Otázky závěrečná zkouška TŘ A, TŘ B

Transkript

1 Otázky závěrečná zkouška TŘ A, TŘ B 1. Vysvětlete princip plošného pokrytí jednotkami PO kraje. 2. Poţární poplachový plán stupně poplachu, jejich obsah. 3. Proveďte volným způsobem klasifikaci mimořádných událostí s moţnými příklady. 4. Úkoly jednotek PO v operačním řízení obecné zásady. 5. Záchrana osob a zvířat při poţáru a jiných mimořádných událostech, evakuace majetku. 6. Rozhodovací proces VZ, vyhodnocení situace, rozhodnutí, vydání rozkazu, kontrola průběhu zásahu. 7. Velení u zásahu, VZ oprávnění moţnost nařízení zakázané manipulace s TP, organizace místa zásahu, zapojení sloţek IZS. 8. Úrovně řízení v IZS rozdělení, vazba VZ na OPIS. 9. Řídící důstojník HZS postavení, význam úkoly. 10. Hasební látky druhy, vhodnost a taktika jejich nasazení. 11. Hašení poţárů na ţeleznicích. 12. Hašení poţárů sklepy, byty, garáţe, střešní konstrukce, výškové budovy. 13. Hašení poţárů přírodní prostředí, skládky, kabel. kanály, technologická zařízení. 14. Hašení poţárů školy, nemocnice, kulturní zařízení. 15. Odvětrání místa zásahu přirozená a nucená ventilace. 16. Dopravní nehody silničních a kolejových vozidel, úkoly sloţek IZS, velení u zásahu, odhad SaP. Při hromadných DN, zásady BOZP při vyprošťování. 17. Nebezpečná látka definice, rozdělení a charakteristika tříd nebezpečných látek podle ADR a RID, přípravky na ochranu rostlin, plasty. 18. Organizace místa zásahu za přítomnosti NL příjezd, vytvoření prostorů, stanovení zón, činnost jednotek PO. 19. Informační podpora velitele zásahu identifikace NL, ADR, RID, R věty, S věty, Kemler, UN, HAZCHEM, DIAMANT, TRINS, značení přepravních prostředků. 20. Druhy a kategorie jednotek PO jejich základní úkoly v organizačním a operačním řízení. 21. Jaké jsou úrovně v IZS rozdělení, vzájemné vazby, účel jednotlivých úrovní. 22. Jaká je vnitřní organizace PO, charakterizujte taktickou a operační hodnotu jednotky PO početní stavy, hasební obvod, akceschopnost. 23. Odborná příprava jednotek PO, zásady získání, prodlouţení a odebrání odborné způsobilosti. 24. IZS sloţky, dělení a postavení, moţnost vyuţití AČR. 25. Vyţadování osobní a věcné pomoci, rozsah minimální péče o osoby poskytující osobní a věcnou pomoc. 26. Řízení pracovní skupiny (druţstva) a komunikace autorita velitele, mechanizmus. 27. Co víte o odolnosti stavebních konstrukcí, v čem se udává a jak se značí vzhledem k poţadavkům na její únosnost, celistvost, brání prostupu sálání a zplodin hoření. 28. Uveďte jaké, jsou čtyři zásady poţární bezpečnosti staveb, v jakých technických předpisech jsou zakotveny a jak se prokazuje jejich splnění. 29. Jaké znáte zásady, které by měl zasahující hasič, zachovávat na místě poţáru pro tzv. ochranu stop a důkazů. jak tuto činnost můţe ovlivnit velitel jednotky, zásahu? 30. Uveďte činnost příslušníka pro ZPP při jeho vyslání na místo zásahu, jeho konkrétní činnosti na místě poţáru, včetně zásad ohledání místa poţáru a spolupráce s orgány PČR. 31. Poţárně bezpečnostní zařízení, jejich rozdělení funkce a účinek v případě vzniku poţáru. 32. Organizace spojení u zásahu Pegas. 33. Systémy spojení u zásahu analogová síť, převaděčový provoz. 34. Skladba volacího znaku jednotek PO. 1

2 1/ Vysvětlete princip plošného pokrytí jednotkami PO kraje Právní základ: 133/1985 Sb. a 1 vyhlášky 247/2001 Sb. v.z.p.p. + přílohy Plošným pokrytím území kraje jednotkami poţární ochrany se rozumí rozmístění jednotek poţární ochrany na území kraje. Z plošného pokrytí kraje vychází PPP kraje. Plošné pokrytí tvoří HZS kraje. Základní tabulka plošného pokrytí Stupeň nebezpečí Počet jednotek PO a doba jejich dojezdu území obce na místo zásahu I A 2 JPO do 7 min a další 1 JPO do 10 min B 1 JPO do 7 min a další 2 JPO do 10 min II A 2 JPO do 10 min a další 1 JPO do 15 min B 1 JPO do 10 min a další 2 JPO do 15 min III A 2 JPO do 15 min a další 1 JPO do 20 min B 1 JPO do 15 min a další 2 JPO do 20 min IV A 1 JPO do 20 min a další 1 JPO do 25 min Obce se podle vzorce zařazují do stupně nebezpečí a podle toho se jim přiřadí počet jednotek a dojezdový čas. Ten vychází z rychlosti jízdy 45kmh, resp. 60kmh pokud je více jak polovina trasy po dálnici. Celkové kritérium Kc Kc= Ko + Kui + Kz Ko je kritérium počtu obyvatel Kui je kritérium charakteru území (jádra měst, památky, zastavěná plocha, ústavy, nemocnice, obchodní centra, zóny havarijního plánování) Kz je kritérium počtu mimořádných událostí se zásahem jednotek v posuzovaném katastrálním území obce během jednoho roku, přičemţ jde o průměrnou hodnotu za posledních pěti let. 2/ PPP stupně poplachu, jejich obsah Zpracovává HZS kraje v souladu s plošným pokrytím. Vydává rada kraje. Poţární poplachový plán kraje stanoví zásady součinnosti jednotek poţární ochrany při hašení poţárů, při provádění záchranných prací na celém území kraje a při poskytování mezikrajské a mezinárodní pomoci. PPP kraje slouţí rovněţ pro potřeby Integrovaného záchranného systému. PPP kraje stanovuje stupeň poplachu a způsob jeho vyhlašování. Stupeň poplachu vychází z potřeby nasazení sil a prostředků JPO a dalších speciálních sluţeb nutných k likvidaci poţáru a záchranným pracím. PPP obsahuje: 1) Seznam jednotek poţární ochrany a) výčet jednotek PO v kraji b) předurčenost jednotek PO k jednotlivým obcím se stupni poţárního poplachu, c) předurčenost jednotek PO k jednotlivým objektům - tunely se stupni poţárního poplachu d) vymezení hasebních obvodů PS HZS kraje, e) dohody se sousedními kraji o součinnosti jednotek PO. 2

3 2) Seznam ostatních sloţek IZS a) přehled sil a prostředků, b) spojení na sloţky IZS. 3) Seznam dohod s právnickými nebo podnikajícími fyzickými osobami, které zřizují jednotky. 4) Seznam spojení na krizové štáby obcí s rozšířenou působností 5) Seznam spojení na krizový štáb kraje 6) Zvláštní stupeň poplachu 7) Operační manuál k PPP Stupně poplachu se liší podle: rozsahu MU, úrovně řízení, koordinace složek IZS Stupně poplachu jsou: (328/2001 Sb. o podrobnostech zabezpečení IZS) I. stupeň: maximálně 4 JPO jednotlivé osoby, jednotlivý objekt nebo jeho část, s výjimkou objektu, kde jsou sloţité podmínky pro zásah, jednotlivé dopravní prostředky osobní nebo nákladní dopravy nebo plochy území do 500 m2 II. stupeň: III. stupeň: maximálně 10 JPO v rámci IZS součinnost zástupců jednotlivých sloţek velitel zásahu JPO mimořádná událost ohroţuje nejvýše 100 osob více jak jeden objekt se sloţitými podmínkami pro zásah, jednotlivé prostředky hromadné dopravy osob, cenný chov zvířat plochy území do m2 maximálně 15 JPO v rámci IZS je nezbytný vysoký stupeň součinnosti vzniká štáb velitele zásahu ze zástupců jednotlivých sloţek ohroţuje více jak 100 aţ 1000 osob část obce nebo areálu podniku, soupravy ţelezniční přepravy, několik chovů hospodářských zvířat plochy území do 1 km2, povodí řek, produktovody, jde o hromadnou havárii v silniční dopravě nebo o havárii v letecké dopravě Zvláštní stupeň: minimálně 15 JPO součinnost s OPIS GŘ HZS ČR počet a druh JPO bude k zásahu povolán KOPIS dle aktuální situace a potřeby. mimořádná událost ohroţuje více jak 1000 osob, celé obce nebo plochy území nad 1 km2. Vyhlašovaný stupeň poţárního poplachu stanovuje KOPIS v návaznosti na zhodnocení závaţnosti případu. Změněn můţe být na základě poţadavku velitele zásahu. Na základě rozhodnutí řídícího důstojníka HZS kraje oznamuje KOPIS vyhlášení III. a zvláštního stupně poplachu hejtmanovi kraje. Po vyhlášení zvláštního stupně poplachu v daném okrese KOPIS povolává a nasazuje síly a prostředky z ostatních ÚO HZS kraje a koordinuje pomoc postiţenému okresu. 3

4 Základní činnosti KOPIS: a) přijímat a vyhodnocovat informace o MU b) zprostředkovat organizaci plnění úkolů ukládaných velitelem zásahu c) plnit úkoly uloţené orgány oprávněné koordinovat záchranné a likvidační práce d) zabezpečovat vyrozumění sloţek IZS, vyrozumění státních orgánů a orgánů samosprávy e) povolávat a nasazovat síly a prostředky JPO a sloţek IZS f) provést při nebezpečí z prodlení varování obyvatelstva na ohroţeném území g) dokumentovat záchranné a likvidační práce h) udrţovat spojení s operačními středisky sloţek IZS i) zabezpečovat svolání bezpečnostních rad, krizových štábů, povodňových komisí j) předávat informace nezbytné pro rozhodovací proces krizových štábů k) připravovat základní informace o MU pro sdělovací prostředky 3/ Klasifikace mimořádných událostí a příklady MÚ je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohroţují ţivot, zdraví, majetek nebo ţivotní prostředí a vyţadují provedení záchranných a likvidačních prací (239/2000 Sb) Členění MU Přírodní ţivelné pohromy, hromadné nákazy Antropogenní: provozní havárie (Technická, technologická pomoc) společenské krize (terorismus) ozbrojené konflikty (chemické a biologické zbraně) Zásahy pro psaní ZOZ rozlišujeme např. Poţáry DN silniční, ţelezniční, letecká / hromadné Ţivelné pohromy povodně, vichřice Technické havárie tech. provozy Technická pomoc otevření uzavřených prostor Technologická pomoc náhrada zařízení Zásah na NL úniky NL, radiační havárie Zásahy ve výšce a nad volnou hloubkou Za poţár se nepovaţuje: Výbuchy výbušnin (pokud pak nedošlo k poţáru) Ţhnutí vinutí elektromotoru, dtto Ţhnutí el. instalace, dtto Vznícení, ke kterému dochází ve výrobě a nedá se vyloučit 4/ Úkoly jednotek v operačním řízení Výkon sluţby se dělí na organizační a operační řízení Pokud je jednotka na stanici, jde o organizační řízení, do kterého spadá: Střídání směn Denní řád, výcvik Akceschopnost Uvedení jednotky do akceschopnosti Akceschopností jednotky se rozumí organizační, technická a odborná připravenost sil a prostředků k provedení zásahu. Jednotka je akceschopná, jestliţe: 4

5 a) početní stav hasičů a vnitřní organizace jednotky jsou v souladu s vyhl. 247/2001 a jednotka je schopna uskutečnit výjezd na zásah v časovém limitu dle stejného předpisu, b) hasiči mají osvědčení o odborné způsobilosti podle vyhlášky pro výkon funkce, kterou v jednotce zastávají, a v jednotce je prováděna pravidelná odborná příprava podle vyhlášky, c) má za účelem provedení zásahu připravenu poţární techniku a věcné prostředky poţární ochrany a jsou splněny podmínky pro pouţití poţární techniky a věcných prostředků poţární ochrany Operační řízení je činnost od přijetí zprávy, přes výjezd aţ po návrat jednotky na základnu: Vyhlášení poplachu Výjezd Doprava na místo Průzkum Záchrana osob, zvířat a majetku Likvidace poţáru Střídání hasičů Předání místa zásahu Jízda zpět na základnu Základní úkoly JPO Provádění hasebního zásahu Provádění záchranných prací při ţivelných pohromách a MU Hlásit výjezd na KOPIS 5/ Záchrana osob a zvířat, evakuace majetku Při zásahu má záchrana fyzických osob přednost před záchranou zvířat a majetku. Úkolem jednotky při záchraně fyzických osob a zvířat je odstranění bezprostředního ohroţení jejich ţivota. 5 fází záchrany: 1/ zjištění informací o situaci (počet osob, místo ) 2/ prohledávání prostor, pátrání 3/označení prohledaných prostor (Konspekty odborné přípravy jednotek PO konspekt bod 5.7) 4/ záchrana osob (vynesení, vyvedení ) 5/ předlékařská péče EVAKUACE: je činnost směřující k rychlému opuštění nebo vyklizení objektů či území při hrozícím nebezpečí. Jde o činnost, kterou jsou schopny provádět ohroţené osoby bez vnější pomoci ještě před vlastním působením havarijního nebo jiného děje. Klasickým a hasičům nejznámějším příkladem evakuace, je opuštění objektu, v němţ byl vyhlášen poţární poplach, a to podle dopředu zpracovaného evakuačního plánu po stanovených únikových cestách. ZÁCHRANA: tam, kde byla z nejrůznějších příčin znemoţněna evakuace osob a vyvstane potřeba pomoci z venčí, hovoříme o záchraně osob. Pak jiţ nerozlišujeme druh přicházející pomoci. Jestliţe tedy je nutné ohroţené osoby vyvádět po schodištích za pomoci dýchací techniky, jedná se jiţ o záchranu a nikoliv o evakuaci. Obvyklé způsoby záchrany osob: Samotný odchod osob Vyvedení, vynesení ohroţených osob 5

6 Záchrana pomocí výškové techniky, lezecké techniky, vrtulníku, člunu Vyproštění Očekávané zvláštnosti: strach, agrese, panika, davové chování, psychické a fyzické vyčerpání záchranářů, velká spotřeba DT, potřeba osobní nebo věcné pomoci, Velitel zásahu určí místa, kudy a kam budou osoby vyváděny. VZ můţe rozhodnout o nedodrţení technických podmínek poţární techniky a věcných prostředků, jestliţe jde o záchranu lidského ţivota. Strojník musí VZ upozornit, ţe bude provádět nedovolenou manipulaci. Tato skutečnost se nahlásí na KOPIS. Při záchraně zvířat spolupracovat s obsluhujícím personálem. Zvířata se zachraňují ve velkém (chovy dobytka aj.), ale také jde o záchranu domácích zvířat. Je potřeba zjistit druh a mnoţství zvířat. Určení místa, kam budou zvířata vyvedena. Obvyklé způsoby záchrany zvířat: Otevření kotců a chlévů samotný odchod zvířat Vyvádění jednotlivých kusů Vyvedení vůdce stáda (ovce, kozy) Vynesení (drůbeţ, králíci) Obnovení ţivotních podmínek (ventilace, odvětrávání) koně, krávy a býci - nejvhodnější je ke zvířatům přistupovat zepředu, odvázat je a vyvést ven. při záchraně vepřů hrozí nebezpečí pokousání, proto je vytlačujeme ven zezadu a současně vytahujeme za uši, stojíme na boku zvířete 6/ Rozhodovací proces VZ Schéma řídícího procesu VZ: Zjištění situace Plánování Rozhodování Rozkaz průzkum Zjištění situace: všeobecná místo události, počasí, čas vlastní mám na to? SaP (početní stav, vycvičenost např. JPOIII, hasiva, technika) zvláštní hrozící průsery charakter objektu (velikost, materiál, okolí, únikové cesty) Situace se zjišťuje průzkumem uţ cestou k události, v průběhu události a po ukončení události. Cílem průzkumu je zjistit (247/2001 Sb 13): a) zda jsou ohroţeny osoby, zvířata a majetek, b) rozsah poţáru, způsob a směry jeho šíření a druh hořících materiálů nebo rozsah účinků mimořádné události, c) přítomnost nebezpečných látek a předmětů, které mohou nepříznivě ovlivnit průběh zásahu, d) terénní a jiné podmínky významné pro pouţití poţární techniky a věcných prostředků poţární ochrany. 6

7 Průzkum na místě zásahu provádí: a) velitel zásahu a nejméně 1 hasič, nebo b) průzkumná skupina, kterou tvoří nejméně 2 hasiči, anebo c) celá jednotka. O tom, kdo provede průzkum, rozhodne velitel zásahu. Provádí-li průzkum průzkumná skupina, velitel zásahu určí jejího velitele, který odpovídá za činnost průzkumné skupiny a výsledky průzkumu. Na základě zjištění situace průzkumem, se VZ rozhodne pro další postup a vydá rozkaz. Plánování Rozhodování Rozkaz (kdo provede co, kde, čím, jak) A cyklus se opakuje. VZ neustále zjišťuje situaci podle průběhu zásahu. 7/ Velení u zásahu, oprávnění VZ, zakázaná manipulace s TP, organizace místa zásahu, zapojení sloţek IZS Velitel zásahu řídí činnost jednotek a dalších subjektů na místě zásahu. Místo zásahu je místem nasazení JPO + prostor předpokládaných účinků MÚ. VZ stanoví strukturu řízení na místě zásahu. VZ je označen vestou velitel zásahu nebo červenou páskou VZ, kterou má na levé ruce. Při zásahu dvou nebo více jednotek, vede řízení zásahu velitel jednotky, která byla na místě události jako první nebo jiný velitel MŮŢE vyuţít právo přednostního velení. Velitelem zásahu můţe být také policista, vodoprávní orgán (někdo z povodí nebo ORP), SÚJB. Velitel zásahu: a) řídí průzkum, vyhodnocuje situaci a s ohledem na získané poznatky organizuje soustřeďování a nasazování jednotek, b) kontroluje a vyhodnocuje účinnost zásahu a plnění svých rozkazů a pokynů, c) rozhoduje o zahájení a ukončení činnosti k záchraně osob, zvířat a majetku a určí, které osoby, která zvířata nebo který majetek budou zachráněny přednostně, d) organizuje součinnost zasahujících jednotek a jejich spolupráci s těmi, kteří poskytují osobní a věcnou pomoc, e) organizuje spojení v místě zásahu a spojení s příslušným operačním střediskem a odpovídá za úplnost a správnost předávaných informací o: situaci na místě zásahu, potřebě sil a prostředků, popřípadě jiné pomoci, změně v osobě velitele zásahu, činnosti jednotek a sloţek integrovaného záchranného systému, zásadní změně situace na místě zásahu včetně zranění nebo usmrcení hasičů nebo postiţených osob, době lokalizace a likvidace poţáru nebo ukončení záchranných a likvidačních prací při mimořádných událostech, odjezdu jednotek z místa zásahu. f) v případě potřeby zřídí štáb, označí velitelské stanoviště a přiděluje do úseků, popřípadě sektorů síly a prostředky jednotek nebo sloţek integrovaného záchranného systému, g) zajišťuje týlové zabezpečení jednotek, h) zajišťuje podávání informací o zásahu sdělovacím prostředkům a veřejnosti, i) organizuje poskytování informací příbuzným osob, které byly postiţeny následky poţáru nebo mimořádné události, 7

8 j) organizuje opatření k zamezení vstupu nepovolaných osob na místo zásahu, k) vyhodnocuje zásah a zpracovává zprávu o zásahu Zpráva o zásahu obsahuje údaje o silách a prostředcích na místě zásahu, hodnocení situace na místě zásahu v době příjezdu první zasahující jednotky a popis nasazení jednotek včetně zvláštností, které při zásahu nastaly, a záznam o poskytnutí osobní a věcné pomoci. Zprávu o zásahu zpracovává velitel zásahu a odevzdává ji příslušnému operačnímu středisku nejpozději do 6 dnů ode dne ukončení zásahu. V místě zásahu, kde se předpokládají účinky poţáru nebo mimořádné události, zabezpečuje velitel zásahu ve spolupráci s příslušným operačním střediskem, správními úřady a obcemi: a) provedení průzkumu šíření účinků poţáru nebo mimořádné události, b) informování obyvatelstva na území ve směru šíření poţáru nebo mimořádné události, která by je mohla ohrozit svými účinky, c) evakuaci obyvatelstva nebo jeho ochranu před nebezpečím, nelze-li evakuaci uskutečnit, d) vyhledání bezprostředně ohroţených osob, e) ošetření zraněných osob, f) regulaci volného pohybu osob a dopravních prostředků v místě zásahu, g) střeţení evakuovaného území a majetku, h) odstranění staveb a porostů, provedení terénních úprav za účelem zmírnění nebo odvrácení rizik vzniklých poţárem nebo mimořádnou událostí. Velitel zásahu můţe prostřednictvím příslušného operačního střediska ţádat o: a) regulaci dopravy na trasách odsunu zraněných do zdravotnických zařízení nebo na trasách, po kterých jsou přepravovány síly a prostředky jednotek, b) zabezpečení náhradního ubytování pro postiţené, c) zabezpečení zdravotní péče, hygienické a protiepidemické péče a sociální a duchovní péče pro postiţené, nemocné a zraněné, d) provedení sanace a dekontaminace zasaţeného území, e) stanovení hygienických a veterinárních opatření. Velitel zásahu za účelem sníţení rizika ohroţení ţivota a zdraví zasahujících hasičů: a) analyzuje informace o nebezpečí na místě zásahu, b) rozděluje místo zásahu na zóny s charakteristickým nebezpečím a stanoví odpovídající reţim práce a způsob ochrany, c) dbá, aby poţadavky kladené na jednotky odpovídaly jejich vybavení poţární technikou a věcnými prostředky poţární techniky a cíl jejich činnosti při zásahu byl stanoven s přihlédnutím ke konstrukci zachraňovaných objektů, charakteru technologických procesů probíhajících v těchto objektech a chemickým vlastnostem vznikajících nebo skladovaných látek, pokud jsou známy, d) vytváří podmínky pro obnovu fyzických sil hasičů na místě zásahu, zajištění minimálních podmínek péče o zasahující hasiče a osoby poskytující osobní a věcnou pomoc. Velitel zásahu přímo řídí činnost: a) náčelníka štábu, velitele průzkumné skupiny, velitele úseku, velitele sektoru a dalších hasičů, které určil jako svůj výkonný orgán, pokud jim neurčil jiného přímého nadřízeného, b) velitelů jednotek, kromě těch, kteří byli zařazeni do podřízenosti velitele sektoru nebo velitele úseku. Velitel zásahu můţe odvolat: a) velitele jednotky nebo hasiče, které určil jako svůj výkonný orgán, pokud nemohou plnit nebo neplní svoje úkoly, a současně určit jejich nástupce, b) z místa zásahu jednotku, která neplní svoje úkoly nebo jestliţe její síly a prostředky nejsou potřebné. 8

9 Velitel zásahu můţe rozdělit jednotku, určit vedoucí skupin a začlenit osoby poskytující osobní a věcnou pomoc do jednotky. Nad činností těchto osob musí být zajištěn odborný dohled a musí být vybaveny osobními ochrannými prostředky. Nemůţe-li velitel zásahu vykonávat svoje oprávnění a plnit povinnosti podle předchozích odstavců, bezodkladně určí svého zástupce, pokud nedojde k převzetí velení podle práva přednostního velení. Velitel zásahu má právo: a) poţádat o osobní pomoc fyzickou osobu ( 18 zákona č. 133/1985 Sb. ve znění p.p.) b) poţádat o věcnou pomoc fyzickou nebo právnickou osobu (dopravní prostředky, zdroje vody, spojová zařízení aj.) ( 19 zákona č. 133/1985 Sb. ve znění p.p.) c) nařídit v souvislosti se zdoláváním poţáru nebo při cvičení jednotky, aby se z místa zásahu vzdálily osoby, jejichţ přítomnost není potřebná nebo aby se podřídily jiným omezením nutným k úspěšnému provedení zásahu d) nařídit provedení nutných opatření směřujících k odstranění nebezpečí opětovného vzniku poţáru. O nařízených opatřeních neodkladně informuje orgán vykonávající státní poţární dozor. e) velitel jednotky můţe odvolat z místa zásahu hasiče, který nemůţe plnit nebo neplní svoje úkoly nebo jestliţe mu neočekávané závaţné okolnosti jejich plnění znemoţní. O odvolání hasiče je povinen informovat velitele úseku či sektoru nebo, není-li sektor zřízen, tak velitele zásahu. f) převzít řízení zásahu, pokud se jedná o velitele jednotky s právem přednostního velení. g) vstoupit na nemovitost h) odvolat jednotku, rozdělit jednotku i) přerušit na nezbytnou dobu záchranu osob, zvířat a majetku j) ukončit nasazení jednotek k) určit si pomocníka, zřídit štáb, úseky nebo sektory Organizace zásahu: Se přizpůsobuje rozsahu MU a potřebám záchranných a likvidačních prací (328/2001 Sb.) a) vnější zónu pro uzavření místa zásahu, b) nebezpečnou zónu s charakteristickým nebezpečím v místě zásahu, c) nástupní prostor, d) týlový prostor, e) dekontaminační prostor, f) prostor pro poskytnutí zdravotní péče osob postiţených mimořádnou událostí, g) shromaţdiště evakuovaných, h) prostor pro náhradní ustájení evakuovaných nebo zachráněných zvířat, popřípadě téţ poskytnutí veterinární péče, i) prostor pro umístění a identifikaci obětí, j) prostor předpokládaného šíření mimořádné události, k) úsek a sektor, přičemţ úsekem se rozumí část místa zásahu, kde sloţky provádí záchranné a likvidační práce, a sektorem se rozumí několik úseků. Velitel zásahu stanoví místo pro: a) velitelské stanoviště, b) stanoviště štábu velitele zásahu, c) informování sdělovacích prostředků, a d) informování o osobách postiţených mimořádnou událostí. 9

10 Struktura řízení zásahu: a) VZ b) VZ + pomocník (pomocníci) jeden pomocník jeden úkol c) VZ + štáb (náčelník štábu zástupcem VZ) d) VZ + velitelé úseku (sektoru) Zakázaná manipulace: VZ můţe rozhodnout o nedodrţení technických podmínek poţární techniky a věcných prostředků, jestliţe jde o záchranu lidského ţivota. Strojník musí VZ upozornit, ţe bude provádět nedovolenou manipulaci. Tato skutečnost se nahlásí na KOPIS. Zapojení sloţek IZS: Velitel zásahu můţe po dohodě s dalšími sloţkami IZS zřídit i jiné prostory a stanoviště. Vedoucí sloţky IZS oznamuje VZ svoji přítomnost a mnoţství svých SaP. Vedoucí sloţky je označen vestou nebo rukávovým označením i s příslušností k dané sloţce IZS. Právo přednostního velení: (Dle 247/2001)V případě, kdy jsou na místě zásahu 2 nebo více jednotek, můţe být řízení zásahu převzato podle práva přednostního velení. Právem přednostního velení se rozumí, ţe a) velitel jednotky hasičského záchranného sboru kraje má přednost před všemi veliteli jednotek s výjimkou velitele jednotky hasičského záchranného sboru podniku v případě uvedeném v písmenu b), b) velitel jednotky hasičského záchranného sboru podniku má přednost před všemi veliteli jednotek v případě, ţe místem zásahu je podnik, pro který byla tato jednotka zřízena, c) velitel jednotky sboru dobrovolných hasičů obce má přednost před velitelem jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku s výjimkou případu uvedeného v písmenu d), d) velitel jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku má přednost před velitelem jednotky sboru dobrovolných hasičů obce v případě, je-li místem zásahu podnik, pro který byla tato jednotka zřízena, e) velitel jednotky, v jejíţ územní působnosti se místo zásahu nachází, má přednost před ostatními veliteli jednotek stejného druhu; to neplatí, jestliţe jednotka, v jejíţ územní působnosti se místo zásahu nachází, se do činností na místě zásahu nezapojí nebo pokud se velitelé jednotek dohodnou jinak. Řízení zásahu převzít nelze, jestliţe generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky nebo jím pověřený zástupce, ředitel hasičského záchranného sboru kraje nebo ředitel územního odboru hasičského záchranného sboru kraje anebo jimi pověření funkcionáři hasičského záchranného sboru kraje určí velitele zásahu nebo velení sami převezmou. Při předávání a přebírání velení odstupující velitel zásahu nového velitele zásahu informuje o postupu jednotek při zásahu a jednotkám své odstoupení oznámí. Nový velitel se ujme řízení zásahu prohlášením, ţe velení přebírá. Není-li účast odstupujícího velitele moţná, nový velitel převzetí velení jednotkám oznámí sám a tuto okolnost poznamená ve zprávě o zásahu. 8/ Úrovně řízení v IZS rozdělení, vazba VZ na OPIS Integrovaný záchranný systém, podle zákona č. 239/2000 Sb. koordinuje postup jeho sloţek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných prací. IZS vznikl jako potřeba kaţdodenní spolupráce hasičů, zdravotníků, policie a dalších sloţek při řešení mimořádných událostí ( poţárů, havárií, dopravních nehod atd.) Vţdy kdyţ bylo nutné spolupracovat při řešení větší události, vţdy byl zájem spolupracovat a vyuţívat to, s kým se spolupracuje pro dosaţení rychlé a účinné záchrany nebo likvidace mimořádné události. Spolupráce na místě zásahu uvedených sloţek v nějaké formě existovala vţdy. Avšak odlišná pracovní náplň i pravomoci jednotlivých sloţek zakládaly a zakládají nutnost koordinace postupů. 10

11 Sloţky integrovaného záchranného systému Sloţky IZS se dělí na základní a ostatní. Základními sloţkami IZS jsou: HZS ČR, jednotky PO zařazené do plošného pokrytí okresu jednotkami PO. ZZS a PČR. Základní sloţky IZS zajišťují nepřetrţitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Za tím účelem rozmisťují své síly a prostředky po celém území ČR. Ostatními sloţkami IZS jsou: Vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné sluţby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdruţení občanů, která lze vyuţít k záchranným a likvidačním pracím. Ostatní sloţky IZS poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyţádání. V době krizových stavů se stávají ostatními sloţkami IZS také odborná zdravotnická zařízení an úrovni fakultních nemocnic pro poskytování specializované péče. Integrovaný záchranný systém koordinuje: Záchranné a pohotovostní sluţby a sbory ( hasiči, zdravotnická záchranná sluţba, pohotovostní komunální sluţby, ) Bezpečnostní a ozbrojené sbory ( policie ČR, obecní policie, armáda ČR, ) s územními popř. ústředními správními úřady. Počítá se také s tím, ţe vyuţije ( neboli integruje ) ke spolupráci při záchranných a likvidačních pracích i právnické osoby, zde můţe jít o: Věcné zdroje, které jsou poskytnuty dobrovolně nebo povinně na základě ţádosti o věcnou pomoc nebo z hlediska povinnosti toho, kdo způsobil havárii, činnost občanských sdruţení se záchranářským nebo humanitárním zaměřením z řad fyzických osob. Úrovně IZS a jeho koordinační orgány: Problémy které nastolil čas a především velké mimořádné události jakými byly například rozsáhlé povodně se odrazily v potřebu koordinace společného zásahu na úrovni dispečinků, nebo operačních středisek, v konečném důsledku je nutno při rozsáhlých mimořádných událostech koordinovat i z úrovně územních správních úřadů. Z uvedených důvodů se v IZS dělí řízení dle povahy i kompetenci na úroveň: Taktickou: která probíhá přímo na místě zásahu sloţek IZS. Operační: která probíhá mezi operačními středisky a dispečinky. Strategickou: která probíhá na okresních a krajských úřadech a na ministerstvu vnitra. Pokud se jedná o koordinační a integrační orgány v IZS v jednotlivých úrovních řízení jsou jimi: Velitel zásahu a štáb velitele zásahu v úrovni taktické. Operační a informační středisko IZS v úrovni operační, je jím OPIS HZS, přednosta okresního úřadu a krizový štáb okresu, krajský hejtman a krizový štáb kraje. Ministerstvo vnitra a krizový štáb MV v úrovni strategické. Z jednotlivých pravomocí pro řízení záchranných prací i z odpovědnosti Ministerstva vnitra a územních orgánů státní správy za organizaci IZS vyplývá ţe jde o státem budovaný systém. Řízení IZS: Stálými orgány pro koordinaci sloţek IZS jsou: operační a informační střediska IZS (OPIS IZS). Na OPIS IZS jsou také svedeny linky tísňového volání 112 a 150. Tato střediska tvoří: Operační střediska HZS krajů (OS HZS krajů) Operační a informační středisko MV (generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (OPIS GŘ HZS ČR) Řízení IZS se provádí: Příkazy velitele zásahu 11

12 Pokud sloţky IZS provádějí koordinaci záchranných a likvidačních prací, řídí se pokyny Starosty obce s rozšířenou působností Hejtmana kraje V Praze primátora hlavního města Prahy Ministerstva vnitra Za organizaci a řízení ochrany obyvatelstva při řešení následků mimořádných událostí nesou odpovědnost a plní úkoly v rámci svých kompetencí v souladu se zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému: Ministerstva a jiné ústřední správní úřady Orgány kraje, za které plní úkoly HZS kraje Hejtman Obecní úřad Starosta obce Právnické osoby a podnikající fyzické osoby Pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou vymezeny úkoly k ochraně jejich zaměstnanců v 132 a Zákoníku práce. 9/ Řídící důstojník HZS (SIÁŘ GŘ 35/2007) Řídící důstojník GŘ a pomocník řídícího důstojníka GŘ Pro zabezpečení rozhodování a řízení činností v operačním řízení na úrovni generálního ředitelství je při výkonu sluţby podřízen sluţebnímu funkcionáři v pohotovosti vedení GŘ; pomocník řídícího důstojníka GŘ je při výkonu sluţby podřízen řídícímu důstojníkovi GŘ. Řídící důstojník GŘ Má oprávnění k: aktivaci štábu GŘ; činnost štábu GŘ řídí do doby, neţ řízení převezme určený sluţební funkcionář zahájení ústřední koordinace záchranných a likvidačních prací vyslání operačního výjezdu generálního ředitelství na místo mimořádné události, způsobu jeho dopravy, jeho sloţení a řídí jeho činnost přímo nebo prostřednictvím vedoucího operačního výjezdu. povolávání příslušníků a občanských zaměstnanců generálního ředitelství, s výjimkou generálního ředitele HZS ČR, jeho náměstků a ředitele kanceláře generálního ředitele HZS ČR, k plnění úkolů v operačním řízení a pro potřebu činnosti krizového štábu Ministerstva vnitra a Ústředního krizového štábu účasti dalších osob ve štábu GŘ (zástupci sloţek IZS, správních orgánů, právnických osob apod.) nasazení jednotek PO a věcných prostředků poţární ochrany při mimořádných událostech z území více krajů, při poskytování mezistátní pomoci nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení, vyţádání plánované pomoci podle Ústředního poplachového plánu 12

13 vyrozumění příslušných sluţebních funkcionářů a osob z generálního ředitelství, Ministerstva vnitra nebo příslušných správní úřadů, kontaktních míst států, s nimiţ má Česká republika uzavřenu příslušnou mezinárodní smlouvu vyslání výjezdu příslušníků generálního ředitelství v souvislosti se zjišťováním příčin vzniku poţáru a zřízení pracovní skupiny ZPP spuštění systému varování obyvatelstva z úrovně generálního ředitelství, pouţití vrtulníku Letecké sluţby Policie ČR pro potřeby HZS ČR a IZS, nutných opatřeních v telefonních centrech tísňového volání 112 např. zvýšení počtu operátorů, přesuny operátorů, zvláštní reţim činnosti, uzavření chráněného pracoviště tlakovými uzávěry a přechodu do reţimu izolace nebo filtrace. Řídící důstojník GŘ dále: navrhuje sluţebnímu funkcionáři v pohotovosti vedení GŘ zapojení sil a prostředků České republiky do mezinárodních záchranných operací nebo poskytnutí humanitární pomoci do zahraničí, je povinen o zásadních rozhodnutích neprodleně informovat sluţebního funkcionáře v pohotovosti vedení GŘ, případně generálního ředitele HZS ČR. Sluţební funkcionář v pohotovosti vedení GŘ je oprávněn změnit rozhodnutí řídícího důstojníka GŘ, který je povinen se tomuto rozhodnutí podřídit, je oprávněn kontrolovat výkon sluţby HZS krajů v operačním řízení, řídí činnost OPIS GŘ. Operační výjezd Řídící důstojník GŘ určuje vedoucího operačního výjezdu, který: nepřebírá velení zásahu, je oprávněn to učinit pouze na pokyn sluţebního funkcionáře v pohotovosti vedení GŘ, případně generálního ředitele HZS ČR, udrţuje spojení s OPIS GŘ a předává mu potřebné informace, informuje o zjištěných poznatcích řídícího důstojníka GŘ, pokud se operačního výjezdu GŘ osobně nezúčastnil, vypracovává zpravidla písemný záznam s hodnocením situace (zejména pak o porušení předpisů). Oprávnění řídících důstojníků kraje: Řídící důstojník je oprávněn rozhodovat o příslušných opatřeních v operačním řízení na krajské úrovni, pokud o nich jiţ nerozhodl sluţební funkcionář v pohotovosti vedení HZS kraje nebo ředitel HZS kraje, zejména je oprávněn: vydávat v operačním řízení rozkazy příslušníkům a pokyny občanským zaměstnancům HZS kraje; v operačním řízení je nadřízen řediteli územního odboru HZS kraje, nařídit příslušníkům HZS kraje sluţební pohotovost na pracovišti nebo mimo pracoviště nebo je povolat k výkonu sluţby; obdobné oprávnění v nařízení pohotovosti mimo pracoviště má i vůči občanským zaměstnancům HZS kraje, vyuţívat k plnění úkolů KOPIS, nenahrazuje však toto středisko v jeho funkcích při soustřeďování jednotek PO a sloţek IZS a při plnění poţadavků velitelů zásahů, při koordinaci záchranných a likvidačních prací rozhodnout o prioritách v soustředění sil a prostředků jednotek PO při několika současných zásazích na území HZS kraje, rozhodnout o svolání štábu HZS kraje, 13

14 prostřednictvím KOPIS poţádat o svolání krizového štábu kraje nebo krizového štábu obce s rozšířenou působností při řešení mimořádné události. Můţe svolat současně stálou pracovní skupinu krizového štábu; o jejím svolání neprodleně informuje zřizovatele krizového štábu a řídí činnost stálé pracovní skupiny krizového štábu do jeho rozhodnutí, je oprávněn prostřednictvím KOPIS vyţadovat pomoc sil a prostředků nad rámec poplachového plánu IZS nebo poţárního poplachového plánu kraje, v případech hodných zvláštního zřetele a pokud není třeba koordinovat zásah z úrovně kraje, je oprávněn převzít funkci velitele zásahu, určit velitele zásahu. Hlavním úkolem řídícího důstojníka je: vyhodnotit situaci a provést potřebná opatření pro podporu operačního řízení a velitelů zásahů, koordinovat ve své územní působnosti v úrovni strategického řízení záchranné a likvidační práce a opatření na ochranu obyvatelstva, zúčastňovat se zdolávání poţárů a jiných mimořádných událostí zejména na KOPIS, ve štábu HZS kraje, popř. v příslušném krizovém štábu nebo na místě zásahu, v případě mimořádných událostí, které vyţadují vyhlášení III. nebo zvláštního stupně poplachu dle poţárního poplachového plánu kraje. Předmětem nasazení řídícího důstojníka mohou být i mimořádné události řešené v niţších stupních poplachu, které jsou sloţité z hlediska nasazení jednotek PO nebo jsou náročné na koordinaci jednotek PO s činností jiných sloţek IZS, s úřady veřejné správy nebo správními úřady. Řídící důstojník plní zejména tyto úkoly: informuje ředitele HZS kraje nebo sluţebního funkcionáře v pohotovosti vedení HZS kraje o situaci v případě poţárů a jiných mimořádných událostí velkého rozsahu, informuje prostřednictvím KOPIS generální ředitelství o mimořádných událostech velkého rozsahu, zejména přesahují-li rámec kraje, případně vyţaduje pomoc sil a prostředků nad rámec poţárního poplachového plánu kraje na generálním ředitelství nebo pouţití zásob v působnosti Správy státních hmotných rezerv, popř. zahraniční pomoc, rozhoduje o informování hejtmana (III.stupeň) při rozsáhlých poţárech a jiných mimořádných událostech velkého rozsahu nebo s ohledem na jejich závaţnost či předpokládané následky a ohlas veřejnosti, navrhuje přijetí opatření potřebných k řešení naléhavých potřeb zásahu a ochrany obyvatelstva z úrovně kraje, koordinuje ve své územní působnosti v úrovni strategického řízení záchranné a likvi-dační práce a opatření na ochranu obyvatelstva sám nebo prostřednictvím štábu HZS kraje, který řídí do doby, neţ převezme řízení tohoto štábu předurčený příslušník HZS kraje nebo do rozhodnutí sluţebního funkcionáře v pohotovosti vedení HZS kraje, po dobu nepřítomnosti sluţebního funkcionáře v pohotovosti vedení HZS kraje jej zastupuje v krizovém štábu kraje, popř. v jiných zvláštních orgánech kraje, pokud to situace vyţaduje, zajišťuje součinnost KOPIS a krizového štábu kraje, přijímá opatření z úrovně ředitele HZS kraje vyplývající z naléhavých potřeb zásahu, přijímá opatření z úrovně ředitele HZS kraje pro ochranu obyvatelstva postiţeného nebo ohroţeného mimořádnou událostí, v dohodě s KOPIS, velitelem zásahu, tiskovým mluvčím HZS kraje, případně hejtma-nem, zástupci postiţené právnické, podnikající fyzické nebo fyzické osoby rozhoduje o obsahu, formě a rozsahu zpráv a informací sdělovacím prostředkům a veřejnosti o zdolávání poţáru nebo jiné mimořádné události jednotkami PO nebo o zásahu v rámci IZS nebo o opatřeních v oblasti ochrany obyvatelstva, podílí se na zpracování celkové dokumentace o zásahu jednotek PO, v průběhu své sluţby si vede záznamy o situaci a přijatých opatřeních, 14

15 pokud to situace vyţaduje a činnost řídícího důstojníka v krizovém štábu kraje z důvodu přítomnosti ředitele HZS kraje nebo sluţebního funkcionáře v pohotovosti vedení HZS kraje není nutná, plní úkoly podle jejich pokynů. Působnost velících důstojníků směn, velitelů čet a velitelů druţstev v operačním řízení: Pro zabezpečení odpovídající řídící úrovně, s ohledem na vnitřní organizaci HZS kraje a funkci velitele zásahu, se stanovuje následující působnost: velící důstojník směny (v Brně není!) stanice typu C3 HZS kraje má místní působnost k řízení zásahu nad všemi veliteli čet, veliteli druţstev a veliteli stanic HZS kraje v hasebních obvodech všech stanic HZS kraje, velitel čety stanice typu P3 a P4 HZS kraje má místní působnost k řízení zásahu nad všemi veliteli druţstev HZS kraje v hasebním obvodu příslušné stanice, velitel čety stanice typu C HZS kraje má místní působnost k řízení zásahu nad všemi veliteli druţstev a veliteli stanic HZS kraje v hasebních obvodech stanic HZS kraje, které jsou územně příslušné ke stanici C z hlediska organizace územního odboru HZS kraje, velitel druţstva stanice typu C a velitel druţstva stanice typu P HZS kraje má místní působnost k řízení zásahu v hasebních obvodu této stanice. 10/ Hasební látky VODA nejpouţívanější hasivo hasební efekt ochlazování zřeďování (polární kapaliny líh, alkohol) dusivý (pára vytlačuje kyslík, 1l vody = 1700l vodní páry) dělící (zabránění prostupu sálavého tepla clonová proudnice, deflektor) pouţití zákaz třídy A, B, C (B polární kapaliny, tj. slučitelné, smíchatelné) hasit elektrická zařízení pod proudem rozţhavené uhlí a ţelezo (vznik vodíku výbuch) karbid vápníku CaCa (vznik acetylénu výbuch) způsob pouţití zvýšení účinku kompaktní (plný) proud nehasit prašné a sypké materiály roztříštěný proud větší plocha poţáru, menší spotřeba vody, kultura hašení přidáním smáčedla (sniţuje povrchové napětí vody) se 2x aţ 4x zvyšuje hasící efekt, zpravidla se jedná o syntetické pěnidlo s velmi nízkým procentem přimísení (0,3% 0,6%) hloubka hašení proudnice C, B... 5m lafetová proudnice... 10m vyuţitelnost výhody 30% - 35% (zbytek se vypaří, nebo odteče pryč) univerzálnost dostupnost levnost dostatečné mnoţství dá se čerpat dá se přenášet 15

16 nevýhody korosivní účinky zamrzá při 0 C obsahuje biologické nečistoty PĚNA směs vody a pěnidla hasební efekt izolace (zabraňuje výstupu hořlavých par a plynů do pásma hoření a zároveň přístupu kyslíku) ochlazování (u těţké pěny) pouţití zákaz polární (speciální pěnidla) nepolární (ropné produkty, oleje) těţká pěna, ochlazování elektrické zařízení pod proudem rozţhavené ţelezo a uhlí karbid vápníku způsoby pouţití plošné stříkáním, pokládáním na povrch v ploše objemové vyplnění prostoru, pouţívá se střední a lehká pěna druhy pěny chemická suchá (prášek + voda), mokrá (2 roztoky, jeden zásaditý, druhý kyselý, jejich spojením se vytvoří pěna) vzduchomechanická (voda + pěnidlo + vzduch) dělení pěny těţká ČP 6 20 střední ČP lehká ČP > 200 ČP je číslo napěnění a udává, kolik litrů pěny vznikne z 1 litru vody a pěnidla (z 1 litru vody a pěnidla vznikne 50 litrů pěny ČP = 50) pěnidla proteinová bílkovinný odpad (kopyta, rohy), smrdí např. tutogen, afrodon syntetická saponáty, sniţují povrchové napětí např. finiflam, expirol fluorproteinová velká vzdálenost dostřiku např. tutogen FP tvořící vodní film lehká voda, pyrocool Procento přimísení udává výrobce výhody účinné hašení hořlavých kapalin nevýhody rozklad pěny vlivem tepla neefektivní hašení současně s vodními proudy agresivní na kovy rozklad povětrnostními vlivy (silný vítr, déšť) PRÁŠKY rozdělení Universální (A, B, C, D - ale jen hliník a hořčík) Speciální jednoúčelové 16

17 hasební efekt Universální: inhibice přerušení řetězové chemické reakce hoření Speciální: izolace prášek se zpeče a vytvoří sklovinu, která brání výstupu par a přístupu kyslíku (negativní katalýza v heterogenní zóně) pouţití Univerzální A, B, C, D ale jen Al, Mg, nikoliv na alkalické kovy jako sodík, draslík, lithium Univerzální A, B, C (obchodní název Totalit G) Speciální B, C Speciální M prášky (NaCl) na hořlavé lehké kovy. Dnes označované ABCD. Speciální SV se pouţívají při kombinovaném hašení (prášek+pěna) poţárů B. zákaz výhody nevhodné prášky na jednotlivé kovy na motory a rotující mechanismy silové pole prudce hasí plamenné hoření elektricky nevodivý nejedovatý zabraňuje prostupu sálavého tepla ( stěnový efekt ) dlouhá ţivotnost skladování v kombinaci s pěnou velká účinnost při hašení kapalin nevýhody nemají chladící efekt nevhodné na točící se mechanismy vysoká cena INERTNÍ PLYNY neutrální, nehořlavé plyny CO 2, H 2 O(g), N 2, spálené plyny pouţití hlavně v hasících přístrojích hasební efekt zřeďování (vytěsňování), poklesem kyslíku pod 16% - vytvoříme nehořlavou směs pouţití A, C a elektrická zařízení pod proudem (do 1000V) způsob pouţití objemové hašení (vyplní se prostor nehořlavými plyny, které vytěsní, nebo zředí kyslík) zákaz nehasit D pozor na sypké a prašné materiály (saze, uhelný, textilní, dřevní, moučný prach) hasit kyseliny a louhy elektroniku (ničí se integrované obvody) ochrana IDP, rukavice, přilba se štítem, drţet proudnici za plastovou, nebo dřevěnou rukojeť (- 78,9C), při nadýchání neutralizovat plyn CO 2 spray (auxoylosol) se vstříkne do úst, vyhledat lékaře vyuţití stabilní hasící zařízení (archivy, banky) přenosné a pojízdné hasící zařízení hasební koncentrace CO 2 30% 17

18 H 2 O(g) 35% koncentrace, kterými musíme vyplnit prostor, aby došlo k hašení N 2 35% výhody lze hasit potraviny elektricky nevodivý relativné levný dobře odbouratelný v přírodě není jedovatý (ale je nedýchatelný) nevýhody je nedýchatelný nízká teplota na proudnici aţ -78,9C smrtelná dávka 20% hasební látka CO 2 je smrtelná (30%) při 3% CO 2 dochází k poškození zdraví při 10% CO 2 vzniká edém plic (otok) HALONOVÁ HASIVA(halogenderiváty uhlovodíků) - chlor, fluor, brom, jód, freony hasební efekt inhibice (přerušení řetězové chemické reakce hoření). Reagují s hořlavou látkou a tvoří z ní látku nehořlavou. pouţití zákaz B, C (v letectví a kosmonautice) hasit D ţhnoucí látky tam kde by nešla místnost (prostor) odvětrat výhody prudce hasí plamenné hoření malá elektrická vodivost hašení elektrického zařízení pod napětím hasí jemnou elektroniku a mechaniku nenahraditelné v jaderné energetice mrazuvzdorné nevýhody vysoká cena jedovaté nemají chladící efekt leptají plasty s vodou vytváří roztoky kyselin nepříznivý vliv na ţivotní prostředí (freony) V nových typech jsou freony nahrazeny fluorem (neničí ŢP) Halotron 1, Halotron 2 11/ Hašení poţáru na ţeleznicích Vozidla taţná Zásah je nutné provádět ve spolupráci s personálem ţeleznice a o zásahu je nutné informovat operační středisko HZS ČD, jeho prostřednictvím povolat jednotku HZS ČD a vyrozumět odpovědné zaměstnance ţeleznic. 18

19 Odpovědnými zaměstnanci ţeleznic jsou: a) Výpravčí ve sluţbě nebo dispečer zajistí vypnutí trakčního vedení. Jednotka HZS ČD je oprávněna provést zajištěni vypnutého stavu TV, ( tzv. zkratování ) b) Dispečer generálního ředitelství ČD nebo oblastního podnikového ředitelství, zajistí vyloučení dopravního provozu kolem místa zásahu c) Výpravčí přilehlých ŢST zajistí vyloučení dopravního provozu kolem místa zásahu a zajistí odtaţení HŢV mimo koleje se zapnutým TV. d) Strojvedoucí nebo jiný oprávněný zaměstnanec, který je oprávněn řídit HŢV a uvést do bezpečného stavu, na poţádání odpojí průběţný kabel VN ( 1 aţ 3 kv ) a zajistí před zásahem bezpečný stav HŢV. V případě, ţe strojvedoucí není přítomen nebo můţe konat a je nebezpečí prodlení při záchraně lidského ţivota nebo značných materiálních hodnot, můţe jednotka nouzově provést potřebné následující úkony pro zajištění nouzového bezpečného stavu HŢV. a) Motorových se spalovacím motorem Zastavit chod spalovacího motoru červeně označeným stop tlačítkem Vypnutím všech i zaplombovaných jističů elektrického rozvaděče vozidla V případě ţe nevzikl poţár, HŢV není uvedeno do bezpečného stavu a je za zapotřebí vyprostit strojvedoucího, je moţno vstupovat do strojovny za chodu spalovacího motoru jen s největší opatrností při boční stěně skeletu skříně a nedotýkat se agregátů i zařízení ve strojovně. b) Elektrických stejnosměrných s odporovou regulací a elektricky střídavých Stáhnout sběrače HŢV červeně označeným tlačítkem hlavního vypínače na stanovišti strojvedoucího a vizuálně zkontrolovat staţení sběračů. Před provedení těchto úkonů je zakázáno vstupovat do strojovny HŢV a hašení pouze pomocí CO 2 nebo odborných hasiv mimo práškových, a to jen z prostoru stanoviště strojvedoucího ( po staţení sběračů můţe být napětí na kondenzátorech ) c) Elektrických s pulzní regulací zde jsou některé zařízení ve strojovně i po staţení sběračů HŢV stále pod vysokým napětím. Hašení pouze CO 2 nebo hašení vodou jze započít aţ po vyzkratování zmíněných zařízení, které můţe provést pouze zaměstnanec s příkazem způsobilosti k řízení HŢV. Při zásahu na HŢV je nutné: Stanovit směr a způsob poloţení hadicového vedení Odpojit vozidlové baterie přímím odpojením bateriového kabelu na vozidlových bateriích Zkontrolovat zajištění HŢV proti uvedení do pohybu Očekávané zvláštnosti: Přepálení TV vedení pod napětím s jeho následným pádem do kolejiště Čelní okna stanovišť strojvedoucích HŢV jsou z nerozbitného materiálu Na konstrukce kapoty HŢV jsou pouţity zesilující prvky Některé řady HŢV mají laminátový skelet Při zvedání je nutno počítat s moţností převrácení, vystřelení pruţnic podvozku 19

20 Vozidla taţená Postup činnosti jednotky je obdobný jako při zásahu na HŢV. Při zásahu na TŢV je nutné zajistit: Vyproštění a záchranu osob z TŢV, při velkém rozsahu mimořádné události stanovit skupiny záchranářů pro vyhledání, pro vyproštění, první pomoc a vynášení na předem stanovené místo k prvnímu ošetření. Uvést TŢV to bezpečného stavu Odpojením průběţného kabelu vlakového topení u strojvedoucího Vypnutím osvětlení ( je li zapnuto ), a zásuvkového okruhu vozu v el. Rozvaděči Odpojením vozidlové baterie, odpojením bateriového kabelu Nákladních vozů Odpojením průběţného kabelu vlakového topení, u chladících vozů vybavených agregátem se tento zastaví Zamezit šíření poţáru na další ŢKV a provést ochlazování Očekávané zvláštnosti: Při poţáru na TŢV je třeba počítat s: Rychlím šířením poţáru způsobeným hořlavými látkami pouţitími v konstrukci vozu Rozšířením poţáru na další vozy řazené v soupravě nebo na vozy na sousední koleji Výskytem nebezpečného nebo neznámého zboţí a látek ( nákladní kotlové, sluţební a poštovní vozy ) Přepravou zásilek ţivých zvířat Vznikem paniky Průběţným kabelem vlakového topení o VN 1000 v 3000 V Přítomností chladících médií a přítomností propan-butanových láhví V tunelu Malá viditelnost, teplo, ţíhavé plameny, silné zakouření Stísněný prostor a tím i sníţená přístupnost k vlakové soupravě Překonávání značných vzdáleností, výhradně pěšky po ţelezničním svršku Fyzicky náročná doprava technických prostředků Nedostatek vody Špatný přístup k portálům tunelu Zpravidla nemoţnost radiového spojeni uvnitř tunelu a mezi portály tunelu Minimální moţností na odvětrání výjimečně má tunel vybavení pro zásah Úkoly a postup činnosti O způsobu zásahu v ţelezničním tunelu rozhoduje: Druh události v tunelu poţár, nehoda bez poţáru 20

21 Druh vlaku osobní (počet ohroţených osob), nákladní (zde druh nákladu ohledně na rozvoj poţáru nebo únik nebezpečné látky) Konstrukce tunelu délka tunelu a počet ţelezničních kolejí, popř. počet tunelových rour, trakční vedení, elektrické kabely zabezpečovacího zařízení Vybavení tunelu pro zásah (přístupové, nástupové a zásahové cesty, zdroje poţární vody, nouzové osvětlení, únikové cesty) Zásah podle okolností zjištěných průzkumem předpokládá: a) Vypnutí TV a zajištění vypnutého stavu TV b) Vyloučení provozu v tunelu c) Povolání dostatečného mnoţství sil a prostředků d) Provést průzkum z obou protilehlých portálů tunelu průzkumnou skupinou e) Zřídit štáb velitele zásahu, zajistit místo pro týl a k umístění a evidenci raněných, popř. určit a označit místo pro leteckou záchrannou sluţbu a ostatní sloţky IZS f) Posoudit odvětrání tunelu, nepostupovat s té strany kde hrozí ţíhavé plameny, pokud to lze vytvořit dva bojové úseky a postupovat z obou protilehlých portálů tunelu, pokud má tunel dvě souběţné tunelové roury, lze s výhodou vést bojové rozvinutí tunelovou rourou, v níţ nevznikl poţár nebo nehoda g) Prioritně zajistit vyproštění a záchranu osob h) Posoudit moţnost odvětrání tunelu pomocí nouzového větrání nebo přenosných ventilátorů i) Nestříkat vodu na rozpálené konstrukce obvodových stěn tunelu j) Zajistit osvětlení zásahu a tunelu k) Zavést kontrolovaný reţim vstupu a výstupu z tunelu obou portálů pro všechny osoby a hasiče, zamezit vstupu nepovolaným osobám Zásah pod trakčním vedením Zásah pod TV je charakteristický nebezpečím úrazu el. proudem Úkoly a postup činností: Bezpečná vzdálenost od TV pod napětím je 1,5 m pro osoby a 0,9 m pro předměty Mobilní poţ. technika musí být odstavena v bezpečné vzdálenosti od TV Při průzkumu na elektrizované ţelezniční trati nebo ŢST je třeba zjistit na jaké koleji je nutno provést zásah a vypnutí TV a vyţádat si přetaţení ŢKV na kolej bez TV, není-li to z dopravních nebo technických důvodů moţné nebo jeho splnění by vyţadovalo značnou časovou náročnost, je nutné si vyţádat vypnutí TV a zajištění vypnutého stavu TV Je zakázáno vystupovat na střechy ŢKV, na vyvýšené brzdové plošiny, na ochozy a kapoty lokomotiv, na náklady ŢKV za jakýmkoli účelem bez vypnutí TV a zajištění vypnutého stavu TV. 12/ Hašení poţáru sklepy, byty, garáţe, střešní konstrukce, výškové budovy Poţáry ve sklepních prostorech - budov jsou charakterizovány: Vysokou teplotou v celém prostoru bez podstatného rozdílu u podlahy a stropu Silným zakouřením a nedostatkem světla Členitostí sklepního prostoru a nedostatkem potřebného počtu vchodů a okenních otvorů Přítomností technických rozvodů (voda, plyn, odpady) 21