5 H D S E M I N Á Ř

Transkript

1 5 H D S E M I N Á Ř

2 Poválečný hospodářský vývoj Československa do r

3 ČESKOSLOVENSKO-SOVĚTSKÁ SMLOUVA 1943 Moskva - vzájemná pomoc ve válce proti Německu Položka o nevměšování se do vnitřních záležitostí druhého státu Uzavřena na 20 let a roku 1963 byla prodloužena Smlouva z 8. května 1944 o spolupráci mezi československými a sovětskými orgány na osvobozeném území Nebyla dodržována

4 ČESKOSLOVENSKO PO R Třetí republika Konec války, květen 1945 obnoveno Československo Bez území Podkarpatské Rusi - připojeno k sovětské Ukrajině

5 POVÁLEČNÁ OBNOVA PRŮMYSLU Rychlé obnovení činnosti významných průmyslových podniků Z části mezinárodní poválečný plán obnovy UNRRA organizace OSN materiál v hodnotě čtvrt miliardy USD (od USA) Od Sovětského svazu dodávky surovin, obilí a potravin

6 KOŠICKÝ VLÁDNÍ PROGRAM Národní očista, změny sociální struktury, národnostní otázka, charakter nové moci, zahraniční orientace Potrestání vedoucích představitelů protektorátu i slovenského státu, prověření zaměstnanců státního aparátu Vyvlastnění německého a maďarského majetku a půda německé a maďarské šlechty Nemluvilo se o socializaci ani znárodnění Kompromisní formulace slovenské otázky ta zůstává otevřená

7 KOŠICKÝ VLÁDNÍ PROGRAM II Na základě Košického vládního programu kodifikace majetku Maďarů, Němců, zrádců a kolaborantů Pozemková reforma, převeden peněžní a úvěrový systém, klíčové průmyslové podniky, pojišťovnictví, přírodní a energetické zdroje pod všeobecné státní vedení Klauzule, která předpokládala vyšší stupeň regulace ekonomiky státními zásahy, ale není ještě formulován program znárodnění Znárodnění definovaly čtyři znárodňovací dekrety prezidenta Beneše (1945)

8 ODSUN NĚMCŮ Postupimská konference - k 1. listopadu 1946 odsunuto obyvatel německé národnosti (v roce 1947 došlo k odsunu dalších českých Němců) Postupimská konference zároveň odmítla schválit odsun pro občany maďarské národnosti, uzavřela československá vláda dohodu s m. vládou o tzv. výměně obyvatelstva Příslušník slovenské menšiny v Maďarsku mohl přestěhovat do ČSR, za něj byl vystěhován do Maďarska jeden příslušník maďarské menšiny na Slovensku Do Maďarska odsunuto slovenských Maďarů Odsun Němců a Maďarů zapříčinil značný úbytek obyvatel a proto bylo Maďarům navráceno občanství společně s majetkem a odsun byl zastaven

9 MĚNOVÁ REFORMA 1945 Inflace objem oběživa byl devětkrát vyšší než před válkou Protektorátní a slovenské koruny, říšské marky, předmnichovské mince, maďarské pengö, armádní peněžní poukazy chaos 1945 jednotná měna Koruna československá (Kč) Výměna platidel max 500 Kč na osobu Zbytek musel zůstat na vázaných účtech, vázány byly všechny vkladní knížky, cenné papíry a pojistky Vznikla silná národní měna rychlejší hospodářská obnova

10 DVOULETKA 1946 zákon o dvouletce Budovatelský program KSČ prosazuje rychlé znárodnění Znárodnění: potravinářský průmysl, akciové banky, pojišťovny, průmysl, všechny podniky v klíčových oborech, velké podniky s více než zaměstnanci Elektrárny, plynárny, hutě, válcovny, zbrojovky, cementárny, chemický průmysl Státní zásahy jsou nezbytné pro obnovu poválečného hospodářství Cíl dvouletky dosáhnout v průmyslové produkci předválečného stavu Výroba a investiční výstavba byla zajišťována prostřednictvím přídělů, jako ve válečném hospodářství Pro investice určeny v jednotlivých odvětvích finanční kvóty Sjednocen mzdový systém podle státních podniků

11 POVÁLEČNÁ SITUACE Stát na základě Benešových dekretů znárodnil německý majetek bez finanční náhrady Němci - kolektivní vina, většina Němců vzdělaná, má kapitál Systém politických stran strany jsou slabé, demokracie je slabá snaha o co nejmenší počet politických stran Není obnovena politická Agrární strana Pro nižší vrstvy chybí strana, se kterou se mohou identifikovat, na její místo nastupuje komunistická strana lidově demokratická republika abdikace E.Beneše

12 EDVARD BENEŠ 28. května září 1948 Druhý československý prezident v letech Jedním z vůdců prvního československého odboje a představitel československého odboje během druhé světové války

13 KOMUNISTICKÁ STRANA ČESKOSLOVENSKA Květen první poválečné parlamentní volby 40 % hlasů Komunistická strana Československa X Slovensko - Demokratická strana s 62 % hlasů a komunisté 30 % Nejsilnější strana v zemi Ministerstvo vnitra, informací a zemědělství, křeslo předsedy vlády - předseda strany Klement Gottwald Ministr obrany - tajný člen KSČ generál Ludvík Svoboda - vystupoval jako nestraník

14 KOMUNISTICKÁ STRANA ČESKOSLOVENSKA II státní převrat - Komunistická strana Československa Velitelský princip Extrémně centralizované, militarizované, zpolitizované a řízeno byrokraty, kteří byli jmenováni komunistickou stranou Příkazová ekonomika, administrativně příkaznický systém, centrálně řízené hospodářství Úloha trhu je eliminována, zásahy státu do řízení ekonomiky především prostřednictvím centrálního plánováni, včetně tvorby cen, plánování investic a alokace zdrojů

15 KLEMENT GOTTWALD 23. listopadu března 1953 Československý komunistický politik Od roku 1929 zastával úřad poslance Národního shromáždění Po druhé světové válce vykonával funkci premiéra ve své první a druhé vládě Čtyři měsíce po převzetí moci komunisty v roce 1948 byl zvolen prezidentem Československa

16 MARSHALŮV PLÁN nabídka Marshalova plánu určen všem zemím s demokratickým režimem Kapitál pro vlastní hospodářství Studená válka Stalinská sféra vlivu Železná opona - východ Stejný osud Finsko

17 SOCIALISTICKÁ EKONOMIKA V 50. LETECH Centrálně plánované hospodářství Ekonomika soustředěna do jednoho centra a má se řídit jedním ústředním plánem Státní plánovací úřad Soukromé vlastnictví zlikvidováno Znárodňovací zákony týkají se podniků s více než 50 zaměstnanci 1948/9 - více než 95% zaměstnanců pracuje ve státním sektoru Likvidace soukromých řemesel, živností, maloobchodu Odbory podřízené komunistické straně

18 ZNÁRODŇOVÁNÍ Komunistická vláda vydání znárodňovacích zákonů, které postihly všechny podniky nad 50 zaměstnanců Ústava 9. května 1948 nedodržována a na konci roku zůstalo v soukromém sektoru zaměstnaných pouze 5 % obyvatel Likvidace řemeslníků, živností a maloobchodníků Do roku 1960 soukromý sektor zanikl Dosaženo jisté sociální rovnosti

19 ČESKOSLOVENSKO-SOVĚTSKÁ HOSPODÁŘSKÁ DOHODA Pětiletá československo-sovětská hospodářská dohoda Zlepšení stavu ve výrobě stanovením dodávek surovin Omezovala československý obchod se Západem Odliv dlouhodobých úvěrových možností, komplikace investičních plánů v průmyslu

20 CENTRÁLNÍ PLÁNOVÁNÍ ROH Revoluční odborové hnutí Centrální plánování v pětiletkách Důraz na těžký průmysl bez ohledu na možnosti a potřeby země 50. léta - zbrojní výroba zabírá 1/3 celkové průmyslové výroby Emancipace terciální sféry Likvidace střední třídy - byla oporou demokratickému uspořádání

21 ODBYT ZBOŽÍ Zbrojní průmysl tvoří třetinu československého strojírenství 1947 příznivý poválečný vývoj odbytu československého zboží se zastavil Důvodem bylo nasycení Západu československých zbožím, obnova podniků na Západě a zvýšení konkurenceschopnosti podniků Technická úroveň podniků v Československu nedosahovala úrovně Západních zemích Konkuruje německý průmysl Konec pomoci UNRRA utlumení výroby v textilním, konfekčním a kožedělném průmyslu

22 PRVNÍ PĚTILETÝ PLÁN První pětiletý plán , Generální výstavba socialismu Na základě kopírování sovětských zkušeností IX. sjezd KSČ, květen 1949 Centrálně řízené hospodářství, ovládáno aparátem KSČ Pro nové kádry zřízeny ústřední dělnické školy a mladí členové KSČ byli vysíláni do SSSR Chozraščot systém vnitropodnikového hospodaření, který se snažil o zavádění motivačních principů do činností státních podniků

23 PRVNÍ PĚTILETÝ PLÁN Dokončeno znárodnění průmyslu a stavebnictví, provedena radikální pozemková reforma Hl. cílem bylo rozšířit těžké strojírenství, těžká průmyslová odvětví Plán překročen, průmyslová výroba se zdvojnásobila Nejprůmyslovější stát

24 PRVNÍ PĚTILETÝ PLÁN Řídící orgán: Ústřední plánovací komise Zákon, jehož nesplnění bylo možné postihovat Politický i hospodářský činitel Ústřední výbor KSČ Vymizela přirozená soutěživost, nedostatek spotřebního zboží, zrušení svobodné volby povolání Problémy s plněním pětiletky úprava plánu odvětví těžkého průmyslu a industrializace Československa překračovaly stanovené normy, ale roční nárůst národního důchodu se snižoval

25 PRVNÍ PĚTILETÝ PLÁN Ekonomické problémy znárodňování, likvidace politických, vědeckých, kulturních a hospodářských elit, úpadek zemědělství, obrovské investice do těžkého průmyslu a nepružný mezinárodní obchod v rámci východního bloku se odrazily na závažných ekonomických problémech Deformace v důsledku výroby pro výrobu Nebylo možné zrušit přídělový lístkový systém šaty, potraviny a průmyslové výrobky se vydávaly na příděl Přesun investic z těžkého průmyslu do spotřební výroby a zemědělství Hluboké změny v pětiletém plánu

26 ZAHRANIČNÍ OBCHOD Orientován na SSSR RVHP

27 RVHP Absolutní hospodářská soběstačnost východního bloku Rada tvořila zástupci jednotlivých členských zemí, jež by si vyměňovaly hospodářské zkušenosti, poskytovaly si technickou pomoc a vzájemně si dodávaly suroviny, potraviny a přístroje Snaha politicky a hospodářsky oslabit roli Spojených Států na evropském kontinentě a nahradit ji rozšířením socialismu

28 ZEMĚDĚLSTVÍ JZD - jednotná zemědělská družstva Lidé se mají dobrovolně spojovat do větších celků 1947 Hradecký program - směřoval k úplné likvidaci statkářského vlastnictví půdy násilná kolektivizace Špatná zemědělská produkce 1949 kolektivizace zemědělství, zakládána jednotná zemědělská družstva Nemotivovaní pracovníci, slabá zemědělská technika a nepoužitelný vozový park 1948 začalo znárodňování v průmyslovém sektoru, prakticky dokončeno v roce 1952

29 HRADECKÝ PROGRAM Program zemědělské politiky KSČ , ministr zemědělství J. Duriše Manifestace rolníků v Hradci Králové Návrh zákona o nové pozemkové reformě - veškerá půda nad 50 ha (ve vlastnictví jedné rodiny) + půda pod 50 ha (spekulační půda) rozdělena Uzákonění národního pojištění pro rolníky, jednotné zemědělské daně, zvýhodnění zemědělského úvěru pro drobné rolníky a odstranění disparity mezi cenami průmyslových a zemědělských výrobků Požadavky v plném rozsahu uskutečněny po únoru 1948

30 LÍSTKOVÝ SYSTÉM Nemohl být zrušen okamžitě předpokládalo se postupné rozšiřování volného prodeje zboží, aby byla zachována mezi množstvím zboží a finančními prostředky obyvatelstva, aby byla zachována rovnováha mezi množstvím zboží a finančními prostředky obyvatel Přídělový systém zrušen až v závislosti na měnové reformě v roce 1953 vyžádaly si ji finanční problémy, které se táhly hospodářstvím 1945 měnová reforma ovlivnila inflaci jen nepatrně, důvodem byly hlavně vysoké vklady obyvatelstva v peněžních ústavech

31 PŘÍPRAVA MĚNOVÉ REFORMY 1952 Československo přestalo být členem MMF a koruna přestala být vázána na dolar Ministerstvo financí Státní banka Československá - Návrh: měnová reforma, která korunu bude vázat na rubl a zruší přídělový systém Dva dny před provedením měnové reformy bylo informováno obyvatelstvo stabilizace hospodářské situace Stáhnutí veškerého oběživa a jeho nahrazení novými mincemi a bankovkami

32 MĚNOVÁ REFORMA I 1953 Velká loupež, ztráta úspor Obrovský propad vkladů, nárůst životních nákladů Hotovost do 300 Kčs přepočítána v poměru 5:1, ostatní 50 Kč za 1Kčs Nová koruna měla hodnotu i pěti korun předreformních

33 MĚNOVÁ REFORMA II Vyšší suma=nevýhodný poměr Vázané vklady = peníze, které byly uloženy před válkou komunisté zrušili bez náhrady Př korun, před reformou si mohl člověk zakoupit 125 kg chleba, po reformě 25 kg Stabilita ekonomiky, ale oslabena popularita komunistické strany, nepokoje Plzeň, Praha

34 VIDEA bata pneum prazske p novak - film Klema Got propag MH vylet sp 1 maj Pyšp film benes afri cola Tonda Zápotonda - Vánoce Vánoce 46 Beneš Atmosféra po válce: vztah k Němcům Americký brouk cesta ke štěstí (film o kolektivizaci 1951) poválečná historie Československa podle CIA archives ( 7:55 Zdroje: JAKUBEC, I. 2008, Hospodářský vývoj českých zemí v období ; CAMERON, R. 1996, Stručné ekonomické dějiny světa: od doby kamenné do současnosti Odsun Němců autentické záběry vražd Němců

35 OTÁZKY K TEXTU 1. Jaké námitky má autorka vůči srovnání poměru kancelářských a dělnických pracovních sil v československých průmyslových podnicích oproti americkým a švýcarským? 2. Co bylo důvodem pro nižší odbornou kvalitu zaměstnanců národních podniků? 3. Jaké dopady měla podle autorky ideologická propagace znárodnění razící názor, že dělníci nyní pracují na svém, že znárodněné podniky jsou jejich vlastnictvím? 4. Jaké další faktory ovlivnily pokles pracovní morálky a výkonnosti? 5. Jak si ve srovnání se znárodněným sektorem vedl sektor soukromý a proč.