ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ. správního obvodu obce s rozšířenou působností TŘEBÍČ ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY 4.

Transkript

1 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ správního obvodu obce s rozšířenou působností TŘEBÍČ ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY 4. úplná aktualizace Zpracovatel: Ing. Michal Měšťan

2 Obsah 1. Horninové prostředí a geologie... 3 a. Indikátory... 3 b. SWOT analýza... 3 c. Problémy k řešení Vodní režim... 4 a. Indikátory... 4 b. SWOT analýza... 5 c. Problémy k řešení Hygiena životního prostředí... 7 a. Indikátory... 7 b. SWOT analýza... 7 c. Problémy k řešení Ochrana přírody a krajiny... 9 a. Indikátory... 9 b. SWOT analýza c. Problémy k řešení Zemědělský a pozemky určené k plnění funkcí lesa a. Indikátory b. SWOT analýza c. Problémy k řešení Veřejná technická a dopravní a. Indikátory b. SWOT analýza c. Problémy k řešení Sociodemografické a. Indikátory b. SWOT analýza c. Problémy k řešení Bydlení a. Indikátory b. SWOT analýza c. Problémy k řešení Rekreace a. Indikátory b. SWOT analýza c. Problémy k řešení Hospodářské a. Indikátory b. SWOT analýza c. Problémy k řešení Vyhodnocení vyváženosti pilířů Problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích řazeno po obcích Problémy k řešení v ZÚR Stránka 2 z 160

3 1. Horninové prostředí a geologie a. Indikátory je bez indikátorů. b. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Rozvoj obcí není významně omezen výskytem sesuvných území výskyt těchto území je nízký. Výskyt místních ložisek nerostných surovin především stavebního kamene - představuje místní surovinu, zvyšuje nezávislost obcí v regionu na dovozu surovin apod. (obce Bochovice, Bransouze, Číchov, Kamenná, Markvartice, Mikulovice, Příštpo a Výčapy). PŘÍLEŽITOSTI Najít vhodné využití ploch po těžbě nerostných surovin (vodní plochy, sportoviště apod.). Využít území po těžbě (poddolovaná území) k alternativním outdoorovým aktivitám. SLABÉ STRÁNKY Výskyt sesuvného území v Třebíči (lokalita Zámostí) může představovat riziko. Vyšší výskyt poddolovaných území v západní části území (především Předín a Opatov) může představovat omezení pro budoucí rozvoj území. HROZBY Aktivizace sesuvu v lokalitě Zámostí (Třebíč) c. Problémy k řešení Zajistit ochranu ložisek nerostných surovin (Bochovice, Bransouze, Číchov, Kamenná, Markvartice, Mikulovice, Příštpo, Třebíč - Slavice a Výčapy). Minimalizace negativního vlivu případné další těžby nerostných surovin na složky životního prostředí (zábor ZPF, ochrana vod, ochrana přírody) a dopravu, při současném respektování potřeby dostatečného množství surovin na trhu. Stránka 3 z 160

4 2. Vodní režim a. Indikátory Hodnocení indikátoru procento sklonité půdy v obci: -2 na území obce je více jak 20,2 % sklonité půdy -1 na území obce je 10,3 až 20,2 % sklonité půdy 0 na území obce je 5,4 až 10,3 % sklonité půdy 1 na území obce je 2,1 až 5,4 % sklonité půdy 2 na území obce je do 2,1 % sklonité půdy Hodnocení indikátoru stav povrchových a podzemních vod: -2 útvary povrchových i podzemních vod s klasifikací rizikový -1 útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací rizikový 0 většinově útvary povrchových i podzemních vod s klasifikací nejistý 1 převažují útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nerizikový 2 převažují útvary povrchových a podzemních vod s klasifikací nerizikový Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. Množství sklonitých pozemků bylo zjištěno dle kódů BPEJ, jehož čtvrté číslo určuje kombinaci sklonitosti a expozice. Sklon nad 7 má kód 3 a výše a v kombinaci s expozicí jde o BPEJ, které mají na čtvrtém místě číslo 4 až 9. Rozloha těchto nadměrně sklonitých pozemků byla sečtena pro území každé obce. Grafické znázornění sklonitých půd je vyznačeno v Kartogramu č. 7. Analytickým prvkem pro tento kartogram je podíl sklonité orné půdy z celkové výměry orné půdy v dané obci vyjádřený v procentech. Pro tento účel byla využita data BPEJ a katastrální mapy. Z katastrální mapy byly vybrány pouze pozemky orné půdy a po proložení dat BPEJ bylo provedeno rozdělení pozemků do dvou skupin sklonitá a nesklonitá orná půda. Stránka 4 z 160

5 b. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY V celém území se vyskytují svažité pozemky pouze do 4 % rozlohy území, což snižuje riziko vzniku extrémních odtokových poměrů a přispívá k přirozenějšímu vodnímu režimu v krajině. Nerizikový kvantitativní stav pro 100 % plochy útvarů podzemních vod. PŘÍLEŽITOSTI Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí. SLABÉ STRÁNKY Nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska chemického a ekologického stavu/ekologického potenciálu a nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického stavu. V obcích Biskupice-Pulkov, Bransouze, Červená Lhota, Číhalín, Číchov, Číměř, Dukovany, H. Smrčné, H. Újezd, Hrotovice, Jaroměřice n. R., Kamenná, Kojetice, Kožichovice, Lesůňky, Lipník, Litovany, Nová Ves, Opatov, Petrovice, Předín, Přibyslavice, Příštpo, Pyšel, Rokytnice n. R., Rouchovany, Slavičky, Šebkovice, Třebíč a Vladislav zaplavená plocha při Q 100 zasahuje do zastavěného území. HROZBY Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s velkým podílem sklonité orné půdy. Jedná se především o obce Bransouze, Číchov, Horní Smrčné, Chlum, Přibyslavice, Radonín a Svatoslav. Nárůst přívalového množství dešťových vod v často poddimenzovaných kanalizačních soustavách v důsledku rozrůstajících se zpevněných ploch v sídelních oblastech. Příčné překážky ve vodních tocích. c. Problémy k řešení V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž,...) identifikace oblastí dle kartogramu sklonitosti. V obcích, kde hladina Q 100 zasahuje do zastavěného území (tj. v obcích Biskupice-Pulkov, Bransouze, Červená Lhota, Číhalín, Číchov, Číměř, Dukovany, H. Smrčné, H. Újezd, Hrotovice, Jaroměřice n. R., Kamenná, Kojetice, Kožichovice, Lesůňky, Lipník, Litovany, Nová Ves, Opatov, Petrovice, Předín, Přibyslavice, Příštpo, Pyšel, Rokytnice n. R., Rouchovany, Slavičky, Šebkovice, Třebíč a Vladislav) navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nevymezovat nové zastavitelné plochy do oblastí záplavového území Q 100, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku). Výjimku pak tvoří Stránka 5 z 160

6 zastavitelné plochy, u kterých bude zpracovatelem územně plánovací dokumentace prokázáno, že účel jejich využití může být výjimečně omezen, avšak nikoliv výrazně ohrožen nebo že nelze příslušnou funkci zastavitelné plochy vymezit v jiné, záplavou neohrožené, části území. Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod. Stanovení ochranných pásem vodních zdrojů a dodržování pravidel platných v těchto pásmech. Na území obcí Bransouze, Čáslavice, Čechtín, Červená Lhota, Číhalín, Číchov, Heraltice, Hrotovice, Hvězdoňovice, Chlum, Jaroměřice nad Rokytnou, Kouty, Krhov, Markvartice, Opatov, Pokojovice, Předín, Přibyslavice, Račice, Radonín, Radošov, Rokytnice nad Rokytnou, Římov, Stařeč, Svatoslav, Štěměchy, Třebenice, Valeč, Vladislav jsou vyhlášena ochranná pásma vodních zdrojů I. a II. stupně. Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti. V objektech určených k rekreaci a které zároveň slouží k trvalému bydlení je třeba řešit likvidaci odpadních vod takovým způsobem, aby nedošlo k znečišťování povrchových a podzemních vod. Stránka 6 z 160

7 3. Hygiena životního prostředí a. Indikátory Hodnocení indikátorů stavu kvality ovzduší: -2 na území obce jsou překročeny dva nebo více imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví (bez zahrnutí ozonu) není plněn cílový stav indikátoru -1 na území obce je překročen jeden imisní limit nebo cílový imisní limit pro ochranu zdraví (bez zahrnutí ozonu) není plněn cílový stav indikátoru 0 neutrální stav, hodnota 0 není vzhledem ke konstrukci indikátoru přiřazena 1 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví s výjimkou přízemního ozonu cílový stav indikátoru není plněn, ale situace se dá vzhledem k plošnému překročení imisních limitů pro ozon hodnotit spíše pozitivně 2 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví je naplněn cílový stav indikátoru b. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY V roce 2015 nebyly překročeny hodnoty imisních limitů pro PM 10, SO 2, NO 2, BaP, přízemní ozón AOT40, benzen a cílového imisního limitu pro arsen a kadmium stanovené na ochranu lidského zdraví ani imisní limit pro SO 2 stanovený pro ochranu ekosystémů a vegetace. SLABÉ STRÁNKY Řada lokalit vedených jako stará ekologická zátěž. Staré ekologické zátěže jsou evidovány v obcích Bačice, Čáslavice, Čechočovice, Čechtín, Červená Lhota, Číhalín, Číměř, Dalešice, Dolní Vilémovice, Dukovany, Horní Heřmanice, Horní Újezd, Horní Vilémovice, Hrotovice, Jaroměřice nad Rokytnou, Kojetice, Koněšín, Kouty, Kožichovice, Loukovice, Markvartice, Myslibořice, Nový Telečkov, Okříšky, Opatov, Petrůvky, Pokojovice, Předín, Přibyslavice, Radkovice u Hrotovic, Radonín, Radošov, Rokytnice nad Rokytnou, Rouchovany, Rudíkov, Římov, Slavičky, Smrk, Stařeč, Studnice, Svatoslav, Šebkovice, Štěměchy, Třebenice, Třebíč, Valdíkov, Valeč, Vladislav a Výčapy. Stránka 7 z 160

8 PŘÍLEŽITOSTI Využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství, úspory energií a využívání obnovitelných zdrojů energie. Sanace starých ekologických zátěží, identifikace a odstranění černých skládek (zamezení opětovnému vzniku). Výsadba účelové zeleně podél zemědělských areálů, komunikací a na návětrných stranách obcí pro snížení prašnosti v ovzduší i hluku. HROZBY Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu. Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisní a hlukové zátěže ve městech a obcích v blízkosti významných dopravních komunikací. Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží. c. Problémy k řešení Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou při respektování zájmů ochrany přírody. Podporovat opatření vedoucí ke snížení spotřeby energie na vytápění a modernizace spalovacích zařízení. Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí, s celou řadou pozitivních dopadů na životní prostředí (např. zachycení a snížení prašnosti v ovzduší, omezení hluku). Identifikace starých ekologických zátěží a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci. Stránka 8 z 160

9 4. Ochrana přírody a krajiny a. Indikátory Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. Grafické znázornění tohoto indikátoru je v Kartogramu 12. plocha ekologicky stabilních ploch KES = plocha ekologicky nestabilních ploch Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy Klasifikace území na základě hodnoty KES dle Míchala: Krajinný typ A krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur. KES 0,4 0,8: území málo stabilní intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků. Krajinný typ B krajina intermediální KES 0,9 2,9: území mírně stabilní běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků. Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 6,2: území stabilní technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků. KES nad 6,2: území relativně přírodní. Koeficient ekologické stability krajiny byl zvolen jako zástupný indikátor environmentálního pilíře za téma Ochrana přírody a krajiny. Konkrétní hodnoty KES a zároveň jeho hodnocení jako indikátoru jsou uvedeny níže v textu, v kapitole Indikátor. Koeficient ekologické stability krajiny hodnocení vychází z rozdělení krajinných typů dle ing. Míchala. Je provedeno vlastní škálou do pěti kategorií. Hodnocení indikátoru Koeficient ekologické stability krajiny: -2 KES pod 0,4 území nestabilní neudržitelné -1 KES 0,4-0,89 území málo stabilní neudržitelné 0 KES 0,9-2,99 území mírně stabilní 1 KES 3,0-6,2 území stabilní 2 KES nad 6,2 území relativně přírodní Stránka 9 z 160

10 b. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Přírodní parky Třebíčsko, Rokytná a Střední Pojihlaví. Nejvyšší ekologickou stabilitu má obec Svatoslav, Horní Vilémovice a Horní Smrčné. SLABÉ STRÁNKY Celý správní obvod SO ORP Třebíč (s výjimkou obce Svatoslav a Horní Vilémovice) vychází jako území ekologicky málo stabilní na základě KES. Nejnižší ekologickou stabilitu má obec Bačice, Horní Újezd a Lesůňky. Nadregionální ÚSES. PŘÍLEŽITOSTI Kvalitní péče o chráněná území kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody. Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie, z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Posílení mimoprodukčních funkcí zemědělství. Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření. HROZBY Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v oblasti zemědělství. c. Problémy k řešení Zpřesňování prvků lokálního ÚSES při zpracování nových územních plánů. Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. Potenciální nebezpečí pro zájmy ochrany přírody a krajiny představuje realizace liniových staveb a související fragmentace území. U některých záměrů se nedá vyloučit jejich možný negativní dopad (zejména koridory pro silnice zasahující do chráněných území, elektrické vedení z hlediska krajinného rázu, střety s ÚSES, fragmentace krajiny apod.). Míra těchto střetů většinou není vysoká a uvedené negativní vlivy je možno při konkretizaci jednotlivých záměrů kompenzovat technickými a organizačními opatřeními a účinně eliminovat. V případě liniových staveb je takřka nemožné vyhnout se střetům s jednotlivými částmi ÚSES (nadregionální a regionální), zejména biokoridory. Střety s biokoridory je možno řešit ve většině případů technicky např. přemostěním, vedením stavby co nejvíce kolmo na biokoridor apod. Stránka 10 z 160

11 Těžba nerostných surovin se vždy projeví velkoplošným vlivem v krajině, který po dobu těžby se projevuje negativně, v celkovém efektu však může být pozitivní. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření. V úzké spolupráci s orgány ochrany přírody je třeba řešit již přípravu projektu. V zájmu ochrany přírody a krajiny je nezbytné zlepšení mezirezortní spolupráce s cílem dosáhnout zkvalitnění plánovacích a koncepčních procesů. Stránka 11 z 160

12 5. Zemědělský a pozemky určené k plnění funkcí lesa a. Indikátory Podíl zemědělských půd I. a II. třídy ochrany z celkové výměry zemědělské půdy (stav k ) Jako jeden z indikátorů sledování ZPF byly zvoleny půdy I. a II. třídy ochrany. Především z důvodu značné obtížnosti záboru těchto půd při vymezování zastavitelných ploch v územně plánovacích dokumentacích. Pro analýzu byla použita data katastrální mapy a data BPEJ. Z katastrální mapy byly vyňaty pouze pozemky ZPF a po proložení s daty BPEJ byly vybrány pozemky, popřípadě části pozemků, s I. a II. třídou ochrany. Tyto dílčí informace pak byly sloučeny podle obcí a v jednotlivých obcích pak byly vypočteny plošné rozsahy těchto půd. Obdobně pak byly získány celkové plošné rozsahy půd ZPF v jednotlivých obcích. Předmětný indikátor pak vyjadřuje podíl půd ZPF v I. a II. třídě ochrany k celkové výměře půd ZPF v dané obci, vyjádřený v %. Grafické zobrazení indikátoru je pak uvedeno v Kartogramu 2. Pro potřeby této analýzy a pro statistickou přehlednost pak byl vytvořen i Kartogram 1 obsahující procentuální podíl zemědělské půdy k celkové výměře dané obce. Hodnocení indikátoru podíl zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany: -2 podíl menší než 20 % -1 podíl % 0 podíl % 1 podíl % 2 podíl větší než 80 % Se zemědělským půdním fondem taktéž souvisí i zařazení těchto půd do klimatických regionů. Tento údaj udávaný prvním číselným kódem v kódu BPEJ však je dlouhodobě neměnný a není tudíž vhodný pro analytickou činnost. Jako indikátor by tedy neposloužil daným účelům. Pro zajímavost je však zpracován Kartogram 3 rozdělující obce do jednotlivých převažujících klimatických regionů. V souvislosti s tímto pak je dále zpracován Kartogram 4 vyjadřující kombinaci klimatického regionu a podílu zemědělských půd I. a II. třídy ochrany. V souvislosti se zde uvedenými indikátory pak byl zpracován i přehledový Kartogram 5 vyjadřující podíl orné půdy na celkové výměře zemědělského půdního fondu. Podíl orné půdy I. a II. třídy ochrany k celkové výměře orné půdy (stav k ) Jako další indikátor byl z důvodů obdobných, tedy vymezování zastavitelných ploch v ÚPD, zvolen podíl kvalitní orné půdy z celkové výměry orné půdy v dané obci. Pro analýzu byla použita data katastrální mapy a data BPEJ. Z katastrální mapy byly vyňaty pouze pozemky orné půdy a po proložení s daty BPEJ byly vybrány pozemky, popřípadě části pozemků, s I. a II. třídou ochrany. Tyto dílčí informace pak byly sloučeny podle obcí a v jednotlivých obcích pak byly vypočteny plošné rozsahy těchto půd. Obdobně pak byly získány celkové plošné rozsahy orné půdy v jednotlivých obcích. Předmětný indikátor pak vyjadřuje podíl orné půdy v I. a II. třídě ochrany k celkové výměře orné půdy v dané obci, vyjádřený v %. Grafické zobrazení indikátoru je pak uvedeno v Kartogramu 6. Stránka 12 z 160

13 Hodnocení indikátoru podíl orné půdy I. a II. třídy ochrany: -2 podíl menší než 20 % -1 podíl % 0 podíl % 1 podíl % 2 podíl větší než 80 % Změna výměry zemědělské půdy v čase ( ) Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích v čase. Konkrétně je porovnána výměra mezi lety 2013 (k ) a 2015 (nejnovější údaje Veřejné databáze ČSÚ). Změna výměry ve sledovaném období v obcích je vyjádřena v % a je vyobrazena v Kartogramu 9. Do zemědělské půdy jsou zahrnuty: orná půda, chmelnice (ty se v SO ORP Třebíč nevyskytují), vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty. Hodnocení indikátoru změna výměry zemědělské půdy: -2 úbytek půdy nad 1 % -1 úbytek půdy 0,5-1 % 0 úbytek půdy 0,2 0,49 % 1 úbytek půdy 0 0,19 % 2 zvýšení výměry Skeletovitá zemědělská půda Z důvodu průběžných analytických prací potřebných pro ostatní analýzy byl zpracován i podíl skeletovitých půd zemědělského půdního fondu k celkové výměře zemědělského půdního fondu. Tento analytický prvek nebyl použit jako indikátor. Jeho grafické znázornění je v Kartogramu 8. Pro analýzu byly vybrány půdy se skeletovitostí větší než 10 %, tedy dle vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb. se jedná o půdy skeletovité. Za bezskeletovité jsou považovány půdy se skeletovitostí menší než 10 %. Obsah skeletu je pak vyjádřen celkovým obsahem štěrku (pevné částice hornin od 4 do 30 mm) a kamene (pevné částice hornin nad 30 mm). Analýza probíhala na základě kódového znaku na pátém místě kódu BPEJ. Vzhledem ke složitosti kombinace pátého znaku kódu BPEJ (kombinace skeletovitosti a hloubky půdy) byly vybrány půdy s číselným kódem na pátém místě v rozsahu 2 až 6 a 8 až 9. Tyto lze obecně považovat za skeletovité. Analýza potenciálních zastavitelných ploch Vzhledem k problematice záborů zemědělského půdního fondu u půd v I. a II. třídě ochrany byly průběžné analytické práce sloužící pro zpracování výše uvedených indikátorů přetransformovány do výstupních dat, ze kterých byla provedena analýza potenciálních zastavitelných ploch. V první řadě byly vybrány půdy v I. a II. třídě ochrany, které vykazují skeletovitost půd vyšší než 10 %. Jedná se tedy o půdy, které jsou svým složením méně vhodné pro účely zemědělství a ze kterých lze vybírat případný zábor pro zastavitelné plochy. Dále pak byly vybrány půdy v III. až V. třídě ochrany, které obsahují sprašové horniny a disponují přílišným sklonem (větší než 12 ), tedy půdy které se sice jeví z pohledu ochrany zemědělského půdního fondu jako vhodné k záboru, avšak pro vymezení jako zastavitelné plochy jsou ze stavebního hlediska nevhodné. Rozdělení obcí je provedeno dle společných skupin a zobrazeny jsou graficky v Kartogramu 13. Pro praktické užití této analýzy je pak také zpracován doplněk k tomuto kartogramu, kde jsou vyobrazeny konkrétní pozemky a části pozemků v členění do tří skupin popsaných výše v tomto odstavci. Stránka 13 z 160

14 b. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Relativně vysoký podíl zemědělské půdy indikuje dobré pro zemědělství. Vysoký podíl orné půdy z celkové plochy zemědělské půdy. Úbytek zemědělské půdy v období 2013 až 2015 je nižší než průměr ČR. PŘÍLEŽITOSTI Postupná změna druhové skladby směrem k vyššímu stupni přirozenosti. Ochrana kvalitního půdního fondu, realizace protierozních a protipovodňových opatření. SLABÉ STRÁNKY Nepříznivá druhová skladba lesů vysoký podíl jehličnanů způsobuje časté kalamity sněhem, větrem, jinovatkou a námrazou. Horší pro lesní hospodářství - značný podíl nahodilých těžeb. Hrozba permanentních kůrovcových kalamit a dále škod způsobených mniškou i ploskohřbetkou. Vyšší úbytek (nad 1 %) zemědělské půdy v období v obcích Okřešice a Valdíkov. Nízká ekologická stabilita v obcích s vysokým podílem zemědělské půdy (nad 80 %) Bačice, Horní Újezd, Lesůňky, Loukovice, Petrovice, Valeč. HROZBY Znehodnocování půdy intenzivním velkoplošným zemědělstvím a erozí. c. Problémy k řešení Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou pro posuzování míry vhodnosti záboru kvalitních půd slouží výše uvedené analýzy. V obcích s vysokým podílem půd ZPF v I. a II. třídě ochrany se pak jeví zábor jako možný, pokud bude prokázána nemožnost či nevhodnost záboru méně kvalitních půd. V obcích s nižším podílem půd ZPF v I. a II. třídě ochrany se pak jeví zábor jako možný, pokud bude prokázána nemožnost záboru méně kvalitních půd. Snažit se především využívat stávajících ploch, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního fondu. Při dočasných záborech půd je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Minimalizovat zábor PUPFL především v obcích s nižší lesnatostí. Posilovat kompaktnost zástavby a zabránit jejímu rozlézání do volné krajiny. Realizace komplexních pozemkových úprav, výsadby zeleně jako krajinotvorného a protierozního prvku. Stránka 14 z 160

15 6. Veřejná technická a dopravní a. Indikátory Dopravní Zajištění kvalitní dopravní obslužnosti je jedním z klíčových požadavků na udržitelný rozvoj venkovských regionů. Pokrývají se tím požadavky na mobilitu osob, které nemohou nebo nechtějí vlastnit soukromý osobní automobil, zároveň se tím dává možnost alternativní dopravy vůči environmentálně nejškodlivější individuální automobilové dopravě. Nebude-li nabídka veřejné dopravy (bez ohledu na to zda jde o vlak či autobus) dostatečně široká po celou dobu včetně dnů pracovního volna a klidu, bude nuceně narůstat počet automobilů, intenzita silniční dopravy a všechny negativní jevy s tím spojené. Navržený indikátor hodnotí počet spojů, které jsou z jednotlivých obcí k dispozici v typický pracovní den (označeny X) a v sobotu či neděli (označeno ) na trase do příslušné pověřené obce (Třebíč, Jaroměřice nad Rokytnou, Hrotovice), sídla správního obvodu ORP (Třebíč) a krajského města (Jihlava). Obce, pro které je Třebíč pověřenou obcí a ORP zároveň, bylo provedeno hodnocení pouze jako do pověřené obce, ale do finální známky se toto započítává s dvojnásobnou vahou. Některé spoje nezajíždějí přímo do obce, ale zastavují pouze na rozcestí při cestě kolem obce. V tabulce jsou uvedeny oba případy, vyhodnocovány však byly jen spoje, které zajíždí přímo do obce. U obcí, které mají přidružené místní části (např. Slavičky, Vladislav apod.) byla vyhodnocována pouze hlavní obec. Na všech trasách je uvažováno s možností přestupů, přičemž maximální čekací doba mezi dvěma návaznými spoji byla stanovena na 20 minut včetně eventuálního nuceného pěšího přesunu mezi autobusovým a vlakovým nádražím. Vzhledem ke konfiguraci železniční sítě se spádovostí tratí mimo přirozené centrum regionu, byla při hodnocení brána v úvahu navíc možnost přestupu mezi spoji (především vlakovými) v přípojných stanicích Okříšky, Studenec, Náměšť nad Oslavou, Velké Meziříčí a Znojmo, pokud doba cestování odpovídala zhruba době cestování přímým spojem. Byly uvažovány spoje mezi pátou hodinou ranní a půlnocí. Celkové hodnocení indikátoru na základě průměrné známky: -2-1,5 a méně -1-1,49 až -0,5 0-0,49 až 0,49 1 0,5 až 1,49 2 1,5 a více Technická Hodnocení indikátoru technické infrastruktury zahrnuje dostupnost daného typu infrastruktury pro větší část obce. Hodnotí se veřejný vodovod, plynofikace, veřejná kanalizace a čištění odpadních vod na ČOV: Hodnocení indikátoru technické infrastruktury: 2 obec je plně vybavena 1 obci chybí 1 z technických vybavení 0 obec má právě dvě z hodnocených infrastruktur -1 obec má pouze jednu z hodnocených infrastruktur -2 obec nemá žádnou technickou infrastrukturu Stránka 15 z 160

16 b. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Poloha blízko hlavních dopravních tahů D1 a I/38. Území SO ORP Třebíč protnuto ve směru západ-východ silnicí I/23. Současně se řeší na silnici I/23 obchvaty některých obcí včetně Třebíče. Nízká zátěž tranzitní silniční dopravou na většině území. Dobrá obsluha území veřejnou dopravou v pracovní dny. Všechny velké obce nad obyvatel jsou vybaveny kanalizaci s čistírnou odpadních vod. Nízká provázanost autobusů, vlaků a MHD Třebíč, vč. neexistence terminálu veřejné dopravy. Špatná obsluha veřejnou dopravou v nepracovní dny. Špatný technický stav stávající silniční sítě, chybějící obchvaty na silnicích I. a II. třídy. Úrovňové přejezdy na žel. trati 240 se silnicemi I.a II. třídy. Drtivá většina obci je plynofikována. Špatné napojení regionu na dálnici D1. Existuje rozsáhlá vodárenská soustava obsluhující většinu obcí. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Dobudování a homogenizace dopravních tahů spojujících území především s krajským městem. Výstavba navržených obchvatů obcí na silnicích I. a II. třídy. Zajištění dopravní obsluhy veřejnou dopravou po všechny dny v týdnu. Zřízení integrovaného dopravního systému a provázání všech druhů dopravy. Zajištění dodávky vody veřejným vodovodem do všech obcí. Výstavbou kanalizace a ČOV lze přispět k celkovému rozvoji obcí i hygieny prostředí. Neřešení problémů s dopravním napojením na dálnici D1. Kritický stav dopravy neřešením dílčích problémů a dopravních závad na komunikaci Jaroměřice nad Rokytnou Třebíč Velké Meziříčí (komunikace II/360) jako hlavní dopravní tepny s napojením na dálnici D 1 ve směru jih sever. Další zanedbávání systému veřejné dopravy. Odkládání výstavby obchvatů. Nedostatečná údržba silnic, zhoršování jejich technického stavu. Růst cen plynu způsobuje malý zájem o další rozšiřování plynofikace obcí. Ohrožení další výstavby kanalizací a ČOV z důvodu nedostatku finančních prostředků a majetkoprávních poměrů. Stránka 16 z 160

17 c. Problémy k řešení Dopravní řešit prioritně otázku napojení ORP Třebíč na dálnici D1 (dotýká se zejména území obcí: Třebíč, Trnava, Rudíkov, Vlčatín), výstavba obchvatů sídel na silnicích I. a II. třídy: silnice I/23 (obce Vladislav, Třebíč, Stařeč, Markvartice, Štěměchy, Předín) silnice II. třídy (obce Dolní Vilémovice, Hrotovice, Jaroměřice nad Rokytnou, Okříšky, Rokytnice nad Rokytnou, Třebenice, Zašovice), úrovňové přejezdy na železniční trati 240 se silnicemi I. a II. třídy (obce Vladislav, Třebíč, Okříšky, Bransouze) řešit jako mimoúrovňové, pro všechny navrhované objekty a aktivity je potřebné vyhradit dostatečného množství parkovacích stání a u již existujících objektů hledat další možnosti, jak řešit problém parkování a odstavování vozidel, zejména v místech, která jsou zdroji nebo cíli individuální automobilové dopravy jako jsou sídliště, obchody atd. (všechny obce), místní komunikace řešit v územních plánech tak, aby splňovaly tyto požadavky: minimalizovat počty vjezdů na silniční síť, jakož i počty křižovatek místních komunikací se silniční sítí, realizovat navržené místní obslužné komunikace pro vymezené rozvojové plochy, navrhovat nové křižovatky v místech s dostatečnými rozhledovými poměry a dle možností s pravoúhlým křížením jednotlivých komunikací (všechny obce ležící na silnicích I. a II. třídy). Technická zajistit dostatečné čištění odpadních vod pomocí ČOV v obcích nad 300 obyvatel, ať už výstavbou malých místních ČOV nebo formou napojení obce na stávající nebo plánovanou skupinovou ČOV. (Budišov, Čechtín, Hodov, Hvězdoňovice, Kojetice, Koněšín, Kouty, Kožichovice, Nárameč, Petrovice, Pyšel, Radkovice u Hrotovic, Římov, Střítež, Šebkovice, Štěměchy), v odlehlých lokalitách je výhodnějším řešením zajištění individuálního odkanalizování objektů domovní ČOV. (celé území), zajistit připojení obcí s individuálním zásobováním obyvatel na skupinový vodovod v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina (Bochovice, Čechočovice, Hroznatín, Chlístov, Kamenná, Kojatín, Lesůňky, Pozďatín, Římov, Stropešín, Studnice, Valdíkov), zajistit řádnou dodávku vody v místech, kde je dnes nevyhovující stav (Bransouze, Číhalín). Stránka 17 z 160

18 7. Sociodemografické a. Indikátory Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním Prvním z indikátorů je podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Oproti 3. úplné aktualizaci ÚAP však nebyla dohledána aktualizovaná data, z nichž by bylo možno tento podíl určit. Proto ve 4. úplné aktualizaci zůstávají data tohoto indikátoru nezměněna a jsou tedy pouze převzata. Hodnocení indikátoru podíl obyvatel s VŠ (data neaktualizována): -2 méně než 4,00 % -1 4,00-4,99 % 0 5,00-6,99 % 1 7,00-9,99 % 2 10,00 % a více Index stáří (graficky znázorněno v Kartogramu 15) Druhým z indikátorů je index stáří. Data pro tento indikátor byla vypočtena z aktuálních dat ČSÚ pro počet obyvatel ve věku nad 65 let a počet obyvatel ve věku 0 14 let. Index stáří je pak udáván podílem těchto dvou skupin. Pro výpočet použita data k Pro 4. úplnou aktualizaci byla také upravena bodová ohodnocení jednotlivých skupin, respektive byly upraveny klasifikační rozsahy jednotlivých tříd. Hraniční hodnoty byly zvoleny tak, aby rozsahy jednotlivých skupin byly v absolutním počtu co nejvíce rovnoměrně rozloženy tzv. přirozené zlomy. Lépe je tak v grafickém znázornění možno porovnávat jednotlivé obce v rámci posuzovaného ORP. Pokud nejsou rozsahy stanoveny rovnoměrně, dochází k tomu, že většina obcí spadá do jedné skupiny a analytické možnosti jsou pak vyloučeny, jelikož výstupy nejsou vypovídající. Hodnocení indikátoru index stáří: -2 2,50 a více -1 1,50 2,50 0 1,10 1,50 1 0,80 1,10 2 méně než 0,80 Změna počtu obyvatel (graficky znázorněno v Kartogramu 14) Třetím z indikátorů je změna počtu obyvatel. Jedná se o procentuální vyjádření snížení či navýšení počtu obyvatel z původního stavu, v tomto případě byl tedy výpočet proveden jako podíl rozdílu v počtu obyvatel v letech 2013 až 2015 k počtu obyvatel v roce 2013 vyjádřeno v procentech. Hodnocení indikátoru změna počtu obyvatel: -2 méně než 0,00 % -1 0,00-3,99 % 0 4,00-5,99 % 1 6,00-7,99 % 2 8,00 % a více Stránka 18 z 160

19 Podíl salda migrace Z dostupných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) byla dále zpracovány analýza salda migrace. Jelikož se jedná o absolutní rozdílovou hodnotu v počtu obyvatel přistěhovalých a odstěhovalých, nebylo by možné tyto absolutní hodnoty porovnávat přímo napříč obcemi především proto, že mezi obcemi (včetně Třebíče) jsou značné rozdíly v počtu obyvatel a výsledné porovnání by tedy nebylo vypovídající. Z tohoto důvodu byl tedy pro analýzu použit podíl salda migrace. Jedná se o procentuální vyjádření salda migrace k počtu obyvatel dané obce. Dalo by se říci, že se také jedná o počet přistěhovalých a odstěhovalých na každých 100 obyvatel. Tento analytický prvek prozatím nebyl použit jako indikátor, je však pro něj zpracována analýza a graficky je vyjádřena v Kartogramu 10. b. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Více než 10 % nárůst počtu obyvatel od roku 1999 v obcích Dalešice, Dukovany, Hvězdoňovice, Chlístov, Klučov, Kojatín, Kojetice, Kozlany, Kožichovice, Krahulov, Lipník, Markvartice, Mastník, Nová Ves, Nový Telečkov, Petrůvky, Pokojovice, Přeckov, Rouchovany, Římov, Slavičky, Stařeč, Střítež, Trnava, Valdíkov, Valeč a Výčapy. K nejmladším obcím (více než 20 % obyvatelstva do 14 let údaje z roku 2013) patří Benetice, Hroznatín, Hvězdoňovice, Markvartice, Okřešice, Pokojovice, Přeckov, Studnice a Valeč. Fungující spolupráce obcí Mikroregionu Horácko vítání občánků, setkání důchodců aj. Existence nemocnice v Třebíči. PŘÍLEŽITOSTI Přilákání nového a stabilizace stávajícího počtu obyvatelstva nová výstavba a využití stávajícího neobydleného bytového fondu v obcích, zlepšení dopravní dostupnosti, dostupnosti služeb. Budování multifunkčních a sportovních center v obcích - podpora přirozeného sdružování obyvatel v místě bydliště, zejména v menších obcích. SLABÉ STRÁNKY Výrazný úbytek počtu obyvatelstva od roku 1999 (více než 10 % ) byl zaznamenán v obcích Bačice, Biskupice-Pulkov, Čáslavice, Číchov, Horní Vilémovice, Krhov, Odunec, Opatov, Pozďatín, Rohy a Zašovice. Velmi vysoký podíl obyvatel nad 65 let (více než 20 % údaje z roku 2013) v obcích Bačice, Biskupice-Pulkov, Červená Lhota, Číchov, Horní Smrčné, Horní Újezd, Kojatín, Krahulov, Krhov, Lesůňky, Litovany, Myslibořice, Nárameč, Odunec, Pozďatín, Přešovice, Příštpo, Radonín, Radošov, Rohy, Slavětice, Stropešín, Studnice a Zárubice. Horší vzdělanostní struktura obyvatel, vysoký podíl osob se základním vzděláním. HROZBY Snižující se podíl předproduktivní a produktivní složky populace a další růst počtu obyvatelstva nad 65 let. Stránka 19 z 160

20 c. Problémy k řešení K posílení sociální soudržnosti v obcích přispívá existence různých sdružení, klubů, pravidelné pořádání společenských akcí, existence míst a zařízení pro setkávání občanů sportovních areálů, kulturních zařízení apod. V obcích, kde tato zařízení chybí, by se při zpracování územních plánů měly vymezit nové plochy občanské vybavenosti a veřejná prostranství. Z dotazníkového šetření vyplývá, že v následujících obcích chybí plochy občanské vybavenosti a v rámci sociodemografického pilíře doporučujeme realizovat následující aktivity: Bačice ubytování v budově bývalého obchodu, rekonstrukce a zateplení budovy OÚ Benetice - rekonstrukce návsi, vybudování hřiště Biskupice-Pulkov oprava hřiště a vybudování nového, oprava střechy OÚ, výstavba ubytování Bochovice - rekonstrukce budovy OÚ na občanskou vybavenost, rekonstrukce prodejny na obecní úřad a knihovnu, rekonstrukce KD v Batouchovicích Budišov záměr na vybudování koupaliště, ubytování na zámku Čáslavice - přemístění OÚ a knihovny do nové budovy, vybudování dětského hřiště, střelnice, nové hasičské zbrojnice se zázemím a kabin pro fotbalisty Čechtín najít využití části objektu bývalého OÚ Číhalín výstavba hřiště Číměř revitalizace středu obce Dalešice zřízení muzea Dolní Vilémovice zřízení muzea a ubytování Dukovany - vybudování nového dětského hřiště, zateplení MŠ, parkové úpravy, rekonstrukce hasičské zbrojnice, vybudování sportovní haly, venkovního bazénu, rekonstrukce sídliště Heraltice vybudování dětského hřiště Horní Smrčné chybí občanská vybavenost Horní Újezd oprava hasičské zbrojnice Hrotovice rekonstrukce společenského sálu v KD, rekonstrukce koupaliště Hroznatín - výstavba nové budovy OÚ, zřízení expozice Ludvíka Svobody Hvězdoňovice oprava fasády budovy OÚ Chlum - rekonstrukce bývalé školy na multifunkční budovu Jaroměřice nad Rokytnou vybudování umělého kluziště, rozšíření domu s pečovatelskou službou, bývalé školy v místních částech předělat na bydlení, kulturní domy apod., revitalizace náměstí, rekonstrukce památek Klučov nová střecha na budově OÚ Kojetice - chybí zde návesní prostor, rekonstrukce koupaliště a tábořiště, zateplení a výměna oken v MŠ, OÚ Koněšín rozšíření hostince, vybudování nového tábořiště, dovybavení areálu Radarka Kouty vybudování kaple, hřiště, rekonstrukce KD Krhov oprava hasičské zbrojnice Lesůňky - chybí občanská vybavenost Stránka 20 z 160

21 Lipník zateplení budovy škol Litovany - vybudování dětského hřiště Loukovice rekonstrukce hřiště Markvartice rekonstrukce MŠ, úprava návsi Mastník rekonstrukce KD, dostavba tenisového kurtu Myslibořice oprava statku na relaxační centrum Nárameč zateplení MŠ, výstavba domu s pečovatelskou službou Nová ves výstavba víceúčelového hřiště Nový Telečkov kovaný plot kolem kaple Odunec rekonstrukce kulturní místnosti Okříšky vybudování dalšího dětského hřiště, rekonstrukce budovy bývalého OÚ na byty, kanceláře apod., rozšíření fotbalového hřiště, vybudování odpočinkové zóny, výstavba koupaliště, rekonstrukce kulturního domu, rekonstrukce sportovního víceúčelového hřiště za sokolovnou Opatov vybudování domu s pečovatelskou službou Ostašov v obci chybí náves a tím i centrální veřejný prostor, vybudování tábořiště Petrovice rekonstrukce budovy OÚ Předín rekonstrukce budovy OÚ a ZŠ, dostavba sportovního zázemí, výstavba domu s pečovatelskou službou, zřízení muzea Přibyslavice oprava budovy MŠ, rekonstrukce sálu v KD, víceúčelový objekt z budovy úpravny vody, revitalizace návsi, výstavba domu s pečovatelskou službou Příštpo rekonstrukce obchodu na OÚ, výstavba dětského, fotbalového a víceúčelového hřiště, oprava bývalé školy na občanskou vybavenost Pyšel oplocení hřiště Radkovice u Hrotovic oprava KD Radonín výstavba ubytování Radošov oprava KD včetně výstavby bytů Rouchovany výstavba kluziště, zřízení muzea Rudíkov oprava KD Římov záměr na nové využití nevyužívaných budov (sýpky a ZŠ) Slavětice výstavba koupaliště, výstavba domu s pečovatelskou službou Slavičky rekonstrukce KD, výstavba víceúčelového hřiště a dětského koutku Smrk nástavba hostince, výstavba rozhledny Stařeč zřízení muzea Střítež dostavba MŠ včetně dětského hřiště, přesun OÚ do nové budovy Svatoslav výstavba dětského hřiště Šebkovice výstavba KD s tělocvičnou, víceúčelové hřiště Štěměchy rekonstrukce KD Trnava zateplení budovy KD a MŠ Třebenice rekonstrukce KD Třebíč Budíkovice zateplení KD, výstavba hřiště Třebíč Pocoucov výstavba hřiště Stránka 21 z 160

22 Třebíč Račerovice vymezení plochy pro hasičského cvičiště v Územním plánu Třebíč Třebíč Slavice oprava hasičské zbrojnice Třebíč vymezení plochy pro novou cvičnou dráhu pro autoškoly v Územním plánu Třebíč Třebíč vymezení plochy pro nové dopravní hřiště v Územním plánu Třebíč Valeč zřízení pobočky ZUŠ, zřízení ordinace dětského lékaře, výstavba obchodu, hostince, ubytování, golfového hřiště, oprava zázemí OÚ Vladislav přemístění MŠ do budovy ZŠ, výstavba dětského a víceúčelového hřiště Vlčatín výměna oken v KD, výstavba hřiště Výčapy rekonstrukce OÚ, MŠ Zašovice záměr na dovoz obědů Stránka 22 z 160

23 8. Bydlení a. Indikátory Průměrný počet dokončených bytů na obyvatel (za období ) Počet dokončených bytů jako hlavní zdroj přírůstku nových bytů je hodnocen ukazatelem průměr dokončených bytů/1 000 obyvatel/2 roky vypočítaným z dat z období V úvahách založených na tradiční analýze vývoje cenzových domácností a odpadu bytů je obecně uvažováno s potřebou nové bytové výstavby v ČR kolem bytů ročně, tj. intenzitou cca 8 bytů/1 000 obyvatel za 2 roky. Dle této skutečnosti byla nastavena škála pro hodnocení indikátoru. Grafické vyjádření analýzy bydlení je v Kartogramu 16. Hodnocení indikátoru počtu dokončených bytů na obyvatel za období : -2 méně než 2,0-1 2,0 5,0 0 5,0 8,0 1 8,0 16,0 2 více než 16,0 Počet dokončených bytů v roce 2015 Tato absolutní číselná hodnota nebyla užita jako indikátor. Byla však použita pro výpočet průměrného počtu dokončených bytů na 1000 obyvatel za období 2014 až Zdrojem těchto dat byl ČSÚ. Pro zajímavost byly tyto absolutní hodnoty zpracovány do analytického Kartogramu 11. Stránka 23 z 160

24 b. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Vysoká intenzita bytové výstavby v některých obcích Čechočovice, Číhalín, Dukovany, Hodov, Chlum, Klučov, Kozlany, Krahulov, Myslibořice, Nová Ves, Okřešice, Petrovice, Petrůvky, Pokojovice, Přeckov, Radonín, Rouchovany, Rudíkov, Trnava, Valeč, Vlčatín (nad 16 dokončených bytů/1 000 obyvatel za dva roky). Vysoký podíl bydlení v rodinných domech. PŘÍLEŽITOSTI Zlepšení urbanistické efektivnosti obytné zástavby (dostavba proluk, dosud nevyužitých stavebních pozemků). Využívání státních programů podpory rozvoje bydlení (MPSV, MMR SFRB). Financování bydlení z evropských fondů. Zvýšení kvality zón bydlení. Revitalizace stávajících sídlišť (modernizace bytového fondu, řešení parkování, veřejných prostranství, zeleň). Možnosti polyfunkčního využití objektů k bydlení i podnikání. Přeměna brownfields na bydlení. Příprava stavebních pozemků. SLABÉ STRÁNKY Nízká intenzita bytové výstavby ve správním obvodu jako celku (nulová v obcích Bačice, Biskupice-Pulkov, Bochovice, Číměř, Dalešice, Horní Heřmanice, Horní Smrčné, Horní Vilémovice, Hroznatín, Hvězdoňovice, Chlum, Klučov, Kojatín, Kouty, Krhov, Lesůňky, Lipník, Loukovice, Mastník, Mikulovice, Nový Telečkov, Odunec, Ostašov, Pozďatín, Přeckov, Přešovice, Příštpo, Račice, Radkovice u Hrotovic, Radonín, Rohy, Rouchovany, Slavětice, Smrk, Stropešín, Třebíč, Zašovice). Klesající trend bytové výstavby. Starší bytový fond. Špatný stav sídlišť (vysoká energetická náročnost panelových domů). HROZBY Neřešení problému bydlení na sídlištích. Rozvolňování zástavby, vznik odtržených satelitních sídel a zhoršování urbanistické efektivnosti využití území. Nedostatečná státní podpora bytové výstavby. Stránka 24 z 160

25 c. Problémy k řešení Několik obcí správního obvodu se vyznačuje nulovou intenzitou bytové výstavby. Příčiny nižší bytové výstavby zřejmě souvisí s nízkou atraktivitou bydlení způsobenou odlehlou dopravní polohou, malou velikostí a vybaveností těchto sídel, nižšími pracovními příležitostmi a malou nabídkou připravených pozemků. Vypočtená nízká intenzita ale může být dána také nepřesnou evidencí počtu bytů (mohou zde existovat i značné neevidované přírůstky počtu bytů). Upřesnění bilancí bydlení je nezbytným předpokladem reálných odhadů potřeby nových ploch pro bydlení a dimenzování infrastruktury. Současný životní trend, který můžeme zaznamenávat posledních 10 let, způsobuje stěhování lidí z měst do příměstských obcí a růst počtu domácností vlivem poklesu průměrné velikosti domácnosti. To je způsobené růstem podílu domácností důchodců a životním stylem mladší generace. Na tento vývoj je potřeba reagovat a zaměřit se tak na přípravu lokalit pro bytovou výstavbu. Paralelně s tímto taktéž renovovat současný bytový fond, který z důvodu stáří často nesplňuje obecné požadavky na kvalitní a moderní bydlení. Nové rozvojové plochy pro bydlení a podnikání by měly být navrhovány citlivě s ohledem na ochranu nezastavěného území (přednostně by se měly zastavovat proluky v území), dostupnost dopravní a technické infrastruktury a s ohledem na obecné požadavky na výstavbu (oslunění, provětrání, dispozice orientace ke světovým stranám a celkovou urbanistickou koncepcí sídla). Je potřeba respektovat venkovskou a regionálně obvyklou zástavbu příslušnými regulativy, limity a ve vybraných případech také povinností zpracovat územní studie. Při plánování nových ploch se musí myslet na potřebu rozšiřování další infrastruktury (nové komunikace, veřejné osvětlení, čistírny odpadních vod...) a služby, které musejí být hrazeny především z veřejných zdrojů. Prioritou obcí by mělo být aktivní provádění pozemkové politiky, vyřešení vlastnických vztahů vzhledem k plochám pro rozvoj bydlení, zlepšování nabídky technicky připravených lokalit pro výstavbu bydlení, zlepšení podmínek bydlení na sídlištích a zajištění přiměřených podmínek bydlení pro všechny. Ve výstavbě nových bytů se dají využít nevyhovující byty, nebytové prostory a objekty nebo brownfields. Připravené pozemky pro individuální bydlení a nabídka bytů za přijatelné ceny pomůže ke stabilizaci obyvatel a přilákání nových obyvatel a tím i ke zvýšení příjmů obcí. Na rozvoj bydlení můžou obce využívat státních programů a evropských fondů. Stránka 25 z 160

26 9. Rekreace a. Indikátory Přírodní předpoklady rekreace Přírodní území vytvářejí základní lokalizační předpoklady rekreace a cestovního ruchu. V rámci SO ORP Třebíč se přírodní i na poměrně velkém území liší mírně. Význam mají především geomorfologické členitosti území, zejména kolem řeky Jihlavy a Rokytné v jižní části SO ORP. Pro hodnocení bylo uplatněno třístupňové hodnocení jednotlivých obcí, nakolik tyto ovlivňují lokalizační předpoklady rekreace výrok: ano, částečně a ne. Obecně je nutné vnímat odlišnost přístupu od hodnocení přírody, životního prostředí, zaměřující se především na stabilitu území, přírody, odrážející její jedinečnost, druhovou pestrost, ochranu. Z hlediska rekreace a cestovního ruchu jsou přírodní zdrojem atraktivity například lokalizace jeskyně, rašeliniště je vnímáno svou atraktivitou nikoliv jako místo výskytů jedinečných rostlinných a živočišných druhů. Zvolená kritéria: Příslušnost k chráněnému velkoplošnému území a přírodnímu parku V rámci tohoto kritéria bude sledována příslušnost území dané obce k velkoplošně chráněnému území tzn. k národnímu parku (NP), chráněné krajinné oblasti (CHKO) 2 body a přírodnímu parku PP 1 bod. Body pak budou násobeny 1 či dvěma, podle toho zda území NP, CHKO či PP se rozkládá na méně než polovině resp. více než polovině území. Vzhledem k tomu, že na území SO ORP Třebíčsko se nenachází žádný NP či CHKO, bude hodnocena jen příslušnost k přírodním parkům, kterých se celkově na území Třebíčska nachází celkem tři: PP Třebíčsko (krajina typická pro tuto oblast Vysočiny tzv. Horácko, vyznačující se mohutným žulosyenitovým podložím s velkými balvany a skalkami vystupujícími na povrch a dalšími zajímavými krajinotvornými prvky rozptýlené remízky porostlé malými borovicemi, drobná kamenitá políčka, četné rybníky), PP Rokytná (údolí meandrujícího toku řeky Rokytné s četnými skalními útvary se zastoupením vzácných bylinných druhů), Střední Pojihlaví (úsek středního kaňonovitého toku řeky Jihlavy mezi Mohelnem a Ivančicemi, lesnatá krajina s pestrým výčtem chráněných rostlin, nejsevernější místa výskytu teplomilné vegetace jižní Evropy bukové, habrové, javorové a lipové porosty doplňují až 150 metrů vysoké skály) Potenciál rekreačních ploch Přírodní atraktivita často souvisí se zastoupením lesů, vodních ploch, luk a pastvin, tedy ploch, které jsou jak scénicky atraktivní a tudíž i s vysokým potenciálem pro rekreaci, tak i významně přispívají k ekologické stabilitě území. Potenciál rekreačních ploch můžeme hodnotit na základě hodnoty tzv. koeficientu ekologické stability (KES) dle Míchala, vypočítaného jako podíl ploch ekologicky stabilních (výměra lesní, vodní plochy a Stránka 26 z 160

27 trvale travních porostů) a ekologicky nestabilních (zastavěné plochy, ostatní plochy, orná půda a chmelnice). Hodnocení KES: Krajinný typ A krajina zcela přeměněná člověkem: o KES do 0,39: území nestabilní nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur (0 bodů), o KES 0,4 0,89: území málo stabilní intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků (1 bod). Krajinný typ B krajina intermediální: o KES 0,9 2,99: území mírně stabilní běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků (2 body). Krajinný typ C krajina relativně přírodní: o KES 3,0 6,19: území stabilní technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků (3 body), o KES nad 6,2: území relativně přírodní (4 body). Vodní plochy V úvahu byly brány i antropogenně vzniklé vodní plochy, v SO ORP Třebíč tj. významnější přehrady (v tomto případě Dalešice a Mohelno) a rybníky nad rozlohu 1 ha (více rybníků především v severní části správního obvodu). V případě Třebíčska se jedná o lokality místního významu. Dále byla do významnějších vodních ploch započítána i koupaliště nebo vodní plochy využívané ke koupání, i když jejich rozloha je menší než 1 ha. Kritérium bylo hodnoceno hodnotami 0 (nepřítomno) či 1 (přítomno). Jako podklad byla použita vrstva Vodní plocha ze ZABAGED. Samostatně není uvedeno hodnocení čistoty ovzduší, kterou je možno jako celek hodnotit v SO ORP Třebíč pozitivně (viz Kapitola věnovaná hygienickým podmínkám životního prostředí). Hodnocení přírodních předpokladů rekreace vychází z bodového hodnocení jednotlivých obcí nakolik jednotlivé ovlivňují lokalizační předpoklady rekreace. Jednotlivé obce nabyly přírodního předpokladu rekreace v hodnocení 0 (nejhorší předpoklady) 4 (nejlepší). Hodnocení indikátoru přírodní předpoklady rekreace : -2 součet je 0-1 součet je 1 0 součet je 2 1 součet je 3 2 součet je 4 a více Stránka 27 z 160