Hrajeme pro... S dvojitým úsilím pro dobrou věc

Transkript

1 Úvodem Milí čtenáři, máme tu další školní rok a s ním i čtyři nová vydání čtvrtletníku Palachoviny. Tématem našeho prvního čísla je vzdělávání v jakékoli podobě. Zprostředkovali jsme vám tři rozhovory s našimi absolventy a popovídali jsme si o tom, co právě dělají a jak se jim žije. Shodou náhod se jedná o dva naše vyučující a jednoho vědce. Studenti septimy vás informují o tom, jaké je studování v Americe a jaké jsou výhody Erasmu +, díky němu se dostali až do Portugalska. Na dalších stránkách se vracíme k projektovým dnům, brannému dnu a charitativnímu volejbalovému turnaji. Představte si, že student sekundy v listopadu uspořádal odbornou přednášku a my jsme byli u toho! Vojta nám také poskytl rozhovor. Novinkou tohoto čísla je satirický článek na téma stravování ve školní jídelně. O ilustrace se postarala Šárka Lísková. Hezké počtení přeje septima. Učebna IVT byla v průběhu prázdnin vybavena více než 20 novými počítači, které škola pořídila díky financím SEPTIMA SE STALA JEŠTĚ MENŠÍ Zprávy z Ameriky podává septima ČTĚTE NA STRANĚ 3 ČTĚTE NA STRANĚ 5 Hrajeme pro... S dvojitým úsilím pro dobrou věc Zatímco vybrané týmy bojovaly o co nejlepší umístění, zbytek studentů byl na přednášce seznámen s prezentací připravenou studenty přírodovědného semináře z třetích ročníků o úskalí nemoci, která dvojčátka postihla. foto: M. a N. Rejnartovy (rodinný archiv) foto: L. Pořízková V předvečer" 17. listopadu Dne boje za svobodu a demokracii - se uskutečnil již 8. ročník charitativního volejbalového turnaje Hrajeme pro... aneb S dvojitým úsilím pro dobrou věc pořádaný paní profesorkou Zdeňkou Sekulovou a její třídou sextou. Vybrané peníze Kč - pomohou dvěma jedenáctiletým slečnám Michalce a Natálce Rejnartovým, které od narození trpí dětskou mozkovou obrnou (DMO). Turnaji předcházel prodej domácích limonád, pečených čajů a sladkostí, které si studenti mohli zakoupit vždy na chodbě o přestávkách. Hlavním cílem nebylo nakrmit co nejvíce žáků, ale vybrat co nejvíce peněz pro nemocné holčičky. V učebně IVT jsou nové počítače foto: D. Hilská PŘEDNÁŠKA O BIOMEDICÍNĚ Velký rozhovor s absolventem Petrem Šolcem nejen o buňkách poskytnutým Středočeským krajem. Jedná se o počítače složené z nejnovějších komponentů, jako jsou například procesory poslední řady Intel Core i3-8100, které zároveň disponují integrovaným grafickým čipem, SSD disky o velikosti 256 GB s velmi dobrými rychlostmi jak zápisu na disk, tak čtení z disku a 8GB operační paměti RAM. Tyto komponenty jsou osazeny v kvalitních OEM základních deskách a spolu zaručují svižný a spolehlivý chod počítačů. Jan Toman, septima Čestnými hosty letošního ročníku byli sportovní komentátoři České televize Jiří Rejman a Darina Vymětalíková, kteří si v rámci turnaje zahráli s většinou týmů. Darina Vymětalíková si mimo jiné připravila zajímavou přednášku o své práci hokejové reportérky i volejbalu, kterému se aktivně věnuje. Zaujala množstvím fotografií z nedávného Mistrovství světa v hokeji a Světového poháru v ledním hokeji, který pořádá NHL a v roce 2016 se uskutečnil v Kanadě. Zároveň nesmíme zapomenout na poděkování mělnickému volejbalovému oddílu, který se postaral o ozvučení haly. Oproti předešlým ročníkům tato akce dostála mezinárodního" rozměru. Turnaji se totiž účastnily týmy i z jiných škol. S našimi studenty se utkali žáci Integrované střední školy technické a také pražského Gymnázia Jana Palacha. I přes několik zranění se vítězem stala neporazitelná oktáva. Druhé místo obsadil výběr nižšího gymnázia a třetí skončili žáci sexty. Na samotný závěr turnaje dorazily již netrpělivě očekávané holčičky s rodiči. Po velmi vřelém přijetí jim byla předána vybraná suma krásných Kč doplněná o milé dárky vyrobené samotnou paní profesorkou Sekulovou. Celá akce byla zakončena hudebním vystoupením všech studentů a dodala celé akci dojemnou tečku. ANNA ŠIMONKOVÁ Mikroskopy umožní snadnější pozorování bez námahy očí Na začátku školního roku přibyly mezi zastaralé vybavení laboratoře biologie nové mikroskopy pořízené za krajské peníze. Konkrétně se jedná o binokulární a stereoskopické mikroskopy. Pozorování díky nim je pohodlnější, protože badatel využívá obě oči. Binokulární mikroskopy disponují otočnou hlavicí a čtyřmi objektivy, které umožňují společně s okuláry celkové zvětšení 10x, 40x, 100x, 400x a 1000x. Oproti starým mikroskopům jsou vybaveny křížovým stolem pro posun preparátů v osách X-Y, irisovou MĚLNÍK, POD VRCHEM 3421 aperturní clonou a LED osvětlením s plynulou regulací. Stereoskopické mikroskopy mají ve výbavě binokulární hlavici s dvěma objektivy, které zobrazují celkové zvětšení 20x a 40x, mají výkonné LED světlo a také jsou připraveny na bateriový provoz s vlastním napájením. Díky ergonomickému madlu je vyřešeno i přenášení stroje. DAVID JANSA třída VII.

2 Agresor mezi námi foto: L. Pořízková Ku příležitosti branného dnu nečekal ve třídě před tabulí studenty druhých ročníků a sexty profesor, ale příslušník Policie České republiky. Policie nás má chránit a jednotlivé policisty zase chrání GDPR, takže jeho jméno nebude ve článku zmiňováno. prezentaci,během níž sdělil i řadu dalších svých osobních zkušeností s agresivitou pachatelů trestných činů. Tím si okamžitě získal pozornost všech zúčastněných. Řešila se problematika school shootingů narůstajících střelných incidentů ve školách. Studenti zhlédli několik videí a prohlédli si výbavu policie, někteří si ji dokonce vyzkoušeli. Ze zajímavého setkání si každý odnesl rady, jakými kroky se řídit při boji s útočníkem. Utíkej. Schovej se. Bojuj. MATĚJ HRONEK Desátník měl pro studenty připravenou propracovanou Vzdálenost, oči, uvolněnost a rychlost neposlední řadě jak se bránit, když je konflikt nevyhnutelný. ilustrace: Šárka Lísková S těmito slovy odcházeli studenti oktávy a čtvrtého ročníku z tělocvičny na konci programu s všeříkajícím názvem sebeobrana. Během tříhodinového bloku byli seznámeni s tím, jak se primárně vyhnout krizovým situacím, jak se chovat, když nastanou a v Na dopravním hřišti jsme zachraňovali zraněné foto: T. Drápalová Kdy se vám naskytne příležitost, že se vyučování zhostí hasiči nebo policisté. Tuto příležitost mají studenti Gymnázia Jana Placha v Mělníku každý rok. Na branném dnu se děti mají seznámit s věcmi, s kterými se mohou setkat v jejich běžném Závislosti foto: A. Sarnovský V průběhu branného dne první ročníky řešily téma závislosti. Škola přivítala Mgr. Alenu Černou, která se zabývá léčením závislých lidí. Přednášela zajímavě a aktivně zapojovala své posluchače, kteří často pracovali ve skupinkách. Každý si na papír napsal deset svých hlavních hodnot a postupně pozoroval jejich ztrátu při rostoucí závislosti na drogách. Posluchačům byly srozumitelně vysvětleny Pod vedením Petra Limprechta, trenéra oddílu Taekwondo WTF Hansoo, procházeli jednotlivé techniky, které si následně vyzkoušeli v praxi. Před ukončením byl ještě prostor pro dotazy a ukázky řešení specifických situací na přání studentů. Po třech hodinách intenzivního trénování, odcházeli studenti značně fyzicky zmoženi, ale duševně posíleni a obohaceni o zkušenosti, jak se ubránit útočníkovi. ŠÁRKA LÍSKOVÁ může někdy hodit. Mezi krizové situace v životě může patřit také to, když se někde ztratíte. Proto žáci cvičili i orientaci v terénu. Mám papírek a buzolu a podle toho si v té buzole najdu, kam mám jít, popisuje žákyně tercie práci s buzolou. životě, ale při výuce na ně není čas. Naučí se, jak se zachovat při dopravní nehodě, jak uhasit běžný požár v domácnosti, třeba když vám doma chytne rozpálený olej na pánvi. Součástí projektu jsou i informace o kyberšikaně. Na jednotlivých stanovištích se žáci seznámili s daným problémem a pak ho zkoušeli vyřešit. Nasimulovali dopravní nehodu, kde byly zraněné v autě a my jsme se měli naučit, jak je zachránit a při tom se sami nezranit, popisovali aktivity na dopravním hřišti žáci kvarty. všechny pojmy i druhy závislostí. Studenti byli poučeni i seznámeni s drogami a riziky jejich užívání a také jim byl podrobně vysvětlen a popsán průběh léčby závislostí. Zeptal jsem se na názor jedné posluchačky Áďi, která odpověděla: Přednáška byla velice zajímavá a poučná. Jsem ráda, že jsem si ji poslechla." Z mého pohledu byla doktorka velice zkušená a v dnešní době je určitě dobré podělit se se svými zkušenostmi hlavně s mladší generací, která snad po tomto setkání nebude mít problém se podobným krizovým situacím vyhnout, a uvědomí si plně všechna rizika. ALEŠ SARNOVSKÝ Akce se účastnilo celé víceleté gymnázium. Děti měly činnosti rozdělené podle věku. Zatímco mladší žáci trávili dopoledne na dopravním hřišti, starší byli ve škole a učili se např. sebeobranu. foto: D. Hilská Primáni si zkoušeli ošetřit rozseknutou hlavu. Praktické cvičení je dobré, protože se nám Jak se septima nic nenaučila Je branný den a my se vydáváme na přednášku o první pomoci.vzhledem k tomu, že podobné akce absolvujeme každý rok, jsme zvědaví, jak to bude probíhat tentokrát. Nejprve se seznamujeme s profesionálním zdravotníkem, který nás provede teoretickou částí. Přes veškerou snahu z jeho strany se za hodinu a půl nedozvídáme téměř nic nového, na druhou stranu opakování je matka moudrosti a celá třída je přeci jen spokojená, protože má opět možnost si vyzkoušet resuscitaci v praxi na figurínách Evženovi a Pepovi. Přesouváme se před školu. STRANA 2 / 10 TEREZA DRÁPALOVÁŠAJTAROVÁ K našemu překvapení nacházíme sanitku společně s dalším zdravotníkem. Má připraveny informace o výbavě samotného vozu i o výjezdech, které už absolvoval. Pak na nás čekají zranění, kterým musíme prakticky pomoct. Ne, vše je simulované, ale oceňujeme propracovanost, protože z otevřené rány na figuríně dokonce stříká červená tekutina. Naše bystré hlavy hned poznali, že se jedná o tepenné krvácení. Čtyři aktéři, demokraticky zvoleni naší třídou, ale nezaháleli a o ošetření se postarali. Zazvonil školní zvonek a celá septima utíká. Zdravotnictví zdar! Klára Zelenková, septima

3 ROZHOVOR S ABSOLVENTEM Petr Šolc: Jeden z největších úspěchů je publikace o genech v časopise Current Biology." Do tajů mikroskopie, existence zdravé i poškozené DNA, života buněk ve zdraví i nemoci naše myšlenky ponořil a mnohé nám objasnil náš bývalý student RNDr. Petr Šolc, Ph. D., který je vedoucím Laboratoře integrity DNA v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR. V rámci programu Qualitas, který je součástí Strategie AV21 nám populárně naučnou formou přiblížil žhavá témata biomedicíny. V podzimních měsících se konaly dvě přednášky, jedna pro naše studenty, jedna pro veřejnost. Petr nám dovolil zeptat se ho na pár věcí, které nás zajímaly. Proč jste si vybral studium Přírodovědné fakulty, rozhodoval jste se z více škol? Proč přírodovědu? Biologie a celkově přírodní vědy mě bavily už dlouho. Dříve mě to táhlo spíš k ekologii, takže jsem chtěl dělat ekologii lesa, dokonce jsem rok studoval lesnickou fakultu, ale nakonec jsem usoudil, že ta buněčná úroveň bude zajímavá, takže jsem přešel. V principu jsem se pořád rozhodoval mezi ekologií, biologií a medicínou. Myslíte si, že by Vám studium medicíny také poskytlo dostatek informací pro vaši současnou práci? Ano, dá se to dělat, lidé to dělávají. Když to někdo zvládne, tak je to perfektní kombinace. Máte totiž přehled, jaké jsou reálné klinické problémy, a když potom můžete jít až na tu buněčnou úroveň, tak z toho můžou vzniknout skvělé věci. Nicméně je to hodně náročné, protože vy vlastně studujete medicínu a do toho si musíte doplnit tu buněčnou biologii. Lidé to potom často dělávají tak, že studují medicínu a doktorát si potom udělají na přírodovědecké fakultě nebo i na lékařské fakultě, tam je pak doktorské studium třeba buněčná a vývojová biologie. Ono je to ale potom hodně náročný, část těch lidí potom dělá jen výzkum, že si ani neudělá atestace, takže nemůžou pak reálně léčit. Pak je taková hrstka, která to zvládne. Udělají si atestace, takže fungují pak třeba ve fakultní nemocnici a zároveň dělají perfektní výzkum na buněčné úrovni a i na zvířecích modelech na myších a podobně. A to jsou lidi, kteří tomu chtějí obětovat všechen svůj čas. To já nejsem Mě to hrozně baví, ale mám limit. Takže jde to, dělá se to, v Americe je to poměrně časté, ale je to náročný. Jak moc Vám zasahuje práce do volného času? To záleží na tom, jak moc si do něj necháte zasahovat. V mém případě ne, já to striktně odděluju. Ale je hodně kolegů, které to pohltí a je to někdy na úkor rodiny, nebo nějakého volného času, odpočinku. Moji kolegové to vědí, že mně třeba nemá smysl psát y nebo esemesku o víkendu. To vyřeším až v pondělí, pokud to není nějak extrémně nezbytný. Dát si limity je ale důležité u každé práce. Pomohlo Vám při studiu vysoké školy absolvování našeho gymnázia a jak? Já nemůžu posoudit, jaké je gymnázium teď, ale tehdy mi přišlo jako dobrá škola a přírodní vědy byly na dobré úrovni. Ta příprava byla dostačující. Navíc vlastně tehdy se tady, to jsem byl ve třetím ročníku, objevila Lenka Pořízková. Podle mě má jiný pohled na tu výuku než takový ten klasický systém, který mě nikdy nebavil, třída, řád, čeleď, rod, to všechno se mi plete doteď. A vždycky je to pak o zájmu. Vás to baví, musíte si o tom něco přečíst, ta škola je jenom začátek. Byl jste do oboru zapálený už od začátku? Když jsem byl na přírodovědě tak určitě, takže jsem na diplomové práci v laboratoři začal pracovat už jakoby od prváku, od druhého semestru foto: ukázka obarvených svítících chromozomů při dělení jádra (L. Pořízková) a na první vědecké konferenci jsem byl v druháku. Takže ano. Jaké byly Vaše začátky na vysoké škole? Mně vyhovovalo, že na rozdíl od gymnázia, kdy chodíte do školy a pak se učíte nebo neučíte, občas se učit musí každý, což vlastně máte nalajnovaný. Na VŠ mi vyhovovalo, že teď je období přednášek, pak je asi měsíc zkouškového, takže se připravíte, ale jste víc pánem svého času. Což je obrovská výhoda, ale někteří zase tu svobodu neunesou. Je práce ve výzkumném ústavu v Liběchově Vaše první zaměstnání a jak jste se k tomuto povolání dostal? V Liběchově jsem já už vlastně začal dělat na ústavu živočišné biologie a genetiky během diplomky, na nějaký maličký úvazek. To se tak občas dělává. Taky se snažíme nadaným studentům dělat to, že když už u nás pracují na diplomové práci, tak aby měli něco na přilepšení, takže mají nějakou malou odměnu nebo malý úvazek. Zároveň když jsem dodělal přírodovědu a začal si dělat doktorát na univerzitě, tak od druhého ročníku jsem začal i přednášet na přírodovědecké fakultě. Takže vlastně souběžně to mám tak, že moje hlavní práce je na akademii věd, ale zároveň učím na přírodovědecké fakultě. Co považujete za svůj největší dosavadní úspěch v oboru? Já to takhle neumím říct. Ale jeden z největších úspěchů je to, že se nám s kolegyní z Ameriky podařilo publikovat zajímavé věci o třech genech, jak spolu interagují a jak jsou důležité pro vývoj vajíčka v časopise Current Biology, což je na náš obor velice prestižní, to je teď novinka. STRANA 3 / 10 Jaké jsou vaše cíle v oboru do budoucna? V principu je teď naše největší otázka, jak se pohlavní buňky vajíčka a potom raná embrya krátce po oplození vypořádají s tím, aby ochránila svoji DNA před různým poškozením. Samozřejmě pro vývoj jedince je to nesmírně důležité, protože když není poškozená DNA opravená hned na začátku embryonálního vývoje, tak všechny buňky toho jedince, třeba i toho dítěte tu vadu ponesou. Je jasné, že embrya musí mít velice efektivní mechanismy, jak se tomu DNA poškození bránit. Překvapivě se o nich skoro nic neví. Jak to funguje v tělních buňkách, např. v kůži, tam jsou ty mechanismy známé, ale jak to funguje v embryích se moc neví. Jediné, co se začíná objevovat, je to, že to embrya dělají úplně jinak. Takže to je takový největší cíl, zjistit, jak si buňka hlídá svou DNA. Teď trošku z jiného soudku, jak vzpomínáte na studentská léta na gymnáziu? Jo, bylo to pěkný období, bohužel příliš krátké. Na začátku se to nezdá, ale potom, jak se blíží ta maturita, tak se to rozjede docela rychle. Máte na závěr pro naše čtenáře nějaký vzkaz? Dělejte, co vás baví. Až si budete vybírat zaměstnání, tak hlavně, ať vás to baví. Jasně, že je důležité, abyste se tím uživili, ale hlavně dělejte, co vás baví. KAROLINA HELEMIKOVÁ KRISTÝNA KETTNEROVÁ

4 Septima se socializuje v Portugalsku foto: L. Zandlová první hodina seznamování a my jsme s překvapením zjistily, že nejsme nejmladší a možná si i najdeme kamarády. foto: L. Zandlová Na začátku října se nás 5 naprosto nesociálních studentek ze septimy vydalo na cestu do Portugalska. Nasedly jsme do bílé dodávky a s neznámým mužem jsme se vydaly na cestu za socializováním. Přišlo nám to přesně tak děsivé, jak ta věta zní. 11 dní s cizími lidmi z různých evropských zemí. S nimi jsme se měly v nejlepším případě skamarádit. Cesta to byla velmi dlouhá a náročná, ale v dálce se blýskal příslib nových kamarádů a velmi levného cestování. Ještě než jsme vyrazily na samotný program Silence is Acceptance, měly jsme dva dny na prozkoumání Porta, města na pobřeží Atlantského oceánu (který je mimochodem dost studený), vývozce známého portského vína a nám z neznámého důvodu všemožných věcí z korku. Právě tam jsme zjistily, že když přežijeme bez úhony noční uličky a čekání skoro dvě hodiny na klíče od ubytování v noci, tak už zvládneme všechno. S nově nabytou sebedůvěrou a nadšením pro město, kde je snad každý dům z kachliček, jsme prozkoumaly skoro každé zákoutí Porta. S ostatními účastníky a organizátorkou programu Sarou jsme se sešly v pondělí na letišti a zařízeným autobusem jsme se společně vydali na cestu do městečka Vila Nova de Foz Côa, které je známé pěstováním vína, oliv a mandlí. V hotelu jsme byli všichni rozděleni na pokoje tak, abychom nebyli s lidmi vlastní národnosti a tím pro nás začala ta velmi obávaná socializace. Druhý den po snídani začala V průběhu celého týdne jsme na hodinách probírali témata jako projevy nenávisti, diskriminace a uprchlíci. Zjistily jsme například, že i když Češi na rozdíl od Maďarů nepostavili plot s ostnatým drátem, stejně přijímáme méně uprchlíků. My jsme se s ostatními podělily o situaci u nás a všechny účastníky pobavily historky z české politiky. Ve volném čase jsme se snažily bavit s ostatními účastníky a dozvědět se taky něco o nich. Musím říct, že velkou výhodou tady byla dobrá znalost angličtiny, protože například italský tým anglický jazyk moc neuměl, a tak se Italky s nikým nebavily. Každý večer zde patřil jinému státu, což znamenalo, že jeho zástupci museli uvařit nějaké své národní jídlo, takže jsme měly možnost poznat estonské, maďarské nebo třeba bulharské speciality. My jsme skupině přichystaly ne úplně český řízek s kaší (měly jsme úspěch, jelikož jediná německá účastnice byla nadšená), obalovaný květák pro vegetariány a přivezly jsme i české plzeňské pivo. Každý den bylo všem k dispozici bílé i červené víno (zjistily jsme, že i ze špatného vína jde udělat sangrie), které všichni účastníci bohatě využívali při večerním seznamování. Na konci programu už se všechny naše obavy z programu dávno rozplynuly a velmi se těšíme, až budeme moci jet na nějaký další. Možná to bylo tématem tohoto Erasmu+, ale všichni účastníci byli neuvěřitelně milí a celý pobyt byl plný objímání a pozitivní energie a všechny jsme si to až nečekaně moc užily. Na závěr bychom chtěly poděkovat Tmelníku, který nám poskytl tuto příležitost, a všem, kteří o účasti na podobné akci přemýšlejí, říct, že to za to rozhodně stojí a ať neváhají se do podobných věcí pouštět po hlavě. Ludmila Zandlová, septima Každých 10 let je třeba na rok nebo dva někam vypadnout!" Hluboko v každém z nás se nachází vášnivý dobrodruh a cestovatel, který nás naším srdcem táhne za obzory do dalekých exotických krajin. Pouze někteří z nás, ale tento nevýrazný hlásek uvnitř vyslyší a ještě méně z nás naplno svoje cestovatelské ambice naplní a podívá se do světa. Jedním z vyvolených je i profesor tělocviku Ondřej Šťastný. Podíval se do severního Vietnamu, který procestoval na motorkách, poté do Thajska a na Nový Zéland kde pracoval jako truhlář. Ještě předtím ale strávil několik měsíců objížděním a trekováním na jižních ostrovech. Po roce na Novém Zélandu prodal všechno, co měl, a vyrazil do Austrálie kde si užíval surfování. Týden na Bali, měsíc na Sumatře a přes Kuala Lumpur do Laosu. Dále měla následovat Barma, ale tehdejší politická situace je nasměřovala přes Bangladéš do Nepálu. A úplně nakonec podle pravidla, že z dovolené má přijet člověk opálený, zamířili na Srí Lanku za týdenním odpočinkem a přes Emiráty rovnou do České republiky. nejvíce chybělo? Tak člověku se samozřejmě stýská po rodině, ale kdybych měl říct něco praktického, co mi fakt chybělo..., tak by to byl možná basketbal, ale na něj se také dalo narazit v nejrůznorodějších místech, ve kterých bych to nečekal. Když tak nad tím přemýšlím, tak mi nechybělo nic, bez čeho by se nedalo nějak fungovat. Co vás vedlo k cestě? Řekněme, že byla jaksi poslední šance někam na pár let vypadnou. Když už bych byl starší, tak by se mi hlavně kvůli povinnostem, které už se nedají moc přeskakovat, moc nechtělo. Plánujete zůstat ve škole jako tělocvikář? Zatím jsem domluvený, že jsem tu na půl úvazku, ale mám takový projekt vedle, kterému se věnuji a stojí mě dost času, takže zatím to bude fungovat takhle. Co vám z České republiky Chtěl byste se na Nový Zéland vrátit, popřípadě vycestovat STRANA 4 / 10 někam jinam? Mám takovou teorii, že je potřeba každých 10 let na rok nebo dva někam vypadnout. Takže ve 40 plánujeme koupit Royal Enfield motorky, které se na černém trhu v Nepálu dají sehnat opravdu levně, a dostat se s nimi za rok zpátky domů. Máte nějaké životní moudro pro čtenáře? Je to docela klišé, ale něco jako: Zítra může být pozdě!" Člověk by měl dělat to, co ho baví, protože příště už to nemusí vyjít. MATĚJ HRONEK

5 Septima se stala ještě menší. Tři studenti odjeli do USA, aby zakusili tamní vzdělávací systém foto: M. Krob V září se septima zmenšila o tři spolužáky. Důvodem nebyl jejich přestup na jinou školu, ale studium v zahraničí. Konkrétně se jedná o Kláru Mocovou, která je momentálně v Maine, Johanu Karbanovou a Martina Kroba, kteří se rozhodli pro školu v Pensylvánii. Studují tam poslední ročník středních škol a všichni doufají, že se jim podaří získat americkou obdobu maturity. Naši tři přátelé ale nejsou jediní, kteří se o něco takového zajímají, a proto jsme se rozhodli s nimi udělat rozhovor. Proč jste se rozhodli odjet studovat do USA? Proč jsem se rozhodla jet do Ameriky? Protože jsem měla příležitost a řekla jsem si proč ne. Do USA jsem se rozhodla jet studovat kvůli skvělým filmovým programům, což je to, čemu bych se chtěla v budoucnosti věnovat. Zatím můžu říct, že jsem určitě neudělala chybu, protože jako studenti máme k dispozici vlastní studio, spoustu kamer, dronů a různá příslušenství. Těch faktorů tam bylo více. Ale kdybych měl vypíchnout dva hlavní, tak to bylo jednoznačně to, že jsem se chtěl naučit perfektně anglicky. Ale také proto, že už mě to v Čechách úplně nebavilo a potřeboval jsem trochu svěží vzduch, poznat něco nového, ať už školu, tak i lidi okolo. Spousta lidí se před odjezdem na tak dlouhou dobu něčeho bojí. Je to pro ně zcela nová zkušenost. Báli jste se něčeho? A jestli ano, potvrdilo se vám to, z čeho jste měli strach? Můj největší strach byl, že tu budu na všechno sama a budu mít problém se začlenit, ale je tu spousta lidí, kteří mi pomáhají a na které se můžu obrátit a většina lidí ve škole se na mě snaží být milá. Před odjezdem jsem se nejvíc bála toho, že přijdu o svoje kamarády tady v Čechách. Naštěstí si ale můžeme pořád volat a otravovat se i na dálku. Největší strach byl, že jim nebudu moc rozumět, což se víceméně potvrdilo. Lišila se Amerika nějakým způsobem od vašich představ? Než jsem přiletěla, měla jsem celkem přesnou představu Ameriky, ale občas se najdou věci, které mě překvapí, většinou jsou to ale maličkosti. Já jsem v Americe byla už rok předtím, než jsem se rozhodla, že bych tu ráda studovala, proto jsem určitou představu měla. Skoro všechno je tu ale jiné než u nás, a tak mě každý den něco překvapí. Není úplně taková, jak jsem si ji představoval, přeci jen jsem ji viděl jen ve filmech a tam je to oproti realitě hodně zkreslené. A co první tvrdá srážka s realitou? Přeci jenom Amerika má jinou kulturu než Česko. První tvrdá srážka s realitou byla, když jsem se musela stěhovat z jedné hostitelské rodiny do jiné, což bylo dost těžké, ale nakonec asi to nejlepší, co se mi mohlo stát. Konkrétně to bylo asi ubytování na koleji. Já jsem nikdy v životě nebydlela na pokoji s někým dalším, proto pro mě soužití se spolubydlící v malém pokoji bylo ze začátku docela náročné. Musíte sladit čas vstávání, teplotu pokoje, úklid, prostě všechno. Naštěstí s mojí spolubydlící Ashley vycházíme dobře. První tvrdá srážka s realitou byla, když jsme hráli první zápas venku, strkal jsem se tam s protihráčem, když ke mně přiběhl spoluhráč a řekl mi, ať to nedělám, že nevíme, co je zač. Poté jsem se rozhlédl okolo hřiště a pochopil, že bude lepší rychle dohrát zápas a zmizet odtamtud. Jak vypadá přístup školy ke studentům a jak přistupují sami studenti ke studiu? Přístup ke studentům je tu v jistém smyslu dospělejší máme víc samostatné práce, učitelé se k nám chovají s respektem jako k sobě rovným a zároveň jejich výuka není tolik o učení se faktů jako o kritickém myšlení a tvoření si vlastního názoru. Většina studentů, které jsem potkala, bere svoje studium a známky dost seriózně, protože všichni chtějí pokračovat na vysokou školu a ty v posledních letech hodně zpřísňují svá kritéria. Hodně lidí v našem věku tu je kvůli škole ve stresu nebo dokonce mají jiné psychické problémy. Je tu skvělý přístup studentů ke studiu, kdy se všichni opravdu snaží dělat to nejlepší a využít každé příležitosti. Ke studentům se přistupuje individuálně a učitelé se nám vždycky snaží se vším pomoct. Studenti tu přistupují k učivu jinak. Řekl bych, že je to zejména tím, že si volí předměty sami, takže se pak nestává, že by je daný předmět vyloženě nudil. Ve vaší situaci uvažují někteří jedinci o pokračování studia v USA, kde by se hlásili na vysokou školu. Jak to máte vy? Hodláte se vrátit? Nemáte strach z rozdílových zkoušek? Vrátit se určitě hodlám i zůstávám v kontaktu s některými svými učiteli v České republice, ale srovnávaček se moc nebojím, protože doufám, že se najdou lidé, kteří mi pomůžou se na ně připravit. Ráda bych se vrátila zpátky a strávila ještě rok se svojí třídou. Přeci jenom se na ten náš maturiťák těšíme už pár let. Obavy začnu mít hádám tak večer před zkouškami. Snad už nebude pozdě. Nevím, co bude, srovnávací zkoušky jsou za osm měsíců, nepřemýšlím o tom. Užívám si to, že jsem tady a nějaké zkoušky začnu řešit tak měsíc předem. Měli jste už možnost vyrazit na výlet a poznat i místa, vzdálená od těch, kde bydlíte? STRANA 5 / 10 Minulý víkend mě moje hostitelská rodina vzala na výlet do Filadelfie (asi 9 hodin cesty autem), což bylo dost zajímavé. To bylo zatím jediné místo mimo Maine, kam jsem se měla možnost podívat, ale už máme naplánované i další výlety. O víkendu můžeme cestovat kamkoliv chceme, no, není to úplně nejlevnější zábava. Zatím jsme byli (spolu s Martinem, pozn. redakce) například v Baltimoru, Washingtonu DC, New Jersey a New Yorku. Poslední otázka. Máte něco zajímavého, o co byste se s námi chtěli podělit? Setkali jste se s něčím, co vás překvapilo? Američani jsou hrozně vlastenečtí, takže americkou hymnu slyším někde snad každý den (před každým sportovním zápasem, koncertem, shromážděním a někdy jen tak náhodně z rádia), skoro na každém domě visí americká vlajka a taky se dá koupit prakticky cokoliv s potiskem americké vlajky. Na moje 18. narozeniny se zrovna konal výlet na Medieval Times. Je to divadlo, kdy se Američané oblékají jako španělští rytíři a sehrávají nejrůznější souboje. Publikum je hned na začátku rozděleno do sektorů podle barev a každý vášnivě podporuje právě toho svého rytíře. Celou dobu se také podává jídlo a pití. Rodiče sem nejčastěji chodí s dětmi na jejich narozeniny, aby se vyhnuli nákladným oslavám. Nebudu vám lhát, když vyhlašovali mé jméno s přáním k narozeninám hned po šestiletém Brianovi, dlouho jsem se necítila tak trapně. Ale vlastně šťastně. Chtěli byste se dozvědět ještě víc? Navštivte tyto odkazy: YT channel: Johana Karbanova TheJohanaVideo Blog: Jak nacpat svůj život do kufru? Aneb život výměnného studenta ess.com/ EVA KALINOVÁ MARTIN STANISLAV

6 Ornitolog? Ptákolog? Birdwatcher! V pondělí měl Vojta Hrabánek ze sekundy přednášku v Masarykově kulturním domě. Seznámil veřejnost se svým koníčkem: birdwatchingem pozorováním a dokumentováním ptáků. Celé léto se svědomitě připravoval, vybíral fotky, sestavoval jejich prezentaci a komentáře k jednotlivým ptačím druhům. Nakreslil plakát, který mu v MEKUC vytiskli a vyvěsili po městě. Výtěžkem z přednášky Kč chtěl přispět na nákup barevných i UV samolepek na skleněné plochy na chodbách gymnázia. Ty budou nalepeny na nejnebezpečnější skla. Líbil se mu nápad ochránit před nárazy do skel ptáky poletující a hnízdící kolem školy. Velká okna na chodbě školy a v učebnách biologie a fyziky ptáky totiž lákají nejvíc, protože se v nich odrážejí okolní vzrostlé stromy. Během hodiny a čtvrt dokázal svým kultivovaným a vtipným projevem udržet pozornost posluchačů a představil 130 druhů ptáků. U obecenstva vyvolal dojem, že o ptácích ví úplně všechno. U každé fotografie se zastavil, ptačí druh pojmenoval a prozradil nějakou zajímavost z jeho života, lokalitu pořízení snímku nebo historku spjatou s focením. To jste takhle na Krétě, je vedro na padnutí, nad hlavou vám krouží supi a vy z toho ještě máte radost! Orla označil za kinga. Vojta je členem České společnosti ornitologické a poskytl nám malý rozhovor. Řekni nám něco o sobě. Jmenuji se Vojta Hrabánek, je mi dvanáct (skoro třináct :)), a pozorování zvířat a hlavně ptáků se věnuji od roku při pozorování a poznávání na krmítku ve škole v přírodě, to mi bylo sedm. Co ornitolog normálně dělá? Ornitolog spíš ptáky zkoumá, já je pozoruji. Jsem jakýsi birdwatcher. Pozorujeme je takto: zjistíme, kde nějaký neobvyklý pták žije, s maminkou tam zajedeme, při troše štěstí ho najdeme nebo si na něj počkáme, vyfotíme ho a máme radost. Některé "úlovky" jsme ale získali naprostou náhodou. Stačí se naučit se koukat kolem sebe. Už máš nějaké ornitologické úspěchy? Ceny žádné nemám, jako úspěchy prostě považuji, když se nám podaří nějakého vzácného ptáka hezky vyfotit. Ale na jaře jsem se zúčastnil Žákovské ornitologické konference a to bylo hodně zajímavé. Jaký je tvůj oblíbený předmět? Mám rád dějepis (protože na něj máme pana profesora Dvořáka) a biologii. Co je to vlastně ornitologie? Ornitologie je věda, která se zabývá ptáky. Jak ses k ní dostal ty? K ptákům jsem se dostal Čeho bys chtěl v ornitologii dosáhnout? Jediné, na co si vzpomínám, že bych chtěl, je konečně zdokumenovat dudka a pár dalších druhů, na které jsem zatím neměl štěstí. Máš nějakou dobrou historku spojenou s tímto koníčkem? Jak jsem udělal zvuk, který vydává plachá žluva hajní a shora ze stromu se mi ozvala opravdová! Pak bohužel uletěla, ale ten samý den se nám stejně jednoho hezkého žluváka vyfotit podařilo. Taky bylo legrační, že jsme se mnohokrát brodili kopřivami, vstávali ve čtyři ráno, nechali se bodat komáry ve snaze vyfotit orla mořského (což se nám nakonec povedlo!), a pak jednou sedíme na balkoně a on nám kroužil nad domem! Celkově se na pódiu pohyboval a mluvil tak, že to vypadalo, že o ptácích ví úplně všechno, že jejich pozorování je největší zábava, kterou můžete zažít a že Vojta nezná trému. Tleskáme jemu i mamince. ANNA ČERNÁ Lucie PAVLOVÁ, septima Dvě školy, jeden zájezd za to. Sagrada Familia je prostě nádherná. Člověk si říká, že ten Gaudí byl blázen. Po další noci v autobuse mě opět zahřeje u srdce sluníčko, tentokrát v Málaze. Toto město je rodiště snad nejznámějšího kubistického malíře Pabla Picassa. Ohromí mě jeho rodný dům, který v samotném centru města vytváří tu správnou atmosféru. Málagou začíná několikadenní pobyt v Andaluzii a také přespávání v hotelu. Hurá. foto: B. Nová, oktáva Hurá, jsme tady. Ranní skřehot racků vítá teplické a mělnické studenty v Barceloně, hlavním městě Katalánska. Ještě cítím křeče v nohou po dlouhé cestě, avšak první pohled mě ohromí. Nacházíme se totiž v přístavu, u kterého nelze přehlédnout sochu Kryštofa Kolumba. Za chvíli přichází paní průvodkyně, která nás za doprovodu sluníčka a příjemných listopadových teplot provází druhou největší aglomerací Španělska. Během devíti hodin stihneme prochodit 17 km, ale stojí to Granada, velmi staré město, ve kterém všem leze mráz po zádech a to skoro doslova. Z jedné strany je vidět pohoří Sierra Nevada. Zároveň se projevuje veliká zima, a dokonce prší. Bohužel ne naposledy během pobytu. Granada je známá stavbou, jež uchvátila všechny svou rozlehlostí, Alhambrou. Někteří turisté jezdí do této oblasti Španělska jen kvůli Alhambře. Gibraltar = makak, to si pamatuje každý z hodin zeměpisu, ale po návštěvě tohoto malého státu se musí dodat, že tam žije hodně makaků. A pozor, kradou svačinu či batohy. Sám foto: Vít Horáček, sexta Gibraltar se rozkládá na 8 kilometrech čtverečních. A oficiálně patří pod správu Spojeného království VB, tudíž se zde platí librou. a vzlétat každých 5 minut. Když sedíte na pláži a vedle vás šumí vlny moře či přistávají letadla, tak vás přepadne takový pocit uvolnění. Cordoba a Sevilla, dvě sídla, známá pro své katedrály. Člověk teprve ve Španělsku zjišťuje, jak tyto církevní budovy mohou být rozlehlé a krásné. Krásný zážitek podtrhává vysoká věž u katedrály, ze které lze vidět celé město, tedy pokud není mlha jako v našem případě. Na závěr pobytu tu je možnost se naučit několik základních slovíček ve zdejším jazyce, španělštině. Po této lekci se už odjíždí domů. Škoda, chvíli bych ještě zůstal, ale nemůžu. Tak někdy příště. Adiós. Celou dobu bydlíme v letovisku Torremolinos, hned vedle letiště. Málokdy se naskytne taková šance vidět letadla přistávat STRANA 6 / 10 MICHAL HOLEC třída VIII

7 Zvyknout si na to, že mě studenti oslovují paní profesorko bylo docela náročné." Pavlína Šámalová absolvovala mělnické gymnázium a aktuálně studuje na Přírodovědecké fakultě UK obor Teoretická a evoluční biologie. Mezi její největší úspěchy v roli studenta GJP Mělník patří postup do celostátního kola SOČ v oboru Ochrana a tvorba životního prostředí. Ještě v roce 2012 jste zde studovala, o několik málo let později vyučujete. Jak složité bylo vyrovnat se s tímto rychlým přechodem? Zvyknout si na to, že mě studenti oslovují paní profesorko bylo docela náročné. Nicméně ze tříd, které jsem začínala učit, mi nejvíc připomínala ten rychlý přechod letošní oktáva, kterou si ještě z dob svých studií pamatuji v primě. V čem jste například kantorům křivdila"? Asi jako velká část populace jsem si také trochu myslela, jak se ti učitelé mají, když mají docela málo hodin a navíc prázdniny jako bonus. Samozřejmě jsem zjistila, že když učím 4 vyučovací hodiny, ale mám je od rána do deváté hodiny, vskutku toho v mezičasech nestihnu mnoho. Pochopitelně se tedy své práci věnuji kdykoli během týdne, ať už je to v pět ráno či jedenáct večer všední den či víkend. Jak Vás studium na gymnáziu připravilo na vysokou školu? Studium mě rozhodně připravilo na přijímací zkoušky, jelikož jsem se na ně nikterak mimoškolně nechystala. Za mnohé ale vděčím také biologické, ekologické a zeměpisné olympiádě, stáži od Otevřené vědy, kterou jsem absolvovala v liběchovském Ústavu živočišné fyziologie a genetiky od sexty prakticky do maturity a poté ještě dva roky při univerzitním studiu - právě tam jsem nabrala inspiraci pro svou bakalářskou práci. Velmi přínosnou zkušeností bylo také sepsání dvou přírodovědných SOČek. Plánujete v kariéře kantora pokračovat? Ráda bych, ale momentálně se nebude jednat přímo o práci Jaká je přednost českého školního systému a co byste naopak nejradši změnila? ve školství. Se zájemci všech věkových kategorií se ovšem plánuji přírodě věnovat i nadále a doufám, že to nebude zrovna v Tescu v úseku ovoce a zeleniny :). Jak stíháte studium ve spojení s vyučováním? Těžko :). Studuji magisterské studium a zároveň s ním takzvané doplňující pedagogické studium, které se liší od magisterského hlavně v tom, že z něj nedostanete titul, nicméně povinnosti jsou značně srovnatelné s odborným magistrem- v něčem je toto studium dokonce náročnější minimálně je tam více povinných víkendových předmětů a obecně více předmětů s povinnou docházkou. Které jsou Vaše další záliby? Říkal jste, že to má být krátký článek Nu dobrá, když se zrovna nevěnuji studiím či pedagogické práci, tak se obvykle nenudím, neboť již téměř 20 let chodím cvičit do Sokola, kde posledních 8 let vedu cvičení žactva. K Sokolu u nás patří i pěvecký sbor složený hlavně ze seniorek, kde sice jak pěvecky, tak recitačně působím 18 let, ale jako důchodkyně se ještě stále necítím. K pořádání akcí v naší obci se dostávám ještě díky členství u Dobrovolných hasičů, ale na závody v požárním útoku už dnes nemám čas. Rovněž se 18. rokem věnuji první pomoci - začínala jsem na kroužku zdravotky a dnes se již podílím na výuce těchto témat nejen během výuky zde na gymnáziu, ale především na Přírodovědecké fakultě UK. S tím je spojena účast na nejrůznějších cvičeních pořádaných nejen Českým červeným křížem. Posledních 6 let hraji v divadelním souboru Viníci, kde jsem ztvárnila již vskutku různorodé menší či větší role od miliardářské vdovy v britské komedii po havrana z díla Edgara Allana Poea. Podílím se rovněž na různých akcích pořádaných fakultou a také provázím v Botanické zahradě PřF UK, kam se již se mnou pár studentů v červnu foto: P. Šámalová (Facebook) během speciální exkurze podívalo. Mimoto se starám o pokojové rostliny v jedné kavárně v Praze. Když mi zbude trocha času ráda se věnuji četbě a pohybu v přírodě - tyto dvě mé záliby však poslední dobou pro nápor povinností strádají (ačkoli jsem před chvilkou dorazila ze zimního stadionu z veřejného bruslení, takže tak zlé to zase nebude). Proč Vás biologie fascinuje? Biologie popisuje jevy, které emergují nad tak komplexními strukturami, jakými jsou organismy i celá jejich společenství, a v tom je pro mě její kouzlo. My sami jsme pro biologii objekty ke studiu stejně jako třeba rozsivky a to uvědomění si, že jsme jen jedním z mnoha druhů na planetě v člověku vzbuzuje pokoru. Samozřejmě i to, že pobyt v přírodě má velkou funkci v psychohygieně, je důležitým důvodem. Stála u Vás biologie vždy na prvním místě, nebo jste dříve preferovala jiné předměty? Od čtyř let jsem dostala do své péče květinový záhon. Následovaly pak nejrůznější typické dětské experimenty s chovem hlemýžďů, naivními pokusy o roubování. Nejúsměvnější mi dnes připadá tajný experiment, při němž jsem na záchodě ukrývala kaštany a mazala je maminčinou indulonu, abych zjistila jestli zůstanou stále tak pěkné jako po vyloupnutí. Jelikož jsem jak na nižším, tak na vyšším gymnáziu měla na biologii třídní a byly tímto odvětvím tedy protkány i výlety a školy v přírodě, tak ta cesta u mě byla poměrně jasná. Zvažovala jsem však dlouho, ke kterému z oborů biologie se přiklonit, a nakonec jsem se nechtěla vzdát žádného, což je možné právě v pedagogické praxi. STRANA 7 / 10 Na každé tři pedagogy bych zavedla sekretářku :). Ale ne pozoruji hlavně, jak studenty občas vyděsí mezipředmětové vztahy. Výkřiky typu: To je dějepis! nebo Vždyť nemáme češtinu! slýchám relativně často. Jenže v životě a ve světě je také všechno propojené a ne uměle rozškatulkované do šuplíků s nápisy Angličtina, Chemie, Společenské vědy. Která vzpomínka ze studentských let na GJP Vám utkvěla nejvíce v paměti? Vybavilo se mi jich hned několik, ale cenzurou neprošla raději žádná Určitě ovšem ráda vzpomínám třeba na oslavy 100 let od založení gymnázia, na které jsme ve velkém s naší tehdejší třídní Lenkou Pořízkovou pekly koláčky. Co byste poradila žákům, kteří zrovna neexcelují v biologii? Svět nepotřebuje mít z každé třídy 30 biologů, stačí když si, pokud možno, velká část studentů osvojí základní vztahy v přírodě. Uvědomí si, s čím vším se ve svém bezprostředním i vzdálenějším okolí setkává, a bude smýšlet tak, aby přírodě během studia ani v budoucnu neškodil. Lidé jsou krásní v tom, že jsou jedineční a každý má talent na něco jiného. Pokud se maturita blíží a právě máte pocit, že jste bez talentu, pak jste k sobě buď nadmíru sebekritičtí, nebo jste své vlohy ještě neobjevili. Nepřestávejte tedy hledat. Pokud již víte, že se vydáte konkrétní cestou, neváhejte a prohlubujte své znalosti a schopnosti s každou příležitostí, která se Vám nabízí. Chcete na konec rozhovoru říci něco aktuálním či budoucím studentům? Užívejte si tyto roky- právě totiž prožíváte jedno z nejkrásnějších a nejsvobodnějších období svého života. Využijte svůj volný čas a naplňte jej smysluplnými zálibami. GUSTAV BREJNÍK třída VII MIKULÁŠ MISTERKA

8 Střípky Studenti sekundy se 12. září seznámili s životem připoutaným k invalidnímu vozíku, když jim přijel Jakub se svými asistentkami a ženou povyprávět o úskalích, která jsou s tím spojena. Již po druhé se na naší škole uskutečnil branný den. Tentokrát bylo jeho náplní: základy sebeobrany, přednášky o závislostech nebo jak se chovat v krizových situacích. Studenti 3. ročníků se dokonce dozvěděli něco málo o dezinformacích. A oproti roku předešlému byl celý den shrnut ve Zprávičkách v České televizi. Jeden a půldenní přírodovědný seminář v terénu pro studenty třetích ročníků a septimy navštěvující volitelný předmět přírodovědný seminář se uskutečnil 19. září v lokalitě CHKO Kokořínsko v Kokořínském Dole a byl zaměřen na management ochrany přírody. Studenti sexty a 3.B na výletě v Kutné Hoře byli obeznámeni s prací havířů a aspoň na chvíli pocítili, jaké je to být v dole hluboko pod zemí. Při představě 8-11 hodinové práce v již zmíněných prostorách, nikomu do zpěvu nebylo. Mimo doly studenti navštívili i kulturní místa města. Dne začala oprava hlavního schodiště naší školy, která ještě nějakou chvíli potrvá, ale v budoucnu se našim studentům bude chodit do školy veseleji, bez obav o zakopnutí. Za velmi příjemné atmosféry se dne 20. října uskutečnil první ročník badmintonového turnaje dvojic rodičů, učitelů a studentů. Superfinále ovládla dvojice Zdeňka Sekulová a Vojtěch Šuk. Věříme, že příští ročník bude nejméně stejně úspěšný jako tento. Tým nižšího gymnázia se zúčastnil turnaje v minikopané, ve které vybojoval krásné 4. místo. V pondělí se studenti oktávy a 4. A vypravili Naštěstí se ale králi dostává pomoci od vskutku neortodoxního logopeda Lionela Logua, jenž naváže s následníkem trůnu poněkud netradiční vztah a vyléčí jej z koktavosti. Také díky zápisům z jeho deníku jsme si tento napínavý výlet do Anglie vůbec mohli dovolit. Ze sálu jsme si odnesli hluboký zážitek, o nějž se zasloužili z velké části všichni herci, na jejichž výkony si asi nikdo z nás nemůže stěžovat. Zejména Dušan Sitek coby logoped i Martin Stránský v roli prince Alberta si závěrečné standing ovation" opravdu zasloužili. Kromě toho jsme si mohli uvědomit, že život krále, obklopený povinnostmi, byrokracií a intrikami není zrovna pohádka. Další představení v rámci Klubu mladého diváka se uskutečnilo v Divadle na Vinohradech, kde byl ztvárněn v dramatu Arthura Millera Čarodějky ze Salemu ojedinělý případ čarodějnického procesu v USA. Velmi nábožensky upjatou společností massachusettského městečka konce 17. století otřesou ženy přistižené při čarodějnickém tanci. Hned jsou povolány příslušné orgány, aby incident vyšetřily. Místo toho se však rozhoří skutečný rej msty, lží a strachu. Postupně se posune pouhé křivé obvinění pocházející z úst domnělé vyznavačky démonů hnané osobní nenávistí až k několika nevinným na šibenici. Kombinace skvělé režie Juraje Na podzim dostala škola nabídku od společnosti Scio, aby se zúčastnila takzvaného pilotního testování Národních srovnávacích zkoušek. NSZ dnes v mnoha případech nahrazují přijímací zkoušky na vysoké školy, mnozí studenti čtvrtých ročníků je budou muset brzy skládat. O NSZ nanečisto tak byl velký zájem.vyzkoušeli si příklady testů z obecných studijních předpokladů, z matematiky, angličtiny, základů společenských věd, biologie nebo chemie. Naši studenti tak využili možnost vyzkoušet si NSZ nanečisto. Až je budou vyplňovat příště, budou vědět, jak na to a snad je nic nepřekvapí. Our school traditon of remaking pumpkins into special lamps goes on. Every year before 31st of October we try hard to create Deáka a procítěných hereckých výkonů Tomáše Pavelky, Andrey Elsnerové, Svatopluka Skopala či Jaroslava Satoranského se postarala o hluboký zážitek a dokázala v nás vyvolat silné napětí i pocit empatie. Divadelní okénko Školní rok se ještě nestačil ani pořádně rozběhnout a Klub mladého diváka se již v září vydal za prvním kulturním zážitkem, tentokrát do divadla Pod Palmovkou, kde bylo na programu tragikomické drama Králova řeč. Po zhasnutí světel jsme byli přeneseni zpět do 30. let 20. století, kdy se po smrti britského krále Jiřího V. ujímá vlády jeho prvorozený syn Edvard, který však vládě příliš pozornosti nevěnuje, a tak se trůn uvolnil pro jeho bratra Alberta. Leč budoucí král je velmi nesebejistý, nedokáže ani promluvit před cizími lidmi, a to se na celou říši valí velká zkouška, 2. světová válka. do Salesiánského divadla v Praze, aby se zde zúčastnili divadelního představení hry Pygmalion v anglickém jazyce, uváděného skupinou The American Drama Group Europe. Předloha díla je již přes tři sta let stará, přesto přesahuje do dění padesátých let minulého století, kdy bylo dílo napsáno, stejně tak jako do dnešní doby. Velmi názorně nás varovala, co dokáží lži či populismus a že i divák stojící mimo děj může mít zpočátku problém dobro rozeznat. Studenti prvních ročníků, kvarty a kvinty v rámci výuky navštívili dopolední představení v Masarykově kulturním domě, a to Like Shakespeare. Projekt Like Shakespeare je dalším projektem společnosti STAGEARTCZ a Divadla Bolka Polívky. Jedná se o původní divadelní hru, kterou napsal autor Pavel Trtílek. V divadelní hře jsme se ponořili do doby alžbětinského divadla renesanční Anglie. Středobodem celé hry byl jeden z nejvýznamnějších dramatiků světového divadla William Shakespeare. Diváci se prostřednictvím vyprávění samotného Shakespeara dozvěděli mnohé o jeho STRANA 8 / 10 our own JACK-O-LANTERNS. Although not everybody is clever with hands, we are all enthusiastic and excited. The awesome results of our struggle can be seen outside the entrance next to No. 4. If you are superstitious, BE CAREFUL during Halloween night as there many superstitions. Na výstavě Vzdělávání kvartáni představovali budoucím zájemcům o studium naši školu. Dne 7. listopadu se výběr vyššího gymnázia zúčastnil turnaje v basketbale, kde po srdnatém výkonu obsadil 3. místo, za což si odvezl pohár a dobrý pocit ze zdařilé reprezentace školy. Soutěž Best in English je otevřena i pro studenty našeho gymnázia, zájemci se mohou hlásit v kabinetu 208 u p.prof. Minaříkové. JIŘÍ ŠÍMA soukromém životě, o pozadí vzniku jeho nejslavnějších divadelních her, ale i o životě v době renesanční Anglie. Ve hře se objevila i Shakespearova herecká skupina, jejímž prostřednictvím divákům předvedla průřez Shakespearovým dílem. Setkali se tak například s Richardem III., s Hamletem, s Jagem s Kateřinou ze Zkrocení zlé ženy a s mnoha dalšími divadelními postavami tohoto světového dramatika. Představení poutavým a atraktivním způsobem přiblížilo tohoto velikána světového divadla, poukázalo na to, že není třeba se obávat tzv. velké klasiky a divadelními prostředky demonstrovalo nesmírnou nadčasovost a aktuálnost díla tohoto velkého dramatika. Herci v některých případech přehrávali, ale některé ukázky z komedií nás docela rozesmáli a pobavili.. TEREZA DRÁPALOVÁŠAJTAROVÁ VÍT NOVOTNÝ, kvinta

9 Studentský život Díl první- migranti v jídelně Znáte ten pocit. Zvoní a vy v lepším případě končíte a v tom horším máte jen 45 minut drahocenného klidu. Předtím vás však čeká velký úkol- projít procesem obědvání. Opouštíte třídu. Časy, kdy přes školu sprintujete a padají vám při tom bačkůrky, jsou sice pryč, ale přece jenom do jídelny jdete svižným krokem. Cíl už je nablízku. A nebo taky ne. Zastavujete se u pingpongových stolů, před Vámi je dav lidí, všichni hladoví a rozmrzelí z čekání. Náhle ucítíte nával bolesti. Nějaký primán vám dupl na nohu, když vás předbíhal. Když jeho čin opakuje druhý a třetí, dojde vám trpělivost.,,přece mě nebudou předbíhat ty malí smradi! řeknete si a ladným, již nacvičeným krokem obíháte dav. Zastavíte kousek po průchodu skleněnými dveřmi. Nejste blázen a nenecháte se profesorem poslat zase na konec,,fronty na banány. Jídlo je již v dosahu. Berete si tác (samozřejmě ne vrchní, na tom jsou totiž zpravidla drobky od minulých strávníků). Teď přijde chvíle pravdy Máte vůbec oběd?,, Nesmí to pípnout dvakrát dlouze, prostě nesmí, říkáte si v duchu. Vyšlo to, stroj vydal dva krátké tóny. Přejedete s tácem kousek dál a vztyčíte dva prsty. Víte, že nemá smysl Satira číslo obědu říkat, přes okolní hluk by nebylo stejně slyšet. Paní kuchařka vám spěšně nandá karbanátek s kaší a vy se jdete usadit. Sednout si ke stolu není tak jednoduché, jak by se zprvu zdálo. Veškeré stoly totiž zabrali vetřelci" z Erizy. Probíráte se davem dětí sahajících vám tak po pás, kteří jsou schopni zabrat si i pro jiné svatý učitelský stůl. Výborně! Našli jste volné místo. Sedáte si a tkaničky od mikiny se vám zákonitě opět namočily do kaše. Setřete bramborovou hmotu z oblečení a zakrojíte se do karboše. Při prvním zářezu začne vytékat niva. Sakra, tenhle je s překvapením. Sníte kaši a masové části karbanátku a jdete si pro nejlepší část celého oběda - salát. Prodíráte se skrz jídelnu a říkáte si, že ještě dlouho nebudete chtít děti. Přijdete k miskám se salátyprázdným. Po našich návštěvnících vypadá jídelna jako po náletu kobylek. Jdete si tedy pro špinavé nádobí a odnášíte jej k okýnku. Vystojíte frontu a talíře konečně odkládáte. Mise splněna. Při odchodu z jídelny vidíte kuchařku přinášet novou várku salátu. Musíme položit jisté oběti, ale boj jsme v podstatě vyhráli KAROLINA HELEMIKOVÁ ilustrace: Šárka Lísková BaTRoASt - nová tradice? V sobotu 20. října se na naší škole uskutečnila akce BaTRoASt aneb Badmintonový turnaj rodičů a studentů. Jednalo se o celodenní turnaj ve školní hale, kterého se zúčastnili studenti z celého gymnázia se svými rodinnými příslušníky. Soutěžilo se o drobné badmintonové ceny. Pořadatelkou byla paní profesorka Zdeňka Sekulová. Kde se vzal nápad zapojit rodiče do badmintonového turnaje? Chtěla jsem je zatáhnout do chodu školy, zapojit je do našich aktivit a alespoň trochu jim přiblížit průběh akcí ve škole. Kolik týmů se zúčastnilo? Celkem 15. Surfařův průvodce po internetu Jste s tímto číslem spokojená? Tento počet účastníků je ideální. Ale trošku mě zklamal nízký zájem. Čekala jsem o něco málo větší souboj o místa. Splnila akce vaše očekávání? Považujete ji za úspěšnou? Akce byla velmi zdařilá a myslím, že svůj účel splnila. Máte v plánu uspořádat další ročník nebo třeba volejbal na stejném principu? Pokud bude o akci stále zájem, tak není problém uspořádat další ročník. To samé u volejbalu, tam je ovšem obtížnější složit týmy. Děkujeme všem zúčastněným a doufáme, že příští ročníky budou stejně podařené. Julie Šlamborová, septima V množství zdrojů, médií a článků by se mohl i zkušený internetový surfař snadno utopit. Proto studentky z Masarykovy univerzity nám poradily, jak se ve světě internetu neztratit. Ne všechno na internetu je pravda a někteří lidé rádi balamutí. Jestli si nejsi jistý, začni směle pátrat. Našel jsi jen pár zmínek s tím stejným supertajným zdrojem? Takhle si propaganda hraje na tichou poštu.jdi po zdrojích, jdi po jménech. Je podezřelé, když novinář píše anonymně. Na skandální informace buď pes! Není studie jako studie. Může se stát, že autoři na dezinformačních webech budou vycházet z nějakých pseudo studií. Dívej se na nové události bez předsudků a nenech si nic podsouvat. Dobrý článek STRANA 9 / 10 je plný argumentů, ne hejtu. Když tě článek něčím straší, překontroluj si čísla a fakta. Statistika sice nuda je, ale dá ti pravdivé údaje. Když se po sociálních sítích začne ve velkém šířit fotografie s nějakým třaskavým materiálem, nemusí to znamenat, že to je pravda. Přesně naopak. Děsivé titulky jsou nekalé marketingové finty, jak tě vtáhnout do nekalého děje. Mají za úkol přitáhnout pozornost, aby sis přečetl třeba dokonce o hordě krvelačných koťátek, která srovnala se zemí psí útulek. Více na Tereza Drápalová

10 Tiráž foto: T. Němcová Vydavatel: Gymnázium Jana Palacha, Mělník, Pod Vrchem 3421 Periodicita vydávání: čtvrtletník Sekce: Mediální výchova Sponzoring školního časopisu zajišťuje SRPŠ při Gymnáziu Jana Palacha, Mělník. Editor: Mgr. Tereza Drápalová Šajtarová Redaktoři: Zvláštní poděkování panu Vladimírovi Špulákovi za financování tisku. Ze studentské rady Předsedou studentské rady je Mikuláš Misterka ze septimy. Zástupci prvních ročníků NG a VG byli seznámeni s fungováním rady. Bylo rozhodnuto, že studentská rada bude vždy zasedat 3. hodinu první úterý v měsíci v prostorách školní jídelny. Studentský den uskutečněný na konci školního roku byl zhodnocen jako zdařilý a tento rok ho budeme pořádat opět místo předešlé akademie. Akce školy doplní i tematické dny studentské rady. V říjnu se uskuteční již tradiční Halloween.. Byl vznesen návrh k Atletickému čtyřboji pro NG. Pořadatelem by mohl být každý rok jeden ročník (např. sexta, septima). Školní mikiny tento rok opět budou. Bylo vybráno 5 barev Navy, Forest green, Gold, Heather Navy a Heather Scarlet. Z důvodu nového loga školy, které není zveřejněno, bude na mikinách pouze nápis, o němž můžete hlasovat na facebookových stránkách studentské rady. Odhadovaná cena je 480 Kč. Mikiny si vzala foto: K. Blechová, sexta na starost třída 2.A (Dominik Sulek, Stefanie Francová). Hledá se delegát za naši školu do ČSU (České studentské unie). Nemusí to být student zapsaný jako zástupce třídy ve studentské radě. Byli jsme upozorněni na charitativní akci p. p. Sekulové Hrajeme pro..., která se uskuteční ve školní hale. Na každý měsíc byl přidělen jeden tematický den. V říjnu, a to 31. ve středu, se uskuteční Halloween. Pořádat ho bude sexta. Další měsíc budou: listopad Suit-up den (den Hoď se do gala), prosinec Den školních mikin, leden Teplákový den, únor Den valentýnek, březen Den učitelů, duben Pyžamový den, květen Ponožkový den, PRESS@SCHOOLPRESSCLUB.COM foto: K. Blechová, sexta červen Barevný týden. V prosinci se taktéž uskuteční Vánoční koncert. Každá třída si připraví program a nápady oznámí do na studentskarada@gjp-me.cz. Na školní mikiny bylo odhlasováno logo č. 2, barvy Navy, Forest Green, Gold, Heather Navy a Heather Scarlet. Cena mikin bude 480 Kč. Mikiny se řeší přes Dominika Sulka z 2. A, který má i zkušební vzorky velikostí mikin. Naše gymnázium bude znovu ve spolupráci s MEKUC. Žáci mohou v kulturním domě dobrovolničit. Žáci byli upozorněni na opravu schodů při vchodu do školy a požádáni, aby nevstupovali do stavby. Žáci NG byli upozorněni na přístupnost k potravinovým automatům jen pro studenty vyššího gymnázia. Byli jsme informováni paní ředitelkou o menší obměně výrobků v automatech v bufetu. Pořadatelem atletického čtyřboje pro NG bude, protože je to třídní akce a ne akce studentské rady. Zástupci tříd nižšího gymnázia byli upozorněni, že pro ně pořád platí tzv. pamlsková vyhláška, tzn. že nemají přístup k automatům na jídlo a kávu. Kristýna Šamanová, kvinta; Karolína Blechová, sexta COPYRIGHT OMNIVEDA GROUP S.R.O.