Důvodová zpráva. 1. Nový územní plán města Brna

Transkript

1 Důvodová zpráva 1. Nový územní plán města Brna 1.1 Statutární město Brno pořizuje pro své území nový územní plán. V loňském roce byl veřejně projednán koncept územního plánu zpracovaný dle schváleného zadání ve 3 variantách rozvoje města včetně vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území. V zákonné lhůtě obdržel Odbor územního plánování a rozvoje (OÚPR) stanoviska 12 dotčených orgánů a stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování Krajského úřadu JMK. V zákonné lhůtě uplatnily své připomínky také některé organizace hájící veřejné zájmy a orgány veřejné správy. Ze strany veřejnosti a zástupců veřejnosti bylo v zákonné lhůtě uplatněno námitek a 500 připomínek. Kromě toho byly uplatněny připomínky a podněty od zastupitelstev městských částí, okolních obcí, odborů MMB. OÚPR vyhodnotil i námitky a připomínky uplatněné po termínu a námitky a připomínky, které byly podány před termínem veřejného projednání konceptu. Vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů, připomínek a námitek uplatněných ke konceptu ÚPmB bylo zahájeno v červnu Při postupném výběru výsledné varianty rozvoje města vycházel OÚPR ze stanovisek dotčených orgánů; dle stanoviska OŽP KÚ JMK k vyhodnocení vlivu jednotlivých variant konceptu na udržitelný rozvoj území je základem pro výsledné řešení varianta 2 konceptu územního plánu. V systémech nadmístního významu OÚPR respektoval a převzal řešení Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK), které byly vydány Zastupitelstvem Jihomoravského kraje dne Při zpracování návrhu Pokynů pro zpracování návrhu Územního plánu města Brna, které jsou návrhem rozhodnutí o výběru výsledné varianty rozvoje města, postupoval OÚPR dle upraveného harmonogramu schváleného Radou města Brna na R6/054. schůzi konané dne V průběhu zpracování návrhu Pokynů byly souběžně vypořádávány připomínky a námitky uplatněné k variantám konceptu. Pro návrh Pokynů pro zpracování návrhu územního plánu musí být dosaženo dohody o způsobu splnění konkrétních požadavků dotčených orgánů, proto byla s dotčenými orgány průběžně vedena jednání; s některými dotčenými orgány byla rovněž vedena složitá jednání z hlediska zákonnosti, resp. zákonného zmocnění uplatněných požadavků. Dle 49 stavebního zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění, pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem na základě výsledku projednání konceptu územního plánu předloží návrh Pokynů pro zpracování návrhu územního plánu, včetně návrhu rozhodnutí o výběru výsledné varianty řešení, ke schválení Zastupitelstvu města Brna. Schválený harmonogram ukládá Odboru územního plánování a rozvoje předložit návrh Pokynů pro zpracování návrhu územního plánu k projednání v samosprávných orgánech města ve 4. čtvrtletí OÚPR postupoval při zpracování návrhu Pokynů i přípravě finálních dohod s dotčenými orgány tak, aby termín stanovený harmonogramem mohl splnit. (Ministerstvo dopravy ČR dospělo k závěru, že za současného stavu neexistence nadřazené územně plánovací dokumentace zrušené ZÚR JMK nelze dohodu o vypořádání požadavků Ministerstva dopravy ČR uplatněných ke konceptu s pořizovatelem uzavřít. S Ministerstvem kultury ČR nebyla dohodovací jednání ukončena nebylo dosaženo změny stanoviska Ministerstva kultury ČR zejména ve věcném vypořádání tří stěžejních dopravních staveb kontinuálně dlouhodobě sledovaných v územních plánech města Brna Nová městská třída, tramvajový a silniční tunel pod Špilberkem). 1

2 1.2 Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne zrušil ZÚR JMK a to s účinností dnem vyhlášení. V důsledku rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nelze nyní pokračovat v pořizování nového Územního plánu města Brna, neboť neexistuje nadřazená, tzn. krajská územně plánovací dokumentace (Dle 36 odst.5 stavebního zákona jsou zásady územního rozvoje závazné pro pořizování a vydávání územních plánů. V případě města Brna jsou součástí jeho urbanistické koncepce systémy nadmístního významu - dopravní, technické, ÚSES, které musí být nejprve zakotveny v nadřazené krajské dokumentaci a teprve poté mohou být řešeny v územním plánu obce.) Ve stanovisku nadřízeného orgánu územního plánování - Krajského úřadu JMK ke konceptu ÚPmB ze dne je uvedeno, že ke schválení Pokynů pro zpracování návrhu ÚPmB včetně rozhodnutí o výběru výsledné varianty územního plánu ze strany Zastupitelstva města Brna může dojít až po vydání Zásad územního rozvoje JMK. Na základě nastalé situace porada primátora dne schválila postup pořizování nového Územního plánu města Brna pro zrušení ZÚR JMK, tzn. uložila Odboru územního plánování a rozvoje dokončit rozpracovanou etapu vyhodnocení projednaného konceptu, tedy dopracovat návrh Pokynů pro zpracování návrhu územního plánu dle schváleného harmonogramu a předložit samosprávným orgánům města na vědomí. OÚPR v souladu se schváleným harmonogramem dokončil zpracování návrhu Pokynů pro zpracování návrhu územního plánu, který vychází z vyhodnocení 3 variant konceptu a zformuloval tak výslednou variantu budoucího rozvoje města Brna. Výsledná varianta vzešlá z projednání konceptu bude základem a podkladem pro další etapu pořizování nového územního plánu. Návrh Pokynů pro zpracování návrhu územního plánu vychází nadále z řešení nadmístních systémů tak, jak byly zakotveny ve zrušených ZÚR JMK. V návrhu Pokynů jsou uvedeny hlavní (obecné) pokyny pro zpracovatele návrhu územního plánu, jak má být řešena výsledná varianta rozvoje města. Navazující obsáhlé vyhodnocení jednotlivých připomínek a námitek zpracované současně s návrhem Pokynů, může být předloženo až při schvalování návrhu Pokynů pro zpracování návrhu (je k dispozici k nahlédnutí na OÚPR). S ohledem na zrušení ZÚR JMK a stanovisko Krajského úřadu JMK předkládá OÚPR v souladu s 6 odst. 5 stavebního zákona návrh Pokynů pro zpracování návrhu nového Územního plánu města Brna samosprávným orgánům na vědomí. Současně navrhuje pozastavení procesu pořizování nového ÚPmB, a to do doby rozhodnutí Zastupitelstva města Brna o dalším postupu pořizování nového územního plánu na základě předložených podkladů, které budou doplněny o konzultaci s KÚ JMK a o metodickou konzultaci s MMR ČR. (Možnosti dalšího postupu jsou: pozastavení do nového vydání ZÚR JMK - dle předpokladu JMK za 2-3 roky, do rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti JMK, nebo rozhodnutí ZMB o pokračování v procesu pořizování, což dle výkladu KÚ JMK - obecně připouští novela stavebního zákona účinná od viz níže bod 3). 2

3 2. Změny platného Územního plánu města Brna vyplývající ze Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK) byly vydány Zastupitelstvem Jihomoravského kraje dne Dle 54 odst.5 stavebního zákona je obec povinna uvést do souladu územní plán s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem Zastupitelstvo města Brna proto na Z6/014. zasedání konaném dne schválilo záměr pořídit změny platného Územního plánu města Brna vyplývající ze ZÚR JMK. V průběhu zpracování zadání jednotlivých změn byly ZÚR JMK zrušeny rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne , který nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. S ohledem na zrušení ZÚR JMK předkládá OÚPR v souladu s 6 odst. 5 stavebního zákona návrh na pozastavení procesu pořizování změn platného ÚPmB vyplývajících ze ZÚR JMK do rozhodnutí Zastupitelstva města Brna (viz bod 1.2). 3. Možnost pokračování v procesu pořizování nového Územního plánu města Brna po zrušení ZÚR JMK V současné době je - vzhledem k velké novele stavebního zákona, která nabude účinnosti diskutována možnost pokračovat v procesu pořizování nového ÚPmB i po zrušení ZÚR JMK. V červenci 2012 se na Krajském úřadu JMK konala porada pro úřady územního plánování k dalšímu postupu v pořizování územních plánů po zrušení ZÚR JMK. Ztéto porady vyplynulo, že zrušení ZÚR JMK neznamená pro každou obec ukončení procesu pořizování ÚPmB. Každý záměr, který byl obsažen v ZÚR JMK, je nutno posoudit individuálně a pak rozhodnout o formě jeho vymezení v ÚP nebo o tom, že vymezen nebude. Přitom je nutné odlišit záměry, které jsou uvedeny v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR) 2008 a byly v ZÚR upřesněny, a záměry, které byly v ZÚR vymezeny jako záměry nadmístního významu. V případě statutárního města Brna je však zpracovávání nového územního plánu bez nadřazené územně plánovací dokumentace problematické, a to s ohledem na prvky nadmístního významu (zejm. dopravního charakteru), které budou podle zadání nově připravovaných ZÚR vymezeny v nadřazené územně plánovací dokumentaci. Bez vyřešení trasování zejména dopravních staveb přitom nelze nový územní plán obce vydat, neboť v souladu s 43 odst. 4 stavebního zákona musí územní plán obce pokrývat celé území města Brna. Je třeba uvést, že procesy územního plánování ovlivnila významným způsobem rozhodovací činnost Nejvyššího správního soudu. V zásadním rozsudku č.j.1 Ao 1/ ze dne Nejvyšší správní soud uvedl následující: Vymezení ploch nadmístního významu je pro pořizování územních plánů obcí závazné ve dvojím smyslu: pozitivním a negativním. V pozitivním smyslu jsou nadřazenou územně plánovací dokumentací vymezené rozvojové plochy nadmístního významu pro územní plány obcí závazné tak, že obec je povinna tyto rozvojové plochy vymezené v nadřazené dokumentaci respektovat a vymezit je i ve svém územním plánu. V negativním smyslu jsou závazné tak, že obec ve svém územním plánu nemůže vymezit rozvojové plochy nadmístního významu, které v nadřazené územně plánovací dokumentaci obsaženy nejsou. Naopak kraj - a jenom kraj - může v zásadách územního rozvoje rozhodovat o vymezení ploch a koridorů nadmístního významu ( 36 odst. 1 stavebního zákona), které jsou opět závazné pro územní plány obcí ( 36 odst. 5 stavebního zákona). V případě města Brna již Nejvyšší správní soud např. ve vztahu k rychlostní 3

4 komunikaci R 43 dříve výslovně uvedl (rozsudek č.j. 9 Ao 1/ ze dne 27. května 2010),... že absence vymezení předmětného koridoru v závazné části nadřazené územně plánovací dokumentace (poznámka zpracovatele: tehdy se jednalo o ÚP VÚC BSRA), způsobila nezákonnost zakotvení předmětného koridoru rychlostní silnice v ÚPmB, neboť v takovém případě nebyl ÚPmB v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací, jak je požadováno zákonem ( 33 odst. 2 písm. a) citované vyhl. č. 84/1976 Sb.). Novela stavebního zákona, která vstoupí v účinnost , připouští vložení záležitostí nadmístního významu do územního plánu na základě nevyloučení těchto záměrů ve stanovisku krajského úřadu. V případě města Brna se však takový postup jeví jako značně problematický a riskantní, zejména s ohledem na řešení zásadních dopravních koridorů, které jsou v případě města Brna výrazně kolizní. Jeví se prakticky nemožné přistoupit k řešení zásadního trasování významných dopravních koridorů (zejm. rychlostní komunikace R 43, Jihozápadní a Jižní tangenta) bez vyřešení na krajské úrovni v nadřazené územně plánovací dokumentaci. To platí zvláště za situace, kdy Krajský úřad Jihomoravského kraje má podle nového návrhu zadání ZÚR řešit koridory dopravní a technické infrastruktury variantně. Podle návrhu nového zadání ZÚR Jihomoravského kraje budou v tomto procesu prověřována a volena řešení, která budou minimalizovat negativní dopady na ochranu přírody a krajiny a veřejného zdraví (s předpokládaným zaměřením na důvody, pro které Nejvyšší správní soud předchozí ZÚR zrušil). Pokračovat v pořizování nového územního plánu po nabytí účinnosti novely stavebního zákona znamená vyžádat si nové stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování, tzn. Krajského úřadu JMK k záležitostem nadmístního významu včetně významných dopravních koridorů (původní stanovisko KÚ JMK ke konceptu územního plánu viz výše - bod 1.2). Pokud Krajský úřad JMK nevyloučí řešení záměrů nadmístního významu v územním plánu města Brna, bude nutno pokračování v procesu pořizování dohodnout i s dotčenými orgány, především s Ministerstvem dopravy ČR (aby nedošlo k situaci, že město Brno pořídí návrh územního plánu a dotčené orgány pak sdělí, že se k němu vyjádří až po vydání nových ZÚR JMK). Výsledek uvedeného postupu pořizovatele (po konzultaci s KÚ JMK a metodické konzultaci s Ministerstvem pro místní rozvoj) lze následně předložit Zastupitelstvu města Brna k rozhodnutí o dalším pokračování v procesu pořizování nového územního plánu. Příloha: Schéma výsledné varianty řešení návrhu ÚPmB 4

5 5

6 6