025 Jablonné nad Orlicí 0,045 0,041 0,086 Jamné nad Orlicí 0,030 0,030 Klášterec nad Orlicí 0,013 0,055 0,068 Kunvald 0,005 0,005 Letohrad 0,778 0,070 0,055 0,903 Líšnice 0,009 0,070 0,079 Lukavice 1,886 1,886 Mistrovice 0,009 0,040 0,049 Nekoř 0,005 3,275 3,280 Sobkovice 0,040 0,040 Verměřovice 0,015 0,032 0,047 Záchlumí 0,759 0,759 Žamberk 1,337 0,262 1,599 Těchonín 0,011 0,011 Celkový součet 4,181 0,070 4,640 8,891 Zdroj: Přehled přidělených licencí ERÚ k

71 Obrázek č : Systém zásobení elektřinou ve SO ORP Žamberk Zdroj: podklady ÚAP 2010, zpracování vlastní Telekomunikace V oblasti telekomunikací je důležité zajistit ochranu radioreléových spojů, pro jejichž provoz je nezbytná přímá viditelnost spolupracujících stanic. Proto jsou tyto stanice umisťovány zejména na terénní dominanty (nejvyšší kóty v terénu). Ochrana těchto spojů je prováděna vyhlašováním ochranných pásem procházejících paprsků a kruhových ochranných pásem kolem spojových objektů v poloměru 500 m, které mají za úkol zabránit jejich stínění a rušení. Území ORP Žamberk nejvíce ovlivňují spoje vedené směrem k vysílači Rychnov nad Kněžnou-Litický Chlum (leží na území Královéhradeckého kraje). Signál mobilních operátorů dosahuje poněkud horší kvality pokrytí u O 2 v oblasti Hejnic a České Rybné. Obecně však lze dosáhnout na signál tohoto operátora minimálně vně budov na celém území. To je důležitým faktorem pro řádné fungování Integrovaného záchranného systému (IZS), neboť tento operátor zajišťuje koordinaci mezi jednotlivými složkami IZS pomocí krizových telefonů. U dalších operátorů je síla signálu výrazně závislá na orografických předpokladech - T-Mobile nemá pokrytí v oblasti hned několika údolí: Tiché Orlice na východ od Letohradu, Černovického potoka na jih od Těchonína, Orličského potoka, v okolí potoka Čenkovičky na východ od Bystřce a v okolí osady Amerika na horním toku Divoké Orlice. Operátor Vodafone má špatnou úroveň pokrytí zejména v oblasti Česká Rybná Hejnice, Studené Sobkovice Těchonín a v okolí Českých Petrovic. Vysokorychlostní mobilní Internet není nabízen nikde s výjimkou několika málo vyvýšených lokalit (mimo obydlená místa), kde je k dispozici 4G od T-mobile. Stejný operátor na větší části území také nabízí Internet ADSL. 71

72 3.6.3 Indikátory Dopravní infrastruktura Zajištění kvalitní dopravní obslužnosti je jedním z klíčových požadavků na udržitelný rozvoj venkovských regionů. Pokrývají se tím požadavky na mobilitu osob, které nemohou nebo nechtějí vlastnit soukromý osobní automobil, zároveň se tím dává možnost alternativní dopravy vůči environmentálně nejškodlivější individuální automobilové dopravě. Nebude-li nabídka veřejné dopravy (bez ohledu na to zda jde o vlak či autobus) dostatečně široká po celé období včetně dnů pracovního volna a klidu, bude nuceně narůstat počet automobilů, intenzita dopravy a všechny negativní jevy s tím spojené. Navržený indikátor hodnotí počet spojů, které jsou z jednotlivých obcí k dispozici v typický pracovní den (označeny X) a v sobotu či neděli (označeno +) na trase do příslušné pověřené obce (Źamberk, Letohrad, Jablonné nad Orlicí), sídla ORP (Źamberk) a krajského města (Pardubice). Na trase z obce do ORP a do krajského města je uvažováno s možností přestupů, přičemž maximální čekací doba mezi dvěma návaznými spoji byla stanovena na 20 minut včetně event. nuceného pěšího přesunu mezi autobusovým a vlakovým nádražím. Výjimku tvoří město Źamberk, kde vzhledem k výrazně excentrické poloze vlakového nádraží byly hodnoceny pouze spoje takovými vlaky, ke kterým existuje návazná autobusová doprava do centra města. Tabulka č : Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (spojů / den) Spojení do Obec pov. obce sídla ORP krajského města (Žamberk) (Žamberk) (Pardubice) X + X + X + Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Kameničná Klášterec nad Orlicí Kunvald Líšnice Lukavice Pastviny Záchlumí Žamberk Spojení do Obec pov. obce sídla ORP krajského města (Jablonné n/o) (Žamberk) (Pardubice) X + X + X + Bystřec Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Mistrovice Orličky Sobkovice Studené Těchonín Verměřovice

73 Spojení do Obec pov. obce sídla ORP krajského města (Letohrad) (Žamberk) (Pardubice) X + X + X + Letohrad Nekoř Písečná Šedivec Žampach Zdroj: platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, září 2010 X... běžný pracovní den +... nepracovní dny (nižší z hodnot pro sobotu či neděli) -... nehodnoceno Tabulka č : Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou z do den X méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více pov. obec + méně než a více obec sídlo ORP nebo X méně než 2 2, 3 4, 5 6, 7 8 a více krajské město + méně než a více pov. obec nebo sídlo ORP sídlo ORP nebo X méně než a více krajské město + méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více Tabulka č : Hodnocení dopravní obslužnosti obcí Spojení do pov. obce / ORP sídla ORP kraj. města Obec (Žamberk) (Žamberk) (Pardubice) X + X + nejhorší známka prům. známka celková známka Česká Rybná ,67-1 České Petrovice ,83-2 Dlouhoňovice ,17 0 Hejnice ,17 0 Helvíkovice ,33 0 Kameničná ,83-1 Klášterec nad Orlicí ,50-1 Kunvald ,00 0 Líšnice ,33 0 Lukavice ,67 2 Pastviny ,17 1 Záchlumí ,00 1 Žamberk ,50-2 Spojení do Obec pov. obce ORP kraj. města nejhorší prům. celková (Jablonné n/o.) (Žamberk) (Pardubice) známka známka známka X + X + X + Bystřec ,83-1 Jablonné nad Orlicí ,00-1 Jamné nad Orlicí ,50-2 Mistrovice ,00-1 Orličky ,

74 Spojení do Obec pov. obce ORP kraj. města nejhorší prům. celková (Jablonné n/o.) (Žamberk) (Pardubice) známka známka známka X + X + X + Sobkovice ,50-2 Studené ,00-2 Těchonín ,33 1 Verměřovice ,33 1 Spojení do Obec pov. obce ORP kraj. města nejhorší prům. celková (Letohrad) (Žamberk) (Pardubice) známka známka známka X + X + X + Nekoř ,33 0 Písečná ,33 0 Šedivec ,33 0 Žampach ,33 0 Letohrad ,75 1 Zdroj: platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, září 2010 Pozn. U obcí, které mají Źamberk jako pověřenou obec i ORP bylo započítáno toto spojení dvojnásobnou vahou Celkové hodnocení indikátoru na základě průměrné známky: -2-1,5 a méně -1-1,49 až -0,5 0-0,49 až 0,49 1 0,5 až 1,49 2 1,5 a více 74

75 Technická infrastruktura Hodnocení vychází z předpokladu, že by prakticky všechny odpadní vody měly být před vypuštěním do vodotečí vyčištěny, čímž je minimalizován jak dopad na hygienickou situaci v obci, tak i na celkový stav životního prostředí a to nejen v samotné obci, ale všude dál po toku dané vodoteče. Proto je při hodnocení kladen největší důraz na existenci kanalizace s čistírnou odpadních vod. Zásobování pitnou vodu má zatím na většině území ČR indiferentní vliv, byť se již v některých oblastech začíná projevovat nedostatek vody, který se bude v souvislosti s očekávaným oteplováním prohlubovat. Plynofikace obcí přestává být významným ukazatelem kvality vybavení obcí především z důvodu strmého růstu ceny zemního plynu a k rostoucí závislosti na dodávkách z politicky nestabilních regionů (vč. Ruska). Hodnocení indikátoru technické infrastruktury: 2 obec má kanalizaci s ČOV, plyn 1 obec má kanalizaci s ČOV, nemá plyn 0 obec nemá kanalizaci, ale má alespoň plyn -1 obec má jenom vodovod -2 obec nemá ani vodovod Tabulka č : Vybavenost technickou infrastrukturou v ORP Žamberk Obec vodovod plyn kanalizace ČOV Hodnocení Bystřec ano ano ne ne 0 Česká Rybná ano ne ne ne -1 České Petrovice ne ne ne ne -2 Dlouhoňovice ano ano ano ano 2 Hejnice ano ne ne ne -1 Helvíkovice ano ne ne ne -1 Jablonné nad Orlicí ano ano ano ano 2 Jamné nad Orlicí ano ano ne ne 0 Kameničná ano ne ne ne -1 Klášterec nad Orlicí ano ne ano ano 1 Kunvald ano ne ne ne -1 Letohrad ano ano ano ano 2 Líšnice ano ne ano ne 0 Lukavice ano ano ne ne 0 Mistrovice ano ano ne ne 0 Nekoř ano ne ne ne -1 Orličky ne ne ne ne -2 Pastviny ano ne ne ne -1 Písečná ano ne ano ano 1 Sobkovice ano ano ne ne 0 Studené ano ne ne ne -1 Šedivec ano ano ano ne 1 Těchonín ano ano ne ne 0 Verměřovice ano ano ne ne 0 Záchlumí ano ne ano ne 0 Žamberk ano ano ano ano 2 Žampach ano ano ne ne 0 SO ORP Žamberk Zdroj: podklady ÚAP 2010, webové stránky obcí 75

76 Obrázek č : Dopravní obslužnost obcí v SO ORP Žamberk veřejnou dopravou Zdroj: platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, září 2010, EKOTOXA, s.r.o 2010 Pozn.: Legenda odpovídá celkovému hodnocení indikátoru dle průměrné známky (viz tabulka výše). Obrázek č : Vybavenost obcí v SO ORP Žamberk technickou infrastrukturou Zdroj: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje (aktualizované znění), Malý lexikon obcí ČR 2009, Územní energetická koncepce Pardubického kraje 2005 a další, EKOTOXA, s.r.o,

77 3.6.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Železniční trať 021 a 024 je celostátní tratí Neexistence obchvatu Žamberka na silnici I/11. s potenciálem růstu jejího významu. Rekonstruovaná a elektrizovaná železnice mezi Směrové vedení a technický stav silnice I/11 Letohradem a Lichkovem, propojení autobusů a neodpovídá současným požadavkům na moderní vlaků v Letohradě. komunikaci I. třídy. Všechny skupinové vodovody jsou zásobeny Špatné propojení autobusové a železniční dopravy z podzemních zdrojů CHOPAV Žamberk-Králíky - neexistence jednotného terminálu v Žamberku. a CHOPAV Východočeská křída. Vybudovaná kanalizace s ČOV ve všech obcích Nejsou propojené jednotlivé skupinové vodovody nad 2000 EO i některých dalších sídlech. do rozsáhlejší vodárenské soustavy. Daří se postupně budovat ucelenou síť Zdroje pitné vody často nesplňují hygienické cyklostezek. normy. Až na výjimky nemají malé obce dořešené čištění odpadních vod. Nízká úroveň plynofikace obcí v západní a severní části řešeného území. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zlepšení dostupnosti regionu vybudováním Další omezování investic do veřejné dopravy. přivaděče od budoucí silnice R35. Výstavba obchvatu Žamberka na silnici I/11. Zvyšování dopravy v centru Žamberka, Letohradu a Jablonného n/o. Zřízení terminálu veřejné dopravy u žst. Źamberk Další zvyšování cen zemního plynu pro domácnost s vedením spojů do/z centra města, které tak zajistí a díky čemuž dojde k opětovnému přechodu návaznost na všechny vlakové spoje. obyvatel k vytápění pevnými palivy zvýšení emisní zátěže ovzduší z lokálních topenišť. Zřízení zóny s omezením vjezdu automobilů Odklad výstavby silnice R35 a návazného v centru Žamberka. Dobudování systému cyklostezek vázaných na údolí Tiché a Divoké Orlice. Vytvoření propojené vodárenské soustavy mezi Žamberkem, Jablonným n/o a Letohradem. Rozvoj plynofikace obcí. Podpora budování kanalizace a ČOV v menších obcích, využívání možností biologického čištění vod v nejmenších sídlech. přivaděče k Žamberku. Ohrožení podzemních vod nevhodnou činností v území a znečišťováním půdy Problémy k řešení v rámci územního plánování Dopravní infrastruktura Silniční síť dozná v budoucnosti značných změn. K Žamberku bude přiveden přivaděč od silnice R35, který musí být plynule provázaný s plánovaným obchvatem centra Žamberka. Směrové vedení silnice I/11 bude změněno tak, aby se vyhnula provozně náročnému úseku z Jablonného n/o přes Červenovodské sedlo k silnici I/43. (Žamberk, Dlouhoňovice, Česká Rybná, Hejnice, Helvíkovice, Lukavice, Líšnice, Šedivec, Nekoř, Těchonín, Studené) Neustále rostoucí počet automobilů přináší problém jejich odstavování a parkování. V rámci ÚPD jednotlivých obcí je proto nezbytné se zaměřit na vyhrazení dostatečných ploch pro odstavná 77

78 stání resp. garáže v oblastech, která jsou zdroji nebo cíli individuální automobilové dopravy (sídliště, obchody, atd.) Týká se to zejména měst, tedy Žamberka, Letohradu a Jablonného n/o. V Žamberku po odklonu trasy silnice I/11 mimo centrum vyhradit v centru zónu s omezením vjezdu vozidel, nejlépe formou zřízení pěší zóny s povolením vjezdu cyklistů. V místech významných cílů dopravy (střed velkých obcí, místa zaměstnání, obchodní aktivity) je nezbytné vyčlenit plochy pro zařízení, která umožní bezpečné odložení jízdních kol. V návaznosti na železnici je dobré zajistit také možnost systému Bike and Ride. (všechny obce) V místech významných železničních stanic by měly vzniknout multimodální terminály veřejné dopravy, které zajistí jednoduchý přestup mezi vlaky a autobusy. (Žamberk, Jablonné n/o) V rámci vzniku uceleného systému elektrizovaných tratí je možné v budoucnu uvažovat s elektrizací železniční tratě Týniště nad Orlicí - Letohrad Přírodně zachovalá údolí řek Tiché a Divoké Orlice jsou vhodným terénem pro dobudování cyklistických stezek Žamberk Záchlumí, Líšnice Pastviny a Letohrad Jablonné n/o (Žamberk, Helvíkovice, Záchlumí, Líšnice, Nekoř, Pastviny, Letohrad, Verměřovice, Bystřec, Mistrovice, Jablonné n/o) Vybudování systému cyklostezek v intravilánu měst a propojení stávajících i uvažovaných cyklostezek (Žamberk, Letohrad) Technická infrastruktura Skupinové vodovody v oblasti využívají podzemní vodní zdroje, neboť větší část řešeného území leží v CHOPAV. Je nezbytné uplatnit preventivní ochranu pro výhledové zdroje podzemní i povrchové vody a zabezpečit tak jejich pozdější bezproblémovou využitelnost, vč. zajištění jejich možnosti budoucího napojení na již existující vodovod. Ochrana budoucích zdrojů má také za úkol zajistit řešení lokálních problémů se zabezpečováním dostatečných zdrojů pitné vody v období sucha nebo v případě katastrof a krizových stavů. Zajistit propojení stávajících skupinových vodovodů do vodárenské soustavy (Letohrad, Mistrovice, Jablonné n/o) Dobudování vodovodní sítě v intravilánech obcí (Orličky, České Petrovice) U místních vodovodů, kde není zajištěna dostatečná kvalita jímaných vod, postupné napojování na stávající skupinové vodovody. V mnoha obcích není dostatečné čištění odpadních vod, je proto potřebné zajistit jejich čištění pomocí ČOV, ať už výstavbou malých místních ČOV nebo formou napojení obce na stávající nebo plánovanou skupinovou ČOV. (Bystřec, Česká Rybná, České Petrovice, Hejnice, Helvíkovice, Jamné nad Orlicí, Kameničná, Kunvald, Líšnice, Lukavice, Mistrovice, Nekoř, Orličky, Pastviny, Sobkovice, Studené, Šedivec, Těchonín, Verměřovice, Záchlumí, Źampach) V severní a západní části území je nedostatečné pokrytí plynovody. Je proto potřebné i nadále uvažovat s možností plynofikace dalších obcí. (Česká Rybná, České Petrovice, Hejnice, Helvíkovice, Kameničná, Klášterec nad Orlicí, Kunvald, Líšnice, Nekoř, Orličky, Pastviny, Písečná, Studené, Záchlumí) Realizace nového elektrického vedení 2x110 kv mezi Źamberkem a Jablonným n/o pro zajištění lepší distribuce elektřiny (Lukavice, Letohrad, Verměřovice, Bystřec) 78

79 3.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Osídlení Ve SO ORP Žamberk žilo k celkem obyvatel (tedy přibližně o sto více než před dvěmi lety). Na celkovém počtu obyvatel Pardubického kraje se SO ORP Žamberk podílí 5,66 %, početně největší SO ORP Pardubice a Chrudim dosahují podílu 24,40 % resp. 16,06 %. Podhorský charakter osídlení se projevuje v nižší hustotě zalidnění, hodnota 104 obyv./km 2 je jak pod republikovou úrovní, tak pod úrovní Pardubického kraje (114 obyv./km 2 ). Kromě tradičního znázornění hustoty zalidnění byly vypočteny Areály maximálního zalidnění v ČR, znázorňující, na jak velkém území je ještě dosaženo určité hladiny hustoty zalidnění. Tyto areály představují potažmo i oblasti s významnými vztahy a vazbami (hospodářské vztahy, dopravní obslužnost apod.), mohou však také signalizovat určitý stupeň zátěže na životní prostředí či jeho poškození. V tomto případě byly stanoveny hladiny 300, 400, 500, 750 a 1000 obyv./km 2 a jako nejmenší územní jednotkou byla zvolena obec. SO ORP Žamberk se nachází mimo nejhustěji zalidněné oblasti v ČR, přesto je z mapky zřejmá návaznost na areály osídlení v oblasti Orlickoústecka a Českotřebovska (hladina 300 obyv./km 2 ). Tabulka č : Rozloha, obyvatelstvo a hustota zalidnění v SO ORP Pardubického kraje k SO ORP Rozloha v km 2 Počet obyvatel Podíl obyvatel Počet obyvatel na kraji v % na km 2 Česká Třebová 79, , Hlinsko 246, ,16 87 Holice 213, ,32 80 Chrudim 746, , Králíky 158, ,76 57 Lanškroun 275, ,44 83 Litomyšl 336, ,19 79 M. Třebová 417, ,26 65 Pardubice 409, , Polička 272, ,78 72 Přelouč 257, ,72 95 Svitavy 351, ,15 90 Ústí nad Orlicí 190, , Vysoké Mýto 282, , Žamberk 281, , Pardub. kraj 4 519, , Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva 79

80 Obrázek č : Hustota zalidnění dle ORP ČR k Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Obrázek č : Areály maximálního zalidnění v ČR k Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva 80

81 V rámci SO ORP Žamberk je více jak polovina obyvatel ( obyvatel, v roce 2008 to bylo obyv., tj,. 53,5 %) soustředěna do tří obcí Letohrad (6 337 obyv.), Žamberk (6 025 obyv.) a Jablonné nad Orlicí. (3 272 obyv.) Více jak 1000 obyvatel žije ještě v obcích Lukavice, Bystřec a Kunvald. Tři největší obce tvoří společně s obcemi Dlouhoňovice, Lukavice, Mistrovice a Verměřovice nejhustěji zalidněný pás ve SO ORP Žamberk, kde hustota zalidnění dosahuje 267 obyv./km 2. Na druhé straně podhorské oblasti dosahují hustoty zalidnění v rozmezí obyv./km 2 - České Petrovice, Studené, Těchonín, Orličky a vzhledem ke své rozloze i Kunvald. Tabulka č : Rozloha, obyvatelstvo a hustota zalidnění v obcích SO ORP Žamberk k SO ORP Rozloha v km 2 Počet obyvatel Podíl obyvatel Počet obyvatel na SO ORP v % na km 2 Bystřec 18, ,95 61 Česká Rybná 8, ,43 50 České Petrovice 6, ,53 24 Dlouhoňovice 3, , Hejnice 4, ,76 45 Helvíkovice 10, ,59 42 Jablonné n.orl. 4, , Jamné n.orl. 10, ,45 65 Kameničná 5, ,21 58 Klášterec n.orl. 17, ,27 51 Kunvald 29, ,60 35 Letohrad 23, , Líšnice 11, ,79 68 Lukavice 11, , Mistrovice 4, , Nekoř 10, ,18 82 Orličky 8, ,01 33 Pastviny 8, ,22 41 Písečná 8, ,80 57 Sobkovice 3, ,82 63 Studené 5, ,53 28 Šedivec 3, ,74 54 Těchonín 19, ,19 32 Verměřovice 5, , Záchlumí 13, ,80 58 Žamberk 16, , Žampach 5, ,05 53 SO ORP Žamberk 281, , Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva 81

82 Obrázek č : Hustota zalidnění v obcích ORP Žamberk k Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Demografický vývoj V Pardubickém kraji žilo k celkem obyvatel. Ve srovnání s rokem 1999 došlo k poměrně velkému nárůstu o obyvatel (1,5 %). Z 15 SO ORP Pardubického kraje došlo v tomto období u 9 k nárůstu a u 6 k poklesu počtu obyvatel. Nejvyšší relativní nárůst zaznamenaly SO ORP Holice (10,4 %), Lanškroun (5,5 %) a Pardubice (3,4 %). Naopak mezi relativně nejvíce ztrátové patřily SO ORP Králíky (-5,3 %), Česká Třebová (-4,3 %) a Moravská Třebová (-2,5 %). Ve SO ORP Žamberk přibylo v tomto desetiletí celkem 570 obyvatel, což představuje nárůst o 1,9 %. Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Pardubického kraje v letech ukazují následující tabulka. Tabulka č : Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Pardubického kraje v letech SO ORP Počet obyvatel (k ) Rozdíl Absolutní Relativní v % Česká Třebová ,3 Hlinsko ,2 Holice ,4 Chrudim ,0 Králíky ,3 Lanškroun ,5 Litomyšl ,3 Moravská Třebová ,5 Pardubice ,4 Polička ,0 Přelouč ,3 82

83 SO ORP Počet obyvatel (k ) Rozdíl Absolutní Relativní v % Svitavy ,2 Ústí nad Orlicí ,3 Vysoké Mýto ,5 Žamberk ,9 Pardubický kraj ,5 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Následující graf znázorňuje vývoj hrubých měr přirozeného přírůstku (hmpp) a hrubých měr migračního salda (hmms). Tyto hrubé míry jsou demografické ukazatele, které porovnávají nárůst/pokles obyvatel způsobený rozdílem porodnosti a úmrtnosti (v případě hmpp) nebo způsobený stěhováním (v případě hmms) v rámci daného území., udávají se v promilích a jsou vztaženy ke střednímu stavu obyvatelstva daného roku. Výpočet: hmpp = (NAROZENÍ - ZEMŘELÍ) / SS * 1000, hmms = (PŘISTĚHOVALÍ VYSTĚHOVALÍ) / SS * 1000, kde SS je střední stav obyvatelstva, je to průměr počtu obyvatel k 1.1 a k daného roku. Obrázek č : Vývoj hrubých měr celkového přírůstku, přirozeného přírůstku a migračního salda v SO ORP Žamberk mezi lety promile hmcp hmpp hmms roky Zdroj: ČSÚ Běžná evidence, 2010 Kladný přirozený přírůstek obyvatelstva sledujeme až na menší výjimky (roky 1998, 1999 a 2003) i ve SO ORP Žamberk, zejména pak v období V roce 2007 byla dosažena vůbec nejvyšší úroveň hmpp právě ve SO ORP Žamberk, a to 3,6. Tento trend je však dočasný a v letech 2008 a 2009 už dochází opět k poklesu. Vysoký přirozený přírůstek obyvatelstva byl způsoben faktem, že v oněch letech rodily matky z populačně silných sedmdesátých let, proto se zvyšovala porodnost, i když ne tak dramaticky, jak tomu bylo právě v 70.letech minulého století. Příčinou je totiž nízká úroveň plodnosti (počet živě narozených dětí na jednu ženu). K udržení stabilní populace je přitom zapotřebí, aby ukazatel plodnosti dosahoval alespoň hraniční hodnoty 2,1. Vzhledem k tomu, že potencionálních matek, které se narodily v 80.letech, je početně méně, a nelze očekávat, že by se v následujícím období měla výrazněji zvyšovat úroveň plodnosti žen, je možné předvídat pokles počtu narozených dětí a tím i celkový pokles populace přirozenou měnou do 5 10 let (s určitou diferenciací na regionální úrovni). Co se týče migrační ho salda, v letech to vypadalo, že SO ORP Žamberk se stala migračně atraktivní oblastí, propad v roce 2009 to však nepotvrdil a hrubá míra migračního salda dosáhla opět záporných hodnot. Celkový přírůstek obyvatelstva ve správním obvodu tak od roku 2005 byl relativně vysoce kladný, v roce 2009 se však propadl do záporných hodnot propad byl způsoben vyšší emigrací z SO ORP Žamberk. 83

84 Tabulka č : Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Žamberk v letech Obce Počet obyvatel (k ) Rozdíl Absolutní Relativní v % Bystřec ,1 Česká Rybná ,7 České Petrovice ,7 Dlouhoňovice ,6 Hejnice ,2 Helvíkovice ,1 Jablonné nad Orlicí ,4 Jamné nad Orlicí ,1 Kameničná ,1 Klášterec nad Orlicí ,7 Kunvald ,7 Letohrad ,4 Líšnice ,5 Lukavice ,5 Mistrovice ,6 Nekoř ,9 Orličky ,7 Pastviny ,8 Písečná ,5 Sobkovice ,2 Studené ,7 Šedivec ,4 Těchonín ,3 Verměřovice ,6 Záchlumí ,9 Žamberk ,3 Žampach ,5 SO ORP Žamberk ,9 Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Tabulky výše ukazuje absolutní a relativní vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Žamberk v letech V tomto období se zvýšil počet obyvatel v 17 obcích, v 10 obcích byl zaznamenán úbytek populace. Počet obyvatel se v těchto letech zvýšil o 570, tedy téměř o 2 %. Vývoj počtu obyvatel však nebyl ve všech obcích relativně stejný některé obce zaznamenaly pokles obyvatelstva, jiné růst. K obcím, které zaznamenaly největší pokles patří obce Těchonín (v uvedené dekádě ztratil více než desetinu obyvatel), dále pak obce Žampach, Dlouhoňovice a Sobkovice. Nejvíce počet obyvatel v letech vzrostl v obcích Pastviny téměř o jednu pětinu (17,8 %), dále pak v obcích Písečná, České Petrovice a Hejnice. Počet obyvatel dvou největších měst Letohradu a Žamberku mírně poklesl. 84

85 3.7.3 Věková struktura Následující tabulka udává přehled o věkové struktuře obyvatelstva ve SO ORP Pardubického kraje k V tabulce je uveden též ukazatel indexu stáří, který vyjadřuje, kolik osob ve věku 65 a více let připadá na 100 dětí ve věku 0 14 let. Největší podíl osob v předproduktivním věku je ve SO ORP Holice (15,8 %) a Lanškroun (15,7 %), nejméně pak ve SO ORP Pardubice a Přelouč (pod 14 %). Z hlediska indexu stáří má SO ORP Žamberk druhé nejlepší hodnoty tohoto ukazatele v rámci kraje index stáří zde dosahuje hodnoty 0,94, avšak oproti roku 2007 je o jednu desetinu vyšší (tenkrát činil 0,84), nejlepšího indexu stáří v kraji dosahuje SO ORP Holice (0,91). Naopak ve SO ORP Pardubice, a Přelouč index stáří mírně přesahoval hodnotu 1,2 a dosahoval tak nejvyšších hodnot v rámci kraje. Index stáří v rámci Pardubického kraje dosahoval k úrovně 1,06. Tabulka č : Věková struktura v ORP Pardubického kraje k (v %) Věková skupina SO ORP <= Index stáří Česká Třebová 14,5 69,6 15,9 1,10 Hlinsko 14,6 68,9 16,5 1,13 Holice 15,8 69,8 14,4 0,91 Chrudim 14,6 69,8 15,6 1,07 Králíky 14,8 70,7 14,6 0,99 Lanškroun 15,7 70,7 13,6 0,87 Litomyšl 15,5 69,6 14,9 0,96 Moravská Třebová 14,6 70,6 14,8 1,01 Pardubice 13,5 69,9 16,6 1,22 Polička 15,2 69,4 15,5 1,02 Přelouč 13,2 70,7 16,0 1,21 Svitavy 15,0 70,7 14,4 0,96 Ústí nad Orlicí 15,1 69,6 15,3 1,01 Vysoké Mýto 15,6 69,1 15,3 0,98 Žamberk 15,1 70,7 14,2 0,94 Pardubický kraj 14,6 69,9 15,5 1,06 Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Následující tabulka a obrázek udávají přehled o věkové struktuře obyvatelstva v obcích SO ORP Žamberk. Největší podíl osob v předproduktivním věku je v obcích Šedivec (jako jediná má přes 20 % obyvatel v této věkové skupině), dále pak v obcích Sobkovice a Studené (mírně přes 19 %), zhruba 10% podíl vykazuje obec Žampach. Suverénně nejpříznivějších hodnot indexu stáří ze všech obcí SO ORP Žamberk dosahuje Písečná (0,63). Relativně nejvyššího počtu osob v postrpoduktivním věku disponují obce Studené (19,3 %) a Pastviny. Současnou úroveň indexu stáří je však nutné zohlednit v kontextu jeho vývoje. Následující graf znázorňuje tento vývoj v rámci SO ORP Žamberk v letech Z grafu je patrné téměř lineární zvyšování hodnoty indexu stáří (tedy stárnutí populace) po celé sledované období. Tento trend je podobný i u ostatních SO ORP a koreluje i s průměrem v ČR. Současná hodnota indexu stáří ve SO ORP Žamberk odpovídá hodnotě indexu stáří dosažené například ve SO ORP Pardubice v druhé polovině 90.let jedná se tedy o určitý časový posun v jeho růstu. I přes zvýšenou porodnost v poslední době nelze předpokládat výraznější snížení hodnoty indexu stáří ve výhledu několika let, spíše lze usuzovat na zpomalení tempa jeho růstu. 85

86 Tabulka č : Věková struktura v obcích SO ORP Žamberk k (v %) Věková skupina Obce <= Index stáří Bystřec 18,2 67,3 14,5 0,80 Česká Rybná 15,7 67,2 17,2 1,10 České Petrovice 14,1 72,5 13,4 0,95 Dlouhoňovice 12,8 76,9 10,3 0,80 Hejnice 14,4 71,2 14,4 1,00 Helvíkovice 15,9 69,1 15,0 0,94 Jablonné nad Orlicí 13,9 71,7 14,4 1,04 Jamné nad Orlicí 15,3 69,0 15,7 1,03 Kameničná 15,3 72,1 12,6 0,83 Klášterec nad Orlicí 17,2 70,3 12,5 0,73 Kunvald 15,6 70,0 14,4 0,92 Letohrad 14,4 71,3 14,3 0,99 Líšnice 16,8 69,1 14,0 0,83 Lukavice 16,9 70,9 12,3 0,73 Mistrovice 14,7 71,2 14,1 0,96 Nekoř 16,5 68,6 14,9 0,90 Orličky 16,2 67,3 16,5 1,02 Pastviny 14,3 67,8 17,8 1,24 Písečná 17,6 71,3 11,1 0,63 Sobkovice 19,4 65,9 14,7 0,76 Studené 19,3 61,3 19,3 1,00 Šedivec 20,2 65,4 14,4 0,71 Těchonín 14,4 70,2 15,4 1,07 Verměřovice 17,3 70,5 12,2 0,71 Záchlumí 12,1 74,9 13,1 1,08 Žamberk 14,8 70,4 14,8 1,00 Žampach 10,2 81,0 8,8 0,87 SO ORP Žamberk 15,1 70,7 14,2 0,94 Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva 86

87 Obrázek č : Vývoj indexu stáří ve SO ORP Žamberk v letech ,00 0,95 index stáří 0,90 0,85 0,80 0,75 0,70 0,65 0,60 0, rok Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Vzdělanostní struktura Hodnocení vzdělanostní struktury obyvatelstva vychází z dat SLDB 2001, bude tedy aktualizováno až na základě výsledků ze SLDB Dá se však předpokládat že od roku 2001 i nadále pokračoval růst vzdělanosti populace České republiky tedy i Žamberska, avšak obyvatelstvo s vyšším dosaženým vzděláním se koncentruje do měst (jak v rámci správního obvodu, tak i mimo něj) na úkor venkovských oblastí (s výjimkou suburbánních venkovských oblastí). V rámci SO ORP Žamberk byl v roce 2001 podíl obyvatel bez a se základním vzděláním 24,1 %. Podíl obyvatel se SŠ bez maturity byl 41,5 % a podíl obyvatel se SŠ s maturitou 24,9 %. Tyto podíly se jen mírně lišily od průměru ČR nebo Pardubického kraje. Ve SO ORP Žamberk byl však nižší podíl osob s VOŠ a VŠ (9,5 %) než činil průměr za Pardubický kraj (10,6 %) nebo za ČR (12,3 %). Z hlediska jednotlivých obcí byl největší podíl středoškolsky vzdělaných osob s maturitou kromě největších měst (Žamberk, Jablonné nad Orlicí a Letohrad) v obci Dlouhoňovice. Podíl obyvatel s VOŠ a VŠ dosahoval průměru ČR pouze v obcích Žamberk, Jablonné nad Orlicí a Jamné nad Orlicí (přes 12 %). Více jak 30 % podíl obyvatel bez a se základním vzděláním vykazovalo 9 obcí, z nichž se vymykaly zejména Žampach (51,9 %) a České Petrovice (38,2 %). Vzdělanostní strukturu v obcích v roce 2001 udává následující tabulka. Podíl obyvatel s VOŠ a VŠ v podobě kartogramu pak následující obrázek. Tabulka č : Vzdělanostní struktura (v %) v obcích SO ORP Žamberk k Obce Bez vzdělání a ZŠ SŠ bez mat. SŠ s mat. VOŠ a VŠ Bystřec 29,7 43,2 21,2 5,9 Česká Rybná 31,7 45,6 18,1 4,5 České Petrovice 38,2 43,9 14,6 3,3 Dlouhoňovice 21,7 40,0 28,6 9,8 Hejnice 30,0 45,9 17,6 6,5 Helvíkovice 22,6 43,8 25,4 8,2 Jablonné nad Orlicí 21,6 39,0 27,1 12,4 Jamné nad Orlicí 24,1 39,5 24,1 12,2 Kameničná 20,7 45,6 26,0 7,7 Klášterec nad Orlicí 30,8 44,2 18,7 6,3 87

88 Obce Bez vzdělání a ZŠ SŠ bez mat. SŠ s mat. VOŠ a VŠ Kunvald 26,1 45,4 21,7 6,7 Letohrad 22,7 40,3 26,9 10,1 Líšnice 27,0 45,5 21,6 5,9 Lukavice 22,7 45,2 23,9 8,2 Mistrovice 23,5 45,8 23,1 7,6 Nekoř 27,6 44,7 21,4 6,4 Orličky 33,5 40,8 21,6 4,1 Pastviny 29,7 42,7 22,4 5,2 Písečná 22,2 50,0 21,9 5,9 Sobkovice 30,3 45,7 20,2 3,7 Studené 24,8 46,5 25,6 3,1 Šedivec 32,5 40,2 24,3 3,0 Těchonín 28,7 43,7 21,5 6,1 Verměřovice 30,1 41,8 21,6 6,4 Záchlumí 26,3 49,3 18,9 5,5 Žamberk 19,7 38,7 28,2 13,3 Žampach 51,9 30,0 15,4 2,7 SO ORP Žamberk 24,1 41,5 24,9 9,5 Zdroj: ČSÚ, SLDB Školy a školská zařízení Ve SO ORP Žamberk se nachází 22 mateřských škol (plus 1 odloučené pracoviště) ve 20 obcích, které v roce 2008 navštěvovalo celkem 1019 dětí. Základních škol je 19 v 17 obcích, z toho jen 6 úplných, 1 ZŠ je speciálního zaměření. Základní umělecké školy se ve správním obvodu nachází 3 v nejvýznamnějších sídlech Žamberska v Žamberku, Letohradu a Jablonném nad Orlicí. Střední školy a odborná učiliště jsou jen v obou největších městech. Je jich 5 (Průmyslová střední škola + SOU Letohrad jsou spojeny) a navštěvovalo je v roce 2008 celkem žáků, z toho 952 v Žamberku a 506 v Letohradě. Tyto střední školy a odborná učiliště navštěvují i studenti a učni bydlící mimo SO ORP Žamberk, na druhé straně řada středoškoláků a učňů dojíždí do škol v jiných SO ORP (Ústí nad Orlicí, Rychnov nad Kněžnou, Lanškroun). Zcela výjimečná je situace u vysokoškoláků a studujících VOŠ, kteří musí vzhledem k absenci příslušných škol ve SO ORP Žamberk v podstatě dojíždět do škol ve větších městech (Praha, Pardubice, Hradec Králové, Olomouc, Brno). Tabulka č : Vzdělávací zařízení v obcích SO ORP Žamberk v roce 2010 Obec MŠ základní školy střední školy úplná neúplná ZUŠ spec. SŠ gymnázium VOŠ VŠ Bystřec Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Kameničná Klášterec nad Orlicí

89 Obec MŠ základní školy střední školy úplná neúplná ZUŠ spec. SŠ gymnázium VOŠ VŠ Kunvald Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice Nekoř Orličky Pastviny Písečná Sobkovice Studené Šedivec Těchonín Verměřovice Záchlumí Žamberk Žampach SO ORP Žamberk Zdroj: Pardubický kraj Tabulka č : Počet studentů ve středních školách a učilištích v obcích SO ORP Žamberk k Počet Obce Název SŠ nebo učiliště studentů/učňů Letohrad Letohradské soukromé gymnázium, Václavské nám Letohrad Průmyslová střední škola + SOU Letohrad, Komenského Žamberk Gymnázium Žamberk, Nádražní Žamberk Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk, Zámek Žamberk Odborné učiliště a Praktická škola Žamberk, Tyršova SO ORP 1458 Zdroj: MěÚ Žamberk, Odbor finanční, oddělení školství Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Mezi lety nedošlo k výrazným změnám v distribuci zdravotní péče, pouze v Jablonném nad Orlicí přibyla jedna ordinace lékaře specialisty, zatímco v Žamberku jedna ubyla. V Letohradu byl v daném období zprovozněn dům s pečovatelskou službou. V rámci SO ORP Žamberk jsou zdravotnická zařízení soustředěna do 3 největších center Žamberka, Letohradu a Jablonného nad Orlicí. S výjimkou obyvatel obce Bystřec, jsou tak obyvatelé ostatních obcí nuceni za lékařskou službou dojíždět. V Žamberku se nachází jediné středisko záchranné služby ve SO ORP. Nepříznivá je situace v případě nutné návštěvy stomatologa o některých víkendech, za zubním lékařem konajícím pohotovostní službu se musí jet například až do Lanškrouna. Známý je léčebný ústav Albertinum v Žamberku. 89

90 Tabulka č : Vybraná zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče v obcích SO ORP Žamberk k Typ zařízení / obec Bystřec Jablonné SO ORP Letohrad Žamberk Žampach nad Orlicí Žamberk Sdružené AZ 1 1 PL pro dospělé PL pro děti Stomatolog Gynekolog Lékař specialista Středisko ZS 1 1 OLÚ 1 1 Lékárenské zařízení PPD 1 1 DPS ÚSP o mládež 1 1 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika Indikátory Jako indikátory pro hodnocení sociodemografických podmínek v SO ORP Žamberk byly zvoleny: Vývoj počtu obyvatel Index stáří Podíl osob s VŠ a VOŠ. Pro hodnocení indikátoru růst obyvatelstva byl analyzován vývoj počtu obyvatel mezi léty (vždy k ). Index stáří vychází z věkové struktury obyvatelstva k Podíl osob s VŠ a VOŠ byl hodnocen na základě vzdělanostní struktury k (nová data budou až po sčítání lidu v roce 2011). Hodnocení indikátoru vývoje počtu obyvatel: -2-5,01 % a méně -1-5,00 0,00 % 0 0,01 5,00 % 1 5,01 10,00 % 2 10,01 % a více Hodnocení indikátoru index stáří: -2 1,20 a více ,00 0 0,99 0,80 1 0,79 0,60 2 0,59 a méně Hodnocení indikátoru podíl osob s VŠ a VOŠ: -2 3,0 % a méně -1 3,1 6,0 % 0 6,1 9,0 % 1 9,1 12,0 % 2 12,1 % a více Tabulka č : Indikátory - růst obyvatelstva, indexu stáří a podílu osob s VŠ a VOŠ v obcích SO ORP Žamberk Obce Vývoj počtu Hodnocení Index Hodnocení Podíl osob s Hodnocení obyvatel indikátoru stáří indikátoru VŠ a VOŠ indikátoru Bystřec 6,1 1 0,80 0 5,9-1 Česká Rybná 5,7 1 1,10-1 4,5-1 České Petrovice 10,7 2 0,95 0 3,3-1 Dlouhoňovice -5,6-2 0,80 0 9,8 1 Hejnice 4,2 0 1,00-1 6,5 0 Helvíkovice 10,1 2 0,94 0 8,2 0 Jablonné n.orl. 6,4 1 1, ,4 2 Jamné n.orl. 0,1 0 1, ,2 2 Kameničná -4,1-1 0,83 0 7,7 0 Klášterec n.orl. 3,7 0 0,73 1 6,3 0 90

91 Obce Vývoj počtu Hodnocení Index Hodnocení Podíl osob s Hodnocení obyvatel indikátoru stáří indikátoru VŠ a VOŠ indikátoru Kunvald -2,7-1 0,92 0 6,7 0 Letohrad -0,4-1 0, ,1 1 Líšnice 4,5 0 0,83 0 5,9-1 Lukavice 9,5 1 0,73 1 8,2 0 Mistrovice 4,6 0 0,96 0 7,6 0 Nekoř -0,9-1 0,90 0 6,4 0 Orličky 6,7 1 1,02-1 4,1-1 Pastviny 17,8 2 1,24-2 5,2-1 Písečná 12,5 2 0,63 1 5,9-1 Sobkovice -5,2-2 0,76 1 3,7-1 Studené 2,7 0 1,00-1 3,1-1 Šedivec -3,4-1 0,71 1 3,0-2 Těchonín -11,3-2 1,07-1 6,1 0 Verměřovice 5,6 1 0,71 1 6,4 0 Záchlumí 6,9 1 1,08-1 5,5-1 Žamberk -0,3-1 1, ,3 2 Žampach -8,5-2 0,87 0 2,7-2 SO ORP Žamberk 1,9 0 0,94 0 9,5 1 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 Obrázek č : Přírůstek/úbytek obyvatel v obcích SO ORP Žamberk v letech (v %) Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva,

92 Obrázek č : Index stáří v obcích SO ORP Žamberk k Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva,, 2010 Obrázek č : Podíl obyvatel s VOŠ a VŠ vzděláním (v %) v obcích SO ORP Žamberk k Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001,,

93 3.7.8 SWOT analýza SWOT analýza pro územní plánování SILNÉ STRÁNKY Růst počtu obyvatel způsobený v posledním období především migrací bytová výstavba. PŘÍLEŽITOSTI Atraktivní oblast pro bydlení, rozvoj výstavby bytových a rodiných domů, rozvoj rekreace. SLABÉ STRÁNKY Více jak třetina obcí nemá ZŠ, žáci jsou nuceni dojíždět do školy v jiné obci. Horší dostupnost zdravotní péče v menších obcích, která je zajišťována pouze ve větších centrech Žamberk, Letohrad a částečně v Jablonném nad Orlicí. Nedostatečné kapacity sociálních zařízení pro staré lidi vzhledem k předpokládanému populačnímu vývoji. HROZBY Nízký počet žáků ZŠ v menších obcích může vést ke zrušení dalších základních škol a ke zvýšení vyjížďky žáků mimo obec bydliště. Chybějící možnost vzdělání na úrovni VOŠ a VŠ odchod části kvalifikovaných osob a studentů mimo území ORP. SWOT analýza pro prostorové (strategické) plánování SILNÉ STRÁNKY Růst počtu obyvatel způsobený v posledním období především migrací bytová výstavba. SLABÉ STRÁNKY Více jak třetina obcí nemá ZŠ, žáci jsou nuceni dojíždět do školy v jiné obci. Pokračující stárnutí populace. Relativně nižší podíl obyvatel s VOŠ a VŠ vzděláním, Absence škol na úrovni VOŠ a VŠ PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Atraktivní oblast pro bydlení, rozvoj výstavby Rostoucí marginalizace SO ORP Žamberk bytových a rodinných domů, rozvoj rekreace. vzhledem k jeho geografické poloze. Rostoucí zájem polských turistů o rekreaci na Žambersku Problémy k řešení Kvantitativní a kvalitativní změna sociodemografických poměrů v SO ORP Žamberk mezi lety Mezi roky se populace Žamberska zvýšila o 101 obyvatel, zvýšení počtu obyvatel bylo způsobeno především vyšší mírou imigrace do oblasti, a také vyšší porodností. V roce 2009 byl však zaznamenán pokles imigrace do SO ORP a rovněž i pokles porodnosti, proto se lez domnívat, že zvýšení počtu obyvatel mezi výše uvedenými roky bylo nejspíše jen krátkodobým jevem. Proto je třeba posilovat komunitní infrastrukturu za účelem vytvoření příhodných podmínek pro rozvoj občanského a společenského života v obcích a následného přilákání nových obyvatel do obce a udržení stávajících. I přes vyšší počet narozených v uvedených letech, pokračovalo stárnutí populace Žamberska. Proces stárnutí populace není specifickým jevem jen pro populaci Žamberska, jedná se o celorepublikový, ba i 93

94 celoevropský jev. To však nemění nic na tom, že obce musí připravit komunitní infrastrukturu na takový nárůst obyvatelstva v postproduktivním věku zajištěním určitého spektra služeb pro lidi v této fázi života. I přesto, že o vzdělanosti obyvatel SO ORP Žamberk nemáme aktuálnější data než z roku 2001, je možné předpokládat celorepublikový trend růstu vzdělanosti i pro Žambersko. Obyvatelé s různým druhem vzdělání však nejsou v prostoru rozděleni rovnoměrně, lidé s dosaženým vyšším stupněm vzdělání se koncentrují do měst, které nabízejí dostatečné možnosti zaměstnání - především ve sféře služeb. Avšak nejprogresivnější typ služeb (služby pro podniky, finančnictví, poradenské služby apod.) se koncentruje do hierarchicky výše postavených středisek, proto v tomto směru konkuruje správnímu středisku Žamberk krajské město Pardubice či nedaleký Hradec Králové. Růst vzdělanosti se tak nemusí na obyvatelstvu Žamberska výrazně projevit, pokud nebudou učiněny kroky, které by motivovaly absolventy univerzit na Žambersku zůstat. Obce se za účelem zajištění těch nejlepších podmínek pro život svého obyvatelstva v letech i nadále snažili vylepšit komunitní infrastrukturu i fyzický vzhled obcí, avšak jejich omezené finanční možnosti nedovolili realizaci všech projektů, které by vedly k trvalé udržitelnosti v rámci sociodemografického pilíře. Jistou možnost však lze spatřovat ve strukturálních fondech a Programu rozvoje venkova financovaných z Evropské unie. Obce se v tomto směru zaměřily především na odstranění základních nedostatků v komunitní infrastruktuře, které byly poznamenany podfinancováním ještě z období před rokem Projekty podpořené v letech 2008 až 2010 v rámci ROP Severovýchod, žadatelé a celkové náklady na projekt: Investiční projekty: Modernizace sokolovny obec Lukavice 23,8 mil. Kč, Regenerace a revitalizace veř. prostranství včetně veř. zeleně a parkovacích ploch-pěší zóna Žamberk Město Žamberk 23,1 mil. Kč, Rekonstrukce centra volnočasových aktivit v Nekoři Obec Nekoř 17,7 mil. Kč, Rekonstrukce přednádraží v Letohradě Město Letohrad 23,7 mil. Kč, Revitalizace historického centra Letohrad 1. etapa Obnova č.p. 10 v památkové zóně Město Letohrad 53,3 mil. Kč, Úprava centra městyse Kunvald Městys Kunvald 12,5 mil. Kč. Hlavním úkolem obcí v následujících letech by mělo být vytvoření co nejlepších podmínek pro život obyvatel všech věkových skupin, především však nejstaršího obyvatelstva, protože připravenost obcí na prudký nárůst této složky obyvatelstva je doposud malá. Doposud nebyl využit potenciál strukturálních fondů pro zabezpečení těchto služeb, proto se v rámci sociodemografického pilíře doporučuje pro územní plánování realizovat mimo jiné následující aktivity: Udržení základních škol v obcích mimo větší města. Rozšíření kapacit sociálních zařízení pro seniory. Zkvalitnění a rozvoj dostupnosti zdravotní péče v menších okrajových obcích zejména pro starší obyvatele. Rozvoj vyššího vzdělání, alespoň na úrovni VOŠ v Letohradu či Žamberku. 94

95 3.8 BYDLENÍ Vývoj bydlení Základní údaje o domech a bytech Dostupná evidence počtu trvale obydlených a neobydlených domů a bytů a jejich podrobnější dělení až do úrovně obcí je k dispozici pouze z jednotlivých sčítání. Průběžná evidence v ČR neexistuje. Za trvale obydlený dům nebo byt je považován dům nebo byt, ve kterém je k trvalému pobytu hlášena alespoň jedna osoba. Do neobydlených domů a bytů patří všechny případy, které nespadají do trvale obydlených. Počet TOB se odvíjí od počtu dokončených a zrušených bytů. Je možno předpokládat, že vlastní demolice tvoří pouze menší část odpadu bytů. Většina odpadu vzniká v rámci rekonstrukce a modernizace bytů nebo z jiných důvodů (faktické vynětí z bytového fondu pro nebytové a rekreační účely, slučování bytů v rodinných domech apod.). Vzhledem k vysoké bytové výstavbě v posledních letech a lepšímu hospodaření s bytovým fondem, počet trvale obydlených bytů v ČR roste. Růst počtu trvale obydlených bytů odráží rozvoj trvalého bydlení v obcích a je jednoznačným projevem jejich prosperity. Na druhé straně je nutno vnímat skutečnost, že průměrná zalidněnost bytů dlouhodobě klesá prakticky ve všech obcích ČR. Příčinou je pokles průměrné velikosti domácností, zejména vlivem růstu podílu jednočlenných domácností (důchodců, ale i mladých stále častěji samostatně bydlících osob). I v případě mírného růstu počtu trvale obydlených bytů tak může počet obyvatel obce klesat. Tabulka č : Základní údaje o domech a bytech Obec Počet trvale obydlených domů Počet bytů slouž. k rekreaci v neobydl. domech Celkový počet bytů (TOB + neobydlené byty) TOB Celkem Podíl TOB v rodinných domech (%) Trvale obydlené byty Podíl TOB post. do roku 1945 (%) Podíl TOB post. mezi roky (%) Podíl TOB post. mezi roky (%) Počet neobydlených bytů Bystřec ,6 14,6 74,2 10,9 110 Česká Rybná ,5 30,1 61,7 8,3 56 České Petrovice ,5 43,1 51,0 2,0 50 Dlouhoňovice ,8 12,5 79,0 8,6 41 Hejnice ,4 21,0 69,4 6,5 15 Helvíkovice ,0 26,9 62,7 9,7 37 Jablonné nad Orlicí ,0 17,9 70,5 11,4 136 Jamné nad Orlicí ,7 16,3 72,4 10,0 87 Kameničná ,4 23,1 72,7 3,3 29 Klášterec nad Orlicí ,6 23,0 62,1 12,8 115 Kunvald ,3 26,1 60,8 12,2 131 Letohrad ,9 15,8 71,9 11,6 250 Líšnice ,0 18,4 72,0 9,6 74 Lukavice ,3 14,2 74,7 10,5 60 Mistrovice ,2 15,3 66,3 17,9 64 Nekoř ,3 21,2 67,9 10,6 120 Orličky ,4 20,6 63,7 15,7 85 Pastviny ,0 30,4 58,8 10,8 48 Písečná ,1 13,1 63,4 20,

96 Obec Počet trvale obydlených domů Počet bytů slouž. k rekreaci v neobydl. domech Celkový počet bytů (TOB + neobydlené byty) TOB Celkem Podíl TOB v rodinných domech (%) Trvale obydlené byty Podíl TOB post. do roku 1945 (%) Podíl TOB post. mezi roky (%) Podíl TOB post. mezi roky (%) Počet neobydlených bytů Sobkovice ,5 16,7 72,6 10,7 55 Studené ,7 23,8 65,1 11,1 29 Šedivec ,8 25,0 72,2 2,8 25 Těchonín ,3 25,7 66,5 7,3 102 Verměřovice ,8 10,9 80,0 9,1 36 Záchlumí ,1 15,1 75,3 9,7 83 Žamberk ,1 18,7 62,0 19,1 271 Žampach ,3 28,2 62,0 9,9 28 SO ORP Žamberk Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, vlastní výpočty Ve správním obvodě Žamberk bylo při posledním sčítání v roce 2001 zaznamenáno 5954 trvale obydlených domů s trvale obydlenými byty. Nejvíc se jich nacházelo v obcích Letohrad, Žamberk, Jablonné nad Orlicí, Bystřec, Kunvald a Lukavice. Zásadní podíl trvale obydlených bytů tvořily byty v rodinných domech (ve všech obcích kromě Žamberku, Dlouhoňovic, Jablonné n. O., Klášterce n. O., Těchonína, Záchlumí a Letohradu nad 70 %). Ze všech bytů zaujímaly téměř 18 % neobydlené byty (2174). V některých obcích však tvořily neobydlené byty % - Studené, Pastviny, Sobkovice, Orličky a České Petrovice. Správní obvod se vyznačuje starším bytovým fondem, převažují zde byty vybudované v období Přírůstky počtu bytů po roce 2005 Hrubé přírůstky počtu bytů jsou tvořeny zejména novou bytovou výstavbou (viz následující tabulka uvádějící počty dokončených bytů podle ČSÚ). Stále častěji jsou však tvořeny i tzv. neevidovanými přírůstky bytů (10-20 % nových bytů ročně). Tento pojem se poprvé objevil v ČR po sčítání v r. 2001, kdy přírůstek počtu bytů byl výrazně vyšší než nová bytová výstavba. Zdrojem neevidovaných přírůstků bytů je vznik nových bytů především v rodinných domech a jiných objektech (využívaných k rekreaci, podnikání). Tyto byty vznikají často bez evidence stavebních úřadů, v objektech, které již mají číslo popisné nebo evidenční (např. úpravami podkrovních prostor v rodinném domě) a jsou připojeny na sítě. 96

97 Tabulka č : Dokončené byty v letech Dokončené byty v letech Obec Celkem Bystřec Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Kameničná Klášterec nad Orlicí Kunvald Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice Nekoř Orličky Pastviny Písečná Sobkovice Studené Šedivec Těchonín Verměřovice Záchlumí Žamberk Žampach SO ORP Žamberk ČR Zdroj: ČSÚ Počty dokončených bytů v jednotlivých letech výrazně kolísají v regionech i celé ČR v závislosti na podmínkách bytové výstavby. V řešeném území SO ORP Žamberk je trend výstavby stejně jako v ČR rostoucí. V letech bylo ve správním obvodě dokončeno 406 bytů. Významnější vliv na absolutní rozsah bytové výstavby ve správním obvodě mají Letohrad (120), Jablonné nad Orlicí (41), Žamberk (28), Nekoř (24) a Bystřec (22). Rozsah státem a obcemi dotované výstavby a jejich vliv na alokaci se v posledních letech spíše snižuje. V některých letech a obcích má však velký podíl. Stále významnějším faktorem se stávají podmínky financování nové bytové výstavby (zejména hypotéky a stavební spoření), podobně jak ve vyspělých zemích. Makroekonomické podmínky se tak stávají hlavním faktorem nové bytové výstavby. Na území většiny obcí však působí na novou výstavbu bytů řada místních faktorů (nabídka a ceny pozemků, podpora výstavby z veřejných zdrojů, infrastrukturní příprava území, alokace investic v oblasti služeb, změny v nabídce pracovních míst v regionu, dopravní dostupnost). 97

98 3.8.2 Indikátory Průměrný počet dokončených bytů na 1000 obyvatel za rok ( ) Počet dokončených bytů jako hlavní zdroj přírůstku nových bytů je hodnocen ukazatelem průměr dokončených bytů/1000 obyvatel/rok vypočítaným z dat z období V úvahách založených na tradiční analýze vývoje cenzových domácností a odpadu bytů je obecně uvažováno s potřebou nové bytové výstavby v ČR kolem bytů ročně, tj. intenzitou cca 3-4 byty/1000 obyvatel ročně. Dle této skutečnosti byla nastavena škála pro hodnocení indikátoru. Hodnocení indikátoru počtu dokončených bytů na 1000 obyvatel ročně v průměru let : -2 menší než 1,5-1 1,5 1, ,49 1 2,5 2,99 2 3,0 a více Tabulka č : Dokončené byty Obec celkem Dokončené byty v letech roční průměr 98 průměr dokončených bytů /1000 obyvatel/rok hodnocení indikátoru Bystřec 22 4,4 4,00 2 Česká Rybná 8 1,6 4,19 2 České Petrovice 0 0 0,00-2 Dlouhoňovice 18 3,6 4,69 2 Hejnice 3 0,6 2,83 1 Helvíkovice 14 2,8 6,40 2 Jablonné nad Orlicí 41 8,2 2,54 1 Jamné nad Orlicí 14 2,8 3,98 2 Kameničná 1 0,2 0,56-2 Klášterec nad Orlicí 4 0,8 0,87-2 Kunvald 6 1,2 1,18-2 Letohrad ,83 2 Líšnice 14 2,8 3,70 2 Lukavice 16 3,2 2,84 1 Mistrovice 13 2,6 4,25 2 Nekoř 24 4,8 5,45 2 Orličky 7 1,4 4,86 2 Pastviny 4 0,8 2,39 0 Písečná 13 2,6 5,29 2 Sobkovice 2 0,4 1,73-1 Studené 3 0,6 3,87 2 Šedivec 3 0,6 2,79 1 Těchonín 9 1,8 2,94 1 Verměřovice 14 2,8 3,85 2 Záchlumí 4 0,8 0,99-2 Žamberk 28 5,6 0,93-2 Žampach 1 0,2 0,68-2 SO ORP Žamberk ,2 2,79 1 ČR ,6 3,50 2 Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty

99 Rozsah nové bytové výstavby - dokončených bytů, zejména v posledních letech výrazně rostl na většině území ČR. Počet dokončených bytů/1000 obyvatel ročně je ve správním obvodě Žamberk (2,79) pod průměrem ČR (3,5). Nejvyšší intenzitu bytové výstavby vykazují obce Helvíkovice, Nekoř, Písečná, Orličky, Dlouhoňovice, Mistrovice a Česká Rybná (nad 4 dokončené byty/1000 obyvatel ročně), naopak nejmenší je intenzita v obcích České Petrovice, Kameničná, Žampach, Klášterec nad Orlicí, Žamberk a Záchlumí (méně než 1 dokončený byt/1000 obyvatel ročně). Příčiny nižší bytové výstavby v těchto obcích mohou souviset s nízkou atraktivitou bydlení způsobenou odlehlou dopravní polohou. Obrázek č : Indikátor dokončené byty v letech Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty,, SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Vysoká intenzita bytové výstavby v některých obcích Helvíkovice, Nekoř, Písečná, Orličky, Dlouhoňovice, Mistrovice a Česká Rybná (nad 4 dokončené byty/1000 obyvatel ročně). Vysoký podíl bydlení v rodinných domech. PŘÍLEŽITOSTI SLABÉ STRÁNKY Nízká intenzita bytové výstavby ve správním obvodu jako celku (méně než 1 dokončený byt/1000 obyvatel ročně v obcích České Petrovice, Kameničná, Žampach, Klášterec nad Orlicí, Žamberk a Záchlumí). Starší bytový fond. HROZBY Nízká intenzita bytové výstavby může vést ke zpomalení rozvoje regionu (doprava, služby, pracovní příležitosti). 99

100 3.8.4 Problémy k řešení Několik obcí správního obvodu se vyznačuje podprůměrnou intenzitou bytové výstavby České Petrovice, Kameničná, Žampach, Klášterec nad Orlicí, Žamberk, Záchlumí, Kunvald a Sobkovice. Příčiny nižší bytové výstavby zřejmě souvisí s nízkou atraktivitou bydlení způsobenou odlehlou dopravní polohou, malou velikostí a vybaveností těchto sídel. Vypočtená nízká intenzita ale může být dána také nepřesnou evidencí počtu bytů (mohou zde existovat i značné neevidované přírůstky počtu bytů). Upřesnění bilancí bydlení je nezbytným předpokladem reálných odhadů potřeby nových ploch pro bydlení a dimenzování infrastruktury. Současný životní trend, který můžeme zaznamenávat posledních 10 let, způsobuje stěhování lidí z měst do příměstských obcí a růst počtu domácností vlivem poklesu průměrné velikosti domácnosti. To je způsobené růstem podílu domácností důchodců a životním stylem mladší generace. Na tento vývoj je potřeba reagovat a zaměřit se tak na přípravu lokalit pro bytovou výstavbu. Paralelně s tímto taktéž renovovat současný bytový fond, který z důvodu stáří často nesplňuje obecné požadavky na kvalitní a moderní bydlení. Nové rozvojové plochy pro bydlení a podnikání by měly být navrhovány citlivě s ohledem na ochranu nezastavěného území (přednostně by se měly zastavovat proluky v území), dostupnost dopravní a technické infrastruktury a s ohledem na obecné požadavky na výstavbu (oslunění, provětrání, dispozice orientace ke světovým stranám a celkovou urbanistickou koncepcí sídla). Je potřeba respektovat venkovskou a regionálně obvyklou zástavbu příslušnými regulativy, limity a ve vybraných případech také povinností zpracovat územní studie. Při plánování nových ploch se musí myslet na potřebu rozšiřování další infrastruktury (nové komunikace, veřejné osvětlení, čistírny...) a služby, které musejí být hrazeny především z veřejných zdrojů. Prioritou obcí by mělo být aktivní provádění pozemkové politiky, vyřešení vlastnických vztahů vzhledem k plochám pro rozvoj bydlení, zlepšování nabídky technicky připravených lokalit pro výstavbu bydlení a zajištění přiměřených podmínek bydlení pro všechny. V výstavbě nových bytů se dají využít nevyhovující byty, nebytové prostory a objekty nebo brownfields. Připravené pozemky pro individuální bydlení a nabídka bytů za přijatelné ceny pomůže ke stabilizaci obyvatel a přilákání nových obyvatel a tím i ke zvýšení příjmů obcí. Na rozvoj bydlení můžou obce využívat státních programů a evropských fondů. Rozvoj bydlení by měl být usměrňován rovnoměrněji v rámci celého správního obvodu. 100

101 3.9 REKREACE V úvodu této kapitoly je nutné nejprve objasnit pojmy rekreace, cestovní ruch a turismus. rekreace - krátkodobá forma odpočinku obyvatel v prostředí jiném než místo bydliště nevyžadující přenocování, cestovní ruch - ekvivalent slova turismus, dlouhodobější forma odpočinku obyvatel mimo místo bydliště spojená s jedním či více přenocováními. Cestovní ruch a rekreace se v posledních desetiletích stávají stále významnějším jevem promítajícím se do území. Významně ovlivňují jak vlastní rozvoj systému osídlení tak antropogenní transformaci krajiny. V systému osídlení vytvářejí podněty především pro lokalizací druhého bydlení, ubytovacích a obslužných kapacit. Rozvoj rekreace je mnohdy spojován i se zásadním hospodářským rozvojem území, jeho prosperitou. Na druhé straně v mnoha případech i s negativními dopady na přírodní podmínky a životní prostředí. Je nutné vnímat i omezenou stabilitu tohoto rychle rostoucího odvětví, zejména v období zhoršené hospodářské prosperity. Rozvoj rekreace na svém území podporuje většina obcí ČR, je otázkou nakolik v těchto obcích existují skutečně podmínky pro využití komparativních výhod lokalit ve vazbě na vlastní obec, region či ještě širší území, a nakolik se jedná pouze o přání, neefektivní podporu rozvoje, na první pohled čistého a dosud prosperujícího odvětví. Rozvoj rekreace a cestovního ruchu je založen především na využití jeho lokalizačních a realizačních předpokladů. Lokalizační předpoklady se obvykle dělí na přírodní a kulturně municipální (sociální). Realizační předpoklady na komunikační a materiálně technické (infrastrukturní). Pro hodnocení podmínek rekreace v území je možno uplatnit řadu přístupů, ovlivněných jak paradigmaty jednotlivých zkoumajících oborů, tak i praktickým omezením zdrojových dat a verifikace zvolených přístupů. Z hlediska marketingové rajonizace cestovního ruchu ČR je SO ORP Žamberk součástí turistického regionu Východní Čechy a dále turistické oblasti Ústecko. Geograficky se tento region, jehož velká část je tvořena Orlickými horami a jeho podhůřím, nachází v SV části Pardubického kraje při hranicích s Polskem. Fenoménem oblasti jsou vedle Orlických hor také horní toky Tiché Orlice a Divoké Orlice, na kterém se nachází druhá největší rekreační přehrada v Pardubickém kraji tzv. Pastvinská přehrada. Území jako celek vyniká přírodními krásami vyplývajícími z členité morfologie terénu, vysokého podílu lesů, relativně nízké úrovně urbanizace a poměrně nenarušeného přírodního prostředí civilizačními vlivy. Oblast je vhodná nejen pro různé druhy letní turistiky, ale i pro turistiku zimní. Nabízí turistům klid a rekreaci v přírodním prostředí, nejrůznější sportovní vyžití, jako např. lyžování, cyklistiku, turistiku, jezdectví, vodní sporty a v neposlední řadě i bohaté kulturní zážitky při návštěvě četných památek typické podorlické lidové architektury, či památek tří městských památkových zón. Z hodnocení potenciálů cestovního ruchu na území České republiky (zpracovaného Ústavem územního rozvoje Brno pro MMR ČR, Praha 2001) je zřejmé, že pro rekreaci a cestovní ruch je vhodnější hornatější část regionu (hlavně obce Klášterec nad Orlicí, Pastviny a Těchonín) společně s městy Žamberk, Letohrad a Jablonné nad Orlicí, které mají vysoký potenciál cestovního ruchu. Vyjma obcí Žampach, Šedivec, Lobkovice a Mistrovice, které mají zvýšený potenciál cestovního ruchu, mají ostatní obce regionu potenciál vysoký. 101

102 Obrázek č : Potenciál cestovního ruchu obcí SO ORP Žamberk Zdroj: Ústav územního rozvoje Brno, Rekreační potenciál regionu Přírodní podmínky vhodné k rozvoji rekreace Přírodní podmínky v regionu nabízejí řadu příležitostí především pro pěší turistiku a cykloturistiku. Nachází se zde hned dva přírodní parky, které mají dle zákona o ochraně přírody chránit estetické, přírodní a krajinné hodnoty. Jedná se o přírodní parky: Orlice chrání přírodní údolí tok a nivu - řek Divoké Orlice, Tiché Orlice a po jejich spojení Orlice Suchý Vrch Buková Hora - park je charakteristický vyrovnaností a souladem střídání rozsáhlých lesních komplexů, vyvážené zemědělské krajiny a lidských sídel, historickou, ale zvláště přírodní zajímavostí je dělostřelecká tvrz Bouda, součást Muzea československého opevnění, která je zimovištěm 9 druhů netopýrů. Do severní části katastrálního území obcí Klášterec nad Orlicí a Kunvald zasahuje CHKO Orlické hory: zachovalý krajinný celek tvořený hřebenem Orlických hor, svahy před a za hlavním hřebenem a částečně malebným podhůřím, zachovalá lidová architektura, oblast atraktivní pro pěší i cykloturistiku, prochází tudy několik pěších i cyklistických tras (především hřebenová Jiráskova cesta). maloplošně zvláště chráněná území: o přírodní památka Čenkovička (louky v údolí meandrujícího toku Čenkovičky), 102

103 o přírodní památka Hradní kopec Litice, o přírodní památka Letohradská bažantnice (zbytek bažantnice založené v r. l628), o přírodní památka Údolí Záhorského potoka (lokalita bledule jarní), o přírodní rezervace Hynkovice (svahové rašeliniště), o přírodní rezervace Zemská brána - lokalita, kde na území Čech vstupuje Divoká Orlice, jednoobloukový kamenný most vystavěný českými a italskými kameníky v letech , o přírodní památka Rašeliniště pod Předním vrchem - rašelinná louka se vzácnými i charakteristickými druhy rostlin, Rekreace v zimním období Oblast Orlických hor a Podorlicka nabízí poměrně velké množství zimních středisek, které nabízejí své služby jak pro sjezdové lyžování, tak i pro běžkaře. I přes nevysokou nadmořskou výšku se zde nachází několik menších lyžařských středisek a na ně navazující trasy pro běžecké lyžování. Za dobrých sněhových podmínek jsou tato střediska vhodná jak pro víkendové, tak i celotýdenní pobyty. Sjezdové lyžování V území se nachází několik areálů pro sjezdové lyžování viz tabulky. Najdeme je v obcích Bystřec, České Petrovice, Dlouhoňovice, Jablonné nad Orlicí Malák, Letohrad, Pastviny a Písečná. Tabulka č : Základní informace o lyžařských areálech Obec Nadmořská Délka Vybavenost Název výška (m n.m.) sjezdovek Poznámky Bystřec vlek 500 os/hod 1 sjezdovka 400 m osvětlení, nezasněžováno 4 vleky lyžařská a snowboardová škola, kapacita 7 sjezdovek půjčovna lyží a snowboardů, celkem celkem snowtubingová dráha, osvětlení, os/hod m běžecká trať 20 km České Petrovice Ski Baier Dlouhoňovice Horský penzion Na statku Zdroj: 2 vleky 650 os/hod 2 sjezdovky celkem 500 m lyžařská škola, zapůjčení slalomových branek, snowboarding, osvětlení, běžecká trať 5,5 km Tabulka č : Další lyžařské areály Obec a název Délka sjezdovek Kapacita vleku Jablonné nad Orlicí Malák 1300 m 650 os/h Letohrad Kunčice Ski areál Umbule 860 m 350 os/h Pastviny 530 m 400 os/h Písečná 200 m - Zdroj: Běžecké lyžování Kromě areálů pro sjezdové lyžování je zde možnost provozovat běžkařské lyžování. Jižní části Orlických hor dominují Suchý vrch a Buková hora. Zde se nalézají upravované tratě jak na hřebeni, tak v okolí lyžařských středisek, jako jsou České Petrovice a další (i mimo území SO ORP). Celková délka strojově upravovaných tratí dosahuje téměř 76 km. Trasy vedou nejen na Suchý vrch, ale také např. do okolí Jamného nad Orlicí nebo Orliček. Zajímavosti na trase jsou např. 33 m vysoká rozhledna Suchý vrch z 103

104 roku 1932, která je veřejně přístupná během otvíracích hodin, nebo dělostřelecká tvrz Bouda, jež představuje jeden z nezachovalejších objektů předválečného opevnění. Běžkovat je možno až do Zemské brány a dále do vyšších partií Orlických hor (např. hřebenovou Jiráskovou cestou). V areálu Dlouhoňovic jsou v závislosti na sněhových podmínkách upraveny tratě o celkové délce 18 km. Od vánočních svátků do března zajišťují dopravu do Orlických hor mj. skibusy. Sledovaným území je provozována linka z Letohradu přes Žamberk, Kunvald a Rokytnici v Orlických horách až do Říček Rekreace v letním období Pěší turistika Rozsah tras pro pěší turisty se od roku 2008 výrazně nezměnil, byla vznačena jedna nová naučná stezka Bažantnice Obora.. Hlavním výchozím místem je město Žamberk, kde se střetává několik pěších tras, a dále obec Jablonné nad Orlicí, které leží jednak v přírodním parku Orlice, jednak v bezprostřední blízkosti přírodního parku Suchý vrch Buková hora, který je z pohledu turistiky a rekreace velmi atraktivní. Severní částí regionu vede z Orlických hor hřebenová trasa, tzv. Jiráskova cesta. Několik turistických tras je vedeno přírodním parkem Orlice v údolí obou řek Tiché a divoké Orlice. Atraktivitu tohoto území zvyšují také naučné stezky, jichž se zde několik nachází: Naučná stezka Bažantnice Obora. Naučná stezka je vedena po žluté turistické značce z Letohradu do Obory, po lesních a polních cestách. Na trase je 8 zastavení a 2 zastřešená odpočívadla. Začátek stezky leží v nadmořské výšce 370 m, nejvyšší bod cesty je v nadmořské výšce 485 m. Délka trasy činí asi 2,5 km. Naučná stezka Žamberk Kunvald. Délka stezky je 4,5 km a vede ze Žamberka po zelené turistické značce do Kunvaldu. Seznamuje návštěvníky nejen s rostlinstvem a živočišstvem, ale i s významnými rodáky zdejšího kraje. Naučná stezka Kunvald. Od domku Na Sboru vede naučná stezka po stopách jednoty bratrské vedoucí Modlivým dolem, Jordánem, k Bratrské lípě až na místo, na kterém stávala bratrská kovárna. Zemská brána, Pašerácká stezka. Přírodní skalnatý zářez Divoké Orlice na českopolské hranici s naučnou stezkou Cykloturistika Síť cyklistických tras za sledované období příliš nezměnila svůj charakter. Krajina podhůří Orlických hor nabízí řadu přírodních i kulturních zajímavostí a nepříliš strmé terény. Je zde vyznačena celá řada cyklotras. Jejich směrování je podobné jako v případě pěší turistiky, a to z výchozího místa Žamberka přírodními parky Orlice a Buková hora Suchý vrch. Dalším atraktivním místem je např. vodní nádrž Pastviny. Územím prochází následující cyklistické trasy: č. 18 České Libchavy Žampach Písečná Žamberk Klášterec nad Orlicí České Petrovice č. 22 České Petrovice Polsko č. 52 České Petrovice Mladkov Králíky č Červená Voda Orličky Jablonné nad Orlicí Sobkovice Těchonín Nekoř Klášterec nad Orlicí č Žamberk Kunvald Rokytnice v Orlických horách směr CHKO Orlické hory č Mlýnický Dvůr Orličky Bouda Mladkov České Petrovice směr CHKO Orlické hory č Česká Rybná Žampach Písečná Letohrad Bystřec Čenkovice č Jamné nad Orlicí Jablonné nad Orlicí Sobkovice Nekoř směr CHKO Orlické hory č Rokytnice v Orlických horách Kunvald vodní nádrž Pastviny 104

105 Pro návštěvníky a turisty je v regionu nejatraktivnější cyklostezka a in-line bruslařská dráha o délce 15 km vedená nádherným údolím Tiché Orlice z Ústí nad Orlicí do Letohradu. Tato stezka je součástí projektu Aktivní turistika na Orlicko Třebovsku, která prochází celkem deseti městy a obcemi, a byla mj. financovaná ze Strukturálních fondů EU. Je nutno zmínit také cyklobusy, které jsou vypravovány z různých míst podhůří. Projíždějí řadou významných rekreačních míst a končí na hřebenech Orlických hor. Územím SO ORP Žamberk procházely v roce 2010 (od června do konce září, o víkendech a státních svátcích) linky cyklobusu: Modrá linka: (Lanškroun) Žamberk (Deštné v Orlických horách, Šerlich) Žlutá linka: (Kostelec nad Orlicí) Žamberk Letohrad Jablonné nad Orlicí Orličky, odbočka Suchý Vrch Tmavě zelená linka: Jablonné nad Orlicí Letohrad Žamberk (Deštné v Orlických horách, Čerlich) Oproti roku 2008 bylo provozováno v roce 2010 o jednu linku méně. Vodní turistika a koupání Území nabízí vhodné podmínky pro vodní turistiku, a to na řekách Tichá a Divoká Orlice a jejich přítocích. Sjíždění je možné zejména na jaře za vysokých vodních stavů nebo po vydatných deštích. Nachází se zde jak divoké úseky ve vyšších polohách, tak klidnější v podhůří. Řeky v horní části toků vyžadují vodácké zkušenosti. Divoká Orlice celková sjízdná délka toku je 130 km. Horní část sjízdná pouze za větší vody přibližně do dubna a je doporučena pro zkušené vodáky na kánoi, raftu i kajaku. Nejhezčím úsekem je přírodní rezervace Zemská brána a Litický oblouk. Tichá Orlice celková sjízdná délka toku je 91 km. Od Lichkova do Jablonného je méně obtížná, ale zachovává si stále pěkný spád v lesnatém údolí. V Jablonném je 5 kolmých stupňů v regulovaném korytě, které jsou za VV nebezpečné. Dále řeka stále plynule teče až k Letohradu o poté teče až do Hrátnice v prudkých a podemletých meandrech. Horní úsek je sjízdný na jaře nebo po deštích, střední úsek do léta. Oba jsou určeny pro zkušené vodáky. Ke koupání je využívaná zejména: přehradní nádrž Pastviny - vhodná také k provozování vodních sportů, jako např. windsurfingu, surfingu a plachtění, půjčovny loděk, kempy, rekreační zařízení a řada ubytovacích kapacit. vyrovnávací nádrž Nekoř - využívána k rekreaci a k provozování vodních sportů. Aquapark Žamberk - 2 tobogány a kamikadze, minigolf, tenisové kurty, dětský koutek, kemp, apartmány, bowling, restauraci, koupaliště v Letohradě, další koupaliště, popř. upravené požární nádrže - např. Jablonné v Orlických horách, Písečná a Bystřec. Možnosti koupání doplňují i přírodní koupaliště v rybnících a řekách. Vyhledávanými přírodními koupališti jsou také bývalé písníky. Sportovní rybolov Sportovní rybolov ve volných vodách je organizován především Českým rybářským svazem. K dispozici jsou revíry zahrnujících veškeré tekoucí vody v regionu, včetně vodních nádrží, významných písníků a vybraných rybníků. Vyhledávanými rybářskými revíry v regionu jsou především řeky Orlice. Rybářsky atraktivní jsou některé vodní nádrže a písníky, např. přehradní nádrž Pastviny. 105

106 Hippoturistika V zájmovém území se nachází několik zemědělských farem nebo jezdeckých klubů, ve kterých se dá využít nabídky vyjížděk na koni. V Dlouhoňovicích se nachází Jezdecký klub Žamberk, který zajišťuje plavení koní, pořádání dostihů, průvodce jezdeckou trasou, venkovní jízdárnu, vyjížďky s klienty, výuku jízdy na koni apod. Menší zemědělské farmy s koňmi nebo jezdecké kluby je možno také nalézt v obcích Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Kameničná, Kunvald, Orličky či v Žamberku jezdecký klub Polsko. Horolezectví V regionu je možno využít některé skály v okolí Pastvinské přehrady (Studenecké skály). V ZŠ Nádražní v Žamberku se nachází cvičná horolezecká stěna. Golf a minigolf Přímo v regionu se velké golfové hřiště nenachází. Je možné využít alespoň minigolfových hřišť v aquaparku v Žamberku nebo v areálu hotelu Filipinum v Jablonném nad Orlicí Historické a kulturní památky, muzea V SO ORP Žamberk se v současné době nachází celkem 131 nemovitých kulturních památek, které jsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR (jejich počet ani rozložen v jednotlicých obcí správního obvodu se oproti roku 2010 nezměnil. Nejvíce jich nalezneme ve městech Letohrad (36), Žamberk (27) a Jablonné nad Orlicí (20), které byly z důvodu ochrany vzácných kulturních památek vyhlášeny Ministerstvem kultury ČR městskými památkovými zónami. Letohrad se může mj. pyšnit částí původního podloubí, svérázným a hlavně krásným dřevěným podloubím se může chlubit také městečko Jablonné nad Orlicí. Naopak žádnou chráněnou památku nenalezneme v obcích Česká Rybná, Dlouhoňovice, Hejnice, Helvíkovice, Jamné nad Orlicí, Kameničná, Líšnice, Orličky, Studené, Šedivec a Těchonín. K prohlášení kulturní památkou je v regionu dále navrženo celkem 17 památek, ale řízení ještě nebylo ukončeno. Jedna leží na území obce Bystřec, sedm na území obce Klášterec nad Orlicí, šest v Mistrovicích, dvě na území obce Záchlumí a jedna ve městě Žamberk. Tabulka č : Seznam nemovitých památek v SO ORP Žamberk v roce 2010 Obec Nemovitá památka Počet Bystřec krucifix (u hřbitovní zdi), socha sv. Jana Nepomuckého, sousoší Nejsvětější Trojice, krucifix (naproti č.p. 50) 4 Česká Rybná 0 České Petrovice kostel sv. Petra a Pavla, sousoší Kalvárie, sousoší Loučení Krista s P. Marií, sloup se sousoším Nejsvětější Trojice a sv. Rodiny 4 Dlouhoňovice 0 Hejnice 0 Helvíkovice 0 Jablonné nad Orlicí kostel sv. Bartoloměje se starým hřbitovem a kříž, socha sv. Jana Nepomuckého, sousoší Nejsvětější Trojice, pomník Bojovníkům za svobodu, sloup se sochou Panna Maria Immaculata, silniční most se sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriana, fara, měšťanské domy: č.p. 5, č.p. 23, č.p. 24 (dřevěný srub s loubím a pavlačí), č.p. 29, č.p (srub s podloubím a pavlačí), č.p. 31 (s podloubím), č.p. 32, č.p. 79, č.p. 81 (srub s podloubím), č.p. 83 (s podloubím), č.p. 87 (srub s dřevěným štítem), č.p. 89, č.p. 91 Jamné nad Orlicí 0 106

107 Obec Nemovitá památka Počet Kameničná 0 Klášterec nad kostel Nejsvětější Trojice, městský dům č.p. 4 Orlicí část obce Zbudov: venkovský dům č.p Kunvald kostel sv. Jiří, socha sv. Jana Nepomuckého, sousoší Kalvárie, sloup se sochou Panny Marie, socha Jana Amose Komenského, sousoší reliéf se 7 scénou Dvanáctiletý Ježíš v chrámu, sbor Českých bratří Letohrad kostel sv. Václava, kaple Matky Boží (tzv. Homarova), kaple sv. Jana Nepomuckého, hřbitov obětí II. světové války, sousoší sv. Anny, architektonizované sochařské dílo Morový sloup, sousoší Panny Marie, pomník F. V. Heka, kašna s vodovodním systémem, zámek, fara, kovárna, měšťanské domy: č.p. 4, č.p. 5, č.p. 6, č.p. 7, č.p. 8, č.p. 45, č.p. 46, č.p. 47, č.p. 48, č.p. 49, č.p. 50, č.p. 51, č.p. 52, č.p. 54, č.p. 55 (s pamětní deskou umělců Umlaufových), č.p. 56, č.p. 58, č.p. 59, č.p. 60, č.p. 77 (rodný dům Petra Jilemnického), č.p. 189, zemědělský dvůr Nový dvůr část obce Kunčice: kostel sv. Kateřiny část obce Orlice: kostel Nanebevzetí P. Marie, zámek Líšnice 0 Lukavice kostel sv. Filipa a Jakuba, sousoší Kalvárie, zemědělský dvůr č.p. 1 3 Mistrovice kostel sv. Jana a Pavla (s omezením: bez novodobých nástěnných maleb v interiéru), krucifix (u č.p. 63), krucifix (u kostela), sloup se sousoším (Mariánský sloup), venkovská usedlost č.p. 33 (s omezením: bez 5 novodobého přístavku) Nekoř kostel sv. Mikuláše, krucifix kamenný, s P. Marií Bolestnou 2 Orličky 0 Pastviny kříž kamenný, Kalvárie, silniční most č Písečná kostel sv. Kateřiny, vodní mlýn 2 Sobkovice kostel sv. Prokopa 1 Studené 0 Šedivec 0 Těchonín 0 Verměřovice silniční most kamenný 1 Záchlumí zvonice dřevěná část obce Bohousová: zvonice část obce Litice nad Orlicí: hrad Litice, kaple Krista Dobrého pastýře, 9 krucifix, socha sv. Anny, vodní kanál napájecí (štola zvaná Myší díra), venkovské usedlosti: č.p. 2, č.p. 34 Žamberk socha sv. Antonína Paduánského, kostel sv. Václava, kaple sv. Anny, kaple sv. Rozálie, židovský hřbitov, krucifix, socha sv. Jana Křtitele, socha sv. Jana Nepomuckého, sousoší sv. Jana a Pavla, sloup se sochou P. Marie Immaculaty (nám. Jiráskovo), sloup se sochou P. Marie Immaculaty (ul. Československé armády), sloup se sochou P. Marie Immaculaty a sochami světců, pomník Karla Bubly, pomník rudoarmějců, kašna se sousoším Nymfy a kentaura, zámek, děkanství, radnice se starou hasičskou zbrojnicí, měšťanské domy: č.p. 63, č.p. 88, č.p. 90, č.p. 149, venkovské domy: č.p. 281, č.p. 326 (rodný dům Prokopa Diviše), venkovská usedlost č.p. 340, špitál sv. Kateřiny, vila č.p Žampach hrad Žampach a Chudoba, zřícenina, zvonice dřevěná, socha Krista zmrtvýchvstalého, sloup s litinovým Krucifixem, zámek 5 SO ORP Žamberk 131 Zdroj: Národní památkový ústav,

108 Převážná většina nemovitých kulturních památek v regionu má lokální význam. Významnější charakter mají následující turistické atraktivity: Zámky a hrady hrad Litice jedna z nejvýznamnějších nemovitých kulturních památek regionu, gotický hrad z přelomu 13. a 14. století na ostrohu nad obcí Litice nad Orlicí, zachovala se jeho dvoupatrová budova jižního paláce s vysokou hranolovou věží, zámek Letohrad - uvnitř hotel, restaurace, soukromé gymnázium, Městská knihovna a ZUŠ; ale také stálá zámecká expozice věnovaná období baroka, historismu a období z přelomu 19. a 20. století, expozice o umělecké rodině Umlaufových, zámek Žamberk veřejnosti nepřístupný, v rámci něj střední škola. Muzea, expozice Městské muzeum v Letohradě - umístěno v budově muzea na letohradském náměstí, ve které se narodil spisovatel Petr Jilemnický, expozice: historie města, významné osobnosti Letohradu, tradiční život na Letohradsku, výroba sirek, lidové kroje z Čech, Moravy i Slovenska, místní řemesla a obchody; několikrát za rok se zde konají mj. i tématické výstavy, Muzeum řemesel Letohrad v barokní sýpce, plochou přes m 2 je největším muzeem svého druhu v ČR, více než 50 ucelených expozic řemesel a živností z období , vyřezávaný mechanický skanzen řemesel, mechanické dílny, pilnice se třemi funkčními katry a 100 let stará školní třída s ukázkami národních krojů; stálá výstava Fauna České republiky", součástí areálu je i Restaurace Nový dvůr, která je umístěna ve stejné budově s muzeem, Městské muzeum Žamberk - historie města, slavní rodáci a vývoj tradičních lidových i uměleckých řemesel, pod správu žamberského muzea patří také domek Prokopa Diviše, kde je expozice věnována vynálezci zemněného bleskosvodu; městské muzeum nabízí také pravidelné výstavy výtvarného umění i tematické výstavy souborů předmětů, Muzeum v Jablonném expozice o historii města, dále také Pamětní síň Petra Figula Jablonského, zdejšího rodáka, zetě a nejbližšího spolupracovníka J. A. Komenského. domek Na Sboru, Kunvald expozice pojednávající o založení prvního sboru Jednoty Bratrské v roce 1457 skupinou lidí myšlenkově vycházejících z učení Petra Chelčického v obci Kunvald, od domku Na Sboru vychází naučná stezka po stopách Jednoty bratrské, která vede Modlivým dolem, Jordánem, k Bratrské lípě a na místo, kde stávala bratrská kovárna, vodní mlýn v obci Písečná technická památka, čtyřposchoďový mlýn s veškerým potřebným technickým zázemím a s ojedinělou míchačkou na mouku se svislým šnekem. Samotná mlýnice je doplněna o expozici předmětů, které připomínají způsob vesnického bydlení, zemědělského nářadí a mlynářského řemesla minulých dob, expozice Život židovské komunity v Žamberku a židovský hřbitov, ucelený systém objektů předválečného opevnění - nejvýznamnější z nich se nachází v blízkosti obce Těchonín - Dělostřelecká tvrz Bouda, která je v současné době největším muzeem československého stálého opevnění na území České republiky. 108

109 3.9.3 Ubytovací kapacity Objekty individuální rekreace Míra rekreační transformace sídel měřená podílem-významem rekreační obytné funkce k obytné funkci sídel může být předmětem různého výkladu. Tradiční výklad se opírá o spíše negativní hodnocení této transformace. Toto hodnocení je v současnosti překonané s rostoucím bohatstvím a životní úrovní společnosti. Rekreační bydlení je dominantní části druhého bydlení u většiny obcí. V ČR je podíl domácností vlastnících rekreační bydlení odhadován na % z celkového počtu domácností, druhé bydlení celkem na % domácností. Rozsah tohoto historicky a hodnotově vzniklého fenoménu je mimořádný i v mezinárodním srovnání. Druhé a rekreační bydlení je tak přirozeným projevem preferencí obyvatel podobně jako druhý automobil v rodině. Z hospodářského a sociálního hlediska (snižuje napětí na trhu bydlení, umožňuje velmi individuální formy rekreace, posiluje sociální soudržnost rodin) je tak v případě samotného předkládaného hodnocení vnímáno pozitivně. V ČR existují velmi rozsáhlé ubytovací kapacity individuální rekreace, které je v praxi poměrně obtížné separovat z celého systému druhého bydlení. Následující tabulka znázorňuje počet bytů k rekreaci (založený na počtech tzv. neobydlených bytů sloužící k rekreaci v obydlených a neobydlených rodinných domech vykazovaných ve sčítání v r. 2001). Uvedené číslo je spíše dolním odhadem skutečných kapacit v r. 2010, neobsahuje zejména tzv. zahradní chatky a v posledních letech mnohdy kolaudované jiné stavby (např. hospodářská budova pro uskladnění výpěstků, včelínů apod.), které jsou také využívány k rekreaci (mnohdy jsou to vytápěné objekty, napojené na většinu technických sítí). Dále je obtížné podchytit podíl nové bytové výstavby rodinných domů nebo tzv. apartmánového bydlení, jež slouží k trvalému a druhému bydlení, přesněji rekreaci. Pro srovnání kapacit je uveden i počet trvale obydlených bytů v r. 2001, který je i východiskem pro další hodnocení rekreace v území. Dlouhodobým cílem ÚAP obcí by měla být úplná a aktuální evidence objektů individuální rekreace. Tyto bilance jsou nezbytné i pro dimenzování vlastní technické infrastruktury obcí, posuzování přiměřenosti potřeby ploch pro novou výstavbu. Hromadná ubytovací zařízení Hromadná ubytovací zařízení (HUZ) lépe vystihují atraktivitu území pro turismus a rekreaci. Jejich rozložení v území je více variabilní a více koncentrované do nejatraktivnějších turistických oblastí, z důvodu vyššího tlaku na jejich rentabilní provoz v porovnání s objekty individuální rekreace. V tabulce níže jsou údaje o počtu HUZ v SO ORP Žamberk vycházející z databáze Turistického portálu Východní Čechy a webových stránek obcí, či přímo ubytovacích zařízení k říjnu Kvalita i kapacita HUZ se liší v závislosti na typu zařízení, v tabulce níže jsou zahrnuty kempy, chaty, penziony i hotely, naopak do této kategorie nebyly zahrnuty ubytovny (pro turistické využití většinou nevhodné) a chalupy, které jsou zahrnuty v rámci dat o rekreačních objektech. Celkové ubytovací kapacity Ubytovací kapacity v území vytvářejí jeho realizační předpoklady rekreace, ale i celkovou zátěž území, která může negativně ovlivnit zejména vlastní přírodní předpoklady rekreace. Pro posouzení této zátěže jsou nezbytné úplné bilance ubytovacích kapacit. Celkové ubytovací kapacity jsou určeny počtem lůžek v rekreačních bytech - zde stanoven modelově - určen jako počet rekreačních bytů v roce 2001 vynásobený 4 (4 je průměrný počet osob připadajících na jeden byt v okrese Ústí nad Orlicí) a počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) zjištěných empiricky v říjnu

110 Tabulka č : Ubytovací kapacity v obcích SO ORP Žamberk Obec Neobydlené byty celkem (2001) Byty k rekreaci (2001) Počet lůžek v bytech k rekreaci Počet HUZ Počet lůžek v HUZ Počet lůžek celkem Bystřec Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Kameničná Klášterec nad Orlicí Kunvald Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice Nekoř Orličky Pastviny Písečná Sobkovice Studené Šedivec Těchonín Verměřovice Záchlumí Žamberk Žampach SO ORP Žamberk Zdroj: vlastní šetření, 2010, SLDB 2001 Jak je patrné z tabulky výše, nejvyšším počtem lůžek disponuje obec Pastviny ležící v okolí rekreačně atraktivní přehradí nádrže Pastviny. Vysoký počet lůžek mají také obce Klášterec nad Orlicí, Záchlumí a Nekoř. Následující analýzy ukážou, zda takto vysoký počet lůžek může ohrožovat ekologickou stabilitu území Potenciální rekreační plochy, turisticko-rekreační funkce území, rekreační zátěž Potenciální rekreační plochy generalizují vliv celkových přírodních podmínek na současný stav a intenzitu funkčně-prostorového využití území a podávají pohled na souhrnný přírodní potenciál území pro jeho rekreační využití. Hodnota ukazatele PRP vzniká součtem ploch rekreačně využitelných (plochy lesní půdy, luk a pastvin, zahrad, sadů a vodní plochy) v katastrálních územích jednotlivých obcí ČR, který je poté vydělen celkovou rozlohou obce. Vliv cestovního ruchu a rekreace lze hodnotit mnoha možnými způsoby, jedním z nich je ukazatel turisticko-rekreační zatížení území, který vyjadřuje počet rekreačních a turistických lůžek na km 2. Ukazatel tak udává, jak vysoce přítomnost turistů může ekologicky zatížit území při plné obsazenosti všech turistických lůžek. Ukazatel tak je možné použit pro hodnocení ekologického pilíře území. 110

111 Druhým ukazatelem prostorové diferenciace cestovního ruchu území na národní i regionální úrovni je turisticko-rekreační funkce, vyjadřující intenzitu turistické aktivity v dané destinaci. Tato funkce je vyjádřena poměrem počtu stálých turistických lůžek (v hromadných ubytovacích zařízeních a v objektech individuální rekreace) ku počtu trvale bydlících obyvatel (udávaná obvykle v %). Je tak možné je použít pro hodnocení ekonomického pilíře území, přičemž platí předpoklad, že čím více lůžek je v území, tím více je v území turistů a tím vyšší je ekonomický přínos pro obyvatele obcí. Tabulka č : Potenciální rekreační plochy, ubytovací zátěž území, turisticko rekreační funkce území obcí SO ORP Žamberk Obec Počet Rozloha Potenciální Ubytovací Turisticko obyvatel v km 2 Počet lůžek rekreační zátěž rekreační (2010) (2009) (2009) plochy v % území funkce v % Bystřec , ,3 9,0 14,8 Česká Rybná 402 8, ,1 20,8 41,8 České Petrovice 149 6, ,6 51,2 215,4 Dlouhoňovice 748 3, ,9 18,5 9,6 Hejnice 215 4, ,3 9,9 22,3 Helvíkovice , ,7 10,5 25,3 Jablonné nad Orlicí , ,4 63,0 8,4 Jamné nad Orlicí , ,2 19,6 30,2 Kameničná 340 5, ,1 13,7 23,5 Klášterec nad Orlicí , ,6 31,8 62,0 Kunvald , ,4 13,3 38,6 Letohrad , ,8 12,6 4,7 Líšnice , ,1 16,2 23,7 Lukavice , ,5 9,1 8,8 Mistrovice 612 4, ,3 33,8 25,5 Nekoř , ,2 48,3 59,0 Orličky 284 8, ,3 48,7 148,2 Pastviny 342 8, ,3 114,6 280,4 Písečná 506 8, ,0 9,5 16,6 Sobkovice 232 3, ,8 35,0 55,2 Studené 150 5, ,0 19,4 70,0 Šedivec 208 3, ,5 13,4 25,0 Těchonín , ,1 18,4 56,7 Verměřovice 730 6, ,4 8,7 7,1 Záchlumí , ,5 41,2 70,7 Žamberk , ,6 17,0 4,8 Žampach 295 5, ,0 25,9 48,8 SO ORP Žamberk , ,1 24,2 23,3 Zdroj: ČSÚ Běžná evidence, 2010; vlastní výpočty Z hodnocení přírodních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu je patrné, že SO ORP Žamberk má relativně vysoký potenciál území pro rekreační využití. V regionu nenalezneme ani zemědělsky velmi intenzivně využívanou venkovskou krajinu (podíl PRP do 20,0 %) ani většinou zemědělsky využívanou venkovskou krajinu v nížinách a pahorkatinách (podíl PRP od 20,0 % do 37,9 %). Z tabulky je zřejmé, že největší podíl potenciálních rekreačních ploch má na svém území obec Těchonín, což je dáno především vysokým podílem lesní půdy na území této obce (64,1 %), a dále obce Dlouhoňovice a Studené. Naopak mezi obce s nejmenšími PRP patří Šedivec, Bystřec, Kameničná, Verměřovice, Lukavice, Líšnice a Helvíkovice. Reálný potenciál cestovního ruchu je v mnoha případech snižován různými typy ochrany území. 111

112 Ubytovací zátěž území je nejvyšší jednoznačně u obce Pastviny, kde je třeba zvážit, zda již nejsou překročeny limity ekologické udržitelnosti. Na území obce pastvin dosahuje počet lůžek na 1 km 2, což se pomalu blíží hodnotám v Krkonoších, v okolí Prahy a částečně i v Beskydech, kde turistická zátěž je už příliš velká a činí i více než 150 lůžek na km 2. U ostatních obcí limity turismu vzhledem k ekologickému stavu území ještě nejsou překročeny, přesto je však třeba být obezřetný při lokalizaci nových ubytovacích zařízení. Turisticko-rekreační funkce je na území SO ORP Žamberk zcela dominantní u Pastvin a Českých Petrovic, velmi významná u je u obce Orličky. Tuto funkci lze dále za významnou pokládat u obcí Klášterec nad Orlicí, Nekoř, Sobkovice, Studené, Těchonín a Záchlumí. Vesměs se jedná o obce v podhůří Orlických hor (vyjma Záchlumí), tedy obce s nejvyšší atraktivitou pro cestovní ruch. Tyto obce by tedy měli těžit ekonomicky z cestovního ruchu relativně nejvíce (v přepočtu na 1 občana obce) Indikátory Za indikátory cestovního ruchu a rekreace na území SO ORP Žamberk byly zvoleny následující ukazatele: Podíl potenciálních rekreačních ploch (v %), Ubytovací zátěž území (v počtu lůžek na 1 km 2 ), Turisticko-rekreační funkce území (v %). Hodnocení indikátoru podílu potenciálních rekreačních ploch: -2 do 20,0 zemědělsky velmi intenzivně využívaná venkovská krajina pro cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné přírodní podmínky, -1 20,0 37,9 většinou zemědělsky využívaná venkovská krajina v nížinách a pahorkatinách pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné přírodní podmínky, 0 38,0 56,9 venkovská krajina s průměrnými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci, 1 57,0 74,9 podhorská a vysočinná venkovská krajina s příznivými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci, 2 75,0 a více povětšinou horské oblasti s velmi příznivými přírodními podmínkami. Hodnocení indikátoru ubytovací zátěž území: ,0 a více velmi vysoce zatěžující, ohrožení ekologické stability území -1 75,0 99,9 vysoce zatěžující 0 50,0 74,9 průměrně zatěžující 1 25,0 49,9 mírně zatěžující 2 24,9 a méně nezatěžující Hodnocení indikátoru turisticko-rekreační funkce: -2 24,9 a méně malá -1 25,0 49,9 rozvojová 0 50,0 99,9 významná 1 100,0 199,9 velmi významná a více zcela dominantní 112

113 Tabulka č : Hodnocení indikátorů obcí SO ORP Žamberk Obec Potenciální rekreační plochy Hodnoty indikátoru Ubytovací zátěž území Hodnoty indikátoru Turisticko rekreační funkce Hodnoty indikátoru Bystřec 44,3 0 9,0 2 14,8-2 Česká Rybná 68,1 1 20,8 2 41,8-1 České Petrovice 66,6 1 51, ,4 2 Dlouhoňovice 82,9 2 18,5 2 9,6-2 Hejnice 71,3 1 9,9 2 22,3-2 Helvíkovice 49,7 0 10,5 2 25,3-1 Jablonné nad Orlicí 61,4 1 63,0 0 8,4-2 Jamné nad Orlicí 55,2 0 19,6 2 30,2-1 Kameničná 45,1 0 13,7 2 23,5-2 Klášterec nad Orlicí 63,6 1 31,8 1 62,0 0 Kunvald 58,4 1 13,3 2 38,6-1 Letohrad 55,8 0 12,6 2 4,7-2 Líšnice 46,1 0 16,2 2 23,7-2 Lukavice 45,5 0 9,1 2 8,8-2 Mistrovice 51,3 0 33,8 1 25,5-1 Nekoř 52,2 0 48,3 1 59,0 0 Orličky 68,3 1 48, ,2 1 Pastviny 65, , ,4 2 Písečná 65,0 1 9,5 2 16,6-2 Sobkovice 62,8 1 35,0 1 55,2 0 Studené 77,0 2 19,4 2 70,0 0 Šedivec 40,5 0 13,4 2 25,0-1 Těchonín 88,1 2 18,4 2 56,7 0 Verměřovice 45,4 0 8,7 2 7,1-2 Záchlumí 61,5 1 41,2 1 70,7 0 Žamberk 51,6 0 17,0 2 4,8-2 Žampach 66,0 1 25,9 1 48,8-1 SO ORP Žamberk 59,1 1 24,2 2 23,3-2 Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006; vlastní výpočty 113

114 Obrázek č : Potenciální rekreační plochy v SO ORP Žamberk Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006,, 2010 Obrázek č : Ubytovací zátěž území obcí v SO ORP Žamberk Zdroj: ČSÚ Běžná evidence, 2010; vlastní výpočty,,

115 Obrázek č : Turisticko-rekreační funkce obcí v SO ORP Žamberk Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006,,

116 3.9.6 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Velmi atraktivní a nenarušené přírodní prostředí (CHKO Orlické hory, PP Orlice a Suchý vrch Buková hora). Vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu hornatější část regionu (hlavně obce Klášterec nad Orlicí, Pastviny a Těchonín) společně s městy Žamberk, Letohrad a Jablonné nad Orlicí Členité území krajiny velmi vhodné pro sportovně turistické využití, zejména pro pěší turistiku a cykloturistiku v létě a běžecké a sjezdové lyžování v zimním období. Pastvinská přehrada jako výrazná rekreační atraktivita, vodácky využitelné toky Tiché a Divoké Orlice. Dostatečný počet a pestrá struktura ubytovacích kapacit. Vysoký potenciál kulturního a historického dědictví, mj. existence unikátního systému předválečného opevnění. Přeshraniční spolupráce se sousedním regionem Kladsko a společné řešení mnoha problémů. Zcela dominantní turisticko-rekreační funkce u Pastvin, Českých Petrovic a Orliček. PŘÍLEŽITOSTI Výhodné podmínky pro možnost čerpání finančních prostředků z národních a evropských dotačních titulů. Růst zájmu o rekreaci a trávení volného času v tuzemsku, zvyšující se zájem Čechů o lacinější domácí turistiku a o český venkov. Významný potenciál návštěvníků a turistů ze sousedního Polska. Růst obliby aktivního trávení volného času (cykloturistika, hippoturistika, in-line, lyžování + adrenalinové sporty) a agroturistiky. Vyšší využití potenciálu řek Tiché a Divoké Orlice např. občasným odpouštěním vodní nádrže Pastviny. Trvalý růst poptávky v oblasti cestovního ruchu především cykloturistiky a zimních sportů. Pozitivní přístup místních samospráv k podpoře cestovního ruchu, včetně podpory marketingu a propagace, existence destinačního managementu v území. SLABÉ STRÁNKY Malá turisticko-rekreační funkce u obcí Bystřec, Dlouhoňovice, Hejnice, Helvikovice, Jablonné nad Orlicí, Kameničná, Letohrad, Líšnice, Lukavice, Písečná, Verměřovice a Žamberk. Většina nemovitých kulturních památek v regionu má pouze lokální význam, pro rozvoj cestovního ruchu nejsou příliš atraktivní. Chybí nabídka ubytování vyšší kategorie pro náročnější klientelu. Roztříštěný a nejednotný informační a orientačního systém pro turisty a návštěvníky regionu. Ohrožení limitů ekologického pilíře udržitelnosti v obci Pastviny způsobené velkým rozsahem ubytovacích kapacit. HROZBY Nedostatečná připravenost regionálních rozvojových projektů na čerpání zdrojů z fondů a programů EU pro rozvoj cestovního ruchu. Podcenění významu cestovního ruchu a volnočasových aktivit jako předmětu podnikání a významného zdroje tvorby pracovních míst. Konflikt nevhodných rozvojových záměrů s požadavky na udržitelný rozvoj a ochranu přírody a krajiny. Sílící pozice a rozvoj konkurenčních regionů ve vztahu k trhu cestovního ruchu. Poškození přírodních atraktivit vlivem neorganizovaného rozvoje cestovního ruchu, narušení krajinného rázu. Přetrvávající nedostatečný lokální patriotismus dosídlené části obyvatelstva. Periferní (pohraniční) poloha v rámci ČR a s tím související špatná dopravní dostupnost regionu. 116

117 3.9.7 Problémy k řešení Kvantitativní a kvalitativní změny rekreace v SO ORP Žamberk mezi lety V rámci zpracování tématu v roce 2008 bylo provedeno dotazníkové šetření, ze kterého u jednotlivých obcí vyplynula k řešení následující témata v oblasti rekreace a cestovního ruchu. Tučně jsou vyznačeny cíle, které byly v období od roku 2008 do října 2010 splněny: Bystřec úpravy cyklotras, rozšíření počtu běžeckých tras České Petrovice rozvoj Ski areálu Baier Dlouhoňovice nová naučná stezka, sportovní hřiště Helvíkovice dětské hřiště, přírodní ledová plocha, dětský lyžařský vlek Jamné nad Orlicí chybí sportoviště i kulturní zařízení, nová cyklostezka Kunvald výstavba dětského hřiště Letohrad výstavba nových cyklostezek, včetně budování zázemí pro cyklisty, modernizace koupaliště, modernizace areálu biatlonu, nový skatepark, bikepark a nové dětská hřiště Líšnice nové dětské hřiště, fitcentrum a půdní vestavba využívaná jako ubytovací zařízení v objektu sokolovny Mistrovice výstavba cyklostezky Letohrad Červená Voda na území obce, obnova koupaliště, obnova a vybavení dětského hřiště, rekonstrukce budovy tělocvičny Orličky výstavba sportoviště Pastviny výstavba běžecké trasy, výstavba cyklotrasy, rekonstrukce penzionu, rekonstrukce autokempu, obnova lyžařského areálu, rekonstrukce dětského hřiště, rekonstrukce školního hřiště, výstavba víceúčelového sportoviště, výstavba turistického informačního centra Písečná rekonstrukce ubytovny, výstavba hřiště Šedivec výstavba cyklostezky Letohrad Pastviny na území obce, rekonstrukce hřiště a vodní nádrže sloužící k rekreaci Těchonín výstavba multifunkčního sportoviště Žamberk chybí kulturní dům, plavecký bazén, prostor pro kulturní a volnočasové aktivity, výstavba cyklostezek Žamberk Líšnice a Žamberk Letohrad, nový zimní stadion, výstavba 2 srubových chat, veřejného dětského hřiště a dětského brouzdaliště v areálu aktivní turistiky Pod Černým lesem, výstavba oranžového hřiště v prostoru sídliště Mezi roky 2008 a 2010 nedošlo k výraznému růstu intenzity cestovního ruchu. Jedním z důvodů může být nedostatečný rozvoj jak turistické infrastruktury, tak i nedostatečná kvalita ubytovacích kapacit. Rovněž propagace v cestovním ruchu je stále slabá, ač přírodní i kulturní předpoklady správního obvodu jsou velmi dobré. Jedním z bariér rozvoje může být nedostatečný kapitál místních obyvatel potřebný k realizaci podnikatelských záměrů v oblasti cestovního ruchu. V tomto směru je možno vidět příležitost v evropských dotačních zdrojích obce a podnikatelé Žamverska mohou v rámci opatření na podporu cestovního ruchu čerpat z evropských dotačních zdrojů z Programu rozvoje venkova či Regionálního operačního programu Severovýchod. Právě díky výše zmíněným dotačním titulům bylo možno zaznamenat určité zlepšení především co se týče možností pro rekreaci místních obyvatel, avšak projekty rozšiřují i spektrum služeb pro turisty. Propagace Žamberska výrazně posílena nebyla, v tomto směru byly realizovány dva projekty, a to Destinační společností Východní Morava. Jelikož však tyto rozvojové projekty byly ukončeny teprve nedávno či jsou ještě v realizaci, je zatím nemožné očekávat výrazný nárůst cestovního ruchu na Žambersku způsobený těmito projekty. Velkou rezervu lze vidět u privátních aktérů cestovního ruchu SO ORP Žamberk - ti nerealizovali ani jeden projekt, který by byl podpořen z ROP Severovýchod, což je problém, protože právě na soukromých aktérech stojí jakákoli rozvojová činnost, veřejní aktéři mohou dát jen počáteční impuls rozvoje cestovního ruchu. V tomto směru je tedy nutné přesvědčit podnikatele činné v cestovním ruchu o výhodnosti investic do něj. Projekty podpořené v letech 2008 až 2010 v rámci ROP Severovýchod, žadatelé a celkové náklady na projekt: 117

118 Investiční projekty: Areál aktivní turistiky Pod Černým lesem v Žamberku Město Žamberk 6,3 mil. Kč, Cyklostezka Žamberk Letohrad Sdružení obcí Orlicko 36,9 mil. Kč, Cyklostezka Žamberk Líšnice Město Žamberk 8,3 mil. Kč, Modernizace sokolovny obec Lukavice 23,8 mil. Kč, Objekt informačního centra a sociálního zázemí Lyžařské běžecké oblasti Buková hora Suchý vrch Sdružení obcí Orlicko 9,6 mil. Kč, Regenerace a revitalizace veř. prostranství včetně veř. zeleně a parkovacích ploch-pěší zóna Žamberk Město Žamberk 23,1 mil. Kč, Rekonstrukce centra volnočasových aktivit v Nekoři Obec Nekoř 17,7 mil. Kč, Rekonstrukce přednádraží v Letohradě Město Letohrad 23,7 mil. Kč, Revitalizace historického centra Letohrad 1. etapa Obnova č.p. 10 v památkové zóně Město Letohrad 53,3 mil. Kč, Úprava centra městyse Kunvald Městys Kunvald 12,5 mil. Kč. Neinvestiční projekty: Podpora rozvoje Destinační společnosti Východní Čechy - Destinační společnosti Východní Čechy 7,6 mil. Kč, Turistické noviny pro region východní Čechy - Destinační společnost Východní Čechy 3,6 mil. Kč. Jaký bude přínos všech těchto projektů pro udržitelný rozvoj území, ještě není jasné. Rozvoj cestovního ruchu v oblasti nebude možný bez využívání místních zdrojů, krajiny je nutné stavět na identitě své oblasti podpořenou např. místními rodáky či regionálními gastronomickými produkty. Kapacity pro rozvoj turismu zde ještě existují, proto není třeba se obávat překročení limitů ekologické udržitelnosti. Možné strategické rozvojové záměry pro SO ORP Žamberk: Budování nových cyklostezek, cyklotras a tématických cyklookruhů, včetně doprovodné infrastruktury. Rozvoj nabídky strojově upravovaných běžeckých stop. Vymezení ploch pro nové sportovně-rekreační a volnočasové objekty či areály, popř. rozšíření stávajících. Obnova a výsadba veřejné zeleně, zvýšení estetického rázu krajiny. Zkvalitnění stávajících ubytovacích a stravovacích kapacit. Koncepční řešení rozvoje rekreačních areálů, chatových oblastí, apod., včetně výstavby a rozšiřování doprovodné infrastruktury. Obnova a rekonstrukce historických, kulturních a přírodních památek. 118

119 3.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Daňová výtěžnost Daňové příjmy rozpočtů obcí upravuje zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daň z nemovitostí a podíl na sdílených daních, které zahrnují daň z přidané hodnoty, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmů fyzických osob. Výše podílu obcí na sdílených daních je závislá zejména na celkové výměře katastrálních území obce (váha 3 %), prostém počtu obyvatel (váha 3 %) a koeficientech postupných přechodů stanovených v příloze č. 2 k uvedenému zákonu (váha 94 %). Současná nepříznivá ekonomická situace zapříčinila snížení daňových příjmů většiny obcí ČR. Celkové daňové příjmy obcí ČR klesly v roce 2009 o 12 % proti roku Došlo k propadu všech skupin daňových příjmů s výjimkou daně z nemovitostí, která vzrostla o 24 %. Ve správním obvodě Žamberk daňová výtěžnost vzrosla z 8,3 tis. Kč na obyvatele (rok 2007) na 8,6 tis. Kč na obyvatele (rok 2009). Největší výtěžnosti přitom bylo dosaženo v obcích Žamberk (11,31 tis. Kč/obyv.), Helvíkovice (9,8), Pastviny (9,46) a České Petrovice (9,14). Naopak nejnižší daňovou výtěžnost vykazují Dlouhoňovice, Mistrovice a Šedivec. Tabulka č : Daňová výtěžnost (v tis. Kč) Název obce Daňový příjem Daňová výtěžnost Daňová výtěžnost celkem 2009 na 1 obyvatele 2009 na 1 obyvatele 2007 Bystřec 8 299,91 7,47 7,22 Česká Rybná 3 396,85 8,45 7,22 České Petrovice 1 361,38 9,14 7,24 Dlouhoňovice 4 901,60 6,55 7,74 Hejnice 1 536,90 7,15 6,61 Helvíkovice 4 372,28 9,80 7,64 Jablonné nad Orlicí ,38 7,26 7,53 Jamné nad Orlicí 5 286,04 7,68 7,85 Kameničná 2 491,51 7,33 6,91 Klášterec nad Orlicí 7 153,71 7,78 7,24 Kunvald 8 291,28 8,18 6,64 Letohrad ,32 8,60 8,39 Líšnice 5 922,92 7,55 8,73 Lukavice 8 602,97 7,55 7,1 Mistrovice 4 166,41 6,81 6,82 Nekoř 6 733,76 7,52 7,46 Orličky 2 326,38 8,19 7,8 Pastviny 3 235,45 9,46 8,08 Písečná 3 790,03 7,49 7,35 Sobkovice 1 694,26 7,30 6,79 Studené 1 211,24 8,07 6,29 Šedivec 1 459,75 7,02 6,53 Těchonín 5 163,56 8,37 7,27 Verměřovice 5 408,27 7,41 7,03 Záchlumí 6 344,14 8,05 7,22 Žamberk ,35 11,31 10,86 Žampach 2 129,82 7,22 7,07 SO ORP Žamberk ,47 8,60 8,3 Zdroj: MF ČR 119

120 Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti Průměrná roční míra nezaměstnanosti správního obvodu je za období 2007 až srpen ,01 %. Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazují obce Sobkovice (10,96 %), Orličky (10,81 %), Hejnice (8,42 %) a České Rybná (8,27 %), nejnižší pak Jamné nad Orlicí, Písečná, Těchonín, Žampach a Líšnice (pod 5 %). Jak ukazuje následující graf, docházelo nejdříve ve správním obvodu k pozvolnému poklesu nezaměstnanosti (r. 2007, 2008), po kterém následoval v důsledku ekonomické krize prudký nárůst až do začátku roku 2010, kdy opět začíná mírně klesat. Tabulka č : Průměrná roční míra nezaměstnanosti (%) v období 2007 až Průměrná roční míra nezaměstnanosti Obec (1.-8.) Průměr Bystřec 3,69 3,59 7,13 6,97 5,20 Česká Rybná 6,00 5,20 9,98 13,69 8,27 České Petrovice 2,26 1,79 8,21 10,18 5,19 Dlouhoňovice 4,07 3,52 9,77 10,57 6,66 Hejnice 4,49 5,88 11,44 13,60 8,42 Helvíkovice 5,61 4,93 9,98 8,91 7,22 Jablonné nad Orlicí 3,81 3,88 7,17 7,64 5,44 Jamné nad Orlicí 2,98 1,43 4,95 5,99 3,64 Kameničná 4,90 4,76 7,10 5,79 5,62 Klášterec nad Orlicí 5,48 3,54 9,30 11,22 7,04 Kunvald 6,04 6,73 9,39 8,74 7,63 Letohrad 4,19 3,34 6,97 8,00 5,41 Líšnice 3,08 2,25 6,61 7,99 4,71 Lukavice 4,48 4,12 6,29 8,97 5,69 Mistrovice 3,64 2,88 7,19 8,36 5,26 Nekoř 5,34 5,19 6,90 7,90 6,19 Orličky 8,27 8,27 13,91 13,78 10,81 Pastviny 5,53 3,61 10,26 12,59 7,58 Písečná 3,80 3,44 3,69 4,61 3,82 Sobkovice 5,96 9,80 13,40 16,54 10,96 Studené 5,80 4,35 8,09 7,25 6,29 Šedivec 5,15 4,64 5,67 4,51 5,04 Těchonín 4,34 3,54 4,46 6,83 4,60 Verměřovice 5,24 4,30 9,65 9,87 7,03 Záchlumí 2,94 3,51 8,31 9,30 5,72 Žamberk 5,14 4,76 8,31 9,37 6,67 Žampach 4,17 3,56 5,03 6,38 4,64 SO ORP Žamberk 4,53 4,07 7,68 8,63 6,01 Zdroj: MPSV 120

121 Obrázek č : Vývoj míry nezaměstnanosti v SO ORP Žamberk v období 2007 až míra nezaměstnanosti (%) Zdroj: MPSV Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Od roku 2007 došlo k výraznému nárůstu počtu uchazečů na jedno VPM ze 2 na 13 v srpnu To bylo způsobeno výrazným úbytkem volných pracovních míst z 416 (průměr v r. 2007) na 112 (průměr leden-srpen 2010), ale také přírůstkem uchazečů o zaměstnání z 644 na V obci Studené nevzniklo během celého sledovaného období žádné volné pracovní místo. Jedná se o malou obec se 150 obyvateli. Z obcí, které v období leden-srpen 2010 vytvořily alespoň jedno pracovní místo, připadá průměrně nejvyšší počet uchazečů na volné místo v obcích Verměřovice, Nekoř a Záchlumí (více než 100). Tabulka č : Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Obec (1.-8.) Bystřec 17,23 4,36 16,65 3,71 Česká Rybná 5,95 49,00 České Petrovice 0,48 3,75 6,90 14,25 Dlouhoňovice 2,57 12,85 92,60 33,40 Hejnice 9,00 4,67 27,75 Helvíkovice 1,42 3,47 10,68 5,30 Jablonné nad Orlicí 0,58 1,07 7,68 7,21 Jamné nad Orlicí 2,89 12,20 52,75 17,00 Kameničná 1,66 3,85 149,00 Klášterec nad Orlicí 1,70 0,76 8,08 80,60 Kunvald 9,15 102,00 56,90 70,60 Letohrad 1,19 0,91 7,19 7,12 Líšnice 12,70 15,50 273,00 27,50 Lukavice 12,45 19,38 Mistrovice 4,13 4,26 245,00 Nekoř 6,40 20,54 50,71 135,50 Orličky 18,00 63,00 70,00 Pastviny 8,90 58,00 67,50 Písečná 1,65 9,40 33,67 16,80 Sobkovice 1,55 121

122 Obec Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo (1.-8.) Studené Šedivec 5,45 27,00 5,50 2,92 Těchonín 9,94 18,25 46,00 47,00 Verměřovice 9,08 179,00 137,00 Záchlumí 4,47 4,62 405,00 100,67 Žamberk 1,34 3,01 12,76 7,96 Žampach 0,44 2,16 19,33 8,17 SO ORP Žamberk 1,55 2,20 13,34 10,99 Zdroj: MPSV Pozn.: Prázdná buňka znamená, že není žádné volné pracovní místo Podnikatelská struktura Na území SO ORP Žamberk působí celkem 6144 firem. Z 2863 z nich, které uvádějí počet svých zaměstnanců, je 2214 firem bez zaměstnanců, 423 firem zaměstnává 1 5 osob, dalších 65 firem má 6 9 zaměstnanců, 66 firem má zaměstnanců. S rostoucím počtem zaměstnanců počet firem rychle klesá. Tabulka č : Počet podniků podle počtu zaměstnanců ( ) Počet zaměstnanců Počet firem Bez zaměstnanců Celkem (uvedeno) Neuvedeno Celkem Zdroj: ČSÚ 122

123 Podle CZ-NACE 1 je možné zařadit největší počet firem (905) do oblasti maloobchodu (kromě motorových vozidel) a do oblasti velkoobchodu (kromě motorových vozidel) (559 firem), dále pak do oblasti specializované stavební činnosti (531 firem) a rostlinné a živočišné výroby, myslivosti a souvis. činnosti (297 firem). Tabulka č : Počet podniků podle NACE ( ) NACE Počet firem Maloobchod, kromě motorových vozidel 905 Velkoobchod, kromě motorových vozidel 559 Specializované stavební činnosti 531 Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti 297 Stravování a pohostinství 288 Poskytování ostatních osobních služeb 288 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 240 Výstavba budov 240 Zprac. dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 218 Činnosti organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů 202 Sportovní, zábavní a rekreační činnosti 149 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 146 Ostatní finanční činnosti 142 Právní a účetnické činnosti 141 Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti 126 Pozemní a potrubní doprava 121 Činnosti v oblasti nemovitostí 105 Vzdělávání 95 Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy 86 Výroba elektrických zařízení 85 Zdravotní péče 79 Lesnictví a těžba dřeva 69 Činnosti v oblasti informačních technologií 62 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 58 Ubytování 56 Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení 56 Výroba nábytku 55 Ostatní zpracovatelský průmysl 48 Opravy a instalace strojů a zařízení 48 Opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost 44 Výroba oděvů 40 Skladování a vedlejší činnosti v dopravě 38 Reklama a průzkum trhu 38 Výroba potravinářských výrobků 37 Činnosti související se stavbami a úpravou krajiny 34 1 Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) nahradila Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ) s účinností od 1. ledna Nová klasifikace CZ-NACE má zohlednit technologický rozvoj a strukturální změny hospodářství za posledních patnáct let, a tedy být relevantnější s ohledem na hospodářskou realitu, jako i lépe srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi, protože je součástí systému statistických klasifikací, které vznikly pod záštitou Statistické divize OSN. 123

124 NACE Počet firem Výroba strojů a zařízení j. n. 33 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 29 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 26 Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití 21 Výroba textilií 20 Činnosti cestovních agentur, kanceláří a jiné rezervační a související činnosti 17 Vydavatelské činnosti 15 Činnosti v oblasti pronájmu a operativního leasingu 14 Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti 14 Informační činnosti 12 Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti 11 Veterinární činnosti 11 Administrativní, kancelářské a jiné podpůrné činnosti pro podnikání 9 Výroba pryžových a plastových výrobků 8 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 8 Rybolov a akvakultura 5 Výroba usní a souvisejících výrobků 4 Výroba chemických látek a chemických přípravků 4 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 4 Činnosti související s odpadními vodami 4 Ostatní těžba a dobývání 3 Výroba nápojů 3 Shromažďování, úprava a rozvod vody 3 Inženýrské stavitelství 3 Telekomunikační činnosti 3 Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování 3 Bezpečnostní a pátrací činnosti 3 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 2 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 2 Výzkum a vývoj 2 Pobytové služby sociální péče 2 Ambulantní nebo terénní sociální služby 2 Podpůrné činnosti při těžbě 1 Poštovní a kurýrní činnosti 1 Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení 1 Celkem (určeno) Neurčeno 115 Celkem Zdroj: ČSÚ 124

125 Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity vyjadřuje počet podnikatelů fyzických osob připadajících na 1000 obyvatel. Je tak jedním z možných indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. Ve správním obvodě Žamberk připadá 177 podnikatelů na 1000 osob. Nejvyšší míru podnikatelské aktivity vykazují obce Studené (227), Kameničná (221), Žamberk (212) a Česká Rybná (211). Obcemi s nejnižší mírou podnikatelské aktivity jsou Žampach (88) a Klášterec nad Orlicí (143). Tabulka č : Míra podnikatelské aktivity ( ) Celkem fyzických Obec osob Počet obyvatel Míra podnikatelské aktivity Bystřec Česká Rybná České Petrovice Dlouhoňovice Hejnice Helvíkovice Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Kameničná Klášterec nad Orlicí Kunvald Letohrad Líšnice Lukavice Mistrovice Nekoř Orličky Pastviny Písečná Sobkovice Studené Šedivec Těchonín Verměřovice Záchlumí Žamberk Žampach SO ORP Žamberk Zdroj: ČSÚ 125

126 Indikátory Hodnocení indikátoru daňová výtěžnost na obyvatele: -2 méně než 6,5 tis. Kč -1 6,50 6,99 tis. Kč 0 7,00 7,49 tis. Kč 1 7,50 7,99 tis. Kč 2 8,00 tis. Kč Hodnocení indikátoru prům. roční míra nezaměstnanosti: % a více -1 8,0 9,99 % 0 6,0 7,99 % 1 4,0 5,99 % 2 méně než 4,0 % Hodnocení indikátoru míra podnikatelské aktivity: -2 méně než 120, , , , a více Tabulka č : Hodnocení indikátorů daňové výtěžnosti, průměrné roční míry nezaměstnanosti a míry podnikatelské aktivity Obec Prům. roční DV/obyv. Míra Hodnocení míra Hodnocení Hodnocení (tis. Kč) podnikatelské indikátoru nezaměstnanosti indikátoru indikátoru 2009 aktivity 2009 (%) 2009 Bystřec 7,47 0 7, Česká Rybná 8,45 2 9, České Petrovice 9,14 2 8, Dlouhoňovice 6,55-1 9, Hejnice 7, , Helvíkovice 9,8 2 9, Jablonné nad Orlicí 7,26 0 7, Jamné nad Orlicí 7,68 1 4, Kameničná 7,33 0 7, Klášterec nad Orlicí 7,78 1 9, Kunvald 8,18 2 9, Letohrad 8,6 2 6, Líšnice 7,55 1 6, Lukavice 7,55 1 6, Mistrovice 6,81-1 7, Nekoř 7,52 1 6, Orličky 8, , Pastviny 9, , Písečná 7,49 0 3, Sobkovice 7,3 0 13, Studené 8,07 2 8, Šedivec 7,02 0 5, Těchonín 8,37 2 4, Verměřovice 7,41 0 9, Záchlumí 8,05 2 8, Žamberk 11,31 2 8, Žampach 7,22 0 5, SO ORP Žamberk 8,6 2 7, Zdroj: MF ČR, MPSV, ČSÚ 126

127 Obrázek č : Indikátor daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2009 Zdroj: MF ČR,, 2010 Obrázek č : Indikátor průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2009 Zdroj: MPSV,,

128 Obrázek č : Indikátor míra podnikatelské aktivity v roce 2009 Zdroj: ČSÚ,,

129 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Nárůst daňové výtěžnosti téměř ve všech obcích správního obvodu. Nízká míra nezaměstnanosti správního obvodu (nejnižší v obcích Jamné nad Orlicí, Písečná, Těchonín, Žampach a Líšnice (pod 5 %)). Vyvážená, diverzifikovaná odvětvová a velikostní struktura zaměstnavatelů. Relativně vysoká míra podnikatelské aktivity (nejvyšší v obcích Studené, Kameničná, Žamberk a Česká Rybná). Potenciál rozvoje cestovního ruchu. PŘÍLEŽITOSTI Zvýšení četnosti a infrastrukturní připravenosti podnikatelských a průmyslových zón. Koordinační přístup samosprávy při budování podnikatelských ploch a areálů. Zlepšující se dopravní infrastruktura může přispět k intenzivnímu rozvoji podnikatelského prostředí. SLABÉ STRÁNKY Relativně nízká daňová výtěžnost správního obvodu 8,6 tis. Kč na obyvatele (nejnižší v obcích Dlouhoňovice, Mistrovice a Šedivec). Nedostatek pracovních příležitostí Česká Rybná, Orličky, Pastviny, Studené. HROZBY Problémy k řešení V rámci SO ORP Žamberk je třeba posílit tvorbu pracovních míst, vytvořit lepší podmínky pro podnikání a zajistit kvalifikovanou pracovní sílu. Podporovat zejména místní firmy a podnikatele s nízkou ekologickou zátěží na úkor nadnárodních firem a řetězců. Připravit vhodné, dostupné a zainvestované pozemky i objekty haly, budovy, kanceláře. Využívat brownfields. Revitalizace opuštěných objektů, budování podnikatelských zón. Vést katalog dostupných objektů, rozvojových ploch a nefunkčních areálů. Vést přehled lokalit a areálů vhodných pro revitalizaci, identifikace vlastníků a základních problémů. Zlepšit dopravní obslužnost a dopravní infrastrukturu. Čerpat dotační podpory. Zvyšovat kvalifikaci obyvatel pro uplatnění na trhu práce, spolupráce podnikatelského sektoru se školami. Přilákat kvalifikovanou pracovní sílu z okolních regionů nabídkou vhodných ploch pro bydlení, dostatečnou veřejnou vybaveností a službami. Podpořit rozvoj cestovního ruchu (příprava nových (popř. údržba stávajících) turistických stezek a cyklostezek včetně naučných stezek a vyhlídek na atraktivních místech regionu). Zvýšit daňové příjmy zvýšením: - počtu nemovitostí na území obce, - počtu obyvatel a velikostí obce, - počtu fyzických osob s trvalým bydlištěm v obci, - zaměstnanců majících místo výkonu práce v obci. 129

130 4 VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 4.1 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů: 1. Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů; 2. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; 3. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Autoři rozboru udržitelného rozvoje území pro vlastní vyhodnocení kvality území použili metody stanovení indikátorů, které indikují stav/vývoj daných skutečností v jednotlivých oblastech (v rámci zákonem stanovených témat). Tyto indikátory sice nemohou a ani se nesnaží popsat reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání vrcholu ledovce, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území (dle doporučené metodiky MMR z 05/2010 klíčové faktory). Následující tabulka ukazuje, jak byla témata (resp. indikátory daných témat) rozdělena do pilířu za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů. Témata, která není možné jednoznačně zařadit do jednoho pilíře, jsou zahrnuta ve více pilířích. Tabulka č : Zařazení témat do pilířů za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů Environmentální pilíř Ekonomický pilíř Sociodemografický pilíř horninové prostředí a geologie vodní režim hygiena životního prostředí ochrana přírody a krajiny ZPF a PUPFL Zdroj: Metodika MMR, 2010 hospodářské podmínky veřejná dopravní a technická infrastruktura bydlení rekreace veřejná dopravní a technická infrastruktura sociodemografické podmínky bydlení rekreace Pro vyhodnocení vyváženosti jednotlivých pilířů bylo využito 5-bodového systému, kdy každý vyhodnocený indikátor pro dané území obce obdržel buď záporný bod ( 2 nebo 1) (hodnocený jev/proces je negativní), 0 bodů (neutrální) nebo kladný bod (1 nebo 2) (pozitivní). Sečtením všech bodů za všechny indikátory daného pilíře v hodnocené oblasti byl získán součet, jenž však ještě nereprezentuje sílu a stav daného pilíře, neboť v každém pilíři je v principu možno pro vyhodnocení použít různého počtu indikátorů. Aby bylo možné správně posoudit vyváženost pilířů, bylo nutné nejprve eliminovat rozdíly v počtu použitých indikátorů v jednotlivých pilířích, a to pomocí přepočtového koeficientu. Každému pilíři byla nejprve určena hodnota 100 bodů, které byly použity jako základní hodnota pro výpočet daného koeficientu. Poté byl stanoven maximální počet bodů, který může daný pilíř získat. Přepočtový koeficient pro každý pilíř byl následně vytvořen vydělením 100 bodů, stanovených jako základní hodnota pro výpočet koeficientu, maximálním počtem bodů, které může daný pilíř získat. Tímto přístupem se autoři přiklonili k takovému hodnocení, kdy váhy všech indikátorů v rámci jednotlivých pilířů jsou shodné. A váha všech indikátorů jednoho pilíře je různá od vah indikátorů ostatních pilířů, pokud má daný pilíř jiný celkový počet indikátorů. Autoři tímto způsobem neupřednostnili žádný pilíř jako důležitější než další dva pilíře udržitelného rozvoje. Vynásobením přepočtového koeficientu a součtu bodů dosažených v jednotlivých pilířích vznikla bodová hodnota, kterou již bylo možné použít pro posouzení vyváženosti pilířů v jednotlivých obcích. Na základě kladného nebo záporného znaménka u této bodové hodnoty byly obce zařazeny do jedné z osmi skupin (viz následující tabulka). U neutrálního hodnocení pilíře (0 bodů) byla obec ohodnocena subjektivně. 130

131 Tabulka č : Zařazení obce do skupiny na základě pozitivního nebo negativního hodnocení pilířů Zařazení obce do skupiny Environmentální pilíř Ekonomický pilíř Sociodemografický pilíř a b c a b c Zdroj: Metodika MMR, 2010 Pozn.: + pozitivní hodnocení, - negativní hodnocení Zvlášť se vyhodnotily jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje a dále se rozlišily jednotlivé obce podle celkového bodového zisku za všechny tři pilíře od nejhůře hodnoceného území s největšími problémy a nedostatky po území nejlépe hodnocené. Ve všech pilířích se podařilo nashromáždit dostatečný počet dat, z nich zpracovat a vyhodnotit patřičný požadovaný počet indikátorů, jejichž váha se projevila ve vyhodnocení území jednotlivých obcí. Vlastní vyváženost jednotlivých pilířů může být dána vyrovnaným počtem získaných bodů v jednotlivých pilířích (jako lepší jsou brána hodnocení v kladných číslech). 131

132 Tabulka č : Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Žamberk Počet dosažených bodů Přepočtená bodová hodnota Obec ENV EKO SOC ENV EKO SOC Celkem Zařazení obce Kameničná ,0-11,1-27,8-38,9 4 Žampach ,0-11,1-27,8-28,9 3 a Bystřec ,0 5,6 5,6-28,9 2 c Kunvald ,0 11,1-11,1-10,0 3 b Žamberk ,0 5,6-11,1-5,6 3 b Sobkovice ,0-5,6-16,7-2,2 3 a Hejnice ,0 5,6 0,0 5,6 2 a Klášterec nad Orlicí ,0 0,0 5,6 5,6 3 c České Petrovice ,0-11,1-11,1 7,8 3 a Mistrovice ,0 5,6 5,6 11,1 1 Jablonné nad Orlicí ,0 11,1 16,7 17,8 2 c Nekoř ,0 22,2 5,6 17,8 2 c Orličky ,0 22,2 5,6 17,8 2 c Líšnice ,0 22,2 5,6 27,8 2 c Jamné nad Orlicí ,0 27,8 11,1 28,9 2 c Verměřovice ,0 11,1 27,8 28,9 2 c Záchlumí ,0 11,1 0,0 31,1 1 Česká Rybná ,0 27,8 5,6 33,3 2 c Letohrad ,0 38,9 27,8 36,7 2 c Písečná ,0 38,9 33,3 42,2 2 c Šedivec ,0 27,8 5,6 43,3 1 Pastviny ,0 16,7 0,0 46,7 1 Studené ,0 33,3 5,6 58,9 1 Těchonín ,0 55,6 16,7 62,2 2 c Lukavice ,0 27,8 27,8 65,6 1 Helvíkovice ,0 27,8 22,2 70,0 1 Dlouhoňovice ,0 33,3 27,8 71,1 1 Přepočtový koeficient 10,0 5,6 5,6 SO ORP Žamberk 10,0 450,0 155,6 Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKO = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř Za každý pilíř mohla každá obec získat body v rozmezí -100 až +100, v součtu všech tří pilířů tedy v rozmezí od -300 až +300 bodů. 132

133 4.1.1 Vyhodnocení environmentálního pilíře V environmentálním pilíři získaly obce bodové ohodnocení v rozpětí od -40 po 30 bodů. Z hodnocených 27 obcí dosáhlo 10 obcí kladné hodnocení, 7 obcí je hodnoceno neutrálně a 10 obcí získalo záporné hodnocení. Nejlépe je hodnocena obec Pastviny a České Petrovice (obě shodně 30 bodů), za ní následují obce Helvíkovice, Sobkovice, Studené a Záchlumí (shodně 20 bodů). Nejhůře jsou hodnoceny obce Bystřec (- 40 bodů), Písečná a Lettohrad (-30 bodů). Mezi slabší stránky obcí, které negativně ovlivnilo vyhodnocení environmentálního pilíře, patří vyšší podíl sklonité orné půdy ohrožené erozí a stav povrchových a podzemních vod, naopak kladně je hodnocena kvalita ovzduší. Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje environmentální pilíř Zdroj: Ekotoxa s.r.o., vlastní zpracování,

134 4.1.2 Vyhodnocení ekonomického pilíře Vlastní rozpětí bodových hodnocení ekonomického pilíře se pohybuje v rozmezí hodnot od -11,1 po 55,6 bodů. 4 obce se umístily v záporných číslech, 1 obec je hodnocena neutrálně a zbývajících 22 obcí je hodnoceno kladně. Nejlepšího výsledku 55,6 bodů dosáhla obec Těchonín, za ní následují obce Písečná a Letohrad (shodně 38,9 bodů) a Dlouhoňovice a Studené (33,3). Na posledním místě se umístily obce České Petrovice, Kameničná a Žampach (-11,1 bodů). Záporně je hodnocena ještě obec Sobkovice (-5,6). Záporné hodnocení obcí zapříčinily zejména horší turisticko-rekreační funkce obcí, vyšší průměrná roční míra nezaměstnanost a dopravní obslužnost území hromadnou dopravou. Naopak spíše kladně je hodnocena např. daňová výtěžnost a míra podnikatelské aktivity. Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje ekonomický pilíř Zdroj: Ekotoxa s.r.o., vlastní zpracování,

135 4.1.3 Vyhodnocení sociodemografického pilíře Vlastní rozpětí bodových hodnocení sociodemografického pilíře se pohybuje v rozmezí hodnot od -27,8 po 33,3 bodů. Většina obcí (18) je ohodnocena kladně, 2 obce jsou hodnoceny neutrálně a 6 obcí získalo záporné hodnocení. Na první místo se zařadila obec Písečná (33,3 bodů). Další místa obsadily obce Verměřovice, Dlouhoňovice, Letohrad, Lukavice (shodně 27,8) a Helvíkovice (22,2). Nejhorší obcí v sociodemografickém pilíři jsou Kameničná a Žampach (-27,8 bodů). Záporné hodnocení mají ještě obce Sobkovice, České Petrovice, Kunvald a Žamberk. Stejně jako v ekonomickém pilíři způsobily i v sociodemografickém pilíři horší bodový výsledek zejména indikátory turisticko-rekreační funkce obcí a dopravní obslužnost území hromadnou dopravou. Naopak spíše kladně jsou hodnoceny přírodní předpoklady rekreace, celková ubytovací zátěž území a průměrný počet dokončených bytů Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje sociodemografický pilíř Zdroj: Ekotoxa s.r.o., vlastní zpracování,

136 4.1.4 Celkové hodnocení obcí Sečtením dosažených přepočtených bodů v jednotlivých pilířích (viz tabulka Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Žamberk) lze vyhodnotit celkové umístění jednotlivých obcí v rámci SO ORP Žamberk. Každá obec mohla získat bodové ohodnocení v rozmezí od -300 až po +300 bodů. V nejhorším případě je v SO ORP Žamberk dosaženo záporného hodnocení -38,9 bodů, v nejlepším případě 71,1 bodů. 6 obcí z 27 získalo v celkovém hodnocení záporné body, ostatní obce jsou hodnoceny kladně. Nejvyššího hodnocení za všechny tři pilíře dosáhly obce Dlouhoňovice (71,1 bodů), Helvíkovice (70,0), Lukavice (65,6) a Těchonín (62,2). Nejnižší celkový počet bodů získaly Kameničná (-38,9), Bystřec a Žampach (shodně -28,9 bodů). Dalšími obcemi se záporným hodnocením jsou Kunvald Žamberk a Sobkovice. 8 obcí je ve všech třech pilířích hodnoceno pozitivně (zařazení obce do skupiny 1), 12 obcí má kladné hodnocení ve dvou pilířích (skupina 2), dalších 6 obcí dosáhlo kladného výsledku pouze v jednom pilíři (skupina 3) a 1 obec je ve všech pilířích hodnocena negativně. Z tabulkového přehledu s bodovým ziskem obcí (v úvodní části kapitoly) je rovněž patrné, že přestože jsou některé obce zařazeny do lepší skupiny (na základě metodiky MMR), dle celkového počtu bodů jsou umístěny na horším místě. 136

137 Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Žamberk aktualizace Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje celkové hodnocení Zdroj: Ekotoxa s.r.o., vlastní zpracování,