ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

Transkript

1 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SWOT analýza obvod ORP K L A T O V Y 2014 Městský úřad KLATOVY Úřad územního plánování 0

2 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY obvod ORP K L A T O V Y Podle zák. č. 183/2006 Sb. a vyhl. č. 500/2006 Sb. OBCE Běhařov, Běšiny, Bezděkov, Biřkov, Bolešiny, Chlistov, Chudenice, Chudenín, Čachrov, Černíkov, Červené Poříčí, Číhaň, Dešenice, Dlažov, Dolany, Hamry, Hnačov, Janovice n.ú., Javor, Ježovy, Klatovy, Klenová, Křenice, Lomec, Měčín, Mezihoří, Mlýnské Struhadlo, Mochtín, Myslovice, Nýrsko, Obytce, Ostřetice, Plánice, Poleň, Předslav, Strážov, Švihov, Týnec, Újezd u Plánice, Vřeskovice, Vrhaveč, Zavlekov, Zborovy, Železná Ruda Vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek v ORP Klatovy, záměry na provedení změn v území a problémy z jejich střetu s limity využití území k řešení v ÚPD Rozbor a vyhodnocení trvale udržitelného rozvoje území obcí urbanistická SWOT analýza Dle stavebního zák. č. 183/2006 Sb. 26 odst. 2 a prováděcí vyhl. č. 500/ odst 1) bod b) Situační analýza urbanistických podmínek Orientační mapky administrativních území obcí Zpracoval V roce 2008 Ing.,aut. Arch. Pavel Valtr - UrbioProjekt Plzeň, ateliér urbanismu, architektury a ekologie Aktualizace

3 OBSAH A. Rozvojové úkoly z Politiky územního rozvoje ČR a Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje 5 1. Hlavní cíle územního plánování v Plzeňském kraji Stanovení priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území 5 2. Požadavky územního plánování v Plzeňském kraji Prostorové uspořádání - rozvoj sídelní struktury Rozvoj dopravní infrastruktury Rozvoj technické infrastruktury Ochrana krajinných hodnot Protipovodňová ochrana Ložiska nerostů Vymezování rozvojových území Limity využití území 8 3. Uspořádání územního rozvoje Specifické oblasti, rozvojové oblasti a rozvojové osy Rozvojová oblast RO2 Klatovy Rozvojová osa OR3 Plzeň Klatovy (- Deggendorf) Rozvojová osa OR7 Domažlice Klatovy Rozvojová osa OR8 Klatovy Horažďovice hranice kraje (- Strakonice České Budějovice) Specifická oblast SOB1 Šumava Specifická oblast SON2 Podhůří Šumavy Územní systém ekologické stability Krajinné hodnoty 14 str.: B. Územně analytické podklady ORP Klatovy 15 I. Použité zkratky 15 II. Souborné údaje 17 A. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek v ORP Klatovy 17 A.1. Celková vyváženost vztahu územních podmínek 17 A.2. Rozvojový potenciál obcí - dle specifických podmínek obcí 21 A.3. Urbanistické hodnoty 22 A.4. Hodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek 24 B. Rozbor a hodnocení trvale udržitelného rozvoje - urbanistická SWOT analýza 25 C. Situační analýza urbanistických podmínek 26 2

4 III. Údaje jednotlivých obcí Běhařov Běšiny Bezděkov Biřkov Bolešiny Městys Čachrov Černíkov (okr. DO) Červené Poříčí Číhaň Městys Dešenice Dlažov Dolany u Klatov Hamry Městys Hnačov Chlistov Městys Chudenice Chudenín Město Janovice nad Úhlavou Javor Ježovy Město Klatovy Klenová Křenice Lomec Město Měčín Mezihoří 207 3

5 27. Mlýnské Struhadlo Mochtín Myslovice Město Nýrsko Obytce Ostřetice Město Plánice Poleň Předslav Město Strážov Město Švihov Týnec Újezd u Plánice Vrhaveč Vřeskovice Zavlekov Zborovy Město Železná Ruda 334 4

6 A. Rozvojové úkoly z Politiky územního rozvoje ČR a Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje 1. Hlavní cíle územního plánování v Plzeňském kraji 1.1. Stanovení priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území Hlavní cíle ZÚR PK, jak byly vymezeny v zadání krajské územně plánovací dokumentace: příprava závazného územně plánovacího dokumentu pro celé území Plzeňského kraje, který bude vytvářet podmínky a stanoví priority územního plánování pro jeho komplexní harmonický a udržitelný rozvoj, návrh územního řešení nadmístních potřeb a koordinace záměrů jednotlivých obcí a měst na využití území, prověření aktuálnosti závazných částí územních plánů velkých územních celků Šumavy a okresu Klatovy, prověření a promítnutí územních důsledků odvětvových a krajských koncepcí a Programu rozvoje Plzeňského kraje, zpřesnění a rozvíjení priorit, cílů a úkolů vyplývajících z Politiky územního rozvoje v Plzeňském kraji, vymezení území vyžadujících ekonomickou, vodohospodářskou a ekologickou revitalizaci, posouzení návrhů na využití území z hlediska jejich vlivů na životní prostředí a navržená území soustavy NATURA 2000, stanovení limitů území a závazných regulativů pro rozhodování o využití území, koordinace územního rozvoje obcí v Plzeňském kraji, koordinace rozvoje území Plzeňského kraje se sousedními kraji a s Bavorskem, vymezení regionálně významných veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, asanačních území. 2. Požadavky územního plánování v Plzeňském kraji 2.1. Prostorové uspořádání - rozvoj sídelní struktury změnami v území vytvářet podmínky pro posílení stability osídlení a hospodářské výkonnosti Plzeňského kraje, zejména ve specifických oblastech se sociálně ekonomickými problémy a v rozvojových oblastech, které představují přirozené póly ekonomického rozvoje území, posilovat rozvoj okrajových, specifických oblastí, vedoucí ke snižování územních disparit, vytvářet územně plánovacích předpoklady pro stabilizaci osídlení především posílením nabídky ploch pro podnikání v rozvojových oblastech, posilovat polycentrickou sídlení strukturu Plzeňského kraje podporou rozvoje sídel v rozvojových oblastech a osách a podporou center venkovského osídlení. Současný stav polycentrického osídlení kraje by měl být dále rozvíjen, v rozvojových osách rozvoj koncentrovat do vymezených rozvojových území, k rozvoji jednotlivých obcí přistupovat diferencovaně s ohledem s ohledem na místní podmínky a preferované funkce území, výstavbu v obcích usměrňovat s cílem omezit vznik nových satelitních obytných lokalit vyvolávajících nadměrné infrastrukturní investice, vytvářejících prostorově sociální 5

7 segregaci s negativními vlivy na soudržnost obyvatel území v sídlech je nutné lokalizaci a koncentraci vybavenosti regulovat především s ohledem na dopravní předpoklady území a další funkce (zejména vytváření souvislých ploch veřejné zeleně, památkovou ochranu a zachování civilizačních a kulturních hodnot), v rekreačně atraktivních územích specifických oblastí je nutné lokalizaci a koncentraci vybavenosti usměrňovat především s ohledem na dopravní předpoklady a udržitelný rozvoj území, k vymezování nových rozvojových ploch na pozemcích, které jsou součástí ZPF, přistupovat až po využití vnitřní rezerv sídel, areálů brownfields a intenzifikaci využití stávajících podnikatelských areálů, racionálním využitím území minimalizovat negativní dopady hospodářského rozvoje, zejména na životního prostředí, při urbanistickém rozvoji a intenzifikací využití zastavěného území minimalizovat fragmentaci krajiny a vytvořit podmínky ke zvyšování biodiverzity krajiny, zvýšenou pozornost věnovat optimálnímu využití území rozvojových os, nevytvářet v nich podmínky pro vznik pásové zástavby Rozvoj dopravní infrastruktury rozvíjet základní dopravní osu kraje - IV. A transevropský multimodální koridor dálnice D 5 a železniční trati č. 170 a navazující optimalizovanou radiální síť silnic I. třídy číslo 27, doplněnou o propojený tah silnic č. 22 a železniční trati č.190 a 183, pro zlepšení dopravní dostupnosti a ochranu životního prostředí dále zpřesňovat vymezené koridory pro zkapacitnění silničních komunikací, preferovat přestavbu nevyhovujících úseků zejména v průtazích sídel, odstranění kolizních míst a bodových závad a pro modernizaci a přestavbu železničních tratí č. 183 a 190, ke zlepšení dopravní dostupnosti v příhraničí rozvíjet vymezený koridor tangenciální přepravní osy Horažďovice Klatovy Domažlice Bor u Tachova, řešit návaznosti na vymezené koridory mezinárodních a nadregionálních cyklotras Rozvoj technické infrastruktury Územně stabilizovat koridory technické infrastruktury nadmístního významu - jako územní rezervy koridory VVN Ochrana krajinných hodnot K ochraně volné krajiny je nutné podporovat intenzifikaci využití zastavěných a zastavitelných ploch. Ve velkoplošných chráněných územích při územním rozvoji preferovat ochranu a dotváření dochovaných krajinných hodnot před ostatními zájmy na využití území. V územích ostatních je třeba chránit základní krajinné matrice, přirozené osy a dominanty krajiny. Krajinné dominanty, veduty a ohraničující horizonty je třeba chránit před změnami, které by mohly jejich působení v krajině poškodit. Jednotlivé záměry je třeba krajinářsky posoudit z hlediska snesitelnosti této změny. Jednotlivé stožáry větrných elektráren mohou být umísťovány na krajinotvorných horizontech, vedutách a dominantách pouze výjimečně podle výsledků podrobného krajinářského vyhodnocení. Lokalizace farem větrných elektráren není z hlediska ochrany krajinných hodnot a priorit dalšího územního rozvoje na území kraje možná. 6

8 Plochy pro výstavbu plošně rozsáhlých slunečních elektráren ve volné krajině lze vymezovat pouze výjimečně, dbát přitom především na otázky ochrany přírody a krajiny. Preferovat lokalizaci těchto elektráren na vhodných objektech (průmyslové a logistické areály) a v zastavěném území s nevhodným způsobem funkčního využití (brownfields). Chránit územní hodnoty krajinného typu hluboce zaříznutých údolí, zejména zde nerozvíjet rekreační zástavbu a dochované části údolí využívat především pro pohybovou rekreaci. Zvýšená územní péče o krajinu je velkoplošně uplatňována u vzácných typů krajin Plzeňského kraje: - typů krajin zalesněných kup a kuželů Chudenické vrchoviny a Jezvince - typů krajin vzácných horských reliéfů a způsobů využívání Šumavy - typů rybničních krajin (Horažďovicko, Kasejovicko) - typů krajin hluboce zaříznutých údolí. V zájmovém území ORP Klatovy byly typově vymezeny následující krajinné oblasti: - Klatovská - Plánická - Strážovská - Severokrálovská - Vnitřní Šumava - Chudenická - Východochodská 2.5. Protipovodňová ochrana Ke zlepšení protipovodňové ochrany územně plánovacími opatřeními zlepšovat retenční schopnosti krajiny a zpomalovat odtok z povodí. Při územně plánovací činnosti je nutné minimalizovat: návrhy nových liniových dopravních staveb, návrhy rozšíření zástavby, návrhy nových vedení a zařízení technické infrastruktury citlivých na ohrožení velkou vodou, návrhy umístění zdrojů možné kontaminace území při zaplavení vodou. K retenci vody v území využít: opatření ke zlepšení retenčních vlastností krajiny návrhy nových malých vodních nádrží, přirozených v měřítku a ve struktuře krajiny, návrhy ochranných hrází a suchých poldrů a obtokových koryt, návrhy dalších území řízené inundace, zpřesnění regionálního a nadregionálního územního systému ekologické stability (ÚSES), vytvoření podmínek pro využití územních rezerv, především zastavěných ploch s nevhodným či žádným funkčním využitím (brownfields). V územních plánech vymezovat plochy a územní rezervy pro postupné vymístění nevhodné zástavby ze záplavových území a vytvořit tak podmínky pro bezkolizní převedení povodňových vln Ložiska nerostů Do územních plánů obcí je nutné zapracovat plochy s předpokládanými a zjištěnými ložisky nerostů jako plochy nadmístního významu (výhradní ložiska) a jako limity využití území. 7

9 2.7. Vymezování rozvojových území Nové rozvojové lokality výrobních a obslužných zařízení s plochou nad 30 ha jsou vymezeny v ZÚR PK. Rozvojové lokality výrobních a obslužných zařízení o výměře větší než 15 ha lze vymezit za těchto předpokladů: lokalita musí být umístěna v administrativním území obce, která je součástí zpřesněné rozvojové oblastí OB5 a vymezených rozvojových oblastí nadmístního významu, pokud je lokalita umístěna v administrativním území obce, která je součástí vymezené rozvojové osy OS1, musí být umístěna v katastrálním území, které bylo vymezeno jako rozvojové nebo v rozvojových územích vymezených v rámci nadmístních rozvojových os, zpřesnění vymezení lokality musí být provedeno v územním plánu příslušné obce včetně dalších podmínek jejího využití. Kapacitní plochy pro bydlení přednostně vymezovat: v administrativních územích obcí, které jsou součástí vymezených rozvojových oblastí a os, v lokalitách s možností připojení na kapacitní vodní zdroje a kanalizaci v jádrových územích vybraných obcí (mimo vymezené rozvojové oblasti a osy): Plánice a v dalších centrech venkovského osídlení Limity využití území Při rozhodování o změnách ve využití území a jeho rozvoji je nutné vycházet z limitů využití území, tedy respektovat omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území. Požadovaná šířka koridorů nadmístního významu - silnice I. třídy 200 m - silnice II. třídy 100 m - ostatní silnice 100 m - železniční trať 200 m - vysokorychlostní trať 600 m - elektrické vedení vvn 100 m - plynovod vtl 100 m - nadregionální biokoridor 50 m 8

10 3. Uspořádání územního rozvoje 3.1. Specifické oblasti, rozvojové oblasti a rozvojové osy Rozvojová oblast RO2 Klatovy (městský region Klatovy): se sídly Klatovy, Bezděkov, Lomec, Janovice n.ú a Nýrsko (Janovice a Nýrsko by měly být vč. Železné Rudy součástí OR3, přičemž obce Vrhaveč, Běšiny, Dolany, Bolešiny a Předslav by mohly být přičleněny do RO2). Rozvojová osa OR3 Plzeň Klatovy (- Deggendorf): se sídly Klatovy, Nýrsko, Janovice n.ú., Švihov, Červené Poříčí, (vhodné přičlenit obce Železná Ruda, a Dešenice a osu přeshraničně specifikovat do Deggendorfu, v souladu s reálnou situací), přičemž Švihov je vybraným rozvojovým územím Rozvojová osa OR7 Klatovy - Domažlice: se sídly Bezděkov, Dlažov Rozvojová osa OR8 Klatovy - Horažďovice: se sídly Mochtín, Číhaň, Zavlekov Specifická oblast SOB1 Šumava se sídly: Železná Ruda, Nýrsko, Janovice n.ú., Dešenice, Chudenín, Čachrov, Hamry, (vhodné přičlenit Strážov, neboť část obce je v jižní části v CHKO Šumava, příp. alespoň přičlenit do SON 2) Specifická oblast SON2 Podhůří Šumavy: zatím v ORP Klatovy do SON2 nebyla přiřazena žádná sídla (přesto by bylo vhodné sem přiřadit obec Strážov, pokud nebude začleněna do SOB1 a obec Běšiny). Návrh Přírodního parku Branžovský hvozd: dosud není chráněn typ zalesněné krajiny kup a kuželů Chudenické vrchoviny, ač je ve své kombinaci přírodních historických a kulturních charakteristik zcela unikátní, navíc je zde mimořádně zachovaná skladba lesních porostů s vysokým podílem listnáčů, zejména buků. Nadregionální cyklostezka Plzeň Klatovy Železná Ruda Dotčené obce: Plzeň, Nová Ves, Dobřany, Chlumčany, Dnešice, Soběkury, Merklín, Otěšice, Roupov, Vřeskovice, Červené Poříčí, Dolany, Klatovy, Vrhaveč, Běšiny, Velhartice, Hlavňovice, Hartmanice, Čachrov (a jistě i) Železná Ruda. 9

11 3.2. Rozvojová oblast RO2 Klatovy Vymezení bylo provedeno v hranicích těchto obcí: Bezděkov, Janovice nad Úhlavou, Klatovy, Lomec, Nýrsko (obce Janovice n.ú a Nýrsko vč. Železné Rudy se navrhuje vymezit jako součást OR3, přičemž obce Vrhaveč, Běšiny, Dolany, Bolešiny a Předslav by mohly být přičleněny do RO2). Úkoly pro územní plánování obcí - Preferovat optimální funkční využití území, zejména zvyšování atraktivity bydlení a ploch pro výrobu a služby, vazby na rozvoj cestovního ruchu a rekreace a využití vnitřních rezerv. - Město Klatovy rozvíjet jako komplexní regionální centrum osídlení. Rozvoj podporovat záměry dopravního řešení. - Do územních plánů zapracovat návrhy změn vedení silnic I/22, I/27, II/185 a II/191 včetně výhledů, které budou zapracovány jako územní rezervy. - Chránit hodnoty krajinného typu kup a kuželů Chudenicka (nehovoří se však o KPZ Chudenicko, vhodné vymezit přírodní park Branžovský hvozd) Rozvojová osa OR3 Plzeň Klatovy (- Deggendorf) - Tradiční významná rozvojová osa zabezpečuje propojení dvou nejvýznamnějších rozvojových oblastí kraje s přesahem do Bavorska - SRN (v ZÚR PK nebyla však vymezena jižně od Klatov, ač Janovice a Nýrsko byla na ní vymezeny jako rozvojová území a dále nebylo uvedeno propojení přes Dešenice do Železné Rudy, přičemž v Bavorsku je specifikováno z Deggendorfu do Bayerische Eisenstein). - Vymezení bylo provedeno v hranicích těchto katastrálních území: Borovy, Červené Poříčí, Dolní Lukavice, Horní Lukavice, Kokšín, Lužany u Přeštic, Přeštice, Švihov u Klatov (vhodné přičlenit obce Dešenice a Železná Ruda a osu přeshraničně specifikovat do Deggendorfu). - V rámci rozvojové osy byla vymezena rozvojová území v hranicích těchto katastrálních území: Přeštice, Švihov u Klatov. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území - Koordinovat využití území s hlavními funkcemi této rozvojové osy tj. dopravním propojením území a v souladu s ochranou životního prostředí. - Nová zastavitelná území vymezovat v návaznosti na stávající zástavbu. Úkoly pro územní plánování obcí - Regulovat rozvoj zástavby s preferencí širších dopravních funkcí. Dosáhnout vyváženého územního rozvoje s ohledem na podmínky jednotlivých částí rozvojové osy. - Chránit hodnoty krajiny kup a kuželů Chudenicka, v extravilánu nerozvíjet rekreační zástavbu a tuto krajinu využívat především pro pohybovou rekreaci. - Nepřipustit narušení krajinného obrazu na krajinných ohraničeních, vedutách a dominantách. 10

12 3.4. Rozvojová osa OR 7 Domažlice Klatovy - Vymezení bylo provedeno v hranicích těchto katastrálních území: Brnířov, Bořice u Domažlic, Buková u Klatov, Dlažov, Dobříkov na Šumavě, Hluboká u Kdyně, Kdyně, Kout na Šumavě, Libkov, Loučim, Smržovice, Soustov, Spáňov, Zahořany u Domažlic. - V rámci rozvojové osy byla vymezena rozvojová území v hranicích těchto katastrálních území: Brnířov, Kdyně. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území - Podporovat vyvážený rozvoj v návaznosti na potřeby rozvoje podnikatelských ploch a řešení infrastruktury (zejména dopravní). Úkoly pro územní plánování obcí - Do územních plánů zapracovat návrhy změn vedení silnice I/22 včetně výhledů, které budou zapracovány jako územní rezervy. - Chránit hodnoty krajiny kup a kuželů Chudenicka, zejména nerozšiřovat rekreační zástavbu v krajině Rozvojová osa OR8 Klatovy Horažďovice hranice kraje (- Strakonice České Budějovice) - Vymezení bylo provedeno v hranicích těchto katastrálních území: Číhaň, Bystré u Klatov, Horažďovice, Hradešice, Kocourov, Letovy, Malý Bor, Mochtín, Nalžovské Hory, Plánička, Skránčice, Tužice, Vlčnov u Zavlekova, Zářečí u Horažďovic, Zavlekov. - V rámci rozvojové osy byla vymezena rozvojová území v hranicích těchto katastrálních území: Horažďovice, Nalžovské Hory. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území - Využití území usměrňovat v návaznosti na stabilizaci osídlení, rozvoj výroby a služeb v sídlech a dělby funkcí se specifickou oblastí SON2 Podhůří Šumavy a řešení technické infrastruktury (zejména dopravní). Úkoly pro územní plánování obcí - Vytvářet širší podmínky pro posílení osídlení a rozvoj bydlení. - Do územních plánů zapracovat návrhy změn vedení silnice I/22 včetně výhledů, které budou zapracovány jako územní rezervy. - Chránit hodnoty rybniční krajiny Nalžovska, zejména nerozšiřovat plochy pro individuální rekreační zástavbu v krajině. 11

13 3.6. Specifická oblast SOB1 Šumava Vymezení bylo provedeno v hranicích těchto obcí v ORP Klatovy: Železná Ruda, Nýrsko, Janovice n.ú., Dešenice, Chudenín, Čachrov, Hamry, (obec Strážov do níž podstatně zasahuje CHKO Šumava není v textu ZÚR PK a mapce A1 specifikována, avšak v mapce A6 ano!, proto je potřebné ji sem zařadit). Dále sem přísluší Dlouhá Ves, Hartmanice, Horská Kvilda, Kašperské Hory, Moldava, Nezdice na Šumavě, Prášily, Rejštejn, Srní a Strašín. Území je využitelné především pro rozvoj turistiky a cestovního ruchu. Politika územního rozvoje ČR - rozvíjení a využívání SO Šumava s ohledem na trvale udržitelný rozvoj území a vysoký rekreační potenciál krajiny přírodně cenné a společensky atraktivní oblasti - zkvalitnění a rozvoj dopravní, technické a občanské infrastruktury - vytváření podmínek pro rozvoj dopravní dostupnosti území a přeshraničních dopravních tahů - propojení systému pěších a cyklistických tras s Bavorskem a rozvoj systému dálkových tras - rozvoj celoroční rekreace a CR, dřevozpracujícího průmyslu a místních tradičních řemesel - intenzivnější využití rekreačního potenciálu Šumavy pro rekreaci - rozvoj ekologických forem dopravy vč. železniční - obnovu lesních porostů - sledování návaznosti bavorské rozvojové osy Deggendorf Bayerischer Eisenstein do ČR: Železná Ruda Klatovy Přeštice - Plzeň. Zásady územního rozvoje PK Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území - Vytvářet předpoklady pro dosažení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje území v koordinaci s ochranou přírody a krajiny. - Vytvářet podmínky pro zlepšení a stabilizaci životní úrovně obyvatel. - Vybavenost pro rekreační využívání území a ubytovací kapacity soustřeďovat především do sídel mimo území Národní parku Šumava a jejich zázemí. - Využití území regulovat s ohledem na zachování příznivých podmínek životního prostředí a rekreačních předpokladů území. Posilovat tradiční podnikatelské aktivity, navazující zejména na rozvoj cestovního ruchu a rekreace, ekologické zemědělství a využití místních zdrojů, např. dřevní hmoty. - Koordinovat zástavbu území v návaznosti na vytváření územních předpokladů pro rozvíjení systému přeshraniční dopravy, pěších a cyklistických tras. Úkoly pro územní plánování obcí - Rozvoj jednotlivých obcí koordinovat podle územní studie Šumavy - Zabezpečit podmínky pro lokalizaci tradičních podnikatelských aktivit v sídlech a jejich zázemí se zohledněním požadavků na udržitelný rozvoj území. - Vytvářet podmínky pro dokompletování technické infrastruktury a vybavenosti pro cestovní ruch. 12

14 - Plochy pro bydlení, ubytování a služby vymezovat přednostně v sídlech a jejich zázemí, ve velkoplošných chráněných územích pouze v sídlech a jejich těsném zázemí. - Posilovat stabilitu osídlení v malých sídlech i včetně přiměřeného rozvoje druhého bydlení. - Vytvářet podmínky pro komplexní využití rekreačního potenciálu území s ohledem na místní podmínky a při minimálních negativních dopadech na životní prostředí. - Koordinovat územně plánovací činnost příhraničních obcí a územní rozvoj oblasti s německou stranou. - Do územních plánů zapracovat návrhy změn vedení silnic II/145, II/169, II/171, II/190, II/191 a II/192 včetně výhledů, které budou zapracovány jako územní rezervy. - Vytvářet podmínky pro dokompletování středisek cestovního ruchu a pro doplnění a zkvalitnění technické infrastruktury v jednotlivých sídlech. - Nepřipouštět vymezování nových ploch pro bydlení bez vazeb na zastavěné území. - K obnově zaniklých sídel přistupovat pouze v případech zajištění obsluhy území při zohlednění požadavků ochrany přírody a krajiny, přičemž se nejedná o sídla, která leží uvnitř velkoplošných zvláště chráněných území přírody Specifická oblast SON2 Podhůří Šumavy - Vymezení bylo provedeno v hranicích těchto obcí: Budětice, Bukovník, Čímice, Dobršín, Domoraz, Dražovice, Frymburk, Hlavňovice, Hrádek, Kolinec, Mokrosuky, Nezamyslice, Petrovice u Sušice, Podmokly, Rabí, Soběšice, Sušice, Velhartice, Žihobce, Žichovice. Zatím v ORP Klatovy sem nebyla přiřazena žádná sídla (přesto by bylo v hodné sem přiřadit obec Strážov, pokud nebude začleněna do SOB1 a také obec Běšiny). Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území - Výstavbu regulovat s ohledem na zachování příznivých podmínek životního prostředí a rekreačních předpokladů území. Současně posilovat tradiční podnikatelské aktivity, navazující zejména na rozvoj cestovního ruchu a rekreace a využití místních zdrojů, např. dřevní hmoty. - Vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace i mimo hlavní střediska. Úkoly pro územní plánování obcí - Vytvářet předpoklady pro posílení sídelní struktury regionu v návaznosti na infrastrukturní a hospodářské podmínky regionu, včetně nástupního prostoru do SOB1 Šumava. - Posilovat trvalé osídlení včetně přiměřeného rozvoje druhého bydlení (s ohledem na rekreační zatížení území). - Při vymezování ploch pro rozvoj obcí vycházet z požadavků na zajištění některých funkcí pro SOB 1 (území NP a CHKO Šumava), zejména ubytovacích kapacit a vybavenosti cestovního ruchu. - Do územních plánů zapracovat návrhy změn vedení silnic II/169 a II/187 včetně výhledů, které budou zapracovány jako územní rezervy. 13

15 3.8. Územní systém ekologické stability V územních plánech je nutné ÚSES zpřesnit a vymezit na jednotlivé pozemky podle místních podmínek vč. dílčích posunů a šířkových úprav za předpokladu zachování jeho funkčnosti. Založení prvků ÚSES bylo vymezeno jako veřejně prospěšné opatření Krajinné hodnoty Supervizuální krajinný celek Jedná se o individuální část krajinného prostoru, vymezenou krajinnými ohraničeními (horizonty a vedutami), který je uvnitř sebe v nadhledech pohledově spojitý. Supervizuální krajinný celek je tedy největším, vnitřně členěným a ze země vnímaným, kompozičním krajinným celkem. Tyto celky tvoří i základní autonomní urbanistické prostory městské krajiny. Krajinné ohraničení je tvořeno různě odlišnými krajinnými horizonty a vedutami (v případě hraničních svahů) ohraničující supervizuální celky. Mohou být jak nuanční, tak akcentované jinými singularitami. Způsob ohraničení, i velikost ohraničených krajinných celků, se významně liší podle krajinných typů. Ohraničení jsou obecně nejcitlivějšími místy kompozice. Krajinná matrice je tvořena běžnými a převažujícími typy uspořádání krajiny či jejich opakujícími se kombinacemi. Matrici tvoří i typická krajinná mozaika z opakujících se individuálních prvků. To, co je v dané krajině běžné, je logicky i základní platformou pro hodnocení nových zásahů do ní. Matrici tvoří jak různé způsoby využívání, tak i běžné stavby a zařízení. V krajinách rurálních převažují matrice lesní, zemědělské či smíšené s venkovskými sídly, v krajinách urbánních matrice různých typů zástavby. U matrice je důležitý soulad jejího vzhledu, jako výslednice průniku jejích přírodních podmínek a způsobů využívání. Krajinné singularity veduty, osy a póly Jsou to místa v krajině s výjimečným, neopakovaným účinkem. Tvoří tedy výjimky oproti dané krajinné matrici a musí jich být v daném celku málo. - Krajinné veduty jsou pásové singularity, tvořené relativním převýšením reliéfu čelními a proto pohledově exponovanými svahy širokých údolí, či čelními svahy zvedajících se geomorfologických útvarů a to takového rozsahu, že se pohledově uplatňují bez ohledu na výšku a členitost vegetace i staveb na nich. - Krajinné osy jsou liniové singularity, které protkávají krajinu a vytváří osy krajinné kompozice daného supervizuálního celku. Mohou být charakteru přírodního (vodní toky a údolí, svahové zlomy, ale i biokoridory apod.), kulturního (urbanistické osy) i historického (prostorové stopy minulých linií). - Krajinné póly jsou bodové singularity s výjimečným účinkem, tvořící akcenty v dané krajinné matrici. Opět mohou být jak přírodní (izolované tvary georeliéfu, skály či výrazně odlišný vegetační kryt), kulturní (stavební dominanty, náměstí či jiné funkčně zvláštní plochy apod.) či historické (stopy historických pólů). Mohou tedy být jednak tvořeny útvary pohledově dominujícími (izolované kopce nebo výškové budovy), jednak prostory s přírodně, či kulturně, či historicky výjimečným charakterem (vzácná společenstva, centra sídel, historická jádra osídlení apod.). 14

16 B. Ú Z E M N Ě A N A L Y T I C K É P O D K L A D Y ORP K L A T O V Y I. Použité zkratky AOPK - Agentura ochrany přírody a krajiny ATC - autokemp BC - biocentrum ÚSES BK - biokoridor ÚSES BPEJ - bonitační půdně ekologická jednotka Census - sčítání lidu, domů a bytů CR - cestovní ruch CS - cyklostezka CT - cyklotrasa ČOV - čistírna odpadních vod DČOV - domovní čistírna odpadních vod DO - Domažlice DP - dobývací prostor epusa - portál veřejné správy MMR ČR (jednotlivé obce) EVL - evropsky významná lokalita Natura 2000 GIS - geografický informační systém CHKO - chráněná krajinná oblast CHLÚ - chráněné ložiskové území CHOPAV - chráněná oblast přirozené akumulace vod i - informační středisko KES - koeficient ekologické stability KPZ - krajinná památková zóna KT - Klatovy k.ú. - katastrální území KÚ - krajský úřad LAPV - lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod m.č. - místní část MPR - městská památková rezervace MPZ - městská památková zóna MÚ - městský úřad NP - národní park NKP - národní kulturní památka NPP - národní přírodní památka NPR - národní přírodní rezervace o.p. - orná půda OP - ochranné pásmo OR - rozvojová osa ORP - obec s rozšířenou působností ( malý okres ) OÚ - obecní úřad P - parkoviště PK - Plzeňský kraj PP - přírodní památka PR - přírodní rezervace P+R - průzkumy a rozbory pro ÚPD PRVK - Program rozvoje vodovodů a kanalizací PUPFL - pozemky určené pro plnění funkcí lesa RD - rodinný dům 15

17 RO - rozvojová oblast RSP - regulační stanice plynu RP - regulační plán SCHHD - středisko chovu hovězího dobytka SO - specifická oblast SWOT analýza - analýza předností (silných stránek), nedostatků (slabých stránek), příležitostí a hrozeb TTP - trvalý travní porost (louky a pastviny) ÚAP - územně analytické podklady ÚHDP - úhrnné hodnoty druhů pozemků ÚP - územní plán ÚPD - územně plánovací dokumentace US - urbanistická studie (dle starého staveb. zák.) ÚS - územní studie (dle nového staveb. zák.) ÚSES - územní systém ekologické stability ÚV - úpravna vody VDJ - vodojem VKP - významný krajinný prvek VPR - vesnická památková rezervace VPS - veřejně prospěšná stavba VPZ - vesnická památková zóna VTL - vysokotlak (plynovod) VÚC - velký územní celek VVN - velmi vysoké napětí (rozvod elektr. proudu) VZ - vodní zdroj ZČP - Západočeské plynárny ZCHÚ - zvláště chráněné území přírody ZPF - zemědělský půdní fond ZSJ - základní sídelní jednotka (m.č., osada) ZÚJ - základní územní jednotka (obec) ZÚR - zásady územního rozvoje (někdejší ÚP VÚC kraje) ŽV - živočišná výroba 16

18 II. SOUBORNÉ ÚDAJE A. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek v ORP Klatovy záměry na provedení změn v území a problémy z jejich střetu s limity využití území k řešení v ÚPD Hlavní cíle a priority územního plánování v ORP Klatovy, vyplývající ze ZÚR v Plzeňském kraji jsou následující: - Vyváženost vztahu územních podmínek - Posílení stability sídelní struktury - Lokalizace bytové výstavby - Regulace lokalizace a koncentrace vybavenosti - Využití potenciálu území pro cestovní ruch a služby - Řešení dopravní obslužnosti - Ochrana přírody - Ochrana krajiny - Zvýšení retenčních schopností krajiny - Protipovodňová ochrana - Využití územních rezerv (brownfields) - Využití obnovitelných energetických zdrojů zdrojů (biomasa, slunce, vítr, voda, bioplyn, geotermální, půda). A.1. HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHǓ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK Hodnocení vyváženosti udržitelného rozvoje vyplývá z kombinace následujících dílčích hodnocení: a) environmentální, tj. kvalita životního prostředí b) ekonomické, tj. hospodářský rozvoj c) sociální, tj. soudržnost společenství obyvatel. a) Příznivé životní prostředí najdeme především v oblastech, ve kterých převažují lesní plochy a kde se nacházejí velkoplošné chráněné území, především v Národním parku a CHKO Šumava a přírodních parcích i krajinné památkové zóně Chudenicko. Zhoršené životní prostředí je především v oblastech s nízkým koeficientem ekologické stability, v územích špatné kvality ovzduší a imisí a lokalitách zvýšené hlukové zátěže z liniové dopravy. Obecně je nejhorší kvalita životního prostředí v zastavěném území velkých sídel a nejlepší je v chráněných horských oblastech Šumavy. 17

19 b) Hospodářský rozvoj území je závislý především na velikosti sídla a na dopravní dostupnosti. V tomto směru je úroveň Klatov a jeho blízkého okolí významně před ostatními. Dobrou úroveň hospodářského potenciálu vykazují i některá další města. Výraznou osou, která podněcuje hospodářský rozvoj, je silnice I/27 z Plzně do Klatov a peážující železnice, dále pak další dobré dopravní napojení, především na silnice I. třídy umocňují ekonomický potenciál i některých dalších menších měst a obcí. Nízká hodnota ekonomického potenciálu je především v odlehlých horských oblastech Šumavy (s výjimkou turistického střediska, jakým je Železná Ruda) a dále v menších obcích se špatným dopravním napojením (např. těch, které leží ve výsečích, daných radiálním uspořádáním dopravní sítě v kraji). c) Soudržnost společenství obyvatel území je odvislá od několika faktorů. Na značné části území ORP Klatovy se nacházejí poměrně malá sídla, která nemají úplnou základní vybavenost, především chybí základní školy. Tato území se do značné míry překrývají s hospodářsky slabými regiony s vysokou úrovní nezaměstnanosti a s nízkou úrovní mezd. Nemalou roli hrají i historické faktory, vyplývající zejména z transformace značné části osídlení po II. světové válce. Významným faktorem v části území je i jeho nízká dopravní dostupnost, do značné míry vylučující obyvatele odlehlých regionů z možnosti využití vyšší vybavenosti koncentrované zejména ve větších městech. Způsob hodnocení Při hodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek byla sledována kombinace předchozích tří dílčích hodnocení. Vzhledem k tomu, že se hodnoty, týkající se především soudržnosti společenství obyvatel a také částečně i hospodářského rozvoje, promítají do zastavěného území, bylo celkové hodnocení členěno do dvou fází, tj. hodnocení zastavěného a volného území ke zjištění celkových výsledků. Při hodnocení vlivů jednotlivých faktorů semikvantitativním způsobem byla použita následující stupnice míry závažnosti: - 2 potenciálně velmi negativní vliv - 1 potenciálně mírně negativní vliv 0 nemá žádný potenciální vliv + 1 potenciálně mírně pozitivní vliv + 2 potenciálně velmi pozitivní vliv? vliv se nedá hodnotit, resp. není relevantní 18

20 Kategorizace obcí základní rozvojové předpoklady (velikost sídla, větší počet místních částí, rozloha, počet obyvatel, městský region, rozvojové osy, rozvojové oblasti, specifické oblasti) Nad obyvatel (města) 1. Klatovy ha, rozvojová oblast RO2 Klatovy (centrum městského regionu), na rozvojové ose OR3 Plzeň - Klatovy, (26 m.č.) obyvatel (města) obyvatel ( města ) 2. Nýrsko ha, specifická oblast SOB1 Šumava, rozvojová oblast RO2 Klatovy, (na potencionální rozvojové ose Klatovy - Deggendorf), (7 m.č) 3. Janovice n.ú ha, rozvojová oblast RO2 Klatovy, (na potencionální rozvojové ose Klatovy - Deggendorf), (11 m.č.) 4. Železná Ruda ha, specifická oblast SOB1 Šumava, (na potencionální rozvojové ose Klatovy - Deggendorf), (6 m.č.) 5. Strážov ha, (potencionální specifická oblast SOB1 Šumava), (16 m.č.) 6. Plánice ha, (12 m.č.) 7. Švihov ha, rozvojová osa OR3 Plzeň - Klatovy a vybrané rozvojové území, (11 m.č.) 8. Měčín ha, (9 m.č.) obyvatel 9. Mochtín ha, rozvojová osa OR8 Klatovy - Horažďovice (městský region Klatovy), (11 m.č.) 10. Běšiny ha, (potenciální specifická oblast SON2 Podhůří Šumavy), (6 m.č.) 11. Bezděkov ha, rozvojová oblast RO 2 Klatovy, (6 m.č.) 12. Vrhaveč ha, (městský region Klatovy), (4 m.č.) 13. Dolany ha, (městský region Klatovy), (9 m.č.) 14. Dešenice 672 městys ha, specifická oblast SOB1 Šumava, (potenc. rozvojová osa Klatovy - Deggendorf), (9 m.č.) 15. Předslav ha, (městský region Klatovy), (7 m.č.) 16. Chudenice 728 městys ha, (5 m.č.) 17. Bolešiny ha, (6 m.č.) 18. Chudenín ha, specifická oblast SOB1 Šumava, (9 m.č.), (13,34 ob/ha) 19. Čachrov 508 městys ha, specifická oblast Šumava, (15 m.č.), 19

21 (6,1 ob/ha) obyvatel 20. Dlažov ha, rozvojová osa OR7 Domažlice - Klatovy, (6 m.č.) 21. Zavlekov ha, rozvojová osa OR8 Klatovy - Horažďovice, (5 m.č.) 22. Černíkov ha, (5 m.č.) 23. Týnec ha 24. Vřeskovice ha 25. Poleň ha,(5 m.č., 15,4 ob/ha) 26. Ježovy ha 27. Červené Poříčí ha, rozvojová osa RO2 Plzeň - Klatovy 28. Obytce ha obyvatel 29. Číhaň ha, rozvojová osa OR8 Klatovy - Horažďovice 30. Křenice ha, (20,46 ob/ha) 31. Běhařov ha 32. Zborovy ha, (20,35 ob/ha) 33. Biřkov ha 34. Újezd u Plánice ha 35. Hamry ha, specifická oblast SOB1 Šumava, (3,23 ob/ha) 36. Klenová ha 37. Lomec ha, rozvojová oblast OR2 Klatovy 38. Chlístov ha 39. Myslovice ha 40. Hnačov ha Do 100 obyvatel 41. Javor ha, (20,9 ob/ha) 42. Mezihoří ha 43. Ostřetice ha, (11,64 ob/ha) 44. Mlýnské Struhadlo ha, (13,36 ob/ha) 20

22 A.2. ROZVOJOVÝ POTENCIÁL OBCÍ dle specifických podmínek obcí (urbanistických, demografických aj.) A. Progresivní rozvojový potenciál: Klatovy, Nýrsko, Železná Ruda, Švihov, Bezděkov B. Stabilizovaný rozvojový potenciál: Bolešiny, Týnec, Vrhaveč, Hamry C. Mírně problémový rozvojový potenciál: Janovice n. Ú., Strážov, Měčín, Mochtín, Běšiny, Dešenice, Předslav, Chudenín, Čachrov, Dlažov, Zavlekov, Číhaň, Obytce, Poleň, Ježovy, Běhařov, Klenová, Červené Poříčí, Lomec, Chlístov. D. Problémový rozvojový potenciál: Plánice, Dolany, Chudenice, Černíkov, Vřeskovice, Poleň, Křenice, Zborovy, Biřkov, Újezd u Plánice E. Zcela problémový rozvojový potenciál: Myslovice, Javor, Hnačov, Mezihoří, Ostřetice, Mlýnské Struhadlo. V jednotlivých obcích jsou mnohdy velmi diferencované předpoklady rozvoje jednotlivých místních částí. 21

23 A.3. URBANISTICKÉ HODNOTY (historicky a esteticky cenné urbanistické kompozice) Velkoplošné Potencionální KPZ Údolí střední Úhlavy Od Lužan (zámecký areál) přes Červené Poříčí (zámecký areál), Švihov (NKP vodní hrad a krajinářské úpravy v okolí a Kokšínský hrádek), Dolany, ke Klatovům (MPZ) a Bezděkovu (zámecký areál). Potencionální rozšíření KPZ Chudenicko v Branžovském hvozdu Ve vazbě na navrhovaný přírodní park Branžovský hvozd (v Chudenické vrchovině) vč. VPZ Poleň. Návrh živého skanzenu Pošumaví Na hranici okraji CHKO Šumava, v prostoru rozptýlené horské zástavby v Dešenicích, od Dešeniček ke sv. Janu vč. Matějovic a Matějoviček k Datelovu, kolem Ovčího vrchu. Lokální Běhařov: - Běhařov: areál kostela, zámku a parku s drobnou historickou venkovskou zástavbou ve svažité ulici - Úborsko: kaplička, kalvárie Běšiny: historické jádro Běšin Bezděkov: - Bezděkov: zámecký areál s parkem v Bezděkově - Tetětice: zámecký areál s parkem v Tetěticích Čachrov: historické jádro Čachrova s tvrzí, historické jádro Javorné s kostelem Červené Poříčí: zámecký areál s parkem a řekou Úhlavou v Červeném Poříčí Dešenice: - Dešenice: areál zámku/tvrze v Dešenicích - rozptýlená horská zástavba od Dešeniček ke sv. Janu, Matějovicím, Matějovičkám a Datelovu - návrh živého skanzenu Pošumaví Dolany: hist. zástavba v Dolanech a Komošíně v údolí Úhlavy Hamry: rozptýlená horská zástavba od kostela v Hamrech 22

24 Chudenice: KPZ Chudenicko, Chudenice a další návazná vesnická zástavba v Branžovském hvozdu Janovice n.ú.: areál kostela v Janovicích Ježovy: zámecký areál Ježovy Klatovy: - Klatovy: MPZ Klatovy, Hůrka (s kaplí a kostelem), Křesťanský vrch - Otín: zámecký areál Otín Klenová: areál zámku a hradu a návazné hospodářské objekty Křenice: areál dominantní kaple P. Marie a areál býv. tvrze v Křenicích Měčín: historické jádro obce Měčín Nýrsko: - Nýrsko: areál hist. jádra Nýrska (značně narušen novodobou výstavbou) - Bystřice: areál zámku a parku v Bystřici - Zelená Lhota: areál kostela v Zelené Lhotě Obytce: areál bar. zámku, kaple sv. Barbory Ostřetice: VPZ Ostřetice Plánice: - Plánice: hist. jádro Plánice - Nicov: areál poutního kostela v Nicově Poleň: KPZ Chudenicko a hist. vesnická zástavba v Branžovském hvozdu Předslav: areál kostela v Předslavi, hist. venkovská zástavba Strážov: - Strážov: MPZ Strážov (vč. náměstí) - Opálka: areál tvrze Opálka Švihov: NKP vodní hrad Švihov a krajinářské úpravy v okolí vč. kostelíka sv. Jiljí a Kokšínského hrádku Týnec: areál kostela, hřbitova a zámku v Týnci Vřeskovice: areál kostela Vřeskovice Zavlekov: areál historického jádra obce (kostel, stará tvrz, nová tvrz/špýchar) v Zavlekově Zborovy: areál hřbit. kostela Zborovy Železná Ruda: - Železná Ruda: hist. jádro Železné Rudy (kostel P. Marie Pomocné) - Hojsova Stráž: areál kostela a fary v Hojsově Stráži - Prenet: historická zástavba na Prenetu. 23

25 A.4. DÍLČÍ HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK - záměry na provedení změn v území a problémy z jejich střetu s limity využití území k řešení v ÚPD 1. Urbanistické, dopravní a hygienické závady - dopravní - vodní hospodářství - hygienické (ekologické normy), kvalita pitné vody, čistění odpadních vod - rekreační aktivity (chaty na břehu vodních ploch a na lesních pozemcích) - ohrožení památkových objektů - potřeba přestavby či konverze, brownfields 2. Ohrožení území, např. povodněmi aj. rizikovými přírodními jevy - zátopa - ohrožení vodních zdrojů - zranitelné oblasti (NV č. 103/2003 Sb.) - eroze - KES: KES = LP +TTP+VP+ZS / OP + AP LP - lesní půdy TTP - trvalé travní porosty VP - vodní plochy ZS - zahrady a sady OP - orné půdy AP - antropogenní půdy (zastavěné plochy a ostatní zpevněné plochy - cca 1/2) 3. Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety záměrů na provedení změn v území - průchodnost území (ÚSES, prostupnost pro pěší) - funkční využití ve střetu: bydlení a rekreace versus výroba, doprava, příroda - urbanistická hygiena, OP - přírodně cenná území - krajinný ráz 4. Konkrétní známé uvažované rozvojové záměry, potřeby přestavby - rozvojové úkoly z Politiky územního rozvoje ČR - rozvojové úkoly ze Zásad územního rozvoje PK - rozvojové návrhy z ÚPD a ostatní 5. Celkové rozvojové předpoklady (urbanistické, demografické aj.) - progresivní, stabilizovaný či problémový - lokalizace v rozvojových oblastech, rozvojových osách a ve specifických oblastech. 24

26 B. ROZBOR A HODNOCENÍ TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ - urbanistická SWOT analýza Dle stavebního zák. č. 183/2006 Sb. 26 odst. 2 a prováděcí vyhl. č. 500/ odst 1) bod b) Předpokládané vlivy rozvojových záměrů na výsledky SWOT analýzy v území obce (silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby) Územně plánovací SWOT analýza ve vazbě na udržitelný vývoj vyhodnocuje: a) horninové prostředí (Geofond) b) vodní režim (vodohospodářské mapy, PRVK PK)) c) urbanistická hygiena prostředí (OP) d) přírodní prostředí - biota a krajina a jejich ochrana (ZCHÚ, KES) e) ZPF a PUPFL (ÚHDP) f) dopravní a technická infrastruktura (silniční mapy, PRVK PK) g) významné krajinné hodnoty v území (hory, vody, dominanty) h) sociodemografické podmínky (Census 2001) i) bydlení (Census 2001) j) občanská vybavenost (služby, objekty CR) k) rekreace a cestovní ruch (rekreační území, naučné stezky, trasy turistické, lyžařské, cyklistické, hippologické, chatové a zahrádkové osady) l) ekonomická základna (výroba, výjezd za prací, podíl pracovníků v I,II,III sektoru Census 2001). s ohledem na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a sociální soudržnost společenství obyvatel území. Vyhodnocení vlivů I. Vlivy na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území II. Vlivy na omezení slabých stránek řešeného území III. Vlivy na využití silných stránek a příležitostí řešeného území IV. Vlivy na stav a vývoj hodnot řešeného území. 25

27 C. SITUAČNÍ ANALÝZA URBANISTICKÝCH PODMÍNEK 1. Geografická lokalizace obce mapka administrativního území 2. Statut sídla: město, městys, obec 3. Název sídla 4. Kód obce (ZÚJ) 5. Přehled územních a sídelních jednotek obce: k.ú. (kód k.ú.), m.č. (kód m.č./zsj) 6. Počet obyvatel: (census 2001) 7. Rozloha (ha): (census 2001) 8. Kontakt: adresa OÚ, tel., webové stránky 9. ÚPD: stav, zpracovatel, rok 10. Nadmořská výška zastavěných částí obce (m n.m.), významný georeliéf 11. Významné vyhlídkové body: místo, m n.m. 12. Hustota osídlení (ob/km 2 ): srovnávací úroveň PK 72,83 ob/km Velkoplošná ochrany přírody a krajiny: NP, CHKO, EVL, ptačí území, přírodní park (Registr AOPK) 14. Maloplošná ochrana přírody: NPR, PR, NPP, PP, památný strom (Registr AOPK) 15. Ochrana památek: MPR, VPR, MPZ, VPZ, KPZ, NKP, areály a lokality památek (Registr nemovitých památek) 16. Urbanistické hodnoty: historicky a esteticky cenné urbanistické kompozice 17. Horninové prostředí, nerostné suroviny: DP, CHLÚ, vyhrazené suroviny, poddolovaná a sesuvná území, stará důlní díla, radon (Geofond) 18. Využití půd (v %): lesy, TTP, o.p., ZPF (ÚHDP statistika epusa, srovnávací úroveň PK lesy 39,4 %, TTP 14,- %, o.p. 35,1 %, ZPF 50,8 %) 19. Cena zemědělských půd (Kč/m): dle vyhl. č. 287/2007 Sb. 20. Koeficient ekologické stability: (z údajů ÚHDP) 21. Zásobování pitnou vodou: VZ, VDJ, ÚV (PRVK PK) 22. Čištění odpadních vod: kanalizace, ČOV (PRVK PK) 23. Zátopová území: vodohospodářská mapa, Povodí, Obce 24. Vodní plochy: vodohospodářská mapa 25. Zranitelná oblast: dle Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. 26. Ochrana vodních zdrojů: CHOPAV, vodáren. nádrž, vodárenský tok, VZ 27. Urbanistická hygiena: kvalita pitné vody, hluk, imise, inverzní poloha, skládky odpadů, OP (výroba, hřbitov aj.), 28. Plynofikace: (ZČP a.s.) 29. Dopravní dostupnost: silniční mapa 26

28 30. Demografický vývoj: progresivní, stabilizovaný, degresivní (retrospektivní Census 2001,1991, 1980) 31. Podíl rodáků (%): (Census 2001), (srovnávací úroveň PK 50,06 %) 32. Demografická struktura: předproduktivní (do 15 let), produktivní, poproduktivní věk (nad 65 let), (srovnávací úroveň PK 16 % / 69,9 % / 14,1 %) 33. Domy trvale neobydlené (%): (Census 2001), (srovnávací úroveň PK 20,57 %) 34. Rekreační objekty: rekreační domy / objekty indiv. rekreace celkem vč. chat (Census 2001, 1991) 35. Atraktivity cestovního ruchu: Program rozvoje CR PK 36. Služby cestovního ruchu: Program rozvoje CR PK 37. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel: (Census 2001), (Srovnávací úroveň PK 51,87 %) 38. Výjezd obyvatel za prací z obce (%): (Census 2001), (Srovnávací úroveň PK 36,18 %) 39. Struktura zaměstnanosti v sektorech (%): (Census 2001), (Srovnávací úroveň PK sektory I. zemědělství, lesnictví, rybníkářství 6,29 %, II. doprava a průmysl 39,86 %, III. služby aj. 47,05 %) 40. Významné ekonomické subjekty: 41. Brownfield: Poznámka U jednotlivých obcí tučně vytištěny hodnoty výrazně odlišné oproti zde uvedenému průměru v PK. III. Údaje jednotlivých obcí 27

29 1. Obec B Ě H A Ř O V Kód obce (ZÚJ) Přehled územních a sídelních jednotek katastrální území kód k.ú. místní část kód m.č. (ZSJ) Běhařov Běhařov Úborsko Úborsko Počet obyvatel: 173 Rozloha: 437 ha Kontakt OÚ Běhařov 68, Janovice n.ú. tel.: , ÚPD: ÚP Tauš UrbioProjekt Plzeň změna č. 1 a 2 (2008) 28

30 A. Vyhodnocení vztahů územních podmínek - záměry na provedení změn v území a problémy z jejich střetu s limity využití území k řešení v ÚPD 1. Urbanistické, dopravní a hygienické závady - nevyhovující čištění odpadních vod - jen zčásti vyhovující zásobování vodou - dopravní závady - OP ŽV a trvalé bydlení 2. Ohrožení území, např. povodněmi aj. rizikovými přírodními jevy - zátopa v údolí Úhlavy - vysoký podíl zemědělského půdního fondu (81 %) - nízký podíl lesních ploch (7,1 %) 3. Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety záměrů na provedení změn v území - OP vodárenského toku Úhlava 4. Konkrétní známé uvažované rozvojové záměry, potřeby přestavby - rozvojové úkoly z Politiky územního rozvoje ČR: - - rozvojové úkoly z Zásad územního rozvoje PK: - dopravní infrastruktura, silnice II/192, přeložka, prověřit v ÚPD - zajištění ÚSES - rozvojové návrhy z ÚPD a ostatní - vytvoření podmínek pro demografickou stabilizaci - doplnění ploch bydlení a smíšené území - plochy pro občanskou vybavenost (soc. zařízení pro matky s dětmi a penzion pro seniory) - fotovoltaika - dokončení úprav centra obce a návsi v Úborsku - úpravy hřbitova Běhařov 5. Celkové rozvojové předpoklady Mírně problémové předpoklady rozvoje. 29

31 B. Rozbor a vyhodnocení trvale udržitelného rozvoje území obce - urbanistická SWOT analýza a) Horninové prostředí - relativně stabilizované horninové prostředí - nevýznamné nerostné suroviny (prognózní neschválené ložisko) - možnost lokální těžby nevyhrazených surovin - nevhodné využití horninového prostředí - vodní eroze b) Vodní režim - průtok Úhlavy - nedostatek vodních ploch - nečištění odpadních vod - zvyšování retenčních schopností krajiny - zvyšování podílu TTP - suchá období - přívalové deště c) Urbanistická hygiena prostředí - snižování pachů z provozů živočišné výroby - pokles dálkových imisí - čištění odpadních vod - dokončení úprav veřejných prostranství - spalování fosilních paliv - nevymezené OP ŽV - zvýšené využívání neekologických paliv d) Přírodní poměry - biota a krajina a jejich ochrana - údolí Úhlavy - úbytek významných a chráněných taxonů - realizace funkčního ÚSES - úprava a doplnění veřejné zeleně - ekologická nestabilita 30

32 e) ZPF a PUPFL - nižší cena ZPF - vysoký podíl TTP - 41,4 % - nedostatek lesních ploch - 7,1 % - vysoký podíl ZPF - 81 % - dotace na zatravňování a zalesňování - zvyšování půdní eroze f) Významné krajinné hodnoty území - vyvýšené plochy nad obcí s dalekým výhledem - absence objektů veřejné rekreace a CR (soukromý zámek a park) - podpora orientace zemědělství na tvorbu a ochranu krajiny - znehodnocování krajinných hodnot g) Dopravní a technická infrastruktura - železniční trať č plynofikace - dopravní závady - nečištění odpadních vod - relativně nižší dopravní dostupnost - zajištění čištění odpadních vod - nízká připravenost projektů obecní infrastruktury h) Sociodemografické podmínky - stabilizovaný demografický vývoj - relativně vysoký podíl obyvatel produktivního věku - 69,5 % - vysoký podíl výjezdu obyvatel z obce za prací (61 %) - vysoký podíl obyvatel pracujících v primárním sektoru (18,75 %) - nižší občanská vybavenost - horší dopravní dostupnost - pracovní příležitosti v rozvoji CR a rekreace - konflikty "starousedlíků" a "náplavy" 31