Somatologie CZ.1.07/1.3.44/ CZ.1.07/1.3.44/

Transkript

1 Somatologie CZ.1.07/1.3.44/ CZ.1.07/1.3.44/

2 Stavba a funkce lidského těla Základní stavební a funkční jednotka buňka. Tkáň vzniká dělením buněk. Histologie je věda, zabývající se mikroskopickou stavbou tkání. Základní typy tkání: Epitelová Pojivová Svalová Nervová Tělní tekutiny

3 Kosterní systém Asi 220 kostí v těle. Skelet soubor kostí v přirozené poloze. Funkce: Opora Pevný a pohyblivý podklad pro svaly, vazy Ochrana orgánů hrudní koš Krvetvorba Zásoba vápníku a fosforu

4 Kosterní systém Stavba kosti: okostice, kompaktní kost, spongiózní kost a kostní dřeň bohaté cévní a nervové zásobení při zlomeninách bolestivost a krevní ztráta. Okostice (periost) dle velikosti kosti riziko šoku! Skeleton kostra se dělí na kostru lebky, osový skelet (páteř, žebra, hrudní kost) a kostru končetin.

5 Lebka Skládá se z mnoha kostí, které jsou vzájemně pevně spojeny. Vyjímku tvoří pouze dolní čelist. Dělení: Část obličejová Část mozková: kalva, baze lební Kalva (lebeční klenba) zahrnuje kost tylní, kosti temenní, čelní a spánkové. Baze lební (spodina lebeční) zahrnuje kost tylní, klínovou, čichovou, radličnou a dolní skořepy nosní.

6 Lebka Mozková část dutina lebeční - tvoří především prostor pro mozek a otvory v bazi lební zajišťují prostor pro nervy, cévy a prodlouženou míchu. Benefity: Především ochrana mozku při nárazech. Nevýhody: kostěný obal je zcela rigidní vážné poškození mozku s otokem mozkové tkáně omezený prostor útlak jednotlivých částí mozku další poškození a zhoršení stavu postiženého.

7 Osový skelet Tvoří páteř s připojenými žebry a hrudní kost. Páteř: tvořena 33 až 34 obratli; z toho 7 obratlů krčních (C1 C7), 12 obratlů hrudních (Th1 Th12), 5 obratlů bederních (L1 L5), kost křížová (vzikla srůstem 5 křížových obratlů) a kostrční (4 5 obratlů kostrčních) obratle jsou mezi sebou spojeny klouby, vazy a pružnými chrupavčitými destičkami meziobratlové ploténky páteř se zkřivuje v předozadním směru lordóza (prohnutí vpřed 2x) a kyfóza (prohnutí vzad, 2x) ochrana míchy

8 Hrudní koš 12 párů žeber Osový skelet 10 připevněno chrupavkou ke kosti hrudní 2 páry volné Ochrana vnitřních orgánů Upínají se dýchací svaly

9 Kostra horní končetiny Kosti klíční a lopatky tvoří tzv. pletenec horní končetiny, na který se upínají svaly horní končetiny. Dále kosti pažní, kosti vřetení, kosti loketní, kosti zápěstní, záprstní a články prstů.

10 Pánev Skládá se ze dvou kostí pánevních spojených vpředu stydkou sponou (chrupavčitá spona), z kosti křížové a kostrční. Každá kost pánevní se skládá z kosti kyčelní, sedací a stydké všechny kosti jsou spojeny srůstem. Vnitřní prostor pánve rozlišujeme na: velkou pánev prostor ohraničují lopaty kostí kyčelních, malou pánev prostor mezi kostí křížovou a kostrčí (vzadu), kostí sedací a stydkou (po stranách) a symfýzou (vpředu). Zlomeniny pánve jsou doprovázeny silným krvácením až 5000 ml krve jsou tedy život ohrožující.

11 Kostra dolní končetiny Ke kostře dolní končetiny řadíme také pánev. Dále se dolní končetina skládá z kosti stehenní, češky, kosti holenní, lýtkové a kostí nohy (kosti zánártní, nártní a články prstů). Kost stehenní je nejmohutnější dlouhá kost v těle při její zlomenině dochází ke ztrátě až 2000 ml krve. Při zlomenině kostí bérce (tedy holenní a lýtkové kosti) je možná ztráta až 1 litr.

12 Kloubní spojení Kosti končetin jsou spojeny klouby, které umožňují pohyb. Klouby jsou tvořeny kloubními plochami (jamka, hlavice), chrupavkou a vazy, které kloub zpevňují. Horní končetina kloub sternoklavikulární, kloub spojující kost klíční a lopatku, kloub ramenní, loketní a klouby spojující drobné kosti ruky s kosti vřetenní a se sebou navzájem. Dolní končetina kloub kyčelní, kolenní, hlezenní (kotník) a klouby spojující drobné kosti nohy.

13 Svaly Asi 600 svalů v těle, většina párových. Rozlišujeme: hladkou svalovinu (vůlí neovladatelnou střeva, cévy,...; je řízena vegetativním nervstvem sympatikus, parasympatikus), příčně pruhované kosterní svalstvo (vůlí ovladatelné), srdeční (stavbou velmi podobné kosternímu svalstvu, ale vůlí neovladatelné, schopno automacie).

14 Svaly Základní stavební jednotkou je mnohajaderné svalové vlákno. Větší počet svalových vláken je spojen vazivem ve snopečky a ty pak ve snopce. Soubor snopců tvoří svalové bříško, které je pokryté tenkou vazivovou vrstvou povázkou (fascií). Na obou koncích přechází bříško v pevné bílé šlachy. Činnost svalových vláken je řízena mozkovými a míšními nervy.

15 Krevní oběh a krev Krevní oběh tvoří tepny, žíly, vlásečnice a srdce (pumpa). Srdce je dutý orgán, skládá se: pravé srdce (pravá síň a komora), levé srdce (levá síň a komora). Krev je přiváděna horní a dolní dutou žilou do pravé síně, odtud přes chlopeň (trojcípá) do pravé komory. Přes poloměsíčitou chlopeň do plícní tepny (plícnice) a do plic. Z plic 4 plícními žílami do levé síně, přes dvoucípou chlopeň do levé komory. Odtud přes poloměsíčitou chlopeň do srdečnice (aorty) a do celého těla.

16 Krevní oběh a krev Žíly přivádějí krev DO srdce a většinou vedou odkysličenou krev. Z důvodů nízkého obsahu kyslíku je tmavě červená a jelikož je v žilním systému relativně nízký tlak, z rány spíše vytéká. Tepny odvádějí krev ze srdce a ve většině případů vedou krev okysličenou obsah kyslíku způsobuje světlé zbarvení krve a jelikož je krev vedena OD srdce, tedy pod tlakem, z rány stříká podle tepu srdce. Vlásečnice jsou drobné cévky, které spojují žilní systém s tepenným, a kde dochází k výměně živin a dýchacích plynů mezi tkání a krví. Vlásečnicové krvácení je většinou nevážné, lehce zastavitelné.

17 Krevní oběh a krev Krev je tekutá tkáň. Skládá se z krevní plazmy (tekutá složka krve) a krevních elementů: červené krvinky (erytrocyty), bílé krvinky (leukocyty) a krevní destičky (trombocyty). Dospělý člověk má v průměru 4,5 5 litrů krve. Krev má funkci transportní (živiny, kyslík), udržování stálosti vnitřního prostředí (homeostázy), imunitní, udržování stálého objemu (srážlivost).

18 Trávicí ústrojí Dutina ústní, hltan, jícen, žaludek, tenké střevo, tlusté střevo, konečník. Játra, slinivka.

19 Dutina ústní Dutina ústní je ohraničena rty, tvářemi, měkkým a tvrdým patrem a jazykem. V dutině ústní se nachází zuby mléčný chrup má 20 zubů, trvalý 32. Zuby rozlišujeme na řezáky, špičáky, třenové a stoličky. Do dutiny ústní ústí slinné žlázy příušní, podjazyková, podčelistní. Součástí je také jazyk svalový orgán. Vnitřní část je vystlána sliznicí, která je bohatě prokrvena.

20 Hltan, jícen Na dutinu ústní navazuje hltan trubicovitý orgán, který je společný jak pro dýchací, tak trávicí systém. Má část nosní, ústní a hrtanovou. Jícen trubicovitý orgán dlouhý asi 25 cm. Spojuje hltan a žaludek. Do žaludku vstupuje pod bránicí.

21 Žaludek, tenké střevo Vakovitý orgán, kde dochází k natrávení požité stravy působením HCl a pepsinu. Natrávená strava je dále posouvána do tenkého střeva, kde dochází k dalším procesům trávení a vstřebávání živin. Tenké střevo 4-5 m dlouhá trubice. Dělí se na dvanáctník, láčník a kyčelník. Sliznice střeva obsahuje drobné klky, které jsou bohatě zásobeny krví zde dochází ke vstřebávání živin do krve. Do dvanáctníku ústí žlučovod a vývod slinivky břišní.

22 Tlusté střevo Je trubicovitý orgán, ve kterém dochází k posouvání nestrávených zbytků potravy, k jejich zahuštění (zpětným vstřebáváním vody) a dalšímu zpracování bakteriemi (tvorba vitamínu K a vitamíny skupiny B). Součástí tlustého střeva je také slepé střevo s červovitým výběžkém appendix.

23 Konečník, pobřišnice V konečníku dochází k hromadění a k následnému vyloučení stolice. Pobřišnice hladká, lesklá blána, která vystýlá dutinu břišní (nástěnná) a pokrývá (útrobní) orgány dutiny břišní.

24 Játra, slinivka břišní Žlučovodem je přiváděna žluč, která napomáhá trávení tuků. Ze slinivky břišní je přiváděna pankreatická šťáva, která obsahuje enzymy štěpící cukry, tuky, bílkoviny.

25 Dýchací ústrojí Skládá se z dutiny nosní, nosohltanu, hrtanu, průdušnice, průdušek a plic.

26 Dutina nosní Hlavní funkce: ohřívání, zvlhčování a očištění vdechovaného vzduchu. S dutinou nosní jsou spojeny vedlejší nosní dutiny. Sliznice dutiny nosní je bohatě zásobená krví.

27 Nosohltan Místo, kde se kříží dýchací a trávicí cesty. 6 cm dlouhý trubicovitý orgán. Navazuje na něj průdušnice. Je tvořen chrupavkami. Vnitřní stěna je pokryta sliznicí. Laryngospasmus.

28 Průdušnice, průdušky Průdušnice cm dlouhá trubice, tvořená chrupavkami. Průdušnice se dále dělí na pravou a levou průdušku, které se zanořují do plic a dále se dělí na drobné průdušinky, na které v plících nasedají plícní sklípky.

29 Plíce Plíce jsou párový orgán. Jsou uloženy v dutině hrudní. V plících dochází k výměně kyslíku a oxidu uhličitého mezi atmosférou a krví. Plíce jsou pokryty poplícnicí, která přechází v pohrudnici ta vystýlá dutinu hrudní. V tomto prostoru (pohrudniční dutina) se nachází podtlak tedy nižší tlak než v okolí, který zajišťuje rozepětí plic.

30 Dýchací ústrojí dýchání Má 3 fáze: nádech, výdech a pauzu. Nádech je aktivní děj. Při nádechu dochází činností mezižeberních svalů a bránice ke zvětšení objemu hrudníku, což vede ke snížení tlaku v dýchacích cestách (menší než atmosférický) a k nasávání vzduchu. Výdech je, za normálních okolností, pasivní děj. Jde tedy pouze o uvolnění dýchacích svalů, poklesu hrudníku, zmenšení jeho objemu a smrštění plíce. Námahový výdech je viditelný např. u astmatického záchvatu.

31 Vylučovací ústrojí Tvoří ledviny a vývodné cesty močové.

32 Vylučovací ústrojí ledviny Jsou párový orgán. Nachází se v zadní části dutiny břišní tzv. retroperitoneum. Povrch ledviny je pokryt blánou a ledvina je chráněná vazivovým pouzdrem. Skládá se z kůry a dřeně. Dřeň ústí do ledvinných kalichů (patří mezi vývodné cesty močové). Hlavní funkční jednotkou je nefron v něm dochází k filtraci krve a tvorbě moči (1,5 l/24 hod, nepotřebné látky, škodlivé látky, vedlejší produkty metabolismu). Krev je do ledvin přiváděna ledvinnými tepnami ty odstupují ze srdečnice.

33 Vylučovací ústrojí vývodné cesty močové Odvádějí vytvořenou moč z těla ven. Začínají ledvinnými kalichy, pokračují ledvinnou pánvičkou, močovodem, močovým měchýřem a močovou trubicí. Jedná se o dutý systém.

34 Kožní ústrojí Kůže je z hlediska plochy největším orgánem těla. Odděluje vnitřní prostředí od zevního, chrání před vysycháním a pronikáním mikroorganismů do těla, udržuje stálou tělesnou teplotu a je také orgánem smyslovým. Skládá se ze tří vrstev pokožka, škára a podkožní vazivo; z přidatných orgánů vlasy, chlupy, nehty a žlázy).

35 Kožní ústrojí Pokožka je zcela na povrchu její buňky postupně umírají, rohovatí a olupují se. Škára je vazivová vrstva, velmi bohatě prokrvená s četnými mízními cévami. Díky bohatému krevnímu řečišti je zásobárnou krve, která může být v případě potřeby přesunuta k jiným orgánům šok. Podkožní vazivo je bohaté na tukové buňky.

36 Ženské pohlavní orgány Vnitřní ženské pohlavní orgány: vaječníky, vejcovody, děloha, pochva. Vnější ženské pohlavní orgány: velké stydké pysky, malé stydké pysky, vestibulární žlázy.

37 Ženské pohlavní orgány - vaječníky Vaječníky jsou párový orgán. Skládají se z dřeně a kůry. V kůře jsou uloženy ženské pohlavní buňky vajíčka. Produkují ženské pohlavní hormony estrogen, progesteron. Během cyklu dochází vlivem hormonů k dozrávání vajíček a k jejich uvolnění.

38 Vejcovody Vejcovod je trubicovitý párový orgán. Rozšířený začátek vejcovodu je volně otevřen do dutiny břišní. Má nálevkovitý tvar s řasami, které se během ovulace kladou na povrch vaječníku a zachycují vajíčko. Ústí do dělohy.

39 Děloha Děloha je nepárový dutý svalový orgán, na kterém jsou rozlišovány rohy děložní ustí zde vejcovody, tělo a hrdlo. Hrdlo ústí do pochvy. Má na povrchu sliznici, která prodělává pravidelné změny v závislosti na menstruačním cyklu.

40 Pochva Spojuje vnitřní pohlavní orgány s vnějšími.

41 Vnější pohlavní orgány Velké stydké pysky, malé stydké pysky, vestibulární žlázy. Velké stydké pysky jsou tvořeny kožní řasou naplněnou tukem a na vnitřní straně přechází v malé stydké pysky.

42 Mužské pohlavní orgány Vnitřní mužské pohlavní orgány: varle, nadvarle, chámovod, močová trubice, předstojná žláza. Zevní mužské pohlavní orgány - pohlavní úd, šourek.

43 Mužské pohlavní orgány Varlata jsou pohlavní žlázy, párové. Zde se vytváří a dozrávají spermie (pohlavní buňky) a zajišťují také tvorbu testosteronu. Nadvarle (párový orgán) je místem, kde se spermie shromažďují, mísí se s hlenem a stavájí se schopny pohybu.

44 Mužské pohlavní orgány Chámovod prochází prostatou a ústí do močové trubice. Stěnu chámovodu tvoří hladké svalstvo, které smrštěním vypuzuje spermie z nadvarlete do močové trubice. Předstojná žláza (prostata) je přídatná žláza, uložená pod močovým měchýřem a obepíná začátek močové trubice do niž ústí četné vývody řídký mléčný sekret se mísí se spermiemi a hlenovitým sekretem nadvarlat ejakulát.

45 Vnější mužské pohlavní orgány Pyj je kopulační orgán. Obsahuje topořivá tělesa, bohatě cévně zásobená. Naplň topořivých těles vyvolává erekci. Penis je zakončen žaludem. Žalud je krytý posuvnou předkožkou. V šourku jsou uloženy varlata a nadvarlata.

46 Smyslové ústrojí - čichové Je lokalizováno na stropě dutiny nosní. Ve sliznici se nachází čichové buňky. Sliznice je méně prokrvená než ostatní části nosní dutiny. Uložení čichových buněk neumožňuje rozpoznání jemnějších čichových podnětů.

47 Smyslové ústrojí - chuťové Receptory chuťového ústrojí tvoří chuťové pohárky ty se nacházejí na sliznici jazyka, měkkém patře, zadní straně hltanu a hrtanové příklopce. Chuťové pohárky jsou schopny rozlišit 4 základní chutě: sladko (na špičce jazyka), slano (na špičce jazyka, po jeho stranách), hořko (na kořeni jazyka) a kyselo (po stranách jazyka).

48 Smyslové ústrojí - zrakové Orgánem zraku je oko (oční koule) a přidatné orgány oka (svaly okohybné, víčka, spojivky, slzný aparát).

49 Smyslové ústrojí - zrakové Je uložena v kostěné očnici. Stěna se skláda ze tří vrstev. Vnější vrstvu tvoří z většiny bělima, ta vpředu přechází v průhlednou rohovku. Na bělimu se upínají okohybné svaly a na zadním pólu jí prochází zrakový nerv. Další vrstvu tvoří cévnatka, která v přední části přechází na řasnaté tělísko a duhovku. Na řasnatém tělísku je zavěšena čočka. Duhovka je kruhovitý terčík s otvorem uprostřed zornice. Hladké svaly způsobují zůžení / rozšíření zornice. Vnitřní vrstvu oka tvoří sítnice, na které jsou přítomny tyčinky a čípky (světločivné buňky). Vnitřní prostor oční koule vyplňuje sklivec.

50 Smyslové ústrojí - hmatové Senzory v kůži rozeznávají mechanické podněty (tlak, tah, napětí, vibrace, lechtání), bolest a teplotu. Volná nervová zakončení v pokožce a škáře jsou receptory bolesti. Ve vlasových pochvách reagují na sklon vlasu. Ve škáře se nacházejí tělesa reagující na dotyk. Receptory vnímající mechanické podněty se nacházejí také ve svalech, kloubech, sliznicích.

51 Smyslové ústrojí sluchové a rovnovážné Sluchové ústrojí se dělí na 3 části zevní, střední a vnitřní ucho.

52 Sluchové a rovnovážné Zevní ucho zachycuje zvukové vlny z vnějšího prostředí a převádí je do středního ucha. Dělí se na 3 části boltec, zvukovod (trubice vystlána tenkou kůží s mazovými žlázami a ochlupením), bubínek - tenká kruhovitá ploténka zajišťuje přenos vibrací do středního ucha. Střední ucho se skládá ze sluchových kůstek kladívka, kovadlinky a třmínku. Středouší je spojeno Eustachovou trubicí s nosohltanem - vyrovnávání tlaku.

53 Sluchové a rovnovážné Vnitřní ucho - v kostěném labyrintu je uložen vlastní sluchový orgán blanitý labyrint. Skládá se z ústrojí rovnovážného (polokruhovité kanálky a váčky) a ústrojí sluchového (hlemýžď). Prostor mezi kostěným a blanitým labyrintem je vyplněn tekutinou podobného složení jako plazma. Blanitý hlemýžď obsahuje Cortiho orgán s vláskovými buňkami.

54 Nervové ústrojí Nervový systém je nejvyšším řídícím centrem. Řídící části nervového systému jsou mozek a mícha = centrální nervová soustava. Základní vlastností je dráždivost a vodivost. Stavební a fukční jednotkou je neuron. Synapsí je označeno spojení dvou buněk, z níchž je alespoň jedna nervového původu. Mícha, zadní mozek (prodloužená mícha, Varolův most, mozeček), střední mozek a přední mozek (koncový mozek, mezimozek). Prodloužená mícha, Varolův most, mozeček a střední mozek tvoří mozkový kmen.

55 Nervové ústrojí - mícha Hřbetní mícha je dlouhá asi cm a je uložena v páteřním kanálu. Horní konec přechází v prodlouženou míchu a dolní konec dosahuje k druhému bedernímu obratli. Rozlišujeme bílou hmotu a šedou hmotu míšní (uvnitř míchy připomíná motýla a obaluje centrální kanálek). Zadní rohy mišní (končí v nich senzitivní dostředivá - vlákna) a přední rohy mišní (vychází z nich motorická odstředivá - vlákna pohyb). V šedé hmotě jsou centra zajišťující jednoduché pohyby trupu a končetin.

56 Nervové ústrojí mozkový kmen Stavebně a funkčně se skládá z několika odlišných částí: prodloužené míchy, Varolova mostu, středního mozku a mozečku. Prodloužená mícha je přímé pokračování hřbetní míchy nad velkém tylním obloukem (v lebce). Svým horním koncem se zanořuje do Varolova mostu. Prodloužená mícha je centrum dýchání, kardiovaskulární a trávicí a centru pro řízení některých reflexů (sací, polykací, obranné kýchání, zvracení).

57 Nervové ústrojí mozkový kmen Varolův most je přímým pokračování prodloužené míchy. Ve středním mozku jsou uložená centra pro zrakové reflexy, udržují pohybovou souhru obou očí; a sluchové reflexy a centra řídící činnost vegetativního nervstva. Mozeček se podílí na řízení úmyslných a neúmyslných pohybů, reguluje svalové napětí, udržování rovnováhy.

58 Nervové ústrojí - mozek Mezimozek je uložen mezi dvěma hemisférami koncového mozku. Skládá se z talamu (centrum zraku a sluchu, vnímání bolesti) a hypotalamu (tvorba řídících hormonů). Koncový mozek je největší část mozku. Je tvořen dvěmi hemisférami. Povrch hemisfér je pokryt šedou kůrou mozkovou pod níž se nachází bíla hmota mozková. Každá z hemisfér je hlubokými brázdami rozdělena na laloky: čelní, spánkové, temenní, tylní.

59 Nervové ústrojí mozková kůra Je rozbrázděna zářezy a vytváří mozkové závity. Kórová centra: v zadní části čelního laloku je centrum motoriky, v dominantní hemisféře je před centrem motoriky centrum řeči, centrum kožní citlivosti se nachází v přední části temenního laloku, centrum zraku je v týlním laloku, v horní části spánkového laloku je centrum sluchu, na vnitří ploše spánkového laloku je popsáno centrum chuti, uvnitř mozku se nachází komory vyplněné mozkomíšním mokem.

60 Nervové ústrojí periferní nervy Mozkové nervy vystupují z prodloužené míchy a spodiny mozku 12 párů hlavových nervů (např. čichový, zrakový, sluchový, lícní nerv, trojklanný nerv,...). Mišní nervy vystupují z míchy meziobratlovými otvory, vytváří nervové pletence (krční, pažní, bederní, křížový).

61 Látkové řízení organismu Žlázy s vnitřní sekrecí produkují hormony, které významně zasahují do řízení organismu. Patří mezi ně hypotalamus, podvěsek mozkový, štítná žláza, příštitná tělíska, brzlík, slinivka břišní, nadledviny, pohlavní žlázy.

62 Látkové řízení organismu Hypotalamus produkuje hormony, které regulují tvorbu hormonů v podvěsku mozkovém. Podvěsek mozkový se skládá ze dvou částí: přední a zadní lalok. V předním laloku se tvoří růstový hormon, prolaktin, adenokortikotropní hormon (řídí tvorbu hormonů v nadledvinách), tyreotropní hormon (řídí tvorbu hormonů ve štítné žláze), gonadotropní hormony (řídí funkci pohlavních žláz). V zadním laloku je uskladněn antidiuretický hormon a oxytocin.

63 Látkové řízení organismu Štítná žláza je uložena po obou stranách hrtanu u chrupavky štítné. Její hormony mají mnoho funkcí např. ovlivňují metabolismus, ovlivňují srdeční činnost, jsou nezbytné pro normální vývoj nervové soustavy. Nadledviny jsou párový orgán uložený v tukovém pouzdru ledvin. Jsou složeny z kůry a dřeně. Produkují hormony, které ovlivňují srdeční činnost, krevní tlak, dýchací cesty (např. adrenalin), mají metabolické a protizánětlivé účinky (kortizol), regulují množství tekutin mimo buňky (aldosteron), ovlivňují sexuální dospívání (androgeny).

64 Látkové řízení organismu Slinivka břišní má jak funkci vnější sekrece (tedy trávicí enzymy, viz trávicí ústrojí), tak funkci vnitřní sekrece. Tu zajišťují Langerhansovy ostrůvky, které produkují hormony. Nejznámější z nich jsou inzulin a glukagon. Inzulin, mimo jiné, snižuje hladinu cukrů v krvi. Glukagon má opačný účinek. Vaječníky a varlata produkují hormony ovlivňující reprodukční proces a vývoj sekundárních pohlavních znaků.

65 Financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/ další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu Děkuji za pozornost kapaprvnipomoc@seznam.cz