XXIII. NÁRODNÍ KONGRES ČSOT PROGRAMOVÝ SBORNÍK. 9. května 11. května Praha, Clarion Congress Hotel Prague

Transkript

1 XXIII. NÁRODNÍ KONGRES ČSOT s mezinárodní účastí a s doprovodnou výstavou zdravotnické techniky a farmacie PROGRAMOVÝ SBORNÍK 9. května 11. května 2019 Praha, Clarion Congress Hotel Prague Pořadatel: Česká společnost pro ortopedii a traumatologii (ČSOT) Odborný garant: Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce v Praze Organizátor: Congress Prague ISBN: Informace:

2 stabilityinmotion Inzerce Jak jsou Vaši pacienti spokojeni s jejich TEP kolena? Data ukazují, že 10-20% pacientů není po operaci totální náhrady kolenního kloubu spokojeno, protože nejsou schopni dosáhnout správné rovnováhy mezi pohybem a stabilitou 1. Kolenní systém Attune byl vyvinut, aby tuto potřebu vyřešil. Šestiletý vývoj přinesl více než sto patentovaných a inovativních technologií, z nichž každá řeší potřeby pacienta. Umožněte svým pacientům připojit se ke komunitě tisíců, kteří si již užívají stabilitu a svobodu pohybu. Obraťte se již dnes na svého obchodního zástupce z DePuy Synthes, abyste zjistili více. Johnson & Johnson, s.r.o., Walterovo nám. 329/1, Praha Reference 1. Baker PN, van der Meulen JH, Lewsey J, Gregg PJ. The Role of Pain and Function in Determining Patient Satisfaction After Total Knee Replacement. JBJS-Br. 2007; 89-B(7): CZ

3 Vítáme vás na XXIII. národním kongresu ČSOT 2019 Vážené kolegyně a kolegové, vážení hosté, milí přátelé. Jménem pořadatele kongresu, České společnosti pro ortopedii a traumatologii a Ortopedické kliniky 1.LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce v Praze, Vás co nejsrdečněji vítáme na XXIII. národním kongresu ČSOT. Odborný program kongresu zahrnuje vyžádané přednášky významných zahraničních a domácích hostů a volná sdělení k hlavním programovým tématům a diskusi k nim, včetně posterových sdělení. Nedílnou součástí programu je jednodenní odborný program sekce zdravotnických pracovníků nelékařských profesí. Velmi významná je podpora a účast partnerských firem, včetně jejich satelitních symposií a podporovaných přednášek, zařazených do programu kongresu. Součástí kongresu je doprovodný program završený 10. května společnou večeří, pořádanou Českou společností pro ortopedii a traumatologii. Přejeme Vám příjemný pobyt v Praze. S úctou, Základní informace prof. MUDr. Pavel Dungl, DrSc., prezident kongresu prof. MUDr. Jiří Chomiak, CSc., předseda ČSOT, organizační sekretář kongresu a koordinátor odborného programu Úvodní informace POŘADATEL KONGRESU Česká společnost pro ortopedii a traumatologii (ČSOT) ODBORNÝ GARANT Ortopedická klinika IPVZ a 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce v Praze SPOLEČENSKÁ ZÁŠTITA Záštitu nad XXIII. národním kongresem ČSOT 2019 převzali: Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví ČR Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., rektor UK Praha Prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., děkan 1. LF UK Praha PREZIDENT KONGRESU Prof. MUDr. Pavel Dungl, DrSc., přednosta Ortopedické kliniky IPVZ a 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce v Praze VĚDECKÝ A PROGRAMOVÝ VÝBOR KONGRESU Prof. MUDr. Pavel Dungl, DrSc. Prof. MUDr. Jiří Chomiak, CSc. Doc. MUDr. Aleš Podškubka, Ph.D. As. MUDr. Radomír Kubeš, Ph.D. ORGANIZAČNÍ VÝBOR KONGRESU Prof. MUDr. Pavel Dungl, DrSc., prezident Prof. MUDr. Jiří Chomiak, CSc., organizační sekretář JUDr. Pavel Revický, Congress Prague ORGANIZAČNÍ SEKRETÁŘ A KOORDINÁTOR ODBORNÉHO PROGRAMU KONGRESU Prof. MUDr. Jiří Chomiak, CSc., předseda ČSOT, zástupce přednosty Ortopedické kliniky IPVZ a 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce v Praze As. MUDr. Zdeněk Matějovský, CSc. As. MUDr. Marek Majerníček Doc. MUDr. Josef Včelák, Ph.D. As. MUDr. Ladislav Tóth ORGANIZÁTOR KONGRESU Congress Prague, s. r. o., Nad Obcí I/24, Praha 4, Organizace kongresu: Pavel Revický, GSM: , pavel.revicky@congressprague.cz Oficiální webová adresa: 1

4 Partneři, vystavovatelé, firemní satelitní symposia a sponzorované přednášky Exklusivní partner BEZNOSKA Generální partneři B. Braun Medical PROMEDICA PRAHA GROUP Úvodní informace DePuy Synthes Hlavní partner Lima CZ Sponzor Zimmer Czech Medispine, sponzor registrace Mediální partneři Aspironix prosestru GlaxoSmithKline Swedish Orphan Biovitrum prolékaře Zdravotnictví a medicína Vystavovatelé 1. Accent Medika Ltd. 20. LERAM Pharmaceuticals 2. Arthrex 21. Lima CZ 3. Aspironix 22. Maxdorf 4. B. Braun Medical 23. MediCom 5. Berlin-Chemie/A. Menarini Česká republika 24. Medispine 6. Beznoska 25. Meditorial 7. BIONIK Stapro Group 26. Megabooks 8. BioSolution 27. MUCOS Pharma 9. BTL zdravotnická technika 28. N-Medical 10. COMESA 29. PRAGOMED 11. DMA Praha 30. PROMEDICA PRAHA GROUP 12. Glynn Brothers Chemicals Prague 31. ProSpon 13. GlaxoSmithKline Consumer Healthcare Czech Republic 32. Protetika CZ Plus 14. Heraeus CZ 33. sanofi-aventis 15. IBI 34. Swedish Orphan Biovitrum 16. Infokrasa 35. Swiss Life Select 17. inpharm 36. Zafax Medical 18. Johnson & Johnson / DePuy Synthes 37. Zimmer Czech 19. KLASER.CZ 38. Zdravotnictví a medicína Satelitní symposia firem 1. Arthrex 2. Johnson & Johnson/DePuy Synthes Podporované firemní přednášky 1. Amgen 4. MUCOS Pharma 2. inpharm 5. Swiss Life Select 3. Lima CZ 2

5 PROGRAM KONGRESU 8. května (středa) PŘÍPRAVA Organizační příprava a stavba doprovodné výstavy (Clarion Congress Hotel Prague, 3. poschodí) 9. května (čtvrtek) ORGANIZAČNÍ ZAJIŠTĚNÍ Organizační příprava a stavba doprovodné výstavy II (Clarion Congress Hotel Prague, 3. poschodí) Registrace (Clarion Congress Hotel Prague, 3. poschodí foyer Lobby) Káva před zahájením programu (foyer Lobby) ODBORNÝ PROGRAM SÁL ZENIT SEKCE A LÉKAŘI (Clarion Congress Hotel Prague, 3. poschodí) Dětská ortopedie I: Vývojová dysplázie kyčelní a Pes equinovarus cong. Předsedající: Chomiak J, Rejholec M, Ošťádal M (přednáška 7 min., diskuze 3 min.) 1. Třmeny nebo peřinka rozhoduje volba pomůcky o výsledku léčby VDK? Zídka M, Džupa V CLPA Mediterra, Praha, Ortopedicko-traumato logic ká kli ni ka FN KV a 3. LF UK, Praha 2. Léčení luxací a subluxací kyčelního kloubu po začátku chůze do adolescence. Chomiak J, Ošťádal M, Dungl P Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce, Praha 3. Trojí osteotomie pánve dlouhodobé výsledky. Schwarz O, Chomiak J, Dungl P Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce, Praha 4. Výkony k odložení náhrady kyčle u artrózy způsobené přetrvávající acetabulární dysplasií u VDK. Rejholec M CLPA Praha, Centrum prof. Čecha Praha, FN Motol Praha 5. Léčba avaskulární nekrózy kyčelního kloubu při VDK. Stachoň R, Chomiak J, Dungl P, Ošťádal M Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce, Praha 6. Pes equinovarus dlouhodobé výsledky léčby a patogenetické mechanismy. Ošťádal M, Chomiak J, Dungl P Nemocnice Na Bulovce, Praha 7. Léčba pes equinovarus congenitus Ponsetiho metodou v praxi. Hlubek R Ortopedické oddělení Fakultní nemocnice Ostrava 8. 10leté zkušenosti s Ponsetiho metodou ve FN Plzeň. Hořák P KOTPÚ LF a FN Plzeň 9. Náš přístup k řešení reziduální varozity přednoží při léčbě pes equinovarus congenitus (PEC). Grinac M, Shaikh HH Ortopedická klinika FN Hradec Králové Diskuze Program kongresu Přestávka s občerstvením (foyer Lobby) SÁL NADIR SEKCE B LÉKAŘI Spondylochirurgie I Léčba deformit páteře Předsedající: Repko M, Krajbich I, Tóth L 1. Magnetic spinal growth rods in the treatment of early onset scoliosis using a protocol of frequent small increment lengthenings. Krajbich I Shriners Hospital for Children, Portland, Oregon, USA 15 min. 2. Růstové tyče v léčbě rané skoliózy: retrospektivní studie dvou skupin z let Kocanda J, Filipovič M, Repko M, Šprláková-Puková A, Nýdrle M Ortopedická klinika LF MU a FN Brno, Univerzitní centrum pro výzkum a léčbu deformit páteře LF MU, Brno 7 min. 3. Degenerativní skolióza, typy a strategie operační léčby. Repko M, Filipovič M, Cienciala J, Leznar M Ortopedická klinika LF MU a FN Brno, Univerzitní centrum pro výzkum a léčbu deformit páteře LF MU, Brno 12 min. (Clarion Congress Hotel Prague, 3. poschodí) 4. Degenerativní skolióza bederní páteře. Tóth L, Včelák J, Šuman R Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce, Praha 7 min. 5. Osteotomie páteře při řešení deformit u pacientů s poruchou sagitální rovnováhy. Cienciala J, Repko M, Ženčica P Ortopedická klinika LF MU a FN Brno, Univerzitní centrum pro výzkum a léčbu deformit páteře LF MU Brno 7 min. 6. Komplikace z pronační polohy při spondylochirurgických výkonech. Kocanda J, Repko M, Filipovič M, Ryba L Ortopedická klinika LF MU a FN Brno 7 min. 3

6 Program kongresu 7. Porovnání pevnosti transpedikulárních šroubů biomechanická studie. Pešek J 1, Repko M 1, Návrat T 2, Ryba L 1, Matejička D 1, Šprláková-Puková A 3 1 Ortopedická klinika LF MU a FN Brno, 2 Ústav mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky Fakulty strojního inženýrství VUT Brno, 3 Klinika radiologie a nukleární medicíny LF MU a FN Brno 7 min. 8. Úloha vaskularizace v rozvoji hypertrofie ligamentum flavum a její vliv na jeho fyzikální vlastnosti u pacientů s lumbální spinální stenózou. Ježek J, Kujal P 1, Šepitka J 2, Blanková A 3, Jirásek T 4 Ortopedicko-traumatologická klinika 3. LF UK a FN KV, Praha; 1 Ústav patologie, 3. LF UK a FNKV, Praha; 2 Odbor Biomechaniky, Fakulta strojní, ČVUT v Praze; 3 Oddělení soudního lékařství, krajská ne moc nice Liberec, a. s.; 4 Jirásek T Centrum PATOS, krajs ká ne moc nice Liberec, a. s. 7 min. Diskuze Přestávka s občerstvením (foyer Lobby) Spondylochirurgie II Degenerativní onemocnění páteře + infekční komplikace v ortopedii Předsedající: Chaloupka R, Skála-Rosenbaum J, Včelák J 1. Dlouhodobé výsledky po operaci cervikální spondylogenní myelopatie z kombinovaného přístupu v jedné době. Chaloupka R, Ryba L, Galko M Ortopedická klinika FN Brno a LF MU Brno, Univerzitní centrum pro výzkum a léčbu deformit páteře LF MU Brno 7 min. 2. Výsledky operační metody ALIF stand alone v léčbě degenerativního onemocnění L5/S1. Včelák J, Král A, Tóth L, Šuman R Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce, Praha 7 min. 3. Degenerace sousedního segmentu po fúzi v lumbosakrální páteři. Ženčica P, Chaloupka R, Vyskočil R, Rychnovský J Ortopedická klinika FN Brno a LF MU Brno, Univerzitní centrum pro výzkum a léčbu deformit páteře LF MU Brno 7 min. 4. PLDD Perkutánna laserová dekompresia disku. Kóňa Š, Rattaj M, Sedláčková T Ortopedické odd., Nemocnica A. Wintera, Piešťany, Slovenská republika 7 min. 5. Význam vybraných metod v diagnostice a hodnocení zánětlivé odpovědi kloubních onemocnění. Walder P 3,4, Kušnierová P 1,2, Bystroňová I 1,2, Hlubek R 3 1 Oddělení klinické biochemie, Ústav laboratorní diagnostiky, FN Ostrava; 2 Katedra biomedicínských oborů, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita; 3 Oddělení ortopedické, FN Ostrava; 4 Katedra chirurgických oborů, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita 7 min. 6. Spondylodiscitida kdy operovat? Filipovič M, Repko M, Cienciala J Ortopedická klinika FN Brno Bohunice 7. Operační léčba spondylodiscitid z předního přístupu. Skála-Rosenbaum J, Douša P, Ježek J, Tolar V, Krbec M Ortopedicko-traumatologická klinika 3. LF UK a FN KV, Praha 7 min. 8. Infekční komplikace CCEP. Macko M, Včelák J, Štěpánek K, Burian M Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce, Praha 7 min. 9. Infekce TEP hlezenního kloubu. Včelák J, Macko M, Burian M, Kubeš R Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce, Praha 7 min. 10. Léčba osteomyelitidy hlezna Masqueletovou technikou v kombinaci s hřebem a trabecular metal spacerem kazuistika. Šrot J, Valtr O Ortopedická klinika FN Hradec Králové 5 min. 11. Infekční komplikace po osteosyntéze hlezna. Král A, Včelák J, Šuman R Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce, Praha 7 min. Diskuze SÁL TYCHO/KEPLER SEKCE C LÉKAŘI Ortopedie nohy Předsedající: Hromádka R, Kuběnová D, Filip L 1. Ruptury a tendinopatie Achillovy šlachy. Hart R Ortopedicko traumatologické oddělení, Nemocnice Znojmo 15 min. 2. Osteotomie patní kosti v léčbě úponových bolestí Achillovy šlachy. Hromádka R, Bek J Ortopedická klinika 1. LF UK a FN Motol, Praha 4 (Clarion Congress Hotel Prague, 3. poschodí) (přednáška 7 min., diskuze 3 min.) 3. Dlouhodobé výsledky trojí dézy subtalárního kloubu. Špeldová A, Dungl P, Naňka O Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce, Anatomický ústav 1. LF UK Praha 4. Lapidus náš pohled. Bek J, Hormádka R Ortopedická klinika 1. LF UK a FN Motol, Praha

7 5. Lapidusova operace pro hallux valgus. Kuběnová D, Bušková K Klinika ortopedie 1. LF UK a ÚVN Praha 6. Artrodéza dle Lapiduse v kombinaci s artrodézou I. metatarzofalangeálního kloubu porovnání dvou metod fixace, biomechanická studie na kadaverech. Kunovský R 1, Kočiš J 2, Návrat T 3,Vosynek P 3, Pink T 1,2, Joukal M 4, Čižmář I 5 1 Oddělení klinické ortopedie, Úrazová nemocnice, Brno; 2 Klinika trau ma tologie LF MU, Brno, 3 Ústav mechaniky těles, mechatroniky a bio me chaniky; Fakulta strojního inženýrství, Vysoké učení technic ké v Brně, Brno; 4 Anatomický ústav LF MU, Brno 7. Reoperace hallux valgus. Filip L, Musil D, Klouda J Ortopedie, Nemocnice České Budějovice Diskuze Přestávka s občerstvením (foyer Lobby) Podporované firemní přednášky Lima CZ Technika implantace glenoidální komponenty SMR Axioma v patologicky změněném terénu. Pokorný D, Fulin P, Sosna A 20 min. Amgen Principy Fracture Liason Service a jejich realizace v rutinní nemocniční praxi. Vyskočil V, Pavelka T, Toman M, Dojčarová H 15 min. MUCOS Pharma Systemová enzymoterapie a její léčebné možnosti v ortopedii a traumatologii. Kočář A. 15 min. inpharm Mechanismus účinku MD kolagenových injekcí nová studie. Procházka Z. 15 min. Swiss Life Select Jediná komplexní finanční služba pro lékaře, která spojuje jejich osobní a profesní život. Ullsperger A 10 min. SÁL QUADRANT (Clarion Congress Hotel Prague, 3. poschodí) Schůze výboru ČSOT Posterová sekce instalace posterů BENADA RESTAURANT (Clarion Congress Hotel Prague, 2. poschodí) Společné jednání výboru ČSOT s primáři VEDUTA RESTAURANT (Clarion Congress Hotel Prague, 2. poschodí) Diskuzní fórum ČSOT s večeří Diskuzní fórum České společnosti pro ortopedii a traumatologii pro registrované účastníky kongresu. Součástí programu je společná buffetová večeře. Pro vstup na diskuzní fórum je nezbytné zakoupit vstupenku. Vstupenku si můžete objednat on-line na adrese Diskuzní fórum je součástí programu kongresu a je určeno výlučně pro registrované účastníky a reprezentanty zúčastněných firem. Pořadatelem diskuzního fóra je Česká společnost pro ortopedii a traumatologii, pořadatel kongresu. Vstup pro registrované účastníky kongresu je na registrační průkaz účastníka s vyznačenou vstupenkou. 10. května (pátek) ORGANIZAČNÍ ZAJIŠTĚNÍ Registrace (Clarion Congress Hotel Prague, 3. poschodí foyer Lobby) Doprovodná výstava firem a zdravotnické techniky (foyer Lobby, foyer Zenit/Nadir, Taurus) Posterová sekce prezentace posterů (sál Quadrant) ODBORNÝ PROGRAM SÁL ZENIT/NADIR LÉKAŘI (Clarion Congress Hotel Prague, 3. poschodí) MEZINÁRODNÍ PŘEDNÁŠKOVÝ BLOK PART I (Zenit/Nadir, společný program pro všechny registrované účastníky kongresu) Předsedající: Chomiak J, Dungl P, Dvořák J 1. Milestones in Total Knee Arthroplasty. Drobny T Schulthess Klinik, Zürich, Švýcarsko 20 min : 40 years of implantation of the Titanium Straight Stem. What did I learn? Zweymüller K Vídeň, Rakousko 15 min. 5 Program kongresu

8 Program kongresu 3. The Value of Constrained Cups to Prevent Instability After Pelvic and Proximal Femur Complex Tumor Surgery. Lesenský J, Ortopedická klinika 1. LF UK a IPVZ, Nemocnice Na Bulovce, Praha 10 min. 4. Mutars Xpand growing prosthesis. Bergovec M University Hospital Graz, Rakousko 5. Reverse modular shoulder prostheses in tumor surgery Angelini A, Universita di Padova, IT 10 min 10 min 6. Long term results of telescope allograft technique for femoral and humeral reconstruction following limb preserving surgery. Fabbri N, MSKCC, NYC, NY, USA 10 min. 7. The Growing Spine. Surgical strategies. Jeszenszky D, Spine Unit Schulthess Klinik, Zürich, Švýcarsko Přestávka s občerstvením (foyer Lobby) SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ KONGRESU (Zenit/Nadir, společný program pro všechny registrované účastníky kongresu) Čestné předsednictvo Prof. MUDr. Pavel Dungl, DrSc., Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví ČR, prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., rektor UK Praha, prof. MUDr. René Foltán, Ph.D., proděkan 1. LF UK Praha, Mgr. Jan Kvaček, ředitel Nemocnice Na Bulovce, MUDr. Antonín Malina, Ph.D., MBA, ředitel IPVZ, prof. MUDr. Jiří Chomiak, CSc. 15 min. Program Úvodní slovo Slavnostní projevy čestných hostů kongresu Vyhlášení Zahradníčkovy ceny Předání čestných členství ČSOT Prof. Ing. Václav Klaus: vyhrazené téma Prof. Dr. Jiří Dvořák: Can Neurologist enhance Spine surgery results? Gli archi di Praga clasical quartet B. Smetana: My Country Vltava Moldau A. Dvořák: Largo from New World M. Ravel: Bolero Oficiální zahájení programu kongresu MEZINÁRODNÍ PŘEDNÁŠKOVÝ BLOK PART II (Zenit/Nadir, společný program pro všechny registrované účastníky kongresu) Předsedající: Lesensky J, Fabbri N, Krajbich I 8. Surgical treatment of oligometastases. Ruggieri P Universita di Padova, Itálie 6 15 min. 9. The Fragility of Findings of Randomized Controlled Trials in Shoulder and Elbow Surgery. Ruzbarsky J Hospital for Special Surgery, New York, USA 10 min. 10. Elbow reconstruction following tumor resection/problems still not solved. Athanasian E, MSKCC, NYC, NY, USA 15 min. 11. CT Assisted navigation for resection of iliosacral bone sarcomas and minimally invasive percutaneous fixation of iliosacral metastases. Fabbri N, MSKCC, NYC, NY 15 min. 12. Technological advances with CT navigated resections. Omer O Hadassan Medical Center, Jeruzalem, Israel 15 min. 13. Rotationplasty in treatment of malignant bone tumours. Krajbich I, Shriners Hospital for Children, Portland, OR, USA 15 min. 14. ILP using TNF-alfa. Špaček M, FN Karlovo náměstí, Praha 15. Proton radiotherapy for sarcomas. Slavíková S, Kubeš J, Vítek P, Proton Centrum Praha Satelitní sympozium pořádané firmou Johnson & Johnson / DePuy Synthes (Zenit/Nadir, 3. poschodí) ATTUNE Primary Total Knee System status quo. Prof. David Barrett Součástí programu bude občerstvení pro účastníky sympozia 10 min. 10 min.

9 Přestávka na oběd (restaurant Veduta, 2. poschodí) SÁL ZENIT SEKCE A LÉKAŘI Endoprotetika I Předsedající: Dungl P, Dufek P, Burian M 1. Dlouhodobé výsledky cementovaných endoprotéz Poldi-Beznoska. Dungl P, Kubeš R, Burian M, Magersky Š, Stollin M Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce, Praha 2. Koncept C.F.P. 6leté praktické zkušenosti. Kubeš R, Dungl P, Magerský Š, Burian M Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce, Praha 3. Endoprotézy kyčelního kloubu šetřící kost. Šťastný E, Trč T Klinika dětské a dospělé ortopedie, 2. LF UK a Nemocnice Motol, Praha 4. Ceramic-on-ceramic in the dysplastic, young patients. Binazzi,R Villa Erbosa Hospital, Bologna, Italy 5. TEP u postdysplastické koxartrózy naše zkušenosti. Cichý Z, Kašpárek R Ortopedické oddělení FN Ostrava 6. Can BIOLOX Delta ceramics reduce the risk for PJI revision in THA? Own experience and registry database analyses. Dufek P Schön Klinik, Neustadt, Německo 7. Endoprotéza hlezna u poúrazových stavů. Hart R, Komzák M Ortopedicko-traumatologické oddělení, Nemocnice Znojmo 8. Zkušenosti s endoprotézou hlezenního kloubu na I. ORTK LF MU a FN u sv. Anny v Brně. Rapi J, Janík P, Nachtnebl L, Tomáš T ORTK LF MU a FN u sv. Anny v Brně, Brno 9. UNI náhrada kolenního kloubu. Jurča J Ortopedické oddělení, Nemocnice v Chomutově, Krajská zdra votní a.s., Chomutov Diskuze (Clarion Congress Hotel Prague, 3. poschodí) (přednáška 7 min., diskuze 3 min.) Program kongresu Přestávka s občerstvením (foyer Lobby) Endoprotetika II Předsedající: Kubeš R, Šponer P, Luňáček L 1. Výsledky léčby periprotetických zlomenin acetabula. Šponer P, Kučera T Ortopedická klinika LF UK a FN Hradec Králové 2. Revize acetabulární komponenty TEP kyčelního kloubů pomocí TMT implantátů zhodnocení souboru s dobou sledování 2 10 let. Musil D, Stehlík J, Rosocha B, Pertlíček J, Held M Ortopedické oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. 3. Periprothetické zlomeniny TEP kyčle řešené necementovaným modulárním systémem MUTARS Implantcast. Dufek P Schön Klinik, Neustadt, Německo 4. Použití revizního modulárního systému proximálního femoru Mutars na ortopedii v Klatovech. Švagr M Ortopedické oddělení Klatovy a.s. 5. Revize revizí komplikované reimplantace TEP kyčle. Vašek P, Vaněček V Klinika ortopedie 1. LF UK a ÚVN Praha 6. Řešení komplikací TEP kolenního kloubu pomocí systému MU TARS GenuX MK. Pink T, Žitník D Ortopedické oddělení, Úrazová nemocnice, Brno (přednáška 7 min., diskuze 3 min.) 7. Rotační závěsná endoprotéza typu EnduRo u revizních náhrad kolena naše zkušenosti. Luňáček L, Frič V, Urban M Ortopedicko-traumatologická klinika 3. LF UK a FN Královské Vinohrady 8. Dlouhodobé výsledky dvoudobých replantací TEP kolene s použitím spaceru. Rychnovský J, Burda J, Chrást B ORTK FN Brno 9. Vývoj bolesti a spokojenosti po implantaci primární TEP kolena Gallo J, Radvanský M, Lošťák J, Kudělka M, Kriegová E Ortopedická klinika FN Olomouc a LF UP v Olomouci; VŠB Technická Univerzita Ostrava; Ústav imunologie FN Olomouc a LF UP v Olomouci 10. Neinfekční komplikace TEP hlezna. Burian M, Dungl P, Kubeš R, Magersky Š Nemocnice Na Bulovce, Praha Diskuze Plenární schůze ČSOT (Zenit, společný program pro všechny registrované účastníky kongresu členy ČSOT) 7

10 Program kongresu SÁL NADIR SEKCE B LÉKAŘI (Clarion Congress Hotel Prague, 3. poschodí) Sportovní traumatologie I Předsedající: Podškubka A, Martinek V, Zeman P 1. Korektivní osteotomie kolena. Alternativa k unikondylarní náhradě? Technická Univerzita Ostrava, Ústav imunologie FN Olomouc a LF Martinek V UP v Olomouci 7 min. Orthopädie Harthausen, Bad Aibling, Německo 12 min. 5. Rekonstrukce předního zkříženého vazu metodou All-Inside. Dvouleté výsledky. Hanák R, Heblt V Oddělení ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí, Litomyšl 7 min. 2. Vývoj a poslední trendy rekonstrukce LCA. Podškubka A, Cinegr P, Dolejš R, Vaculík J Ortopedická klinika 1. LF UK a IPVZ, Nemocnice Na Bulovce, Praha 12 min. 3. Nynější doporučení v operační léčbě společného poranění menisků a předního zkříženého vazu kolena. Zeman P Klinika ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí LF UK a FN Plzeň 12 min. 4. Naše zkušenosti s metodou Internal Brace u lézí LCA. Kalina R, Holibka R, Fidler E Ortopedická klinika FN Olomouc a LF UP v Olomouci, VŠB Plenární schůze ČSOT (Zenit, společný program pro všechny registrované účastníky kongresu členy ČSOT) SÁL TYCHO/KEPLER SEKCE C LÉKAŘI Onkologie I Tumorózní endoprotézy Předsedající: Krajbich I, Kofránek I, Janíček P (přednáška 7 min., diskuze 3 min.) 1. Cervikokapitální náhrady ramenního kloubu z onkologické indikace. Němec K, Matějovský Z, Lesenský J, Kofránek I Ortopedická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Nemoc nice Na Bulovce, Praha 2. Delayed total humerus reconstruction with an individual endoprosthesis 10 years after a osteosarcoma resection with a biological reconstruction at the age of 8 years. Makarenko S, Matějovský Z Ortopedická klinika 1. LF UK a IPVZ NNB Praha 8 6. Střednědobé výsledky po plastice LCA. Oliva P, Podškubka A, Vaculík J, Cinegr P, Dolejš R Ortopedická klinika 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce 7 min. 7. Naše zkušenosti s operací dle Elmslie Trillata. Vaculík J, Cinegr P, Dolejš R, Oliva P, Podškubka A Ortopedická klinika IPVZ a 1. LF UK, Nemocnice Na Bulovce 7 min. Diskuze Přestávka s občerstvením (foyer Lobby) Dětská ortopedie II M. Perthes a prolongace končetin Předsedající: Dungl P, Grill F, Ganger R 1. Advanced Containment Procedures in Perthes Disease. Grill F Orthopaedic Hospital Speising, Vienna, Austria 12 min. 2. Operační léčba Perthesova onemocnění a její střednědobé výsledky na Ortopedické klinice NNB. Fraňo A, Chomiak J, Dungl P Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce, Praha 7 min. 3. Anteromedial wedge reduction osteotomy of the femoral head. Dungl P, Burian M Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce, Praha 12 min. 4. M. Perthes Krátkodobé výsledky redukční osteotomie hlavice dle Leuniga Ganze. Chládek P, Rejda O, Šponer P Ortopedie Vršovice, Praha, Ortopedická klinika LF UK Hradec Králové 7 min. 5. Lengthening of the ulna by callotasis in children with multiple hereditary osteochondromatosis (MHO) comparison of methods with and without internal fixation. Chomiak J, Frydrychová M, Ošťádal M, Dungl P Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce, Praha 7 min. 6. PRECICE intramedullary lengthening nail: Vienna experience over a period of 5 years in 120 cases. Ganger R Orthopedic Hospital Vienna Speising, Department of Pediatric Orthopedic Surgery 12 min. 7. Prolongace femuru a bérce u dětí Ošťádal M, Chomiak J, Dungl P Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce, Praha 7 min. Diskuze (Clarion Congress Hotel Prague, 3. poschodí) Satelitní sympozium pořádané firmou Athrex (Tycho/Kepler, 3. poschodí) Který z mých pacientů je vhodný kandidát pro unikoleno? Martinek V Schön Klinik Harthausen, Bartoš R Oblastní nemocnice Mladá Boleslav Součástí programu bude občerstvení pro účastníky sympozia Přestávka na oběd (restaurant Veduta, 2. poschodí)

11 3. Tumorozní endoprotézy v oblasti pánve na 1. ortopedické klinice FN Motol. Dupal P, Beitl E, Jech Z, Hromádka R 1. ortopedická klinika 1. LF UK FN Motol, Praha 4. Endoprostheses after tumor resection on the lower extremity 1971 till 2018 what have we learned. Matějovský Z, Kofránek I, Lesenský J, Kubeš R, Němec K, Včelák J Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a NNB, Praha Onkologie II Atypické a vzácné nádory Předsedající: Matějovský Z, Tomáš T, Dupal P 5. Technique of vascularized fibula transplant based on anterior tibial pedicle to preserve the epiphyseal growth in tumor reconstruction in young children. Krajbich I, Shriners Hospital for Children, Portland, Oregon, USA Diskuze Přestávka s občerstvením (foyer Lobby) 1. Adamantinoma and OFD-like admantinoma. Pazourek L, Tomáš T, Janíček P, Mahdal M, Ondrůšek Š, Černý J, Zambo I I. ortopedická klinika a I. ústav patologie FN u sv. Anny v Brně, LF MU, Brno 2. Maligní kostní nádory vaskulární etiologie. Mahdal M, Pazourek L, Tomáš T, Zambo I, Janíček P Ortopedická klinika FN u sv. Anny v Brně a LF MU 3. Podivuhodný případ lokální recidivy vzácného maligního kostního nádoru. Janíček P, Tomáš T, Zambo I Ortopedická klinika LF MU, FN u sv. Anny v Brně a I. patologický ústav FN u sv. Anny v Brně a LF MU (přednáška 7 min., diskuze 3 min.) 4. Epitheloid sarcoma of the forarm resected and reconstructed with artificial tendon grafts. Matějovský Z, Matějovká J, Mališ J, Kodet R Ortopedická klinika 1. LF UK a IPVZ NNB Praha, Klinika plastické chirurgie 1. LF UK a IPVZ NNB Praha, Klinika dětské hematologie a onkologie 2. LF UK FN Motol Praha, Ústav patologie a molekulár ní medicíny 2. LF UK FN Motol Praha 5. Atypické lipomatozní nádory. Dupal P, Jonáš D 1. ortopedická klinika 1. LF UK FN Motol 6. Methotrexate associated lymphoproliferative disorder with multiple pulmonary nodules. Matějovský Z, Lesenský J, Němec K, Koutníková H, Hájíček J, Fanta J Ortopedická klinika 1. LF UK a IPVZ NNB Praha, Patologickoanatomické oddělení NNB Praha, Radiodiagnostická klinika NNB Praha, Chirurgická klinika NNB Praha Program kongresu Diskuze Plenární schůze ČSOT (Zenit, společný program pro všechny registrované účastníky kongresu členy ČSOT) SÁL VIRGO SEKCE ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ V NELÉKAŘSKÝCH PROFESÍCH (Clarion Congress Hotel Prague, 3. poschodí) ZAHÁJENÍ PROGRAMU PŘEDNÁŠKOVÝ BLOK Předsedající: Škrobáčková E, Žáček S, Fořtová E 1. Dopad onkologické léčby na psychiku mladého pacienta. Mayerová K Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Homolce, Praha 2. Komplexní ošetřovatelská péče o pacienta při chemoterapii. Zachová V Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Homolce, Praha 3. Kazuistika u pacienta s exulcerujícím tumorem. Prchalová M Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce, Praha Diskuze 2. PŘEDNÁŠKOVÝ BLOK Předsedající: Žáček S, Škrobáčková E, Fořtová E 4. Prezentace zahájení provozu oddělení urgentního příjmu. Matyášková P. Odd. urgentního příjmu Nemocnice Na Bulovce, Praha 5. Vliv moderních technologií na perioperační péči a potřebu adekvát ní úrovně vzdělání sester. Žáček S. Odd. urgentního příjmu Nemocnice Na Bulovce, Praha Diskuze 9

12 Program kongresu 3. PŘEDNÁŠKOVÝ BLOK Předsedající: Izsóf F, Kratochvílová I, Fořtová E 6. Odběr muskuloskeletálních tkání z kadaverózních dárců. Dvořáčková D Národní centrum tkání a buněk, Brno 7. Příprava měkkotkáňových štěpů pro ortopedické operace. Izsóf F Národní centrum tkání a buněk, Brno Přestávka s občerstvením (foyer Lobby) 4. PŘEDNÁŠKOVÝ BLOK Předsedající: Kratochvílová I, Škrobáčková E, Fořtová E 9. Nebojím se, vím, co mě čeká. Edukace, rady a zásady při TEP kolene a kyčle. Fáberová G, Komínková M, Václavková R Ortopedická klinika, Fakultní nemocnice Brno 10. Naše zkušenosti s TEP METIS. Hamplová K, Pospíšilová K, Zajíčková M FN Olomouc, Ortopedická klinika 11. Rostoucí tumorozní endoprotéza. Kratochvílová I Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce 8. Příprava kortiko-spongiozních štěpů pro ortopedické operace. Pjaterová N Národní centrum tkání a buněk, Brno Diskuze 12. Kazuistika pacient po operaci periprotetické fraktury femuru. Krčmářová M, Motýlová J ORTK JIP II, FN Brno 13. Akutní bolest v pooperační péči u pacientů po TEP kyčelního kloubu. Žárská R Ortopedická klinika, FN Ostrava 14. Fyzioterapie po revizní TEP kolene. Kuchařová T Rehabilitační oddělení, FN Brno Diskuze 5. PŘEDNÁŠKOVÝ BLOK Předsedající: Špeldová A, Škrobáčková E, Fořtová E 15. Ošetřovatelská péče o pacienta po operaci neuromuskulární skoliózy při základním onemocnění osteogenesis imperfekta. Veselá H, Šlechtická A Ortopedie, FN Brno 16. Trabecular Metal z pohledu sálové sestry. Studená S, Zapletalová H Ortopedická klinika operační sály, FN Olomouc, 17. Podtlaková terapie u pacienta po operaci halux valgus. Chronická rána kazuistika. Václavková R Ortopedie, FN Brno 18. Trojí déza subtalárního kloubu. Špeldová A Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce, Praha 19. Sonografie v ortopedii. Král A Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce, Praha Diskuze Závěr programu sekce. VILLA RICHTER A SVATOVÁCLAVSKÁ VINICE Společná večeře České společnosti pro ortopedii a traumatologii pro registrované účastníky kongresu. Společná večeře není součástí programu kongresu, koná se v čase a místě mimo program kongresu a pro účast na ní je nezbytné koupit si vstupenku. Vstupenku je možné si objednat on-line na adrese Pro účastníky společné večeře se doporučuje společenské oblečení. Doprava účastníků společné večeře z Clarion Congress Hotel Prague do Svatováclavské vinice a Villy Richter bude zajištěna organizátorem kongresu. 11. května (sobota) ORGANIZAČNÍ ZAJIŠTĚNÍ Registrace (Clarion Congress Hotel Prague, 3. poschodí, foyer Lobby) Doprovodná výstava firem a zdravotnické techniky (foyer Lobby, foyer Zenit/Nadir, Taurus) Posterová sekce prezentace posterů (sál Quadrant) 10

13 ODBORNÝ PROGRAM SÁL ZENIT SEKCE A LÉKAŘI Traumatologie I Předsedající: Majerníček M, Bartoníček J, Krbec M 1. Zlomeniny distálního femuru dlaha vs. hřeb. Majerníček M, Schwarz O, Jůzek R Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce, Praha 12 min. 2. Zvláštní typ Hoffovy zlomeniny. Bartoníček J Klinika ortopedie 1. LF UK a ÚVN Praha 7 min. 3. Zlomeniny horního konce tibie typu C naše zkušenosti. Pavelka T, Salášek M Klinika ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí FN Plzeň 12 min. (Clarion Congress Hotel Prague, 3. poschodí) 4. Zlomeniny interkondylické eminence. Jůzek R, Cinegr P, Majerníček M, Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce, Praha 7 min. 5. Zlomeniny čéšky v dospělém věku. Štěpánek Q, Majerníček M, Schwarz O Ortopedická klinika Nemocnice Na Bulovce 7 min. 6. Diagnostika, terapie a komplikace luxace kolenního kloubu. Malotín T, Matějka J KOTPÚ FN Plzeň 7 min. Diskuze Program kongresu Přestávka s občerstvením (foyer Lobby) Traumatologie II Předsedající: Pavelka T, Džupa V, Schwarz O 1. Poranění pánevního kruhu v dětském věku retrospektivní studie. Salášek M, Pavelka T1, Zeman J1, Weisová D1,2 1Klinika ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí LF UK a FN Plzeň, 2NTIS ZČU v Plzni 7 min. 2. Prevence selhání iliosakrálních šroubů u nestabilních poranění pánve. Džupa V, Hlaváček D, Šídlo K Ortopedicko-traumatologická klinika 3. LF UK a FNKV, Praha 7 min. 3. Zlomeniny proximálního femuru retrospektivní CT analýza malrotace femuru po osteosyntéze intramedulárním hřebem. Maléř J, Skála-Rosenbaum J, Michna M, Weichet J, Buk M Ortopedicko-traumatologická klinika 3. LF UK a FNKV, Radiodiag nostic ká klinika 3. LF UK a FNKV 7 min. 4. Koxofemorální by-pass jako možnost řešení trochanterických zlomenin. Káňa J, Zogata J, Marek O Ortopedicko-traumatologické oddělení, Nemocnice Agel, Nový Jičín 7 min. 5. Komplikace operační léčby zlomenin hlezna. Bartoníček J Klinika ortopedie 1. LF UK a ÚVN Praha 12 min. 6. Výsledky operační léčby stress zlomeniny baze V. metatarzu. Bušková K, Kuběnová D Klinika ortopedie 1. LF UK a ÚVN Praha 7 min. 7. Srovnání konzervativní a operační léčby Jonesovy zlomeniny. Demel J, Szeliga J, Litner R Klinika úrazové chirurgie FNO Ostrava 7 min. Diskuze Závěr kongresu (sál Zenit, společný program) SÁL NADIR SEKCE B LÉKAŘI Sportovní traumatologie II Předsedající: Podškubka A, Gallo J, Kalina R 1. Léčba hematrosu kolenního kloubu u vrcholových sportovců. Krejčí P, Vaněček V, Vašek P Ortopedická klinika 1. LF UK a ÚVN, Praha 7 min. 2. Léčba chondrálního defektu kolenního kloubu: AMIC + MSCs z kostní dřeně: zahájení klinické studie. Neckař P, Novotný T, Havlas V 1. Krajská zdravotní a.s., Masarykova nemocnice Ústí nad Labem o.z., Fakultní nemocnice Motol 7 min. (Clarion Congress Hotel Prague, 3. poschodí) (přednáška 7 min., diskuze 3 min.) 3. Dvouleté výsledky AMIC techniky v léčbě chondrálních defektů kolenního kloubu. Otaševič T, Vališ P, Rouchal M, Novák J, Repko M, Šprláková-Puková A Ortopedická klinika FN Brno 7 min. 4. Výsledky terapie chondrálních defektů PF skloubení implantací solidního chondrograftu. Heger J, Vališ P, Rouchal M, Otaševič T, Galko M Ortopedická klinika LF MU Brno a FN Brno 7 min. 11

14 Program kongresu 5. Naše zkušenosti a první výsledky ASK suprakapsulární rekonstrukce ramenního kloubu. Kalina R, Neoral P, Holibka R Ortopedická klinika FN Olomouc a LF UP v Olomouci, VŠB Technická Univerzita Ostrava, Ústav imunologie FN Olomouc a LF UP v Olomouci 7 min. 6. Dlouhodobé výsledky artroskopické stabilizace ramenního kloubu. Rouchal M, Vališ P, Maršálek M, Novák J, Lujc M, Rouchal J Ortopedická klinika LF MU Brno a FN Brno 7 min. 7. Riziko rozvoje osteoartrózy po stabilizaci ramenního kloubu. Cinegr P, Podškubka A, Vaculík J, Dolejš R, Oliva P Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce v Praze 10 min. 8. Rekonstrukční výkony v oblasti ramenního kloubu. Hart R, Komzák M Ortopedicko-traumatologické oddělení, Nemocnice Znojmo 10 min. Diskuze Přestávka s občerstvením (foyer Lobby) Varia a chirurgie ruky Předsedající: Gallo J, Pilný J 1. TMT hřeby v léčbě nekrózy hlavice femuru. Krejčí F Ortopedické oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. 2. Akútna končatinová ischémia po podání kyseliny tranexámovej pri náhrade bedrového kľbu kazuistika. Masaryk J 1, Vidan J 1, Šteňo B 2 1 Ortopedické oddelenie, FN Trenčín; 2 Univerzitná nemocnica Bratislava, Nemocnica sv. Cyrila a Metoda, II. ortopedicko-trauma to lo gická klinika LF UK a UNB, Bratislava, Slovenská republika 5 min. 3. Axiální RTG distálního femuru ke stanovení rotační polohy femorální komponenty u endoprotéz kolene. Magersky Š Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce, Praha 4. OATS technika Osteochondritis dissecans tali soubor 5 pacientů. Bartoň P, Debre J, Štepán Z, Nemocnice Šumperk a.s. Diskuze 5. Dorzální ligamentoplastika jako řešení chronické scapholunátní disociace. Novák J, Maršálek M Ortopedická klinika, LF MU a FN Brno 6. Záchranné operace v oblasti zápěstí. Pilný J 1,3, Slámová M 2, Hájek P 3 1 Ortopedické oddělení, Nemocnice Nové Město na Moravě p.o.; 2 Radiodiagnostické oddělení, Nemocnice Nové Město na Moravě p.o.; 3 Ústav anatomie, LF UK Hradec Králové 7. Osteotomie a krátké fúze jako nový přístup v léčbě raných deformit páteře. Filipovič M 1, Repko M 1, Maxová M 2, Mikulka J 3, Říha K 3, Burget R 3, Chalupa D 3 1 Ortopedická klinika LF MU a FN Brno; 2 Klinika radiologie a nukleár ní medicíny LF MU a FN Brno; 3 VUT Brno Závěr kongresu (společný program sál Zenit) POSTEROVÁ SEKCE Seznam posterů 1. Obtížné řešení destrukce acetabula způsobené otěrovou osteolýzou (kazuistika). Chrást B, Dlábek R, Burda J Ortopedická klinika LF MU a FN Brno 2. Recidiva hallux valgus po předchozí operaci. Maršálek M, Novák J Ortopedická klinika LF MU a FN Brno Organizační a technické zajištění odborného programu Audiovizuální technika Akceptovány jsou pouze PC prezentace; Apple a jiné platformy nebudou akceptovány. Prezentace se předávají obsluze pracoviště obsluhy je umístěno přímo v kongresových sálech (Zenit, Nadir, Tycho/ Kepler, Virgo 3. poschodí Clarion Congress Hotel Prague). Prezentace se předávají obsluze buď na CD/DVD nebo USB Posterová sekce Je umístěna v sále Quadrant 3. poschodí Clarion Congress Hotel Prague. Instalace posterů je možná od 9. května, od hodin. Pro umístění posterů jsou k dispozici prezentační panely 12 (sál Quadrant, 3. poschodí) 3. Adamantinoma and OFD like admantinoma. Pazourek L, Tomáš T, Janíček P, Mahdal M, Ondrůšek Š, Černý J, Zambo I I. ortopedická klinika a I. ústav patologie FN U sv. Anny v Brně, LF MU, Brno klíčích průběžně, nejpozději však 30 minut před termínem prezentace dle programu. Abstrakta Abstrakta kongresu jsou součástí tohoto Programového sborníku. Programový sborník s abstrakty obdrží každý registrovaný účastník v registračním centru. o rozměrech: výška 180 cm, šířka 98 cm, podkladový materiál bílé lamino, instalace lepením pomocí suchého zipu, prostředky zajistí organizátor kongresu v sále Quadrant.

15 Doprovodný program Diskusní fórum ČSOT s večeří Termín: čtvrtek, 9. května, hod., Clarion Congress Hotel Prague, sál a restaurant Veduta, 2. poschodí Vstupné: Diskusní fórum České společnosti pro ortopedii a traumatologii pro registrované účastníky kongresu se koná 9. května 2019 od v prostorách Clarion Congress Hotel Prague. Součástí programu bude společná večeře. Pro vstup na diskusní fórum je třeba si koupit vstupenku v ceně 400 Kč (cena zahrnuje DPH 21 %). Vstupenku je možné si objednat on-line na adrese: Společná večeře pořádaná Českou společností pro ortopedii a traumatologii Termín: pátek 10. května, hod, Svatováclavská vinice a Villa Richter, Praha. Vstupné: 800 Kč (při zakoupení do ), Kč (při zakoupení a později), (cena zahrnuje DPH 21 %) Společná večeře České společnosti pro ortopedii a traumatologii pro registrované účastníky kongresu se koná 10. května 2019 od v prostorách Svatováclavské vinice a Villy Richter v Praze. Společná večeře není součástí programu kongresu, koná se v čase a místě mimo program kongresu a pro účast na ní je nezbytné si koupit vstupenku. Při zakoupení do je cena Organizace kongresu, informace a pokyny Organizátorem kongresu je Congress Prague, s.r.o., sídlem Nad Obcí I/24, Praha 4, tel.: , , fax: , Odpovědný koordinátor za organizaci kongresu: Pavel Revický, GSM , pavel.revicky@congressprague.cz Informace a pokyny Vstup do kongresových prostor je možný výhradně s registračním průkazem (personální visačkou) účastníka. Registrace na kongresu Registrační centrum kongresu foyer Lobby, 3. poschodí Clarion Congress Hotel Prague Provoz: 8. května: (určeno pro firmy) 9. května: května: května: Ostatní pravidla pro účast na kongresu Při registraci na místě se k platnému registračnímu poplatku účtuje doplatek 100 Kč. Vstupovat do kongresových sálů, na doprovodnou výstavu firem a čerpat ostatní služby určené účastníkům kongresu je možné výlučně s platným registračním průkazem. Pořadatel a organizátor kongresu žádají účastníky, aby v kongresových prostorách Clarion Congress Hotel Prague nenechávali bez dozoru osobní věci, doklady, cennosti, notebooky, mobilní telefony apod. Pořadatel a organizátor kongresu nenesou žádnou odpovědnost v případě jejich ztráty, odcizení nebo poškození. Věci a materiály vnesené nebo odložené účastníkem kongresu v kongresových prostorách Clarion Congress Hotel Prague nejsou předmětem Diskusní fórum je součástí programu kongresu a je určeno výlučně pro registrované účastníky a reprezentanty zúčastněných firem. Pořadatelem diskusního fóra je Česká společnost pro ortopedii a traumatologii, pořadatel kongresu. Vstup pro registrované účastníky kongresu je na registrační průkaz účastníka s vyznačenou vstupenkou. Součástí diskusního fóra je občerstvení společná buffettová večeře s nápoji, zajištěné kongresovým cateringovým servisem. vstupenky 800 Kč (cena zahrnuje DPH), při zakoupení a poz ději je cena vstupenky Kč (cena zahrnuje DPH). Vstupenku bylo možné si objednat on-line na adrese nebo na místě v registračním centru kongresu do 10. května, hod. (počet vstupenek je však limitován kapacitou míst v místě konání večeře). Pro účastníky společné večeře se doporučuje společenské oblečení. Doprava účastníků společné večeře z Clarion Congress Hotel Prague do Svatováclavské vinice a Villy Richter bude zajištěna organizátorem kongresu ve spolupráci s DHMP v čase hod. majetkového ani jiného pojištění. Účast na kongresu, činnost a pohyb ve vyhrazených kongresových prostorách nejsou předmětem pojištění osob. Všem účastníkům bude ve foyer Lobby (3. poschodí) po celou dobu kongresu k dispozici šatna s obsluhou. Bez výslovného souhlasu pořadatele nebo organizátora kong re su není dovoleno pořizovat záznamy (zvukem, obrazem) prezentací přednášených v kongresových sálech. Jména, jmenné seznamy a osobní údaje registrovaných účast níků podléhající zákonné ochraně se zásadně nesdělují. V mimopracovní době kongresu jsou kongresové sály uzamčeny. Ve všech prostorách Clarion Congress Hotel Prague určených pro kongres je přísný zákaz kouření. Součástí služeb pro registrované účastníky kongresu (v ceně registračního poplatku) je občerstvení s kávou v průběhu občerstvovacích přestávek podle programu. V ceně registračního poplatku není kongresový oběd. Zájemci o kongresové obědy 9., 10. a 11. května si mohou kongresový buffetový oběd koupit na místě v registračním centru sjezdu vždy do h. na následující kongresový den. Vstup na firemní satelitní symposia a s nimi související další program je možný s příslušnou pozvánkou. Distribuci pozvánek organizují pořadatelé satelitních symposií. Kontrolu vstupenek zajistí organizátor kongresu. Potvrzení o účasti na kongresu, vypořádaní plateb a daňových dokladů, připomínky, reklamace a ostatní náležitosti související s účastí na kongresu řešte bezodkladně v registračním centru. 13 Organizační informace

16 SBORNÍK ABSTRAKT sekce lékařů Sborník abstrakt sekce lékařů TŘMENY NEBO PEŘINKA ROZHODUJE VOLBA POMŮCKY O VÝSLEDKU LÉČBY VDK? Zídka M, Džupa v CLPA-Mediterra, Praha, Ortopedicko-traumatologická klinika FN Královské Vinohrady a 3. LF UK, Praha Ambulantní léčba novorozenců pro kyčelní dysplázii má výborné výsledky. Pavlíkovy třmeny (PT) a Frejkova peřinka (FP) jsou běžně používány v denní praxi. Cílem přednášky je porovnat průběh léčby a posoudit, zda volbou pomůcky můžeme ovlivnit léčbu. Zhodnotili jsme data 286 dětí léčených v rámci ortopedického síta na základě klinického a sonografického nálezu oběma typy pomůcek. Hodnotili jsme dobu léčby srovnatelných patologií do dosažení sonografické normalizace nálezu a hodnotili jsme i spolupráci rodičů v rámci dodržování léčebného režimu. Úspěšnost ambulantní léčby byla 98.6 %, šestkrát došlo ke konverzi léčebné pomůcky na jinou, doba léčby skupiny léčených FP byla v průměru 95 dní u PT byla 119 dní soubor léčených třmeny ale zahrnoval více dětí léčených pro závažnější sonografické nálezy. Při porovnání srovnatelných patologií jsme nenašli statisticky významné rozdíly v době léčby. Statisticky významná však byla četnější nespolupráce rodičů ve smyslu úniku dětí z dispenzáře tam, kde byla zahájena léčba Pavlíkovými třmeny. Ani u jedné z používaných pomůcek (PT a FP) jsme nezaznamenali výrazně rychlejší průběh léčby. Zaznamenali jsme však významné porušování léčebného plánu u dětí léčených třmeny. Spolupráci s rodiči a jejich ochotu ke spolupráci při léčbě považujeme tedy za zásadní faktor ovlivňující výsledky celého léčebného procesu. LÉČENÍ LUXACÍ A SUBLUXACÍ KYČELNÍHO KLOUBU PO ZAČÁTKU CHŮZE DO ADOLESCENCE. Chomiak J, Ošťádal M, Dungl P Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce, Praha Úvod: Luxace kyčlí u dětí nad 18 měsíců jsou spojeny s následujícími problémy: trvající dislokaci nelze reponovat bez operačního zákroku na femoru a acetabulu a remodelační potenciál kyčle se s věkem snižuje a výrazně se zbrzdí kolem 8. roku. Průběh a následky subluxace zahrnují bolesti v adolescenci, kulhání ze svalové insuficience, časné degenerativní změny přetěžované části chrupavky, trhliny a cysty labra a osteoartrózu do 30 let. Materiál a metody: od roku 2003 do r jsme léčili celkem 43 pacientů a 53 kyčelních kloubů bez předchozích operací nebo po otevřené repozici. 18krát se jednalo o luxace a 44krát o subluxace. Léčení luxací spočívalo v jednodobém výkonu: v otevřené repozici z předního přístupu, z intertrochanterické zkracovací, derotační a varizační osteotomii femoru a v periacetabulárním výkonu. Léčení subluxací do 11 let spočívalo: v redirekční pánevní osteotomii a acetabuloplastice event. V kombinaci s femorální osteotomií v jednom sezení. V adolescentním věku se pánevní redirekční osteotomie a eventuální osteotomie femoru prováděly ve dvou dobách. Z redirekčních osteotomií v adololescentním věku jsme využili především trojitou osteotomii pánve a též Bernskou periacetabulární osteotomii. Výsledky: Výsledky jsme hodnotili podle Severinovy klasifikace, kdy u luxací pouze čryřikrát byl výsledek normální funkčně i morfologicky, většina kyčlí vykazovala lehkou deformitu, bez funkčních problémů, závažnou avaskukární nekrozu III. typu jsme zaznamenali u 2 pacientů, což odpovídá 11 %. U subluxací bylo možno jako normální zařadit 22 kyčelních kloubů, mírně deformovaná hlavice ale byla zaznamenána u většiny kyčlí, závažnější avaskulární nekroza II. typu u 5 kyčlí, ta ale již byla přítomna před operací. Závěr: Zastaralé dislokace vyžadují individuální léčebný postup dle anatomických změn. Acetabulární augmentace a osteotomie femoru jsou nezbytnou součástí operace. Ve výsledcích je nutno počítat vetšinou s jistou deformitou hlavice, AVN se v tomto věku vyskytuje častěji. Subluxace jako preartrozy je vhodné operovat co nejříve a využít remodelační potenciál kyčle, ať jsou použity redirekční osteotomie nebo acetabuloplastiky. Je nutno se vyvarovat nadměrné korekci vedoucí k FAI. TROJÍ OSTEOTOMIE PÁNVE DLOUHODOBÉ VÝSLEDKY. Schwarz O, Chomiak J, Dungl P Ortopedická klinika 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce, Praha Úvod: Jednou z možností léčení následků DDH je redirekční trojí osteotomie pánve, která je založena na osteotomii kosti kyčelní, sedací a stydké s následnou změnou postavení acetabulárního segmentu. Redirekční pánevní osteotomie nám umožňuje zvětšit zátěžovou zónu acetabula díky možnosti změny postavení acetabula okolo nezakryté části hlavice kosti stehenní. Na našem pracovišti používáme Steelovu trojí osteotomii pánve od roku 1979 a v modifikaci dle Dungla od roku Metoda: v letech bylo operováno 225 pacientek a 58 pacientů. Kontaktovat se podařilo pouze 54 žen a 19 mužů, kteří následně vyplnili dotazník Harris hip score a nonarthritic hip score. Výsledky: z 63 kyčelních kloubů bylo 26 (41 %) s výborným nebo dobrým výsledkem při průměrné době sledování 18,5 let (5 32 let). Z kontaktovaných pacientů následně pro obtíže podstoupilo implantaci TEP kyčelního kloubu 12 pacientů. Závěr: Ze získaných informací lze konstatovat, že trojí osteotomie pánve dává velmi slušné dlouhodobé výsledky a má své indikace a opodstatnění i v dnešní době. 14

17 VÝKONY K ODLOŽENÍ NÁHRADY KYČLE U ARTRÓZY ZPŮSOBENÉ PŘETRVÁVAJÍCÍ ACETABULÁRNÍ DYSPLASIÍ U VDK. Rejholec M CLPA Praha, Centrum Prof. Čecha Praha, FN Motol Praha Úvod: Při trvající dysplasii acetabula dochazí k destrukci kloubní chrupavky kyčelního kloubu díky zvýšenému tlaku v kloubu při přenosu tělesné váhy menší kontaktní plochou v kyčli. Optimální metoda řešení tohoto problému ve věku časné dospělosti zaměstnává ortopédy od druhé poloviny minulého století. Metodika: Úprava nedostatečného krytí hlavice je možná různými způsoby, které využívají k novému krytí hyaliní chrupavku, spongiozní a nebo kortikální kost. Hyaliní chrupavkou zastřeší hlavici výkony sklápějící acetabulum, to jsou různé druhy kompletních pánevních osteotomií, dvojitá, trojitá nebo periacetabulární. Tyto výkony se liší vzdáleností osteotomie od acetabula a tudíž poloměrem sklápění acetabula. Spongiozní krytí je zajišteno Chiariho osteotomií. Obě dvě výše uvedené metodiky mění vzájemný vztah mezi puvodní jamkou a hlavicí kyčelního kloubu. Krytí kortikální kostí zajistí operace stříšky, která současně ponechá původní vztah mezi hlavicí a jamkou. Výsledky: Dlouhodobé sledování různých metod jasně hovoří ve prospěch metod respektujících původní vztah jamky a hlavice, po ukončení růstu je adaptabilita kyčle snížena na nulu a převedení takzvané asferické kongruence na asferickou inkongruenci vyústí naopak v časnou degeneraci chrupavky kloubu. Patnáctileté příznivé výsledky operace stříšky ve více jak 50 % případů jsou jasným důkazem. Závěr: Problematika acetabulární dysplasie u nemocných v časné dospělosti se liší od téže u dětských pacientů s vysokou schopností kloubní chrupavky se přizpůsobit novému vztahu hlavice a jamky. U dětí je výhoda nového krytí původní hyalinní chrupavkou zjevná. V časné dospělosti je přecenění této výhody nebezpečné, protože hlavice a jamka již nemají čistě sférický tvar a schopnost adaptace různých povrchů hlavice a jamky je snížena prakticky na nulu, což zvyšuje riziko vývoje degenerace kloubu po kontaktu navzajem si neodpovídajících ploch. Sborník abstrakt sekce lékařů LÉČBA AVASKULÁRNÍ NEKRÓZY KYČELNÍHO KLOUBU PŘI VDK. Stachoň R, Chomiak J, Dungl P, Ošťádal M Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce, Praha Autoři se zabývají léčbou avaskulární nekrózy hlavice kosti stehenní. Avaskulární nekróza patří k nejobávanějším komplikacím léčby DDH. Následky zpravidla znamenají těžké postižení po celý život. Cílem práce bylo zhodnotit klinické a radiologické výsledky po operaci prolongační osteotomii krčku kosti stehenní s transpozicí velkého trochanteru. Z našeho klinického materiálu jsme na základě zdravotnické dokumentace analyzovali za roky 2008 až 2018 celkem 20 pacientů (5 chlapců, 15 děvčat), kteří spadali do typu III klasifikace dle Bucholze a Ogdena. PES EQUINOVARUS DLOUHODOBÉ VÝSLEDKY LÉČBY A PATOGENETICKÉ MECHANISMY. Ošťádal M, Chomiak J, Dungl P Nemocnice Na Bulovce, Praha Pes equinovarus congenitus (PEC) je složitá deformita nohy, složená z pěti hlavních komponent, které mohou v různé míře převažovat. Jsou to equinozita v hlezenním kloubu, inverze přednoží, varozita paty, exkavace (vyklenutí střední části nohy) a addukce přednoží. Pro léčbu PEC jsou užívány v podstatě dvě metody: fyzioterapie a postupné cvičení bez imobilizace (francouzská metoda) a Ponsetiho metoda (sádrování, tenotomie Achillovy šlachy, transpozice m. tibialis ant.). V literatuře se uvádí, že tato metoda má krátkodobý úspěch v impozantních 100 %, podobně vysoce úspěšné mají být i výsledky dlouhodobé. Sami se však domníváme, že údaje o úspěšnosti mohou být významně ovlivněny dobou, která uplyne od ukončení léčby. Naším cílem bylo proto srovnat krátkodobé (do 3 let) a dlouhodobé (3 10 let) výsledky léčby PEC Ponsetiho metodou a určit faktory, které se podílejí na vzniku recidiv. Testovali jsme tak hypotézu, zda lze léčit všechny recidivy PEC u starších dětí výlučně Ponsetiho metodou. Zjistili jsme významný rozdíl mezi hodnocením krátkodobých a dlouhodobých výsledků: počet recidiv v průběhu prvních tří let léčby, indikovaných pro chirurgický zásah, byl významně nižší (5 %) ve srovnání s pacienty, u nichž léčba začala před 6 8 lety (65 %). Primární korekce PEC je tedy možná u téměř 100 % pacientů, avšak pro korekci recidiv je třeba v některých případech použít chirurgický přístup. Na základě vlastních zkušeností jsme dospěli k závěru, že kromě nedostatečné compliance ze strany rodičů je hlavním rizikovým faktorem čas: u dětí starších 3 let není možno recidivy léčit pouze Ponsetiho metodou ale je nutno přistoupit k operační léčbě. Při operačním zákroku jsme pozorovali, že struktura vazivové tkáně kloubního pouzdra a příslušných ligament se již makroskopicky výrazně liší: na mediální straně je kloubní pouzdro rigidnější než na laterální straně tarsu. Tento nález podporuje hypotézu, že patogenetické mechanizmy, odpovědné za vznik PEC, zahrnují vazivovou tkáň, především fibroblasty a růstové faktory. Pro pochopení bílkovinného složení extracelulární matrix jsme použili proteomickou analýzu vazivové tkáně u pacientů s PEC. Hlavním výsledkem naší studie je originální pozorování, že extracelulární matrix u PEC je složena kromě již popsaných 15

18 Sborník abstrakt sekce lékařů kolagenů i a III a TGFβ z dalších 16 proteinů, včetně kolagenů V, VI a XII. Proteomická analýza vzorků z mediální a laterální části kloubního pouzdra naznačila rozdíly v proteinovém složení obou vzorků: obsah kolagenu VI, asporinu, mimecanu, prolaminu a TGFβ byla větší v mediální, tužší části kloubního pouzdra. Potvrdili jsme tak hypotézu, že bílkovinné složení extracelulární matrix může hrát významnou roli v patogeneze vzniku PEC. Analýza mechanizmů, které regulují remodelaci extracelulární matrix a vznik kontraktur mohou mít značný význam pro pochopení biologie těchto patologických procesů a zavedení nových preventivních a terapeutických postupů. LÉČBA PES EQUINOVARUS CONGENITUS PONSETIHO METODOU V PRAXI. Hlubek R Ortopedické oddělení Fakultní nemocnice Ostrava, Ostrava Pes equinovarus congenitus je jedna z nejčastějších nepolohových vrozených vad nohou. Zlatým standardem léčby se celosvětově v poslední době stal Ponsetiho postup. Na našem pracovišti jsme tuto terapii zavedli na konci roku Autor předkládá soubor celkově 32 pacientů s rigidní formou onemocnění, kteří byli v období ve FNO touto metodou zaléčeni. Ve více než polovině případů (56,3 %) se jednalo o oboustrannou deformitu. Převážně konzervativní metodologie dává standardně dobré výsledky. Průměrný počet redresních sádrových fixací (5,9) byl v 64,5 % doplněn o tenotomii Achilovy šlachy. Potřeba rozsáhlejšího operačního výkonu k zajištění plantigrádního nášlapu byl zaznamenán pouze ve 2 případech. Autor poukazuje na compliance rodičů a komunikaci s nimi jako stěžejní podmínku dobrého výsledku. Metoda je použitelná i u atypických deformit či v kombinaci s dalšími vrozenými vadami, avšak již s nutností určité modifikace. 10LETÉ ZKUŠENOSTI S PONSETIHO METODOU VE FN PLZEŇ. Hořák P KOTPÚ LF a FN Plzeň Úvod: Ponsetiho metoda je v současné době na většině pracovišť považována za standartní základ léčby pacientů s pes equinovarus congenitus. I na našem pracovišti již tuto metodu používáme deset let. Proto jsme se rozhodli zhodnotit výsledky léčby našich pacientů. Metoda: V letech 2008 až 2018 jsme ošetřili na naší klinice 237 dětí s diagnózou PEC, z toho 151 pacientů podstoupilo léčbu Ponsetiho metodou, 63 pacientů podstoupilo jinou, především operační léčbu v době, kdy jsme ještě Ponsetiho metodu nevyužívali. U ostatních pak byl preferován jiný způsob léčby. Výsledky: V našem souboru se snažíme zhodnotit výsledky pacientů léčených Ponsetiho metodou, a to především z pohledu funkčních výsledků. Hodnotíme dále potřebu následných operačních výkonů a jejich závažnost i s přihlédnutím k výsledkům a potřebám u pacientů léčených před zavedením Ponsetiho metody. Závěr: Ponsetiho metodu považujeme za základní prvek léčby pacientů s PEC. V repertoáru našich léčebných možností však nemůže zůstávat jako jediná. Její přínos vidíme především ve snížení potřeby operačních výkonů a to především těch nejrozsáhlejších. NÁŠ PŘÍSTUP K ŘEŠENÍ REZIDUÁLNÍ VAROZITY PŘEDNOŽÍ PŘI LÉČBĚ PES EQUINOVARUS CONGENITUS (PEC). Grinac M, Shaikh HH Ortopedická klinika FN HK, Hradec Králové Standardem léčby PEC v dnešní době je Ponsetiho metoda s perkutánní achilotenotomií. Tato léčba na našem pracovišti dává vynikající výsledky ve velké většině případů. Nicméně v průběhu sledování takto léčených pacientů se může objevit částečná recidiva, která se projeví varozitou přednoží. Varozita přednoží dále může být způsobena reziduem po komplexních operacích pacientů neodpovídajících na léčbu dle Ponsetiho. Uvedené sdělení hodnotí výsledky operačního řešení reziduální varózity přednoží po léčbě PEC. Soubor tvořily pacienti léčení od 2008 do Indikováni byli na základě klinického a rentgenologického vyšetření. Soubor byl rozdělen do tří skupin dle následujícího. 1) operace na měkkých tkáních (transfer šlachy m. tibialis anterior. 2) operace na měkkých tkání + enukleace os cuboideum. 3) lineární osteotomie tarzu. 16

19 RŮSTOVÉ TYČE V LÉČBĚ RANÉ SKOLIÓZY: RETROSPEKTIVNÍ STUDIE DVOU SKUPIN Z LET Kocanda J, Filipovič M, Repko M, Šprláková Puková A, Nýdrle M Ortopedická klinika LF MU a FN Brno Cíl: Cílem naší práce bylo retrospektivně porovnat výsledky dvou skupin pacientů operovaných pro ranou skoliózu metodou opakované distrakce s využitím jednotyčové instrumentace. Materiál a metoda: v našem souboru jsme porovnali 177 pacientů s průměrným věkem 6,5 let (2 15) ve dvou skupinách operovaných technikou opakované distrakce bez fúze. První skupina (152 pacientů) byla operována mezi léty Druhá skupina v letech (25 pacientů). Porovnali jsme operační techniky, výsledky a pooperační komplikace. U každého pacienta byly srovnány rentgenové snímky před operací, 5 dní po operaci a následných redistrakcích až do doby definitivního ošetření. Měřené hodnoty byly na rentgenových snímcích v posteroanteriorní a boční projekci dlouhých snímků páteře. Měřili jsme tíži skoliotické deformity dle Cobba a dále úhel hrudní kyfózy, bederní lordózy a C7 plumb line. Dále následovalo vyhodnocení měření a interpretace závěrů. Výsledky: Pooperační komplikace při použití novějšího titanového instrumentária s větším průměrem distrakční tyče a háčku s kontra háčkem v druhé sledované skupině statisticky významně poklesly. V první skupině byla kumulace komplikací 52 % na vrub luxace háčku, zlomení tyče či hlubokého infektu. V druhé skupině se počet komplikací snížil na 12 %. Diskuze: Naše práce srovnává jednotyčové distrakční techniky u ošetření rané skoliózy a kriticky hodnotí metodu růstových tyčí, kterou se dále statisticky zabývá. Studie světové literatury jsou v korelátu s našimi výsledky a poměr komplikací je nižší. Závěr: Vyhodnocením našeho souboru považujeme za klíčové u opakovaných redistrakcí bez fúze užití titanové instrumentace s větším průměrem distrakční tyče a háčku s kontra háčkem. Tímto jsme eliminovali luxační komplikace horního háčku a současně použití hladkých titanových tyčí o průměru 6 mm vedlo signifikantně ke snížení rizika zlomení tyče a infekčních komplikací ve srovnání s původní instrumentací Harringtonového typu. Celkově pevnější konstrukce a implantát umožňuje v pooperačním období nahradit zevní trupovou fixaci sádrovým korzetem za plastovou ortézu, čímž výrazně přispívá ke zvýšení komfortu malého pacienta. Klíčová slova: raná skolióza, rostoucí tyče, distrakce páteře Sborník abstrakt sekce lékařů DEGENERATIVNÍ SKOLIÓZA, TYPY A STRATEGIE OPERAČNÍ LÉČBY. Repko M, Filipovič M, Cienciala J, Leznar M Ortopedická klinika LF MU a FN Brno Univerzitní centrum pro výzkum a léčbu deformit páteře LF MU Brno Na rozdíl od dětských deformit páteře představuje degenerativní adultní skolióza zásadně odlišnou problematiku ve svém klinickém vyjádření, charakteristikou křivky i samotnou strategií operační léčby. V zásadě tyto adultní deformity dělíme na: Primární bez deformity v dětství Sekundární následek juvenilní/adolescentní deformity Iatrogenní následek předchozích neúspěšných operací. Základním klasifikačním prostředkem je SRS-Schwabova klasifikace umožňující detekci závažnosti deformity. V operační léčbě, ke které indikujeme především deformity s výraznými bolestivými potížemi či neurologickými příznaky, využíváme technik 3D korekce, transpedikulární instrumentace, osteotomií a intersomatických implantátů. Přidružené komorbidity pacientů, významné procento pooperačních komplikací a složitost operační léčby činí tuto problematiku operační léčby degenerativních adultních deformit páteře závažnou a obtížnou. Ve svém příspěvku autoři rozebírají vlastní zkušenosti s operační léčbou těchto deformit, aktuální stav problematiky a poukazují na správnost indikace této léčby ale i komplikace s ní související. DEGENERATIVNÍ BEDERNÍ SKOLIOSA. Tóth L, Včelák J, Šuman R Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce, Praha Klinický nález indikující operaci, operační technika a klinické výsledky u 72 léčených operací. Výhoda této málo invazivní metody v procentu a závažnosti komplikací po operaci u většinou starších a polymorbidních jedinců. Hrozící degenerace přilehlého segmentu nad spondylodézou v 6 % operovaných, jako nejzávažnější pozdní komplikace operační léčby. Souvislosti degenerativní skoliózy s poruchami kyčelních kloubů. 17

20 Sborník abstrakt sekce lékařů OSTEOTOMIE PÁTEŘE PŘI ŘEŠENÍ DEFORMIT U PACIENTŮ S PORUCHOU SAGITÁLNÍ ROVNOVÁHY. Cienciala J, Repko M, Ženčica P Ortopedická klinika LF MU a FN Brno Při řešení deformit páteře v sagitální rovině máme k dispozici Smith-Petersenovou osteotomii (SPO), pedikl subtrakční osteotomii (PSO) i resekci jednoho nebo více vertebrálních segmentů (VCR). Při rozhodování o typu léčby jsou zásadní rtg snímky páteře a to dlouhé formáty vstoje a dále pak funkční snímky ke zjištění flexibility deformity v supinační i pronační poloze. Autoři ve svém příspěvku předkládají vlastní zkušenosti se Smith-Petersenovou osteotomií, pedikl subtrakční osteotomií i resekční osteotomií vertebrálního segmentu i potenciální komplikace každé z těchto metod. S rostoucí velikosti resekce se zvětšují korekční možnosti deformit páteře, ale také se zvyšuje počet a závažnost možných komplikací. Při rozhodování o typu výkonu proto musí být pečlivě zvážen přínos dané metody v souvislosti s možnými riziky. KOMPLIKACE Z PRONAČNÍ POLOHY PŘI SPONDYLOCHIRURGICKÝCH VÝKONECH. Kocanda J, Repko M, Filipovič M, Ryba L Ortopedická klinika Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno Poloha pacienta na operačním stole je klíčová pro prevenci komplikací z pronační polohy. Jedná se o nefyziologickou polohu, která ve vztahu k typu a délce výkonu může v kombinaci s existujícími komorbiditami pacienta vést k pestrým dočasným či perzistujícím komplikacím. Jsou velmi vzácné a mohou vést k invaliditě různého stupně. Komplikace z pronační polohy lze přehledně dělit na hemodynamické, neurologické, oftalmologické, a kožně-svalové komplikace. Oftalmologické komplikace jako ztráta zraku čili amauróza jsou dobře popsány a zůstávají velmi raritní. Neurologické komplikace jako izolované poranění periferních nervů zejména horních končetin či různých stupňů paréz plexus brachialis jsou taktéž vzácné, ale vídáme je v pooperačním období a je třeba jim předcházet. K těmto dochází zejména prolongovanou trakcí plexu u predisponovaných jedinců. Kožně-svalové komplikace jako dekubity, kompartment syndrom jsou vzácné. Hemodynamické komplikace u nedokonalé polohy obézních pacientů jsou předmětem diskuzí například stran útlaku dolní duté žíly a sekundární stagnace krve v paravertebrálních a epidurálních cév, jež vede v vyšším krevním ztrátám a snížené orientaci v operačním poli. Popsány jsou okluze arterie femoralis a avaskulární nekrózy hlavice femuru. Porozuměním pestrosti a mechanismu vzniku těchto vzácných komplikací z pronační polohy jim lze elegantně předcházet. Cílem této práce je na komplikace upozornit a nastínit možné postupy k jejich minimalizaci. POROVNÁNÍ PEVNOSTI TRANSPEDIKULÁRNÍCH ŠROUBŮ BIOMECHANICKÁ STUDIE. Pešek J 1, Repko M 1, Návrat T 2, Ryba L 1, Matejička D 1, Šprláková-Puková, A 3 1 Ortopedická klinika Lékařské Fakulty Masarykovy Univerzity a Fakultní nemocnice Brno; 2 Ústav mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky Fakulty strojního inženýrství VUT Brno; 3 Klinika radiologie a nukleární medicíny Lékařské Fakulty Masarykovy Univerzity a Fakultní nemocnice Brno Úvod: Pedikulární fixace je nejčastější metodou stabilizace páteře. Jak, vzhledem k demografickému vývoji populace neustále přibývá pacientů se sníženou kvalitou kostní tkáně, zvyšuje se také množství těchto pacientů, u kterých je nutnost provést stabilizaci páteře. Obratle se sníženou kostní denzitou (osteopenie, osteoporóza) poskytují menší oporu pedikulárním šroubů a je zde tedy větší riziko uvolnění instrumentace. Materiál a metoda: V našem experimentu jsme porovnávali 4 skupiny pedikulárních šroubů: šrouby 5x50 mm, 6x50 mm, 6,5x50 mm augmentované cementem a 6,5x50 mm expandibilní. Šrouby jsme transpedikulárně zavedli do prasečích obratlů, augmentovali cementem, respektive expandovali příslušné šrouby. Následně jsme ověřili polohu šroubů na CT. Změřili jsme velikost pediklu v příčné ose na CT. Poté jsme provedli trhací zkoušky v dlouhé ose šroubů. Výsledky jsme statisticky zhodnotili Anova testem a zhodnotili jsme korelaci mezi pevností šroubu a velikostí pediklu. Výsledky: Mezi skupinami šroubů s průměrem 5 mm a 6 mm nebyl signifikantní statistický rozdíl Fmax (1490 N vs 1279 N), Favg (898 N vs 1073 N) a zejména Fmin (672 N vs 918 N). Podobný výsledek je taky v porovnání cementem augmentovaných a expandibilních šroubů (Fmax 1800 N vs 1760 N; Favg 1610 N vs 1704 N; Fmin 1447 N vs 1563 N). Statisticky významný rozdíl jsme našli šrouby 6 mm a expandibilními, respektive augmentovanými (Fmax 1279 N vs 1760 N resp. 1800; Favg 1073 N vs 1704 N, resp N; Fmin 918 N vs 1563 N resp. 1447N). Podobný výsledek jsme zjistili i při porovnání šroubů 5 mm proti expandibilním, resp. augmentovaným šroubům (Favg 898 N vs 1704 N, resp N). Závěr: V našem experimentu jsme zjistili signifikantně vyšší nutnou pull-out sílu k vytržení šroubů expandibilních či augmentovaných proti šroubů s bez augmentace či neexpandibilním. S obhledem na tyto výsledky je jistě vhodné zvážit použití těchto šroubů u starších pacientů s horší kvalitou kostní tkáně jako prevenci uvolnění instrumentace a nutnosti reoperace. 18

21 ÚLOHA VASKULARIZACE V ROZVOJI HYPERTROFIE LIGAMENTUM FLAVUM A JEJÍ VLIV NA JEHO FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI U PACIENTŮ S LUMBÁLNÍ SPINÁLNÍ STENÓZOU. Ježek J, Kujal P 1, Šepitka J 2, Blanková A 3, Jirásek T 4 Ortopedicko-traumatologická klinika FNKV a 3. LF UK, Praha; 1 Ústav patologie, 3. LF UK a FNKV, Praha; 2 Odbor Biomechaniky, Fakulta strojní, ČVUT v Praze; 3 Oddělení soudního lékařství, krajská nemocnice Liberec, a. s.; 4 Centrum PATOS, Krajská nemocnice Liberec, a. s. Úvod: Degenerativní stenóza bederní páteře (LSS) je závažné a relativně časté onemocnění, často vedoucí k invalidizaci. Operační řešení ve vyšším věku bývá velmi rizikové. LSS je způsobená degenerativními změnami intervertebrálního disku, osteofyty a dále změnami ligamentum flavum (LF). Zatím neexistuje prevence tohoto onemocnění a patofyziologie vzniku není ještě zcela objasněna. Studie zabývající se patologicky změněným LF popisují spolu s degenerativními změnami i neovaskularizaci, jiné však naopak hypovaskulární tkáň. Cíl: Ověření změny vaskularizace, výskyt chondroidní metaplazie a přítomnosti zánětlivé buněčné infiltrace v ligamentum flavum v souvislosti s LSS. Dále objektivizovat změnu mechanických vlastností degenerativním procesem změněného LF pomocí nanoindentace. Materiál a metodika: Do studie jsme zařadili 35 pacientů operovaných na naší klinice od do Ve skupině LSS bylo 20 pacientů, v kontrolní skupině bylo 15 pacientů. U těchto pacientů se při operaci odebíraly vzorky LF k histopatologickému a nanoindentačnímu vyšetření. Vaskularizace byla ve vzorcích vyšetřována jako mikrovaskulární denzita (Lv) a byla vyhodnocena morfometricky. Dále byla ve vzorcích hodnocena přítomnost chondroidní metaplazie a zánětu. Pro analýzu mechanických vlastností nativních vzorků LF byl použit systém pro nanomechanické testování Hysitron TI 950 TriboIndenter. Výsledky byly statisticky zpracovány. Výsledky: Bylo vyhodnoceno celkem 104 měření vzorků LF. Při porovnání věku pacientů s LSS a kontrolní skupiny jsme zjistili, že v kontrolní skupině je průměrný věk 45 let ±17, ve skupině LSS 73 let ± 6,4, rozdíl 27 let je signifikantní (p<0,001). Při prostém porovnání byl zjištěn rozdíl Lv mezi LSS a kontrolní skupinou 92 a je statisticky signifikantní (p=0,002). Průměrná hodnota Lv byla u skupiny LSS 74 (95 %CI = 38 11), u kontrolní skupiny 167 (95 %CI = ). Při vyhodnocení Lv jen u pacientů nad 50 let již ale nebyl rozdíl mezi LSS a kontrolní skupinou signifikantní. V multivariantní spline mixed effect modelu s adjustací na věk jsme zjistili, že věk (rozpětí věku let) signifikantně souvisí s Lv. S každým rokem věku se Lv sníží o -2,2, p<0,001. Od 50 let výše již závislost Lv na věku není. V tomto modelu rozdíly hodnoty Lv ve skupině kontrolní/lss nejsou statisticky signifikantní. Prokázali jsme, že Lv klesá s věkem do 50 let a dále se již nemění. Nenalezli jsme signifikantní závislost výskytu chondroidní metaplazie či zánětu na Lv. Prokázali jsme ale signifikantně vyšší výskyt chondroidní metaplazie a zánětu u pacientů s LSS. Hodnocení mechanických vlastností: Bylo provedeno 45 indentů na vzorcích LF dvou pacientů s LSS a 15 indentů na zdravém LF. Na snímcích z mikroskopu byla patrná výrazná nehomogenita testovaných vazů. Hodnoty redukovaného elastického modulu Er vzorků LF s LSS se pohybují v rozsahu 7-82 kpa, u zdravého kpa. Hodnoty kontaktního tlaku H u vzorků LF s LSS jsou 5-15 kpa, u zdravého kpa. V podstatě minimální hodnoty redukovaného elastického modulu Er kontaktního tlaku H naměřené u zdravého pacienta odpovídají maximálním hodnotám Er a H naměřených na vazech pacienta se spinální stenózou. Závěr: Ve studii jsme prokázali, že změna vaskulární denzity Lv je závislá na věku se stoupajícím věkem vaskulární denzita (vaskularizace) v LF klesá do 50 let věku, dále se již výrazně nemění, je spíše konstantní. Nenalezli jsme závislost mezi vaskulární denzitou, přítomností zánětu a metaplazie. Dále jsme prokázali výrazně zvýšený výskyt chondroidní metaplazie a známek zánětu u pacientů s LSS. Prokázali jsme, že vaz zdravého pacienta je signifikantně tužší a tvrdší nežli u pacienta se spinální stenózou. Podpora projektu: Studie je podpořena Grantovou agenturou Univerzity Karlovy, projekt Úloha vaskularizace v rozvoji hypertrofie ligamentum flavum a její vliv na jeho fyzikální vlastnosti u pacientů se spinální stenózou a Grantovou agenturou České republiky, projekt S. Sborník abstrakt sekce lékařů DLOUHODOBÉ VÝSLEDKY PO OPERACI CERVIKÁLNÍ SPONDYLOGENNÍ MYELOPATIE Z KOMBINOVANÉHO PŘÍSTUPU V JEDNÉ DOBĚ. Chaloupka R, Ryba L, Galko M Ortopedická klinika FN Brno a LF MU Brno Úvod: Většina pacientů s cervikální spondylogenní myelopatií je operována z předního přístupu, při útlaku předním i zadním a zachované nebo vyrovnané lordóze je indikována laminoplastika. Vzácně jsou indikovány kombinované výkony v jedné nebo dvou dobách, či jiné výkony. Metody: Autoři hodnotí 26 pacientů (7 žen), operovaných v letech pro cervikální spondylogenní myelopatii v jedné době kombinovaným výkonem. Hodnoceny byly rtg a MR snímky, neurologický nález a JOA skóre. Operace byla v průměru v 55,7 letech (43-70), délka sledování 7,6 roku (4-13). Po zadním výkonu laminoplastice 2-6 lamin následoval přední výkon s ošetřením 1-3 disků, dekompresí, fúzí štěpem a dlahou. Výsledky: Zlepšení bylo zaznamenáno u většiny pacientů, u některých jen při stejném JOA skóre, v několika případech zůstal nález stejný. Nebyla nutná reoperace krční páteře pro nestabilitu, ani pro zhoršení cervikální myelopatie. U 4 pacientů byla nutná 19

22 Sborník abstrakt sekce lékařů dekompresní operace symptomatické lumbální spinální stenózy 3x s instrumentací s odstupem v průměru 6 (1-11) roků po krční operaci. Těžká coxartroza-gonartroza byla zjištěna u 5, řešená totální endoprotézou u dvou, u dvou je plánována. Progrese degenerace nad či pod fúzí byla zjištěna u 3, známky sklerózy multiplex na MR mozku u jedné pacientky, u jedné těžká istmická spondylolisteza L5. U jednoho pacienta je těžká ischemická choroba dolních končetin, s amputací prstů pdk. Jeden nespolupracující casus socialis s abusem alkoholu, marihuany, fumator, má hepatopatii, ischemickou chorobu dolních končetin a srdce, dekubity, je po amputaci ve stehně vlevo. Závěr: Kombinované výkony v jedné době mají dobré výsledky a jsou indikovány u velmi těžkých stenóz s předozadním zúžením páteřního kanálu pod 8 mm. VÝSLEDKY OPERAČNÍ METODY ALIF STAND ALONE V LÉČBĚ DEGENERATIVNÍHO ONEMOCNĚNÍ L5/S1. Včelák J, Král A, Tóth L, Šuman R Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce, Praha Úvod: ALIF (přední bederní mezitělová fúze) umožňuje málo invazivním retroperitoneálním přístupem ošetření degenerativního onemocnění bederní páteře. Indikací je degenerativní onemocnění meziobratlové ploténky, instability, málostupňové spondylolistézy a stavy po předchozích dekompresních operacích páteře. Materiál a metoda: v letech 1/2010 až 12/2016 bylo na našem pracovišti operováno celkem 52 pacientů metodou ALIF v segmentu L5/S1. Vlastní studie zahrnuje 41 (17 ženy, 24 muži) pacientů operovaných touto metodou stand alone (DDD 20 pacientů, FBSS 8 pacientů, spondylolistéza 6 pacientů, kombinované etiologie 7 pacientů). Výsledky: v rámci klinického hodnocení bylo použito hodnocení ODI a VAS. Z předoperační ODI 49,45 došlo ke zlepšení 1 rok pooperačně na 21,4 a z předoperačního VAS 7,4 na 3,2 pooperačně. Z komplikací byl zaznamenána 1x krvácení z vena sacralis mediana, 1x peritoneální trhlina, 1x povrchový infekt. U celkem 4 pacientů byla ve druhé době doplněna zadní instrumentace a posterolaterální fúze a 1x jsme zaznamenali degeneraci přilehlého segmentu v hodnoceném intervalu. Závěr: Klinické a radiologické hodnocení našeho souboru pacientů operovaných metodou ALIF v segmentu L5/S1 u primárně selektovaných pacientů jsou srovnatelné s jinými recentními studiemi. Metoda ALIF umožňuje dobrou korekci lordózy a výšky mezibratlového prostoru. V našem souboru jsme nezaznamenali vážné perioperační komplikace. DEGENERACE SOUSEDNÍHO SEGMENTU PO FÚZI V LUMBOSAKRÁLNÍ PÁTEŘI. Ženčica P, Chaloupka R, Vyskočil R, Rychnovský J Ortopedická klinika FN Brno, Brno Úvod: Spinální fúze zastavuje progresi spinální patologie imobilizací bolestivého segmentu/ů a stabilizuje páteř po dekompresní operaci. Sekundárně však může dojít změnou mobility, sagitální rovnováhy páteře a zvýšeným mechanickým stresem k rozvoji patologie sousedních segmentů projevující se radiologickými změnami a klinickými symptomy (adjacent segment disease ASD), které mohou vyžadovat chirurgickou intervenci. Vznik radiologických degenerativních změn je udáván v rozmezí %, incidence revizních operací od 2 15 %. Metoda: Cílem studie bylo retrospektivní radiologické a klinické zhodnocení souboru 50 (10 %) pacientů (36 žen, 14 mužů) z celkového počtu 505 pacientů s olistézou operovaných v letech technikou PLIF, TLIF nebo ALIF s transpedikulární fixací a PLF se vznikem ASD po 1 3 (1/39, 2/8, 3/3) segmentové fúzi v LS páteři. Průměrný věk pacientů byl 53 (23 70) let, průměrná doba sledování 6,9 let. Nejčastěji fúzované segmenty byly L4-L5 24x, L5-S1 14x. RTG analýza zahrnovala typ vzniklých nebo progresi již přítomných degenerativních změn přilehlých segmentů a zhodnocení úhlových sagitálních parametrů. Výsledky: Degenerativní změny kraniálního sousedního segmentu (osteochondrosa, ventro/retrolisteza, nestabilita, stenosa) vznikly u 31 pacientů, v kaudálním segmentu u 12 a v segmentech nad i pod fúzí u 7 pacientů. Průměrná doba vzniku ASD byla 103 měsíců, průměrný follow-up po primární operaci 79 měsíců. 21 pacientů (4 %) bylo úspěšně ošetřeno přídavnou operací, 8x prodloužením PLF s instrumentací, a 13x prodloužením instrumentace s PL a intersomatickou fúzí. Indikací k operaci byly progredující statické nebo kořenové bolesti, zhoršení neurologického nálezu a rtg známky ASD. Závěr: Úroveň bezprostředně přilehlá k fúzi přejímá většinu nadměrné mobility. Následný rozvoj degenerativních změn a vznik nestability podporuje teorie o redistribuci pohybu se zvýšením stresové zátěže jako příčině vzniku ASD, která může negativně ovlivnit výsledek primární operace. Proto je nutné eliminovat potenciální rizikové faktory při plánování operací. PLDD PERKUTÁNNA LASEROVÁ DEKOMPRESIA DISKU. Kóňa Š, Rattaj M, Sedláčková T Ortopedické odd., Nemocnica A. Wintera, Piešťany, Slovenská republika Perkutánna laserová dekompresia disku je miniinvazívna metóda liečby herniácie diskov. Jedná sa o laserové zmenšenie objemu disku v oblasti nukleus pulposus pomocou laserového vlákna zavedeného do oblasti intervertebrálního disku pomocou spinálnej ihly a za pomoci miniskopu. Počas obdobia 6 mesiacov od decembra 2017 do mája 2018 sme na našom oddelení odoperovali touto metódou 61 pacientov (29 mužov a 32 žien) ktorí prešli indikačními kritériami. Pri tomto počte pacientov 20

23 bolo ošetrených 90 intervertebrálnych dikov, 16x hernie diskov cervikálnej chrbtice a 74x hernie diskov lumbosakrálnej chrbtice. Z toho sa nám podarilo kontaktovať 49 pacientov, ktorí boli najmenej 3 mesiace po zákroku. Úspešnosť PLDD bolo zhodnocené pomocou kritérií MacNab a NPRS, pri čom 38,7 % pacientov malo výborný pooperačný výsledok a 35 % dobrý výsledok v hodnotení MacNab. Až 75 % pacientov je pooperačne bez užívania analgetík Zhodnocením pooperačných výsledkov PLDD realizovaných na našom oddelení sme jednoznačne potvrdili úspešnosť miniinvazívnej liečby hernie intervertebrálních diskov v krátkodobom sledovaní, ako súčasť celého spektra dostupných metód liečby bolestí chrbtice. Úspešnosť liečby je limitovaná prísnym dodržiavaním indikačních kritérií a spoluprácou pacientov v pooperačnom období. VÝZNAM VYBRANÝCH METOD V DIAGNOSTICE A HODNOCENÍ ZÁNĚTLIVÉ ODPOVĚDI KLOUBNÍCH ONEMOC- NĚNÍ Walder P 3,4, Kušnierová P 1,2, Bystroňová I 1,2, Hlubek R 3 1 Oddělení klinické biochemie, Ústav laboratorní diagnostiky, FN Ostrava; 2 Katedra biomedicínských oborů, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita; 3 Oddělení ortopedické, FN Ostrava; 4 Katedra chirurgických oborů, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Úvod: Kloubní infekce probíhající pod nespecifickým obrazem jsou často obtížně diagnostikovatelné, především z důvodu absence specifických klinických příznaků a symptomů, relativního nedostatku přesných laboratorních testů, nízké virulenci v důsledku předchozí léčby a biofilmové schopnosti patogenů. Cílem studie bylo nalezení specifičtějších a citlivějších laboratorních markerů pro diagnostiku kloubních infekcí, posouzení vzájemné korelace jednotlivých biomarkerů a určení charakteru a intenzitu lokální zánětlivé odpovědi. Metodika: Do studie bylo zařazeno 64 vzorků synoviální tekutiny (ST) pacientů Ortopedického oddělení FNO. Koncentrace glukózy, laktátu a CRP byla stanovena na automatickém analyzátoru AU 5800, hematologické parametry, relativní a absolutní počet leukocytů, erytrocytů, mononukleáru a polymorfonukleáru na automatickém analyzátoru Sysmex XN-9000 v Body Fluid mode a koncentrace IL1β, IL6, NGAL, α-defensinu, lactoferrinu, matrixových metaloproteináz (MMP-1, MMP-3), polymorfonukleární elastázy (PMNE), lidského cartilage oligomeric matrix proteinu (COMP) metodou ELISA. Ke statistickému zpracování byl použit program MedCalc. Výsledky: Studovaný soubor tvořilo 26 žen a 38 mužů, průměrný věk byl 60 let, SD 12 let. Z toho 11 vzorků ST mělo zánětlivý, 33 nezánětlivý a 10 hemoragický charakter. 7 z 11 studovaných biomarkerů synoviální tekutiny (KEB, IL1β, IL6, α-defensiny, NGAL, PMNE, Lactoferin) statisticky významně korelovalo s rutinně používaným biomarkerem akutní zánětlivé reakce CRP (r = ; p<0,05). Nejlépe predikovaly zánětlivý charakter synoviální tekutiny IL1β, IL6, α-defensiny, NGAL, PMNE, Lactoferin. Závěr: Vybrané biomarkery vhodně diskriminují charakter synoviální tekutiny. K definitivnímu posouzení kvality studovaných biomarkerů bude nutné rozšířit studovaný soubor a posoudit jejich vzájemnou účinnost pomocí senzitivity, specificity a ROC analýzy. Práce byla podpořena MZ ČR RVO FNOs/2018 Klíčová slova: synoviální tekutiny, zánět, IL1β, IL6, NGAL, α-defensin, lactoferrinu, MMP, PMNE, COMP Sborník abstrakt sekce lékařů OPERAČNÍ LÉČBA SPONDYLODISCITID Z PŘEDNÍHO PŘÍSTUPU. Skála-Rosenbaum J, Douša P, Ježek J, Tolar V, Krbec M Ortopedicko-traumatologická klinika 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha Úvod: Problematika spondylodiscitid je stále aktuálnější, a to vzhledem k narůstajícímu počtu pacientů s různými rizikovými faktory. Principem léčby zůstává imobilizace a cílená antibiotická léčba. Operační léčba přináší ve srovnání s konzervativní rigidní fixaci instrumentací, sanaci ložiska v disku, odběr kvalitního materiálu na mikrobiologické vyšetření a tím i cílenou antibiotickou léčbu. Ve většině případů není třeba další externí podpora, dochází k rychlejší meziobratlové fúzi a ke zkrácení antibiotické léčby. Standardem jsou zejména u torakolumbální páteře zadní výkony, které ale jsou limitované ošetřením ložiska v předním páteřním sloupci. Přední výkony s sebou přináší riziko poranění struktur zavzatých do zánětlivě změněných tkání. Materiál a metody: Autoři odoperovali v letech celkem 68 spondylodiscitid krční a torakolumbální páteře. Ve všech případech byla provedena stabilizace a odběr vzorků na mikrobiologické vyšetření. Předním přístupem, a to jak samostatným, tak v kombinaci se zadním výkonem, bylo ošetřeno 13 pacientů (19 %). Většina předních přístupů (8) byla provedena u krčních spondylodiscitid, kde se jedná o metodu volbu. U pěti pacientů s postižením torakolumbální páteře byl proveden přední přístup, z toho 2x jako součást kombinovaného výkonu, 3x jako samostatný výkon. Minimální doba sledování byla 1 rok. Výsledky: u všech pacientů s předním výkonem došlo ke zhojení pevnou fúzí. Positivní výsledek mikrobiologického vyšetření byl u 12 ze 13 pacientů. Ani u jednoho pacienta nedošlo k iatrogennímu poranění zánětlivě změněných struktur. U pěti pacientů byla rozvinuta neurologická léze různého rozsahu, u čtyřech došlo pooperačně ke zlepšení o 1-2 stupně. Závěr: Přední přístup u spondylodiscitid torakolumbální páteře umožňuje přímou sanaci ložiska, odběr validních tkáňových vzorků spojený s cílenou antibiotickou léčbou a vysokou míru zhojení s minimem komplikací. Toto platí zejména u hrudní páteře, kde ošetření ložiska ze zadního přístupu je problematické. 21

24 Sborník abstrakt sekce lékařů INFEKČNÍ KOMPLIKACE CCEP. Macko M, Včelák J, Štěpánek K, Burian M Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce, Praha Úvod: v posledním období se komplikacemi v endoprotetike zabývá velké množství studií. Zvláštní pozornost se věnuje periprotetickým infektům, které představují výzvu jak z hlediska diagnostiky tak i léčby. Pouze zlomek z publikovaných prací, se zabývá komplikacemi po hemiartroplastice kyčelního kloubu. Cílem naší studie bylo vyhodnotit infekční komplikace a jejich rizikové faktory po implantaci CCEP na našem pracovišti. Metoda: u pacientů se zlomeninou proximálního konce stehenní kosti hospitalizovanýh na naší klinice za posledních 9 let jsme zhodnotili způsob ošetření. Detailně jsme analyzovali soubor pacientů ošetřených CCEP. Výsledky: z celkového počtu 776 pacientů se pooperační komplikace vyskytly u 4,8 %. Nejčastější z nich byl infekt 2,8 %. Dominoval časný pooperační infekt, nastupující do 1 měsíce po operaci. Mikrobiální agens je shodný jako u pacientů s TEP. V případě že je potřeba endoprotéza extrahovat, se tato nereimplantuje ale ponechává Girdlestone. Průměrný čas příjem - operace je 1,25 dne, průměrná délka operace 55 minut. Atestovaný ortopéd implantuje 63 % CCEP, neatestovaných 37 %. Závěr: Roční mortalita u pacientů po CCEP je 35,7 %, u pacientů s periprotetickým infektem 41 %. Třeba dbát na ovlivnitelné rizikové faktory a správný management pac. Výskyt komplikací na naší klinice je na spodní hranici publikovaných hodnot ze světových pracovišť. IKN TEP HLEZENNÍHO KLOUBU. Včelák J, Macko M, Burian M, Kubeš R Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce, Praha Úvod: TEP hlezenního kloubu představuje jednu z možností operačního řešení různých patologií tohoto kloubu. Vývoj operační techniky, designu a materiálu užívaných implantátů v posledních letech zlepšilo klinické výsledky a přežití TEP. Přesto je tato metoda zatížena vyšším množstvím komplikací v porovnání s TEP jiných anatomických lokalit. Mezi obávané patří hluboký periprotetický infekt. Materiál a metoda: v letech 3/2008 až 3/2018 bylo na našem pracovišti operováno celkem 108 TEP hlezenního kloubu o věkovém průměru 57 let. U celkem 5 pacientů byla zaznamenána porucha hojení s manifestací povrchového infektu, kdy celkem 3 pacienti byli operačně revidováni bez známek manifestace hlubokého infektu v dalším sledovaném období. U celkem 8 pacientů (7,4 %) byl ve sledovaném období manifestován hluboký periprotetický infekt. Výsledky: Kultivační agens bylo diagnostikováno u všech pacientů (5x Staphylococcus aureus, 2x Staphylococcus epidermidis, 1x Streptococcus species). Pouze u jednoho pacienta byla pro časný pooperační infekt zvolena metoda DAIR. V dalším sledovaném období nebyla zaznamenána recidiva infekce. U dalších 7 pacientů byl manifestován pozdní pooperační nebo hematogenní infekt. U celkem 6 pacientů bylo zvolena metoda dvoudobé tibiotalární artrodézy bez manifestace recidivy IKN v dalším sledovaném období. U posledního pacienta byla TEP extrahována s implantací neartikulovaného spaceru. Závěr: Na našem pracovišti je preferována metoda dvoudobé artrodézy hlezna v léčbě pozdní nebo hematogenní IKN TEP ATC. U pacientů s časným pooperačním infektem indikujeme DAIR s výměnou polyethylenové vložky. Výsledky studie jsou limitovány vzhledem k počtu primárních implantací malým počtem pacientů, které nelze statisticky hodnotit. LÉČBA OSTEOMYELITIDY HLEZNA MASQUELETOVOU TECHNIKOU V KOMBINACI S HŘEBEM A TRABECULAR METAL SPACEREM KAZUISTIKA. Šrot J, Valtr O Ortopedická klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové Chronická osteomyelitida hlezna s defekty měkkých tkání, vzniklá po předchozím operačním výkonu pro trimalleolární zlomeninu hlezna, byla primárně na spádovém pracovišti indikována k amputačnímu řešení. Vzhledem k věku pacientky a dobrému zdravotnímu stavu, jsme se rozhodli k pokusu o záchranu končetiny pomocí Masqeletovy techniky s použitím spaceru s gentamycinem a fixací zevním fixátorem. V dalším kroku jsme společně s plastickými chirurgy řešili defekty měkkých tkání a po jejich zhojení jsme přistoupili k definitivnímu řešení stabilizaci končetiny pomocí hřebu pro pantalární dézu v kombinaci s trabecular metal spacerem a allogenní spongioplastikou. Tato technika vedla k úspěšnému zhojení s možností plného zatížení operované končetiny. INFEKČNÍ KOMPLIKACE PO OSTEOSYNTÉZE HLEZNA. Král A, Včelák J, Šuman R Ortopedická klinika nemocnice na Bulovce, Praha V tomto sdělení prezentujeme naší taktiku a výsledky léčení infekčních komplikací po osteosyntéze hlezna a bérce za období Jde o závažnou a složitou problematiku. Dle různých autorů se infekční komplikace v oblasti hlezna a bérce 22

25 vyskytují v 4 8 procentech. Infekce se vyskytují v akutní i chronické formě. a ohrožují pacienta dlouhodobými následky včetně rizika ztráty končetiny. Strategie léčby akutní infekce se odvíjí od rozsahu lokálního i celkového nálezu a od stability osteosyntézy/ zhojení zlomeniny. U povrchových infektů s lokálními projevy podáváme širokospektrá antibiotika a lokální léčbu event. revizi. U hluboké infekce s uvolněním osteosyntézy indikujeme vždy operační revizi s extrakcí osteosyntetického materiálu, důsledným debridement, aplikací lokálních nosičů ATB a dle stavu zlomeniny její další stabilizace. Antibiotika podáváme obvykle 6 týdnů až 3 měsíce. Nejprve empirické podání širokospektrých ATB a dále cíleně dle kultivačního nálezu. Často řešeným problémem je měkkotkáňové krytí. Při nemožnosti primární sutury či rozsáhlých trofických defektech využíváme podtlakovou terapii pomocí VAC systému a následně měkkotkáňovou plastiku. Chronická posttraumatická osteomyelitida je dle řady autorů nevyléčitelné onemocnění. Vyskytuje se jako následek otevřených i zavřených poranění. Léčebný postup je individuální dle konkrétního nálezu. Zahrnuje výkony na kostech, měkkých tkání i hlezenním kloubu. Jako u akutních infektů podáváme dlouhodobě antibiotika. Při neřešitelném infektu indikujeme ablativní výkon. V dostupné literatuře je diskutováno o řadě otázek např. doba podávání ATB, extrakce vs. ponechání OS, faktory významné pro vznik infektu, prevence apod. RUPTURY A TENDINOPATIE ACHILLOVY ŠLACHY. Hart R Ortopedicko-traumatologické oddělení, Nemocnice Znojmo Achillova šlacha (AŠ) je vlivem vnitřních a zevních faktorů nejčastěji postiženou šlachou. Bolest v oblasti AŠ bývá nezřídka způsobena tendinopatií, která může být neúponová (2x častěji) nebo úponová. Zatímco neúponová tendinopatie reaguje dobře na konzervativní léčbu, zejména excentrický stretching ve specifickém režimu, úponová tendinopatie většího rozsahu bývá léčena operačně. Jelikož problémem bývá reinzerce zbytku AŠ po excizi patologické tkáně, využíváme vlastní techniku augmentace AŠ autoštěpem z m. quadriceps femoris. Akutní ruptury AŠ lze léčit konzervativně i operačně. Ke konzervativní léčbě je indikován nález tennis leg, příp. ruptura, u níž se ve 20 plantiflexi přiblíží konce šlachy k sobě. Vždy je však třeba počítat se zhojením šlachy v prolongaci, tedy s oslabením síly m. soleus. Doménou operační léčby je sutura miniinvazivní již 20 let úspěšně užíváme jednoduchou perkutánní suturu (PDS vláknem) bez jakéhokoliv instrumentária. Otevřené výkony jsou indikovány u abrupcí nebo avulzí AŠ a hlavně u inveterovaných ruptur, u nichž od r provádíme transfer šlachy m. flexor hallucis longus. Stěžejní strukturou při této technice je Henryho uzel, který byl předmětem výzkumu na našem pracovišti. Sborník abstrakt sekce lékařů OSTEOTOMIE PATNÍ KOSTI V LÉČBĚ ÚPONOVÝCH BOLESTÍ ACHILLOVY ŠLACHY. Hromádka R, Bek J Ortopedická klinika 1. LF UK a FN Motol, Praha Bolesti v oblasti úponu Achillovy šlachy jsou časté nejen u sportovně aktivních pacientů. Tyto obtíže vycházejí nezřídka z komplexu tkání, které se nacházejí v širším okolí jejího úponu. Příčinou chronických bolestí může být také nevhodný tvar horní části patní kosti, úponového místa šlachy na tuber calcanei anebo patní kosti jako celku. Nevhodný tvar spolu s nevhodnou zátěží vede k dráždění měkkých tkání v okolí, jako je retrokalaneální bursa anebo tkání samotné šlachy. Tyto bolesti mají charakter entézopatie a vedou k postupným změnám v úponě Achillovy šlachy. Vznik kostních výrůstků (entezofytů) v místě úponu je typickým projevům. Výkony založené pouze na odstranění novotvořené kostní tkáně v úponu nevedou často k odstranění bolestí pacienta, a proto při nevhodném tvaru patní kosti jsou indikovány osteotomie ke změně tvaru patní kosti. Jednou s možností je vertikální close wedge osteotomie dle Zadekové. Osteotomie se provádí otevřeným nebo miniinvazivním (perkutánním) přístupem z laterální strany patní kosti. V případě otevřeného přístupu se odklápí typický kožní lalok ve tvaru písmena L, kdy horizontální rameno je vedeno na přechodu tukového polštáře paty a stáčí se vertikálně na přední okraj úponu Achillovy šlachy. Miniinvazivní (perkutánní) přístup vytváří pouze malý kožní vstup k laterální straně paty v místě vrcholu budoucí osteotomie. Close wedge typ osteotomie následně vytíná z patní kosti klín velikosti 10 až 15 vertikálně ve frontální rovině s vrcholem v místě začátku plantární aponeurózy. Následná fixace šroubem, šrouby nebo kostními svorkami zajišťuje správné postavení fragmentů po redukci prostoru osteotomie. Operace tak mění postavení tuber calcanei v prostoru a změna směru vláken Achillovy šlachy v úponu pak vede ke změně obtíží pacienta. DLOUHODOBÉ VÝSLEDKY TROJÍ DÉZY SUBTALÁRNÍHO KLOUBU. Špeldová A Školitelé: prof. Pavel Dungl, doc. Ondřej Naňka Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce, Anatomický ústav 1. LF UK, Praha Úvod: Trojí déza subtalo je chirurgickou fůzí subtalárního, talonavikulárního a calcaneokuboidního kloubu. Řeší tak několik typů deformit nohou k získání či obnovení stability, zmírnění bolesti a dalších obtíží. Častými diagnózami jsou pes equinovarus, equinovalgus, pes cavovarus, dekompenzovaná plochá noha, poúrazová a zánětlivá postižení. Na naší klinice používáme operační techniku dle Ryersona a Ollierův operační přístup. 23

26 Sborník abstrakt sekce lékařů Cílem bylo zhodnocení objektivních a subjektivních obtíží předoperačně, stavu pooperačně, vyhodnocení RTG snímků a sběr komplikací. Metodika: Zpracování kompletní dokumentace u 163 pacientů v období , vyhodnocení RTG předoperačně, peroperačně a pooperačně, FADI skórování pomocí dotazníků. Výsledky: Většina pacientů pooperačně udává, že mají méně obtíží a někteří žádné. Komplikacemi jsou nekróza talu, talonavikulární pakloub či nedokonale zhojená talokalkaneární déza. Infekty a dehiscence rány jsou zastoupeny v malém počtu. Závěr: Tento výkon musí být správně indikován, většina pacientů z operace profituje. Nezhojené dézy v indikovaných případech doplňujeme kostními štěpy, nekrózu talu řešíme minimálně. LAPIDUS NÁŠ POHLED. Bek J, Hormádka R Ortopedická klinika 1. LF UK a FN Motol, Praha Diagnóza hallux valgus je jedna z nejčastějších, se kterými se ortoped setkává. a přitom dosud není stanoven jednoznačný postup, jak jednotlivé stupně deformity řešit. V našem sdělení prezentujeme historii operace dle Lapiduse, její vývoj až po náš současný pohled, ke kterému jsme dospěli na základě vlastních praktických zkušeností. HALLUX VALGUS OPERACE LAPIDUS NAŠE ZKUŠENOSTI. Kuběnová D, Bušková K ÚVN Praha, klinika ortopedie V krátkém sdělení přinášíme naše zkušenosti s operačním řešením valgózního postavení palce technikou dle Lapiduse, krátkodobé sledování přinesly velmi uspokojivé výsledky. Otevřený zůstává způsob fixace dézy I.metartzofalangeálního kloubu, což bývá předmětem častých diskuzí. ARTRODÉZA DLE LAPIDUSE V KOMBINACI S ARTRODÉZOU I. METATARZOFALANGEÁLNÍHO KLOUBU PO- ROVNÁNÍ DVOU METOD FIXACE, BIOMECHANICKÁ STUDIE NA KADAVERECH. Kunovský R 1, Kočiš J 2, Návrat T 3,Vosynek P 3, Pink T 1,2, Joukal M 4, Čižmář I 5 1 Oddělení klinické ortopedie, Úrazová nemocnice, Brno; 2 Klinika traumatologie LF MU, Brno; 3 Ústav mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky, Fakulta strojního inženýrství, Vysoké učení technické v Brně, Brno; 4 Anatomický ústav LF MU, Brno Úvod: Autoři ve svém článku hodnotí biomechanický pokus na kadaverech porovnávající 2 způsoby fixace artrodézy dle Lapiduse v kombinaci s artrodézou I. metatarzofalangeálního kloubu. Materiál a metody: Testovali jsme 12 vzorků kadaverů. K fixaci artrodézy I. metatarzofalangeálního kloubu jsme vždy použili Variable Angle LCP 1st MTP Fusion Plate 2.4/2.7 (Synthes, Switzerland). Porovnávali jsme 2 způsoby fixace artrodézy dle Lapiduse. Dva šrouby (BOLD Compression Screw, Integra, USA), varianta PS (plate-screw) versus X locking plate 2,4/2,7 (Synthes, Switzerland), varianta PP (plate-plate). Pro testování obou způsobů fixace byly zvoleny 3 varianty zátěže. Výsledky: Ve všech třech variantách zatěžování varianta PS vykazuje statisticky významně větší tuhost než varianta PP. U varianty PP došlo u všech vzorků k selhání při menší zátěži než u varianty PS. Na hladině významnosti 5 % (p = 0,004) jsme prokázali i snížení tuhosti vzorku v závislosti na stáří vzorku. Diskuse: Pro biomechanický pokus lze použít kadaver nebo umělou kost. Řada experimentálních studií porovnává různé typy fixace I. metatarzofalangeálního kloubu a tarzometatarzálního kloubu palce. Za nejstabilnější je považována fixace LCP dlahou v kombinaci s neutralizačním šroubem, který eliminuje plantární rozevření. Závěr: Ve všech třech variantách zatěžování varianta PS (plate screw) vykazuje statisticky větší tuhost než varianta PP (plate-plate). REOPERACE HALLUX VALGUS. Filip L, Musil D, Klouda J Ortopedie, Nemocnice České Budějovice Nejčastějším důvodem k reoperaci bývá revalgizace. Pokud primární operace byla provedena šetrným způsobem zachovávajícím kloub, nebývá s reoperací problém. Musíme především řešit zkrat prvního paprsku. Problematické je řešení nekroz a arthroz 1. MTP kloubu. V naší práci prezentujeme možnosti operačních výkonů při takto, pro 1. MTP kloub a nohu, závažném problému. Prezentujeme reoperace za poslednich 10 let se snahou identifikovat selhávající faktor, kterého bychom se následně mohli vyvarovat. 24

27 MILESTONES IN DEVELOPMENT OF TOTAL KNEE ARTHROPLASTY. Drobny T Schulthess Klinik, Zürich, Švýcarsko This lecture is dedicated to the development of total knee arthroplasty over the last 129 years. From the very early attempts of total knee replacement by Themistokles Gluck in 1890 until highly sophisticated modular and even personalized total knee arthroplasty of In hindsight, history of total knee arthroplasty seems to have rather been an evolution than a structured development. It is a story written by big, small and some forgotten names in orthopedic surgery, ingenious engineering and medicinal companies. This talk attempts to pay tribute to all of them. It is a story of two steps forward and one step back. a story of rise and fall. a story of success and failure. Inspite of all throwbacks, progress never ceased. It is a story from total knee replacement to knee resurfacing and appropriate operative technique. It is a story of human achievement in improving peoples quality of live. It took more than one century to develop total knee arthroplasty from a total disaster to currently one of the most successful orthopedic surgeries.however, this flashback is nothing but an interim report. We are not at the end of the development of total knee arthroplasty. This evolution will continue in the future, always accompanied by innovative approaches and unexpected mistakes. This is how it goes. Sborník abstrakt sekce lékařů THE VALUE OF CONSTRAINED CUPS TO PREVENT INSTABILITY AFTER PELVIC AND PROXIMAL FEMUR COM- PLEX TUMOR SURGERY. Lesenský J Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce, Praha Background: Instability is a common complication after complex hip surgery. Furthermore tumor resections often result in lack of active and/or passive hip stabilizers. Constrained implant is an appealing option to address this issue. However, failure of the locking mechanism, impingement, and early loosening have been reported, raising concern about long-term outcome. This is a retrospective analysis of prospectively collected data investigating the use of constrained cups in oncologic patients. Questions/Purposes: 1) Is a constrained cup design effective in preventing hip instability in tumor setting? 2) Does this design allow early recovery and rehabilitation to a fully ambulatory status? 3) What is the long-term incidence of complications and revision rate? Patients and Methods: From 2007 to 2016, 47 patients (19 male, 28 female, mean age 58years), with either bone sarcoma (21 patients) or metastatic cancer (26 patients) who underwent primary or revision reconstructive surgery with a constrained cup design were available for analysis at a median of 31months. Death, last office visit or removal of the implant constituted end of follow-up. Tumor was located in the pelvis in 25 cases. Eleven patients with metastatic cancer were alive at mean 20months, 25 patients died at mean 16months. Thirteen patients from the sarcoma group were alive at mean 53months and 8 died of disease at mean 18months. Results: 1) There were no dislocations in the metastatic group. We encountered two cases of instability (4 %) in terminally ill sarcoma patients. One case was managed by closed reduction, the other was left unreduced. 2) Of the 40 patietns who lived longer then 3 months, all but one were ambulatory. Eight patients needed an assistive device. 3) The rate of aseptic loosening was 20 % at median of 32months for the group of primary tumors and 11 % at 23 months for the metastatic group. One patient suffered a femoral peri-prosthetic fracture and one patient had a revision for local recurrence. Pelvic surgery and wide resections were found to be risk factors for both aseptic loosening and deep infection. Conclusions: Patients with metastatic cancer and shorter life expectancy benefit most from constrained cup design, as it allows expedited recovery without the need for hip precautions. Risks and benefits should be carefully weighed in sarcoma patients with potentially long life expectancy, due to the higher risk of aseptic failure. 15 % infection rate is to be expected in complicated pelvis surgeries and is not related to the cup design. 25

28 Sborník abstrakt sekce lékařů THE FRAGILITY OF FINDINGS OF RANDOMIZED CONTROLLED TRIALS IN SHOULDER AND ELBOW SURGERY. Ruzbarsky J Hospital for Special Surgery, New York, USA Background: Traditionally, statistical significance, as reported by the p-value, is the most commonly reported way to determine if a difference between clinical interventions exists. Unfortunately, p-values can be misinterpreted especially with regards to the robustness of a study s conclusions. An emerging metric, the fragility index (FI), helps to address this challenge by quantifying the number of events per outcome group that would need to be reversed to the alternative outcome group in order to raise the p-value above the 0.05 threshold. Methods: Using systematic search strategy, we identified RCTs pertaining to shoulder and elbow surgery published in the last decade ( ). Studies included for analysis involved two parallel arms, published in English, allocating patients to treatment and control arms in a 1:1 ratio, and reporting statistical significance (p < 0.05) for dichotomous variables. The FI was calculated using fragility calculator ( which relies upon the Fisher exact test. Results: Thirty RCTs are included. The median FI is 4 (range 1-17). The median fragility quotient is 0.04 (range ). 18/30 (60 %) had a FI of 2 or less. 16/30 (53 %) studies reported that participants were lost to follow-up with a mean reported loss to follow-up of 5.6 participants. In 14/16 (87.5 %) of these studies, the losses to follow-up exceeded their respective FIs. 16/30 (53 %) studies defined a primary outcome variable. 18/30 (60 %) studies performed a pre-study power analysis. 19/30 (63 %) reported their randomization technique, which was most commonly (10/19 [53 %]) computer generated. Conclusions: The median FI reported in the recent literature in the shoulder and elbow is 4. The FI is a useful metric to analyze the robustness of study conclusions that should complement other methods of critical data evaluation including the p-value or effect sizes. Level of Evidence: I IZOLOVANÁ PERFUZE KONČETIN CHIRURGICKÁ TECHNIKA A PEROPERAČNÍ MONITORING. Špaček M 1, Mitáš P 1, Hodková G 1, Vočka M 2, Lacina L 3, Trnka J 4,5, Krajsová I 3, Petruželka L 2, Matějovský Z 6, Lesenský J 6, Zogala D 4, Lindner J 1 1 II. chirurgická klinika kardiovaskulární chirurgie 1. LF UK a VFN v Praze; 2 Onkologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze; 3 Dermatovenerologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze; 4 Ústav nukleární medicíny, 1. LF UK a VFN v Praze; 5 Oddělení radiační ochrany, VFN v Praze; 6 Ortopedická klinika 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce, Praha Úvod: Izolovana perfuze končetin s použitím TNF-α a melfalanu (TM-ILP), v kombinaci s následnou kompletní resekci tumoru, je efektivní metoda léčby u nemocných s primárně chirurgicky neresekovatelným sarkomem měkkých tkání končetin, spojená se záchranou končetiny až v 70 % případů. Metoda ILP je indikována též u části nemocných s maligním melanomem (MM) končetin, s četnými in-tranzitními metastázami, kteří současně nemají metastázy vzdálené. Materiál a metody: Na II.chirurgické klinice kardiovaskulární chirurgie VFN jsme zahájili program ILP v roce 2009, následně od r s možností použití TNF-α. Z celkoveho počtu 67 ILP bylo 10 výkonů na horní končetině, 55 bylo provedeno pro nález na dolní končetině. V 14 případech jsme použili TNF-α spolu s Melfalanem (TM-ILP), v ostatních případech byla indikována ILP pouze v kombinaci hypertermie a Melfalan (v naprosté většině případů u pacientů s MM). Peroperační monitoring s pomocí prekordiálního snímání radioaktivity Tc značeného albuminu používáme standardně u TM-ILP. Výsledky: z hlediska peroperační bezpečnosti pacientů ve smyslu monitorace úniku perfuzátu do systémové cirkulace jsme doposud nemuseli přistoupit k předčasnému ukončení ILP. Standardní únik se obvykle pohybuje mezi 1 2 %. Mezi časné chirurgické komplikace po výkonu patří erytém a otok končetiny, někdy déle přetrvávající hyperpigmentace. Jedenkrát si léčba vyžádala fasciotomii předního bércového prostoru. U dvou pacientů došlo ke dřenovému útlumu, který se podařilo bez následků zvládnout. Závěr: Hypertermická ILP s použitím kombinace tasonerminu a melfalanu je významnou pomocí v léčbě lokálně neresekovatelných nebo obtížně resekovatelných sarkomů měkkých tkání končetin. Metoda umožňuje s vysokou četností dosáhnout lokální kontroly nádoru a u většiny nemocných zabránit mutilující resekci nebo amputaci končetiny. Výhodou metody v neoadjuvantním režimu je možnost prakticky současné systémové chemoterapie, bez nutnosti jejího časového odkladu. ILP je bezpečná metoda léčby také u nemocných s lokálně pokročilým maligním melanomem končetiny, u nichž dosahuje objektivních léčebných odpovědí a nízké lokální i systémové toxicity. Kombinace tasonerminu s melfalanem zajišťuje lepší léčebnou odpověď než použití samotného melfalanu i v této indikaci. Hypertermická ILP by měla být prováděna ve specializovaných centrech s funkčním mezioborovým týmem. KONCEPT C.F.P. 6LETÉ PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI. Kubeš R, Dungl P, Magerský Š, Burian M Ort. klinika IPV a 1. LF UK Praha, Nemocnice Na Bulovce, Praha Autoři ve své přednášce v úvodu nejprve představují historii, vývoj a technický popis a tedy i výhody konceptu dříku C.F.P. collum femoris preserving stem, kdy se jedná o ojedinělý typ dříku i jamky totální endoprotézy kyčelního kloubu. 26

29 Na naší klinice je tato endoprotéza implantována od 4/2013 a jen během prvního roku bylo implantováno 38 těchto endoprotéz. Samozřejmě, že implantace během prvního roku byly spojeny s učební křivkou, kdy došlo ve 3 případech ke vzniku peroperačních fissur proximálního femoru, ve 2 případech (bez použití plánovacího softwaru) bylo nutno změnit typ dříku za jiný a ve 4 případech byla pooperační diskrepance délek končetin do 2 cm. Celkově bylo implantováno již přes 200 těchto endoprotéz, s pomocí plánovacího softwaru jsme se již těchto komplikací vyvarovali, což je dokumentováno na několika kauzistikách. Závěrem jsou popsána některá úskalí operační techniky. CERAMIC-ON-CERAMIC THA IN DYSPLASTIC, YOUNG PATIENTS. Binazzi R Chairman, Dept of Orthopedics and Hip Surgery, Villa Erbosa Hospital, Bologna, Itálie Congenital Hip Dysplasia in Northern Italy is a fairly common condition. In these cases, Total Hip Replacement for degenerative arthritis can be technically difficult. In fact, the Hip anatomy can be severely altered and components placement (especially the cup) is always complicate. We have classified our cases in 3 groups according to HARTOFILAKIDIS. In Dysplastic Arthritis the Acetabulum is usually of quite small dimensions and shallow and requires some special care during the implantation of a very small prosthetic component (44-46 mm). For the Femur we need an implant that can correct the usually important anteversion of the femoral neck. Regarding the bearing surface, with a 44 or 46 mm cup the XPE liner is so thin that, in my opinion, is not ideal for young and active patients. Thus, in these cases we have always used a Biolox DELTA ceramic liner, allowing to use a 32 mm head. In the last 20 years, in dysplastic cases we have used the following protocol: 1) in HARTOFILAKIDIS Grade 1 we perform a single-stage THR in a routine manner; the cup has to be medialised reaming the posterior acetabular wall 2) in HARTOFILAKIDIS Grade 2 we perform a single-stage operation like in Grade 1, sometimes with intra-operative monitoring the Sciatic Nerve function; 3) in HARTOFILAKIDIS Grade 3 we use an original two-stage procedure with progressive lowering of femoral epiphysis followed by THR. The first stage consists in a fascio-mio-arthrolysis (Adductor s tenotomy, gluteal fasciotomy, Psoas Z-lengthening, capsulectomy, femoral head resection) and application of an External Fixator (3 pins in the Ileus and 3 in the Femur). Then we start a progressive lowering of the femoral epiphysis (about mm/day) until the femoral neck is in the right position to allow a THR (usually after 2 3 weeks). We have used this technique in 11 cases (6 females and 4 males, 1 bilateral). In all cases, we have always used a straight, cementless, conical stem (in order to be able to correct neck anteversion). Excellent and Good results were 72.5 %. No major complications were observed and in no case we had loosening of the prosthetic components. THA in young, dysplastic patients is more difficult and requires particular experience of the Surgeon in order to get good results. Ceramic-on-ceramic articulation is the best option for this type of patients. Sborník abstrakt sekce lékařů TEP U POSTDYSPLASTICKÉ KOXARTRÓZY NAŠE ZKUŠENOSTI. Cichý Z, Kašpárek R Ortopedické oddělení FN Ostrava Úvod: Totální náhrada kyčelního kloubu v terénu postdysplastické koxartrózy představuje specifický problém, který spočívá v anatomických změnách v oblasti acetabula, proximálního femuru a na svalovém a vazivovém aparátu. Správná rekonstrukce acetabula je základním předpokladem funkční totální náhrady. Autor dané téma zpracoval ve své disertační práci: Řešení dysplastického acetabula bikonickou závitořeznou jamkou. Metody: Na pracovišti autora používají RTG klasifikaci dle Hartofilakidise a peroperační klasifikaci dle AAOS. U těžších postižení využívají 3D CT s multiplanární rekonstrukcí. Autor se zmiňuje o volbě implantátu a podmínkách jeho výběru. Základní předpoklady jsou: 1. zajistit implantaci do původního acetabula 2. zajistit dostatečné krytí a mechanickou stabilitu implantátu 3. solidní kostní štěp spíše pro budoucí reoperaci. Předpoklady plní bikonická závitořezná jamka Zweymüller,kterou používají od roku Výsledky: Autor se zmiňuje o přednostech výše uvedené jamky. Postdysplastická koxartróza tvoří asi 20 % z celkového počtu TEP kyčlí. Od roku 1996 mají zkušenosti s téměř 300 implantacemi u této diagnózy. Velmi dobré zkušenosti s bikonickou jamkou s klasickou PE vložkou 28 popisuje autor od 3/96 do 5/09. Od května 2009 po zavedení nové PE vložky Rexpol docházelo u některých pacientů k předčasnému uvolňování Bicon jamky v období 5 10 let. Autor se zmiňuje o možné příčině. Závěr: Použití bikonické jamky v terénu postdysplastického acetabula představovala metodu první volby na pracovišti autora. Od roku 2009 se zavedením PE vložky Rexpol zpřísňují indikace k použití Bicon jamky. 27

30 Sborník abstrakt sekce lékařů CAN BIOLOX DELTA CERAMICS REDUCE THE RISK FOR PJI REVISION IN THA? OWN EXPERIENCE AND REG- ISTRY DATABASE ANALYSES. Dufek P Schön Klinik, Neustadt, Německo PJI (periprosthetic joint infection) places much greater burden on hospital and surgeon to any other revision surgery. PJI is complex, several potential causes. Can the bearing surface influence the incidence of PJI? Material and method: a prospective study of 2067 total hip arthroplasties with three articular surfaces (CoC, CoP, MoP) has beed done and the incidence of revisions in case of PJI observed and evaluated in the year in SK Neustadt.This multivariante analysis of the incidence of PJI was evaluated concernig also the type of articular surfaces. The comparison with the results of Registry Database Analysis of 9 national and regional Registers has been done. Results: The incidence of PJI was in our study in CoC 0,5 %,CoP 0,6 MoP 0,63 % hazard ratio reduced to 0.8 with ceramic components. Also the Registers show the results of reduced inicidence of PJI with ceramic components. Discussion: The studies suggest that ceramic are associated with a lower Risk of infection in THA. Possible reasons could be related to no inflammatory reaction from PE/XPE, ceramic surface with reduced bacterial adherence and no Co-ion release. Resume: The use of ceramic components in the primary and the revision THA is associated with a lower risk of infection. ENDOPROTÉZA HLEZNA U POÚRAZOVÝCH STAVŮ. Hart R, Komzák M Ortopedicko-traumatologické oddělení, Nemocnice Znojmo Úvod: Cílem této studie je ukázat, jak komplexní operace při totální endoprotéze hlezna (TAA) musí být v případě posttraumatických případů, aby byla obnovena anatomie a dosaženy dobré výsledky. Metody: 39 TAA bylo implantováno u těžkých posttraumatických stavů u 37 pacientů v letech 2000 až Byly použity náhrady AES (23 případů) a STAR (16 případů). Kromě degenerace kloubů se současně řešilo mnoho dalších patologických stavů, jako je omezený rozsah pohybu (ROM), osová úchylka distalní tibie a/nebo zadní nohy, subtalární artróza, ligamentózní nestabilita, talomaleolární impingement atd. Proto byla simultánně přidávána řada dalších výkonů: kalkaneální osteotomie, distální tibiální osteotomie, korekční talo-calcaneální arthrodézy, dorzální uvolnění, prolongace A. šlachy, rekonstrukce vazů, prolongační osteotomie fibuly, skluzná osteotomie mediálního maleolu apod. Výsledky: Průměrná doba sledování byla 8 let (rozmezí 13 až 2 roky). Komplikace: 1 časná hluboká infekce řešená arthrodesou; 2 pozdní osteonekrózy talu (5 a 7 let po operaci) se subsidence talárních komponent - řešeno distrakční artrodézou s masivním aloštepem; 1 aseptické uvolnění talární komponenty (10 let po operaci) řešené arthrodesou; 2 případy asymptomatických fokálních osteolýz řešené spongioplastikou; 2 případy prasklé polyethylenové vložky (2 a 4 roky po operaci) vyřešené výměnou vložky a prodloužením Achillovy šlachy; 1 zlomení distální tibiální dlahy po simultánní distální tibiální osteotomii řešené re-osteosyntézou; vznik dorzálních heterotopických osifikací omezujících ROM ve 2 případech řešeno resekcí osifikací a uvolněním. Ostatní pacienti jsou s TAA dosud spokojeni. Subjektivně hodnotí všichni stav kloubu při poslední kontrole jako lepší než před TAA. Závěr: Znalost anatomie a kinematiky hlezna jsou nezbytnými předpoklady pro úspěšnou TAA. Pokud je anatomie po úrazu změněna, musí se během implantace TAA obnovit. Tyto operace nejsou snadné a měly by být prováděny zkušenými operatéry. Procento komplikací TAA v posttraumatických případech je celosvětově významně vyšší než u jiných indikací (1/4 případů). ZKUŠNOSTI S ENDOPROTÉZOU HLEZENNÍHO KLOUBU NA I. ORTK LF MU A FN U SV. ANNY V BRNĚ. Rapi J, Janík P, Nachtnebl L, Tomáš T ORTK LF MU a FN u sv. Anny v Brně, Brno Úvod: Totální endoprotéza hlezenního kloubu je jednou z možností terapie pokročilé artrózy hlezenního kloubu. Metoda umožňuje pacientovi pohyb v horním hleznu, čímž je zachovaný fyziologický stereotyp chůze. Nedochází tak k nadměrnému přetížení ostatních kloubů nohy. Nevýhodou je nižší životnost náhrady v porovnání s aloplastikami ostatních nosných kloubů. Materiál a metodika: Na I. ORTK LF MU a FN u sv. Anny v Brně podstoupilo v letech 2007 až 2019 náhradu hlezenního kloubu 25 pacientů. 10 pacientům jsme implantovali náhradu Mobility Total Ankle System firmy DePuy, 2 pacienti byli odoperování systémem Rebalance Total Ankle Replacement firmy Biomet. V poslední době jsme 13 pacientům implantovali totální náhradu Hintegra firmy New Deal. Pacienti byli skórování za pomocí dotazníku American Orthopedic Foot And Ankle Society AOFAS. Z indikací jednoznačně převažovali pacienti s posttraumatickou artrózou. Následně byli zařazeni pacienti s primární artrózou a minoritu tvořili revmatičtí pacienti. Výsledky: Průměrná doba sledování v našem souboru činila 4,6 roku (0,5-12). Průměrné AOFAS skóre vzrostlo z předoperačních 38 bodů na pooperačních 84 bodů. Nejlepších výsledků dosáhli pacienti s revmatismem. V souboru jsme pozorovali komplikace u 6 pacientů. U 3 pacientů došlo k perioperační zlomenině některého z malleolů, z nichž 28

31 jsme 2 vyléčili osteosyntézou a jednoho pacienta jsme vzhledem k nepříznivému stavu kožního krytu léčili s úspěchem konzervativně. U 3 pacientů jsme zaznamenali sekundární hojení rány. Nezaznamenali jsme selhání implantátu ani hlubokou periprotetickou infekci. Diskuze: Endoprotéza hlezenního kloubu je díky svým úzkým indikačním kritériím vzhledem k aloplastikám ostatních nosných kloubů poměrně vzácněji indikovanou operací. Klíčem k úspěchu je právě dokonalé předoperační vyšetření a vytipování vhodného kandidáta na tuto metodu. Operaci by měl rovněž provádět užší a zkušený tým lékařů, což zajistí rutinní operativu s návazností na předchozí nedávné zkušenosti. Pracoviště by rovněž mělo být připraveno řešit případné komplikace. Závěr: Endoprotéza hlezenního kloubu při výběru vhodného kandidáta výrazně zvyšuje životní komfort pacientů. Nicméně je potřeba si uvědomit, že se nejedná o fyziologický kloub, který zajistí pacientovi všechny, tedy i sportovní možnosti. UNI NÁHRADA KOLENNÍHO KLOUBU. Jurča J Ortopedické oddělení, Nemocnice v Chomutově, Krajská zdravotní a.s., Chomutov Osteoartróza kolenního kloubu (gonartróza) je nezánětlivé degenerativní onemocnění, charakterizované nadměrným opotřebením kloubní chrupavky, subchondrální sklerózou nosné kosti a tvorbou osteofytů. Gonartróza je buď primární (idiopatická) či sekundární (při artritidách, systémových zánětlivých onemocněních, poúrazová, důsledek mimokloubních osových deformit, atd.) Totální endoprotéza kolenního kloubu je zlatým standardem řešení pokročilé až těžké symptomatické gonartrózy. Existuje celá řada typů implantátů umožňující náhradu zničených kloubních ploch v závislosti na rozsahu postižení co do destrukce kosti, osové deformity nebo vazivové instability. Nicméně vždy se jedná o náhradu celé kloubní plochy kolena na femuru a tibii, případně doplněné o náhradu pately. Takže se v případě artrózou pokročilého postižení vnitřní nebo vnější poloviny kolena odstraňuje kloubní plocha i z druhého kompartmentu, byť ten není nebo je jen minimálně postižen. Unikompartmentální náhrada kolenního kloubu (či také hemiartroplastika)umožňuje nahradit jen artrózou postiženou část kolena, nejčastěji vnitřní, se zachováním většiny nepoškozené kloubní plochy, vazů a dalších měkkých struktur kolena. Důležitá je správná indikace: artrotické postižení pouze jednoho kloubního kompartmentu vnitřního (častěji) nebo zevního, bez těžké artrózy femoro-patelárního skloubení a zachovalý vazivový aparát kolena včetně postranních a zkřížených vazů. Tím jsou samozřejmě dány i její limity. Váha, věk a dle posledních doporučení ani systémová onemocnění, jako revmatoidní artritida nejsou kontraindikací UNI náhrady. Vedle limitů indikace na jedné straně má hemiartropastika kolenního kloubu i řadu výhod: menší invazivita, výrazně nižší bolestivost, rechlejší a snadnější rehabilitace a celkově rekonvalescence pacienta. Funkční výsledek je minimálně srovnatelný, resp. výrazně lepší, než v případě totální endoprotézy, a umožňuje prakticky plný návrat do běžných aktivit včetně sportovních. Za poslední 2 roky jsem provedl implantaci 43 unkomparmentálních náhrad kolenního kloubu typu Oxford knee Phase 3, ve všech v případech u anteromediální gonartrózy za podmínek nepoškozeného vazivového aparátu včetně LCA, kde limitem indikace byla zachovaná alespoň 1/2 funkčního předního zkříženého vazu. Alternativní výkon, ve formě korekční osteotomie, při unikompartmentální artróze kolena s osovou úchylkou typu varus či valgus, který je za mne indikován pro mladší pacienty, neprovádím. Sborník abstrakt sekce lékařů VÝSLEDKY LÉČBY PERIPROTETICKÝCH ZLOMENIN ACETABULA. Šponer P, Kučera T Ortopedická klinika LF UK a FN Hradec Králové Úvod: Periprotetické fraktury acetabula patří k méně obvyklým komplikacím náhrady kyčelního kloubu. Cílem našeho sdělení je prezentace frekvence a výsledků léčby těchto zlomenin. Materiál a metodika: Retrospektivně jsme vyhodnotili soubor 1297 pacientů po primární a 156 pacientů po revizní náhradě kyčelního kloubu, které byly implantovány v letech Ze zdravotnické dokumentace včetně kompletních rtg.snímků jsme identifikovali pacienty s periprotetickou acetabulární frakturou. Výsledky: v našem souboru jsme zaznamenali 3 pacienty s periprotetickou frakturou acetabula. Jednalo se o 1 zlomeninu zjištěnou časně pooperačně po dvoudobé reimplantaci kloubní náhrady a 2 traumatické acetabulární fraktury. Autoři budou formou kazuistik prezentovat principy diagnostiky, používané klasifikační schéma a výsledky léčby pacientů s periprotetickou acetabulární frakturou. Závěr: Periprotetické fraktury acetabula jsou vzácnou, ale potenciálně velmi závažnou komplikací náhrady kyčelního kloubu. Léčba traumaticky vzniklých fraktur je náročná, předpokladem jejich úspěšné operační léčby je přesné zhodnocení charakteru a rozsahu postižení skeletu pánve. 29

32 Sborník abstrakt sekce lékařů REVIZE ACETABULÁRNÍ KOMPONENTY TEP KYČELNÍHO KLOUBŮ POMOCÍ TMT IMPLANTÁTŮ ZHODNOCENÍ SOUBORU S DOBOU SLEDOVÁNÍ 2 10 LET. Musil D, Stehlík J, Rosocha B, Pertlíček J, Held M Ortopedické oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. Implantáty z trabekular metal tantalu se v posledních letech těší stále větší oblibě u revizních operací acetabulární komponenty totální náhrady kyčelního kloubu s defekty acetabula. Na ortopedickém oddělení Nemocnice České Budějovice používáme tento typ implantátů od roku Za sledované období jsme TMT implantát použili u 87 revizních operací od defektu acetabula Paprosky IIA až po diskontinuitu pánve. Ve sledovaném souboru je 32 mužů a 55 žen. 44 operací bylo provedeno vpravo a 43 pak vlevo. 74 implantací bylo provedeno v jedné době u 13 pacientů jsme postupovali ve dvou dobách. Soubor byl hodnocen pomocí Harrisova skóre, školského známkování, procentuálního vyjádření spokojenosti a ochoty podstoupit stejný typ operace znovu. Dále byl hodnocen RTG obraz implantátu kostní integrace, případně migrace. Z uvedeného souboru bylo nutné pouze v 1 případě provést extrakci implantátu pro infekční komplikaci. 1 pacient zemřel z jiných příčin ve sledovaném období a u 1 pacienta se nepodařilo získat aktuální adresu. Ve všech případech došlo k plné integraci implantátů bez jejich migrace. Vysoká je i průměrná spokojenost pacientů s výsledkem, která přesahuje 95 % a tomu odpovídá i velmi dobrý výsledek HHS. TMT implantáty v posledních letech na našem pracovišti úspěšně nahrazují, dříve v této indikaci používané, B-Sch dlahy a výsledek našeho sledování nás opravňuje k jejich dalšímu používání a rozšíření. PERIPROTHETICKÉ ZLOMENINY TEP KYČLE ŘEŠENÉ NECEMENTOVANÝM MODULÁRNIM SYSTÉMEM MU- TARS IMPLANTCAST. Dufek P Schön Klinik, Neustadt, Německo Autor představuje kazuistiku řešení periprothetických zlomenin a revisí TEP kyčle modulárním systémem necementované prothesy MUTARS. Materiál a metoda: v roce bylo na Ortopedické klinice v Neustadtu implanatováno TEP kyčle, z tohoto počtu provedeno revisí. Z toho bylo ošetřeno výše uvedeným modulárním systémem celkem 130 pacientů se zlomeninou Vancouver B1-C. Augmentaci fragmentu bylo použito ve 115 případech. Byly hodnoceny röntgenové snímky po operaci a na konci rehabilitace, klinické výsledky hodnoceny klasifikací Staffelstein Score. Výsledky: Pooperačně 1 časná infekce, radiologicky žádná dislokace implantatu, Staffelstein Score při ukončení rehabilitace průměrně 3 měsíce po operaci (maximum 120). Závěr: Necementovaný modulární Systém MUTARS je optimálně vhodný při řešení periprothetických zlomenin v oblasti kyčle. Operace je závislá na typu zlomeniny a na kvalitě kosti proximálního femoru. Augmentace fragmentu cerklazí ev. S kostními stepy dovoluje časné zatížení končetiny s dobrými radiologickými a klinickými výsledky. POUŽITÍ REVIZNÍHO MODULÁRNÍHO SYSTÉMU PROXIMÁLNÍHO FEMORU MUTARS NA ORTOPEDII V KLATOVECH. Švagr M Ortopedické oddělení Klatovy a.s. Cílem sdělení je seznámení s filozofií a výsledky užití systému revizního systému MUTARS, při revizních operacích proximálního femoru v období od do , na ortopedickém oddělení v Klatovech. Pro užití tohoto typu revizního implantátu bylo indikováno 14 pacientů. 6x pozdní infekce, která byla řešena ve dvou krocích: a/ odstranění komponent s implantací artikulačního spaceru, b/ po normalizaci zánětlivých parametrů implantace systému MUTARS, který na povrchu mimo kloub a na površích bez přímého kontaktu s kostí byl potažen stříbrem. Ve všech ostatních případech implantován dřík s hydroxyapatitovým povrchem. 1x progresivní aseptické uvolnění dříku charakteru ektazie. 1x pro zalomení revizního femorálního dříku RMD Beznoska. 6x řešení periprotetické zlomeniny (Vancouver B2, B3 a C). U kostních defektů proximálního femoru řazeno dle Paproskyho klasifikace. V předoperačním plánování využíváme digitální plánování s typizací všech jednotlivých modularit implantátu. Prezentace obsahuje kazuistiky, které zahrnují odlišnosti uvedených indikací. Zároveň na těchto případech jsou ukázány všechny naše specifické komplikace. REVIZE REVIZÍ KOMPLIKOVANÉ REIMPLANTACE TEP KYČLE. Vašek P, Vaněček V ÚVN Praha Revizní operace kloubních náhrad patří k nejsložitějším výzvám, kterým v endoprotetice čelíme. Vzhledem k prodlužujícímu se věku populace a širším indikačním kritériím roste bohužel i podíl opakovaných revizních operací na jednom konkrétním klou- 30

33 bu. V případě opakovaných revizí čelíme rozsáhlým kostním defektům, zvýšenému riziku luxace i rostoucí pravděpodobnosti infekce. U těchto operací platí samozřejmě řada obecných principů, ale je zde i velká míra jedinečnosti konkrétního případu. Autoři v přednášce prezentují kazuistiky komplikovaných opakovaných operací TEP kyčle. Rozebírají příčiny uvolnění, diagnostické metody, předoperační plánování, operační řešení i konečné výsledky. ŘEŠENÍ KOMPLIKACÍ TEP KOLENNÍHO KLOUBU POMOCÍ SYSTÉMU MUTARS GENUX MK. Pink T, Žitník D Ortopedické oddělení, Úrazová nemocnice, Brno Úvod: Totální náhrada kolenního kloubu je v součástí ortopedických operací. S rostoucí prooperovaností a stárnutím populace, zároveň s nárůstem mladých odoperovaných pacientů, je stále aktuálnější téma řešení komplikací totálních náhrad kolenních kloubů ve smyslu revizních operací. Metody: Revizní systém MUTARS GenuX MK je modulární závěsná anatomická náhrada kolenního kloubu s rotací 20 st. Vhodná jak pro složité primární implantace, tak pro revizní operace. Vyrábí se v cementované i necementované variantě s možností TiN nástřiku. Výsledky: Od 2015 do 2018 odoperováno deset pacientů, 8x jako revizní operace po náhradě kolenního kloubu, 2x jako primární operace. Průměrný věk 72 roků. Komplikace: Infekce 1x, periprotetická zlomenina u stejného pacienta. DVT, peroneální léze, aseptické uvolnění nebylo pozorováno. Pooperační KSS průměrně 78. dobrý výsledek. Dokumentováno na dvou kazuistikách. Závěr: Jde o časné výsledky, které budou dále zpracovávány. Revizní systém MUTARS GenuX MK je sofistikovaný systém, umožňující řešení komplikací po TEP kolenního kloubu. Sborník abstrakt sekce lékařů ROTAČNÍ ZÁVĚSNÁ ENDOPROTÉZA TYPU ENDURO U REVIZNÍCH NÁHRAD KOLENA NAŠE ZKUŠENOSTI. Luňáček L, Frič V, Urban M Ortopedicko-traumatologická klinika 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha Vyhodnotili jsme výsledky 115 revizních totálních náhrad kolenního kloubu provedených na našem pracovišti v desetiletém období od roku 2009 do roku V tomto období jsme použili celkem u 69 pacientů závěsného typu náhrad, z toho u 40 pacientů byla použita náhrada typu EnduRo, výsledky těchto pacientů jsou předmětem přednášky. Přehledně shrnujeme indikace k reviznímu typu operace, dobu sledování po revizi, komplikace, RTG a funkční výsledek ke konci roku Soustředíme se na technické možnosti rotačních závěsných typů náhrady se specifikou námi nejčastěji použitého implantátu. Podle jednotlivých indikací k revizi popisujeme výhody a nevýhody tohoto typu náhrady, volbu operačního přístupu, postup u dvoudobých revizí se spacerem, zaměřujeme se na problematiku použití cementovaných a necementovaných dříků a jejich délku, použití augmentace, typu kostního cementu. Uvádíme upřesnění indikací pro tento typ náhrady na základě našich zkušeností, dále pak postup při selhání této revizní náhrady a naše řešení. DLOUHODOBÉ VÝSLEDKY DVOUDOBÝCH REPLANTACÍ TEP KOLENE S POUŽITÍM SPACERU. Rychnovský J, Burda J Chrást B ORTK FN Brno, Brno Přednáška dokumentuje dlouhodobé výsledky dvoudobých replantací TEP kolene s použitím spaceru po předchozí explantaci původní TEP. Cílem této práce je prezentovat naše dlouhodobé zkušenosti. Materiál a metody: Přednáška hodnotí 12 dvoudobých replantací TEP kolene; provedených od roku 2004 do roku 2017; tabelárně shrnuje časné i pozdní komplikace dvoudobých replantací; pooperační sledování probíhalo v pravidelných intervalech. Results: v souboru 10 pacientů s replantovanou TEP kolenního kloubu bylo nutné 1x časně pooperačné provést laváž kolene. 1 pacient trpí pooperační ztuhlostí kolene. U žádného pacienta nebyla provedena následná extrakce revizní TEP. Subjektivně udávají pacienti zlepšení rozsahu pohybu po revizní operaci. Průměrná doba replantace od implantace spaceru je 9 týdnů. Discussion: Statické a mobilní spacery a finální rozsah pohybu revizní TEP kolene; použitá antibiotika a zachycené etiologické agens; doba mezí explantací spaceru a implantací revizní TEP. Conclusion: Dvoudobá replantace TEP kolenního kloubu je uspokojivá operační metoda; díky modularitě moderních implantátů je možná operativa i ve značné nepřiznivém terénu. Key words: Knee joint, TKA; arthroplasty, revision, spacer 31

34 Sborník abstrakt sekce lékařů NEINFEKČNÍ KOMPLIKACE TEP HLEZNA Burian M, Dungl P, Kubeš R, Magersky Š Nemocnice na Bulovce, Praha Úvod: Mezi finální řešení symptomatické artrózy talokrurálního kloubu řadíme vedle artrodézy totální endoprotézu hlezna (TEP). Hlavní výhodou endoprotézy je zachovalý pohyb v hlezenním kloubu a tím tak menší zátěž na subtalární kloub. Přestože se design implantátu stále zdokonaluje, je TEP hlezna zatížen častými pooperačními komplikacemi. Materiál: Od března 2008 do března 2018 jsme implantovali celkem 108 endoprotéz. Z toho 1 implantát typu Star, 7 implantátů typu Agility, 60 implantátů typu Mobility a 41 impantátů typu Taric. Průměrný věk pacientů byl 57 let. U pacientů jsme sledovali peroperační a pooperační komplikace TEP a jejich vztah k předoperační indikaci a k učební křivce. Dále jsme sledovali počet reoperací, subjektivní a objektivní hodnocení. Výsledky: u 13 TEP jsme zaznamenali zlomeninu maleolu, u 10 TEP heterotopickou osifikaci, u 15 TEP došlo k mechanickému selhání, u 2 TEP k luxaci polyetylénové vložky. Z infekčních komplikací jsme zaznamenali dehiscenci rány u 5 TEP a hluboký infekt u 8 TEP. Komplikace byly častější u hraničních indikací a v první polovině odoperovaných implantací. Celkem jsme reoperovali 28 případů. Vyhodnotili jsme 48 % výborných, 25 % dobrých, 10 % uspokojivých a 17 % špatných výsledků. Závěr: Výsledky jsou v porovnání s TEP kolena či kyčle výrazně horší. Učební křivka a předoperační indikace jsou důležitými faktory přežití implantátu. Konverze TEP na artrodézu vykazuje lepší výsledky než při opačném postupu. VÝVOJ BOLESTI A SPOKOJENOSTI PO IMPLANTACI PRIMÁRNÍ TEP KOLENA Gallo J, Radvanský M, Lošťák J, Kudělka M, Kriegová E Ortopedická klinika FN Olomouc a LF UP v Olomouci; VŠB Technická Univerzita Ostrava; Ústav imunologie FN Olomouc a LF UP v Olomouci Úvod: V naší studii jsme vyhodnotili vývoj bolesti a spokojenosti u pacientů s 1885 TEP kolena odoperovaných na našem pracovišti v letech Bolest i spokojenost jsme monitorovali pomocí VAS bolesti a spokojenosti ve 3., 6. a 12. pooperačním měsíci. K analýze byly použity standardní statistické a vizualizační nástroje statistického systému R. Výsledky: Zjistili jsme, že se bolest pooperačně vyvíjela odlišně u mužů a žen, a to v závislosti na BMI, vzdělání a dalších parametrech. Ženy o něco lépe snášely pooperační bolesti ve 3. I 6. měsíci od operace. Větší rozdíly jsme zaznamenali u mladších pacientů, naopak u starších se rozdíly stíraly. Nabývání spokojenosti souviselo do značné míry s úlevou od bolesti, i když část pacientů bylo s výsledkem operace spokojených, přestože měli mírné bolesti. Závěr: Existuje poměrně značná variabilita v prožívání bolesti a spokojenosti u pacientů po TEP kolena. U většiny pacientů došlo k podstatnému zmenšení bolestí mezi 3. a 6. měsícem. Pokud přetrvává bolest po 6. měsíci od implantace TEP kolena, je třeba se na ni zaměřit, protože jde o zjevnou patologii. Studie byla podpořena z prostředků VES A. KOREKTIVNI OSTEOTOMIE KOLENA. ALTERNATIVA K UNIKONDYLÁRNÍ NÁHRADĚ? Martinek V Orthopädie Harthausen, Bad Aibling, Německo Corrective osteotomies around the knee. An alternative to unicondylar replacement? Osteotomies around the knee joint are used to correct malalignment in cases of unicompartmental osteoarthritis. The corrections of the axis, which generally take place at the site of the malalignment, are frequently performed, according to the most common pathology, in the area of the proximal tibial head. Different fixation systems are available either for the laterally closing closedwedge or the medially opening open-wedge technique. The high tibial osteotomy which can be performed together with other interventions such as anterior cruciate ligament reconstruction or meniscus replacement, represents also an useful tool for the exact correction of the tibial slope to change the antero-posterior translation forces. The value of the corrective osteotomy a procedure with a relative operative risk for complications is often discussed with regards to the improved quality of the unicompartmental knee joint prostheses. However, despite good results reported following unicompartmental joint replacement, the corrective osteotomy around the knee joint remains an important alternative especially for young and active patients with limited osteoarthritis to delay significantly the time point of the joint replacement. NYNĚJŠÍ DOPORUČENÍ V OPERAČNÍ LÉČBĚ SPOLEČNÉHO PORANĚNÍ MENISKŮ A PŘEDNÍHO ZKŘÍŽENÉHO VAZU KOLENA. Zeman P Klinika ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí LF UK a FN Plzeň Společné poranění jednoho nebo obou menisků a předního zkříženého vazu (LCA) je velmi časté a vyžaduje časnou diagnostiku a adekvátní terapii. V naprosté většině případů by měla být jak u dětských, tak i u dospělých pacientů indikována operační 32

35 terapie spočívající v artroskopickém ošetření menisku pokud možno záchovnou operací v jedné době s anatomickou rekonstrukcí LCA nebo ve dvou dobách. Přehlédnutá, ponechaná nebo neadekvátně ošetřená ruptura zejména zadních částí mediálního či laterálního menisku zvyšuje riziko selhání štěpu LCA, významně snižuje spokojenost pacienta a zhoršuje výsledek operace. Poranění zadní části laterální menisku je společně s rupturou LCA velmi časté, objevuje se přibližně u % pacientů s poraněním LCA. Jedná se buď o různé druhy ruptur těla menisku nebo poranění v oblasti jeho zadního rohu. Právě kompletní avulzní poranění zadního rohu laterálního menisku společně s LCA nejen že se funkčně chová jako stav po subtotální meniscektomii, ale i významně zvyšuje rotační laxitu kolena a riziko selhání štěpu LCA, často v kombinaci s poraněním kapsulárních anterolaterálních stabilizátorů. Artroskopická transtibiální refixace zadního rohu nebo sutura zadní části laterálního menisku je v současné době považována za ideální způsob operační terapie. Poranění mediálního menisku, které se taktéž vyskytuje až u ¼ akutních a téměř u ½ chronických pacientů s lézí LCA vyžaduje adekvátní diagnostiku a operační léčbu. V posledních letech je věnována velká pozornost zejm. diagnostice a způsobům terapie RAMP lézí mediálního menisku. RAMP léze vedou k posteromediální nestabilitě kolena a současně zvyšují ventrálně působící zátěž na štěp LCA a tím pádem i riziko selhání štěpu LCA. RAMP léze, které bývají často během artroskopie přehlédnuté vyžadují adekvátní způsob diagnostiky nejen pomocí MRI, ale zejména během artroskopie a vyžadují specifický způsob sutury nejčastěji posteromediálním přístupem, jak je doporučováno v recentní literatuře. Cílem prezentace bude seznámit posluchače se současnými způsoby diagnostiky a operační artroskopické terapie mediálního a laterálního menisku při současném poranění LCA kolena. Sborník abstrakt sekce lékařů NAŠE ZKUŠENOSTI S METODOU INTERNAL BRACE U LÉZÍ LCA. Kalina R, Holibka R, Fidler E Ortopedická klinika FN Olomouc a LF UP v Olomouci Cíl práce: Prezentujeme naše zkušenosti s technikou reparace LCA metodou Internal Brace. Uvádíme výsledky klinického hodnocení 20 pacientů operovaných touto metodou. Materiál a metoda: Hodnoceni byli pacienti operovaní s minimální dobou sledování 12 měsíců od operace. K hodnocení pacientů byla použita klinická skóre před operací, 6 a 12 měsíců po operaci Tegnerovo skóre aktivity, IKDC skóre a Lysholmovo skóre. Výsledky: Na ortopedické klinice FN Olomouc bylo od 11/2016 do 12/2018 odoperováno 46 pacientů metodou Internal Brace reparace LCA. Klinicky bylo hodnoceno 20 pacientů, kteří byli operováni od února 2017 do února Ve zmiňovaném souboru došlo 3x k selhání operace (15 %) a nutnosti plastiky vazu. V ostatních případech Tegnerovo skóre aktivity vykazovalo před operací průměrnou hodnotu 8 bodů (6-10), 6 měsíců po operaci byla hodnota tohoto skóre 7 (5-10) a 12 měsíců po operaci také 7(5-10). Lysholmovo skóre vykazovalo předoperačně 67(53-92), 6 měsíců po operaci byla hodnota tohoto skóre 90 (71-100) a 12 měsíců po operaci 91(75-100) bodů. IKDC skóre vykazovalo před operací 52(41-74), 6 měsíců po operaci byla hodnota tohoto skóre 87 (71-99) a 12 měsíců po operaci 89 (71-99) bodů Závěr: Výsledky našeho hodnocení ukazují 15 % selhání (3 pacienti) této metody, které bylo pravděpodobně dáno brzkým zatěžováním operovaného kolenního kloubu. Ve 2 případech se jednalo o distorsi v průběhu rehabilitace. Ve zbylém případě došlo k selhání bez úrazového mechanismu. Ostatní pacienti dle klinických skóre se navrátili na dobrou úroveň sportovní aktivity již v 6. měsíci po operaci. REKONSTRUKCE PŘEDNÍHO ZKŘÍŽENÉHO VAZU METODOU ALL-INSIDE. DVOULETÉ VÝSLEDKY. Hanák R, Heblt V Oddělení ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí, Litomyšl Úvod: Cílem práce je objektivně zhodnotit klinické výsledky rekonstrukce předního zkříženého vazu technikou All-Inside a posoudit subjektivní spokojenost pacientů, kteří tuto operaci podstoupili, a jejich návrat k předúrazovým sportovním aktivitám. Materiál a metodika: Po pečlivé selekci souboru bylo zatím prospektivně sledováno 188 pacientů z celkového počtu 245 odoperovaných. Doba sledování od operace byla 2 roky. Do studie bylo zařazeno 41 žen a 147 mužů. Ve všech případech se jednalo o plánované operace, kdy doba od úrazu byla vyšší než 6 týdnů. Pacienti byli rozděleni do skupin podle věku, podle typu sportu, při kterém došlo k poranění PZV, dále podle typu poranění na izolované ruptury PZV a kombinované s poraněním menisků. U všech pacientů jsme sledovali hodnoty na vizuální analogové škále bolesti v čase, rozsah pohybu kolenního kloubu 2 týdny, 6 týdnů, 3 měsíce, 6 měsíců, rok a 2 roky od operace. K vyhodnocení klinických výsledků byl použito Lysholmovo skóre a Tegner aktivity skóre, které jsme hodnotili před výkonem, 6 měsíců, rok a 2 roky po operačním výkonu. Dále jsme hodnotili ventrální laxitu kolena pomocí předního zásuvkového testu. Dalšími sledovanými parametry byly návrat k předúrazové sportovní zátěži rok po operaci a procento komplikací. Výsledky: Průměrná hodnota VAS postupně klesala z 5,6 první den po operaci na 0,1 po dvou letech. Téměř všichni pacienti byli schopni dosáhnout plného pohybu v kolenním kloubu po šesti týdnech až 2 měsících. 2 roky po operaci přetrvával deficit extenze v kolenním kloubu 5-10 u 5 % pacientů. Průměrná hodnota Lysholm skóre vzrostla postupně z 62,5 bodů předoperačně na 96,8 bodů 2 roky po operaci. Průměrná hodnota Tegner aktivity skóre vzrostla z předoperační hodnoty 3,6 na 8,4 po 2 letech. Návrat 33

36 Sborník abstrakt sekce lékařů k předúrazovým sportovním aktivitám byl rok od operace zaznamenán průměrně u 89,6 % pacientů (rozmezí % v jednotlivých druzích sportu). Přední zásuvkový test hodnocený po šesti týdnech od operace byl negativní u 76,6 %, + u 19,5 %, ++ u 3,9 % a +++ u žádného z pacientů. Mezi komplikacemi se vyskytly v 7 % recidivující synovitida, v 0,7 % infekt omezený na místo kožní inscize, v 0,7 % hluboká žilní trombóza operované končetiny, v 5 % již zmíněný přetrvávající deficit extenze 5-10 po 2 letech, v 1 případě došlo k selhání štěpu 6 měsíců po operaci při novém úrazu. Diskuze: Se zahraničními autory jsme se i my shodli na tom, že hlavní příčinou selhání štěpu při plastice PZV je jeho neanatomické umístění. V našem sledování jsme dosáhli podobných velmi dobrých klinických výsledků jako ostatní autoři. Závěr: Dvouleté sledování pacientů po All-Inside rekonstrukci PZV vykazuje velmi příznivé klinické výsledky. Tento způsob rekonstrukce PZV je výborně subjektivně hodnocen ze strany pacientů a umožňuje časný návrat k předúrazové sportovní zátěži u převážné většiny operovaných. STŘEDNĚDOBÉ VÝSLEDKY PO PLASTICE LCA. Oliva P, Podškubka A, Vaculík J, Cinegr P, Dolejš R Ortopedická klinika 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce Cílem sdělení je zhodnocení střednědobých až dlouhodobých výsledků po plastice LCA. Autoři si dali za cíl posoudit především návrat k původní sportovní aktivitě, funkčnost kolenního kloubu, event. reoperace a RTG nález po plastice LCA metodami BTB a ST/G u pacientů s izolovanou lézí LCA. NAŠE ZKUŠENOSTI S OPERACÍ DLE ELMSLIE TRILLATA. Vaculík J, Cinegr P, Dolejš R, Oliva P, Podškubka A Ortopedická klinika IPVZ a 1. LF UK, Nemocnice Na Bulovce, Praha Cíl: Recidivující nestabilita pately je podmíněna více okolnostmi. Do současnosti není ustálen jednotný léčebný postup k jejímu řešení. Zaměřili jsme se na výsledky operace podle Elmslie-Trillata u recidivující luxace pately. Materiál a metody: v retrospektivně sledované skupině pacientů byla operace dle Elmslie-Trillata doplněna lateralizací úponu m. vastus medialis a laterálním release. Pacienti byli operováni v letech 2007 až Do sledovaného souboru bylo zařazeno celkem 25 pacientů, 16 žen a 9 mužů průměrného věku 22,6 roku. Primárně byla sledována recidiva luxace pately po operaci. Dále byly vyhodnoceny funkční dotazníky IKDC a Lysholm/Tegner ke stavu pacientů před úrazem či prvním projevem nestability, ke stavu před operací a ke stavu pacientů ke konci roku Výsledky: Průměrně za 76 měsíců po operaci byla v souboru 25 pacientů doložena 1 reluxace pately. U pacientů došlo k průměrnému zlepšení funkčního skóre dle IKDC z 38 % na 79,3 % při srovnání stavu před operací a a stavu po operaci. Při vyhodnocení skóre dle Lysholma došlo k průměrnému zlepšení ze 61,56 % na 83,78 %. Při hodnocení funkčního stavu dle Tegnera před prvním projevem nestability bylo průměrné funkční skóre 6, 83, před operací 2,78 a v době vyhodnocení 5,67. Závěr: v retrospektivním sledování bylo prokázáno, že operace dle Elmslie- Trillata účinně eliminuje recidivu luxace pately v průměrném intervalu 76 měsíců po operaci a že není spojena s výrazným rizikem komplikací. Pacienti však po operaci dle Elmslie- -Trillata průměrně nedosahují úrovně aktivity před úrazem a dle výsledků funkčních skóre u pacientů přetrvávají mírné obtíže. ADVANCED CONTAINMENT PROCEDURES IN PERTHES DESEASE. Grill F Orthopaedic Hospital Speising, Vienna, Austria The term advanced containment procedure in Perthes desease is used for combined Salter / IVO and for triple pelvis osteotomy. The goal of this retrospective study was to evaluate wether TPO will provide better femoral head containment directly after surgery and which procedure is superior regarding acetabular head coverage parameters at final stage. 66 hips were included in the study, mean age at surgery was 7,7 years, follow up 3,5 years av. The collective consisted of 3 groups: SOVO 33, TPO 15, IVO controlgroup 18. Results: The acetabular coverage proofed to be best after TPO. TPO showed the lowest loss of correction in all three groups. There was no significant difference between the procedures in Stulberg classification. OPERAČNÍ LÉČBA PERTHESOVA ONEMOCNĚNÍ A JEJÍ STŘEDNĚDOBÉ VÝSLEDKY NA ORTOPEDICKÉ KLINICE NNB. Fraňo A, Chomiak J Ortopedická klinika, Nemocnice Na Bulovce, Praha Cíl: Cílem přednášky je přiblížit operační terapii Perthesova onemocnění na naší klinice na souboru pacientů, kteří byli operováni v letech od 2006 do Materiál a metody: Retrospektivně byli pacienti zařazeni podle vstupního předoperačního rentgenového snímku do jedné ze 34

37 čtyř skupin dle Catteralla. Přednáška obsahuje statistiku operačních výkonů prováděných na souboru pacientů. Střednědobé výsledky léčby jsou hodnoceny pomocí Stulbergovy klasifikace na RTG snímcích pořízených minimálně 4 roky po operaci. Klinické výsledky jsou hodnoceny pomocí NonArthritic Hip Score dotazníkovou metodou. Výsledky: Získaná data ukazují klinické a radiologické střednědobé výsledky operační léčby na našem pracovišti. ANTEROMEDIAL WEDGE REDUCTION OSTOETOMY AS THE NEW TREATMENT FOR THE SADDLE-SHAPED FE- MORAL HEADS. Dungl P, Burian M Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce, Praha Introduction: Saddle shaped deformity of the femoral head is associated with poor prognosis and leads very quickly to secondary changes. New method of treatment by intraarticular anteromedial wedge reduction osteotomy (AWRO) of femoral head may preserve the hip for future. The objective of this study is to confirm the hypotheses, that AWRO significantly improves functional and radiological parameters of the hip joint in mid-term period. Material and Methods: Patients who underwent AWRO from 2010 to 2013 were enrolled in this study. The indication criteria included Stulberg v hips with hinged abduction with pain. We evaluated Stulberg classification, capital diaphyseal index and Harris hip score. AWRO is performed from anterolateral approach. Central necrotic part is resected and medial segment is mobilized and fixed to intact lateral segment. Spica cast or bed-rest for six weeks were indicated. Weight bearing is enabled 3 months from surgery. Results: Twelve patients with average follow up of 55 months were evaluated. There were 8 boys and 4 girls with average age of 14 years at time of surgery. Harris hip score has improved from average 54,52 to average after surgery. Grade II in 1 hip, grade III in 7 hips, grade IV in 3 hips and grade v in 1 hip were assesed according to Stulberg classification postoperatively. Capital-diaphyseal index has dropped from average of 1,56 (1,19-1,92) to 1,28 (0,95-1,67). Avascular necrosis has developed in 2 cases. All measured parameters were statistically significant and therefore hypothesis was confirmed. Conclusion: All femoral head reduction osteotomies but our use different approach and performance of femoral osteotomy. AWRO gives similar outcomes to other studies in mid-term period and were not significantly different from our short-term results. Sborník abstrakt sekce lékařů M. PERTHES KRÁTKODOBÉ VÝSLEDKY REDUKČNÍ OSTEOTOMIE HLAVICE DLE LEUNIGA GANZE. Chládek P, Rejda O Ortopedie Vršovice, Praha Úvod: Perthesova choroba byla přes polovinu minulého století léčena především redukcí statické zátěže postižené dolní končetiny. Princip containment znamenal zlom v léčbě, ani ten však nevyřešil všechny problémy tohoto onemocnění. Vznikne-li sedlovitá hlavice, či je-li tato přítomna již od záchytu onemocnění, indikujeme redukční osteotomii hlavice, jsme v tom ale velmi rozvážní. Tento rekonstrukční zákrok představuje záchrannou operaci a často je nutné ho doplnit jak výkonem na femuru, tak především na pánvi. Materiál a metoda: v letech jsme redukční osteotomii hlavice provedli ve 20 případech u 20 pacientů. Průměrná doba sledování je 3 r. 0 m. (0 r. 4 m. - 7 r. 0 m.), ve 4 případech se pacienty nepodařilo dohledat. Výsledky: u 16 pacientů jsme funkční výsledky hodnotili dle skóre Merle d Aubigné a Postela. V 8 případech jsme výsledek hodnotili jako výborný, ve 4 případech jako dobrý, ve 4 případech jako uspokojivý; posledně jmenované unkční nálezy byly u pacientů, u nichž došlo v pooperačním období k progresi přestavbových změn. V jednom případě jsme pacienta konvertovali na TEP. Závěr: Vznik sedlovité hlavice představuje závažnou komplikaci M. Perthes, redukční osteotomie hlavice pak představuje pro nás metodu volby při řešení tohoto stavu. LENGTHENING OF THE ULNA BY CALLOTASIS IN CHILDREN WITH MULTIPLE HEREDITARY OSTEOCHONDRO- MATOSIS (MHO) COMPARISON OF METHODS WITH AND WITHOUT INTERNAL FIXATION. Chomiak J, Frydrychová M, Ošťádal M, Dungl P Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce, Praha Aim of the study: Aim of the study was to evaluate the results of ulnar lengthening in patients with MHO combined without and with internal fixation. Introduction: MHO of the ulna lead to the relative shortening of the ulna and ulnarward translocation of the wrist, radial bowing and possible dislocation of the radial head. Material and Methods: Our treatment strategy consists of early excision of the exostoses of both bones, and ulnar lengthening in the second step, when relative ulnar shortening exceeds 0.5 cm (6 22 mm). From 1999 to 2018, ulnar lengthening was done in 28 forearms in 21 patients (15 boys, 6 girls, age 7.1 to 16.6 years) using monolateral external fixation for callotasis after diaphyseal corticotomy. 15 forearms were lengthened without internal fixation (group I), and 13 forearms were lengthened with internal fixation of intramedullary elastic nail (Group II). Preoperatively, dislocation or subluxation of the radial head was obvious 35

38 Sborník abstrakt sekce lékařů in 2 patients. In 3 patients, lengthening was repeated in the ipsilateral ulna in group I. X-rays of the wrists and forearms were evaluated according to Burgess et al. (1993), namely ulnar variance and per cent of ulnar variance (shortening), radial articular angle, per cent of carpal slip and radial bow. Results: The gain of ulnar length exceeded mm (mean 24.6 mm) in group i and mm (mean 29,8 mm) in group II. Over-lengthening of the ulna were between 0 12 mm (mean 7 mm). Bone lengthening index varied between (mean 23) in group i and 9-19 (mean 15) in group II, respectively. Bone healing index varied between 44 and 120 (mean 77,7) in group i and between 33,7 67,4 (mean 52,4) in group II, respectively. Both parameters are statistical significant in advance for Group II (p 0.05). Concerning radiological parameters, only carpal slip significantly decreased (31.15 % vs %, p = 0.05) in both groups. Range of movement of the wrist and elbow, radial articular angle and radial bow were not changed and dislocation/subluxation of the radial head was not reduced after the lengthening. No major complications were seen. Obstacles and minor complications were present in 33 % in group i and in 22 % of cases group II, respectively. Conclusions: Lengthening and reduction of the ulna to the distal radioulnar joint: 1. Preserves function of the wrist due to reduction of carpal slip, 2. Prevents radial head dislocation, 3. Decreases displeasure with the cosmetic appearance. Over-lengthening of the ulna is recommended in growing children. Significant benefit is seen in lengthening of the ulna combined with internal fixation using one elastic nail (group II) concerning gain, bone lengthening index, bone healing index and rate of complication. Significance: Ulnar lengthening using external device in combination with elastic intramedullary nail are recommended. This treatment strategy is recommended early in children of school age. PRECICE INTRAMEDULLARY LENGTHENING NAIL: VIENNA EXPERIENCE OVER A PERIOD OF 5 YEARS IN 120 CASES. Ganger R Orthopedic Hospital Vienna Speising, Department of Pediatric Orthopedic Surgery, Austria Purpose: Motorized intramedullary lengthening nails have been developed as an alternative to External Fixators for lengthening of the lower extremities. Even correction of deformities can be performed simultaneously. We assessed the radiological results using the PRECICE intramedullary nail and evaluated the accuracy of deformity correction and the rate of complications. Methods: The retrospective study included 111 patients with 120 nails at the lower extremities, with and without simultaneous deformity correction. The etiology was posttraumatic, idiopathic, but also congenital (Congenital Femoral deficiency, Fibular Hemimelia) in some cases. Outcome parameters were length achieved, healing index, accuracy of deformity correction and complications. Results: The intended amount of lengthening was achieved in nearly all the cases. Mean achieved lengthening was 31,4 mm for the femur and 33 mm for the tibia. Simultaneous deformity correction for the retrograde femur and the antegrade tibia was performed in 34 cases. In most of the cases MAD was within +/- 8 mm. Problems, obstacles and complications happened in 27 patients. Fifteen patients out of 111 required a second surgical procedure to resolve it. Conclusion: Intramedullary nails can be used successfully for lengthening and deformity correction at the lower extremities. Because of excellent joint range of motion rehabilitation period is short, the cosmetic result looks promising. Simultaneous deformity correction is possible at the distal femur and the proximal tibia using the Reverse Planning Method according to Baumgart. For that rigid reamer and temporary external fixators are recommended especially for the femur in combination with blocking screws. The PRECICE nail, available in different lengths and diameters for antegrade and retrograde insertion, is an appropriate tool for controlling the lengthening process. PROLONGACE FEMURU A BÉRCE U DĚTÍ. Ošťádal M, Chomiak J, Dungl P Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice na Bulovce, Praha Prodlužování končetin patří historicky mezi ty nejobtížnější operační ortopedické výkony. Vývoj operačních technik prodělal zásadní vývoj přispěním G. A. Ilizareva, který položil teoretické základy tvorby autoregenerátu při postupné distrakci a propracoval ucelený systém cirkulární zevní fixace, který zaznamenal vedle alopastiky velkých kloubů největší obrat v moderní ortopedii a traumatologii. Náš soubor obsahuje celkem 89 pacientů, kteří podstoupili na naší klinice v letech postupnou prolongaci fenuru a bérce. Jednalo se o 53 chlapců a 36 dívek. U některých pacientů byly po dobu růstu prováděny prolongace opakovaně, celkem se jednalo o 125 prolongací (femuru 68, bérec 57). Celková doba sledování byla 2 až 13 let. Nejčastější diagnózou v našem souboru, která byla indikací k prolongaci, byla proximální femorální fokální deficience (PFFD) (35). Dále M. Olliér (13), kongenitální pakloub bérce (12), st. p. poranění distální růstové ploténky femuru (7), kongenitální kyfoskolióza bérce (7), achondroplázie (4). st. p. novorozenecké koxitidě (4), st. p. osteomyelitidě distálního femuru (3), hypochondroplázie (2) a avaskulární nekróza hlavice femuru u kyčelní dysplázie (2). U pacientů, kde byla indikována prolongace z důvodu rozdílné délky končetin; tedy u všech kromě achondroplázie a hypochondroplázie, činil průměrný zkrat femuru před operací 76 mm a bérce 49 mm. Průměrný věk v době operace (u pacientů s vícečetnými prolongacemi doba první operace) byl u femuru i bérce 11 let (3-18). V našem souboru jsme použily 2 typy zevních 36

39 fixátorů: jednorovinné a vícerovinné. Jasně převažoval jednorovinný aparát typ Orthofix (76), z vícerovinných Taylor spatial frame (TSF) (29) a Ilizarev (20). Vícerovinné fixátory byly použity zejména v těch případech, kde kromě vyrovnání zkratu končetiny, byla nutná i korekce úhlového deformity a to někdy i ve více rovinách. V posledních letech jsme náš postup modifikovaly tím, že jsme současně s implantací zevního fixatéru zaváděli preventivně jeden nebo dva nitrodřeňové elastické pruty (ESIN) přes prolongační osteotomii. Celkově u 62 % prolongací v našem souboru jsme zaznamenaly komplikace. Výrazně vyšší procento komplikací bylo však u skupiny pacientů bez fixace ESIN (72 %), než u pacientů s preventivní fixací ESIN (35 %). Průměrná délka výsledného prolongátu činila u femuru 58 mm a bérce 53 mm. U pacientů s preventivní fixací elastickými pruty byla průměrná délka prolongátu u femuru 68 mm a bérce 43 mm. U prolongací bez elastických prutů byla průměrná délka prolongátu u femuru 56 mm a bérce 55 mm. Průměrná celková doba se zevním fixatérem byla u prolongací s preventivní fixací ESIN 195 dní (femur) a 135 dní (bérec), u prolongací bez ESIN 165 dní (femur) a 188 dní (bérec). U prolongací, která byla ukončena dlahovou osteosyntézou činila průměrná délka doby se zevním fixatérem 148 dní (femur) a 154 dní (bérec). Prodlužování femuru a bérce patří mezi ortopedické výkony se zcela nejvyšším počtem komplikací. Preventivní zavedení nitrodřeňových elastických prutů významně snižuje toto procento, a to jak během, tak i po ukončení prolongace. Zakončení prolongace dlahovou osteosyntézou významně snižuje celkovou délku se zevním fixátorem, což je zvláště velice výhodné u pacientů s opakovanými prolongacemi (achondroplázie, PFFD), ovšem za cenu vyššího rizika vzniklých komplikací. Sborník abstrakt sekce lékařů CERVIKOKAPITÁLNÍ NÁHRADY RAMENNÍHO KLOUBU Z ONKOLOGICKÉ INDIKACE. Němec K, Matějovský Z, Lesenský J, Kofránek I Ortopedická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Nemocnice Na Bulovce, Praha Úvod: Prezentujeme naše zkušenosti s implantací cervikokapitálních náhrad po resekcích proximálního humeru z onkologické indikace. Cervikokapitální náhrady ramenního kloubu byly užívány v naší nemocnici u těchto pacientů od 70. let 20. století. Za tuto dobu byly implantovány u téměř 80 nemocných. V této prezentaci analyzujeme případy z posledních 24 let, tj. od roku 1994 do roku Shrnujeme v ní indikace, výhody a nevýhody (omezení) cervikokapitálních náhrad, jejich komplikace a případy revizních operací, závěrem uvádíme některé kazuistiky. Metody: Jedná se o retrospektivní studii z jednoho pracoviště. Výsledky: Náš soubor zahrnuje 25 pacientů, 15 mužů a 10 žen. Většina z nich (10 pacientů) byla operována pro skeletální metastázy do proximálního humeru, následovali pacienti s primárním kostním nádorem (7 pacientů), maligním měkkotkáňovým nádorem (2 pacienti) a agresivní kostní afekcí (3 pacienti). Hodnotili jsme četnost komplikací (onkologických a ortopedických) nejčastějšími byla generalizace nádorového onemocnění (22 % případů) a nestabilita (18 % případů). Provedli jsme 6 revizních operací u 5 pacientů (jedenkrát reimplantace za totální náhradu ramenního kloubu, 3 extrakce a 2 operace pro lokální recidivu). Rozsah pohybu byl omezený u všech pacientů s tumorozní cervikokapitální náhradou, přičemž u 3 z nich chyběl aktivní pohyb v rameni zcela (vlající končetina). Závěr: Implantace cervikokapitálních náhrad po tumorozních resekcích respektuje principy limb-saving surgery, většinou zajišťuje stabilní končetinu s dobrou funkcí ruky. Představuje zlatý standard tumorozních náhrad ramenního kloubu. V indikovaných případech navíc ponechává prostor pro reimplantaci za totální náhradu ramene. DELAYED TOTAL HUMERUS RECONSTRUCTION WITH AN INDIVIDUAL ENDOPROSTHESIS 10 YEARS AFTER A OSTEOSARCOMA RESECTION WITH A BIOLOGICAL RECONSTRUCTION AT THE AGE OF 8 YEARS. Makarenko S, Matějovský Z Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice na Bulovce, Praha We refer a case of a girl with an osteosarcoma of the left humerus at the age of 7 years and 9 month that was initially indicated for exarticulation in the left shoulder, but after a good response to preoperative chemotherapy according to COSS 96 protocol she had a wide resection of 80 % of the proximal humerus and a biological reconstruction using a fibular allograft augmented with cement at the age of 8 years. Two years later due to the failure of the allograft a vascularized fibula was implanted with an allograft humeral head. After this surgery a temporary paresis of the ulnar nerve was observed. Due to the big size of the humeral head allograft it perforated the skin and had to be removed. After healing of the infection, a smaller humeral head allograft was implanted at the age of 10. One year later the metal plate was removed and trevira tube was used for muscle augmentation around the humeral head allograft one year later. She had ABD and flexion up to 90 degrees and a stiff elbow due to which she overstressed her proximal humeral reconstruction. Five years after implantation the humeral head allograft subluxated caudally and gradually became destructed over the lower rim of the glenoid cup. Pain with motion progressed so at the age of 18 we had to implant a total humeral endoprosthesis using a standard reverse endoprosthesis for the shoulder augmented with trevira tube connected with an individual distal part formed by an elbow endoprosthesis implanted into the residual bone of the distal humerus. The vascularized fibula autograft with the attached muscles was left in place and the destructed humeral head allograft was removed. The paresis of the ulnar nerve returned but is slowly recovering. She has flection in the elbow and is 37

40 Sborník abstrakt sekce lékařů starting to recover her motion in the shoulder 4 month after surgery. This case shows the possibility of implanting an endoprosthesis after skeletal maturity after a failed biological reconstruction which is our preferred way of reconstructing large skeletal defects in childhood. In a young patient a conversion of an arthrodesis into an endoprosthesis can lead to a sufficient range of motion. ENDOPROSTHESES AFTER TUMOR RESECTION ON THE LOWER EXTREMITY 1971 TILL 2018 WHAT HAVE WE LEARNED. Matějovský Z, Kofránek I, Lesenský J, Kubeš R, Němec K, Včelák J Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice na Bulovce, Praha The presentation evaluates the experience of the Orthopedic clinic in Prague Bulovka with the use of endoprostheses (EP) after tumor resections on the lower extremities. It evaluates 240 primary tumor reconstructions around the hip and 134 around the knee. We show the historical evolution of tumor EP in our country. The material is divided into the two millenniums and compares the differences in the hip and knee. Indications, technical and surgical problems will be discussed together with the different complications, their prevention, treatment and outcome. As in the last century hip EP were implanted 3 times as frequently as in the knee area, today the rate is equal. This is on one side due to the improved design of the knee EP and on the other due to the oncological indication as the EP are indicated for metastases much more frequently in the hip than in the knee and some of these procedures can be performed for metastases also outside tumor centers especially in early diagnosed cases. The main indications for tumor EP is in the knee region osteosarcoma which forms approximately 50 % of the cases. In the hip, metastases form more than a half of them. Chondrosarcoma and Ewing sarcomas show a similar frequency in both regions. As the hip region is in the proximal femur technically relatively easy, our Czech Poldi/Beznoska EP has become since 1976 a golden standard and indications for other special implants are very rare. Problem is, of course, the acetabular reconstruction which was originally treated without reconstruction, later with special mega endoprostheses and then more simple solutions as the saddle EP or the more simple ice cream cone cup. Lately, an augmented cement spacer (Harrington) seems also a good solution. The knee region forms a technically more complicated problem considering the technical design. The rotation mechanism, stability, attachment of patellar ligament as well as the coverage of the implant or intramedullary rotation stability have not all been completely solved. a more complicated model is at a higher risk of infection and a too simple model will loosen with time. The distal femur when compared to the proximal tibia seems an easier part of the cake. We will show the evolution of different Czech as well as international models that we have been using. From all the complications the most severe one is the deep infection. With our strategy for a two stage reimplantation we can, at present, solve a majority of the cases without the need for ablative surgery. In the indications for the implant type one has to clearly differentiate by the age and expected time of use i.e. between primary tumors with good prognosis for permanent survival and metastases with an expected survival of or more years. One still has to consider multiple stage surgery in order to bypass the period with the highest risk of infection in patients with high dose chemotherapy, when only the simple necessary procedures should be done. Similar strategy can be applied for young children. Prevention of late infections is a topic that was still not sufficiently discussed. Even though some strategical trends can be observed endoprosthetic reconstruction in tumor patients remains an individual task and should be performed, especially for primary bone tumors, sarcomas or special localizations, only in specialized centers. MALIGNÍ KOSTNÍ NÁDORY VASKULÁRNÍ ETIOLOGIE. Mahdal M, Pazourek L, Tomáš T, Zambo I, Janíček P I. ortopedická klinika FN u sv. Anny v Brně a LF MU, Brno Úvod: Maligní vaskulární kostní nádory jsou velmi vzácná onemocnění (méně než 1 % kostních nádorů), charakterizované nepredikovatelným biologickým chováním a multifokálním výskytem. Do této skupiny nádorů patří epiteloidní hemangiendoteliom a angiosarkom. Epiteloidní hemangioendoteliom je nízce maligní sarkom, který se často vyskytuje vícečetně, a to na stejné končetině. Angiosarkom je vysoce maligní kostní nádor s velmi špatnou prognózou (50 % přežije 1 rok). Léčebnou metodou je resekce (u angiosarkomu radikální), kterou je možné kombinovat s radioterapií. Chemoterapie je jen málo účinná a používá se spíše v paliativních případech, možností volby je cílená léčba. Materiál a metody: v letech bylo na I. ortopedické klinice FN u sv. Anny léčeno 10 pacientů s maligním vaskulárním nádorem. Průměrný věk v době stanovení diagnózy byl 48 let (22 77). 9 nádorů bylo lokalizováno na dolní končetině. V pěti případech se vyskytly vzdálené metastázy. Doba sledování byla v průměru 6 let (1 17). V 6 případech se jednalo o angiosarkom, přičemž 4 pacienti nepřižili více než 1 rok. Čtyřikrát jsme provedli ablativní chirurgický výkon. U 4 pacientů byl diagnostikován epiteloidní hemangioendoteliom, a to jednou s multifokálním výskytem. Závěr: Maligní kostní nádory vaskulární etiologie jsou velmi vzácná onemocnění s nejasným biologickým chováním. Vysoce maligní nádory mají infaustní prognózu navzdory radikálnímu chirurgickému výkonu, který je možné kombinovat s radioterapií. 38

41 PODIVUHODNÝ PŘÍPAD LOKÁLNÍ RECIDIVY VZÁCNÉHO MALIGNÍHO KOSTNÍHO NÁDORU. Janíček P, Tomáš T, Zambo I I. ortopedická klinika LF MU, FN u sv. Anny v Brně a I. patologický ústav FN u sv. Anny v Brně a LF MU, Brno Autoři odoperovali dvouletou pacientku pro patologickou zlomeninu tibie s diagnózou adamantinomu. Provedli resekci a náhradu tibie homoštěpem. Po vhojení homoštěpu pacientka normálně zatěžovala. V rámci onkologického sledování se po pěti letech objevila lokální recidiva adamantinomu v homoštěpu, kterou bylo nutné řešit dalšími operačními výkony. EPITHELOID SARCOMA OF THE FORARM RESECTED AND RECONSTRUCTED WITH ARTIFICIAL TENDON GRAFTS. Matějovský Z, Matějovská J, Mališ J, Kodet R Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice na Bulovce, Praha, Klinika plastické chirurgie 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice Na Bulovce, Praha, Klinika dětské hematologie a onkologie 2. LF UK FN Motol Praha, Ústav patologie a molekulární medicíny 2. LF UK FN Motol, Praha We report about a 7,5 year old girl with a history of a 3 month resistance on the volar part of her right forearm that was treated after an ultrasound for 6 weeks as an inflammation of the flexor tendons before open biopsy on August 5th With the diagnosis of an epitheloid variation of PNET (as immunohistochemistry was positive for both FLI1 and CD99) she was transferred into the clinic for children hematology and oncology for consideration of chemotherapy. Complete staging showed a localized disease. As Ki 67 proliferation activity was positive only in 10 % of tumor cells a second opinion on the histology was done with the result of epitheloid sarcoma (deletion of 1 allele of SMARCB1 gen). After an interdisciplinary meeting we decided for a primary wide resection with a possibility for HILP or further systemic chemotherapy in case of inadequate margins or further tumor spread. After consulting the plastic surgeon we performed on September 9th 2015 a histologically wide resection including the removal of the tendons for the long flexor of the 2nd,3rd and 4th fingers. The temporary reconstruction was done with silicon tendons ProSpon and the patient was sent to the special clinic for hand surgery for physiotherapy. The functional result was so surprisingly good, that the planed secondary exchange of the artificial tendons for natural ones was not recommended. The difficulties of the clinicl, radiological and histological findings will be discussed together with the possibilities of treatment. METHOTREXATE ASSOCIATED LYMPHOPROLIFERATIVE DISORDER WITH MULTIPLE PULMONARY NODULES. Matějovský Z, Lesenský J, Němec K, Koutníková H, Hájíček J, Fanta J Ortopedická klinika 1. LF UK a IPVZ NNB Praha, Patologicko-anatomické oddělení Praha, Radiodiagnostická klinika NNB Praha, Chirurgická klinika Nemocnice Na Bulovce, Praha We refer a rare case of lung changes induced most probably by previous chemotherapy that mimicked multiple lung metastases in a 32 year old male with a localized dedifferentiated paroseal osteosarcoma of the right femur diaphysis. The biopsy was evaluated as a low grade paroseal osteosarcoma and the patient had a histologically wide resection with reconstruction using a Capanna method of vascularized fibula in combination with a massive allograft. The final histology proved dedifferentiation into a conventional high grade osteosarcoma and chemotherapy started 6 Weeks after the tumor resection altering CDDP + ADM with VCR + HD-MTX. Eleven weeks after the last 12th dose of HD-MTX (12g/m 2 per dose) multiple bilateral lung nodules the size of 5 10mm were described by the radiologist as multiple metastases. Due to this the sarcoma team recommended a resection of the suspicious metastases in one lung, control CT in 3 month and if no further metastases would be present in the resected lung, resection of the residual foci in the other lung. Surprisingly only reactive inflammatory tissue with no osteosarcoma metastases could be found. After reviewing the literature, we concluded these changes as methotrexate associated lymphoproliferative disorder described in literature after prolong treatment with low dose methotrexate in patients with rheumatic diseases which heals spontaneously after stopping methotrexate medication. We did not find such cases after a short-term medication with high dose methotrexate. The possible cumulative cytotoxic effect of cis-platinum and slightly atypical clinical picture when compared to the cases escribed in literature will be discussed. ZLOMENINY DISTÁLNÍHO FEMURU-DLAHA VS. HŘEB Majerníček M, Schwarz O, Jůzek R Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice na Bulovce, Praha Autoři se zabývají problematikou zlomenin dolního konce stehenní kosti-tzn. nízko- i vykoenergetickými úrazy, periprotetickými a patologickými zlomeninami. Jsou zdůrazněna diagnostická úskalí a indikační kritéria k použití různých léčebných metod a zhodnocení jejich úspěšnosti. Sborník abstrakt sekce lékařů 39

42 Sborník abstrakt sekce lékařů ZLOMENINY HORNÍHO KONCE TIBIE TYPU C NAŠE ZKUŠENOSTI. Pavelka T, Salášek M Klinika ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí FN Plzeň Úvod: Léčení zlomenin horního konce tibie je náročné a je často spojeno s komplikacemi, které se udávají v širokém rozmezí. Nejvyšší počet komplikací je ve skupině zlomenin typu C, které představují jen 12 % všech zlomenin proximální tibie. Cílem léčení je získat stabilní kongruentní kloub. To znamená maximální šetření měkkých tkání, rekonstrukci kloubní plochy, mechanické osy a fixaci umožňující časnou mobilizaci. Materiál: v letech jsme na našem pracovišti operačně léčili 107 pacientů, 70 mužů, 37 žen, v průměrném věku 37 let, minimální doba sledování byla 14 měsíců. V 35 % jsme nejprve naložili zevní fixátor a po úpravě měkkých tkání jsme provedli otevřenou repozici s vnitřní fixací. Ve zbývajících případech byla zlomenina primárně fixována ortézou a po ústupu otoku byla provedena vnitřní osteosyntéza. K fixaci jsme používali úhlově stabilní dlahy. Výsledky: u 28 pacientů (26 %) jsme dosáhli výborného výsledku, u 51 pacientů (48 %) velmi dobrého, ve 20 případech (19 %) uspokojivého výsledku a u zbývající 6 nemocných (6 %) špatného výsledku. Závěr: Komplikace vycházejí často z chyb v jakékoli fázi léčení: nedokonalá diagnostika, načasování operace, volba přístupu, nedokonalá repozice, nešetrná operační technika a nestabilní fixace. Na výsledku se podílí i typ zlomeniny a hlavně současné poranění měkkých tkání a vazivového aparátu kolena. Léčení zlomenin a komplikací je velmi obtížné. Nejčastější chybou je nedokonalá repozice, nejčastější komplikací porucha hojení měkkých tkání. Léčení vyžaduje individuální přístup, trpělivost a spolupráci pacienta. ZLOMENINY ČÉŠKY V DOSPĚLÉM VĚKU. Štěpánek Q, Majerníček M Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice na Bulovce, Praha Přednáška se zabývá zlomeninami čéšky v dospělém věku. Se stárnoucí populací se zvyšuje četnost těchto zlomenin, kterým doposud není věnována dostatečná pozornost. Autoři souhrně rozebírají typy poranění, diagnostiku a následné komplikace, dále prezentují soubor pacientů ošetřených se zlomeninou čéšky za rok 2018 na ortopedické klinice Nemocnice Na Bulovce. PORANĚNÍ PÁNEVNÍHO KRUHU V DĚTSKÉM VĚKU RETROSPEKTIVNÍ STUDIE. Salášek M 1,2, Pavelka T 1, Zeman J 1, Weisová D 1,2 1 Klinika ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí LF UK a FN Plzeň; 2 NTIS ZČU v Plzni Úvod: Poranění pánevního kruhu u dětí patří mezi vzácná poranění. Pro vznik nestabilních poranění je vzhledem k vyšší elasticitě rostoucího skeletu zapotřebí vyšší úrazové energie než v případě dospělých pacientů. Díky postupné osifikaci růstových chrupavek mají poranění rozdílný charakter nejen podle velikosti působícího násilí, ale i podle věku pacientů. Metodika: Retrospektivní longitudinální studie v letech 2007 až 2017, zařazeni byli všichni pediatričtí pacienti s poraněním pánevního kruhu kromě patologických zlomenin. Sledována byla základní epidemiologická data, typ poranění dle AO/OTA klasifikace, způsob léčby, komplikace, radiologické výsledky a funkční výsledky po zhojení. Pro vyhodnocení kategoriálních dat byl použit Fisherův exaktní test, kontinuální data byla vyhodnocena Mann-Whitney-Wilcoxonovým testem, popř. Studentovým t-testem. Jako významné byly rozdíly s p < 0,05. Výsledky: V daném období jsme ošetřili celkem 57 pacientů: 16 (4 chlapci a 12 dívek) bylo operačně léčeno (OS), v konzervativně léčeném souboru (konz.) bylo 27 chlapců a 14 dívek. Průměrný věk ±1 s (minimum maximum) byl u OS 15,3 3,4 (4,9 18,8) a 13,5 ± 2,1(3,8 18,9), p = 0,0622. Průměrné ISS bylo u OS 33,3 ± 17,6 (9,0 66,0) a u konz. 12,6 ± 12,4 (4,0 50,0), p<0,0001. Otevřená poranění byla u 2 pacientů v OS a 1 v konz. souboru (p=0,1873). Dle AO/OTA klasifikace byly u OS: typ a u 2, typ B u 3 a typ C u 11 pacientů, v konz. souboru typ a ve 25, typ B ve 14 a typ C ve 2 případech (p<0,0001). Průměrná doba hospitalizace byla u OS 4,2 ± 2,9, u konz. 1,2 ± 1,2 týdne (p=0,0001). Doba do osteosyntézy činila 7,0 (0,2-28,4) dní. Komplikovaný průběh (vč. komplikací vynětí implantátů) byl u 9 pacientů OS a u 5 pacientů konz. (p=0,0012), což je v souladu s významně vyšším ISS u OS pacientů. V radiologických výsledcích (rozdělených dle typu AO/OTA) nebyly kromě pozice ramének významné rozdíly. Průměrné Majeedovo skóre (± SEM) v souboru OS bylo 92,44 ± 3,59 bodů, u konz. 97,85 ± 2,1 bodů (p=0,0592). Při hodnocení kategoriálních data byly následující výsledky u OS: výborné 7x (77,8 %), dobré 2x (22,2 %); u konz.: výborné 19x (95,0 %), dobré jednou (5,0 %), p= 0,2200. Průměrná doba dispenzarizace byla u OS 7,0 ±2,6 let, u konz. 5,0 ± 2,3 (p=0,0131). Závěr: Při operační léčbě převažovalo poranění typu C, u konzervativně léčených pacientů poranění typu A, rozdíly v době hospitalizace a celkovém výskytu komplikací jsou dány vyšší závažností přidružených poranění v souboru OS. Pro výběr typu terapie je stejně jako u dospělých nutný individuální přístup. Klíčová slova: poranění pánevního kruhu, pediatrická traumata, osteosyntéza This work is supported by the European Regional Development Fund-Project Application of Modern Technologies in Medicine and Industry (No. CZ /0.0/0.0/17 048/ ) and by the project LO1506 of the Czech Ministry of Education, Youth and Sports under the program NPU I. 40

43 PREVENCE SELHÁNÍ ILIOSAKRÁLNÍCH ŠROUBŮ U NESTABILNÍCH PORANĚNÍ PÁNVE. Džupa V, Hlaváček D, Šídlo K Ortopedicko-traumatologická klinika 3. LF UK a FNKV, Praha Úvod: Podmínkou uspokojivého zhojení částečně (typ B) a kompletně (typ C) nestabilních zlomenin pánve je přiměřená repozice a stabilní fixace předního i obou zadních segmentů pánve. Miinvazivní metoda osteosyntézy je v současné době obecně preferována, ale vhodná zejména u některých pacientů (vyšší věk, polytrauma). Zajímalo nás, jaká je stabilita fixace zadního segmentu pánve iliosakrálními šrouby zavedenými standardní metodou (dva paralelní šrouby) a novou technikou (konvergentní šrouby se závity zaklesnutými do sebe). Metody: v letech 2009 až 2012 byla technikou dvou iliosakrálních šroubů provedena osteosyntéza jednoho nebo obou zadních segmentů pánve u 96 pacientů (39 žen, 57 mužů) ve věku let (průměr 44 let). Z RTG dokumentace byla retrospektivně měřena migrace těchto šroubů v průběhu a po zhojení zlomeniny (6 týdnů, 3 měsíce, 6 měsíců a rok po operaci). Exkluzivní kritéria byla: reosteosyntéza pro selhání předchozí fixace, řešení pakloubů pánve a nekompletní RTG dokumentace pacientů (exitus, repatriace). Získané výsledky byly zhodnoceny chí-kvadrát testem na 5 % hladině významnosti. Výsledky: Do studie bylo zahrnuto 41 pacientů (20 žen, 21 mužů) ve věku let (průměr 44 let), klasickou metodou bylo ošetřeno 18 z nich (8 žen, 10 mužů) ve věku let (průměr 43 let), novou technikou 23 pacientů (12 žen, 11 mužů) ve věku let (průměr 44 let). Migrace provázená klinickými obtížemi (o 5 mm a více) do 6 týdnů od operace byla nalezena u 8 pacientů z 22 ošetřených klasicky a třech pacientů z 23 po provedené fixaci novou technikou, tento rozdíl byl statisticky významný (p=0,0392). Závěr: Nová technika iliosakrálních šroubů zaklesnutých závity do sebe znamená menší riziko migrace, proto rozšiřuje možnosti miniinvazivního ošetření nestabilních zlomenin pánve i u rizikových skupin pacientů (například vyšší věk, polytrauma). Sborník abstrakt sekce lékařů ZLOMENINY PROXIMÁLNÍHO FEMURU RETROSPEKTIVNÍ CT ANALÝZA MALROTACE FEMURU PO OSTEO- SYNTÉZE INTRAMEDULÁRNÍM HŘEBEM. Maléř J, Skála-Rosenbaum J, Michna M, Weichet J, Buk M Ortopedicko-traumatologická klinika 3. LF UK a FN Královské Vinohrady; Radiodiagnostická klinika 3. LF UK a FN Královské Vinohrady Úvod: Nejběžnějším typem léčby trochanterických zlomenin, a to zejména nestabilních, je vnitřní fixace pomocí krátkého intramedulárního hřebu. Míra hojení je vysoká i u starších pacientů, ale funkční výsledky mohou být ovlivněny zhojením ve špatném postavení. Obvykle se setkáváme s varózním postavením proximálního fragmentu či s medializací diafýzy. Podceňovaným problémem je malrotace, zejména pokud je vyšší než 15. Mnohé studie se zabývají malrotací diafyzárních zlomenin stehenní kosti. Není však k dispozici dostatek informací o rotačních chybách u trochanterických zlomenin a jejich vlivu na výsledky léčby. Materiál a metody: Retrospektivně jsme hodnotili CT snímky 70 pacientů po operaci trochanterických zlomenin (AO-31A1-3). Průměrný věk pacientů byl 79 let a 61 % souboru tvořily ženy. Pooperační CT vyšetření bylo provedeno u všech pacientů léčených jedním typem implantátu (PFN Medin) v období III I Ze studie byli vyloučeni pacienti s anamnézou jakékoliv předchozí operace na obou femurech. Hodnota malrotace byla zjištěna jako rozdíl anteverze krčku femuru na CT skenech zachycujících oba kyčelní klouby a femorální kondyly. Výsledky: Hodnota zjištěné malrotace byla od -23,5 do +40,5. Střední stupeň malrotace u trochanterických zlomenin byl +4. Ve skupině 28 pacientů (40 %) jsme pozorovali malrotaci větší než 15. Závěr: Nesprávná repozice zlomeniny vede k pooperační malrotaci končetiny. To vede obvykle k narušení stereotypu chůze pacientů. Jak jsme zjistili v naší studii, významná malrotace končetiny se objevuje až u 40 % pacientů, přičemž rizikovější k vytvoření chyby byly zlomeniny intertrochanterické. KOXOFEMORÁLNÍ BY-PASS JAKO MOŽNOST ŘEŠENÍ TROCHANTERICKÝCH ZLOMENIN. Káňa J, Zogata J, Marek O Ortopedicko-traumatologické oddělení, Nemocnice Agel, Nový jičín Cílem této prezentace je poukázat na možné řešení trochanterických zlomenin femuru. Zlomeniny trochanterického masivu jsou příčinou hospitalizace u téměř 20 % pacientů přijatých pro zlomeninu. Léčba je v současné době takřka výhradně operační. Výsledky však nejsou uspokojivé a zlomeniny proximálního femuru jsou zatíženy mortalitou do 1 roku po úrazu až 30 %. V současné době je obvykle používán proximální femorální hřeb, který umožní korektní stabilizaci zlomeniny, ale u některých pacientů není předpoklad odlehčování a i vzhledem k charakteru zlomeniny je vyšší riziko selhání. Proto autoři představují svoji koncepci paliativního řešení přemostění těchto zlomenin pomocí revizního femorálního dříku a náhrady hlavice femuru, kdy u biologicky starších pacientů užíváme cervikokapitální náhradu a u biologicky mladších pacientů řešíme stav pomocí revizní totální endoprotézy. Toto řešení považují za rychlé, efektivní a cenově přijatelné. V daném souboru pak s lepším přežitím proti standardním operacím, proto jej považují minimálně za plnohodnotnou alternativu k osteosyntéze. 41

44 Sborník abstrakt sekce lékařů SROVNÁNÍ KONZERVATIVNÍ A OPERAČNÍ LÉČBY JONESOVY ZLOMENINY. Demel J, Szeliga J, Litner R. Klinika úrazové chirurgie FNO Ostrava Úvod: Léčba příčné zlomeniny proximální části V. metatarsu je buď konzervativní nebo operační. Při konzervativní terapii je doporučena aplikace plné nechodící sádrové či plastové fixace, případně ortézy typu walker spolu s vyloučením zátěže končetiny po dobu 6 8 týdnů. V operační léčbě je používána nitrodřeňová fixace šroubem nebo osteosyntéza tažnou kličkou. Metoda: Vytvořili jsme soubor pacientů o dvou randomizovaných skupinách podle metody léčby. Skupina o představuje pacienty operované s použitím dvouzavitového Herbertova šroubu, skupina k pacienty léčené konzervativně. Ve studii bylo celkem 27 pacientů. Ve skupině operovaných bylo 15, ve skupině konzervativně léčených 12. Výsledky: Ve skupině o se všichni pacienti zahojili do 12 týdnů. Ve skupině k došlo ke zhojení do 12 týdnů u 6 pacientů, 6 pacientů se zranění nezahojilo. 5 pacientů podstoupilo operační řešení zlomeniny po termínu 12 týdnů, kdy zlomenina přešla do chronického stádia, jeden pacient operaci odmítl. Závěr: Na základě dosažených výsledků a statistického hodnocení souboru pacientů je možné konstatovat, že u pacientů operovaných metodou nitrodřeňového samokompresního šroubu došlo statisticky významně častěji k plnému zhojení zlomeniny po 12 týdnech s nulovou potřebou dalšího operačního výkonu. U pacientů léčených metodou nitrodřeňového samokompresního šroubu bylo po 6 i 12 týdnech stanoveno významně lepší funkční skóre a po 6 týdnech i RTG nález. Na základě těchto tvrzení je možné doporučit tuto metodu jako metodu první volby. LÉČBA CHONDRÁLNÍHO DEFEKTU KOLENNÍHO KLOUBU: AMIC + MSCS Z KOSTNÍ DŘENĚ: ZAHÁJENÍ KLINIC- KÉ STUDIE. Neckař P, Novotný T, Havlas V 1. krajská zdravotní a.s., Masarykova nemocnice Ústí nad Labem o.z., FN Motol, Praha Úvod: Ošetření chondrálních defektů u pacientů starších 40 let pomocí abrazních technik či AMIC techniky má limitní výsledky. Na vině je zřejmě nižší biologický potenciál hojení defektu bez ohledu na použitou operační techniku. V tuto chvíli se z literárních zdrojů zdá, že by kombinace implantovaného nosiče s buňkami mohla dávat lepší výsledky než operační techniky bez implantovaných buněk. Mezi nejčastější zdroje mesenchymálních kmenových buněk (MSCs) z kostní dřeně patří aspirát z lopaty kosti pánevní. Cílem zahájené klinické studie je zjistit bezpečnost aplikovaného léčiva a efektivitu použité terapie. Materiál a metoda: Klinická aplikace léčiva vychází z analýzy a preklinického testování s vývojem nového fixačního postupu buněk na 3D nosič. Vytvořený implantát z aspirátu kostní dřeně, byl získán trepanobioptickou jehlou z lopaty kosti kyčelní. Získané mononukleární buňky resp. MSCs byly izolovány, kultivovány a imunofenotypizovány a posléze peroperačně fixovány na 3D nosič pomocí autogenní plazmy. Výsledky: Výsledky preklinických testů koncentrace MNCs byly signifikantně vyšší z oblasti lopaty kosti pánevní. Imunofenotypizace buněk prokazuje potenciál k diferenciaci do chondroblastů i zjiných zdrojů kostní dřeně. Výsledkem výzkumu je aplikace MSCs fixovaných na 3D nosič pomocí autologní krevní plazmy. Nyní je započata klinická studie s cílem zjištění bezpečnosti u prvních 6 pacientů. Výsledky výzkumu a peroperační technika bude prezentována. Závěr: T. č. jsou předpoklady, že kombinace implantovaného 3D nosiče s MSCs by mohla zlepšit výsledek léčby chondrálních defektů v kolenním kloubu zejména u indikovaných pacientů. DVOULETÉ VÝSLEDKY AMIC TECHNIKY V LÉČBĚ CHONDRÁLNÍCH DEFEKTŮ KOLENNÍHO KLOUBU. Otaševič T, Vališ P, Rouchal M, Novák J, Repko M, Šprláková-Puková A Ortopedická klinika FN Brno, Brno Úvod: Defekty kloubní chrupavky jsou jedním z možných faktorů vedoucí k rozvoji gonatrosy, proto je naší snahou tyto defekty včasně diagnostikovat a vhodným způsobem ošetřit. V současnosti je k dispozici několik způsobů ošetření poškozeného kloubního povrchu, zahrnující metody stimulující kostní dřeň, použití osteochondrálních štěpů, implantace autologních chondrocytů a nově bezbuněčné preparáty (scaffoldy). Inovativní metodou v léčbě ohraničených chondrálních lézí je tzv. AMIC (Autologous Matrix Induced Chondrogenesis) technika, kombinující mikrofraktury spodiny defektu s implantací bezbuněčného kolagenového nosiče (scaffoldu) za použití fibrinového lepidla. Metody: v letech bylo na Ortopedické klinice FN Brno metodou AMIC odoperováno celkem 15 pacientů s chondrálním defektem na mediálním nebo laterálním kondylu femuru. Po diagnostické artroskopii, při které byl potvrzen chondrální defekt, se z miniatrotomie provedlo vlastní ošetření léze pomocí mikrofraktur spodiny a následné vlepení implantátu CaReS-1. Klinické hodnocení se provádělo pomocí KOOS dotazníku, Lyshomova dotazníku a Tegner skóre předoperačně a v odstupu 6, 12 a 24 měsíců po operaci. Nálezy na kontrolních MRI vyšetření ve stejných časových intervalech se hodnotily pomocí MOCART skóre. Výsledky: Průměrný věk pacientů (13 mužů, 2 ženy) v době implantace byl 33,4 roku. Průměrná velikost defektu činila 3,66cm2. V 11 případech byl chondrální defekt lokalizován na mediálním kondylu femuru, u 1 pacienta na laterálním kondylu femuru, ve 3 přípa- 42

45 dech se jednalo o osteochondrální defekt mediálního kondylu femuru. U 5 pacientů byla současně provedena rekonstrukce LCA. Porovnáním KOOS, Lysholm a Tegner skóre předoperačně a ve 24 měsíčním intervalu ukazuje na zlepšení funkce kolenního kloubu. Závěr: Na základě výsledků klinického hodnocení i MRI nálezů se AMIC technika jeví jako dobrá možnost ošetření lokalizovaných hlubokých chondrálních defektů kolenního kloubu. VÝSLEDKY TERAPIE CHONDRÁLNÍCH DEFEKTŮ PF SKLOUBENÍ IMPLANTACÍ SOLIDNÍHO CHONDROGRAFTU. Heger J, Vališ P, Rouchal M, Otaševič T, Galko M Ortopedická klinika LF MU Brno a FN Brno Úvod: Přednáška přináší výsledky léčby chondrálních defektů PF skloubení implantací solidního chondrograftu u pacientů operovaných v letech Minimální doba sledování pacientů činila 5 let. Metody: Srovnání dosažených hodnot Lysholmova skóre v jednotlivých skupinách v předoperačním období a následně v odstupu 1, 2 a 5 let od operace. Výsledky: Variabilní výsledky v souvislosti se vstupním stavem jednotlivých skupiny. U mladších pacientů vstupně bez rozvinutých artrotických změn bylo možno dosáhnout dobrých výsledků a v průměru v pětileté kontrole od operace dosahovali Lysholmova skóre kolem 80 bodů ze vstupního průměru 38 bodů. Starší pacienti, kteří již vstupně vykazovali artrotické postižení, v pětiletém sledování spadali v průměru v rámci Lysholmova skóre do kategorie neuspokojivých výsledků. Závěr: Klíčové se jeví přihlédnutí na věk pacienta, stupeň artrotického postižení a vstupní nález při MRI či artropickém vyšetření. Implantace solidního chondrograftu se u pacientů s vhodnou pečlivou indikací jeví jako úspěšná metoda léčby chondrálního defektu PF skloubení. NAŠE ZKUŠENOSTI A PRVNÍ VÝSLEDKY ASK SUPRAKAPSULÁRNÍ REKONSTRUKCE RAMENNÍHO KLOUBU. Kalina R, Neoral P, Holibka R Ortopedická klinika FN Olomouc a LF UP v Olomouci Cíl práce: Nerekonstruovatelná ruptura rotátorové manžety ramenního kloubu je stále otevřeným tématem. Navrženo bylo několik technik operačního řešení. Žádnou z nich však není možné zatím označit jako metodu volby. Tato prezentace uvádí první klinické výsledky suprakapsulární rekonstrukce (SCR) ramenního kloubu s užitím xenograftu DX reinforcement matrix. Materiál a metoda: Hodnoceni byli pacienti s minimální dobou sledování 6 měsíců od operace. Doba sledování těchto pacientů byla průměrně 1 rok (6-18 měsíců). Byl hodnocen aktivní a pasivní rozsah hybnosti přední flexe, abdukce, zevní rotace a zevní rotace v 90 st. abdukci končetiny. K hodnocení pacientů byla použita klinická skóre před a po operaci skóre bolesti (VAS), UCLA Shoulder rating scale (The University of California at Los Angeles) a ASES Shoulder Score (The American Shoulder and Elbow Surgeons). Výsledky: Od října 2016 do října 2018 bylo provedeno 20 SCR. Průměrný věk pacientů byl 61 let. Klinicky bylo zhodnoceno 9 pacientů s průměrnou dobou sledování 1 rok. UCLA ramenní skóre vykazovalo před operací průměrnou hodnotu 10 bodů. Po operaci se tyto hodnoty zvýšily na průměrných 29 bodů. ASES skóre vykazovalo předoperačně 23,8 bodů. Pooperačně byl průměr 73,2 bodů. Subjektivní skóre bolesti VAS se před operací pohybovalo na úrovni 7 bodů. Po operaci bylo průměrné skóre VAS na úrovni 2 bodů. Průměrná aktivní flexe v ramenním kloubu byla před operací 74 stupňů, po operaci 161 stupňů. Průměrná aktivní abdukce byla před operací 74 stupňů, po operaci 161 stupňů. Průměrná aktivní zevní rotace v ramenním kloubu byla před operací 20 stupňů, po operaci 56 stupňů. Průměrná aktivní zevní rotace v 90 stupňové abdukci byla před operací 21 stupňů, po operaci 82 stupňů. Změny ve sledovaných průměrných parametrech našeho souboru UCLA, ASES, VAS, AROM a PROM lze považovat za signifikantní se současně významnou úrovní věcné významnosti. Závěr: Artroskopická rekonstrukce horního kloubního pouzdra ramenního kloubu se momentálně jeví jako metoda volby u nerekonstruovatelné ruptury m. supraspinatus a m. infraspinatus. Náš soubor pacientů ukazuje, že časné klinické výsledky SCR s užitím xenograftu jsou velmi slibné. Došlo k významné úlevě bolesti a výraznému zlepšení hybnosti operovaného ramenního kloubu. Nezaznamenali jsme zatím komplikaci specificky sdruženou s použitím xenograftu. K potvrzení úspěšnosti operační metody bude potřeba delší doby sledování a zhodnocení většího počtu pacientů. DLOUHODOBÉ VÝSLEDKY ARTROSKOPICKÉ STABILIZACE RAMENNÍHO KLOUBU. Rouchal M, Vališ P, Maršálek M., Novák J, Lujc M, Rouchal J Ortopedická klinika LF MU Brno a FN Brno Úvod: Práce hodnotí dlouhodobé výsledky po artroskopických stabilizacích ramenního kloubu. Soubor tvoří 384 pacientů operovaných v letech s minimální dobou sledování 3 roky. Metody: Hodnocení skupiny pacientů operovaných 4 operatéry, stejnou operační technikou a srovnatelnými technickými prostředky. Retrospektivní sledování pomocí cíleného rozhovoru a klinického vyšetření. Výsledky: Ve sledované skupině prokazujeme s časem rostoucí procento reluxací ramenních kloubů v závislosti zejména na míře primární nestability a její etiologie. Subjektivní spokojenost sledovanch pacintů plně nekoresponduje s mírou stability ramenních kloubů Závěr: Pro dlouhodobou stabilitu ramnního kloubu se jeví důležitá etiologie instabilita, její tíže před primární operací. Pro subjektivní spokojenost pacientů přibývá ještě plně zvládnutá fyzioterapie jak po výkonu, tak i v dalším průběhu. 43 Sborník abstrakt sekce lékařů

46 Sborník abstrakt sekce lékařů REKONSTRUKČNÍ VÝKONY V OBLASTI RAMENNÍHO KLOUBU. Hart R, Komzák M Ortopedicko-traumatologické oddělení, Nemocnice Znojmo Úvod: Stále častěji se setkáváme s řadou úrazových či poúrazových stavů, u nichž v oblasti ramenního kloubu musíme k obnovení anatomických poměrů volit rozsáhlejší operační výkony. Řešení chronických poúrazových stavů bývá mnohdy složitější než u akutních traumat. Metody: Nezřídka řešíme inveterované luxace ramena. U zadních se musíme vždy vypořádat s reverzním Hill-Sachsovým defektem (McLaughlinova operace, event. Neerova modifikace), u předních často většina glenoidu chybí a musíme ho konstruovat trikortikálními štěpy z pánve fixovanými dlahou přímo k tělu lopatky. U recidivujících luxací postupujeme vždy podle aktuálních patologie. Je-li příčinou kompletní absence labra, rekonstruujeme ho cirkulárním aloštěpem z laterálního menisku. Významné Hill-Sachsovy defekty u předních nestabilit řešíme buď transhumerální elevací defektu a spongioplastikou nebo přímo semilunárním štěpem z alogenní hlavice femuru. S chronickou zadní nestabilitou se setkáváme téměř výhradně u retroverze glenoidu a řešíme ji proto zadní osteotomií glenoidu podle Scotta doplněnou Rockwoodovou plastikou pouzdra. Přídatným výkonem může být i Weberova derotační humerální osteotomie. Výsledky: Po rekonstrukcích inveterovaných luxací u starších pacientů se daří zlepšit aktivní abdukci na hodnoty kolem 90, pacienti ovšem profitují při každodenních činnostech zejména ze stabilního kořenového kloubu. Mladší pacienti dosahují prakticky plného rozsahu pohybu. Popsaná řešení recidivujících luxací umožňují pacientům plnohodnotný návrat do aktivního života. Řešili jsme vzácně komplikace. U jednoho z pacientů po Scottově osteotomii (kuřák) se vyvinul 5 týdnů po výkonu infekt v ráně (Propionibacterium acnes), který se podařilo vyřešit debridement a antibiotickou léčbou. Hojení samotné osteotomie trvalo déle než rok. U jednoho z pacientů po Weberově osteotomii (taktéž kuřák) jsme pro opožděné hojení provedli ve druhé době dekortikaci a spongioplastiku. Závěr: Obnova anatomických poměrů je základem pro zlepšení funkce ramenního kloubu a spokojenost pacientů. TMT HŘEBY V LÉČBĚ NEKRÓZY HLAVICE FEMURU. Krejčí F Ortopedické oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Avaskulární nekroza hlavice kyčelní kosti je poměrně častým důvodem bolestí kyčelního kloubu u populace pod 40 let. Častým důvodem rozvoje této patologie je kortikoterapie, či úrazy. Bohužel postižená kyčel je často dysplastická a jen obtížně se hledá ideální chirurgické řešení, které by zabránilo kolapsu hlavice a odvrátilo nutnost implantace totální endoprotézy. V posledních letech zkoušíme techniku, při které provádíme dekompresi hlavice femuru a zavádíme TMT hřeb do ložiska nekrozy. Tímto způsobem jsme zatím ošetřili 15 kyčlí, které jsme zhodnotili s minimálním odstupem jednoho roku. AKÚTNA KONČATINOVÁ ISCHÉMIA PO PODANÍ KYSELINY TRANEXÁMOVEJ PRI NÁHRADE BEDROVÉHO KĽBU KAZUISTIKA. Masaryk J 1, Vidan J 1, Šteňo B 2 1 Ortopedické oddelenie, Fakultná nemocnica Trenčín, 2 Univerzitná nemocnica Bratislava, Nemocnica sv. Cyrila a Metoda, II. ortopedicko-traumatologická klinika LF UK a UNB, Bratislava, Slovenská republika Podávanie kyseliny tranexámovej (TXA) pri totálnych endoprotézach (TEP) veľkých kĺbov sa považuje za efektívnu metódu na redukciu krvných strát bez zvýšeného rizika tromboembolických komplikácií. Prezentujeme kazuistiku 64-ročného pacienta, ktorý podstúpil plánovanú náhradu bedrového kĺbu. V pooperačnom období sa u neho rozvinula akútna končatinová ischémia pri aterotrombotickej oklúzii arteria femoralis superficialis neoperovanej končatiny. Pri analýze príčin a rizikových faktorov sme zistili intravenózne podanie TXA, čo spolu s preexistujúcou ischemickou chorobou dolných končatín, operačným zákrokom, obezitou a hypertenziou boli vyvolávajúcimi faktormi oklúzie. Po mechanickej trombektómii sa obnovila perfúzia končatiny. Arteriálna trombóza môže byť iniciovaná podávaním antifibrinolytík, vrátane TXA, na čo upozorňujú aj iné kazuistiky. Chceme zdôrazniť nutnosť detekcie rizika trombózy u každého pacienta podstupujúceho TEP a možnosť bezpečnejšieho lokálneho podania TXA. AXIÁLNÍ RTG DISTÁLNÍHO FEMURU KE STANOVENÍ ROTAČNÍ POLOHY FEMORÁLNÍ KOMPONENTY U ENDO- PROTÉZ KOLENE. Magersky Š Nemocnice Na Bulovce, Praha Úvod: Rotační postavení femorální komponenty (FK) u endoprotéz (TEP) kolene je považováno za důležité pro dlouhodobé výsledky. Malrotace FK většinou jsou se špatnými výsledky s nutností operačního řešení. V této studii jsme se snažili dělat RTG 90 projekce ke stanovení přesné rotace FK a k získání přesného postavení bez použití CT. 44

47 Metody: Použili jsme 48 TEP kolen zde operovaných a zhodnotili axiální projekci distálního femuru po operaci. Při operaci byla stanovena většinou rotace dle Whitesida a k získání flekčního prostoru symetrického vzhledem k celkové ose končetiny. Určili jsme střední twist angle jako hlavní parametr, dále CEA (central epicondylar axis) a PCA (posterior condylar axis). Výsledky: Výsledky vyšly v zevní rotaci se středním twist úhlem 3,36 (1-7,6), které se nelišily od údajů z literatury. Použili jsme celkem 48 TEP kolen, oboustranně 6 TEP, 18 žen a 15 mužů. Věkový průměr 71,34 let (56-85). Klinické hodnocení jsme použili ke stanovení spokojenosti s implantací IKDC Subjective Knee Evaluation Form. Z výsledků spokojenosti nebyli spokojeni celkem 2 pacienti převážně s nestabilitou, která se dala spolehlivě vyšetřit axiální projekcí na distální femur. Ostatní parametry odpovídaly sledovanému souboru. Shrnutí: Použité projekce mají stejnou hodnotu jako CT projekce. Jednalo se o 2 pacienty ze vzorku padesáti lidí, odpovídajícím 4 %, které se dají přidat k hodnocení spokojenosti pacientů a event. Snížit ¼ pacientů celkově nespokojených po TEP kolene. Uvedená vyšetření mají i forenzní důvod pro pacienty. Keywords: Totální náhrada kolene, aligment, valgus varus, malrotace komponent DORZÁLNÍ LIGAMENTOPLASTIKA JAKO ŘEŠENÍ CHRONICKÉ SCAPHOLUNÁTNÍ DISOCIACE. Novák J, Maršálek M, Ortopedická klinika, LF MU a FN Brno Úvod: Schapholunátní disociace (SLD) se vyznačuje poruchou interoseálního vazu a řadí se do skupiny CID(carpal. Instability dissociative). Etiologie je traumatická. Dělíme je na akutní, subakutní, chronické, dle odstupu od úrazu. Jako chronické jsou označovány léze trvající déle než 6 týdnů až 3 měsíce od úrazu. Metoda: Zhodnocení výsledků operačního řešení chronické skafolunátní disociace (SLD) modifikovanou dorzální ligamentoplastikou pomocí V souboru bylo 11 mužů a 4 ženy s průměrným věkem 34 let. Pacienti byli hodnoceni předoperačně a poté pooperačně s odstupem 60 měsíců od výkonu. Hodnocena byla bolest dle VAS, rozsah pohybu v zápěstí, DASH skóre. Výsledky: Pooperačně byl zaznamenán ústup bolesti dle VAS, zvětšení síly stisku a pokles hodnoty DASH. Závěr: Dorzální ligamentoplastika je jednou z metod řešení chronické SLD, ale i tato metoda má své limity a nevýhody. Sborník abstrakt sekce lékařů ZÁCHRANNÉ OPERACE V OBLASTI ZÁPĚSTÍ. Pilný J 1,3, Slámová M 2, Hájek P 3 1 Ortopedické oddělení, Nemocnice Nové Město na Moravě p.o., 2 Radiodiagnostické oddělení, Nemocnice Nové Město na Moravě p.o., 3 Ústav anatomie, LF UK Hradec Králové Úvod: Autoři představují operační výsledky záchranných operací, které zachovávají pohyb po dvou úrazových a jedné infekční komplikaci v oblasti zápěstí. Kasuistika 1. Žena 72 roků po rok po konzervativně léčené zlomenině distálního radia zhojeno v těžké dislokaci, s těžkým omezením pohybů a bolestivostí při každém pohybu. Stav řešen korekční a prolongační osteotomií distálního radia a radioskafolunátní artrodézou s resekcí distální třetiny skafoidea. Funkční výsledky ukazuje video. Kasuistika 2. Žena 74 roků po konzervativně léčené zlomenině distálního radia a ulny vpravo, kdy po osmi měsících těžká deformita distálního předloktí s hrozící perforací kůže ulnárně. Na RTG zjištěn pakloubu s těžkou dislokací fragmentů ve zkrácení. Stav řešen resekcí proximálního fragmentu radia a osteosyntézou k dráty a resekcí distální ulny. Funkční výsledky ukazuje video. Kasuistika 3. Muž 71 roků 2 měsíce léčení pro infekt levého zápěstí. Stav chronické artritidy k nekrózou skafoidea, lunata a hlavičky ulny řešen proximální karpektomií (v modifikaci dle Fidgeralda) a resekční hemiartroplastikou hlavičky ulny dle Bowerse. Funkční výsledky viz video. Závěr: Autoři na svých výsledcích ukazují, že i z malých poškození mohou být těžké následky, pokud nejsou adekvátně léčeny. I těžké stavy se dají léčit, aby byla zachována funkce. I starý pacient aktivní vyžaduje léčbu, aby k nedocházelo k takto těžkým stavům. 45

48 SBORNÍK ABSTRAKT posterová sekce Sborník abstrakt posterová sekce 1. OBTÍŽNÉ ŘEŠENÍ DESTRUKCE ACETABULA ZPŮSOBENÉ OTĚROVOU OSTEOLÝZOU (KAZUISTIKA). Chrást B, Dlábek R, Burda J Ortopedická klinika LF MU a FN Brno Autoři dokumentují případ pacientky s rozsáhlou destrukcí acetabula a protruzí jamky během 1 roku, která byla způsobena otěrovou osteolýzou. Blandní infekt nebyl prokázán. Jako řešení byla zvolena reimplantace jamky s augmentací acetabulární dlahou, došlo však opět k selhání. Proto bylo zvoleno řešení s použím TMARS (trabecular metal acetabular revision system). Uvedená kazuistika dokumentuje následky otěrové osteolýzy způsobené polyetylénovou vložkou, zejména v kontaktu s kostní tkání u necementovanách TEP starších typů s nezaslepenými otvory v kotvící části a použití standardního polyetylénu. 2. RECIDIVA HALLUX VALGUS PO PŘEDCHOZÍ OPERACI. Maršálek M, Novák J Ortopedická klinika LF MU a FN Brno Recidiva deformity po korekční operaci pro hallux valgus je možnou pooperační komplikací, která má multifaktoriální podklad. Příčiny jsou jak na straně pacienta (komorbidity, anatomické predispozice, pooperační režim), tak na straně provedení a výběru typu vhodné operace. Ačkoli míra recidivy není malá, nemusí vždy přinášet klinické potíže a vyžadovat další operační řešení. 3. ADAMANTINOMA AND OFD LIKE ADMANTINOMA. Pazourek L, Tomáš T, Janíček P, Mahdal M, Ondrůšek Š, Černý J, Zambo I I. ortopedická klinika a I. ústav patologie FN u sv. Anny v Brně, LF MU, Brno Introduction: Adamantinoma is a rare primary malignant bone tumor mostly localized in tibia. Histogenesis and relationship to osteofibrous dysplasia (OFD) like adamantinoma (also called well diferentiated adamantinoma) is unclear and often discussed. Biological behavior of this tumor is uncertain with tendency to local recurrence and in about 30 % of all cases distant metastasis (lungs and lymph nodes) appeared. This tumor is chemoradioresistant and for successful treatment wide resection or amputation/disarticulation is fundamental. Limb-salvage surgery is preferred if possible. According to the typical location of this tumor, resection and reconstruction with allograft, vascularized fibular autograft or its combination is often performed. This biological reconstruction is connected with high rate of complications. In cases of large tumors and local recurrence transcrural amputation or knee disarticulation is indicated. The radicality of resection is the only important prognostic factor as well as local recurrence, which increases the risk of distant metastasis. Material and methods: We diagnosed 10 patients with classic adamantinoma and 2 patients with OFD-like adamntinoma in our cohort of patients with musculoskeletal tumors. In the group of patients with classic admanatinoma are 5 males ad 5 females with average age 37 years, OFD-like adamntinoma was diagnosed at 2 girls 2 and 14 years old. Interesting is that in our small group of patients with classic adamantinoma we found 4 patients with multifocal adamantinoma lesions and 3 patients with tumor duplicity. In 5 cases previous non-radical operations were performed extramurally, mostly for benign bone lesions suspicion. Primary 8 resections with allograft reconstruction, 1 resection with vascularized fibular autograft reconstruction, 1 en-block partial tibial resection with. allograft reconstruction were performed. 1 patient came to our department from other center with skip lesions and secondary lymph nodes metastasis (primary before our treatment amputation after previous incorrect treatment for pathological fracture was performed), 1 patient had at the time of diagnosis tumor duplicity with renal cell carcinoma, primary was recommended treatment of renal tumor and the patient was lost from our evidence. The average follow-up is 13 years (between 2 and 30 years). Results: 3 patients died due to the progression of disease (1 child patient with early pulmonary metastasis without local recurrence after 7 years after the diagnosis, 2 patients with anamnesis of local recurrence (one of them with lymph nodes metastasis and both of them with pulmonary metastasis) died 10 and 12 years after diagnosis. 7 patients survived without presence of disease, 1 patient was lost from evidence. 5 patients had local recurrence. 4 patients underwent amputation, 4 times for local recurrence, onetime initially after incorrect treatment of pathological fracture in tumor location. Conclusion: Adamantinoma is an integral part of the differential diagnosis of tumorous affections of the tibia (and fibula), according to the possibility of multifocal lesion we recommend MRI of whole lower leg. Wide-resection or amputation is fundamental for the treatment. 46

49 SBORNÍK ABSTRAKT sekce zdravotnických pracovníků v nelékařských profesích NEBOJÍM SE, VÍM CO MĚ ČEKÁ EDUKACE, RADY A ZÁSADY PŘI TEP KOLENE A KYČLE. Fáberová, G, Komínková M, Václavková R Ortopedická klinika, Fakultní nemocnice Brno Cílem práce je vyjadřit proces výchovy a vzdělávání pacienta před a po totální endoprotéze kyčle a kolene sestrou v roli edukátorky. NAŠE ZKUŠENOSTI S TEP METIS. Hamplová K, Pospíšilová K, Zajíčková M Ortopedická klinika, FN Olomouc Přednáška pojednává o našich zkušenostech u pacientů s TEP METIS, hospitalizovaných na našem pracovišti. Zabývá se výskytem, příčinou a léčbou onemocnění Hallux rigidus, ošetřovatelskou péčí a rehabilitací v pooperačním období. Dále je přednáška obohacena o fotodokumentaci z průběhu hospitalizace pacienta s TEP METIS a krátkou kazuistiku. KAZUISTIKA PACIENT PO OPERACI PERIPROTETICKÉ FRAKTURY FEMURU. Krčmařová M, Motýlová J ORTK JIP II, FN Brno 90letý polymorbidní, nespolupracující pacient přijatý k akutní implantaci TEP kyčle pro frakturu krčku femuru. Pooperační průběh z ortopedického hlediska bez významných změn, z interního hlediska opakované poklesy TK, s nutností oběhové podpory. Nutný překlad na JIP interního oddělení. Cílem přednášky je poukázat na problematiku oš. péče o tyto pacienty, na možné pooperační komplikace a nutnost a obtížnost předoperační kompenzace interního stavu. Sborník abstrakt sekce ZPNP AKUTNÍ BOLEST V POOPERAČNÍ PÉČI U PACIENTŮ PO TOTÁLNÍ NÁHRADĚ KYČELNÍHO KLOUBU. Žárská R, Havlasová V FN Ostrava Bolest provází člověka celý život. Snižování utrpení nemocného člověka bylo odpradávna smyslem a základem ošetřovatelské péče. V práci všeobecné sestry se setkáváme s bolestí nejčastěji. Totální endoprotéza kyčle patří k velkým chirurgickým zákrokům, které vyžadují efektivní léčbu pooperační bolesti. Pomocí výzkumu, který jsme provedli u hospitalizovaných pacientů na ortopedickém oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě bylo zjistit intenzitu vnímání akutní pooperační bolesti na základě subjektivního hodnocení pacientů po TEP kyčle v den vertikalizace a v den propuštění z lůžkového oddělení. Dále zjistit determinanty vnímání akutní pooperační bolesti. Zhodnocení výsledků výzkumu a výsledků studií lze konstatovat, že akutní bolest lze úspěšně zvládnout, nejenom díky porozumění bolesti, ale i empatií a erudovaností zdravotnických pracovníků. FYZIOTERAPIE PO REVIZNÍ TEP KOLENE. Kuchařová T Rehabilitační oddělení, FN Brno Komplikace po TEP: Infekce se projeví celkovými příznaky horečkou, bolestí, otokem, zarudnutím operační rány, vysokou sedimentací a zvýšeným CRP. Na místě je okamžitá revize kloubu, odstranění implantátů, debridement měkkých tkání a průplachová laváž kloubu. V případě vyřešení infekce je možné uvažovat o dvoudobé reimplantaci. Z důvodu snížené mobility je třeba uvažovat nad možnými komplikacemi např. flebotrombóza, tromboembolická nemoc či CMP. Příčinou aseptického uvolnění totální náhrady kolene může být malpozice s vnitřní rotací femorální nebo tibiální komponenty, nesprávná osa kolene, nestabilita či nerovnováha měkkých tkání, nedostatečná korekce varózní nebo valgózní deformity, případně design endoprotézy. Nejčastějším důvodem k revizní náhradě kolene bývá septické nebo aseptické uvolnění, velký otěr polyetylenového inzertu či bolestivá patela. U terapie pacienta po operativním zákroku je nebytné terapii individuálně přizpůsobit možnostem a subjektivnímu vnímání klienta. Účelem akutní pooperační rehabilitační péče je naučit klienta soběstačnosti a edukovat ho v rámci autoterapie tak, aby byl schopný fungovat v rámci aktivit denního života. Klient po ukončení hospitalizace odchází se zvládnutou základní cvičební jednotkou, která vede k obnovení fyzické kondice, hybnosti a svalové síly. V rámci zlepšení pohybových schopností navazuje u většiny klientů na pooperační terapii na ortopedické klinice překlad na rehabilitační oddělení, popř. V pozdější době lázeňská terapie. U klienta chceme docílit snížení bolesti, zlepšení svalové síly, zvětšení rozsahu pohybu a obnovení soběstačnosti oproti 47

50 Sborník abstrakt sekce ZPNP období bezprostředně po operaci. Pohybové stereotypy: Extenze v kyčelním kloubu patologie 1. ischiokrurální svalstvo, 2. m. gluteus maximus, 3. kontralaterální paravertebrální svalstvo v LS segmentu, 4. homolaterální paravertebrální svalstvo v LS segmentu. Abdukce v kyčelním kloubu patologie 1. m. quadratus lumborum, 2. flexory kyčelního kloubu, 3. tensor fascie latae Stereotyp chůze: Chůzi zvládá bez opory na kratší vzdálenost se souhybem horních končetin. Porucha rytmu chůze nestejná délka a kadence kroku. Patologické odvíjení plosky - došlap přes malíkovou hranu, chybí tříbodová opora. Krátkodobý rehabilitační plán cíle rehabilitace: 1. Edukace o pooperačním pohybovém režimu a vertikalizace. 2. Reedukace stereotypu chůze nácvik chůze o podpažních berlích. 3. Zlepšení hybnosti a rozsahu pohybu v kolenním kloubu. 4. Zvýšení fyzické kondice a svalové síly. 5. Obnovení samostatnosti a soběstačnosti v rámci ADL. Dlouhodobý rehabilitační plán cíle rehabilitace: udržení a zlepšení úrovně pohybových aktivit, trvalá korekce stereotypu chůze, udržení fyzické kondice, úprava stravovacího a pohybového režimu, trvalá edukace pacienta v autoterapii, lázeňská terapie, vhodné sporty: cyklistika, plavání, nordic walking, běžecké lyžování. OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O PACIENTA PO OPERACI NEUROMUSKULÁRNÍ SKOLIÓZY PŘI ZÁKLADNÍM ONE- MOCNĚNÍ OSTEOGENESIS IMPERFEKTA. Šlechtická A, Veselá H FN Brno Bohunice Prezentace je zaměřena na ošetřovatelskou péči o pacienta po operaci neuromuskulární skoliózy při základním onemocnění osteogenesis imperfekta. Je vedena formou kazuistiky. Obsahuje přijetí pacienta na oddělení ortopedické kliniky spolu se zákonným zástupcem z důvodu indikace naším klinickým psychologem pro jeho zdravotní stav. Předoperační přípravu, kdy pacienta seznámíme s postupem před operací, informace podáváme ústně a písemně, jsou také edukováni lékařem o průběhu operace. Dále se práce zabývá pooperační péčí na oddělení resuscitační medicíny, následně na jednotce intenzivní péče až do stabilizace stavu. Poté byl pacient předán na standartní oddělení ortopedické kliniky, kde se pokračovalo jak v ošetřovatelské péči, tak ve fyzioterapii a celkové rekonvalescenci. Prezentace také obsahuje rentgenové snímky vyhotovené před i po operaci. Pacientovu osobní a rodinnou anamnézu, sociální prostředí, ve kterém žije. Nesmíme opomenout následnou prognózu, úspěšnost léčby a spokojenost pacienta a jeho rodiny. TRABECULAR METAL Z POHLEDU SÁLOVÉ SETRY. Studená S, Zapletalová H Ortopedická klinika-operační sály, Fakultní nemocnice Olomouc Účelem přednášky je představit všem přítomným materiál Trabecular Metal a jeho využití na našem pracovišti. V první části chci představit vlastnosti Trabecular Metalu. V druhé části pohovořím o možnostech jeho využití při reimplataci kyčelního kloubu se zaměřením na acetabulární část. PODTLAKOVÁ TERAPIE U PACIENTA PO OPERACI HALUX VALGUS. Václavková R FN Brno Chronická rána, kazuistika. Péče o pacienta po operaci halux valgus. Pooperačně nedodržel léčebný režim v domácím prostředí. Opakovaně přijat pro bakteriální infekci, nekróza operační rány. Terapie: Naložení podtlakové terapie, kombinace vlhkého hojení. 48

51 TROJÍ DÉZA SUBTALÁRNÍHO KLOUBU. Špeldová A Školitelé: prof. Pavel Dungl Ortopedická klinika 1. LF UK, IPVZ a Nemocnice na Bulovce, Praha Úvod: Trojí déza subtalo je chirurgickou fůzí subtalárního, talonavikulárního a calcaneokuboidního kloubu. Řeší tak několik typů deformit nohou k získání či obnovení stability, zmírnění bolesti a dalších obtíží. Častými diagnózami jsou pes equinovarus, equinovalgus, pes cavovarus, dekompenzovaná plochá noha, poúrazová a zánětlivá postižení. Na naší klinice používáme operační techniku dle Ryersona a Ollierův operační přístup. Vždy zhotovíme peroperační RTG. Dbáme na správně zhotovenou, adekvátně vypodloženou a prořízlou sádru, pooperační analgezii. Pacient musí odlehčovat o 2FH, po 14 dnech kontrolujeme ránu- řádně ošetříme dle stavu, ponecháme SF. V 6 týdnech od výkonu necháme zhotovit kontrolní RTG, extrahujeme stehy, SF zůstává. Ve 3 měsících odstraníme sádru, extrahujeme Ki dráty, pacient začne postupně zatěžovat končetinu a zahájí RHB. Metodika: Zpracování kompletní dokumentace u 163 pacientů v období , vyhodnocení RTG předoperačně, peroperačně a pooperačně, FADI skórování pomocí dotazníků. Výsledky: Většina pacientů pooperačně udává, že mají méně obtíží a někteří žádné. Komplikace- nekroza talu, talonavikulární pakloub či nedokonale zhojená talokalkaneární déza, infekty a dehiscence rány v minimálním počtu. Závěr: Tento výkon musí být správně indikován, většina pacientů z operace profituje. Nezhojené dézy v indikovaných případech doplňujeme kostními štěpy, nekrózu talu řešíme minimálně, infekty byly přeléčené perorálními antibiotiky a dehiscentní rány se zhojily per secundam. Sborník abstrakt sekce ZPNP 49

52 Inzerce/poznámky

53 Inzerce

54 N INFIXACE Irsněný Inzerce BIOMECHANIKA Standardní i lateralizovaná verze podle individuálních potřeb pacienta. TVAR Optimalizované rozložení tlaku na femorální kanál díky zaoblené vnitřní části dříku. TITAN Celotitanové provedení je vhodné i pro pacienty s alergií na tradiční kovové náhrady. Lima CZ s.r.o., Do Zahrádek I. 157/5, Praha 5 - Zličín, Czech Republic telefon: , fax: , info@limacz.cz MINIMA M MKÓNICITA Výhodám trojité kónicity přidáváme čtvrtý rozměr. V oblasti trochanteru se dřík rozšiřuje pod úhlem 7. Mteru DESIGN DETAILU N Zúžené a vnitřně vykrojené distální zakončení omezuje riziko perforace kosti. PŘIROZENÁ FIXACE Vysoce porézní a zdrsněný Nmezuje povrch dříku účinně poruje podosteointegraci.

55 ČESKÝ TRADIČNÍ VÝROBCE KLOUBNÍCH IMPLANTÁTŮ Totální náhrada trapeziometakarpálního kloubu palce ruky typ ELiS Inzerce BEZNOSKA, s.r.o., Dělnická 2727, KLADNO, Česká republika Tel.: GSM:

56 ZlaTý as nástřik řešení nejen Pro alergické PaCienTy Inzerce Vícevrstvý keramický povrch Vysoký stupeň biokompatibility Vysoká odolnost (pevnost, tvrdost), výsledek rockwell testu kategorie hf1 (nejvyšší) Výborná smáčivost keramického povrchu Signifikantní otěruvzdorné vlastnosti: otěr as vrstvy je přibližně o 60% nižší ve srovnání s běžným CoCrMo materiálem Spolehlivá nepropustnost iontů CoCrMo i při extrémním zatížení aesculap Columbus as ToTální náhrada kolenního kloubu aesculap je registrovaná obchodní značka Skupiny b. braun b. braun Medical s.r.o. divize aesculap V Parku 2335/ Praha 4 Česká republika Tel info@bbraun.cz

57 zlatý as nástřik řešení nejen pro alergické pacienty vícevrstvý keramický povrch vysoký stupeň biokompatibility vysoká odolnost (pevnost, tvrdost), výsledek rockwell testu kategorie hf1 (nejvyšší) výborná smáčivost keramického povrchu signifikantní otěruvzdorné vlastnosti: otěr as vrstvy je přibližně o 60% nižší ve srovnání s běžným cocrmo materiálem spolehlivá nepropustnost iontů cocrmo i při extrémním zatížení Inzerce aesculap enduro Úplná náhrada kolenního kloubu závěsného typu (hinged knee) aesculap je registrovaná obchodní značka skupiny b. braun b. braun Medical s.r.o. divize aesculap v parku 2335/ praha 4 Česká republika tel info@bbraun.cz

58 Univers Revers Bezkonkurenční možnosti, bezkonkurenční přizpůsobivost Design implantátu, který se dodává s nastavitelným úhlem krku dříku, Inzerce obsahuje širokou škálu možností posunu v humerálních a glenoidálních komponentách, umožňuje intraoperační rozhodnutí založené na nálezu, individuální přizpůsobení anatomii a stavu pacienta Standardní, boční a dolní posun glenosféry Proximální dřík potažený fosforečnanem vápenatým Umožňuje sklon úhlu 135 a 155 v jednom univerzálním těle dříku Arthrex GmbH, Všechna práva vyhrazena.

59 Inzerce VISIONAIRE TECHNOLOGIE S POTENCIÁLEM ZLEPŠIT KLINICKÉ VÝSLEDKY TEP KOLENNÍHO KLOUBU I PROVOZNÍ EFEKTIVITU VÝHODY TECHNOLOGIE VISIONAIRE Méně operačních kroků (přibližně o 20 méně oproti standardnímu postupu) spojených s určováním velikosti a usazením řezacích šablon. Kratší doba operačního výkonu. Kontrola předoperační plán, kde je možné provádět změny. V případě zájmu kontaktujte divizi ORTOPEDIE: tel.: , ortopedie@promedica-praha.cz

60 Inzerce Nižší riziko selhání či nezhojení implantátu Statisticky významný 69% pokles selhání spojeného s implantátem a 73% pokles vzniku pakloubu oproti srovnávacímu standardu. Méně bolesti po operaci Statisticky významný 54% pokles chronické bolesti kyčle a stehna oproti srovnávacímu standardu. Rychlejší hojení zlomeniny Téměř o tři týdny kratší doba potřebná ke zhojení zlomeniny. Úspěšný návrat k původnímu stavu Statisticky významné zvýšení SF-36 skóre oproti srovnávacímu standardu ve studii. Pro více informací kontaktujte zástupce divize Ortopedie na orto@promedica-praha.cz. Prokazatelne ˇ lepší výsledky díky stabilitě

61 Inzerce

62 Inzerce

63 Inzerce

64 ČESKÝ TRADIČNÍ VÝROBCE KLOUBNÍCH IMPLANTÁTŮ Inzerce Dřík kyčelního kloubu typ BEZNOSKA TRIO Povrchová náhrada hlavice humeru Totální náhrada kořenového kloubu palce ruky typ TMCJ Systém CMS Systém SVR Totální náhrada kolenního kloubu - typ SVL BEZNOSKA, s.r.o., Dělnická 2727, KLADNO, Česká republika Tel.: GSM: mailbox@beznoska.cz