Časopis pro pěstování matematiky a fysiky

Transkript

1 Časopis pro pěstování matematiky a fysiky Václav Dolejšek; M. Engelmannová Mikrofotometrické studium ionisačních linií K-serie Časopis pro pěstování matematiky a fysiky, Vol. 61 (1932), No. 8, ,311a Persistent URL: Terms of use: Union of Czech Mathematicians and Physicists, 1932 Institute of Mathematics of the Academy of Sciences of the Czech Republic provides access to digitized documents strictly for personal use. Each copy of any part of this document must contain these Terms of use. This paper has been digitized, optimized for electronic delivery and stamped with digital signature within the project DML-CZ: The Czech Digital Mathematics Library

2 ČÁST FYSIKÁLNÍ. Mikrofotometrické studium ionisačních" linií jř-serie. V. Dolejšek-M. Engélmannová. (Došlo 24. března 1932.) V předchozích naších pracích 1 ) podali jsme pro řadu prvků periodického systému měření a hodnoty tak zvaných ionisačních linií _K-serie a ukázali jsme, že některé z těchto linií na př. Ka 3, Ka± (a též Ka 5, Ka 6 ) tvoří dublet irregulérní. To znamená, že diference A ]/v/r -= (\/v/r)ka M (\/v/r)ka A je konstantní (R je Rydbergova konstanta). Idei 2 ) studoval průběh těchto linií ionisačních, zvaných též linie nediagramové, od linií hlavních (Ka 12 ). Našel, že též průběh těchto diferencí A yy/r dubletu Ka^ Ka^ od linie hlavní Ka x je přibližně konstantní (a rozšířil tento poznatek též pro ostatní nediagramové linie K-série a Unie L-serie). Výsledek jeho práce založený na experimentálních datech Hjalmara, Wetterblada, Dolejška, Dolejška-Engelmannové je však v rozporu s údaji Richtmyera. Riehtmyer 3 ) ve své práci založené na týchž datech doplněných několika daty svými (pz.: Riehtmyer cituje jako data užitá pouze spektroskopii Siegbahnovu, kde jsou však uvedena táž data jako výše uvedeno) udává, že průběh odmocnin diferencí \A v/r dubletu Ka^a^ od linie hlavní je lineární funkcí atomového čísla, při čemž jako Unii hlavní uvádí Riehtmyer linii Ka 2. -) V. Dolejšek-M. Engélmannová: Comptes Rendus de 1'Academie de Science Paris 318; 188, V. Dolejšek: Rozpravy české Akad. 40, V;: Dolejšek: Comptes Rendus de V Academie de Science 441,174, ) Sakae Idei: Science Reports of the Tohoko Imperiál University, Japan 551, XIX, *) F. K. Riehtmyer, Phil. Mag.' 6, 24, F. K. Riehtmyer and R. D. Riehtmyer, Phys. Rev. 34, 574 (1929). Viz též M. Siegbahn: Spektroskopie der Rontgěnstrahlen, Berlin 376, 1931.

3 302 Vztah, kťerý udává Idei, může být pokládán pouze za přibližný. A to tím spíše, že průb h diference Hnií ionisaбních od linií hlavních je velmi obtížno přesn urбit. Neboť na v tšin snímků, kde se podaří (zvlášt u vyšších prvků) obdržeti linie Ka 3 a á dosti silné a ostré, jsou hlavní linie tak přeexponované (a blízko), že nelze i hlavní linie dostateбn přesn m řiti. Aб při m ření diferehce doubletu Ka 3 Ka A samotného tato nesnáz odpadá a diferenci energetickou dubletu Ka^Ka^ lze tudíž urбiti poněkud přesněji, nelze ani zde pro mnohé obtíže experimentální dosíci přesnosti měření jako je možno docílit u Unií rs\ Obr. 1. hlavních a jejich diferencí. Proto pokusili jsme se rozšířiti naše měření jsa účelem verifikace námi zjištěné zákonitosti na pokud možno největší obor prvků. Výsledky této práce jsou zajímavé také tím, že prováděny byly více mikrofotometricky než v pracích předchozích. Neboť v předchozích pracích nebylo možno mikrofotometricky zjistiti rozštěpení dubletu Ka s a 4i u řady prvků z toho důvodu, že většina dobrých snímků s liniemi Ka^a^ má y těchto místech (v okolí hlavních linií) velikou hustotu, černání. Při takové větší hustotě *4 nebylo nám dosud možno docíliti pří projekci štěrbiny na, desku dostatečné intensity světelné při ostrém zobrazení štěrbiny, konstantních podmínkách provozních a při dostatečné citlivosti. Proto použili jsme nyní místo štěrbiny přímo vláknové žárovky projekční Philips pro zvukový film (6 Volt, 1*4 Ámp).

4 303 Tloušťka vlákna samotného obnáší 0*10 mm a vlákno samo bylo přímo promítnuto na desku mikrofotpmetrovanou. Justační zařízení vlákna žárovky ukazuje názorně obr. 1. Ostatní zařízení bylo stejné, jaké se užívá při Mollově mikrofotometru (Kipp a Zonen, Holandsko). Mikrofotomětrické křivky tímto zařízením získané ukázaly velmi značnou rozlišovací mohutnost i v místech s velkou hustotou černání, při níž dříve nebylo s mikrofotometrem možno pracovat. Snímky byly exponovány na spektrografu, zhotoveném firmou J. J. Fric podle našich návrhů. Zdrojem proudu o vysokém napětí byl transformátor fy Siemens & Halske se čtyřmi ventilovými lampami. Chlazení antikatody a lampy vzhledem k dlouhým dobám exposičním a mocným energiím nutným k pohonu trubice muselo býti dokonalé. Bylo exponováno při efektivním napětí průměrně 30 až 40 KV a při intensitě 15 až 20 MA. Doba exposiční byla pro Ka 1 a 2 linie 1 3 min., u mohutných. snímků (pro Ka z a A linie) byla 3 až 6 hodin. Linie byly proměřeny na Zeissově komparátoru a tato měření kontrolována mikrofotometricky. Mikrofotomětrické křivky, jak jsme uvedli, byly zhotoveny na Mollově registračním mikrofotometru. U prvků nižších (AI, č. 13 á Mg či 12) užito bylo vacuového spektrografu typu Siegbahnova s iontovou trubicí Dolejšek- Kunzl 4 ) poháněnou transformátorem fy Meta" (ing. Vinopal) 5 ) se čtyřmi usměrňujícími lampami A. E. G. (Výkon 2000 V, 3 Amp.). Při práci byli jsme vedeni snahou, abychom docílili linií co nejostřejších. Za tím účelem jsme se snažili, abychom vyloučili eventuelní vlivy, jako na př. vliv chemické vazby na posun linií. Novější práce týkající se ionisačních linií totiž ukázaly, žé stejně jako u linií obloukových vlnová délka linií ionisačních závisí na chemické vazbě, v jaké se dotyčný prvek na antikatodě nachází/ Stanovení tohoto vlivu je však již u hlavních linií obtížné. I pro linie hlavní je vliv chemické vazby bezpečně stanoven jen pro prvky nižší. U prvků středních a vyšších je sice možno docíliti větší disperse, avšak vliv chemické vazby na vlnovou délku je zase menší. * >-..» -. U linií ionisačních je stanovení vlivu chemické vazby ještě těžší. Neboť zvláště u středních a vyšších prvků jsou tyto linie těžko experimentálně pbdržitelné; je nutno proto užíti silných exposic a exponovati značně dlouho. Naproti tomu při stanovení vlivu chemické,vazby musí látka na antikatodě zůstati během exposice ve svém původním chemickém stavu, což zase vyžaduje *) V. Dolejšek-V. Kunzl: ŽS. f. Phys. 74, Čas. J. C. M. F. 61,242, ' *) Tato aparatura byla opatřena za přispění RoGkefellerovy nadace.

5 304 exposic co možná nejkratších. Proto na př. Ray 6 ) a Utrysko?) při stanovení tohoto vlivu užili krátkých (5 minutových) exposic. Přesto, že stanovení vlivu chemické vazby se nedalo u linií ionisačních při použitých středních a vyšších prvků očekávati, nemůžeme naopak tento vliv při měření hodnot linií ionisačních zanedbati. Neboť s chemickou změnou nastalý posun vlnové délky, i když by se nedal přímo měřiti, mohl by způsobiti dif usnóst Unií. Při separaci dubletu u vyšších prvků, kde je nutno docíliti linií co nejostřejších, mohl by tento vliv ztížiti případně i znemožniti rozštěpení dubletu. Z toho důvodu bylo v této práci použito látek, od nichž se mohlo očekávati, že budou na antikatodě nejstálejší. Byly to jednak oxydy, jednak volné nesloučené prvky. Obr. 26. Obr. 36. U prvků nízkých AI a Mg (kde pracovali jsme s iontovou trubicí) pracovali jsme pouze s volnými nesloučenými prvky ve štavú nulvalentním. U prvků vyšších užili jsme někdy i oxydů, obyčejně též prvků volných. Výsledky u AI a Mg porovnány s výsledky jiných autorů ukázaly, že můžeme uvažovati získaný průběh diferencí všech prvků v naší práci jako průběh prvků volných. ^ Snímek linií aluminia byl reprodukován v předešlé práci jednoho z nás společně s V. Kunzlem jako ukázka výkonu trubice při malém ; napětí (2000 V)..- Snímrik magnesia j(obrvl) ukazuje ionisační linie Ka%, Ka A, Ka 5 Ka^ Ka! (4 krátě zvětšeno). Metodou v citované práci uvedenou 8 ) B. Ray, PhiL Mag. 50, 505, ) Št. Ůtrýsko, Ó periodických variacích dubletu K a^, dis. práce.

6 305 obdržek jsme již řadu snímků aluminia, a rovněž i magnesia, takže můžeme již udati hodnoty naměřených ionisačních linií. Ze snímků je patrno, že linie Ka 3, Ka 4 a Ka' vystupují vždy odděleně a velmi ostře. Není však na žádném ze snímků s určitostí patrná multipkcita (otázka multiplicity těchto linií je specielně studována K. Drábem) Knie Ka^ kterou u sousedního prvku Si (14) našli Bácklin 8 ) a Deodhar. 9 ) Rovněž na snímcích magnesia i aluminia není patrná linie Ka 7i nalezená jedním z autorů u vyšších prvků (at. č. 17 až 21). (I.J vyšších prvků podařilo se nám určiti tuto Knii ještě u Vanadia (V,23.)) Pro prvky at. č. 17 až 21 byl již dříve měřen dublet Ka 3 Ka± odděleně až na prvek Se (21). Nová měření u těchto prvků jsme v této práci nekonali, neboť jednak těžko jest zde vyloučit vkv chemické vazby, jednak mřížkové konstanty dosud známé nejsou pro tento obor, k rozštěpení Ka 3 a A, nejvýhodnější. Též pro prvek Ti (22) neudáváme z tohoto důvodu hodnotu, neboť daleko větší přesnosti a rozštěpení dubletu bude možno docíkti mřížkou křemene (plochy domatické), kterou určuje ve své disertační práci J. Kóppel. Avšak u všech vyšších prvků od prvku V (23) počínaje, u nichž byl dosud dublet Ka 3 a A měřen jako jedna linie, se nám podařilo tento dublet až na Zn (30) odděliti. Již u V (23) je tato diference velmi malá (ve vlnové délce) a jsou\>bě Kňie velmi blízko u sebe, jak ukazuje obraz 2a a 2b. Obraz 2a ukazuje grupu Ka Knií tohoto prvku (zvětšeno 4krát) a obraz 26 mikrofotometrickou křivku tohoto snímku v původní velikosti (převod 1:7; stejný převod a zvětšení je u dalších snímků). Mikrofotometrická křivka ukazuje zřejmě dupkcitu Knií Ka 3 Ka±. Měření komparátorem jest již značně obtížnější než u nízkých prvků a bylo je možno prováděti pouze na velmi dobrých snímcích u tohoto prvku obdržených. Přesto nebylo zapotřebí linie hlavní Ka ± a 2 při dostatečné hustotě čar Ka 3 a^ tak přeexponovati jako u prvků ještě vyšších. Obě Knie Ka x a 2 přes značné rozšíření možno od sebe ještě dobře rozeznati. Stejně tomu bylo u následujících prvků Cr (24) a Mn (25), kde podmínky jsou experimentálně ještě o něco obtížnější, poněvadž intensita v poměru ke Ka ± a 2 Kniím se stoupajícím atomovým číslem stále klesá a diference ve vlnové délce Ka 3 Ka A se rovněž zmenšuje. Tak u vanadia (23) obnáší podle našich měření diference AX = ==20Xj., ucr(24) M^VSXj. u Mn (25) AI = 15 Xj. Na snímku železa, dalšího to prvku Fe (26), je nutná již taková přeexposice hlavních Knií Ka ± a 2, že, jak ukazuje obraz č. 3a, óbě linie již téměř splývají;"na blízku Ka 3 a^ Knií nachází se K^x manganu, jejíž šířka udává nám normální šířku X-Knie^ není-k přeexponovaná, nebo dvojitá. Obraz č. 36 ukazuje příslušnou < :?) EŤ. Bácklin, ZS. f. Phys. 38, 215, ) G. B. Deodhar, Nature, 125, 777, 1930.

7 306 mikrofotometrickou křivku a separování obou linií. U dalších prvků Co (27), Ni (28) a Cu (29) jsou přirozeně experimentální podmínky ještě obtížnější. Zvláště u Cu (29) pokoušela se řada autorů o důkaz duplicity těchto linií. Pro tento prvek udal již dříve Dauvillier 10 ) separované hodnoty Unií Ka^a^ Jemu se však přes zvětšenou dispersi nepodařilo linie rozštěpiti. Jenom ze Co Obr. 4ò. Obr. 5. šířky pásu černání, jež byla asi dvakrát tak široká jako La 9 čára wolframu na téže desce se nacházející, usoudil, že jde o dvě vzájemně, se dotýkající linie. Tyto dosti smělé předpoklady byly přijaty zprvu s nedůvěrou, 11 ) neboť tenkráte nejblíže nižší prvek, u něhož byl dublet Ka^a^ odděleně měřen, bylo Ca (20). V předchozí 10 ) Dauvillier, Comtes Rendus, str. 443, 174, ) Siegbahn, Spektroskopie d* Boentgenstrahlen, Btr. 181, I. vydání, V novém vydáni jest již jeho hodnota uvedena.

8 307 naší práci 12 ) se nám podařilo přímým rozštěpením těchto Unií r (docílením veuké disperse, asi 4-5 X j. na 1 mm) uvedené předpoklady DauvilUerovy verifikovati. Obraz 4a ukazuje jeden z nových takových snímků, na nichž _se nám podařilo obě Unie i u tohoto prvku separovati a diferenci tohoto dubletu měřiti. Obraz 46 je příslušný graf. Pří přímém měření tohoto dubletu se ukázalo, že obě Unie rozštěpené nejsou stejně široké, nýbrž linie Ka* je až o 0*2 X j. širší než linie Ka A. Proto z mnoha měření na různých snímcích byla určena nově námi hodnota tohoto dubletu, která se však od naší původní hodnoty velmi málo Uší. Poněvadž se nám však podařilo u tohota prvku (29) určiti šířku obou Unií Ka s a 4 (rovněž u prvků nižších (26)) mohu jsme určiti i u prvků Cu sousedních Ni (28) a Co (27) diferenci tohoto dubletu měřením celkové šířky linií Ka 3 a á a odečtením šířky obou Unií. Zajímavé je, že přes to, že nám nebylo možno přímým pozorováním v komparátoru obě linie odděuti, ukazuje mikrofotometrická křivka, jak je patrno na křivce Co (obraz 5),. zřejmou dupucitu linií Ka^a^. Rozdělení dubletu Ka^a^ u Cu (29) dokázau též Richtmyer a Taylor 13 ) docílením veliké rozušovací mohutnosti dvoukrystalovým ionisačním spektrometrem. Oba autoři, ač výsledky, ani naše, ani DauvilUerovy neudávají a patrně jich neznají, dospěu k hodnotám zcela shodným. Hodnota DauvilUerova obnáší A X =- = 1 0 X j., hodnota haše A X = 0* 9 X j., hodnota Richtmyer a Taylorova AX 1*0 X j. Toto potvrzení a shoda výsledků u Cu (29) je velmi důležité pro stanovení průběhu tohoto dubletu, jak je patrno z tab. 1. Neboť Cu (29) je 'nejvyšší $jryék, u něhož se podařilo tyto Unie separovat a řada prvků, pro něž byl průběh stanoven, sahá od prvkii Na (11) až do Cu (29). Z tabulky je patrno, že pro nižší prvky existuje řada měření od různých autorů. U vyšších prvků jest tojedině Cu (29), kde je někouk měření od různých autorů. Protonovým měřením stanoviu jsme znovu u Cu hodnotu AX = 0*95 X j. Podotýkáme,*) že nové tyto hodnoty vlnových délek jsou stanoveny za účelem přesného stanovení diference dubletu Ka^a^. Nejsou a nemohou býti však přesnější, než naše starší hodnoty Ka^a^ pokud se týká energetické diference Ka^, 4 Kc^, 2. Neboť aby diference AXKa Á a A byláustanovena co nejpřesněji, byly Unie Ka í a % normálně tak přeexponovány, že - stanovení AX =-= A ai X a%i 4, a tedy stanovení hodnoty Ajř at a 4 bylo méně přesné, než v případu předchozím. Proto udáváme vlnové délky těchto linii pouze za 12 ) Doleišek-Engelmannová, Comptes Rendus, 1. c. 1S ) F. K. Richtmyer a L. S..Taylor, Physic. Rev. 1044, 36, 1930 *) Viz tab. 6, 1.

9 ІÖë =_ ШV 1 --* # j -ř. S_- s _. Щ. Щ. _ł.. e_ eчi ^.. - _S У ^ ЭĎ ^ _= ^ Ş ffi _í Г _г_г_г _г _г_г_г_г 15- Ę-ïГ=- l- -S ғ= ŕ= J- -Л _D ж ^ ** ^e. S _ S S Ì ţê # ф _q ІS "ífз ś ã gş _. _І «_ђ p-d -H г-d. _^ _. _J- F= 5 ф S_г S _=- r-н Şð_Ş_ ф г _г _г г ąg łl^ Ц5 ţj-ţ г^ s ^ æ Ç í ÇfЭ ÇT2 ţfҙ ғ--! «-=.=-3!=. P^ FЦ ғ^ =si í *g _щ _ҹ są щ Эö.jЯ ã 3 P= Þ=i g l LËҘ ń _-_r^ ąą ąąąąąą ÜÉts^g S_ ŞfҘ. šď ãď äs BHPS-ГPH P-Г N N N PH = _í =-!=-.=-.*=. " 5 ; _JR Г- _3 ł -Г _3 ^ ^ ^í _ч к tf E- _p U_ S Ф 1 Ф ч ч. 1 ь^ _P S_ Q_ Ш У_ s _g ^ j ^ j i ş Щ. щ.щ. sł _.«-:! _s!! _ if_ -# t^ ш t_ s. І= ' _" " = = j н Ła ғ=ľ s _^"g4 _5 gs _Ҙ ^ Э L_ ^ -^ _. -řз _t_ a_ эђ ^ _-- _? _ ^ Ş- _Ҙ -_'!_' êя mf_* Ì-. iď І=Я ғ-h PH g_ H, ^_ «M Д_. _ M l_i _. ӣ-г _. _J üÿ Š _. Ş - " _l _5 C ғ-ч =-. f= f-ӣ fй ï 1 îv te- ł _i _q_îg _ţя s_ ÍĚГ 55. îv _=я. Ә 0 f - Þ= -H =-» ŕ=_ Ф Г Г ==! Ь- t> =ч şã ş н ^ p=l P-=[ =-_ ЃH H ih_ И H _ õ ф ^ ø ş ť=- ï_ Ö S - Ш - Э _ JF.. J<. _~ - _- _:-«_-. _ľь j - ^ O _l _l Э ObOO-O ihřhphpн ГH lh lh ih O O <0 t^ t- t> ÇOтHCOrłt.PH PH O O O O C<^ <N<N l> t> <M <N<N<N O O O O!>_-» -05 O- O O PH PH i-h ғh i ^i ғ- ę_\ M H H _-І «_> _> _JЬ _Í _s _Í _? -îf ď _г l ť- t _ә ^ ==_ =4 ғh Ш ^ilf ІIІ' <N <M <N <M PH ғh ғh PH t> * < N O O O^ O <N CM <N <N _?=. E*- tš ř=sj * i--l в-i _г _г _г ==!? ł - - ł_ F--! _ř. _<3 I ғ-=[ [ 1 ғh e g э. Ф" ' _Г 5 Й^ _p ŞQ = Ш łfl =н =fl_ą i_н łg ţ=_ PH _5 _! ' ' ' =-.'f=-і' =-.' -ҙг _f -> t> t> н ^ O O "* i-h i»h rh I-HPH i-h (jqł-h o t - - ^ O O <N o Ю co 00 -O o ooo o ^Joo ^tз^ i»н i-н O "HH. -Ю ł>l> t> O >* r-» x > öг CO t> t> l> rh ғh PH PH Tř Ю <ľ oo ғh ғh ғh ғh <ř,~l v ì,: -5 -o w ғнooюoo^-*i-нco л ю ю ю ю t> t> l>l> <M <N<N <N O O O O 00X0000 C0 00 t> O l> ą,_hғhph тjhюcoю O O O O ФФîOCO C W _\ <N O O- O O , Є _*-л--. i»н нjгю 00 co o o ooo t> l> t> l> l> t>o O TІH тt< t> -^. COÇD CO. O O O.O t-i> t> l-» -O oo^ ю õo ю 4 Ю 00 O- o o o t- coo тf ю co CO o o O. O ^н t> co co "Ф CO 00. -* i co Mł co pн (N <N 00 ^ O co co co o t> ЮЮ Ю ( N ^ тhooco o <м o «ч ІЧ ^ЧJJI '-CO CO -^ t>0- O 00 pн pн (M <N 00 ғн co co co ço _- Ю Ю Ю ч* co. O 1 ЦŢ. Siegbahn- St nström Hjalmar, Wetterblad DoI jš k-eng lm. Si gb.-stenstr. Hjalmar Wett rblad Dol.-Eng. Si gb.-stenstr. Hjalmaг Bäcklin Deodhar 43 å-tå Siegb.-St nstr. Hjalmar Hjalmar Siegb.-Stenstr. Dol jš k Si gb.-stenstr. Hjalmaг Dolejš k fcð - S rн<î SЙ c_ ^. ü :.

10 309 "o т* co co co eo тjн Oì co co O- > 1 1 <M co т* тjн ю co ю ю 4 ^ pәj^s. CO - o 1 я, l> 00 oò л uң V 1 1 " л " л л. " л CO I> 00 l> 00 M h O- t^ 1 1 I o i o i o o i o o uң v 1 o r. 1 o 1 o 1 o 1 o 1 1 Ûн Ľř* л л л л л л л co н^ ю t> <м <M <M тjн <N --r) ю <м l> тjн <м PH J* ю o- l> CO ю -<T '-ф -ф -ф ö co *н i> oo sí CO PH i-2 PHO,-л <N ю co 3 * тл ^ 1 05 i-h ю 3* 2«" г H l> l> -CO "H^ rfï=~ <м <м i-h -<N CN.-^-> "' -5?Г 05 PH çrt <м ;$ CO Ч.5Г r-ч ^ Òi 05 ^ 05 Oì iíìю s^, , coco (> l> cooo 05 -ţjh ^*- eo -н ю i-h i-h i»h PH -H PH <M o <Moo <M > <м co <м ю <N CO CO <M CO CO <M CN ö CO Oi PH <м co H^ тjl TJi яjl i-h PH <N <м <N <м <N <M <N <N <M 00 oэ <N <м l> O l> l> --L Ф 1. <м co co co ŕ-.>w л <м eo co л л л л л ^ CQ " л 1 1 ß Oi <N <м l> 05 l> OЭ тł< Oì "H/l 1 ч <м 1 co 1 co 1 co 1 <N 1 co I CO CO 1 co co 1 1 ^ ", л л л л *s r. r. r ^з * 1 " 1 o 1 o ю CO PH <-* PH CO PH co GЭ 00 <м тл Ю Ю Ю r. Ö co" 4 < p-г CO co <N co ю Ю -^. ю ю s^ тł< ю i-н 00 _ o ^ Oй OS -T Q.> Oì ^5 ю o CO PH OS ю ю ^ co <м ю ю PH 00 CÖ r. co*i> "o"o. '< oo "co i> <N o CO r-н Ю OS I> ^O "H:< l> X 00* ->тh co co co ю co CO -ңц i> ю PH ÇQ юoэ O o PH 05 r-h i-h co co co <м - co co co co co t тjн ^ "* I* 4 ^.U 4 10 *; 10 Ä, л IQ r, r.ю > л co co Ö co CO CO co <N <м ю ю ю ю l> CO co l> PH 0)0«Oi 05 <м co H.H тjн тц ю ю ю ю ю ю "^* CO > '<N CO 4 CO н: 1 л Oi "tf <м l> t> co<м ю tì " co <N CO <N CO I> O «9 ö co 00 l> 00 <N t> тjh co co. o co л-, <N co l N ~1<N *. ЃVЧ O -*5 чs 1Л Ì2 Ю Ю ^ CQ Ц rjн!>.-, PH o лlí5 cl< ^CN и 00 PH CO 05 CO* <м cõ~ " P H <M <N тл CO I>,co l> l> O O *"* "^ CO CO* 4 00 o- ~<N <MCN ->l> co co co * <N <N co i l> l> тjh ~-. <M \Ł. O-Jг *>.к-г ^î-^г Ю "Ю Ю -э o н:t -* > co<м <N <N <мìз cм^ <м г PH І > ^ľä ^н 00 н н r t н н PH PH «-< co 00 i> 00 <N l> тjн W н т-4 y-i ö co rjн. <N o t- co Ю co w м co <м <N <м p-h PH PH Ю Ю ia ^ řн 0 1 S I PH PH <M 1 PH CÖIM ф ф 3 ф Цъ Ф o oзfì >0Q k ф '. tь P 2 >-S P t P-H Ф o Ф o ffiй fìfì a.ä' J* ś 'Ф д k Ф я Лß >o-ы >QQ Щ jš "5? i p-sp-lt -S '" P-B ' ф '. p i -. o o o o o o o o o o QQ QQ QQ QQ QQ Dol ^-<м Dol jš k Dauvilli г Dol.-Eng. 19 W nneгlöf Richtmy г-t Dól.-Eng. 19! >CQ fì >o* <мo PH O CNQQ CM-JH <мh <Nr> 311 Ô ЮLS <мg CO Ф (MPц i> 0 <мrj <MÌZÎ O- 1-1 <MQ й

11 310 iičelem přehledu a počítání konstant a nezabýváme se blíže průběhem Ka x Ka 3 ce 4. Z tabulky č. 1 a z grafu č. \a jest patrno, že hodnoty A ]/v/b od prvku Na (11) až db Cu (29) v mezích přesnosti nejeví pro celý tento obor prvků žádný systematický chod. Pokud jsou na některých místech u jednotlivých autorů poněkud odchylnější hodnoty, 4! ąoю 0,001 aj 0,006 Q,00k 0,002 ІQ 11 1Є 13 1k ą 1* 1* k ? NЄ Na Mg Ш. Sl> P 3 Cl a K Ca Sa П V Cг ľłn Гв Co Wi Cu Zn Щ и щ. í> I ïb <f ? EE U E"< K M f Ne Na rç Ol Si P S Cl a K Ca So Tl V Ci Un ft Co Ni ûi &> Graf. 1. je to zpravidla na místech, kde náhlou změnou disperse při měření.se mění přesnost. Ani tyto odchylky však nepřesahují meze přesnosti, jak patrno z grafu č. \a kolísají jednotlivé hodnoty nepravidelně kolem průměrné hodnoty Tato průměrná hodnota je v grafu 6. \a vyznačena přímkou rovnoběžnou s osou úseček. Že skutečně se jedná o dublet, jehož A ]/v/b == konst., je patrno z grafu č. 16, kde naneseny jsou diference A v/b jako funkce atomového čísla. Je patrno, že jak A ]/v/b = konst., tak Av/B mění se lineárně s atomovým číslem jeví tedy dublet Kc^ Ka^ průběh dubletu iregulerního. Námi v. dřívějších pracích uvedená zákonitost, jest tím bezpečně verifikována.

12 311 Naproti tomu vztah, který udau jednak Idei, jednak Richtmyer o průběhu diferencí A ~]/v/r linií Ka 3 a^ a linií hlavních, může býti pokládán pouze za přibužný a s dosavadní přesností měření není možno rozhodnouti který z obou vztahů je správný. Pokud se týká komplexity obou Unií Ka 3 a Ka A, udává Richtmyer ionisačním spektrometrem dvoukrystalovým u Cu (29) několik komponent obou linií. Na našich snímcích však, ač bylo docíleno disperse jistě stejně veliké, nemohu jsme kromě větší šířky jedné z obou linií s určitostí žádnou strukturu dosud rozeznat. Bezpečné stanovení této struktury u tak vysokého prvku bylo by sice velmi důležité pro rozhodnutí rozmanitých dosavadních názorů o vzniku těchto Unií, bylo by však též překvapující. Neboť dosud ani u nejnižších prvků není tato struktura bezpečně stanovena. Pokud je dosud známa u prvků vyšších, bývá vždy experimentálně ještě obtížnější tuto strukturu stanoviti. Pro linie Ka^Ka^ platí to tím spíše, že intensita jejich v poměru k hlavním liniím klesá. Možnost stanoveirí této struktury u prvku at. ě. 29 předpokládala by tudíž, že energetické hodnoty rozdílů těchto Unií se stoupajícím atomovým číslem velmi rychle rostou. Tuto verifikaci by však bylo spíše možno a nutno provésti dříve u některého prvku nižšího. Spektroskopický ústav Karlovy university. V Praze, dne 15. března * La recherche microphotométrique des lignes ďétincelles" de la série K. (Résumé de Tarticle precedent.) Les valeurs séparées du doublet Ka 3 Ka^ sont mésurés pour les éléments Mg (12) et AI (13) avec le tube ionique (pour les éléments Ubres). Pour les éléments plus lourds-pe doublet est séparé pour V (23), Cr(24), Mn (25), Fe (26), Co (27), Ni (28), Cu (29). Ces éléments ont été étudiés microphotométriquement (microphotométre de MoU) en projectant directement le fil droit de la lampě PhiUps (pour le film sonor). En utiusant la projection du fil a la pláce de la projection de la fente, on a obtenu la séparation microphotométrique pour touš les éléments plus lourds jusqu'á Cu (29). La rélation donnée par les auteurs ťlans les travaux précédents que A ]/v/r pour ce doublet est constant est vérifié par les résultats obtenus. La vérification est aussi donnée, en montrant que Av/Rest la fonction linéaire du nómbre atomique.

13 V. Dolejšek-M. Engelmannová: Mikrofotometrické studium ionisacních" linií K-serie. Mg K-serie /3-grupa a B a, a 3 a 4 a 7 a,. a H 1 ill II II (650) Obr. 1 V-K série a 8 a 4 a lj2 ir n i i i i (BaL ai) (V to ta 728) Obr. 2a. a i,а Fe (-4 170) {MnKB^ j [II a з a 4 ) L i l IГГ - F е-к série CM (II 767) {ScKa ul ) II Obг. Зa. a 8 a 4 aj a Cu Z-serie II i. Il II Obг. 4a.