Ú s t a v a. Církve husitské Jana Žižky z Trocnova

Transkript

1 Ú s t a v a m Církve husitské Jana Žižky z Trocnova

2 Ú s t a v a m Církve husitské - Jana Žižky z Trocnova DÍL I. Všeobecná ustanovení Čl. 1 Čl. 2. Církev husitská spojuje ty české občany, kteří vyznávají křesťanské zásady, řídíce se tradicemi husitského hnutí a ctící nesmrtelný odkaz českého národního mučedníka Mistra Jana Husa. Duchovní pravomoc Církve husitské JŽT se vztahuje na její příslušníky, bydlící na území České republiky. V čele duchovní správy uvnitř České republiky stojí český husitský administrátor spolu s duchovními správci jednotlivých regionů. 1) Základní správní jednotkou Církve husitské JŽT je náboženská obec Církve husitské. 2) Souhrn náboženských uskupení na určitém území České republiky vytváří regionální náboženské uskupení 3) Vícero regionů utváří celek Církve husitské JŽT v jejímž čele stojí administrátor Správními orgány jsou: Čl. 3. a) V náboženském uskupení-obci... rada starších a valná hromada b) v regionu regionální a shromáždění c) v celé církvi pak Ústřední rada a církevní sněm Duchovní správu vykonávají: Čl. 4. a) v náboženské obci kazatel-duchovní s radou starších b) v regionu-duchovní správce, regionální rada c) v celé církvi-administrátor, popřípadě zastoupený jedním ze členů Ústřední rady - 1-

3 DÍL II. Zvláštní ustanovení Čl. 5. Čl. 6. Čl. 7. Náboženskou obec tvoří členové Církve husitské JŽT, bydlící v určité, přesně územně ohraničené lokalitě, řízené jednou správou. Každý člen je povinen se nahlašovat u rady starších, jenž vede seznam členů. V případě církevní registrace je nutné ke zřízení každé náboženské jednotky, k stanovení jejího obvodu, jakož i ke každé změně zapotřebí souhlasu, jak regionální správy, tak státního. V případě, že není církev registrovaná, tak stačí pouze souhlas regionu. Obvod a rozsah náboženské obce stanoví regionální rada. Na duchovní správu dohlíží duchovní správce regionu. Záležitosti správní obstarává rada starších. Čl. 8. Valná hromada náboženské obce 1. Valná hromada je shromáždění členů náboženské obce, usnášejících se o záležitostech náboženské obce. Jedná se o největší orgán náboženské obce. 2. Valné hromady se mohou účastnit a hlasovat plnoletí členové náboženské. 3. Valnou hromadu svolává rada starších náboženské obce, podle potřeby nejméně jednou za dva roky s předem stanoveným termínem 4. Ve všech otázkách rozhoduje prostá většina, při rovnosti hlasů, rozhoduje předseda. 5. Valná hromada je usnášení schopná za jakéhokoliv počtu přítomných, přesahuje-li počet přítomných - počet členů rady. 6. Valné hromadě přísluší: volit předsedu, místopředsedu a radu starších. Volit delegáty pro příští regionální či církevní sněm. Čl. 9. Rada starších 1. Rada starších náboženské obce je výkonným orgánem valné hromady náboženské obce a obstarává tak běžnou správu náboženské obce. Sestává z duchovního a z 5-10 členů náboženské obce, zvolených valnou hromadou. 2. Volba starších se děje volebními lístky, za řízení volební komise

4 DÍL III. Region Čl. 18. Čl. 19. Čl. 20. Regionální hranice stanoví Ústřední rada. O případných nutných změnách hranic v zájmu duchovní správy se dohodne region s Ústřední radou. Nedohodnou-li se, rozhodne Ústřední rada. Každý region je správně zcela samostatná. Regionálnímu shromáždění přísluší: - volit duchovního správce regionu - rozhodovat o záležitostech vztahujících se přímo k regionu - schvalovat rozpočet regionálních potřeb - volit regionální radu Regionální shromáždění se koná pravidelně každých 5 let, svolává jej duchovní správce regionu či osoba pověřená regionální radou. Každé regionální shromáždění je nutné oznámit administrátoru Církve husitské. Členy regionálního shromáždění jsou: Zástupci náboženských obcí Všichni duchovní správcové Členové regionální rady Předsedou regionálního shromáždění je duchovní správce regionu, v jeho nepřítomnosti zástupce. Regionální volí 1 místopředsedu, zapisovatel a skurátora. Regionálního shromáždění se mohou účastnit zástupci Ústřední rady a dále pak ostatní duchovní správcové. Pořad jednání pro regionální shromáždění stanoví regionální rada. Regionální rada Pro řízení duchovního, církevního života spolupracuje s duchovním správcem regionu - dozorčí sbor. Regionální (diecézní) radu tvoří 3 členové zvolení regionálním shromážděním. Členy regionální rady volí regionální shromáždění absolutní většinou. Za členy, jejichž členství zaniklo, povolá regionální rada nové. Čl. 21. Členství v regionální radě zaniká: Úmrtím člena Vzdáním se této funkce Vystoupením z církve Čl. 22. Regionální radě přísluší řídit duchovní i hospodářský život náboženských obcí. Dbát na dodržování a čistotu poslání Církve husitské, v rámci regionu

5 Duchovní správce regionu Čl. 23. Čl. 24. V čele duchovní správy je ustanoven duchovní správce regionu. Do pravomoci této funkce patří především: Dozor nad činností jednotlivých náboženských obcí. Svolávat regionální shromáždění a jemu předsedat, dosazovat duchovní správce a konat v jednotlivých obcích bohoslužby a sociálně směřované akce. Volba Duchovního správce regionu: Do čela regionu je volen Duchovní regionální správce - regionální shromáždění s tím, že shromáždění předloží návrh tří kandidátů. Zvolen je ten z kandidátů, pro kterého se vysloví většina náboženské obce. DÍL IV. Sněm církevní Čl. 25. Čl. 26. Čl. 27. Sněm církevním je nejvyšším zákonodárným sborem Církve husitské JŽT a nejvyšším rozhodujícím činitelem v záležitostech, o kterých nerozhoduje regionální shromáždění. Církevní sněm se koná pravidelně po dvou letech, nejdéle však jednou za deset let. Sněmu se mohou zúčastnit a hlasovat: delegáti jednotlivých náboženských obcí, duchovní správci a administrátor církve. Sněm se usnáší dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných a k hlasování oprávněných. Sněmu přísluší: Stanovit všechna normativní ustanovení v záležitostech Církve husitské JŽT. Rozhoduje o důležitých návrzích Ústřední rady a regionálních rad, platných pro celou Církev husitskou JŽT. Čl. 28. Ústřední rada Ústřední radu tvoří: Administrátor Církve husitské a šest laických členů církve, doplněnou dle potřeby třemi správci regionu. Ústřední radu svolává administrátor Církve husitské JŽT, a to dle potřeby a dané nutnosti

6 Úkolem Ústřední rady je udržovat jednotu v otázkách věroúčných, právních, tak i v otázkách hájení Husova učení včetně hájení zájmů církve. Ústřední rada je sborem správním, vykonávajícím usnesení církevního sněmu. Do jejího působení zvlášť spadá: Rozhodování o hranicích jednotlivých regionů. Činit disciplinární opatření proti členům církve, kteří se neřídí pravdou M. J. Husa, pro kterou neváhal obětovat svůj život. Při upráznění stolce administrátora, konati volbu. Usnesení rady se děje prostou většinou. Ústava stanoví, že Ústřední rada je desetičlenná, a to na dobu deseti let. Z jejího středu je volen administrátor Církve husitské. Další členové Ústřední rady zajišťují chod jednotlivých správních agent (sociální, kulturní majetkovou a finanční), související s činností Církve husitské. Administrátor Církve husitské Čl. 29. Čl. 30. Čl. 31. Čl. 32. V čele celé duchovní správy Církve husitské stojí administrátor Církve husitské. Do pravomoci administrátora náleží: Jmenovat duchovní církve a předsedat církevnímu sněmu. Konati bohoslužby v příslušných regionech s vědomím místního duchovního a další činnost spojenou s posláním Církve husitské. Volba administrátora Církve husitské se koná takto: Na návrh regionů obdrží Ústřední rada po dvou kandidátech. Zvolen bude ten, pro kterého se vysloví většina. Statutárním orgánem jednajícím jménem celé Církve husitské bude Ústřední radou jmenován - volen administrátor Církve husitské. Administrátor je Ústřední radou jmenován - volen na dobu deseti let. Je také jediný, který je oprávněn jednat jménem církve a za své jednání je zodpovědný Ústřední radě. V případě jeho odvolání je povinností Ústřední rady do třiceti dnů jmenovat nového administrátora. Administrátor bude svá jednání a rozhodnutí stvrzovat razítkem vyznačující jeho úřad. Čl. 33. DÍL V. Disciplinární řízení Disciplinární řízení s duchovními a se členy Církve husitské se koná na základě porušování discipliny, povinností vůči duchovním hodnotám Církve husitské. Obviněný má právo se hájit sám nebo může žádat, aby mu byl ustanoven obhájce. Rozsudek vynáší regionální rada. Při závažném porušení zásad Církve husitské jsou tato porušení řešena Ústřední radou Církve husitské. Disciplinární trest následuje po disciplinárním řízení

7 DÍL VI. Dodatečná ustanovení Čl. 34. Členem Církve husitské přestává býti ten, kdo z ní zákonným způsobem vystoupil, nebo z ní byl zákonným způsobem vyloučen. Vyloučení z církve může vycházet z návrhu valné hromady náboženské obce, diecézní radou. Odvolací instancí s konečnou platností je ústřední rada. Důvodem vyloučení může být hrubé provinění proti: nábožensko-mravnímu životu, zájmům Církve husitské, národu a vlasti. K úhradě veškerých potřeb církve jsou příslušníci církve povinni přispívat každoročně, podle svých majetkových poměrů. Čl. 35. Čl. 36. Náboženské obce, regiony i celá Církev husitská jsou právními osobami oprávněny nabývati majetku movitého i nemovitého, aby měli hmotnou možnost vydržovat církevní instituce a konati své náboženské a kulturní poslání. K jakémukoliv zatížení nebo zcizení nemovitosti v náboženské obci je zapotřebí schválení diecézní rady, u diecézních zatížení či zcizení je zapotřebí schválení ústřední rady, po dohodě se všemi radami diecézními. Název a sídlo Čl. 37. Církev husitská se zrodila na základě svobodného svědomí a rozhodnutí občanů České republiky s přáním náboženské svobody, a to ve jménu pravdivých myšlenek Mistra Jana Husa směřujících ke křesťanské sociálně spravedlivé společnosti. A její název zní: Církev husitská JŽT. Sídlem církev jako celku : Teplice, Jiřího Wolkera 1340/14. Případné změny sídla schvaluje Ústřední rada církve. Sídla jednotlivých regionů, působících v rámci církve - schvaluje shromáždění příslušné církevní právní právnické osoby

8 Čl. 38. Čl. 39. Čl. 40. Čl. 41. Čl. 41. Církev husitská JŽT, na základě registrace v Rejstříku transparentnosti EU ze dne , pod identifikačním číslem bude v rámci ekumenické součinnosti spolupracovat s církví pravoslavnou, případně i dalšími církvemi, ctící českou národní historii a slovanskou vzájemnost. Zásady hospodaření Církev husitská JŽT bude hospodařit podle zásad v České republice. Účetní úkony, spojené s daňovým prohlášením budou následovat v okamžiku, kdy bude tato církev právně uznaná a registrovaná Ministerstvem kultury ČR. Zdrojem se mohou stát členské příspěvky, výnosy z majetků či dary. Zánik církve a naložení s matkovým zůstatkem O zániku může rozhodnout pouze církevní sněm, a to dou třetinou všech účastníků sněmu. V případě, že bude Církev husitská JŽT, ze strany MK ČR registrovaným subjektem bude se řídit 10, zákonem o církvích, a sněm pak určí svým rozhodnutím likvidátora a postup likvidace. Církev husitská, veškeré změny stávající Ústavy schvaluje pouze na svém celocírkevním sněmu a na základě jeho rozhodnutí. Po schválení změn je následně pověřen administrátor k provedení patřičných změn. V případě registrace církve ze strany MK - ČR, bude nastaven oficiální postup, dle 10, zákona o církvích. Církev husitská JŽT na základě své registrace v Rejstříku transparentnosti EU tvoří církevní společenství, které bude směřovat duchovně, sociálně kulturním směrem, včetně sociálně duchovní činnosti. Toto ustanovení je platné jak pro církevní obce, regiony (diecéze), tak pro ústředí církevního administrátora. Zřizování a rušení těchto subjektů je v kompetenci Ústřední rady. Církev husitská nebude mimo tuto stanovenou strukturu zřizovat žádné další církevní organizace, řády a instituce. Za ústřední radu Církve husitské - Jana Žižky z Trocnova - 7 -

9