Historie Městského muzea a galerie v Holešově

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Historie Městského muzea a galerie v Holešově"

Robert Blažek
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Historie Městského muzea a galerie v Holešově Podnětem pro soukromé sběratele a vlastivědné pracovníky v regionu bylo zejména konání Národopisné výstavy českoslovanské v Praze roku 1895 a jí předcházející Národopisné a průmyslové výstavy v Holešově v roce 1893, která byla součástí celé řady regionálních přípravných výstav. Výstavní výbor holešovské výstavy vznikl na přelomu roku 1892 a 1893 pod předsednictvím holešovského purkmistra Františka Pokorného. Pro národopisné oddělení se podařilo nashromáždit přes 2000 předmětů. Podstatnou část tvořily soukromé sbírky Františka Kretze a Eduarda Pecka. Ten přispěl především národopisným materiálem (kroji, výšivkami, průmyslovými a cechovními předměty). Výstava proběhla od 30. července do 13. srpna 1893 v prostorách měšťanské chlapecké školy na ploše 74 m 2. Měla tři oddělení: 1. národopisné, 2. průmyslové a 3. školské. Její vliv se projevil na kulturním ovzduší města a stal se stimulem k dalšímu rozvoji. Pro toto zakladatelské období na Holešovsku a Kroměřížsku jmenujme například tyto osobnosti: Eduard Peck, František Kretz, Ignác Tabarka, Julius Suchý, Herrmann Struschka, Karel Biefel, Ludvík Ledvina, Jindřich Slovák, Jindřich Spáčil, Otto Sova, Inocenc Ladislav Červinka a zvláště Rudolf Janovský (viz. foto 1). Ještě větším výstavním podnikem se stala Krajinská hanáckovalašská výstava připravovaná na rok 1914 (viz. foto 2 - pohled na výstavní areál). Podnět vyšel z Okresního hospodářského spolku, který chtěl především prezentovat výsledky své 1

Výstavní výbor holešovské výstavy vznikl na přelomu roku 1892 a 1893 pod předsednictvím holešovského purkmistra Františka Pokorného.

2 činnosti. Nápad se ujal i u představitelů města a členů spolků a tak chystaná akce přerostla prvotní záměr. Již na první schůzi organizačního výboru bylo rozhodnuto, že výstava má ukázat nejen úspěchy zemědělsko-průmyslové, ale celkový kulturní a společenský rozvoj regionu. V čele ústředního výboru výstavy stanul okresní zvěrolékař Dr. Josef Životský. Výstava v areálu školních sadů (dnes Smetanovy sady) probíhala od 12. července do neděle 26. července, kdy musela být vzhledem k eskalující válečné situaci předčasně ukončena. Národopisné a historické sbírky, které nemusely být vráceny, byly z podnětu Rudolfa Janovského soustředěny, aby se mohly stát základem budoucího muzea. O tom, že Rudolf Janovský již od počátku sbíral předměty s tímto úmyslem, svědčí i článek, který vydal ve Výstavním věstníku (1913, č. 3) pod názvem Proč zřizujeme krajinské museum v Holešově?. Foto 3. Plakát k Hanácko-valašské výstavě v Holešově v roce

V čele ústředního výboru výstavy stanul okresní zvěrolékař Dr. Josef Životský. Výstava v areálu školních sadů (dnes Smetanovy sady) probíhala od 12. července do neděle 26.

3 První návrh na zřízení samostatného muzea schválilo obecní zastupitelstvo 28. října Dlouhé roky se však shromažďovaly pouze sbírkové předměty, pro které byly na tehdejší radnici vyčleněny dvě místnosti. Pro jejich prezentaci však chyběly prostory i finance. V roce 1910 podali iniciátoři myšlenky muzea návrh na ustanovení komise, která by muzeum řídila. I tento návrh byl přijat a v komisi zasedlo devět významných osobností města, jako například prof. Ladislav Jaroš, P. Pavel Kvasnička, Rudolf Janovský a další, ale veškeré další snahy zastavily události I. světové války, poválečná nestabilita a následná světová hospodářské krize. Stálá snaha Rudolfa Janovského o ustavení muzea nebyla až do jeho smrti v roce 1935 úspěšná. Oživení je spojeno s rokem 1937, kdy se ustavil Muzejní klub, jehož předsedou byl holešovský rodák, profesor Masarykovy univerzity v Brně Dr. Vladimír Groh. Nové muzeum pod názvem Krajinské hanácko-valašské museum v Holešově se otevřelo veřejnosti 1. ledna 1941, a to v zadním traktu městské radnice (dnes bývalá, tzv. stará radnice na náměstí Dr. E. Beneše, č. p. 24). Expozici tvořily sbírky zejména z bohatých národopisných a přírodovědných fondů. Z důvodu pokračující perzekuce českého národa bylo muzeum 1. září 1944 uzavřeno. Obnovení muzejní činnosti nastalo po skončení II. světové války. Tehdejším správcem byl jmenován Bohumil Struhala. Muzeum sice těžilo i z poválečných konfiskací, ale jinak je poválečná etapa muzea charakteristická neutěšenými materiálními a prostorovými podmínkami muzea. Za působení druhého ředitele Dr. Františka Domanského se situace stabilizovala a sbírky byly v letech přestěhovány do druhého poschodí holešovského zámku. Převzetím do správy Okresního národního výboru se název muzea změnil na Okresní muzeum (od 1. ledna 1955 do roku 1960). Muzeum tehdy převzalo nakrátko do své správy i Krajinské muzeum v Bystřici pod Hostýnem a dvě pamětní síně v Podhradní Lhotě a na Rusavě. V roce 1958 vzniká expozice Pravěk Holešovska a Příroda světa ve svých zajímavostech a krásách. 3

V roce 1910 podali iniciátoři myšlenky muzea návrh na ustanovení komise, která by muzeum řídila. I tento návrh byl přijat a v komisi zasedlo devět významných osobností města, jako například prof.

4 Foto 4. Expozice Pravěk Holešovska Zásadní změnou v činnosti muzea, vedle jeho přeměny na městské muzeum, bylo nastoupení PhDr. Josefa Svátka (viz. foto 5) do funkce ředitele muzea. Stalo se tak v roce 1961 a Dr. Svátek stál v čele této instituce celých 18 let. Za tuto dobu se mu povedlo práci v muzeu výrazně zprofesionalizovat. V roce 1962 uvolněním celého druhého patra zámku pro účely muzea se mohla začít realizace stálých expozic. Slavnostní otevření tří nových expozic (Pravěk Holešovska, Holešov za feudalismu a Revoluční dělnické hnutí za feudalismu, přírodovědná expozice již nebyla obnovena) se odehrálo 1. května Unikátní se stala zejména expozice Vývoj ohýbaného nábytku z podnikové sbírky firmy TON (nástupce firmy THONET). Podařilo se opravit, rekonstruovat a otevřít Šachovu synagogu. V květnu 1968 byl zpřístupněn Památník univerzitního profesora Mirko Očadlíka ( ), v němž byla umístěna jeho obsáhlá knihovna a sbírka hudebnin, kterou tento přední český hudební historik věnoval rodnému městu. To je jenom zlomek úspěchů během 60. let. 4

V roce 1962 uvolněním celého druhého patra zámku pro účely muzea se mohla začít realizace stálých expozic.

5 Foto 6. Pozvánka na slavnostní otevření nových expozic v roce V 70. letech sklouzla činnost muzea více než v předchozím období k dějinám třídních bojů, dělnického hnutí a protifašistického odboje. Kromě expozice o tom svědčila i organizace výstav k politickým výročím v chodbě II. patra zámku. Muzeum se mělo na dějiny třídních bojů a dělnického hnutí cíleně soustředit, což bylo zakotveno i do zásad činnosti a do nové koncepce. V souvislosti s integrací muzejní činnosti v Jihomoravském kraji se Městské muzeum v Holešově stalo od 1. ledna 1976 detašovaným pracovištěm Muzea Kroměřížska. Po přechodu PhDr. Josefa Svátka do Kroměříže (od 1. října 1979) samostatná odborná aktivita muzea upadla. Politizace výstavního programu také uškodila návštěvnosti a oblibě muzea v očích veřejnosti. V roce 1982 na základě zjištění stavebně-technických závad na budově zámku bylo rozhodnuto o generální rekonstrukci a muzejní expozice byly uzavřeny. Stav zůstal nezměněn prakticky po celá 80. léta. Provoz se omezil na udržení stávajícího stavu a nejzákladnější muzejní činnosti (dokumentaci, konzervaci, inventarizaci, půjčování knih atd.). Po devítileté přestávce bylo muzeum s pomocí Muzea Kroměřížska, Městského úřadu v Holešově a všech kulturních zařízení ve městě 23. září 1991 slavnostně otevřeno. Již na počátku roku 1992 začalo osamostatňování muzea a jeho převod pod správu Městského úřadu v Holešově. Při této příležitosti muselo dojít k delimitaci sbírek, což způsobilo mnoho komplikací, protože sbírky holešovského muzea byly v minulé etapě vedeny jako součást 5

Kromě expozice o tom svědčila i organizace výstav k politickým výročím v chodbě II. patra zámku.

6 sbírkových fondů Muzea Kroměřížska. Většinu předmětů se podařilo vrátit zpět, ovšem přírodovědné sbírky zůstaly ponechány v Kroměříži s odůvodněním, že muzeum v Holešově nemá personální kapacity na jejich správu (důvodem měla být absence přírodovědce). Na holešovský zámek a jeho movité vybavení uplatnila restituční nárok paní Anděla Dohnalová, neteř poslední majitelky zámku Barbory Wrbnové. Předměty (zvláště knihy a obrazy), které byly ve sbírkové evidenci vedeny jako pocházející z konfiskátu Barbory Wrbnové, musely být vyhledány a vydány. Ze zámku se muzeum odstěhovalo v roce 1995 a depozitáře byly dočasně umístěny ve škole v Dobroticích a částečně v Žopech. Poté co do funkce ředitele MKS nastoupil Josef Jakubčík (od července 1995), rozhodl o provedení inventury veškerého majetku a byly zjištěny ztráty některých sbírkových předmětů. Z expozic se podařilo nejdříve obnovit expozici Židé a Morava v Šachově synagoze. Její slavnostní otevření proběhlo 5. října Staronový domov našlo muzeum a jeho sbírky na náměstí Dr. Edvarda Beneše v zadním traktu domu č. p. 24. Expozice Holešovsko v minulosti, která přibližovala dějiny Holešovska od pravěku až do konce II. světové války, byla nabídnuta veřejnost 27. července Projekt zpracoval PhDr. Zdeněk Fišer a prostorové umístění navrhl výtvarník Břetislav Dadák. Koncept expozice zůstal až do roku 2010 téměř stejný. Až v tomto roce našlo Městské muzeum a galerie svůj domov opět na holešovském zámku (viz. foto 7), kde začíná novou etapu své existence. Mgr. Ondřej Machálek 6

absence přírodovědce). Na holešovský zámek a jeho movité vybavení uplatnila restituční nárok paní Anděla Dohnalová, neteř poslední majitelky zámku Barbory Wrbnové.

Podobné dokumenty

Státní okresní archiv Vyškov se sídlem ve Slavkově u Brna. Měšťanský střelecký spolek Vyškov.

- 63 - PRAMENY ČR MZA Brno - Státní okresní archiv Vyškov se sídlem ve Slavkově u Brna. Měšťanský střelecký spolek Vyškov. HORÁKOVÁ, Eva. O konzervaci střeleckých terčů ve vyškovském muzeu. In JORDÁN,