Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy III. MATERIÁL PRO SCHŮZI VLÁDY

Transkript

1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy III. MATERIÁL PRO SCHŮZI VLÁDY Dne nabyl účinnosti (s výjimkou některých ustanovení, která nabyla účinnosti dnem vyhlášení) zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání). Tento zákon představuje významnou změnu v oblasti získávání kvalifikací, které je dle tohoto zákona možné získávat i mimo školní prostředí. Národní soustava kvalifikací Základním nástrojem ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání je Národní soustava kvalifikací, registr všech kvalifikací potvrzovaných, rozlišovaných a uznávaných na území České republiky, která je stanovena zákonem č. 179/2006 Sb., který také definuje, co je jejím obsahem, jak a kým jsou kvalifikace vytvářeny a schvalovány, podle jakých pravidel probíhá ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a který dále také mimo jiné stanovuje způsoby, jak lze prostřednictvím těchto kvalifikací dospět ke stupni vzdělání ve smyslu školského zákona. NSK je v současnosti v procesu tvorby a je naplňována úplnými profesními kvalifikacemi (dále jen ÚPK ) a profesními kvalifikacemi (dále jen PK ) - Úplnou profesní kvalifikaci zákon definuje jako odbornou způsobilost fyzické osoby vykonávat řádně všechny pracovní činnosti v určitém povolání (např. cukrář, kadeřník, instalatér, ekonom, strojírenský technik aj.). - Profesní kvalifikaci potom definuje jako způsobilost fyzické osoby vykonávat řádně určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností v určitém povolání. Tyto soubory činností jsou zpravidla užší než povolání a podstatné pro ně je, že ve svém celku umožňují určité profesní uplatnění (např. montáž nábytku, montáž výtahů, výroba čalouněných sedadel, sportovní masáž, vazba a aranžování květin, příprava studené kuchyně, výroba zmrzliny aj.). Každá profesní kvalifikace se skládá z kvalifikačního a hodnotícího standardu popisujícího kritéria a kompetence, které je nutné během zkoušky ověřit, resp. prokázat jejich osvojení.: Kvalifikační standard (KS) je zákonem definován jako strukturovaný popis odborné způsobilosti fyzické osoby pro řádný výkon určité pracovní činnosti nebo souboru pracovních činností v určitém povolání. Hodnotící standard (HS) je zákonem definován jako soubor kritérií a organizačních a metodických postupů stanovených pro ověřování dosažení odborné způsobilosti vykovávat řádně určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností v určitém povolání. Standardy aktuálně připravuje 29 sektorových rad: Sektorová rada pro zemědělství Sektorová rada pro lesní a vodní hospodářství a životní prostředí Sektorová rada pro potravinářství a krmivářství Sektorová rada pro těžbu a úpravu nerostných surovin Sektorová rada pro textilní, oděvní a kožedělný průmysl Sektorová rada pro dřevozpracující a papírenský průmysl Sektorová rada pro sklo, keramiku a zpracování minerálů Sektorová rada pro chemii Sektorová rada pro strojírenství - 1 -

2 Sektorová rada pro hutnictví, slévárenství a kovárenství Sektorová rada pro energetiku Sektorová rada pro stavebnictví Sektorová rada pro dopravu, logistiku, poštovní a doručovací služby Sektorová rada pro obchod a marketing Sektorová rada pro pohostinství, gastronomii a cestovní ruch Sektorová rada pro polygrafii, média a informační služby Sektorová rada pro bezpečnost a ochranu osob a majetku a bezpečnost práce Sektorová rada pro osobní služby Sektorová rada pro ostatní služby Sektorová rada pro management a administrativu Sektorová rada pro bankovnictví, pojišťovnictví a finanční služby Sektorová rada pro informační technologie a telekomunikace Sektorová rada pro řemesla a umělecká řemesla Sektorová rada pro vyhrazená zařízení Sektorová rada pro elektrotechniku Sektorová rada pro veřejné služby a správu Sektorová rada pro kulturu Sektorová rada pro justici Sektorová rada pro ozbrojené složky. Po schválení standardů v příslušné sektorové radě jsou standardy zasílány ke schválení autorizujícímu orgánu, do jehož gesce tyto profesní kvalifikace spadají. Gesce jsou rozděleny přílohou zákona č. 179/2006 Sb. na základě rozdělení gescí v rámci kompetenčního zákona. V současnosti funguje 7 aktivních autorizujících orgánů Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ostatní ministerstva a Česká národní banka jsou zatím z hlediska zákona č. 179/2006 Sb. neaktivní, neboť nemají schválenu žádnou profesní kvalifikaci. Nicméně i tyto ústřední správní orgány budou postupně vtaženy do systému uznávání výsledků dalšího vzdělávání, resp. do tvorby NSK. Po schválení PK autorizujícím orgánem jsou standardy zaslány na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), neboť MŠMT je na základě zákona č. 179/2006 Sb. příslušné finálně schvalovat kvalifikační a hodnotící standardy profesních kvalifikací. Po schválení standardů PK na MŠMT jsou zveřejněny na stránkách NSK. V plánu je do konce projektu NSK2, tedy do roku 2015, vytvořit cca 800 profesních kvalifikací, a to primárně do úrovně ISCED 3C 1, resp. úrovně 4 EQF 2, nicméně mohou vznikat i profesní PK na vyšší úrovni. 1 Označení ISCED (International Standard Classification of Education) je mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání. Úroveň ISCED 3 (vyšší sekundární v ČR vyšší ročníky gymnázií, střední odborné školy, střední odborná učiliště). Úroveň ISCED 4 zahrnuje programy, které jsou z mezinárodního pohledu hraniční mezi vyšším sekundárním a postsekundárním vzděláváním. 2 EQF European Qualifications Framework Evropský rámec kvalifikací je referenční soustava, která srovnává úrovně kvalifikací v různých systémech kvalifikací. Vymezení kvalifikačních úrovní v NSK, včetně charakteristik jednotlivých úrovní a jejich vztah k EQF byl projednán v PV pod č. j / Úroveň 4 EQF odpovídá střednímu vzdělání s maturitní zkouškou

3 Východiskem pro strukturu NSK je na základě 2 písm. c) Národní soustava povolání 3 - katalog, který odráží reálnou situaci na národním trhu práce a který podrobně popisuje požadavky na výkon jednotlivých povolání. Systém uznávání založený na Národní soustavě kvalifikací a zákoně č. 179/2006 Sb. umožňuje každému, kdo má zájem, nechat si při zkoušce před tzv. autorizovanou osobu ověřit dle daného hodnotícího standardu nabyté odborné způsobilosti a dovednosti. Na základě tohoto ověření získává zájemce Osvědčení o získání profesní kvalifikace, které má celonárodní platnost, legislativně upravenou a uznatelnou jak v rámci počátečního vzdělávání, tak např. popsanou zákonem č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, jako kvalifikační předpoklad pro získání oprávnění např. pro řemeslné živnosti. Existuje-li v daném oboru schválená profesní kvalifikace, musí být také rekvalifikační vzdělávání zakončeno zkouškou dle zákona č. 179/2006 Sb. Aktuální nastavení NSK Systém uznávání výsledků dalšího vzdělávání založený na zákoně č. 179/2006 Sb. a vytvářené NSK s sebou přináší řadu výhod. Pozitivem je bezesporu především samotný princip zákona, který umožňuje si nechat uznat své znalosti a dovednosti, a to bez ohledu na to, jakým způsobem je člověk získal. Jedná se o státem podporovaný a garantovaný systém, jehož cílem je umožnit každému na základě složení standardizované zkoušky nechat si ověřit a uznat svou kvalifikaci a získat státem uznávaný certifikát - osvědčení, že člověk aktuálními potřebnými znalostmi a dovednostmi disponuje. Více informací lze též získat na stránkách MŠMT ( Bez nutnosti jít znovu do školy tak člověk může získat na národní úrovni státem uznávaný certifikát prokazující, že člověk má dovednosti a znalosti, které jsou aktuálně potřena na pracovním trhu. S tím souvisí i další výhoda systému uznávání založeném na NSK, jíž je flexibilita celého systému, pokud se změní kvalifikační požadavky pro výkon nějakého povolání je relativně snadné a v řádu měsíců uskutečnitelné změnit standardy a nechat je opětovně schválit. NSK tak bude stále obsahovat aktuální a trhem práce požadované kvalifikace. Tento systém také umožňuje každému, kdo si z tzv. skládajících profesních kvalifikací složí úplnou profesní kvalifikaci, aby si v kterékoliv škole, jež má příslušný obor vzdělání vztahující se k dané ÚPK zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení, požádal na základě 113c zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) o složení závěrečné zkoušky a získal výuční list. Jde tedy o propojení s počátečním vzděláním a větší otevření vzdělávacího systému, kdy si člověk složením zkoušek PK může nahradit školní docházku a bude připuštěn ke sloužení závěrečné či maturitní zkoušky. V následujícím období se Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zaměří zejména na zvýšení informovanosti nejen široké veřejnosti, ale také zaměstnavatelů či personalistů, s cílem seznámení všech potencionálních uživatelů s principy a výhodami celého systému a tím k jeho vyšší využitelnosti. Cílem je také zajistit vyšší míru povědomí o zákonu č. 179/2006 Sb. a NSK ze strany některých ústředních správních orgánů (neaktivní autorizující orgány) a dalších složek státní správy (pobočky úřadu práce, živnostenské úřady atd.). 3 Národní soustava povolání (NSP) vzniká jako soustavně rozvíjený a na internetu všem dostupný katalog, který obsahuje především popis podrobných požadavků na vykonavatele práce ve formě obecných a odborných kompetencí. Základním zdrojem pro zpracování těchto informací je práce sektorových rad

4 Propojení rekvalifikací s NSK Na základě zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, akredituje MŠMT rekvalifikační programy, které jsou se systémem NSK propojeny. K propojení došlo v roce 2009, a to na základě vyhlášky MŠMT č. 176/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsob jeho ukončení. Dle 3 této vyhlášky, je každá rekvalifikace, pokud již pro danou oblast existuje profesní kvalifikace, zakončena právě zkouškou profesní kvalifikace. Rekvalifikační kurzy jsou akreditovány tak, aby připravovaly na zkoušky profesních kvalifikací, a jejich obsah tedy musí být v souladu s hodnotícím standardem konkrétní profesní kvalifikace. Níže je uveden graf, který zobrazuje počty žádostí o akreditaci rekvalifikačních programů v jednotlivých měsících. Z grafu je patrné, že od doby propojení rekvalifikací s NSK došlo k razantnímu nárůstu žádostí o akreditaci. Propojení živností s NSK MŠMT ve spolupráci s MPO zajišťuje návaznost profesních kvalifikací získaných v režimu zákona č. 179/2006 Sb. na kvalifikační požadavky pro získání živnostenského oprávnění dle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Toto vzájemné provázání již bylo legislativně upraveno pro řemeslné živnosti. V souvislosti s připravovanou novelou zákona č. 179/2006 Sb. probíhají jednání s odborem živností MPO ohledně provázání profesních kvalifikací s vázanými a koncesovanými živnostmi. Propojení NSK s dalšími kvalifikačními systémy Do doby schválení zákona č. 179/2006 Sb. vznikala v různých oblastech ekonomické činnosti celá řada právních předpisů, které byly vytvářeny zejména v těch oblastech, kde pro výkon určitých povolání bylo nutné normovat kvalifikační předpoklady. Důvodem bylo jak nezbytné zajištění odbornosti (např. vyhláška o odborné způsobilosti v elektrotechnice) nebo např. zajištění bezpečnosti při výkonu některých povolání (nařízení vlády o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích). Vzhledem k tomu, že neexistoval zákon, který by tyto kvalifikační předpoklady pro jednotlivá povolání mohl zastřešit a vymezit do jisté míry společná pravidla, vznikaly jednotlivé právní předpisy dle aktuálních požadavků s různými pravidly pro ověřování odborných způsobilostí a s různou mírou kontroly procesů. V mnoha případech již tyto systémy z dnešního pohledu postrádají celou řadu kvalitativních prvků, zejména zacílení na kontrolu výstupů, tedy skutečně dosažených a ověřitelných odborných způsobilostí. Zákon č. 179/2006 Sb. vymezuje svou působnost v 1 odst. 2 následovně: 2) Ustanovení zvláštních právních předpisů upravující vzdělávání, hodnocení a ověřování výsledků vzdělávání, profesní přípravu nebo podmínky způsobilosti a hodnocení a uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti pro zahájení závislé nebo nezávislé regulované činnosti a pro její výkon na území České republiky nejsou tímto zákonem dotčena. Z citovaného odstavce vyplývá, že zákon ponechal existenci dosavadních právních předpisů upravujících hodnocení výsledků dalšího vzdělávání, nicméně vytvořil rámcové prostředí, které umožňuje univerzální využití principů zákona pro ověřování a uznávání odborných způsobilostí v rámci všech kvalifikací, které jsou součástí Národní soustavy kvalifikací

5 Existence zákonů upravujících získávání a ověřování kvalifikací mimo školský systém byla pochopitelná do doby, než byl přijat zákon č. 179/2006 Sb. V současné době již existuje praxe, kdy některá ministerstva využívající možnosti zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání rozšiřují možnosti tohoto zákona tak, že buď provazují své specifické právní předpisy se zákonem č. 179/2006 Sb., nebo přímo ruší některé právní předpisy a přecházejí na společný princip stanovený zákonem č. 179/2006 Sb. Jedná se například o: metodický pokyn Ministerstva zemědělství č.j / ze dne k posuzování minimální zemědělské kvalifikace kvalifikační předpoklad pro činnost Horská služba; dnes je naplňován přes systém zkoušek a kvalifikací popsaných v NSK a zákoně č. 179/2006 Sb., místo původních kvalifikačních zkoušek, stejně jako Průvodce ČR (gesce MMR), jednání vedená ohledně provázání zák. č. 179/2006 Sb. s Českou poštou a MPO, dále s MŽP ohledně profese Strážce přírody (ve vazbě na zákon č. 114/1992 Sb.) provázání legislativy u kvalifikace Chůva pro děti v rámci návrhu věcného záměru zákona o dětské skupině (zákon upravující služby péče o děti, MPSV) zrušení vyhlášky pro výkon profese Strážný a její plné nahrazení zákonem č. 179/2006 Sb. (gesce MV) V řadě případů však naopak vznikají nové právní předpisy upravující kvalifikační předpoklady pro výkon některých povolání včetně získávání těchto kvalifikací. Tyto právní předpisy zbytečně vytvářejí duplicitní systém, který nevyužívá potenciálu zákona č. 179/2006 Sb. V mnoha případech jsou tak nadbytečně zřizovány akreditační komise a vznikají rozdílné systémy zkoušení s různou mírou důrazu na kvalitu. Důsledkem je větší roztříštěnost v systému získávání profesních kvalifikací, vyšší náklady na zabezpečení mnoha různých systémů ověřování odborných způsobilostí a nepřehlednost pro veřejnost, která se chce vzdělávat a získávat doklad o vzdělání. Jedná se například o následující právní předpisy: Vyhláška č. 215/2012 Sb., o odborné způsobilosti pro distribuci některých produktů na finančním trhu (dle 170 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření (dále jen zákon ), k provedení 84 odst. 4 a 86 odst. 2 a 8 zákona) Vyhláška č. 511/2002 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků (dle 42 k provedení 33 odst. 1 zákona č.312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů) Vyhláška č. 277/2012 Sb., o zkouškách a odměně mediátora (dle 24 odst. 2 zákona č. 202/2012 Sb., o mediaci a o změně některých zákonů (zákon o mediaci), k provedení 10 odst. 3 a 23 odst. 8 zákona o mediaci). Aktuální stav implementace NSK Implementace zákona č. 179/2006 Sb. se rozvíjí velmi dynamicky, zapojena je přibližně polovina ministerstev, s většinou ostatních probíhají jednání a jsou zvány k tvorbě profesních kvalifikací, které budou v blízké budoucnosti spadat do jejich gesce. V roce 2012 jsou pokryta všechna odvětví v rámci činnosti 29 sektorových rad

6 K 31. srpnu 2012 byl celkový počet schválených profesních kvalifikací v Národní soustavě kvalifikací 347. V České republice bylo k témuž datu 2548 autorizací tzv. autorizovaných osob, které mají oprávnění zkoušet dle pravidel zákona č. 179/2006 Sb. Nejvíce profesních kvalifikací (PK) ve své gesci, a to více než polovinu ze všech aktuálně schválených, má MPO. Nejvíce realizovaných zkoušek má MV, neboť u kvalifikací Strážný a Detektiv koncipient se podařilo propojením NSK s živnostenským zákonem tyto dvě výše uvedené kvalifikace začlenit jako jednu z variant podmínek pro vykonávání koncesované živnosti Ostraha osob a majetku a Služby soukromých detektivů

7 O stále rostoucím zájmu občanů získat celostátně uznávaný kvalifikační doklad svědčí fakt, že ke konci června 2012 dosáhl celkový počet realizovaných zkoušek čísla Shrnutí přínosů vyplývajících ze zákona č. 179/2006 Sb. a z Národní soustavy kvalifikací Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, nabízí: jasně legislativně popsaný univerzální systém ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání celostátně platné osvědčení o profesní kvalifikaci s jednoznačně definovaným vztahem do počátečního vzdělávání (uznatelný doklad o předchozím vzdělání), vztahem k rekvalifikačnímu vzdělávání, které musí být zakončeno zkouškou dle zákona č. 179/2006 Sb., a vztahem k živnostenskému zákonu (profesní kvalifikace jako jedna z variant kvalifikačních předpokladů pro získání živnostenského oprávnění) zajištění koordinace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a ponechání dostatečných kompetencí jednotlivým ministerstvům, do jejichž gesce dané kvalifikace spadají (viz příloha č.1), a to ve formě schvalování finální podoby profesních kvalifikací, udělování autorizací autorizovaným osobám (pověřeným provádět zkoušky z profesní kvalifikace) nebo kontroly nad průběhem zkoušek činnost sektorových rad, ve kterých jsou zástupci střešních zaměstnavatelů, profesních sdružení, odborníků daných oborů a odborníků na lidské zdroje, za účelem tvorby profesních kvalifikací. informační systém pro evidenci osvědčení, zkoušek, autorizovaných osob atd. webové stránky které zveřejňují Národní soustavu kvalifikací se všemi nezbytnými standardy pro ověření odborných způsobilostí. Při využívání střešního zákona umožňujícího ověřovat a uznávat výsledky dalšího vzdělávání a vydávat tak zájemcům osvědčení o profesní kvalifikaci s celostátní platností a přesahem do související legislativy je dosaženo zejména: - 7 -

8 Závěr značné snížení administrativní zátěže ministerstev, společně kladenému důrazu na kvalitu a transparentnost při prokazování odborných způsobilostí pro výkon jednotlivých povolání, výrazné snížení požadavků na státní rozpočet, jelikož systém nabízí relativně snadné, nenákladné a personálně relativně nenáročné zabezpečení celého procesu ověřování, snížení tvorby nové legislativy, v mnoha případech duplicitní, zavedení univerzálního systému, ve kterém se snadno orientuje jedinec, který chce získat kvalifikaci pro uplatnění na trhu práce, zpružnění úpravy obsahů kvalifikačních požadavků pro výkon jednotlivých povolání (odpadá nutnost upravovat vyhlášky a zákony, zasílat změny do mezirezortních připomínkových řízení a do legislativní rady vlády) zjednodušení prostoru získávání kvalifikací jak pro zájemce o kvalifikace, tak například pro Úřady práce, Živnostenské úřady a pro zaměstnavatele. výrazné posílení zaměstnavatelské sféry do formulování požadavků na obsahy jednotlivých kvalifikací a tím propojení sféry vzdělání se světem práce zavedení nového principu do personálního řízení podniků, které začínají poptávat zaměstnance s profesními kvalifikacemi a učí se využívat výhody Národní soustavy kvalifikací. Principy zákona se jeví po 5 letech jeho implementace jako velmi životaschopné, do systému jsou zapojeny desítky tisíc obyvatel ČR, většina ministerstev v roli Autorizujících orgánů, vzdělávacích institucí, zaměstnavatelů, profesních komor, škol a dalších institucí. Vzhledem k tomu, že se jedná o univerzální systém, který lze aplikovat na jakékoli získávané kvalifikace v České republice, je žádoucí postupně pracovat na začleňování jednotlivých právních předpisů pod zastřešující zákon č. 179/2006 Sb., jelikož od doby jeho schválení již v řadě případů není důvod k existenci celé řady právních předpisů vymezujících dílčí oblasti kvalifikací. Kromě sjednocení důrazu na kvalitu, zejména na kvalitu na výstupu, bude mít sladění legislativy i význam pro zjednodušení právního prostředí, snížení množství právních předpisů a snížení administrativní zátěže jak pro uživatele, tak pro jednotlivá ministerstva. Variantou využití potenciálu zákona č. 179/2006 Sb., je také využití odkazů jiných právních předpisů na tento zákon v oblasti upravujících získávání kvalifikací. Je nanejvýš smysluplné, aby nevznikaly duplicitně nové návrhy specifických předpisů, které s různými odchylkami popisují totéž, co střešní zákon pro uznávání výsledků dalšího vzdělávání (č. 179/2006 Sb.), tedy získávání profesních kvalifikací mimo systém škol. Je proto žádoucí využít existující střešní zákon v plném rozsahu, včetně Národní soustavy kvalifikací, činnosti sektorových rad a informačního systému shodného pro všechna ministerstva, která jsou ze zákona autorizujícím orgánem. Navrhuje se tedy uložit členům vlády, aby při předkládání právních předpisů upravujících oblasti kvalifikací, kvalifikačních předpokladů pro výkon povolání či ověřování a zkoušky kvalifikační způsobilosti zohledňovali existenci Národní soustavy kvalifikací a zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Realizace Usnesení vlády si nevyžádá žádné nároky na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty, naopak aplikace představuje výrazné snížení administrativních a personálních nákladů jednotlivých ministerstev, snížení potřeby zpracovávat legislativní předpisy a snížení počtu akreditačních komisí ministerstev. Usnesení nepředstavuje žádné finanční nároky na podnikatelské subjekty. Předkládaný návrh usnesení vlády neobsahuje ustanovení, která by narušovala rovnost mužů a žen ve společnosti

9 Příloha č. 1 rozdělení gescí v oblasti kvalifikací viz příloha zákona č. 179/2006 Sb. Příslušnost ústředních správních úřad ů k autorizaci pro povolání ústřední správní úřad příslušnost k autorizaci pro povolání v oblasti Ministerstvo dopravy dopravy a jejího uskutečňování Ministerstvo financí finančního hospodaření, cen, finanční kontroly a auditu, účetnictví, daňového poradenství, hospodaření s majetkem státu, pojišťovnictví Česká národní banka bankovnictví Ministerstvo elektronických komunikací a poštovních průmyslu a obchodu služeb Ministerstvo informačních a komunikačních technologií vnitra s výjimkou elektronických komunikací Ministerstvo kultury umění, kulturn ě výchovné činnosti, péče o kulturní památky, církví a náboženských společností, tisku a jiných informačních prostředk ů, autorského zákona, výroby a obchodu v oblasti kultury Ministerstvo obrany zabezpečování obrany České republiky, civilní ochrany Ministerstvo práce pracovněprávních vztah ů, a sociálních věcí bezpečnosti práce, zaměstnanosti a rekvalifikace, důchodového zabezpečení, sociální péče, péče o rodinu a děti, péče o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc Ministerstvo pro místní rozvoj domovního a bytového fondu, územního plánování a stavebního řádu, investiční politiky, cestovního ruchu, pohřebnictví Ministerstvo průmyslu a obchodu využívání nerostného bohatství, energetiky, teplárenství, plynárenství, těžby, úpravy a zušlechťování ropy a zemního plynu, tuhých paliv, radioaktivních surovin, rud a nerud, hutnictví, strojírenství, elektrotechniky a elektroniky, průmyslu chemického a zpracování ropy, gumárenského a plastikářského, skla a keramiky, textilního a oděvního, kožedělného a polygrafického, papíru a celulózy a dřevozpracujícího a pro výrobu stavebních hmot, stavební výrobu, zdravotnickou výrobu, sběrné suroviny a kovový odpad, vnitřního obchodu, zahraničního obchodu, technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, průmyslového výzkumu, rozvoje techniky a technologií, puncovnictví a zkoušení drahých kovů - 9 -

10 Ministerstvo spravedlnosti soud ů a státních zastupitelství, vězeňství, probace a mediace Ministerstvo školství, mládeže činnosti škol a školských zařízení a tělovýchovy zařazených ve školském rejstříku, vysokých škol, vědy, výzkumu a vývoje, státní péče o děti, mládež, tělesnou výchovu, sport, turistiku a sportovní reprezentaci státu Ministerstvo vnitra veřejného pořádku, vnitřního pořádku a bezpečnosti, včetně dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu, evidence obyvatel, archivnictví a spisové služby, zbraní a střeliva, požární ochrany, pobytu cizinc ů a uprchlík ů, krizového řízení, civilního nouzového plánování, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému, správního řízení, správního trestání, Policie České republiky, územních orgán ů státní správy Ministerstvo zahraničních věcí zahraniční politiky a diplomatických služeb Ministerstvo zdravotnictví zdravotní péče, ochrany veřejného zdraví, zdravotnické vědeckovýzkumné činnosti, vyhledávání, ochrany a využívání přírodních léčivých zdroj ů, přírodních léčebných lázní a zdroj ů přírodních minerálních vod, léčiv a prostředků zdravotnické techniky pro prevenci, diagnostiku a léčení lidí, zdravotního pojištění a zdravotnického informačního systému Ministerstvo zemědělství zemědělství (s výjimkou ochrany zemědělského půdního fondu), vodního hospodářství (s výjimkou ochrany přirozené akumulace vod), ochrany vodních zdroj ů a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod, potravinářského průmyslu, les ů, myslivosti a rybářství (s výjimkou území národních park ů), komoditních burz, které organizují obchody se zbožím pocházejícím ze zemědělské a lesní výroby, včetn ě výrobků vzniklých jeho zpracováním, veterinární správy, kontroly a zkušebnictví pro oblasti zemědělství, plemenářství, veterinární péče, rostlinolékařské péče, péče o potraviny, péče o ochranu zvířat proti týrání a pro ochranu práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat

11 Ministerstvo životního životního prostředí, ochrany prostředí přirozené akumulace vod, ochrany vodních zdroj ů a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod, ochrany ovzduší, ochrany přírody a krajiny, provozování zoologických zahrad, ochrany zemědělského půdního fondu, výkonu státní geologické služby, ochrany horninového prostředí, včetn ě ochrany nerostných zdrojů a podzemních vod, geologických prací a ekologického dohledu nad těžbou, odpadovým hospodářstvím, myslivosti, rybářství a lesního hospodářství v národních parcích, zabezpečení jednotného informačního systému o životním prostředí, včetn ě plošného monitoringu, hydrometeorologie