Náměty pro úkoly, činnosti a práce odborná stáž na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p.o.

Transkript

1 Náměty pro úkoly, činnosti a práce odborná stáž na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p.o. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o. se ve své odborné pozorovatelské činnosti soustředí na vybrané oblasti astronomických pozorování. V těchto oblastech pořizuje základní data, archivuje, zpracovává, předává k publikaci ve spolupráci s odbornými vědeckými pracovníky spolupracujících institucí, případně publikuje samostatně. Věnuje se a je technicky přiměřeně vybavena na následující oblasti pozorování: - pozorování projevů sluneční aktivity o přehledová pozorování sluneční fotosféry o detailní fotografické (CCD pozorování) aktivních oblastí ve fotosféře o přehledová pozorování sluneční chromosféry včetně protuberancí o detailní CCD pozorování aktivních oblastí ve chromosféře o přehledová a detailní pozorování protuberancí pomocí protuberančního dalekohledu - fotometrie proměnných hvězd o CCD fotometrie zákrytových systému s podezřením na změny periody o CCD fotometrie dalších typů proměnných hvězd (dlouhoperiodické) o CCD fotometrie v rámci kampaní a nepravidelných proměnných hvězd - pozorování meziplanetární hmoty o TV CCD sledování jasných meteorů a bolidů v rámci sítě CEMENT včetně vyhodnocování a proměření společně zachycených meteorů o CCD fotometrie komet, měření veličiny Af[rho] obsah prachu v komě o příležitostná pozorování zákrytů hvězd planetkami Pozorování proměnných hvězd fotometrie hvězd Systematické pozorování proměnných hvězd začalo na hvězdárně počátkem devadesátých let minulého století. V tomto období se začaly sledovat symbiotické hvězdy, později také fyzické proměnné. Fotografická metoda, která v té době byla jediná objektivní, byla z hlediska dnešního pozorovatele velmi pracná. K získání několika bodů na světelné křivce bylo kromě dlouhých expozic nutné filmy vyvolat a proměnné hvězdy proměřit na irisovém fotometru. Nástupem CCD techniky v roce 1997 se práce velmi zjednodušila a umožnila rozšířit aktivity. Zajímavé výsledky jsou pak publikovány v různých odborných periodikách. Tyto práce jsou také zveřejněny na serveru NASA ADS. Od roku 2005 se pozorovací program rozšířil na oblast zajímavých zákrytových dvojhvězd, zejména systémy s podezřením na třetí těleso, zákrytové dvojhvězdy s excentrickými drahami a podobně.

2 Od roku 1999 bylo celkem pořízeno více než CCD snímků. Pozorovací podmínky jsou vyhovující a pro středoevropskou oblast vychází průměrně kolem 110 jasných nocí. Přístrojové vybavení Jižní budova kopule o na paralaktické montáži Zeiss VII se nachází zrcadlový dalekohled Celestron typu Schmidt-Cassegrein 280mm/1765 se CCD kamerou SBIG ST7 Východní kopule o paralaktická montáž CGE PRO s dalekohledem Celestron typu Schmidt- Cassegrein 355/1765 mm se CCD kamerou G sada filtrů B,V,R,I. Západní kopule o paralaktická montáž s dalekohledem TSC/SKY NWT 254/1200 typu Newton se CCD kamerou G Práce s dalekohledem nastavení přístroje, výpočet hvězdného času. 2. Výběr vhodného objektu na pozorování, seznámení s vlastním pozorovacím programem. Důraz je kladen na zajímavé objekty vhodné pro další a dlouhodobější pozorování. 3. Pořízení série CCD snímků vybraného objektu (proměnná hvězda fyzická, zákrytová) podle zájmu. 4. Zpracování napozorovaného materiálu pomocí vhodného software a seznámení se základními funkcemi těchto programů. Pozorování meziplanetární hmoty meteory Pozorování meteorů je program, který patří k historickým odborným aktivitám Hvězdárny Valašské Meziříčí. Na počátku se jednalo o vizuální program sledování aktivity rojů (pouhým okem, se zakreslováním a později také teleskopicky) a hvězdárna se tak zapojila do celostátně koordinovaných aktivit v tomto oboru. Pod záštitou Hvězdárny Valašské Meziříčí se uskutečnily také jedny z prvních celostátních meteorářských expedic. Úkolem společných pozorování mnoha pozorovatelů bylo získat statisticky významný materiál, který by umožnil nejen zjištění základních vlastností roje, ale také vzájemné srovnání jednotlivých pozorovatelů a určení percepčních koeficientů, které dále vedlo ke zlepšení přesnosti získaných výsledků. Přínos vizuálních pozorování meteorů je i v dnešní době značný, technicky totiž není zatím možné realizovat přístroje, které by svou citlivostí na rychle se pohybující slabé objekty dokázaly nahradit lidský zrak. Vizuální pozorování jsou v současnosti koordinována celosvětově v rámci organizace IMO (Internationl Meteor Organization), která má přesně stanovenou metodiku pozorování, což umožňuje na základě vizuálních pozorování meteorů z celého světa získat maximální množství informací díky statistickému zpracování velkého datového souboru. V ČR se pozorování meteorů věnuje Společnost pro meziplanetární hmotu

3 (SMPH), se kterou hvězdárna úzce spolupracuje mimo jiné na organizaci a přípravě letních pozorovacích expedic LEPEX. V 90. letech minulého století se poprvé objevily metody sledování rojů založené na videozáznamu v reálném čase probíhajících dějů. Přestože běžná dostupná technika neumožňuje sledovat meteory slabší než 3 mag, jsou tyto objektivní metody řádově přesnější než vizuální pozorování. K pozorování meteorů je dnes využíváno CCTV kamer a objektivů s vysokou světelností. Hvězdárna se v roce 2011 zapojila do aktivit středoevropské sítě CEMENT, která úzce spolupracuje se slovenskou profesionální sítí SVMN. Činnost těchto koordinovaných sítí je založena na využití software UfoCapture, který umožňuje zachycení meteoru pomocí CCTV systému a následnou analýzu získaného materiálu. Konečným cílem je získání takzvaných vícestaničních pozorování, která umožňují spočítat přesné dráhy letu tělesa atmosférou i ve Sluneční soustavě. 1. Protokol o vizuálním pozorování meteorů dle metodiky IMO. 2. Záznam přeletu meteoru(ů) v podobě zákresu do mapy gnómonického atlasu. 3. Konfrontace zákresu s přeletem meteoru zaznamenaným pomocí CCTV techniky. 4. Analýza záznamu z CCTV stanice v programu UfoAnalyzer a následná konfrontace s výsledky z jiných stanic. Pozorování meziplanetární hmoty fotometrie komet CCD kamery umožňují provádět přesná měření jasnosti a polohy kosmických objektů. Jedním z nejnáročnějších fotometrických měření je určení jasnosti komet. Postup takového měření je principielně stejný, jako v případě relativní fotometrie hvězd. Metodiku je však třeba upravit o postupy umožňující měření jasnosti plošně rozsáhlých objektů, které se pohybují v hvězdném poli, a jejichž měření může být ovlivněno přítomností jasných hvězd poblíž komety. Měření jasnosti komet je prováděno ve dvou spektrálních pásmech, a to buď v oboru R nebo V. Měření v oboru R přináší informaci o prachové složce komety, obor V poskytuje informaci do jisté míry srovnatelnou s vizuálním odhadem jasnosti provedeným zrakem. 1. Série snímků komety v oboru R a V + série snímků kalibračních hvězd. 2. Složený snímek komety v oborech R a V. 3. CCD fotometrie komety v oboru R a V, dle standardu ICQ. Pozorování projevů sluneční aktivity Pozorování Slunce mělo a má na Hvězdárně Valašské Meziříčí významné místo. V roce 1964 byl Hvězdárně Valašské Meziříčí přidělen Ministerstvem školství a kultury celostátní úkol v oboru pozorování Slunce. Pracovníci hvězdárny tak navázali na dřívější pozorování nadšenců v malé dřevěné hvězdárničce Antonína Ballnera. Zde Slunce pozorovali a určovali

4 Wolfovo relativní číslo slunečních skvrn. Již ve třicátých letech minulého století zasílali tyto informace do světového centra v Curychu (Švýcarsko). Výrazný vzestup četnosti, rozsahu a kvality pozorování projevů sluneční aktivity nastal po roce 1991 a v druhé polovině 90. let se některá pozorování postupně převáděla na nejprve na TV CCD techniku a později na CCD kamery s cílem snížit náklady a zvýšit kvalitu a možnosti zpracování napozorovaných snímků. Stále však udržujeme také pravidelná fotografická pozorování (celkový disk, detaily aktivních oblastí, protuberance). Koncem 90. let přibyl k vybavení také chromosférický dalekohled, který byl nejprve osazen kamerou OSCAR (TV CCD; 8 bit) a později byla nahrazena kamerou G1 (CCD; 14 bitů), která se ukázala pro dané úkoly a cíle vhodnější. Ke konci roku 2011 obsahoval archiv našeho pracoviště celkových snímků Slunce, sérií detailů aktivních oblastí ve fotosféře a více než přehledových snímků protuberancí. Materiály v archivu je možné dále zpracovávat a výsledky analýz publikovat. Přístrojové vybavení: paralaktická montáž Zeiss VII na ni: refraktor AS 200/3000 mm pro pořizování detailních snímků aktivních oblastí ve fotosféře refraktor E 130/1930 mm,pořizování celkových snímků Slunce. protuberanční koronograf 150/1950 mm, se Šolcovým H-alfa filtrem 656,3 nm s pološířkou 0,5 nm a termostatem. chromosférický dalekohled 135/2350 mm, efektivní ohnisko 5170 mm, dalekohled je vybaven H-alfa filtrem DayStar 0,7Ä. malý přenosný chromosférický dalekohled LUNT 60/600 mm s H-alfa filtrem pro sledování a snímkování slunečního disku v chromosféře spektroskop DADOS s možností připojení na dalekohled pro pořizování spekter (experimentální zařízení) přenosné dalekohledy včetně filtrů pro vizuální pozorování 1. Fotografické negativy přehledových snímků Slunce v konfrontaci s vlastními zákresy celé fotosféry výpočet relativního čísla z kresby a z fotografie (využití fotografické komory a projekce zvětšovákem ). 2. Série snímků detailů sluneční fotosféry (resp. jejich elektronické kopie,případně pozitivy). Popis úvarů, morfologie slunečních skvrn, jejich klasifikace. V případě delších časových řad (případně využití archivu) popis jejich vývoje v čase včetně měnící se Curyšské i McIntoshovy klasifikace. 3. Série CCD snímků s vývojem aktivní oblasti ve chromosféře s popisem jednotlivých jevů a útvarů. V případě dlouhodobější série také popis a vyhodnocení časového vývoje. V případě erupcí možno provázat s dalšími záznamy aktivity (například intenzita rentgenového záření z družic, rádiové záznamy apod.

5 4. Porovnání aktuální případně archivních snímků fotosféry a chromosféry se záznamem struktury magnetického pole v dané oblasti (SOHO, SDO). Diskuse nad zjištěnými vazbami jednotlivých struktur. 5. Série CCD snímků celé chromosféry včetně protuberancí (kombinace dvou snímků). Všímání si celkového rozložení magnetických polí, velkoškálové struktury, vzájemné vazby. Při větším počtu pozorování (řádově několik hodin až dní) možnost sestavit přehled a proměřit protuberance nad limbem. Případně se zaměřit na vývoj (stabilitu nestabilitu) filamentů a jejich vztah k aktivním oblastem. 6. Vizuální a fotografická (případně CCD) pozorování protuberancí pomocí protuberančního dalekohledu. Sestavení mapy protuberancí nad limbem (dle standardního postupu výška, plocha, dlouhodobé statistiky). V případě aktivních jevů možno sledovat jejich dynamiku a pomocí jednoduchých metod odhadnout (spočítat) některé jejich charakteristiky. Informace k pozorování Slunce na webových stránkách Hvězdárny Valašské Meziříčí, o.p. najdete na Zpracoval: Jiří Srba, Ladislav Šmelcer, Libor Lenža Valašské Meziříčí duben 2012