MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Katedra výtvarné výchovy. Módní ilustrace. Bakalářská práce. Brno 2014

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výtvarné výchovy Módní ilustrace Bakalářská práce Brno 2014 Vypracovala: Eva Ondrová Vedoucí práce: doc. Jan Bružeňák

2 ANOTACE, KLÍČOVÁ SLOVA ANOTACE Předmětem bakalářské práce je soubor módních ilustrací inspirovaných šedesátými léty. Teoretická část má charakter doprovodného textu, který se zabývá popisem módy šedesátých let ve světě a v Československu. Závěrečná část bakalářské práce je věnována autorským módním ilustracím. KLÍČOVÁ SLOVA Módní ilustrace, móda, módní návrháři, 60. léta, akvarel ANNOTATION The subject of this bachelor's thesis is set of fashion illustrations inspired by the sixties. The theoretical part of this thesis has a supplementary character and deals with fashion description of the sixties in the world and in Czechoslovakia. The final part of the thesis is dedicated to own fashion illustrations. KEYWORDS fashion illustrations, fashion, fashion designers, 60 s, watercolour BRNO 2014

3 BIBLIOGRAFICKÁ CITACE BIBLIOGRAFICKÁ CITACE ONDROVÁ, Eva. Módní ilustrace: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra výtvarné výchovy, Vedoucí bakalářské práce doc. Jan Bružeňák. BRNO 2014

4 POZNÁMKA Poznámka Hlavní částí bakalářské práce je praktický umělecký výkon soubor módních ilustrací. Předložený text má charakter doprovodné průvodní zprávy k praktické bakalářské práci. BRNO 2014

5 PROHLÁŠENÍ Prohlášení,,Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Brně dne 15. dubna Eva Ondrová BRNO 2014

6 PODĚKOVÁNÍ PODĚKOVÁNÍ,,Touto cestou děkuji panu doc. Janu Bružeňákovi za odborné vedení, podnětné rady a pomoc při zpracování bakalářské práce. Zároveň děkuji své rodině za podporu při studiu. BRNO 2014

7 OBSAH OBSAH Úvod Šedesátá léta ( )- charakteristika doby Móda a její podoba Žena šedesátých let Mini Inspirace výtvarným uměním Oděv tzv. vesmírného věku Hippies Šedesátá léta v Československu Československá móda šedesátých let Československá žena Módní ilustrace: inspirace šedesátými léty Ilustrace Finální zpracování Závěr Seznam obrázků Obrazová příloha BRNO

8 ÚVOD ÚVOD Předmětem mé bakalářské práce je autorská kniha módních ilustrací inspirovaných nejvýznamnějším desetiletím 20. století- šedesátými léty. Toto desetiletí výrazně ovlivnilo naši společnost, politiku i kulturu. Téma módní ilustrace jsem si zvolila na základě předešlého studia na střední umělecké škole, kde jsem se zabývala kresbou módní figury a také navrhováním oděvů z pletenin. Od té doby se stala móda mým koníčkem a nevyčerpatelným zdrojem inspirace. Nejvíce mě fascinuje její nestálost a proměny v čase. Šedesátá léta jsem si nezvolila náhodně. Považuji je za důležitý mezník v historii dámského i pánského odívání. Poprvé v dějinách si ženy mohly zvolit vlastní styl oblékání a nebyly svázány etiketou a módními diktáty. Nově ženy mohly nosit kalhoty a kostýmek. Zatímco v padesátých letech se oděvy zhotovovaly na míru, v šedesátých letech vznikla nákupní centra a oblečení se začalo vyrábět v konfekčních velikostech. Díky všem těmto změnám byla šedesátá léta převratná a významně přispěla k dnešní podobě odívání. Ne nadarmo se současní módní návrháři rádi navrací k tomuto desetiletí a nechávají se jím inspirovat ve své tvorbě. Teoretická část bakalářské práce má charakter doprovodného textu. Rozdělila jsem ji na čtyři hlavní části. První pojednává o významných změnách, které se během šedesátých let udály a měly vliv na utváření módy. Považovala jsem za nezbytné na začátek zařadit charakteristiku doby, protože se v daném období stalo několik událostí, které měly na utváření módy bezprostřední vliv. Druhá část je rozdělena na pět podkapitol, které se věnují jednotlivým módním stylům, jejž se postupně objevily v módě šedesátých let. Třetí se podrobněji zaměřuje na československou módu. Závěrečná část bakalářské práce je věnována vlastním ilustracím. Zde uvádím inspirační zdroje a popisuji techniku tvorby ilustrací. BRNO

9 ŠEDESÁTÁ LÉTA ( ) CHARAKTERISTIKA DOBY 1 ŠEDESÁTÁ LÉTA ( )- CHARAKTERISTIKA DOBY Šedesátá léta, přezdívaná také jako,,zlatá šedesátá, byla obdobím tzv. uvolnění. Toto uvolnění bylo patrné nejen v oblasti módy, ale i v ostatních sférách života. Zatímco v padesátých letech byla nastolena pevná pravidla, v šedesátých letech se začala pozvolna porušovat. V padesátých letech měly ženy z vyšších vrstev přesně stanovené, jak by se měly oblékat. Základem byl stahovací pás (korzet), který nesměly odložit ani doma. Měly být stále dokonale upravené, vkusně oblečené a náležitě nalíčené. Jak uvádí Charlotte Seelingová v knize Století módy :,,Ani listonošovi se nesměla žena ukázat zcela nenalíčená, natož svému muži! Raději vstávala o hodinu dříve než on, aby si upravila své nalíčení, natočila, natupírovala a nalakovala si vlasy- až byla sotva k poznání. Manžel neměl nikdy vidět skutečný obličej své ženy [ ]. 1 Oproti tomu byla šedesátá léta vzbouřením mládeže proti konvencím dané doby. V tomto desetiletí nesmírně vzrostl podíl teenagerů ve společnosti. Příčinou byla vysoká porodnost v poválečných letech. Právě tato věková skupina měla velký vliv na následnou proměnu společnosti a společenského života. Mládež se bouřila proti rodičovské, státní i církevní autoritě a začala hledat nové hodnoty. Zašlo to tak daleko, že vyvinula vlastní kulturu, kterou silně propagovala a rozšiřovala po celém světě. 2 Ikona a sexy symbol mladé generace Uschi Obermaierová charakterizovala novou kulturu slovy:,,všechno bylo zbrusu nové- móda, hudba, filozofie. A přirozeně i způsob života. Nechtěli jsme žít v takových vztazích jako naši rodiče a v komuně jsme byli pohromadě v takové rodině, jakou jsme si vyhledali. Žili jsme podle principu rozkoše a všechno jsme vyzkoušeli. 3 Životní styl mladých lidí také ovlivnilo zavedení antikoncepčních pilulek. Díky tomu si mohli bezstarostně užívat svobody. Antikoncepční pilulka byla ve spojených státech v roce 1960 schválena vládním úřadem a brzy byla k dostání i v ostatních zemích, což vedlo k sexuální revoluci. 4 1 SEELINGOVÁ, Charlotte. Století módy vyd. Praha: Slovart, 2000, s Srov. SEELINGOVÁ, Charlotte. Století módy vyd. Praha: Slovart, 2000, s SEELINGOVÁ, Charlotte. Století módy vyd. Praha: Slovart, 2000, s Srov. POWELLOVÁ, Poly; PEELOVÁ, Lucy. Styly 50. a 60. let. 1. vyd. Praha: Václav Svojtka & CO., 1998, s. 74. BRNO

10 ŠEDESÁTÁ LÉTA ( ) CHARAKTERISTIKA DOBY V šedesátých letech se výrazně proměnila politika nakupování. Mladá generace měla čím dál více volného času a díky práci také více peněz, které byla ochotna utrácet. Toho záhy využili obchodníci, kteří začali vyrábět zboží s časově omezenou životností. Díky tomu se ve výlohách začaly objevovat papírové šaty na jedno použití, či lepenkové židle. Spotřební zboží zpravidla nevydrželo déle než zájem konzumenta. 5 K rozvoji konzumní společnosti svým dílem přispělo velké množství časopisů, filmů a také televize. Vznikla řada nových luxusních časopisů, které byly plné barevných ilustrací, jež představovaly nejnovější módu a design. 6 První polovina šedesátých let se nesla v duchu utrácení, ale ve druhé polovině začali lidé se svými penězi nakládat rozvážněji. Zapříčinily to zprávy vysílané v televizi, ze kterých se lidé dověděli, že na světě existují země, kde lidé umírají hladem. 7 V druhé polovině šedesátých let se začalo formovat hnutí hippies, které hlásalo celosvětový mír a protestovalo proti válce ve Vietnamu. Bohužel šedesátá léta jsou také spojena s užíváním drog jako je marihuana či LSD. Tento nežádoucí jev je často spojován právě s hnutím hippies. Zde je ovšem třeba rozlišovat mezi pravými hippies, kteří žili v komunách a migrovali z místa na místo, a mezi mladými lidmi, kteří se pouze inspirovali jejich stylem. Druhá skupina většinou s užíváním drog neměla nic společného. Další významnou událostí, která měla vliv na směřování módy, byl první let člověka do vesmíru. Ten se uskutečnil r Po této události přišel významný módní tvůrce André Courrèges s kolekcí Space age (1964), kde se nechal inspirovat astronauty. Kolekce vzbudila takové nadšení, že jeho nápad začali kopírovat další módní návrháři jako Pierre Cardin nebo Paco Rabanne. 8 Ovšem každý z nich zpracoval kosmickou tematiku po svém. 5 Srov. POWELLOVÁ, Poly; PEELOVÁ, Lucy. Styly 50. a 60. let. 1. vyd. Praha: Václav Svojtka & CO., 1998, s Srov. Tamtéž., s Srov. Tamtéž, s Srov. STEVENSON N. J. Kronika módy: Kdo udává tón- nejslavnější modely, módní ikony a návrháři. 1. vyd. Praha: Fortuna Libri, 2011, s BRNO

11 MÓDA A JEJÍ PODOBA 2 MÓDA A JEJÍ PODOBA Tehdejší podobu módy určovali především teenageři. Jejich styl oblékání byl však natolik originální, že se jím nechali inspirovat dokonce i módní tvůrci. Jedním z nich byl i proslulý módní návrhář Yves Saint Laurent, pro kterého byla pouliční móda jedním z největších zdrojů inspirace. Móda šedesátých let byla výrazně odvážnější než v předešlých desetiletích. Postupně se smazávaly rozdíly mezi ošacením určeným k dennímu nošení a večerním oděvem. Látky, které se používaly výhradně na šaty, se nově začaly používat například na kalhoty. Jednalo se především o materiály jako semiš a hedvábí. V druhé polovině šedesátých let se pod vlivem hippies začaly stírat rozdíly mezi pánským a dámským ošacením. To přispělo ke vzniku oděvů unisex. K takovým oděvům se řadily především bavlněné kalhoty zvané,,loons, které perfektně padly oběma pohlavím. 9 Dalším výrazným trendem v oblasti módy bylo stále nápadnější odhalování ženského, (v některém případě i mužského) těla. Tento trend můžeme do jisté míry připisovat sexuální revoluci a celkovému uvolnění morálky. Nově se začaly nosit minisukně, krátké šaty, šaty z průhledného materiálu nebo plavky bez vršku, které mnohé pohoršovaly. Mladí lidé se však domnívali, že v budoucnu se bude nosit pouze spodní díl plavek, a nikdo se nad tím nebude pozastavovat. Sloganem doby zkrátka bylo:,,nejpřirozenější je nahota. 10 Móda měla za úkol především šokovat. A to díky stále výraznějšímu odhalování těla nebo využívání materiálu, dosud v oblasti módy nevídaným. Módní tvůrci začali nově zpracovávat materiály jako PVC a v omezené míře také kovy. Nově se objevily křiklavé doplňky jako náušnice z plexiskla, či pásky ze zlatých řetězů. 11 Doplňky byly výrazné, ať už díky různým (většinou rozměrově velkým) tvarům nebo pronikavým barvám. Velké oblibě se těšily zejména velké kruhové náušnice, nápadné kulaté brýle nebo pestrobarevné čelenky či šátky. Kromě výše uvedeného patřily mezi oblíbené vlasové doplňky také umělé květiny, a to především kopretiny. Všechno poukazuje na to, že se doplňky, zejména bižuterie, stávaly neoddělitelnou součástí každého outfitu. Módním centrem se stal Londýn, který o své pomyslné první místo soutěžil s Paříží. 9 Srov. POWELLOVÁ, Poly; PEELOVÁ, Lucy. Styly 50. a 60. let. 1. vyd. Praha: Václav Svojtka & CO., 1998, s MÁCHALOVÁ, Jana. Budiž móda: Průvodce dějinami módy 20.století. 1. vyd. Praha: BRÁNA, 2012, s Srov. Tamtéž, s. 78. BRNO

12 MÓDA A JEJÍ PODOBA Móda byla velmi proměnlivá a za krátký čas se vystřídalo hned několik módních stylů. Mezi nejvýraznější se řadí inspirace výtvarným uměním, oděvy tzv. vesmírného věku a hippies. Jednotlivé styly budou samostatně rozebrány v následujících kapitolách. 2.1 ŽENA ŠEDESÁTÝCH LET Zatímco v padesátých letech byly symbolem krásy ženy s plnějším poprsím, a ženskými tvary vůbec, v šedesátých letech se stala módní ikonou drobná pubertální dívka. Ta měla blíže k dítěti než k dospělé ženě. Přesně takovým idolem byla mlaďoučká Lesley Hornbyová, které nikdo neřekl jinak než Twiggy. Zatímco v minulém desetiletí se kladl důraz na horní část ženského těla, tedy poprsí a pas, v šedesátých letech se obrátila pozornost na nohy. Ideálem krásy byla velmi štíhlá postava s úzkým hrudníkem a dlouhýma nohama. Tomuto trendu se samozřejmě přizpůsobila i móda, což vedlo ke vniku minisukní a minišatů. Ty obrátily pozornost právě k ženským nohou. Módní novinkou, která ženám propůjčovala dívčí vzhled, byly boty na nízkém podpatku. Ženy mohly odložit podpatky a vyměnit je za pohodlné polobotky podobné dnešním balerínám, nebo vysoké kozačky bez podpatku. Obrázek 1: Fotografie Twiggy BRNO

13 MÓDA A JEJÍ PODOBA Dívčímu vzezření se přizpůsobovalo ovšem i líčení. Za využití make-upu se usilovalo o co nejjemnější a nejdokonalejší pleť, která se podobala,,dětské pleťi. Pokožka měla být dokonale vyhlazená a vypadat přirozeně. Nejlépe tak, aby nebylo poznat, že žena make-up použila. Na rty se nanášel pouze průzračný lesk, aby působily vlhce a tedy přirozeně. Pozornost se obrátila k očím. Právě oči měly být nejvýraznější a kontrastovaly s jemnou pletí a takřka nenalíčenými rty. Pokud měla pleť vypadat co nejpřirozeněji, u očí to bylo přesně naopak. Dovoleno bylo takřka vše, co napomohlo k optickému zvětšení a zvýraznění očí. Ženy používaly nejrůznější odstíny očních stínů, zejména bílé a stříbrné. Nosily se výrazné horní i dolní linky, nalepovací řasy i obočí. Twiggy si dokonce dokreslovala na kůži spodní řasy. 12 Z účesů byl zpočátku nejpopulárnější krátký sestřih ala,,houba po vzoru Beatles. A tak se stíraly rozdíly mezi ženami a muži (alespoň co se účesů týče). Velice moderní byl krátký asymetrický sestřih, který nosila například Mary Quantová a Twiggy. 13 V průběhu šedesátých let byly také velice populární hladké dlouhé vyčesané vlasy a bohaté dokulata učesané vlasy, kterých se dosahovalo především tupírováním. Účesy se často doplňovaly čelenkou, šátkem, či umělou květinou. Oproti tomu hippies demonstrovali naprosto přirozenými, dlouhými vlasy, které nosily ženy i muži. S hippies se postupně vracela do módy, líčení i účesu přirozenost. 2.2 MINI Zcela nově se v módě objevily krátce střižené sukně, jejichž délka dosahovala zhruba do půli stehen. K sukním neodmyslitelně patřily punčochy (různých barev a vzorů) a holínky. O pohodlné holínky na nízkém podpatku se zasloužil André Courrèges, za propagátorku minisukní však byla považována Mary Quantová. 14 Mary Quantové (*1934) vděčíme za mini, geometrický střih vlasů a punčochové kalhoty všech barev a vzorů. Roku 1955 založila v Londýně butik s názvem,,bazaar, kde prodávala vlastnoručně ušité jednoduché šaty. V šedesátých letech se její butik stal světovým impériem, pro které navrhovala nejen módu, ale i líčidla a doplňky. 15,,Byla první, kdo zpracoval PCV na 12 Srov. SEELINGOVÁ, Charlotte. Století módy vyd. Praha: Slovart, 2000, s Srov. Tamtéž, s Srov. Tamtéž, s Srov. Tamtéž s BRNO

14 MÓDA A JEJÍ PODOBA pláště a holínky a navrhla kabelky přes rameno na dlouhém řemínku. 16 Své modely navrhovala výhradně pro mladé. Navrhovala především jednoduché a levné šaty bez rukávů, typy zástěrové, pouzdrové šaty neobvyklých barev, u kterých zmizel pas, a které se postupem času neustále zkracovaly. Pro Quantovou bylo také příznačné, že záměrně šila různé druhy oděvů z nevhodných materiálů: kalhoty ze saténu, minišaty z krajky nebo sametu. V dnešní době je to zcela běžné. Tehdy to ovšem bylo něco nemyslitelného a provokativního. Quantová dále do módního světa uvedla kalhotový kostým. 17 V roce 1966 byla v Anglii vyhlášena ženou roku a byla vyznamenána nejvyšším vyznamenáním. Avšak období její slávy skončilo společně s šedesátými léty. 18 Obrázek 2: Mary Quantová- minisukně 2.3 INSPIRACE VÝTVARNÝM UMĚNÍM Móda se také inspirovala abstraktním uměním (Piet Mondrian), pop-artem (Andy Warhol) a op-artem (Victor Vasarely). Významný módní tvůrce Yves Saint Laurent se postupně nechal inspirovat jak moderním uměním, tak pop-artem. Nejznámější jsou však jeho šaty inspirované významným nizozemským malířem Mondrianem. Laurent se inspiroval především jeho nejznámějším obrazem zvaným: Kompozice s červenou, žlutou a modrou (1930). 16 SEELINGOVÁ, Charlotte. Století módy vyd. Praha: Slovart, 2000, s Srov. MÁCHALOVÁ, Jana. Budiž móda: Průvodce dějinami módy 20. století. 1. vyd. Praha: BRÁNA,2012, s Srov. SEELINGOVÁ, Charlotte. Století módy vyd. Praha: Slovart, 2000, s BRNO

15 MÓDA A JEJÍ PODOBA Yves Saint Laurent (* 1936, 2008), byl v té době mladý a velmi provokativní módní návrhář. Byl to očekávaný nástupce Christiana Diora, ale jeho styl se od Diora poněkud lišil. Zatímco Dior se snažil oblékat ženy do nadčasové elegance, Laurent se nechal ovlivňovat módou ulice. Ujal se sice vedení Diorova modelového domu, nicméně po neúspěchu jeho kolekce z r. 1960, převzal vedení Marc Bohan. Proto si roku 1962 Laurent otevřel vlastní modelový dům. 19 Do oblékání šedesátých let zavedl zcela nové prvky: kalhotové obleky, safari bundy, průsvitné šaty a také smoking pro ženy. U večerních šatů volil Saint Laurent retro- a etnostyly, u nichž můžeme pozorovat vliv hippie. Inspiroval se také exotickými zeměmi- Čínou, Peru, Marokem a střední Afrikou. Jeho životní inspirací však bylo umění a móda ulice.,,v roce 1965 předvedl nezapomenutelnou kolekci Mondrian Look- barevné plochy na tkaninách byly odděleny vertikálními a horizontálními černými linkami ve stylu obrazů holandského malíře Pieta Mondriana. 20 Šaty Mondrian se vyznačovaly jednoduchým geometrickým dekorem a lichoběžníkovou linií, jsou tvořeny kontrastními barvami- bílou, černou, červenou, žlutou a modrou. 21 Obrázek 3: Yves Saint Laurent- Mondrian dress 19 Srov. MÁCHALOVÁ, Jana. Budiž móda: Průvodce dějinami módy 20. století. 1. vyd. Praha: BRÁNA, s SEELINGOVÁ, Charlotte. Století módy vyd. Praha: Slovart, 2000, s Srov. Srdce pro Yves Saint Laurenta. RoyalReport [online] [cit ]. Dostupné z: BRNO

16 MÓDA A JEJÍ PODOBA Šaty však nejsou tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Kolekce šatů, která vznikla pod tímto názvem, byla zhotovena z oboustranné pleteniny. Švy na pletenině musely být perfektně skryty a precizně vyhotoveny tak, aby se pletenina nekroutila. Barevné bloky korespondují s linií ženského těla. Na jeho modelech si můžeme všimnout, že svislá černá linka je většinou umístěna přesně na střed ženského těla. 22 New York Times ho díky šatům Mondrian označil za,,krále Paříže. 23 Na Laurena však měli vliv i další umělci jako Matisse, Picasso, Tom Wasselman a Andy Warhol. Umění a móda ulice byly Laurentovi největší inspirací. Jejich syntézou vznikla pop-artová kolekce z roku Tato kolekce se vyznačovala především pletenými šaty v zářivých barvách. Tentokrát však Laurent rozšířil barevnost. Vedle žluté, červené, modré a černé barvy se objevuje také barva zelená či růžová. Nejčastějšími motivy, které se na šatech objevují jsou srdce, slunce, kulaté tvary, měsíc či ženské tělo a tvář (viz. Obrázek 4). Obrázek 4: Yves Saint Laurent- kolekce inspirovaná pop-art 22 Srov. YSL & Mondrian. Fashion Historia: The history of Fashion... mostly. [online] [cit ]. Dostupné z: 23 Srov. Srdce pro Yves Saint Laurenta. RoyalReport [online] [cit ]. Dostupné z: BRNO

17 MÓDA A JEJÍ PODOBA 2.4 ODĚV TZV. VESMÍRNÉHO VĚKU Tento proud se v módě šedesátých let objevil v závislosti na prvním letu člověka do vesmíru, který se uskutečnil r Módní návrháři se rozhodli posunout hranice v oblasti módy a vytvořit oděv nového věku. V souvislosti s tím se začaly používat zcela nové materiály jako například kov. Hlavními barvami se staly stříbrná a bílá. Jako první s nápadem vytvořit oděvy budoucnosti, přišel francouzský návrhář André Courrèges (* 1923), který roku 1964 uvedl kolekci,,space age look - vzhled vesmírného věku. 24 Jeho kolekci dominuje zářivě bílá a stříbrná barva. Inspirace kosmonauty je patrná již na první pohled. Modely byly čistých linií s přísně geometrickými tvary. V jeho kolekci nesměly chybět minisukně, minišaty a nově se objevily dámské kostýmy či kalhoty. Mezi nejvýraznější prvky, které jednotlivé oděvy dotvářely a propůjčovaly jim tak vesmírný vzhled, patřily klobouky ve tvaru přilby na zavázání pod krkem. Tyto módní prvky nápadně připomínají helmy kosmonautů. Dalšími nepostradatelnými doplňky byly brýle s velmi úzkými skly, bílé kozačky a klasické,,dětské pletené kalhoty. Courrèges patřil ke,,klasičtějším módním návrhářům a navrhoval módu pro skutečné ženy. Nechtěl tvořit v duchu doby, navrhovat oblečení pro teenagery a prodávat je ve velkém. Z toho důvodu i jeho modelky byly ženských tvarů a přirozeného vzhledu. Dalo by se říci, že byly pravým opakem idolu Twiggy. Modely byly precizně zpracované a šité na míru. Courrèges se na rozdíl od svých následovníků, P. Cardina a P. Rabanna, držel toho, co mu bylo blízké. Neexperimentoval s novými materiály, nýbrž použil lesklý vinyl a syntetické materiály. Jeho novátorství však spočívalo v práci s těmito materiály a v práci se střihy Srov. SEELINGOVÁ, Charlotte. Století módy vyd. Praha: Slovart, 2000, s Srov. Space Age. Vogue: Voguepedia [online]. [cit ]. Dostupné z: BRNO

18 MÓDA A JEJÍ PODOBA Obrázek 5: André Courrèges- Space age look Další, koho Courrèges přivedl na myšlenku vytvořit oděv budoucnosti, byl Pierre Cardin ( *1922). Cardin je francouzský návrhář a podnikatel původem z Itálie. Byl jedním ze zakladatelů futurismu. Pracoval pro přední pařížské tvůrce jako Elsu Chiaparelliovou nebo Christiana Diora. Roku 1950 založil svůj módní dům v Paříži. Nepůsobí pouze jako módní návrhář, ale také jako designer nábytku a architekt. 26 Není tedy překvapením, že je jedním z nejbohatších designerů na světě. Cardin přišel poprvé s futuristickými oděvy r a tvořil ve stejném duchu až do roku Ve své kolekci oděvů spojil vědu se svojí představou o budoucnosti. Vznikly tak modely, které byly velmi extravagantní, experimentální a o to méně praktické. Tyto modely stojí na pomezí mezi módou a uměním. Když porovnáme jeho modely s Courrègesovými, najdeme tam určité podobnosti. I Cardinovy modelky mají na hlavě kloboučky ve tvaru přilby stejně jako u Courrègese, ale Cardinovy jsou odvážnější a ještě méně prakticky využitelné. Ve své tvorbě z šedesátých. let uplatnil stříbrný vinyl, průmyslové zipy, kovové šperky či plasty 27. Tím se řadí mezi první návrháře, kteří začali experimentovat s materiálem. 26 Srov. PALOMO-LOVINSKY, Noёl. Nejvlivnější světoví módní návrháři. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011, s Srov. Pierre Cardin (1922- ) French. Coletterie [online]. June 22nd, 2011 [cit ]. Dostupné z: BRNO

19 MÓDA A JEJÍ PODOBA V jeho kolekci se objevily jak šaty, tak dámské kostýmy, úzké kožené kalhoty a kombinézy. Dominantními barvami se staly bílá a černá, ale v kolekci zimy 68 se objevují také proužky v červené, hnědé a modré barvě. Cardin kdysi prohlásil:,,oblečení, které mám nejraději, je to, jež jsem vymyslel pro život, který ještě neexistuje- svět zítřka. 28 Obrázek 6: Pierre Cardin- oděv budoucnosti Dalším módním návrhářem, který se nechal inspirovat kosmem byl již zmíněný Paco Rabanne ( *1934). Jeho kolekce však byla zcela odlišná od Courrègesovy. Rabanne byl fascinován materiálem. Vznikaly tak extravagantní modely z plexiskla, plastů, kovu a akrylu. Jak uvedla Jana Máchalová v knize Budiž móda:,,rabanne vždy balancoval na hraně odívání a volné tvorby, takže jeho výtvory dozajista nemohly být nošeny do roztrhání. 29 Jeho modely jsou často tvořeny nejen z drobných kovových plíšků čtvercového nebo kulatého tvaru, ale také z drobných segmentů z plexiskla či plastu. Nejznámější jsou především jeho drátěné košile. Stejným způsobem však tvořil také šaty či módní doplňky. Jak si můžete všimnout na fotografii, oděvy a doplňky z kovu nebyly šity klasicky nití, ale byly spojovány kovovými kroužky za pomoci kleští. Oděvy byly sice nenositelné, ale zato velice efektní, extravagantní a novátorské. Díky nim se posunuly hranice oděvní tvorby. 28 PALOMO-LOVINSKY, Noёl. Nejvlivnější světoví módní návrháři. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011, s MÁCHALOVÁ, Jana. Budiž móda: Průvodce dějinami módy 20. století. 1. vyd. Praha: BRÁNA, 2012, s BRNO

20 MÓDA A JEJÍ PODOBA Rabanne experimentoval s materiály po celou dobu své módní kariéry. V devadesátých letech vytvořil kolekci s využitím plexiskla, vrstveného papíru a elastickými obvazy. 30 Obrázek 7: Paco Rabanne- drátěné šaty 2.5 HIPPIES,,Děti květin či,,květinové hnutí. Tak je někdy také nazýváno hnutí hippies, které vzniklo v šedesátých letech v Kalifornii. Od r se rozšířilo na zbytek Spojených států i do ostatních zemí světa. Názvy jsou příznačné zejména proto, že hippies byli spjati s přírodou i se samotnými květinami, které zastrkovali do hlavní vojáků posílaných do války, aby tak vyjádřili své protiválečné názory. 31 Hippies navázali na předchozí generaci beatniků padesátých let dvacátého století. Převzali od nich lásku k jazzu a odpor k materialismu. Ale také beatnici experimentovali s drogami a vedli volný život. 30 Srov. SEELINGOVÁ, Charlotte. Století módy vyd. Praha: Slovart, 2000, s Srov. POWELLOVÁ, Poly; PEELOVÁ, Lucy. Styly 50. a 60. let. 1. vyd. Praha: Václav Svojtka & CO., 1998, s. 98. BRNO

21 MÓDA A JEJÍ PODOBA Hippies jsou dodnes neblaze proslulí užíváním drog, především LSD a nezávazným sexem (free love). Ovšem měli také své ideály, které jsou nám dodnes blízké: toužili po míru, lásce, přátelství a svobodě. Protestovali proti válce ve Vietnamu, rasismu a konzumnímu způsobu života tehdejší společnosti. Stoupenci hippies se zajímali o mysticismus, náboženství či filozofii, ale samozřejmě byli mezi nimi i ti, co se zajímali pouze o drogy ledna 1967 se konala v Kalifornii demonstrace s názvem Human Be-In, kde protestovali proti zákazu užívání LSD z r a představili zde svůj způsob života. Na akci se sešlo lidí. Nechyběly tam známé osobnosti a kapely tehdejší doby jako Jerry Rubin, Timothy Leary, Janis Joplin apod. Hesly těchto dní byla:,,make love, not war a,,flower power nebo,,peace & love. 33 Hippies odmítali žít,,americký život, po vzoru svých rodičů. Po události Human Be-In nastalo doslova šílenství, kterému napomohly také reportáže o hippies. Všichni se chtěli alespoň jednou podívat do Hainght Ashbury, které se stalo hlavním sídlem hippies. Vedlo to k tomu, že studenti odcházeli ze škol, od rodin a z práce. Většina z nich mířila do Kalifornie do levné čtvrti Hainght Ashbury. Mezi nimi byli bohužel i jedinci, co měli poněkud jiné úmysly, než šířit mír a lásku. Jednalo se o různé kriminálníky, zloděje a jedince z okraje společnosti. Hainght Ashbury doslova praskala ve švech. 34 Někteří členové hippies však dali přednost venkovskému prostředí. Komunity se stranily konzumní společnosti a žily pohromadě. Bylo zcela běžné, že v jednom bytě žilo např. i deset lidí. Žili však vedle sebe v míru, nehleděli na barvu pleti či sexuální orientaci a o všechno se dělili. Hippisovské období vyvrcholilo tzv. Summer of love 67 a jeho obrovským rockovým koncertem, který se konal v Monterey a nesl název Monterey Pop. 35 Hnutí hippies nemohlo fungovat dlouho. A to z důvodu, že členové hnutí měli naivní představy o fungování společnosti, chtěli se zcela oprostit od materiálních věcí a toužili po tom, aby vše bylo zdarma dostupné. Zkrátka, aby všechno patřilo všem, ale zároveň odmítali pracovat. O rozpad hippies se také zasloužila kauza z r. 1969, kdy Charles Manson se svou komunitou zvanou Rodina, brutálně zavraždil 5 lidí včetně herečky Sharon Tate. Tímto 32 Srov. Jak vznikli hippies?. Ptejte se knihovny [online] [cit ]. Dostupné z: 33 Srov. HRABALIK, Petr. Hippies - Magická hra v letech Česká televize [online] [cit ]. Dostupné z: 34 Srov. Tamtéž. 35 Srov. Tamtéž BRNO

22 MÓDA A JEJÍ PODOBA hrůzným činem zničil všechny ideály, ve které věřili. Poslední událostí, konanou hnutím hippies byl festival ve Woodstocku, kterého se r účastnilo asi půl milionu lidí. 36 Hippies měli několik charakteristických znaků. Hlavním znakem bylo, že všichni nosili dlouhé vlasy, a to ať už se jednalo o ženy či muže. Korespondovalo to s jejich návratem k přírodě a zároveň tím protestovali proti moderní společnosti. Pro stoupence hnutí byly dále příznačné květiny, které si vplétali do vlasů, nebo si je malovali na obličej. Nosili pouze přírodní materiály. V oblibě měli bavlnu a především džínsovinu. Rádi cestovali a inspirovali se exotickými zeměmi, jako jsou Maroko, Indie či Mexiko. Odtud pochází jejich obliba v etnických oděvech. Často se zdobili korálky, nosili batikované košile z Indie, ponča z Mexika a přírodní náhrdelníky, které se podobaly indiánským amuletům. Některé oblečení si také šili sami z různých zbytků látek. Chodili většinou bosí nebo v kožených sandálech, kterým se obecně říká kristusky. Obrázek 8: Hippies 36 HRABALIK, Petr. Hippies - Sebevražedná koncovka. In: Česká televize [online] [cit ]. Dostupné z: BRNO

23 MÓDA A JEJÍ PODOBA Hippies nově zkombinovali džínsovinu s tunikami z přírodního materiálu. Jejich oblíbenou kombinací byly zvonové džíny s batikovanou košilí a korálky. Styl hippies byl samozřejmě velkou inspirací i pro módní návrháře a brzy se pro něj nadchla i společnost. To byla dobrá příležitost pro obchodníky, jak vydělat peníze. V USA začaly postupně vyrůstat luxusní butiky s hippies módou, která nebyla zrovna nejlevnější. Ironií je, že skuteční hippies žádné drahé věci nenosili. Většinou nosili starší a ošoupané věci z druhé ruky. Dalším paradoxem je, že někteří stoupenci hnutí začali prodávat vlastnoručně vyráběné oblečení, což bylo v rozporu s jejich bojem proti konzumní společnosti. Většinou se jednalo o batikovaná trička, na kterých vydělávali slušné peníze. Díky vlivu tohoto hnutí se také stále více smazávaly rozdíly mezi muži a ženami. Díky tomu vznikly oděvy unisex. Nosili se batikované košile, bavlněné kalhoty a kaftany, které byly stejné pro muže i pro ženy, pouze v různých velikostech. Zajímavé je, že navzdory odmítání válčení se u hippies zrodil výrazný styl čerpající inspiraci z vojenské uniformy, která byla druhá nejvýraznější hned vedle etnického ošacení. 37 Dalším módním trendem byl již zmíněný kaftan. Bylo to dlouhé roucho šité z pestrobarevné látky s orientálními a exotickými motivy, doplněných vyšíváním a všitými zrcátky. 38 Obrázek 9: Členové hippies 37 Srov. POWELLOVÁ, Poly; PEELOVÁ, Lucy. Styly 50. a 60. let. 1. vyd. Praha: Václav Svojtka & CO., 1998, s Srov. STEVENSON N. J. Kronika módy: Kdo udává tón- nejslavnější modely, módní ikony a návrháři. 1. vyd. Praha: Fortuna Libri, 2011, s BRNO

24 MÓDA A JEJÍ PODOBA Obecně se dá říci, že hippies móda byla v dané době antimódní, uvolněná, zbavená všech psaných pravidel. Bylo možné nosit cokoli, co bylo z přírodního materiálu. Nosili oděvy krátké či dlouhé, vzorované či hladké, většinou barevné. Pod vlivem hippies a užívání psychotropních látek vznikl v druhé polovině šedesátých let styl zvaný psychedelismus. V jeho rámci vznikaly tzv. psychedelické grafiky, obrazy, obaly desek a také psychedelické vzory. Ty se hojně uplatňovaly na oděvních materiálech a dalším spotřebním zboží. Pro vzory byly příznačné svítivé barvy a vířivé tvary, které měly evokovat halucinogenní zkušenost. Psychedelickou grafiku a obrazy si zájemci mohli prohlédnout v časopise Oz, který uveřejňoval především práce Martina Sharpa. 39 Psychedelismus byl natolik vyhraněný styl, že nemohl existovat dlouho, a proto také rychle zanikl. Obrázek 10: Martin Sharp- Mr Tambourine Man Srov. POWELLOVÁ, Poly; PEELOVÁ, Lucy. Styly 50. a 60. let. 1. vyd. Praha: Václav Svojtka & CO., 1998, s.112. BRNO

25 ŠEDESÁTÁ LÉTA V ČESKOSLOVENSKU 3 ŠEDESÁTÁ LÉTA V ČESKOSLOVENSKU Móda šedesátých let u nás měla poněkud odlišnou podobu, než tomu bylo v Londýně či Paříži. Od roku 1949 u nás vycházel jediný módní časopis- Žena a móda. Od r informoval čtenářky o módních trendech na jednotlivá roční období vycházejících z trendů světové módy. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let se kladl důraz spíše na funkci oděvu, než na jeho estetickou stránku. Jelikož pracující člověk trávil v zaměstnání nejvíce času, měli výtvarníci za úkol navrhovat především pracovní oděvy. Na oděvy pro volný čas byly striktně předepsány normy, jak mají vypadat. Neměly být příliš zdobné ani barvené. Především neměly být vyzývavé a měly splňovat praktické funkce- chránit člověka před chladem resp. teplem, být volné při pohybu a mít kapsy na drobnosti. Všechny trendy kapitalistické společnosti považovala socialistická společnost za výstřední a zcela nevyhovující tehdejšímu stylu života v Československu. Komunisté usilovali o to, aby mezi lidmi nebyly třídní rozdíly. Snažili se, aby všichni nosili stejné oděvy a neměli si co závidět. Tehdy se nepovažovalo za potřebné, aby lidé svým stylem oblékání vyjadřovali svou jedinečnost a individualitu, protože důraz nebyl kladen na jedince, ale na společnost jako celek. Oděv tedy vyjadřoval náležitost k některému z celků. 40 Ženy byly čím dál tím více nespokojené s módou, která byla nezajímavá a všední. Toužily po zářivých barvách, vzorech a zajímavých střizích. Roku 1957 byl na stránkách Ženy a módy konečně vyhlášen návrat ke světové módě. 41 Státní orgány se snažily najít cestu, jak uspokojit spotřebitele, proto roku 1956 otevřely Dům módy. Ten byl roku 1966 přejmenován na Domy módního odívání, kdy došlo ke sloučení Módních závodů a Darexu. Jejich úkolem bylo sledovat nejnovější trendy a prodávat pouze kvalitní a módní zboží. 42 Československá móda se tak začala pomalu přibližovat západu. Zejména když se naše země v roce 1965 účastnila X. mezinárodního Salónu dámského odívání v Paříži. V porovnání s ostatními zeměmi jako Itálie, Francie a USA, byly zjištěny nedostatky naší módy. Ty se týkaly nedostatku zdobných prvků na oděvu (např. knoflíků) a nedostatečná pestrost tkanin. Naopak předností bylo velmi kvalitní zpracování oděvů. Velkým úspěchem byla také účast na 40 Srov. HLAVÁČKOVÁ, Konstantina. Česká móda : Zrcadlo doby. 1. vyd. Praha: Olympia, 2000, s Srov. Tamtéž, s Srov. Tamtéž, s. 43. BRNO

26 ŠEDESÁTÁ LÉTA V ČESKOSLOVENSKU výstavách v Bruselu roku 1958 a v Montrealu roku Bohužel v porovnání se zahraničím u nás byla stále nízká pestrost zboží, které bylo k dostání v obchodech. V každém obchodě měli prakticky to samé, proto si velké množství žen šilo oblečení samo. Na konci šedesátých let z důvodu utužení komunistické moci došlo k nepatrnému utlumení textilního a oděvního rozvoje. Nastalo období tzv. normalizace ČESKOSLOVENSKÁ MÓDA ŠEDESÁTÝCH LET Na úvod je třeba říci, že móda v Londýně či Paříži byla před československou módou o krok napřed. Všechny trendy se k nám dostávaly s určitým zpožděním. Nebyli jsme ovlivňováni pouze Londýnem a Paříží, ale také Itálií, odkud se k nám dostaly šusťákové kabáty. Další módní proud se k nám hrnul z východu. Především z Ruska se k nám dostaly kožešinové čepice, které byly své doby velmi oblíbené. To je důvod, proč má československá móda jinou podobu než tomu bylo například právě v Londýně. Na počátku šedesátých let u nás působila řada módních návrhářů. Mezi nejznámější patřili: Zdena Fuchsová, Niko Pauzdr,Hedvika Vlková. Z mladší generace pak Jana Nováková, Zdena Bauerová, Inna Arnautová, Helena Wahnerová a Zdeněk Křeček. 45 Oděvu se věnoval také umělec Milan Knížák (*1940), který jej pojal po svém. Knížák nejen navrhoval, ale také zhotovoval tzv. aktualizovaný oděv. 46 Jednalo se o ošacení, které bylo poměrně netradiční. Vznikalo totiž za pomoci prostřihávání, propalování a našívání rozličných předmětů. Jednalo se o předměty, které nás běžně obklopují- klíče, hřebeny, šrouby apod. (viz. Obrázek 11). V roce 1965 vydal návod Jak aktualizovat oděvy- podle toho si čtenář mohl zhotovit vlastní originální model. Oděvní tvorbě (jako jedné z dílčích aktivit) se autor věnoval od roku 1963 až do roku Srov. HLAVÁČKOVÁ, Konstantina. Česká móda : Zrcadlo doby. 1. vyd. Praha: Olympia, 2000, s Srov. Tamtéž, s Tamtéž, s Srov. NÁBĚLEK, Kamil. Móda Milan Knížák [online] [cit ]. Dostupné z: 47 Srov. Tamtéž BRNO

27 ŠEDESÁTÁ LÉTA V ČESKOSLOVENSKU Knížák však věnoval pozornost také líčení a šperkům. Vznikla tak série Šperky pro celé tělo ( ) nebo Šaty malované na tělo ( ) a návrhy líčení Jak si zdobit tvář ( ). S textilem však pracoval i nadále. Kupříkladu jej vlepuje do svých obrazů nebo na něj maluje. V pozdějších letech vznikají kolekce oděvů, které jsou více čí méně nositelné. 48 Obrázek 11: Milan Knížák- aktualizovaný oděv, 1963 Od roku 1960 u nás, stejně jako ve světě, byly velmi populární pleteniny, z kterých se vyráběly nejen svetry, ale také šaty a další druhy ošacení. V první polovině šedesátých byly velmi módní především pouzdrové šaty, které se nosily s páskem nebo bez. Sukně měly různou délku. Nosily se sukně dlouhé i krátké, ale jejich délka nebyla nikdy kratší než těsně nad kolena. Nezbytnými doplňky byly klobouky, šály a bižuterie, která se stávala nepostradatelnou. Co se týče tvaru klobouků, v létě se nosily klasické slamáky a hedvábné kloboučky a od roku 1962 přicházely do módy zakulacené klobouky ve tvaru,,přilby. 49 Postupně se začal více klást důraz na barevné kontrasty oproti složité střihové konstrukci. Nejčastější barevnou kombinací byla černá a bílá. Stále více se uplatňovaly výrazné detailyknoflíky, přezky, sedla a kapsy. 48 Srov. NÁBĚLEK, Kamil. Móda Milan Knížák [online] [cit ]. Dostupné z: 49 Srov. HLAVÁČKOVÁ, Konstantina. Česká móda : Zrcadlo doby. 1. vyd. Praha: Olympia, 2000, s. 80. BRNO

28 ŠEDESÁTÁ LÉTA V ČESKOSLOVENSKU Od roku 1963 móda stále více zdůrazňovala výšku a štíhlost ženské postavy. Horní polovina těla měla působit drobně a kladl se důraz na štíhlý pas. Žena měla bez ohledu na věk vypadat mladě a svěže. 50 Roku 1963 se u nás prosadila novinka italského původu- šusťákové pláště v pastelových odstínech. 51 V módě se čím dál více prosazoval,,uvolněný sportovní styl, který vyhovoval zejména mladým lidem. Módní byly materiály s výraznou plastickou strukturou, látky s barevnými kostkami, dlouhým vlasem a pastelové tvídy 52. Sukně se v některých případech nahrazovaly dlouhými kraťasy. K nim se perfektně hodily pohodlné kotníčkové boty z PVC s gumovou podešví, které byly stále oblíbenější. 53 Dámská obuv byla velmi rozmanitá. Základem byly lodičky, které měly různé tvary špičky- špičatou, oblou či hranatou. Boty byly často zdobeny mašličkami, přezkami, šněrováním a knoflíky. Obecně platilo, že obuv pro volný čas byla pohodlnější, na menším podpatku či bez, ale do společnosti se nosily výhradně lodičky na jehlovém podpatku. Zhruba v polovině šedesátých let přišly do módy přepásané kabáty s kovovými knoflíky a kostýmy spolu s kostýmovými šaty v nejrůznějších provedeních. Výstřih, který se původně umísťoval pouze vzadu, se začal pozvolna objevovat i vepředu. V polovině šedesátých let přišly do módy háčkované kabelky, které si ženy oblíbily zejména díky jejich praktickým vlastnostem. Tašky byly takřka nezničitelné a pokud se ušpinily, daly se jednoduše vyčistit. Ale moderní samozřejmě byly i kožené, koženkové či šusťákové kabelky čtvercového tvaru s dlouhým uchem přes rameno. 54 V druhé polovině šedesátých let se u nás objevila inspirace geometrickými tvary, uměním a vesmírným věkem. Tyto trendy k nám přišly zhruba s ročním zpožděním. S prvním módním trendem úzce souvisely pouzdrové šaty, téměř rovného střihu a s délkou těsně nad kolena. Dále se vyznačovaly geometrickým členěním tak, jak je známe u Yves Saint Laurenta. Jeho kolekcí se inspiroval například Zdeněk Kreček, který navrhl šaty velmi podobné právě Laurentovým. Díky Laurentovi i u nás začaly ženy nosit dámský smoking do společnosti a kalhoty na denní nošení Srov. HLAVÁČKOVÁ, Konstantina. Česká móda : Zrcadlo doby. 1. vyd. Praha: Olympia, 2000, s Srov. Tamtéž, s Srov. Tamtéž, s Srov. Tamtéž, s Srov. Tamtéž, s Srov. Tamtéž, s. 84 BRNO

29 ŠEDESÁTÁ LÉTA V ČESKOSLOVENSKU Významným krokem vpřed se pro československou módu stalo přijetí minisukní r. 1966, které úzce souviselo se vznikem nového typu punčochového zboží. 56 Punčochy byly jak ručně pletené, tak strojově vyráběné. Sukně i šaty se zkrátily, ale k únosné mezi. Rozhodně se u nás nenosily ultrakrátké sukýnky, které známe ze stránek světových časopisů. Velmi oblíbeným se stal geometrický vzor, který se uplatňoval jak na kostýmech, tak i na kalhotách. Kalhoty byly pestře vzorované a to nejen kostkami, ale i dalšími obrazci. Co se barevnosti týče, převládala černá a bílá. Díky Courrègesovi se staly oblíbenými také zlatá a stříbrná, která se stala barvou sezóny. V roce 1967 se změnil pohled na ideál ženské krásy. Nadále se již nepožadovalo, aby žena vypadala jako malé děvčátko, ale naopak se začaly podtrhovat ženské přednosti. Postupně začalo docházet k jemnému odhalování těla, kterého se dosahovalo za pomoci různých průstřihů na oděvech. Šaty zůstávaly stále dominantním prvkem ženského šatníku a vyráběly se v nejrůznějších variantách. Nejdůležitějšími však byly pouzdrové šaty a šaty košilového typu. Nejoblíbenějším materiálem byl žerzej, který se používal jak na běžné oděvy, tak i na oděvy do společnosti. Ovšem s tím rozdílem, že u společenských šatů se kombinoval se stříbrnými vlákny. Jedná se o lehkou elastickou pleteninu s hladkým vzhledem. U plášťů se uplatňovaly různé druhy límců- důstojnické, kněžské nebo zcela bez límců. Pláště se dále doplňovaly odepínací kožešinkou. 57 Ke konci šedesátých let se začaly mísit různé styly. Nosily se nejrůznější druhy obuvi od holínek po lodičky, které měly převážně zakulacený tvar. Dále se nosily různé délky sukní i šatů. Novým trendem se staly příčesky a paruky. 58 V samém závěru se móda se rozdělila na dva protipóly. Na jedné straně stála elegantní móda, která se stále více prosazovala s blížícím se koncem šedesátých let. Na druhé se prosazoval uvolněný styl hippies. Díky tomu se začaly nosit zvonové džíny, svetry, šály a potištěná trička Srov. HLAVÁČKOVÁ, Konstantina. Česká móda : Zrcadlo doby. 1. vyd. Praha: Olympia, 2000, s Srov. Tamtéž, s Srov. Tamtéž, s Srov. Tamtéž, s. 87. BRNO

30 ŠEDESÁTÁ LÉTA V ČESKOSLOVENSKU Od roku 1968 se stále výrazněji prosazovala elegantní móda. Ideálem se stala upravená, nalíčená žena s přirozeně vlnitými vlasy. Souběžně s elegantním stylem však nadále pokračoval i styl mladých, který zahrnoval minisukně a volnější sportovní styl. 60 Ke konci šedesátých let se ke slovu hlásila móda unisex. Dámská móda se přiblížila pánské poté, co se začaly nosit kostýmy a vesty doplněné halenkou a kravatou. 60 Srov. HLAVÁČKOVÁ, Konstantina. Česká móda : Zrcadlo doby. 1. vyd. Praha: Olympia, 2000, s. 87. BRNO

31 ŠEDESÁTÁ LÉTA V ČESKOSLOVENSKU 3.2 ČESKOSLOVENSKÁ ŽENA Účesy a líčení bylo v mnohém podobné jako v ostatních zemích. Počátkem šedesátých let přišly do módy natupírované vyčesané vlasy. Účes se často doplňoval barevnou čelenkou nebo šátkem. Některé odvážnější ženy, které chtěly docílit skutečně velkého objemného účesu, používaly jako vycpávku do vlasů housku nebo obyčejnou drátěnku. Byl to levný způsob, jak dosáhnout požadovaného obejmu. Některé ženy navíc nemají tak husté vlasy, aby se jim podařilo dosáhnout kýženého vzhledu pouhým natupírováním vlasů. V polovině šedesátých let přestaly být natupírované účesy moderní a nahradily je hladké účesy se zakulaceným nebo špičatým tvarem. 61 Po roce 1967 se účesová móda zmítala mezi dvěma extrémy. Londýnský kadeřník Vidal Sassoon byl zastáncem geometrického střihu, americký kadeřník Kenneth naopak doporučoval dlouhé mohutné účesy. Pokud se žena nemohla rozhodnout, řešila to většinou za pomoci příčesků a paruk. Dlouhé vlasy se však převážně doporučovaly pouze na večer. 62 Obrázek 12: Vidal Sassoon- geometrický střih 61 Srov. HLAVÁČKOVÁ, Konstantina. Česká móda : Zrcadlo doby. 1. vyd. Praha: Olympia, 2000, s Srov. Tamtéž, s. 87. BRNO

32 ŠEDESÁTÁ LÉTA V ČESKOSLOVENSKU Čím blíže bylo konci šedesátých let, tím více se do módy vracela elegance a ženskost. Nový elegantní styl se však promítl i do vlasové módy. Vlasy se mohly nosit krátké i dlouhé. A to jak rovné, tak i zvlněné po celé délce. Zvlněné vlasy s lokýnky a prstýnky se staly největším hitem však až o rok později. Vedle toho byly dále oblíbené účesy inspirované 30. léty, pro které je příznačná výrazná vlna, kterou měly ženy většinou na ofině. 63 Když se zaměříme na líčení, i zde najdeme společné prvky s jinými zeměmi. Rozdíl je v tom, že československé ženy většinou neměly takové možnosti jako ženy v Londýně či Paříži. Musely proto často improvizovat. Z toho co jsem dříve uvedla je patrné, že v šedesátých letech se make-upem rozhodně nešetřilo. Ba právě naopak. Především výrazné líčení očí bylo důležitým prvkem, který neodmyslitelně patřil k tehdejší image. V padesátých letech se v Československu příliš nekladl důraz na ženskou krásu. Politickým ideálem bylo, že všichni lidé by si měli být rovni. V šedesátých letech došlo k uvolňování a zlepšení situace v módním i kosmetickém průmyslu. Ženy měly více možností než dříve, ale i přesto se často stávalo, že kosmetiky byl nedostatek. Ženy proto stále častěji šahaly k vlastnímu řešení. Maskérka československé televize, Jiřina Kozlová, se k dané problematice vyjádřila takto:,,speciálně šedesátá léta se vyznačovala tím, že se líčily velmi výrazné oči štětcem. Ale protože nebylo moc přípravků na líčení, používal se i krém na boty, který byl jemný. 64 Krém na boty se tehdy používal jako oční linky nebo jako řasenka. 65 Významným počinem byl vznik kosmetické značky Dermacol, která je dodnes uznávaná a patří mezi nejprodávanější výrobce kosmetiky. Nová značka vznikla díky spolupráci Filmového studia Barrandov a Ústavu kosmetiky. V roce 1969 byla dokonce prodána Licence na krycí make-up do Hollywoodu. 66 V Československu byl jeden z mála kosmetických salónů Ústav kosmetiky, kam ženy mohly zajít na odstranění nežádoucích chloupků a na kosmetické ošetření. 67 Ženy tento ústav navštěvovaly nejčastěji za účelem odstranění chloupků na bradě nebo nad horním rtem, protože jak je všeobecně známo, na odstranění chloupků z podpaží či na nohách, se tehdy příliš nedbalo. Ne, že by ženy o sebe nedbaly, ale nevyžadovalo se to tolik jako dnes. 63 Srov. HLAVÁČKOVÁ, Konstantina. Česká móda : Zrcadlo doby. 1. vyd. Praha: Olympia, 2000, s VOJTĚCHOVÁ, Aneta. Kosmetika: krém na boty a Pitralon. Kult!: 60., 70., 80. léta, 2011, č. 4, s Srov. VOJTĚCHOVÁ, Aneta. Kosmetika: krém na boty a Pitralon. Kult!: 60., 70., 80. léta, 2011, č. 4, s Srov. Tamtéž, s Srov. Tamtéž, s. 88. BRNO

33 ŠEDESÁTÁ LÉTA V ČESKOSLOVENSKU Trendy v líčení u nás byly podobné jako ve světě. Základním prvkem líčení byly výrazné oči, které se zvýrazňovaly silnou černou linkou a často také nalepovacími řasami. Ke zvýraznění očí se také používaly barevné oční stíny, především světle zelené či fialkové. Rty zůstávaly přirozené. Líčení se proměnilo v roce 1968 spolu s novými vlasovými trendy. K romantickým vlnitým vlasům se nosilo líčení, které zdůrazňovalo ženskost. Oční víčka byla jemně stínová a rty se líčily pastelovými rtěnkami. Dior dále doporučoval vyholené obočí dokreslené tužkou a rty nalíčené rudou rtěnkou, jako tomu bylo ve třicátých letech Srov. HLAVÁČKOVÁ, Konstantina. Česká móda : Zrcadlo doby. 1. vyd. Praha: Olympia, 2000, s. 88. BRNO

34 MÓDNÍ ILUSTRACE: INSPIRACE ŠEDESÁTÝMI LÉTY 4 MÓDNÍ ILUSTRACE: INSPIRACE ŠEDESÁTÝMI LÉTY Praktickou částí bakalářské práce jsou módní ilustrace, u nichž jsem se nechala inspirovat módou a atmosférou šedesátých let dvacátého století. Šedesátá léta jsem si vybrala, protože významně přispěla k dnešní podobě oblékání, a proto je považuji za významný mezník ve vývoji módy. Zároveň mě dané období nadchlo svou volností a mísením nejrůznějších stylů. 4.1 ILUSTRACE Mým cílem nebylo za pomoci ilustrací zdokumentovat dané období, ale využít některé výrazné prvky a hravě je zakomponovat do své práce. Při tvorbě jsem se nechala inspirovat starými časopisy Žena a móda a Pramo. Listovala jsem v časopisech a sledovala, jakou podobu měly tehdejší módní fotografie. Díky tomu jsem zjistila, co se nejvíce nosilo a jak vypadaly tehdejší modelky. Jako zdroj inspirace mi sloužily také dobové fotografie, které byly k nalezení na internetu, a hudba šedesátých let. Stejně jako v módě, i v mé práci se mísí nejrůznější styly. Od elegantního až po uvolněný styl hippies. Moji pozornost nejvíce upoutalo líčení, účesy a doplňky. To je patrné i v mých ilustracích, protože většina z nich se soustřeďuje na ženskou tvář. Při tvorbě ilustrací jsem se rozhodla experimentovat s různými technikami. Kombinovala jsem akvarel s kresbou a také s koláží. Výjimečně jsem použila i akrylové barvy, které mají odlišnou konzistenci a jsou tedy kontrastem k dalším využitým technikám. Při kresbě jsem využívala především měkké tužky B7 a B8, uhel, akvarelové pastelky, propisovač, fixy a tuž. Chuť experimentovat vychází nejspíš z mého vnímání šedesátých let, které považuji za období plné nových nápadů a experimentů. Ilustrace jsou vytvořeny na akvarelovém papíře, který jsem zařízla do formátu o rozměrech: 20 x 21 cm. BRNO