Mokřady patří k nejvíce ohroženým ekosystémům na Zemi
|
|
|
- Viktor Zeman
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Mokřady patří k nejvíce ohroženým ekosystémům na Zemi Martina Eiseltová Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. eiseltova@vurv.cz J. Ševčík
2 Úbytek a degradace mokřadů Úbytek mokřadů se celosvětově odhaduje na %, v některých oblastech od roku 1700 dosáhly ztráty mokřadů i více než 80%; přičemž za posledních sto let byly ztráty mokřadů téměř čtyřikrát větší než za celou lidskou historii (Davidson 2014) Úbytek a degradace mokřadů jsou především důsledkem rozvoje zemědělství (Millennium Ecosystem Assessment 2005) Rozvoj a intenzifikace zemědělství vede k: - odvodňování, vysoušení a zavážení mokřadů - rostoucím odběrům vody na zavlažování - nadměrnému přísunu živin a toxických látek do mokřadů - nadměrné exploataci mokřadů
3 Mokřady a zemědělství Po tisíciletí využíval člověk mokřady (a jejich úrodnou půdu) k zemědělské produkci Pravidelné záplavy říčních niv Nil, Eufrat, Tigris, Indus Zavlažovací systémy Vyčerpání a zasolení půdy Sumer a Mezopotámie Rybolov Rýn Regulace řeky a zamezení rozlivům do nivy, znečištění vody, výstavba hydroelektráren Horní Rýn Úpadek rybolovu
4 Mokřady ustupují zemědělské produkci (příklady z ČR) Prameniště 90 % (1, 1 mil. ha) odvodněno Slatiniště Říční toky a nivy Těžba rašeliny na přípravu zahradnických substrátů Upraveno 36 tis. km toků (40 %), délka toků zkrácena o 1/3; pokles hladiny podzemní vody o 1 1,5 m
5 Úbytek mokřadů v ČR (Richter & Skaloš 2016) Pokles rozlohy mokřadů z 9,6 % na 0,09 % Výskyt mokřadů: 1843: 89 % mokré louky, 9 % mokré louky s dřevinami, 2 % bažiny a močály (Císařské povinné otisky stabilního katastru) 2015: 28 % mokré louky, 24 % mokré louky s dřevinami, 48 % bažiny a močály (databáze DIBAVOD) Sledované území nížiny a pahorkatiny do 400 m n.m. o souhrnné rozloze 600 km²
6 Krajinný pokryv - Evropa Source: OECD Green Growth Strategy Synthesis Report
7 Intenzifikace zemědělství Tillman et al. (2002) Nature 418,
8 Vývoj aplikace hnojiv v ČR (čistých živin v kg/ha zemědělské půdy) N (in mineral form) P2O5 (in mineral form) K2O (in mineral form) N (in organic form) P2O5 (in organic form) K2O (in organic form) Zdroj dat: MZE 2014, ČSÚ 2012, VÚRV, v.v.vi. 2016
9 Efektivita využití živin plodinami Za posledních 40 let se zdvojnásobila produkce obilnin na ha, ale efektivita využití dodaných živin 2-3x poklesla
10 Ekosystémové služby agroekosystémy vs. přirozené ekosystémy Zásobovací ekosystémové služby Regulační a podpůrné ekosystémové služby Kulturní ekosystémové služby Zdroj: Gordon, L. J. et al Agricultural Water Management 97:
11 Foto: Jan Vopravil Intenzifikace zemědělství Průzkum půd v ČR ( ) podmáčené půdy: ha (19 % zemědělské půdy) odvodněno: ha (25,3 % zemědělské půdy) Dopady Vodní eroze (ohroženo 40%) Větrná eroze (ohroženo 10%) Pokles půdní organické hmoty Narušena půdní struktura včetně utužení půdy Zranitelnost utužením u ca. 33 % půd Zranitelnost acidifikací u ca. 70 % půd Snížená retence vody v půdě Zvýšený odnos živin a polutantů Zdroj: VÚMOP; Zelená zpráva MZE 2015
12 vodní prostředí krátký koloběh vody malé kolísání vodní hladiny limitace prostorem pobřežní zóna vysoká diverzita prostředí; vysoká retence živin, limitace živinami v prostředí nasyceném vodou jsou teploty méně rozkolísané suchozemské prostředí Rostliny kontrolují koloběh vody a živin vysoký obsah humusu na koloběhu živin se z velké části podílí perifyton; malá sedimentace odtok vody při povrchu půdy malé ztráty živin a bazických kationtů rozklad organické hmoty a příjem živin jsou v rovnováze hladina spodní vody kolísá málo Převzato: W. Ripl
13 vodní prostředí otevřený koloběh vody (pobřežní zóna) vysoké rozdíly teplot; půda se přehřívá a vysychá suchozemské prostředí zrychlený odtok vody a látek velké kolísaní hladiny vody malá diverzita prostředí limitace v čase rozvoj fytoplaktonu, zvýšená sedimentace a rychlé stárnutí vysoké koncentrace volných iontů a vysoké ztráty živin a bazických kationtů rychlý rozklad org. hmoty Mineralizace a příjem látek rostlinami jsou v nerovnováze hladina spodní vody silně kolísá Převzato: W. Ripl
14 Ztráty látek z povodí (data - Německo) Ripl & Eiseltová, 2009
15 Procentický nárůst transportu dusíku v řekách v období let 1980 a 2000
16 Vliv zemědělství na místní klima a vodní provoz rostlin Odvodněná a obnažená půda Přehřívání půdy Teplý a suchý vzduch stoupá Zvyšuje se transpirace rostlin a rychle klesá půdní vlhkost Teplotní gradient (termovizní kamera) Orig. Jan Pokorný
17 L arbre La prairie drainèe La prairie humide Le chemin de bois
18 DENNÍ PŘÍKON SLUNEČNÍ ENERGIE 6 kwh m -2 ODVODNĚNÉ POLE KRAJINA NASYCENÁ VODOU
19 Biotická pumpa suchý vzduch vlhký vzduch suchý vzduch vlhký vzduch oceán les, mokřad oceán vysušená krajina Zdroj: Makarieva & Gorshkov, 2013; publikováno Brom & Pokorný, 2017
20 Obnova mokřadů River Brede, Dánsko před a po revitalizaci 1994
21 Obnova drobných toků a rozlivu vody do niv Mokřadní zóna retence živin, zejména P vázaného na půdní částice, denitrifikace NO₃, zpomalení odtoku přívalových srážek, zvýšená infiltrace a sycení podzemních vod Foto: B. L. Madsen Hotspot retence polutantů,
22 Biodiverzita - ekotony Ekotony prostředí s největší biodiversitou - příklad Coleoptera Zdroj: B. L. Madsen
23 Význam příbřežních vegetačních zón Účinnost příbřežní vegetační zóny v retenci živin Vought & Lacoursière 2010
24 Obnova mokřadů, Švédsko Thriving wetlands (Prosperující mokřady) program švédské EPA přijatý v roce 1999 cílem obnovit 12,000 ha mokřadů na zemědělské půdě do roku 2010 v letech bylo obnoveno 5700 ha mokřadů (a utraceno v přepočtu 940 mil. Kč) hlavním cílem bylo snížení eutrofizace přilehlých moří (odbourání N) Retence N v malých rybníčcích kg/ha/rok (Fleischer et al. 1994) Mokřady budované v letech : Průměrná retence N kg/ha/rok v mokřadech budovaných pro odstranění N (Tonderski et al. 2015) nejvíce mokřadů bylo obnoveno v J Švédsku, kde byl také zaznamenán jejich největší úbytek - až 90% původní rozlohy většinou se jednalo o vybudování malých rybníčků (o velikosti 1-2 ha), neboť tato cesta byla preferována vlastníky pozemků před obnovou vyšší hladiny podzemní vody a obnovy zamokřených luk
25 Obnova mokřadů - Švédsko Hörby, J. Švédsko Retence N 1770 kg/ha/rok Retence P 124 kg/ha/rok Vought & Lacoursière 2000
26 Umělé mokřady pro čištění drenážních vod Umělý mokřad pro čištění zemědělských drenážních vod s orobincem (Typha latifolia), Aarhus, Dánsko Dle dat z různých zemí světa se retence N pohybuje v rozmezí kg/ha/rok a retence P 1, kg/ha/rok (Vymazal 2016) Foto: Jan Vymazal
27 Zemědělství v mokřadech Rozvoj a intenzifikace zemědělství většinou vedly k odvodňování mokřadů. Některé tradiční způsoby zemědělského využívání mokřadů se zachovaly do dnešní doby; k zemědělské produkci jsou též využívány člověkem-vytvořené mokřady.
28 Zemědělská produkce v mokřadech - obnova mokřadů a ochrana biodiverzity Jezero Mikri Prespa, Řecko V rámci projektu LIFE bylo v letech obnoveno 70 ha mokrých luk (celková rozloha je nyní 100 ha). Tyto jsou využívány k produkci sena a k pastvě vodních buvolů a skotu. Návrat mnoha ptačích druhů Marais de Saçy, Francie Řízená pastva vodních buvolů na 1000ha slatiništi - nástroj managementu ochrany původních rostlinných a živočišných druhů
29 Obnova degradované půdy a retence vody v krajině Mulloon Creek, NSW, Austrálie June 2005 November 2016
30 Rozvádění vody po vrstevnici Bungonia, NSW, Austrálie
31 Šardice u Hodonína Foto: P. Marada
32 Malonty
33 Stihňov u Nového Bydžova - samovolně vzniklé polní mokřady
34 Obnova mokřadů a přirozené vegetace - cesta ke zmírnění dopadů klimatické změny Je třeba změnit dotační politiku EU Podpořit rozvoj vědeckého oboru agroekologie Podpořit diverzifikaci zemědělské produkce a hledat širší využití produkčních služeb mokřadů Zaměřit se na obnovu degradované zemědělské půdy, využít mokřady a vegetaci k zadržení a zpomalení odtoku vody z povodí Využít principy permakultury, jež vychází z vědního oboru agroekologie, využívá přírodní toky energie, efektivně využívá srážkovou vodu, využívá synergií mezi rostlinnými a živočišnými druhy
35 Publikace Chapter 14 Evapotranspiration A Driving Force in Landscape Sustainability By Martina Eiseltova, Jan Pokorny, Petra Hesslerova and Wilhelm Ripl DOI: /19441
36 cology/book/ Děkuji za pozornost
Interakce mokřady a zemědělství
Interakce mokřady a zemědělství Martina Eiseltová Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. J. Ševčík Mokřady a zemědělství Po tisíciletí využíval člověk mokřady (a jejich úrodnou půdu) k zemědělské produkci
Interakce mokřady a zemědělství
Interakce mokřady a zemědělství Martina Eiseltová Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. J. Ševčík Osnova 1. Definice mokřadu 2. Historický vývoj krajiny v souvislosti s rozvojem zemědělství úbytek
Mokřady aneb zadržování vody v krajině
Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pozemkové úpravy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pozemkové úpravy Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Model integrované ochrany půdy, vody a krajiny Půda: Je médium pro růst rostlin Je stabilizátorem globálních ekosystémů
Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.
Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc. Obsah přednášky 1. Tradiční pohled na zdravou krajinu 2. mechanismy pohybu látek postupně od úrovně celé rostliny přes porosty, ekosystémy až
Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva
Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Mgr. Libuše Vlasáková národní zástupkyně pro Ramsarskou úmluvu Ministerstvo životního prostředí Co je to Ramsarská
14.10.2010 MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE DEFINICE MOKŘADU HYDROLOGIE MOKŘADŮ DRUHY MOKŘADŮ V ČR DĚLENÍ MOKŘADŮ (PODLE VZNIKU)
DEFINICE MOKŘADU Michal Kriška, Václav Tlapák MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE S KRAJINOU Přírodní mokřady Vysoká hladina podpovrchové vody Zvláštní vodní režim Specifická fauna a flóra Příklad rašeliniště,
Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: ,
Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost
Základy pedologie a ochrana půdy
OCHRANA A DEGRADACE PŮDY Základy pedologie a ochrana půdy 10. přednáška Ochrana půdy: zachování půdy jako výrobního prostředku a součásti životního prostředí zachování nebo obnova funkcí půdy zabránění
METODA STANOVENÍ RIZIKOVÝCH LOKALIT Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY A VODY V ZEMĚDĚLSKY VYUŽÍVANÉ KRAJINĚ
METODA STANOVENÍ RIZIKOVÝCH LOKALIT Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY A VODY V ZEMĚDĚLSKY VYUŽÍVANÉ KRAJINĚ PETR KARÁSEK JANA PODHRÁZSKÁ Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. METODA STANOVENÍ RIZIKOVÝCH
Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz
Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Research Institute for soil and Water conservation. Půda a omezení rizik.
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Research Institute for soil and Water conservation Půda a omezení rizik Jiří Hladík Výchozí předpoklady Půda je v zásadě neobnovitelným zdrojem Její degradace
Bilance půdní organické hmoty aplikace pro praxi
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Oddělení pedologie a ochrany půdy Bilance půdní organické hmoty aplikace pro praxi Ing. David Řeháček VUMOP 2016 Význam půdních organických hmot Dehumifikace
Ochrana půdy, vody a krajiny
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ochrana půdy, vody a krajiny Ing. Jiří Hladík, Ph.D. , vody a krajiny Půda: Je médium pro růst rostlin Je stabilizátorem globálních ekosystémů Zadržuje
Závěry a doporučení účastníků konference Mokřady v zemědělské krajině: současný stav a perspektivy v Evropě, České Budějovice, 11. - 16.
Závěry a doporučení účastníků konference Mokřady v zemědělské krajině: současný stav a Mokřady patří k nejvíce ohroženým ekosystémům na Zemi; v některých oblastech, pro které máme data, byly zaznamenány
Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.
Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Hlavní činnost Základním účelem veřejné výzkumné instituce VÚMOP, v.v.i. je rozvoj vědního poznání v oborech komplexních meliorací, pedologie a
Výchozí předpoklady. Půda je v zásadě neobnovitelným zdrojem
Jiří Hladík ředitel Výchozí předpoklady Půda je v zásadě neobnovitelným zdrojem Její degradace může být rychlá, procesy jejího vytváření a regenerace jsou extrémně pomalé Velmi dynamický systém Plní mnoho
Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil, Tomáš Khel
Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody Jan Vopravil, Tomáš Khel Motto: Půda nebude nikdy uniformována; národy a kultury se mohou střídat i směšovat, ale to, po čem budou šlapat, se nedá roznést na kopytech
Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc. Zemědělská fakulta Jihočeská univerzita
Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc. Zemědělská fakulta Jihočeská univerzita Krajina náš domov. Seminář SO ČBK, Praha 15.2.2015 Co je to krajina? Wikipedie: Část zemského povrchu
Význam luskovin pro ochranu půdy. Ing. Marek Batysta, Ph.D.
Význam luskovin pro ochranu půdy Ing. Marek Batysta, Ph.D. www.vumop.cz PŮDA neobnovitelný přírodní zdroj plní mnoho funkcí nezbytných pro lidskou činnost a pro přežití ekosystémů degradacepůdmůže býtvelmirychlá,přitom
Půda jako dar obživy
Půda jako dar obživy Půda Půda je přírodním útvarem, který vzniká z povrchových zvětralin zemské kůry a ze zbytků organické hmoty. neobnovitelný přírodní zdroj tvorba půdy je velmi pomalá degradace či
Priority Ministerstva zemědělství v rámci ochrany půdy. Ing. Petr Jílek Ministerstvo zemědělství, Těšnov 17, PRAHA 1,
Priority Ministerstva zemědělství v rámci ochrany půdy Ing. Petr Jílek Ministerstvo zemědělství, Těšnov 17,117 05 PRAHA 1, e-mail: petr.jilek@mze.cz 1 Priority ochrany půdy z pohledu Strategie Ministerstva
Mgr. Vladimír Ledvina
Zdravá krajina náš domov Krajinné plánování a význam drobných přírodních prvků v kulturní krajině Mgr. Vladimír Ledvina Zdravá krajina náš domov KRAJINA: - Část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem
Vliv kompostu na kvalitu půdy
Okruh IV Vliv kompostu na kvalitu půdy Ing. Lucie Valentová, Ph.D. Ing. Květuše Hejátková ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Proč se zabývat BIODEGRADABILNÍM MATERIÁLEM Ochrana životního
Půda je přírodním útvarem, který vzniká z povrchových zvětralin zemské kůry a ze zbytků organické hmoty.
Půda Půda je přírodním útvarem, který vzniká z povrchových zvětralin zemské kůry a ze zbytků organické hmoty. neobnovitelný přírodní zdroj tvorba půdy je velmi pomalá degradace či destrukce rychlá a často
K R A J I N Y ( )
V Ý Z N A M P Ů D Y P Ř I P L N Ě N Í E K O S Y S T É M O V Ý C H S L U Ž E B K R A J I N Y ( 2 0 1 8 ) J A N V O P R A V I L O D D Ě L E N Í P E D O L O G I E A O C H R A N Y P Ů D Y V Ý Z K U M N Ý Ú
Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík
Vitalita půdy a škody způsobené suchem Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Výzkumy v oblasti sucha na VÚMOP, v.v.i. Cílený výzkum sucha na VÚMOP, v.v.i. cca od roku
Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy.
Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy. Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ Ministerstvo zemědělství,těšnov 17,117 05 PRAHA 1, e-mail: budnakova@mze.cz Základní podkladové materiály:
Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil
Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody Jan Vopravil Motto: Půda nebude nikdy uniformována; národy a kultury se mohou střídat i směšovat, ale to, po čem budou šlapat, se nedá roznést na kopytech ani promíchat.
Eva Semančíková. Půda nad zlato. VODA A ZEMĚDĚLSTVÍ (kulturní krajina a zemědělství) , Královice
Eva Semančíková Půda nad zlato Obsah: 1. Co je to půda 2. K čemu nám půdy slouží 3. Schopnost půdy zadržovat vodu 4. Neschopnost půdy zadržet vody 5. Jak zlepšit schopnost půd zadržovat vodu Proč se zabýváme
Voda ztracená a vrácená
Voda ztracená a vrácená aneb revitalizace mokřadů na Šumavě Ivana Bufková ivana.bufkova@npsumava.cz Mokřady důležitá součást krajiny rozhranní mezi vodou a suchou zemí Význam pro fungování krajiny jako
Analýza území a návrh opatření k ochraně půdy a vody jako podklad pro pozemkové úpravy a územní plány
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i- Oddělení Pozemkové úpravy a využití krajiny Lidická 25/27, 602 00 Brno Analýza území a návrh opatření k ochraně půdy a vody jako podklad pro pozemkové úpravy
Co je to revitalizace? REVITALIZACE POVODÍ a ŘÍČNÍCH SYSTÉMŮ. Co je cílem revitalizací? Revitalizační opatření v povodí a na toku:
REVITALIZACE POVODÍ a ŘÍČNÍCH SYSTÉMŮ Co je to revitalizace? Revitalizace = renaturalizace 1) Soubor opatření (činností) vedoucích k obnovení nebo k nápravě přirozených funkcí člověkem poškozených ekosystémů,
Ramsarská úmluva a její úloha v globální ochraně mokřadů. Libuše Vlasáková Ministerstvo životního prostředí
Ramsarská úmluva a její úloha v globální ochraně mokřadů Libuše Vlasáková Ministerstvo životního prostředí alarmující úbytek vodních ptáků ve spojitosti s úbytkem mokřadů vedl ke vzniku mezinárodní úmluvy
34 % obyvatel. 66 % obyvatel. České republiky považuje sucho nebo nadměrnou spotřebu vody za závažný problém.
66 % obyvatel České republiky považuje sucho nebo nadměrnou spotřebu vody za závažný problém. 34 % obyvatel České republiky uvádí, že v posledním měsíci snižovalo svou spotřebu vody. Ovzduší 34 35 Odběry
Mokřadní centrum Kančí obora
Mokřadní centrum Kančí obora Historický exkurz V důsledku vodohospodářských úprav v 70. a 80. letech minulého století byla niva řeky Dyje vyloučena z přirozených korytotvorných procesů. Zahloubenín, napřímením
Je půda samozřejmostí?
Eva Semančíková Je půda samozřejmostí? PLÁNOVÁNÍ KRAJINY A POZEMKOVÉ ÚPRAVY 5. 12. 2017, PRAHA Samozřejmost Běžný jev Jistota nekolísavost pevnost záruka Nezvratnost Není potřeba o tom mluvit PLÁNOVÁNÍ
Faktory udržitelné půdní úrodnosti Habilitační přednáška
Faktory udržitelné půdní úrodnosti Habilitační přednáška Petr Škarpa Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin 9. 3. 2015 Struktura habilitační přednášky: I. Odborná část Úvod, půdní
Vodní režim posttěžební krajiny, ideál a realita. Ivo Přikryl ENKI o.p.s., Třeboň
Vodní režim posttěžební krajiny, ideál a realita Ivo Přikryl ENKI o.p.s., Třeboň Obsah přednášky vývoj vodního režimu během těžby jak by mohl vypadat ideálně vodní režim a vodohospodářský systém v krajině
Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině
Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině travní porosty na orné půdě (pícní + semenářské) jetelovinotrávy na orné půdě LOUKY (TTP se sečným využitím) PASTVINY (TTP
Půda jako dar života
Půda jako dar života Eurobarometer 2013 Proč je půda nemocná? zemědělský managemet A. B. C. D. E. Zásadní změna hospodaření ve druhé polovině minulého století: scelení ploch, odstranění lesíků a remízků,
Půda nad zlato? Hana Šantrůčková (garant oboru Biologie ekosystémů) & Martin Hais (garant oboru Péče o životní prostředí) Katedra biologie ekosystémů
Půda nad zlato? Hana Šantrůčková (garant oboru Biologie ekosystémů) & Martin Hais (garant oboru Péče o životní prostředí) Stanislav Holý Katedra biologie ekosystémů Půda je. Půda Kameny Štěrk Písek Prach
Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí. Ing. Marek Batysta, Ph.D.
Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí Ing. Marek Batysta, Ph.D. batysta.marek@vumop.cz www.vumop.cz CÍL PROJEKTU analýza modelových lokalit ověření
Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY.
Ostrov Vilm Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY eroze sedimentace Sedimentace Půdní eroze zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY Zaniklý záliv 1 ZÁSOBNÍKY A ROZHRANÍ 5.1.1. ZÁSOBNÍK Složka zásobník prostředí
Ochrana půdy a vody ve vztahu k plánování v krajině
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ochrana půdy a vody ve vztahu k plánování v krajině RNDr. Pavel Novák, Ph.D. 25.9.2015 Lednice Půda: Je médium pro růst rostlin Je stabilizátorem globálních
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. PETR KARÁSEK
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. PETR KARÁSEK Pöyry Environment a.s. hlavní zpracovatel Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v.v.i. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Povodí
Opatření na drenážních systémech
KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 15 NÁZEV OPATŘENÍ DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 Opatření na drenážních systémech 1. POPIS PROBLÉMU Opatřeními, která směřují k retardaci vody v drenážních systémech, k zvýšení
PÉČE O VODU V KRAJINĚ tůně, mokřady, malé vodní nádrže, vodní toky, eroze
PÉČE O VODU V KRAJINĚ tůně, mokřady, malé vodní nádrže, vodní toky, eroze Václav Šrédl Agentura ochrany přírody a krajinyčr www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz krajina bez vody likvidace
HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY
HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ÚSES - zákon č.114/1992 Sb. O Ochraně přírody a krajiny Hlavní cíle: - nerušený vývoj přirozeného genofondu krajiny v rámci jeho přirozeného prostorového členění - optimální prostorový
Význam biodiverzity pro kvalitu života na venkově. Seminář Voda a zemědělství, SPOV, Královice, Mgr. Vladimír Ledvina
Význam biodiverzity pro kvalitu života na venkově Seminář Voda a zemědělství, SPOV, Královice, 21.11.2017 Mgr. Vladimír Ledvina Rozptýlená zeleň v zemědělské krajině: + anebo - Rozptýlená zeleň v zemědělské
VODNÍ TOKY A ŘÍČNÍ NIVY
ZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY VODNÍ TOKY A ŘÍČNÍ NIVY Kolektiv autorů OBSAH Úvod Řešená území návrhy opatření Příklad realizovaných dopatření Výsledky dílčích
AGROLESNICKÁ OPATŘENÍ
7 AGROLESNICKÁ OPATŘENÍ Zpracovali: Jan Weger (VÚKOZ OFe), Bohdan Lojka (ČZU FTZ), Radim Kotrba (ČZU FTZ; VÚŽV,v.v.i.), Jakub Houška (VÚKOZ OEK, všichni ČSAL (Český spolek pro agrolesnictví) AGROLESNICKÁ
Složky půdy. Nejdůležitější funkce půdy. minerální podíl organická hmota půdní voda půdní vzduch
Složky půdy minerální podíl organická hmota půdní voda půdní vzduch Nejdůležitější funkce půdy produkce potravin a biomasy růst rostlin zadržování, filtrace, transformace látek prostředí pro organismy
INFRASTRUKTURY V KRAJINNÉM PLÁNOVÁNÍ
Seminář EKOLOGICKÁ A UŽIVATELSKÁ STRUKTURA KRAJINY, Praha, Akademie věd, 12.6.2018 INFRASTRUKTURY V KRAJINNÉM PLÁNOVÁNÍ Ing. Klára Salzmann, Ph.D. Ústav krajinářské architektury Fakulta architektury ČESKÉ
Voda a půda v krajině
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Research Institute for soil and Water conservation Voda a půda v krajině Jiří Hladík Významné retenční schopnosti (zdravá ornice ) Vhodné užívání přispívá
Opatření proti dopadům sucha na půdu v návaznosti na kompostování a použití kompostu
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Research Institute for soil and Water conservation Opatření proti dopadům sucha na půdu v návaznosti na kompostování a použití kompostu Ing. Jiří Hladík,
S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby
Eutrofizace je definována jako proces zvyšování produkce organické hmoty ve vodě, ke které dochází především na základě zvýšeného přísunu živin (OECD 1982) S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou
Význam vody pro lidstvo
Význam vody pro lidstvo Helena Lipavská Katedra experimentální biologie rostlin Přírodovědecká fakulta Univerzita Karlova Pohyb vody rostlinou pohyb vodní páry do prostředí skrze průduchy odpařování vody
Ekologická stabilita krajiny jako prostředek adaptace na změnu klimatu
Ekologická stabilita krajiny jako prostředek adaptace na změnu klimatu Daniel Engel odbor obecné ochrany přírody a krajiny Ministerstvo životního prostředí Lísek, Skalský dvůr 6. listopadu 2017 Projevy
Karel Čapek: Ornice Lidové noviny 24. září 1933
Charakter půd v ČR Jan Vopravil, Jiří Hladík Motto: Půda nebude nikdy uniformována; národy a kultury se mohou střídat i směšovat, ale to, po čem budou šlapat, se nedá roznést na kopytech ani promíchat.
VODA V KRAJINĚ. Praha, Voda v krajině v kontextu změny klimatu
VODA V KRAJINĚ Praha, 14. 4. 2016 Voda v krajině v kontextu změny klimatu Ing. Vladimír Dolejský, Ph.D. náměstek ministra - ředitel sekce ochrany přírody a krajiny Ministerstvo životního prostředí KRAJINA
Ochrana půdy před erozí
Ochrana půdy před erozí Ing. Marek Batysta, Ph.D. batysta.marek@vumop.cz www.vumop.cz Degradace půdy Je ztráta či omezení schopnosti půdy plnit své přirozené funkce. Hlavní degradační procesy v ČR vodní
Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení
Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení David Vačkář, Eliška Krkoška Lorencová, Adam Emmer, a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. (CzechGlobe) Projekt UrbanAdapt
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
Degradační procesy Erozní ohroženost dle GAEC 2 Redesign vrstvy erozní ohroženosti Monitoring eroze Informační podpora Vhodná opatření pro ochranu půdy proti erozi 2 Výzkumný ústav meliorací a ochrany
2 PLOŠNÁ OPATŘENÍ NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ
2 PLOŠNÁ OPATŘENÍ NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ ORGANIZAČNÍ OPATŘENÍ ID typ opatření Druh opatření Typ opatření y opatření Popis ORG Plošné Organizační Návrh vhodného tvaru a velikosti pozemku; trvalé zatravnění;
Nové půdoochranné technologie při pěstování brambor
Nové půdoochranné technologie při pěstování brambor Růžek Pavel 1, Kusá Helena 1, Kasal Pavel 2, Kobzová Dominika 3, Šedek Antonín 4 1 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha 2 Výzkumný ústav bramborářský
A. POPIS OBLASTI POVODÍ
A. POPIS OBLASTI POVODÍ A.1. Všeobecný popis oblasti povodí Moravy A.1.1. Vymezení oblasti povodí Moravy A.1.1.1. Hranice oblasti povodí A.1.1.2. Výškové poměry v území A.1.2. Geomorfologické poměry A.1.3.
Programy opatření v plánech povodí ČR 2000/60/ES
Programy opatření v plánech povodí ČR WFD 1 2000/60/ES 2 3 Charakterizace České republiky Hydrologie a užívání vod: V ČR je cca 76 tis. km vodních toků (přesnost map 1:50 000) Z toho je cca 15 tis. km
Voda z kohoutku, voda v krajině. Ing. Lenka Skoupá
Voda z kohoutku, voda v krajině Ing. Lenka Skoupá Voda je základní podmínkou života Voda byla vždy považována za pralátku světa. Země modrá planeta Hydrosféra veškerá voda na Zemi mimo té, která je vázána
6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent
1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)
Problematika dusičnanů v Káraném: Detektivka o mnoha dějstvích
Problematika dusičnanů v Káraném: Detektivka o mnoha dějstvích Jiří Bruthans, Iva Kůrková, Renáta Kadlecová Česká geologická služba Univerzita Karlova Studijní území pěstování zeleniny, intenzivní hnojení,
Zásady budování drobných vodních ploch
Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, z. s. duben 2014 Definice drobné vodní plochy - velikost dm 2 stovky m 2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků
Voda v krajině Návrat ke kořenům"
Voda v krajině Návrat ke kořenům" LeaderFEST Náchod 18. 6. 2015 Ing. Tomáš Havlíček ATELIER FONTES s.r.o. www.fontes.cz - Návrat ke kořenům? Ke kterým? 1000 let? 100 let? 60 let? Co řešíme? 1. Tekoucí
Novela zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu
2.7.2014 Novela zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu Význam zemědělské půdy Základní složka životního prostředí Neobnovitelný přírodní zdroj Životní prostor zvířat, rostlin, půdních
Zásady budování drobných vodních ploch
Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, o. s. leden 2013 Definice drobné vodní plochy - velikost dm2 stovky m2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků
Degradace půd erozí v podmínkách změny klimatu a možnosti jejího omezení
Degradace půd erozí v podmínkách změny klimatu a možnosti jejího omezení Problémové okruhy řešené v rámci dílčí metodiky: Analýza výskytu erozně nebezpečných dešťů Klimatické podmínky rozvoje erozních
Stav zemědělské půdy ČR a její potenciál pro vznik mokřadů. Jan Vopravil, Pavel Novák Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
Stav zemědělské půdy ČR a její potenciál pro vznik mokřadů Jan Vopravil, Pavel Novák Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Funkce půdy - Produkční v zemědělství a lesnictví - Mimoprodukční (ekologické)
Možnosti integrace mokřadů do zemědělské krajiny
Možnosti integrace mokřadů do zemědělské krajiny prof. RNDr. Hana Čížková, CSc., ZF JU RNDr. Jan Květ, CSc., dr.h.c., PřF JU Mgr. Ing. Martina Eiseltová, VÚRV Chráněná území: 15 % rozlohy ČR Lutra lutra
kondenzace evapo- (transpi)race
Voda jako zdroj evapo- (transpi)race Koloběh vody v krajině kondenzace Voda jako zdroj Voda jako zdroj Celkové množství vody na Zemi: 1,38 x 109 km 3 Z toho je 97,4 % slané vody. Celkové množství sladké
Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta
Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická
OPŽP 2014 2020 aktuální informace
OPŽP 2014 2020 aktuální informace Mgr. Ing. Jana Tejkalová Odbor ochrany vod, odd. ochrany před povodněmi Setkání vodoprávních úřadů s odborem ochrany vod MŽP Nové Město na Moravě 29. - 30. 4. 2015 OBSAH
Od procesů k systému...cesta tam a zase zpátky. aneb JAK VLASTNĚ ROSTE ROSTLINA?
Od procesů k systému.....cesta tam a zase zpátky aneb JAK VLASTNĚ ROSTE ROSTLINA? 1. a globální radiace 1. a globální radiace Larcher, 2003, 2-29 1. a globální radiace Larcher, 2003, 1-25;1-26 2. a vliv
Biologická Diversita. Různorodost druhů a genetická diversita uvnitř druhů
Biologická Diversita Různorodost druhů a genetická diversita uvnitř druhů Sladkovodní ekosystémy 2.5% světových zásob vody je sladkovodních, z toho 99% led či podzemní voda Velká část využívaná pro zavlažování
Strategie přizpůsobení se změně klimatu ČR a Národní akční plán adaptace na změnu klimatu
Strategie přizpůsobení se změně klimatu ČR a Národní akční plán adaptace na změnu klimatu Adaptace území na změnu klimatu Praha, 6. prosince 2016 Jakub Horecký odbor obecné ochrany přírody a krajiny Národní
Operační program Životní prostředí
Operační program Životní prostředí 2014-2020 Hlavním cílem OPŽP 2014-2020 je ochrana a zajištění kvalitního prostředí pro život obyvatel České republiky, podpora efektivního využívání zdrojů, eliminace
STUDIE OCHRANY PŮDY A VODY V POVODÍ JIHLAVY NÁVRH OPATŘENÍ A MODELOVÁ ÚČINNOST
STUDIE OCHRANY PŮDY A VODY V POVODÍ JIHLAVY NÁVRH OPATŘENÍ A MODELOVÁ ÚČINNOST Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Oddělení Pozemkové úpravy a využití krajiny v Brně Jana Konečná, Petr Karásek,
Škody v území způsobované přívalovými srážkami, vyhodnocení odnosu nerozpuštěných látek a fosforu, vliv na kvalitu pitné vody z mělkých odběrů.
Škody v území způsobované přívalovými srážkami, vyhodnocení odnosu nerozpuštěných látek a fosforu, vliv na kvalitu pitné vody z mělkých odběrů. Arneštovice 20 Škody Škody na zemědělských pozemcích Škody
Optimalizace vodního režimu v krajině. David Pithart, Beleco z.s., Koalice pro řeky z.s.
Optimalizace vodního režimu v krajině David Pithart, Beleco z.s., Koalice pro řeky z.s. Jak dnes funguje česká říční krajina? Na území ČR spadne průměrně 670 mm srážek, tj. 53 miliardy m 3 vody, z čehož
VODA V ZEMĚDĚLSKÉ KRAJINĚ
VODA V ZEMĚDĚLSKÉ KRAJINĚ Každé zemědělství potřebuje vodu - k pěstování plodin, pro dobytek, i pro běžné lidské potřeby. Kromě toho potřebujeme vodu (aniž bychom si to uvědomovali) pro krajinu, v níž
Půdní úrodnost, výživa a hnojení
Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se
Rozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů
Rozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů Eliška K. Lorencová, David Vačkář, Adam Emmer, Zuzana V. Harmáčková a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.
KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.
KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc. Úvod do problematiky Fytoplankton=hlavní producent biomasy, na kterém
Voda ve městě a v krajině ve čtvrtek, 29. ledna 2015 od 9:00 hod v Městské hale Roháč, v kavárně v II. patře, Na Sadech 349/II, Třeboň Bez
Voda ve městě a v krajině ve čtvrtek, 29. ledna 2015 od 9:00 hod v Městské hale Roháč, v kavárně v II. patře, Na Sadech 349/II, Třeboň Bez Doc. RNDr. Jan Pokorný CSc., ředitel ENKI o.p.s., člen komise
Srážkový normál v mm/rok
VODA Srážkový normál v mm/rok Global Precipitation Climatology Centre, Boulder, Colorado, USA, 410-1600 mm/rok Průběh srážek během jednotlivých měsíců roku Dlouhodobé průměry poměrů srážek a evapotranspirace
Budování a obnova drobných vodních ploch (tůní)
Budování a obnova drobných vodních ploch (tůní) Jan Dvořák Jaromír Maštera Mokřady ochrana a management květen 2015 Definice drobné vodní plochy = tůně - velikost dm 2 stovky m 2 - účel podpora biodiverzity
Rybníky a malé vodní nádrže jako součást kulturního dědictví z pohledu kvality vodního prostředí
MINISTERSTVO KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY Rybníky a malé vodní nádrže jako součást kulturního dědictví z pohledu kvality vodního prostředí Miloš ROZKOŠNÝ, Miriam DZURÁKOVÁ, Hana HUDCOVÁ, Pavel SEDLÁČEK Výzkumný
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ochrana půdy a vody Taťána Vrabcová, Ondřej Holubík, Jiří Hladík, Ivan Novotný hladik.jiri@vumop.
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ochrana půdy a vody Taťána Vrabcová, Ondřej Holubík, Jiří Hladík, Ivan Novotný hladik.jiri@vumop.cz PŮDA neobnovitelný přírodní zdroj plní mnoho funkcí nezbytných
Dotace z OPŽP na protipovodňovou ochranu, hospodaření se srážkovou vodou a zadržení vody v krajině
Dotace z OPŽP na protipovodňovou ochranu, hospodaření se srážkovou vodou a zadržení vody v krajině Jan Matějka Autoři v prezentaci použitých fotografií jsou Tomáš Just (AOPK ČR) a pracovníci SFŽP ČR, případně
PŮDA. Ochrana půdy v praxi (CZ) Degradace půdy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.
Ochrana půdy v praxi (CZ) Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. PŮDA neobnovitelný přírodní zdroj plní mnoho funkcí nezbytných pro lidskou činnost a pro přežití ekosystémů
Strategie a programy Ministerstva životního prostředí v oblasti klimatické změny
Strategie a programy Ministerstva životního prostředí v oblasti klimatické změny Seminář KOMPLEXNÍ PŘÍSTUPY K ADAPTACI KRAJINY NA KLIMATICKOU ZMĚNU Senát PČR, 27. listopadu 2017 Vladimír Mana náměstek