ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Žamberk

Transkript

1 Projekt Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Žamberk byl spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Žamberk ZADAVATEL: ZPRACOVAL: AUTORSKÝ KOLEKTIV: MĚSTO ŽAMBERK EKOTOXA s.r.o. Ing. Jiří Hon a kolektiv Ekotoxa s.r.o. Masarykova univerzita Brno Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. Město Žamberk PROSINEC 2008 VERZE 02 EKOTOXA s.r.o. Kosmákova 28, Brno Židenice tel , fax , emc@ekotoxa.cz

2 AUTORSKÝ KOLEKTIV Ekotoxa s.r.o. Ing. Jiří Hon koordinace projektu Ing. Kamil Plaček podkladová data ÚAP, průzkumy území Mgr. Radim Lokoč stručná charakteristika řešeného území, grafická úprava textu, vyhodnocení RURÚ, řešení, koordinace a vypořádání připomínek Mgr. Zdeněk Frélich horninové prostředí a geologie, hygiena životního prostředí (odpady) Ing. Jana Fichnová vodní režim (kvalita podzemních a povrchových vod) Ing. Petr Kovář vodní režim (vodní režim v krajině) Bc. Petr Chroust vodní režim, hygiena životního prostředí (ovzduší) Ing. Eva Brhelová ochrana přírody a krajiny Ing. Kamila Lisalová zemědělský půdní fond Garbriela Hřivnáčová servisní práce na environmentálním pilíři Bc. Tomáš Mühr GIS, střety, problémový výkres Ing. Arch. Petr Malý územní plánování Masarykova univerzita Brno Centrum pro regionální rozvoj Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc hospodářské podmínky Mgr. Ondřej Konečný hospodářské podmínky Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. Mgr. Ivo Dostál veřejná dopravní a technická infrastruktura Ing. Jiří Jedlička veřejná dopravní a technická infrastruktura Mgr. Dušan Struna rekreace Město Žamberk RNDr. Ivo Krouman sociodemografické podmínky, bydlení 2

3 OBSAH 1 ÚVOD Základní informace Podklady pro RURÚ údaje o území Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v SO ORP Žamberk STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ SO ORP ŽAMBERK ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY Horninové prostředí a geologie Geologický a geomorfologický profil území Těžba nerostných surovin Sesuvná a poddolovaná území Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Vodní režim Vodní režim v krajině Stav povrchových a podzemních vod Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Hygiena životního prostředí Ovzduší Nakládání s odpadem Další hygienické závady území Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Ochrana přírody a krajiny Chráněná území Koeficient ekologické stability krajiny Územní systém ekologické stability Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkce lesa Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Veřejná dopravní a technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Sociodemografické podmínky Osídlení Demografický vývoj Věková struktura Vzdělanostní struktura Školy a školská zařízení

4 3.7.6 Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Bydlení Domovní a bytový fond Bytový fond Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Rekreace Rekreační potenciál regionu V areálu Dlouhoňovic jsou v závislosti na sněhových podmínkách upraveny tratě o celkové délce 18 km Historické a kulturní památky, muzea Ubytovací kapacity Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Hospodářské podmínky Trh práce Pracovní význam obcí Podnikatelská aktivita Hospodaření obcí Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Vyhodnocení vyváženosti pilířů Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři ZÁVĚR Souhrn z témat Dopravní a hygienické závady v území, ohrožení v území Urbanistické, dopravní a hygienické závady v území Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území Dopravní závady v území Ostatní úkoly a problémy k řešení pro celé území SO ORP Žamberk POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Příloha č. 2 Seznam nejdůležitějších výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Příloha č. 3 Přehled zpracovaných karet jevů (procesů) v tématech Příloha č. 4 Přehled použitých vrstev ÚAP Grafická příloha Problémový výkres (v měřítku 1:25 000) Samostatná příloha Karty jevu (procesu) 4

5 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č : Schéma ÚAP - RURÚ Obrázek č : Geologická struktura území SO ORP Žamberk Obrázek č : Těžba nerostných surovin v SO ORP Žamberk Obrázek č : Základní přehled SO ORP Žamberk Obrázek č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu Obrázek č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu Obrázek č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu Obrázek č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu Obrázek č : Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy Obrázek č : Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (PM 10 ) podle dat k roku Obrázek č : Přehled evidovaných SEZ na území SO ORP Žamberk (k roku 2008) Obrázek č : Produkce komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Žamberk Obrázek č : Míra separace komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Žamberk Obrázek č : Chráněná území přírody Obrázek č : Územní systém ekologické stability Obrázek č : Půdy I. a II. třídy ochrany Obrázek č : Přírodní lesní oblasti Obrázek č : Kategorie lesa Obrázek č : Silniční síť SO ORP Žamberk Obrázek č : Intenzita dopravy na silniční síti SO ORP Žamberk Obrázek č : Železniční doprava na území SO ORP Žamberk Obrázek č : Podíl obyvatelstva napojeného na veřejnou kanalizaci v jednotlivých obcích Obrázek č : Podíl obyvatelstva napojeného na plynovou přípojku v jednotlivých obcích Obrázek č : Hustota zalidnění v ORP ČR k Obrázek č : Areály maximálního zalidnění v ČR k Obrázek č : Hustota zalidnění v obcích ORP Žamberk k Obrázek č : Přírůstek / úbytek obyvatel v SO ORP Pardubického kraje v letech (v %) Obrázek č : Vývoj hrubých měr přirozeného přírůstku a migračního salda v SO ORP PK v l Obrázek č : Vývoj počtu obyvatel (k ) ve SO ORP Žamberk v letech Obrázek č : Přírůstek/úbytek obyvatel v obcích SO ORP Žamberk v letech (v %) Obrázek č : Vývoj přirozeného přírůstku a migračního salda v největších obcích SO ORP Žamberk v letech (absolutní hodnoty) Obrázek č : Index stáří v SO ORP Pardubického kraje k Obrázek č : Vývoj indexu stáří ve SO ORP Žamberk v letech Obrázek č : Index stáří v obcích SO ORP Žamberk k Obrázek č : Podíl obyvatel s VOŠ a VŠ vzděláním v obcích SO ORP Žamberk k (v %) Obrázek č : Míra vyjížďky do škol v obcích SO ORP Žamberk k (v %) Obrázek č : Vývoj počtu trvale obydlených domů v obcích SO ORP Žamberk v letech Obrázek č : Stáří trvale obydlených domů v obcích ORP Žamberk k Obrázek č : Vývoj počtu trvale obydlených bytů v obcích SO ORP Žamberk v letech Obrázek č : Podíl neobydlených bytů v obcích SO ORP Žamberk k Obrázek č : Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v letech 1998 až 2007 v obcích SO ORP Žamberk (roční průměry) Obrázek č : Potenciál cestovního ruchu Obrázek č : Potenciální rekreační plochy Obrázek č : Turisticko-rekreační funkce obcí v SO ORP Žamberk Obrázek č : Vývoj nezaměstnanosti v SO ORP Žamberk v letech

6 Obrázek č : Nezaměstnanost v obcích SO ORP Žamberk k Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje environmentální pilíř Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje sociodemografický pilíř Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoj ekonomický pilíř Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje všechny tři pilíře Obrázek č : Počet negativně hodnocených pilířů v obcích SEZNAM TABULEK Tabulka č : Ložiska nerostných surovin v SO ORP Žamberk Tabulka č : Sesuvná území v SO ORP Žamberk Tabulka č : Podíl poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích SO ORP Žamberk Tabulka č : Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí Tabulka č : Plocha záplavových území Q 100 na území jednotlivých obcí Tabulka č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích Tabulka č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu Tabulka č : Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů Tabulka č : Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok Tabulka č : Produkce odpadu v hlavních skupinách dle katalogu odpadů v SO ORP Žamberk v roce Tabulka č : Produkce hlavních složek komunálního odpadu v SO ORP Žamberk v roce Tabulka č : Stávající zařízení pro nakládání s odpadem v SO ORP Žamberk (k roku 2008) Tabulka č : Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Žamberk (k roku Tabulka č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce Tabulka č : Produkce KO a míra separace na území SO ORP Žamberk v roce Tabulka č : Rozloha zvláště chráněných území v SO ORP Žamberk (v ha) a jejich podíl na celkové ploše území Tabulka č : Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Žamberk Tabulka č : Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Žamberk Tabulka č : Výměra zemědělské půdy (ha) k Tabulka č : Půdy v 1. a 2. třídě ochrany (ha) Tabulka č : Lesnatost dle obcí Tabulka č : Kategorie lesa Tabulka č : Nastavení indikátoru Tabulka č : Nastavení indikátoru pro PUPFL - lesnatost Tabulka č : Indikátory změny výměry ZPF v období 2001 až 2008 a Indikátor lesnatosti Tabulka č : Dopravny na síti drah SŽDC, s. o. ve správním obvodu ORP Žamberk Tabulka č : Alternativní zdroje el. energie v obcích SO ORP Žamberk (v MW celkem instal. výkonu) Tabulka č : Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou Tabulka č : Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (spojů / den) Tabulka č : Hodnocení dopravní obslužnosti obcí Tabulka č : Vybavenost technickou infrastrukturou v SO ORP Žamberk Tabulka č : Rozloha, obyvatelstvo a hustota zalidnění v SO ORP Pardubického kraje k Tabulka č : Rozloha, obyvatelstvo a hustota zalidnění v obcích SO ORP Žamberk k Tabulka č : Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Pardubického kraje v letech Tabulka č : Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Žamberk v letech Tabulka č : Věková struktura v ORP Pardubického kraje k (v %) Tabulka č : Věková struktura v obcích SO ORP Žamberk k (v %) Tabulka č : Vzdělanostní struktura v obcích SO ORP Žamberk k (v %) Tabulka č : Počet dětí v mateřských a základních školách v obcích SO ORP Žamberk k

7 Tabulka č : Počet studentů ve středních školách a učilištích v obcích SO ORP Žamberk k Tabulka č : Dojížďka a vyjížďka do škol v obcích SO ORP Žamberk k Tabulka č : Vybraná zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče v obcích SO ORP Žamberk k Tabulka č : Indikátory - růst obyvatelstva, indexu stáří a podílu osob s VŠ a VOŠ v obcích SO ORP Žamberk Tabulka č : Vývoj počtu trvale obydlených domů ve SO ORP PK v letech Tabulka č : Vývoj počtu trvale obydlených domů v obcích SO ORP Žamberk v letech Tabulka č : Vývoj počtu trvale obydlených bytů v letech a neobydlené byty k v obcích SO ORP Žamberk Tabulka č : Dokončené byty v obcích SO ORP Žamberk v letech 1998 až Tabulka č : Hodnocení indikátorů Tabulka č : Základní informace o lyžařských areálech Tabulka č : Další lyžařské areály Tabulka č : Seznam nemovitých památek v SO ORP Žamberk Tabulka č : Hromadná ubytovací zařízení na území SO ORP Žamberk Tabulka č : Využívání bytového fondu k individuální rekreaci Tabulka č : Hodnocení indikátoru podílu potenciálních rekreačních ploch a turisticko-rekreační funkce obcí Tabulka č : Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Žamberk Tabulka č : Přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení vyváženosti pilířů Tabulka č : Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři SEZNAM ZKRATEK (r)ifk AOT40 BD BPEJ BRKO BRO CLRTAP CR ČGS ČHMÚ ČOV ČSÚ ČÚZK DN DP DP FO DP PO DPH DPS DV EIA (redukovaný) index funkční velikosti expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 μg m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. bytové domy bonitovaná půdně-ekologická jednotka biologicky rozložitelný komunální odpad biologicky rozložitelný odpad Konvence o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států cestovní ruch Česká geologická služba Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Český statistický úřad Český úřad zeměměřičský a katastrální daň z nemovitostí dobývací prostor daň z příjmů fyzických osob daň z příjmů právnických osob daň z přidané hodnoty dům s pečovatelskou službou daňová výtěžnost Environmental Impact Assesment (posuzování vlivu na životní prostředí) 7

8 EKN ekonomický pilíř ENV environmentální pilíř EU Evropská unie EVL evropsky významná lokalita GIS geografický informační systém HEIS VÚV T.G.M. Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. HMCP hrubá míra celkového přírůstku HMMS hrubá míra migračního salda HMPP hrubá míra přirozeného přírůstku HP1, HP2 hlavní parametr 1, 2 CHKO chráněná krajinná oblast CHLÚ chráněné ložiskové území CHOPAV chráněná oblast podzemní akumulace vod CHÚ chráněné území ISKO Informační systém kvality ovzduší ISOH informační systém odpadového hospodářství k.ú. katastrální území KES koeficient ekologické stability krajiny KO komunální odpad KPÚ komplexní pozemkové úpravy LBC/LBK lokální biocentrum / lokální biokoridor LHP lesní hospodářský plán LO lesy ochranné LZU lesy zvláštního určení MD Ministerstvo dopravy MMR Ministerstvo pro místní rozvoj mn míra nezaměstnanosti Mze Ministerstvo zemědělství MZCHÚ maloplošně zvláště chráněná území MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA 2000 Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu NLP národní lesnický plán NO nebezpečný odpad (zde v textu) NP národní park NR nadregionální NRBC/NRBK nadregionální biocentrum / nadregionální biokoridor OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností OPM obsazená pracovní místa OPRL oblastní plány rozvoje lesa ORP obec s rozšířenou působností OZKO oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší PAH polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs) PLO přírodní lesní oblast PO ptačí oblast POH ČR Plán odpadového hospodářství České republiky POU obec s pověřeným obecním úřadem PP/NPP přírodní památka / národní přírodní památka PR/NPR přírodní rezervace / národní přírodní rezervace PRP potenciální rekreační plochy PUPFL pozemky určené k plnění funkcí lesa PÚR Politika územního rozvoje Q vydatnost zdroje (vodního) 8

9 Q 100 R RBC/RBK RD RKC RURÚ ŘSD ČR SEZ SFŽP SKO SLDB SO SO ORP SOC SUR ČR SWOT TRF TTP ÚAP ÚAP MSK ÚHÚL ÚP ÚPD ÚSES ÚTP VKP VLD VTL VÚC ZABAGED ZCHÚ ZPF ZÚR ŽP průtok při stoleté vodě regionální regionální biocentrum / regionální biokoridor rodinné domy rekreačně-krajinný celek Rozbor udržitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dálnic České republiky stará ekologická zátěž Státní fond životního prostředí směsný komunální odpad Sčítání lidu, domů a bytů správní obvod správní obvod obce s rozšířenou působností sociodemografický pilíř Strategie udržitelného rozvoje České republiky Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) turisticko rekreační funkce trvalé travní porosty územně analytické podklady územně analytické podklady Moravskoslezského kraje Ústav pro hospodářskou úpravu lesa územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability krajiny územně technický podklad významný krajinný prvek veřejná linková doprava vysokotlak (označení tlakové úrovně do 4 MPa) velký územní celek Základní báze geografických dat pro státní správu zvláště chráněné území zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje životní prostředí 9

10 JEDNOTKY GJ gigajoule GWh gigawatthodiny h hodina ha hektar kg kilogram kv kilovolt kw kilowatt l litr m metr m 2 metr čtvereční m 3 metr krychlový MW megawatt km kilometr km 2 kilometr čtvereční m n. m. metrů nad mořem s sekunda t tuna C stupeň Celsia ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ As BaP BZN Cd NH 4 + NO 2 NO 3 - NO x O 3 PM 10 SO 2 VOC arsen benzo(a)pyren benzen kadmium amonné ionty oxid dusičitý dusičnany oxidy dusíku (NO a NO 2 oxid dusnatý a oxid dusičitý) přízemní (troposférický) ozon suspendované částice velikostní frakce PM 10 (částice menší než 10 µm) oxid siřičitý těkavé organické sloučeniny (Volatile Organic Compounds) 10

11 1 ÚVOD 1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Tato práce byla provedena na základě smlouvy uzavřené mezi firmou EKOTOXA s.r.o. a Městem Žamberk a podepsané dne (město Žamberk). a ve stejný den (Ekotoxa). Konečným zákazníkem projektu je město Žamberk. Jedná se o verzi 02 z prosince 2008 se zapracovanými připomínkami ORP. Úkolem předkládané práce je zpracování rozboru udržitelného rozvoje území pro SO ORP Žamberk postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon v platném znění) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tématických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (přírodní), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Rozbor udržitelného rozvoje je nedílnou součástí územně analytických podkladů, které jsou novým nástrojem územního plánování. Provázanost obou složek ÚAP je zřejmá z následujícího schématu. Obrázek č : Schéma ÚAP - RURÚ Z výše uvedeného schématu je patrné, že předkládaný materiál se zabývá pouze třetí částí celé práce, umístěné vpravo. Nedílnou součástí této zprávy jsou i přílohy, které mají za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci. Konkrétně se jedná o tyto přílohy: Příloha č. 1 Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Příloha č. 2 Seznam nejdůležitějších výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Příloha č. 3 Přehled zpracovaných karet jevů (procesů) v tématech Příloha č. 4 Přehled použitých vrstev ÚAP Grafická příloha Problémový výkres (v měřítku 1:25 000) Samostatná příloha Karty jevu (procesu) 11

12 1.2 PODKLADY PRO RURÚ ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti viz. příloha č. 1. část A a část B. Část A Územně analytické podklady obcí podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (119 jevů) Část B Územně analytické podklady kraje podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (37 jevů) Přičemž v 119. jevu z ÚAP obcí a 37. jevu ÚAP kraje mohou být obsaženy další informace mimo konkrétně stanovené jevy ÚAP ve vrstvách pro obce a ve vrstvách 1-36 pro kraj. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Olomouckého kraje (Plán odpadového hospodářství, Územní energetická koncepce, Koncepce snižování emisí a imisí, Koncepce dopravní infrastruktury apod., data o životním prostředí uvedená ve Stavu ŽP v Olomouckém kraji v posledních letech (2006, 2007)) a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu, kterým je město Žamberk (tj. data - územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb. 1.3 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP ŽAMBERK Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn. Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněž by měl reagovat na problémy a potřeby jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který nabyl účinnosti dne a jeho prováděcí vyhlášky. Účel územního plánování Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích. Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí jsou ÚZEMNÍ PLÁNY VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ, po (předpoklad schválení krajské ZUR ) potom budou schválené ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, zpracované vždy pro území kraje, v tomto případě kraje Pardubického. 12

13 2 STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ SO ORP ŽAMBERK Správní obvod ORP Žamberk je jedním z 15 správních obvodů ORP Pardubického kraje. Toto území leží ve východní části kraje na hranici s Polskou republikou, ze severu a západu sousedí s SO ORP Rychnov nad Kněžnou, z jihozápadu s SO ORP Ústí nad Orlicí, z jihu s SO ORP Lanškroun a z východu s SO ORP Králíky. Převážná část území Žamberska náleží do Orlických hor, podcelku Mladkovská vrchovina, a do Podorlické pahorkatiny, podcelku Žamberská pahorkatina, na severovýchodě sem zasahuje Kladská kotlina (Kralická brázda) a v jihozápadní části výběžek Východočeská tabule. Sledované území je venkovskou oblastí, z počtu 27 obcí mají 3 status města Žamberk, Letohrad a Janlonné nad Orlicí a obec Kunvald má status městyse. Podle údajů z roku 2007 patří SO ORP Žamberk svou rozlohou 281,54 km² mezi středně velké SO ORP kraje, zabírá 6,2 % území kraje. V počtu obyvatel za rok 2007 patří s obyvateli k menším SO ORP v kraji, což jsou 5,6 % z celkového počtu obyvatel kraje. Hustota osídlení pouze 103,5 obyvatel na km² je pod krajskými údaji (112 obyvatel na km²). Počet obyvatel ve sledovaném SO ORP se v posledních dvou desetiletích zvyšuje, v posledních 10 letech ( ) zaznamenal nárůst o 1,42 %. Z celkové rozlohy území SO ORP tvoří dle údajů ČSÚ z roku 2007 zemědělská půda 60,1 %, přitom z 55,8 % jde o ornou půdu, na 38,6 % zemědělské půdy jsou trvalé travní porosty a na 5,6 % trvalé kultury. Ve srovnání s průměrem kraje je zde o něco nižší podíl lesů, které zabírají 31,0 % území V roce 1969 byla vyhlášena CHKO, jež zasahuje do části území SO ORP Žamberk. Hlavním důvodem jejího vyhlášení je ochrana a uchování harmonicky vyvážené krajiny přírodních prvků a dlouhodobého působení člověka. V CHKO i vně jeho hranice se na území SO ORP nachází několik zvláště chráněných území: přírodní památky Čenkovička (louky v údolí meandrujícího potoka), Hradní kopec Litice (zbytek smíšeného porostu přirozené skladby na skalním ostrohu), Letohradská bažantnice (zbytek bažantnice založené v r. 1628; starý smíšený porost), Údolí Záhorského potoka (bohatá lokalita bledule jarní), Zemská brána (hluboce zaříznuté balvanité řečiště Orlice, skalnaté svahy zalesněné polopřirozenými porosty), přírodní rezervace Sutice (opuková stráň se vzácnou květenou). Dále se na tomto území nacházejí ptačí oblast Králický Sněžník a evropské významné lokality Tichá Orlice a Bouda u Těchonína. Na sledovaném území působí dle údajů ČSÚ z let subjektů na 1000 obyvatel, což je téměř na úrovni Pardubického kraje (209,2) Nezaměstnanost SO ORP Žamberk se v porovnání s jinými SO ORP Pardubického kraje dlouhodobě drží pod krajským průměrem, na konci roku 2007 dosahovala 4,4 %, v posledních letech vykazuje klesající trend. V rámci SO ORP v Pardubickém kraji vykazuje Žamberk společně s SO ORP Holice a Pardubice jednu z nejnižších měr nezaměstnanosti. Krajina regionu nabízí řadu příležitostí pro trávení volného času. Kromě zmíněných přírodních památek mohou turisté obdivovat kulturní památky: zámek, děkanství, radnici se starou hasičskou zbrojnicí a měšťanské domy v Žamberku, měšťanské domy a morový sloup v Letohradu, sakrální architekturu a venkovské usedlosti téměř v každé obci atd. Oblast je díky vhodným přírodním a infrastrukturním podmínkám vyhledávána pěšími turisty, cykloturisty a vodáky. 13

14 3 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí každého tématu je hodnocení indikátorů, SWOT analýza a problémy k řešení. Zpracovaná témata Horninové prostředí a geologie, Vodní režim, Hygiena životního prostředí, Ochrana přírody a krajiny, Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (ZPF a PUPFL), Veřejná dopravní a technická infrastruktura, Sociodemografické podmínky, Bydlení, Rekreace, Hospodářské podmínky. V rámci zpracování vlastních témat byly zpracovány karty jevů (procesů) viz příloha č. 3. Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Žamberk jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí, resp. katastrů. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) i nižších jednotek uvnitř SO ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně: Pardubický kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Žamberk, ostatní SO ORP Pardubického kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP, okres Ústí nad Orlicí, do kterého spadá SO ORP Žamberk 14

15 3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Geologický a geomorfologický profil území Z hlediska regionálně geomorfologického členění náleží převážná část zájmového území do krkonošsko-jesenické soustavy a její orlické podsestavy. Z geomorfologického hlediska náleží SO ORP Žamberk ke geomorfologickým celkům Orlické hory (a jejímu podcelku Mladkovská vrchovina) a Podorlická pahorkatina (geomorfologický podcelek Žamberská pahorkatina). Pouze velmi okrajově sem zasahují na severovýchodě Kladská kotlina (Kralická brázda) a v jihozápadní části výběžek České tabule a to podsoustavou Východočeské tabule. Orlické hory patří jako geomorfologický celek do Krkonošsko-jesenické (Sudetské) soustavy a prošly s ní společným vývojem od starohor do přítomnosti. Celé pásmo Orlických hor od státní hranice nad Olešnicí v Orlických horách po jižní úbočí Bukové hory nad Heřmanicemi (mimo CHKO) je dlouhé 55 km, jeho šířka kolísá mezi 3 až 8 km. Celkově se jedná o plochou hornatinu převážně v povodí Divoké a Tiché Orlice. Střední výška je 713,0 m a střední sklon Hluboko zaříznutá údolí vodních toků s místy se nacházejícími kryogenními skalními tvary. Od Bartošovic směrem k Mladkovu a Klášterci nad Orlicí se rozkládá Mladkovská vrchovina. Severní část vrchoviny tvoří plochý hřbet Žambereckých lesů, sklánějící se rovnoměrně k jihu mezi Údolíčkem a Bartošovicemi v Orlických horách. Sklon svahů k Divoké Orlici u Ostrova a Zemské brány je již mnohem prudší. Průlomové údolí Divoké Orlice od pohraničního mostu u Zemské brány k hornímu okraji Klášterce v Potocích je sice sotva 4 km dlouhé, vyniká však nejen prudkým spádem, ale i skalními útvary na březích a mohutnými balvany v řečišti. Vodní tok se mezi mnohametrovými balvany tříští a vytváří kaskády peřejí s hlubokými tůněmi. Eroze, víření vody a unášené valouny vymlely v balvanu ležícím poblíž levého břehu pod největšími skalními bloky ojedinělý obří hrnec, protažený po proudu na 50 cm při šířce 25 cm a hloubce 20 cm. Ojedinělé skupiny skal sbíhají ze strání po obou březích. Největší z nich jsou tzv. Ledříčkovy skály na pravém břehu. Z geologického hlediska jsou Orlické hory tvořeny převážně souborem starohorních hornin pocházejících z doby před více než 570 mil. lety. Tehdy měly podobu sedimentů usazujících se na dně pradávných moří. Usazeniny se po dlouhých procesech přeměnily na metamorfity - ruly, svory, fylity, amfibolity aj., tvořící současný geologický podklad většiny území CHKO. Starohorní kadomské (assyntské) vrásnění vyzdvihlo z původně zarovnané plochy Orlicko-kladskou klenbu. Při hercynském vrásnění (před mil. lety) pronikla do klenby roztavená hornina dnešních granodioritových těles (Špičák). Povrch byl dále zaoblován větrem, deštěm a střídáním teplot. V období křídy (před mil. lety) území znovu pokleslo a jeho většina byla zalita mořem. V době třetihorního saxonského vrásnění (před 65-2 mil. lety), které dalo vzniknout např. Alpám a karpatskému oblouku, došlo k oživení starých zlomů a vyzdvižení oblasti Orlických hor. Ve čtvrtohorních dobách ledových na hřebeni výrazně působilo mrazové zvětrávání, které dalo vznik mrazovým srubům, kamenným mořím a suťovým rozpadům. Poměrně malá pestrost geologického podloží Orlických hor se projevila tím, že zde nebyl zjištěn výskyt ekonomicky významných zásob nerostných surovin. Podorlická pahorkatina zaujímá poměrně rozsáhlé území protažené od severozápadu (mezi Hronovem a Červeným Kostelcem) k jihovýchodu v délce 110 km a šířce km. Tvoří předěl mezi Orlickými horami, Zábřežskou vrchovinou a Českou tabulí. Jde o členitou pahorkatinu s nejvyšší horou Špičákem (841 m n.m). Převažuje tektonicky porušený erozně denudační reliéf ker, hrástí, antiklinál a synklinál na horninách krystalinika, hlubinných vyvřelin, permu a svrchní křídy. Geologicky velmi pestrá oblast budovaná krystalickými horninami a prvohorními, druhohorními místy i třetihorními sedimenty. Dnešní tvář reliéfu Orlického podhůří podmínily především saxonské tektonické poruchy, opakující se během třetihor na dříve založených varijských zlomech. Působením vnějších vlivů byly částečně denudovány (odneseny) mladší křídové vrstvy a obnaženy horniny krystalinika. Původní geologické poměry však dodnes připomínají tzv. epigenetická říční údolí, probíhající napříč geologickou strukturou. Podorlická pahorkatina se dále dělí do tří podcelků (Náchodská vrchovina, Žamberská pahorkatina a Moravskotřebovská pahorkatina), přičemž do sledovaného území zasahuje pouze Žamberská pahorkatina. Ta je charakteristická méně členitým reliéfem. Jedná se o mírně zvlněnou plošinu s ojediněle se vyskytujícími svahy. Výjimkou jsou údolí Zdobnice a Říčky v oblasti jejich soutoku s více než stometrovými údolními srázy. Na geologické stavbě území se podílejí horniny 15

16 druhohorního a čtvrtohorního stáří. Jsou to opuky a slínovce, křídové slíny a nevápnité nivní uloženiny. Celková plocha je 411,95 km 2, střední výška 455,8 m a střední sklon Z hlediska geologické charakteristiky lze na zájmovém území zastihnout dle regionálního geologického členění tři základní jednotky Českého masívu: krystalinikum - prevariské paleozoikum (součást spodní stavby), svrchní karbon - perm a křídu (součásti svrchní stavby). Spodní stavbu reprezentují tři jednotky orlicko-sněžnické části lužické oblasti. Nejrozsáhlejší část představuje orlicko-sněžnické krystalinikum vystupující ve východní části zájmového území (tj. severovýchodně od linie Jablonné nad Orlicí - Klášterec nad Orlicí). Tato skupina obsahuje různé typy rul, ortorul a migmatitů. Další jednotkou ležící patrně v nadloží orlicko-sněžnického krystalinika je stroňská skupina s výskyty v okolí Klášterce nad Orlicí a Vlčkovic. Základními horninami této skupiny jsou dvojslídné svory, popř. lepidoblastické ruly s polohami mramorů, kvarcitů, metalyditů, grafitických hornin a různých metabazitů. Poslední jednotkou spodní stavby je zábřežské krystalinikum zasahující do zájmového území svým severozápadním výběžkem jižně od linie Mistrovice - Jablonné nad Orlicí. Typickými horninami, které zde lze nalézt jsou zábřežské drobové ruly až svory s vložkami křemenných dioritů. Permokarbonské sedimentární horniny (pískovce, jílovce a slepence) v zájmovém území náleží orlické pánvi. Na severu její hranici tvoří linie Žamberk - Potštejn, východo severovýchodní hranice je tektonická - tzv. kyšperský zlom probíhající od Žamberka k Moravské Třebové. Západním a jižním směrem přesahuje orlická pánev hranice zájmového území (k Potštejnu, Letovicím a Jevíčku). Zbylou část zájmového území překrývají křídové sedimenty. Česká křídová tabule je zde zastoupena labským vývojem, pro který jsou typické pískovce, jílovce a zvláště vápnité pelity. Obrázek č : Geologická struktura území SO ORP Žamberk Legenda proterozoické horniny assyntsky zvrásněné s různě silným variským přepracováním (břidlice, fylity, svory až pararuly) granitoidy assyntské (žuly, granodiority) terciérní horniny (písky, jíly) žuly (granitová řada) Zdroj: vulkanické horniny zčásti metamorfované proterozoické až paleozoické (amfibolity, diabasy, melafyry, porfyry) mezozoické horniny (pískovce, jílovce) kvartér (hlíny, spraše, písky, štěrky) permokrabonské horniny (pískovce, slepence, jílovce) 16

17 3.1.2 Těžba nerostných surovin Na území SO ORP Žamberk se nachází několik výhradních ložisek nerostných surovin a také 3 prognózní zdroje nerostných surovin, a to zejména ložiska stavebního kamene. Dále se zde nachází jedno ložisko štěrkopísku (Horní Čermná) a barytu (Záchlumí). Těžba probíhá pouze na některých ložiscích, a to v Bystřeci, Mistrovicích a Záchlumí. V těchto třech případech se jedná o ložiska stavebního kamene. Pro ochranu většiny těchto výhradních ložisek nerostných surovin byla vymezena chráněná ložisková území. Tabulka č : Ložiska nerostných surovin v SO ORP Žamberk Obec Název Č. ložiska Typ Těžba Organizace Bystřec Jablonné BLV Dřívější ČM štěrk, a.s., nad Orlicí povrchová Mokrá Bystřec Bystřec BLV Současná povrchová Bystřec, Horní BLV Dosud Verměřovice Čermná netěženo Česká Litice nad BLV Dřívější Rybná, Orlicí povrchová Záchlumí Mistrovice Mistrovice BLV Současná povrchová Studené Studené SPN Dosud netěženo Studené, Bořitov SPN Dosud Sobkovice netěženo Záchlumí Litice nad BLV Současná Orlicí povrchová Záchlumí Litice nad Orlicí BLV Dosud netěženo Záchlumí Bohousová BLV Dosud netěženo Záchlumí Bohousová SPN Dosud netěženo Zdroj: Data ÚAP - Geofond, 2008 Surovi na SK Nerost granodiorit amfibolit, rula Plocha ČHLÚ (ha) 7,9 Ano Tarmac CZ a.s., Liberec SK rula 22,6 Ano ČGS - ŠP štěrkopísek 2,4 Ano Geofond M - SILNICE SK žula, 22,7 Ne a.s., Pardubice granodiorit M - SILNICE a.s., Pardubice SK křemenný diorit, amfibolit, rula 15,5 Ano MŽP, Praha SK rula 21,1 Ne MŽP, Praha SK rula 25 Ne ŽPSV a.s., Uherský Ostroh ŽPSV a.s., Uherský Ostroh ČGS - Geofond SK SK žula, granodiorit granodiorit rula 15 Ano 32,1 Ano Fluorit baryt 15,7 Ano -baryt MŽP, Praha SK rula 19,6 Ne Pozn.: SK stavební kámen, ŠP štěrkopísek, BLV bilancované ložisko výhradní, SPN prognózní zdroj nerostů Pro potřeby těžby nerostných surovin je zde také (dle údajů uvedených na mapovém portálu Cenia) vymezeno několik dobývacích prostorů, a to v obcích Záchlumí (Litice nad Orlicí těžený, Česká Rybná - netěžený), Bystřec (těžený a netěžený) a Mistrovice (těžený). 17

18 Obrázek č : Těžba nerostných surovin v SO ORP Žamberk Zdroj: Data ÚAP (Geofond),

19 3.1.3 Sesuvná a poddolovaná území Poddolované a sesuvné území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Na území SO ORP Žamberk je evidován velký počet sesuvných území většinou menšího rozsahu. Nacházejí se především na území obcí Letohrad, Klášterec nad Orlicí, Kunvald, Žamberk apod. Poddolovaná území jsou evidována pouze dvě, a to na území obce Záchlumí, avšak mimo zastavěného území obce. Nepředstavuje tedy vyšší riziko nebo omezení pro rozvoj obce. Tabulka č : Sesuvná území v SO ORP Žamberk Obec Lokalita Aktivita Plocha (ha) Bystřec Bystřec aktivní bodový Bystřec Bystřec aktivní bodový Bystřec Bystřec aktivní bodový Dlouhoňovice Dlouhoňovice aktivní bodový Hejnice Hejnice aktivní bodový Helvíkovice Helvíkovice potenciální bodový Klášterec nad Orlicí Klášterec aktivní bodový Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí aktivní bodový Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí aktivní bodový Letohrad Letohrad aktivní bodový Letohrad Mistrovice aktivní bodový Letohrad Letohrad aktivní bodový Líšnice Líšnice aktivní bodový Lukavice Letohrad aktivní bodový Záchlumí Dlouhoňovice potenciální bodový Žamberk Žamberk potenciální bodový Žamberk Žamberk aktivní bodový Žamberk Žamberk stabilizovaný bodový Žampach Hnátnice aktivní bodový Česká Rybná Sopotnice potenciální 0,5 Česká Rybná Česká Rybná potenciální 0,3 Česká Rybná Česká Rybná potenciální 0,6 Česká Rybná Česká Rybná potenciální 1,7 Česká Rybná Česká Rybná potenciální 1,1 Česká Rybná Pustina potenciální 2 Dlouhoňovice Dlouhoňovice potenciální 0,4 Dlouhoňovice Dlouhoňovice potenciální 1,9 Dlouhoňovice Dlouhoňovice potenciální 0,4 Dlouhoňovice Dlouhoňovice aktivní 0,4 Hejnice Hejnice potenciální 0,8 Hejnice Hejnice potenciální 3,1 Hejnice Hejnice potenciální 1,4 Helvíkovice Helvíkovice potenciální 1,1 Helvíkovice Helvíkovice potenciální 0 Helvíkovice Helvíkovice potenciální 0,9 Helvíkovice Helvíkovice potenciální 1,7 Helvíkovice Helvíkovice potenciální 1,4 19

20 Obec Lokalita Aktivita Plocha (ha) Helvíkovice, Žamberk Žamberk potenciální 0,6 Jablonné nad Orlicí Jablonné nad Orlicí potenciální 0,6 Jablonné nad Orlicí Jablonné nad Orlicí potenciální 0,5 Kameničná Kamenička potenciální 1,2 Kameničná Helvíkovice potenciální 0,9 Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí potenciální 0,6 Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí potenciální 1,1 Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí potenciální 0,6 Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí potenciální 0,4 Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí potenciální 0,6 Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí potenciální 0,9 Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí potenciální 5,6 Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí potenciální 1,1 Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí potenciální 0,9 Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí potenciální 0,8 Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí potenciální 0,6 Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí potenciální 0,8 Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí potenciální 2,4 Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí potenciální 1,7 Kunvald Kunvald potenciální 1,1 Kunvald Kunvald potenciální 0,7 Kunvald Kunvald potenciální 1,9 Kunvald Kunvald potenciální 2,6 Kunvald Kunvald potenciální 1,6 Kunvald Rokytnice potenciální 0,4 Kunvald Kunvald potenciální 1,2 Kunvald Kunvald potenciální 4,9 Kunvald Kunvald aktivní 0,8 Letohrad Letohrad potenciální 1,5 Letohrad Verměřovice potenciální 0,3 Letohrad Červená potenciální 1,5 Letohrad Červená potenciální 0,3 Letohrad Červená potenciální 0,3 Letohrad Jankovice potenciální 5,9 Letohrad Jankovice potenciální 1 Letohrad Letohrad potenciální 0,7 Letohrad Letohrad potenciální 0,8 Letohrad Letohrad potenciální 5,6 Letohrad Letohrad potenciální 0,7 Letohrad, Písečná Letohrad potenciální 6,1 Letohrad, Šedivec Šedivec potenciální 2,9 Líšnice Líšnice potenciální 2 Líšnice Líšnice potenciální 1,5 Líšnice Líšnice potenciální 1,2 Líšnice Žamberk potenciální 0,9 20

21 Obec Lokalita Aktivita Plocha (ha) Lukavice Letohrad Šedivec potenciální 0,7 Lukavice Letohrad potenciální 0,5 Lukavice Lukavice potenciální 1,9 Lukavice Lukavice potenciální 0,3 Lukavice Lukavice potenciální 4,4 Lukavice Lukavice potenciální 2,3 Lukavice Lukavice potenciální 0,4 Lukavice, Žamberk Lukavice potenciální 1,2 Mistrovice Mistrovice potenciální 1,9 Mistrovice Mistrovice potenciální 2,1 Mistrovice Mistrovice potenciální 0,6 Mistrovice Mistrovice potenciální 0 Nekoř Nekoř potenciální 0,6 Nekoř Nekoř potenciální 0,7 Nekoř Nekoř potenciální 0,3 Nekoř Nekoř potenciální 2,4 Nekoř Nekoř potenciální 0,5 Nekoř Nekoř potenciální 1,2 Nekoř Nekoř potenciální 1 Nekoř Nekoř potenciální 1,7 Nekoř Nekoř potenciální 5 Nekoř Nekoř potenciální 3,6 Nekoř Nekoř potenciální 1 Nekoř Nekoř stabilizovaný 0,6 Nekoř Nekoř aktivní 4,2 Nekoř, Studené Nekoř potenciální 1,9 Pastviny Pastviny potenciální 0,7 Pastviny Pastviny potenciální 0,5 Pastviny Pastviny potenciální 0,9 Pastviny Pastviny potenciální 2,4 Pastviny Nekoř potenciální 0,5 Pastviny Nekoř potenciální 0,4 Pastviny Nekoř potenciální 1 Písečná Písečná potenciální 1,1 Písečná Písečná potenciální 1,1 Písečná Písečná potenciální 0,5 Písečná Písečná potenciální 0,4 Písečná Písečná potenciální 1 Písečná, Žampach Písečná potenciální 1 Šedivec Šedivec potenciální 0,3 Záchlumí Rybná nad Zdobnicí potenciální 0,9 Záchlumí Bohousová potenciální 0,4 Záchlumí Bohousová potenciální 1,2 Záchlumí Bohousová potenciální 0,3 Záchlumí Záchlumí potenciální 1,1 21

22 Obec Lokalita Aktivita Plocha (ha) Záchlumí Bohousová potenciální 1,1 Záchlumí Česká Rybná potenciální 0,7 Záchlumí Bohousová aktivní 0,9 Záchlumí Bohousová aktivní 0,4 Záchlumí Bohousová aktivní 0,8 Záchlumí Bohousová aktivní 2 Žamberk Žamberk potenciální 6 Žamberk Žamberk potenciální 0,7 Žamberk Žamberk potenciální 0,8 Žamberk Žamberk potenciální 1,9 Žamberk Žamberk stabilizovaný 0,5 Žamberk Žamberk stabilizovaný 0,6 Žamberk Žamberk aktivní 0,5 Žampach Hlavná potenciální 1,8 Žampach Žampach potenciální 0,5 Žampach Hnátnice potenciální 0,2 Žampach Hnátnice aktivní 0,2 Zdroj: Geofond, Indikátory Jako indikátor, který charakterizuje území z hlediska horninového prostředí, byl zvolen indikátor podíl plochy poddolovaného nebo sesuvného území k ploše jednotlivých obcí. Výskyt těchto území obecně představuje omezení pro rozvoj obcí, zejména může být limitem pro výstavbu. Poddolovaná území se v SO ORP nachází pouze dvě v obci Záchlumí, sesuvných území je více. Stav indikátoru v jednotlivých obcích je znázorněn v následující tabulce. Poddolovaná území u obce Zachlumí byla započtena mezi sesuvná území. Sesuvných území je velký počet, ale plošně jsou většinou pouze malého rozsahu. Jejich největší výskyt je na území obcí Hejnice (1,1 % plochy obce), Záchlumí (1,5 %), Kameničná (3,1 %) a především Mistrovice (5,11 %). Nacházejí se především v údolích řek a v celé řadě nejen těchto obcí (dále také Klášterec nad Orlicí, Nekoř, Kunvald, Žamberk, Líšnice apod.) se nacházejí v zastavěném území obcí a mohou představovat riziko pro stávající zástavbu a omezení pro budoucí rozvoj obcí. Je pro to vhodné přijmout opatření pro omezení rizika v těchto lokalitách. Hodnocení indikátoru: -2 více než 5 % plochy obce % plochy obce 0 1 2,99 % plochy obce, 1 0 0,99 % plochy obce, bodová poddolovaná nebo sesuvná území 2 bez poddolovaných nebo sesuvných území 22

23 Tabulka č : Podíl poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích SO ORP Žamberk Obec Plocha obce Podíl Hodnocení Počet SÚ Plocha SÚ (ha) plochy SÚ indikátoru Bystřec 1814,0 3 0,0 0,00 1 Česká Rybná 809,3 0 6,2 0,77 1 České Petrovice 627,3 0 0,0 0,00 2 Dlouhoňovice 392,0 1 3,1 0,79 1 Hejnice 482,9 1 5,3 1,10 0 Helvíkovice 1070,8 1 5,4 0,50 1 Jablonné nad Orlicí 437,6 0 1,1 0,25 1 Jamné nad Orlicí 1059,9 0 2,1 0,20 1 Kameničná 584,2 0 18,1 3,10-1 Klášterec nad Orlicí 1797,7 3 15,2 0,85 1 Kunvald 2931,7 0 19,8 0,68 1 Letohrad 2359,3 3 5,6 0,24 1 Líšnice 1148,3 1 11,2 0,98 1 Lukavice 1105,4 1 4,6 0,42 1 Mistrovice 459,7 0 23,5 5,11-2 Nekoř 1094,1 0 0,0 0,00 2 Orličky 867,5 0 0,0 0,00 2 Pastviny 835,5 0 6,4 0,77 1 Písečná 881,5 0 5,4 0,61 1 Sobkovice 366,1 0 0,0 0,00 2 Studené 543,8 0 1,2 0,22 1 Šedivec 388,5 0 2,0 0,51 1 Těchonín 1898,8 0 0,0 0,00 2 Verměřovice 599,4 0 0,0 0,00 2 Záchlumí 1356,3 1S + 2P 20,4 1,50 0 Žamberk 1688,1 3 11,8 0,70 1 Žampach 556,1 1 2,9 0,52 1 SO ORP Žamberk ,3 0,61 1 Zdroj: Data ÚAP, Geofond,

24 Obrázek č : Indikátor Podíl plochy poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích Zdroj: Data ÚAP, Geofond,

25 3.1.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Ve sledovaném území se nachází větší množství ložisek nerostných surovin (stavební kámen), která představují místní zdroj surovin. V území je minimální výskyt poddolovaných území, která navíc nepředstavují riziko pro rozvoj obcí. U většiny výhradních ložisek nerostných surovin jsou také vymezena chráněná ložisková území. PŘÍLEŽITOSTI Zajištění poptávky po nerostných surovinách z místních zdrojů. SLABÉ STRÁNKY Vysoký výskyt sesuvných území, přičemž velká část z nich se nachází přímo ve stávající zástavbě nebo její blízkosti a mohou představovat riziko a omezení pro rozvoj obcí (zejména Hejnice, Záchlumí, Kameničná, Mistrovice, Klášterec nad Orlicí, Nekoř, Kunvald, Žamberk, Líšnice apod.). HROZBY Těžba nerostných surovin může způsobovat vyšší prašnost, narušení vodního režimu v krajině, zábory půdy, hlukové znečištění apod. Aktivace sesuvů a ohrožení stávající zástavby Problémy k řešení Přesná lokalizace sesuvných území a zjištění míry rizika a omezení využití území a případné určení opatření a vhodného využití těchto lokalit. Dodržování zásad ochrany ložisek nerostných surovin. Minimalizace negativního vlivu případné další těžby nerostných surovin na složky životního prostředí (zábor zemědělského půdního fondu, ochrana vod, ochrana přírody, doprava) při současném respektování potřeby dostatečného množství surovin. 25

26 3.2 VODNÍ REŽIM Všechny vodní zdroje na území SO ORP Žamberk zasahují do povodí Labe. Území SO ORP Žamberk zaujímá 281,5 km 2 oblasti povodí. Z hlediska geomorfologických poměrů má v povodí Labe největší vodohospodářský význam Krkonošsko - jesenická subprovincie (do níž spadá i zájmová oblast) v severní a východní části území, pokrývající téměř 30 % plochy oblasti povodí. Je významnou středoevropskou pramenní oblastí s nadprůměrnými srážkami a odtoky. Hydrogeologické poměry v oblasti povodí Horního a středního Labe jsou heterogenní a z pohledu managementu podzemních vod složité a významné. Na souvrství svrchní křídy a sedimenty říčních náplavů jsou vázány důležité zdroje podzemních vod s vhodnými podmínkami pro významnější odběry. Povodí Horního a středního Labe má charakter kotliny, v jejímž středu se rozkládá křídová pánev s pokryvem čtvrtohorních sedimentů. Kotlinu ohraničují horská pásma krystalinika, která při úpatí přecházejí v permokarbonské pánve zasahující pod křídu. Zájmovou oblast tedy tvoří hydrogeologické rajóny křídové pánve, permokarbonských pánví a krystalinika. Křídová pánev pokrývá hlavní část oblasti povodí. Ve výplni pánve se nacházejí až 4 vrstevní kolektory značného plošného rozsahu s živým oběhem podzemních vod. Proto v rajonech křídové pánve jsou vodohospodářsky nejvýznamnější zdroje podzemních vod, které umožňují velké soustředěné vodárenské odběry. Podle stylu zvodnění lze křídové rajóny rozdělit do čtyř skupin centrální, východní, jižní a západní. Zájmové oblast se řadí do východní skupiny, kde jsou křídové vrstvy vytvarovány do systému zlomových vrás. Strukturní zdvihy a zlomy dělí tuto část pánve do dílčích pánví s uzavřeným artéským oběhem vody. V permokarbonských pánvích je podzemní voda rozptýlena do velkého počtu neurčitě ohraničených puklinových kolektorů. Oběh vody není v pánvi souvislý, ale je rozčleněn do jednotlivých zlomových ker. Proto rajony nejsou vodohospodářsky tak významné jako mladší sedimenty. Krystalinikum neobsahuje kolektory, jedinou propustnou vrstvou je přípovrchová zóna periglaciálního rozvolnění puklin spojená s pokryvnými útvary. Dosahuje hloubky až několika desítek metrů. Podzemní odtok v krystaliniku horských masivů s výškou nad 700 m n.m. je velmi vysoký (>10 l/s/km 2 ), díky vyšším srážkovým úhrnům. Oběh podzemní vody sleduje morfologii povrchu terénu, podzemní voda proudí shodně s povrchovým odtokem. Oblast povodí Horního a středního Labe odtokově vystihuje profil Brandýs nad Labem. Zde dosahuje dlouhodobý průměrný průtok Labe ( ) 101m 3.s -1, což odpovídá specifickému odtoku dlouhodobého průměrného průtoku 7,7 l.s -1.km -2. Místní rozdíly ve srážkách způsobují značné rozdíly ve specifických odtocích v dlouhodobém průměru. Zatímco v povodích jako je Horní Labe, Úpa, Orlice, Jizera, Smědá, Lužická Nisa a Stěnava přesahují specifické odtoky 10 l.s -1.km -2 (v menších hydrologických jednotkách l.s -1.km -2 ) klesají v nížinách až pod 3 l.s -1.km -2 (např. Brslenka, Mrlina a Mratínský potok). V horských oblastech - zejména Krkonoších a Orlických a Jizerských horách se tvoří převážná část odtoků, nížinné oblasti jsou odkázány na přítoky z těchto oblastí. Klimatické poměry oblasti povodí se mění v závislosti na morfologické pestrosti a nadmořské výšce. Srážky jsou v oblasti povodí velmi nerovnoměrné v závislosti na nadmořské výšce a orografickém členění. Průměr srážek v celém povodí dosahuje hodnoty 705 mm. V nejvyšších nadmořských výškách oblasti povodí dosahuje roční průměr srážek až mm a naopak v nížinách je roční průměr srážek do 600 mm. Značné rozdíly jsou i v hustotě říční sítě. Průměrná hustota v oblasti povodí je 0,7 km/km 2 (tedy mírně nad celostátní průměr). Hlavním vodním tokem ve SO ORP je Orlice (Divoká Orlice, Tichá Orlice). Dále se jedná o menší toky jako Libchavský potok, Lukavický potok, Lukavice, Rokytenka, Kameničná, Horský potok, Čermná, Studenský potok, Červený potok, Hraniční potok, Vítanovský potok, Bystřecký potok, Orličský potok, Těchonínský potok, Černovický potok a další. Orlice se vlévá do Labe v Hradci Králové. Plocha jejího povodí měří 2036 km 2, je tedy srovnatelná s plochou povodí Labe nad soutokem s Orlicí (2124 km 2 ). Orlice vzniká ze dvou zdrojnic. Divoká Orlice pramení v Orlických horách ve výšce 790 m n.m. v Polsku severovýchodně od Velké Deštné. Teče 5,7 km na polském území, pak tvoří v délce 26 km česko-polskou státní hranici a u Zemské brány se stáčí do českého vnitrozemí. Z celkové plochy povodí 807 km 2 leží 71 km 2 na polském území. Tichá Orlice pramení ve východním výběžku Orlických hor na západním svahu Jeřábu ve výšce 760 m n.m. Celková plocha jejího povodí je 755 km 2, z toho 0,7 km 2 na polském území. Od soutoku obou zdrojnic pokračuje 26