Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec AKTUALIZACE 2012 Část A Podklady pro RURÚ

Transkript

1 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec AKTUALIZACE 2012 Část A Podklady pro RURÚ Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o

2 Tuto studii zpracovala společnost - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, spol. s.r.o. Švabinského 1749/19, Moravská Ostrava IČ: , Tel.: , info@rozvoj-obce.cz. Autorský kolektiv: Andrea Hrušková tvorba koncepce studie a koordinace týmu Ing. Lubor Hruška, Ph.D. odborný garant, tvorba metodiky Ing. Hana Doleželová metodické vedení realizačního týmu Ing. Ivana Foldynová městské inženýrství a urbanismus, problémy k řešení v ÚPD Ing. arch. Jaroslav Sedlecký autorizovaný architekt, problémy k řešení v ÚPD Nika Chadzipanajotidisová organizace průzkumů a sběr dat Ekonomický pilíř Ing. Hana Doleželová garant Bc. Radka Matoláková Sociodemografický pilíř Ing. Kamila Frenová garant Mgr. Martina Baranová Environmentální pilíř Ing. Lukáš Tejzr garant, technická infrastruktura Bc. Martin Matuszczyk Dopravní infrastruktura Ing. Vlastimil Starý - garant Bc. David Kubáň GIS, zpracování dat a výkresů Ing. Radek Fujak garant Ing. Michal Samiec Bc. Jan Vyhlídal vyváženost pilířů

3 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obsah Úvod Popis území a širší vztahy Základní charakteristika území Širší vztahy a nadřazené dokumenty Environmentální pilíř Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Sociální pilíř Technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Ekonomický pilíř Regionální ekonomika Daňová výtěžnost Trh práce Souhrn pilířů Environmentální pilíř Sociální pilíř Ekonomický pilíř Seznam zkratek Seznam zdrojů a použitá literatura Seznam příloh Přílohy Příloha A: Environmentální pilíř Příloha B: Sociální pilíř Příloha C: Ekonomický pilíř

4 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Tato skutečnost vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, což vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Situace zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udržitelnosti. Mění se rozložení ekonomických aktivit v prostoru i jejich struktura. Na jedné straně vznikají nové periferie a sociálně vyloučené oblasti a na straně druhé se zvyšuje neregulovaná zástavba v procesu suburbanizace v okolí měst, která se vyznačuje vysokými nároky na zábor půdy a náklady na budování dopravní a technické infrastruktury. Doprovodným jevem je zde vznikající sociální separace. Působení a dopad vnějších faktorů působících na společnost zevně i uvnitř (hospodářská recese, hrozící rozpad eurozóny, masivní migrace obyvatel, příchod cizinců z rozvojových zemí atd.) na území nelze předvídat. Je ale možné identifikovat základní sociodemografické, ekonomické, environmentální procesy v území a zhodnotit možnosti jejich regulace nástroji prostorového plánování. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných služeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu a rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen RURÚ) je zpracováván a aktualizován na základě zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) a prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do tematických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální, sociodemografický a ekonomický. RURÚ není pouze naplněním povinnosti plynoucí z legislativy, ale také důležitým podkladem pro plánování rozvoje území. Umožňuje prosazovat principy udržitelného rozvoje do strategického plánování rozvoje měst/regionů, včetně komunitních plánů sociálních služeb. Vzhledem k zákonem stanovené periodicitě jeho aktualizací lze RURÚ využít jako východisko pro aktualizaci výše zmíněných strategických dokumentů měst/regionů. Zprůhledněním sociodemografického a hospodářského pilíře, které poskytnou podklad pro RURÚ a aktualizaci územně analytických podkladů (dále jen ÚAP), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace pomocí SWOT analýz (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), a tím i vytvoření reálné možnosti, resp. cesty k udržitelnému rozvoji daného území. Při hodnocení jednotlivých témat je využita tzv. Hruškova metoda, která je multikriteriální analýzou zohledňující podmíněnost v území a zároveň je doplněna o sociální rozměr. Metoda umožňuje kombinovat kvantitativní přístup založený na specifických indikátorech kalibrovaných na regionální úroveň s kvalitativním přístupem založeným na expertní znalosti. Metoda slouží k porovnání jednotlivých území obcí v rámci SO ORP a její efektivita spočívá mimo jiné ve schopnosti proměnit data o území ve znalost a poskytnout tak klíčové podklady pro management obcí a regionů. Výsledky pro jednotlivé obce jsou vizualizovány - 4 -

5 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. prostřednictvím jednoduchých paprskovitých grafů (nazývaných Ameba či Drážďanská hvězda). Aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Jindřichův Hradec obsahuje čtyři jednotlivě navazující části. Část A Podklady pro RURÚ, které zahrnují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území v jednotlivých tématech: environmentální horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, sociální technická a dopravní infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení a rekreace, ekonomický regionální ekonomika, trh práce a daňová výtěžnost. Na část A navazuje část B RURÚ, která vyhodnocuje udržitelný rozvoj území SWOT analýzou, určuje problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích a vyváženost pilířů v celém SO ORP Jindřichův Hradec. Část C vyhodnocení obcí se zabývá definováním silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb jednotlivých obcí v rámci území SO ORP Jindřichův Hradec, poslední část D vyhodnocení změn od aktualizace ÚAP z roku 2010 v SO ORP Jindřichův Hradec

6 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 1 Popis území a širší vztahy 1.1 Základní charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec představuje jeden ze 17 správních obvodů Jihočeského kraje. Řešené území se rozprostírá v severovýchodní části kraje v okrese Jindřichův Hradec. SO ORP Jindřichův Hradec patří svojí rozlohou ,5 ha k průměrným SO ORP Jihočeského kraje. Je tvořen 58 obcemi, z toho má 7 obcí status města (Deštná, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Stráž nad Nežárkou a Strmilov). Nejrozsáhlejší obcí je Nová Bystřice zabírající 8 189,6 ha (8,8 % plochy SO ORP), naopak nejméně rozsáhlými obcemi jsou Dívčí Kopy a Hadravova Rosička (obě 0,3 % plochy SO ORP)

7 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.1.1: Správní obvod SO ORP Jindřichův Hradec Tabulka 1.1.1: Výměra obcí SO ORP Jindřichův Hradec Rozloha [ha] Podíl rozlohy obce na celkové rozloze [%] Bednárec 779,7 0,8 Bednáreček 695,0 0,7 Blažejov 1 985,2 2,1 Bořetín 590,6 0,6 Březina 955,0 1,0-7 -

8 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Rozloha [ha] Podíl rozlohy obce na celkové rozloze [%] Číměř 4 572,3 4,9 Člunek 2 498,8 2,7 Deštná 1 265,3 1,4 Dívčí Kopy 273,1 0,3 Dolní Pěna 531,1 0,6 Dolní Žďár 684,2 0,7 Doňov 514,4 0,6 Drunče 411,0 0,4 Hadravova Rosička 270,3 0,3 Hatín 2 988,9 3,2 Horní Pěna 1 483,8 1,6 Horní Radouň 1 535,2 1,6 Horní Skrýchov 362,0 0,4 Hospříz 857,3 0,9 Jarošov nad Nežárkou 2 780,1 3,0 Jilem 458,2 0,5 Jindřichův Hradec 7 442,5 8,0 Kačlehy 875,5 0,9 Kamenný Malíkov 471,4 0,5 Kardašova Řečice 4 583,4 4,9 Kostelní Radouň 590,9 0,6 Kunžak 4 951,3 5,3 Lásenice 1 044,9 1,1 Lodhéřov 2 370,9 2,5 Nová Bystřice 8 189,6 8,8 Nová Olešná 721,8 0,8 Nová Včelnice 1 010,8 1,1 Okrouhlá Radouň 903,5 1,0 Pístina 1 014,8 1,1 Plavsko 1 085,4 1,2 Pleše 987,4 1,1 Pluhův Žďár 3 340,5 3,6 Polště 414,2 0,4 Popelín 1 347,2 1,4 Příbraz 711,4 0,8 Ratiboř 1 164,9 1,2 Rodvínov 1 271,1 1,4 Roseč 548,3 0,6 Rosička 394,9 0,4 Staré Město pod Landštejnem 6 924,1 7,4 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 3,9 Strmilov 3 058,0 3,3 Střížovice 1 240,0 1,3 Světce 760,8 0,8 Újezdec 422,5 0,5 Velký Ratmírov 1 351,6 1,4 Vícemil 384,2 0,4 Višňová 578,9 0,6 Vlčetínec 621,5 0,7 Vydří 585,5 0,6-8 -

9 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Rozloha [ha] Podíl rozlohy obce na celkové rozloze [%] Záhoří 361,2 0,4 Zahrádky 816,9 0,9 Žďár 716,4 0,8 Celkem SO ORP Jindřichův Hradec ,5 100,0 Zdroj: UAP Širší vztahy a nadřazené dokumenty Politika územního rozvoje ČR (dále též PÚR ČR ) je pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích 5 odst. 5 podle 31 až 35 a 186 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon), na základě usnesení vlády ČR č. 561 ze dne , kterým byla schválena Politika územního rozvoje České republiky (dále též PÚR ČR 2006), a na základě úkolu II. 2. písm. a) tohoto usnesení. PÚR ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. PÚR ČR, jejíž text je doplněn potřebnými schématy, je v souladu s 32 stavebního zákona členěna na kapitoly: Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, které se uplatňují na celém území České republiky; Rozvojové oblasti a rozvojové osy, Specifické oblasti, Koridory a plochy dopravní infrastruktury a Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury ; Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich; Další úkoly pro územní plánování. Republikové priority Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje atd. Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. (Viz také Lipská charta, bod II. 2; viz také čl. 26 PÚR ČR 2006) Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy

10 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). Zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje (dále jen ZÚR) by měly stanovit především základní požadavky na uspořádání území kraje, účelné využití tohoto území, vymezení ploch nebo koridorů staveb, které mohou mít důležitý význam pro celý kraj. ZÚR nestanovují podrobnosti vedení tras silnic a dálnic, ty by měly být ponechány až na nižší úrovně plánování. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro obce, které budou mít povinnost do svých územních plánů přenést záměry schválené v Zásadách, a to i kdyby s jejich umístěním nesouhlasily. Zásady musí respektovat PÚR ČR. Zásady schvaluje zastupitelstvo kraje a zároveň se vyhlašují jako tzv. opatření obecné povahy proti němu je možné podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. V návaznosti SO ORP Jindřichův Hradec na Politiku územního rozvoje České republiky a na Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje jsou definovány následující rozvojové osy a vymezené specifické oblasti nadmístního významu. Rozvojové oblasti a rozvojové osy Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. Základní kritéria pro rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách dle PÚR ČR 2008 mají sledovat zejména: rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování respektování hodnot území, rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně, nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch, řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizaci materiálových toků a nakládání s odpady, zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny. Rozvojová oblast Jindřichohradecko Na území SO ORP Jindřichův Hradec je vymezena rozvojová oblast nadmístního významu N OB4 Jindřichohradecko, která zahrnuje území města Jindřichova Hradce, jež je významným centrem osídlení na rozhraní specifické oblasti Třeboňsko a regionu Javořické vrchoviny

11 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ji vymezují v rozsahu katastrálních území Buk u Jindřichova Hradce, Děbolín, Dolní Radouň, Dolní Skrýchov, Horní Žďár u Jindřichova Hradce, Jindřichův Hradec, Matná, Otín u Jindřichova Hradce, Políkno u Jindřichova Hradce, Radouňka; ZÚR JČK stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách ve vymezeném území: podporovat dopravní napojení N-OB4 na významné regionální a vnitrostátní silniční a železniční tahy, s vazbou na specifickou oblast Třeboňsko Novohradsko a kraj Vysočina, podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru Jindřichův Hradec jih (Fedrpuš) a rozvoj obytných, sportovně rekreačních a sociálních funkcí podporovat zejména v území Jindřichův Hradec severovýchod, v přírodně a krajinářsky cenném území navazujícím na přírodní park Česká Kanada, věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny. Zároveň stanovuje tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí: řešit územní souvislosti koridorů silnic I/34 a I/23 a úzkorozchodné železnice regionálního významu č 228 (Jindřichův Hradec Obrataň) a č. 229 (Jindřichův Hradec Nová Bystřice), která má kromě zajištění základní dopravní obslužnosti velký význam zejména v oblasti turistického a cestovního ruchu, zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území vymezené N-OB4, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení druhově vhodné zeleně v urbanizovaných částech N-OB4. Rozvojová osa Soběslavsko - Jindřichohradecká Na území SO ORP Jindřichův Hradec zasahuje rozvojová osa nadmístního významu N-OS5 Soběslavsko - Jindřichohradecká, která je vázána na dopravní koridor regionálního významu tvořený silnicí I/23 (I/3(D3) Kardašova Řečice Jindřichův Hradec) a na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený železnicí ČD 225 (Veselí nad Lužnicí Jindřichův Hradec - Jihlava), vyjma rozvojové oblasti N-OB4. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ji vymezují do rozsahu katastrálních území Doňov, Kardašova Řečice, Mnich u Kardašovy Řečice, Pleše, Újezdec u Kardašovy Řečice, Plasná, Velký Ratmírov, Záhoří a Zlukov. Pro rozhodování o změnách v území jsou stanoveny tyto zásady: podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v N-OS5 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, zejména v území u sídla Kardašova Řečice, respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody, atd. Úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí byla stanoveny následovně:

12 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/23 a ČD 225 s ohledem na polohu a technické řešení a na její předpokládané budoucí dopravní zatížení v souvislosti s vybudováním dálnice D3, při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci N-OS5, zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezeného N-OS5 a stanovit pravidla pro jejich využití. Rozvojová osa Severovýchodní - Jindřichohradecká Na území SO ORP Jindřichův Hradec zasahuje rozvojová osa N-OS7 Severovýchodní - Jindřichohradecká, která je vázána na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/34 (České Budějovice Třeboň Jindřichův Hradec Pelhřimov Humpolec D1) vyjma rozvojové oblasti OB10 a N-OB4. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ji na území SO ORP Jindřichův Hradec vymezují do rozsahu katastrálních území Dolní Pěna, Dolní Žďár u Lásenice, Horní Lhota u Lásenice, Hadravova Rosička, Malíkov nad Nežárkou, Horní Skrýchov, Jarošov nad Nežárkou, Nekrasín, Lásenice, Nová Včelnice, Pístina, Rodvínov, Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou, Stráž nad Nežárkou, Vlčetínec, Žďár. ZÚR JČK stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách ve vymezeném území: podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v N-OS7 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, zejména v území u sídla Třeboň a Jindřichův Hradec, respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody a v průběhu územím CHKO Třeboňsko, ZÚR JČK stanovují tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí: řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/34 s ohledem na polohu a technické řešení a koordinovat jej s krajem Vysočina, při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a to zejména při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci N-OS7 uvnitř CHKO Třeboňsko, atd. Specifická oblast Třeboňsko Novohradsko Na území Jihočeského kraje je vymezena specifická oblast nadmístního významu N-SOB 2 Třeboňsko - Novohradsko, která v omezeném rozsahu zasahuje na území SO ORP Jindřichův Hradec. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ji vymezují na daném území v rozsahu katastrálních území Plavsko, Kardašova Řečice, Ratiboř, Hatín, Roseč, Stráž nad Nežárkou, Pístina a Příbraz. Zároveň stanovuje v rámci jejího vymezení tyto zásady pro rozhodování o změnách v území:

13 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. podporovat řešení směřující k vyváženosti a únosnému zatížení přírody a krajiny, se zájmy na rozvoj socioekonomických aktivit, využívání přírodních zdrojů a na rozvoj turistiky, cestovního ruchu, lázeňství a rekreačního využívání oblasti, vytvářet podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a jejich životní úrovně formou vytváření nových pracovních příležitostí a vybudováním chybějící veřejné infrastruktury, zejména v územích ohrožených vysídlením, stanovit podmínky pro citlivé využití rekreačního potenciálu oblasti s ohledem na únosné zatížení krajiny a najít rovnováhu mezi produkčním a rekreačním využitím potenciálu rybniční soustavy, podporovat řešení vytvářející podmínky pro zkvalitnění služeb v oblasti turistického a cestovního ruchu, citlivě využívat a chránit přírodní zdroje v oblasti, podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke specifickým podmínkám území vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu

14 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 2 Environmentální pilíř 2.1 Horninové prostředí a geologie Správní území ORP Jindřichův Hradec se rozkládá ve východní části Jihočeského kraje. Z geologického hlediska se na stavbě území podílejí horniny centrálního moldanubického plutonu (granity) a metamorfované horniny moldanubika (ruly, ortoruly). Pouze omezeně se zejména východně a jihovýchodně od Stráže nad Nežárkou vyskytují svrchnokřídové až terciérní sedimenty třeboňské pánve. V okolí řeky Nežárky se vyskytují kvartérní uloženiny štěrkopísčitého charakteru. Těžba nerostných surovin Území SO ORP Jindřichův Hradec není bohaté na nerostné suroviny. Nachází se zde především stavební a cihlářské suroviny (stavební kámen, štěrkopísky, jíly, kaolín), dekorační kámen, kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu a radioaktivní suroviny. Na území SO ORP Jindřichův Hradec byly vymezeny dobývací prostory, které zabírají plochu 106,8 ha, což představuje 0,1 % celkové výměry. Přehled dobývacích prostorů uvádí následující tabulka. Tabulka 2.1.1: Dobývací prostory v SO ORP Jindřichův Hradec (A057) Výměra obce [ha] A057 [ha] A057 [%] Stav Nerost Číměř 4 572,3 22,6 0,5 žula Číměř 4 572,3 2,0 0,0 v průzkumu granit Deštná 1 265,3 17,6 1,4 žula Horní Radouň 1 535,2 5,7 0,4 žula Pístina 1 014,8 3,8 0,4 rezervní štěrkopísky Pístina 1 014,8 31,9 3,1 se zastavenou těžbou štěrkopísky Pluhův Žďár 3 340,5 13,2 0,4 žula Stráž nad Nežárkou 3 624,2 8,9 0,2 rezervní štěrkopísky Stráž nad Nežárkou 3 624,2 1,1 0,0 se zastavenou těžbou štěrkopísky SO ORP Celkem ,4 106,8 0,1 Zdroj: ÚAP 2012 Ve sledovaném území byla vymezena chráněná ložisková území, jež uvádí následující tabulka. Jedná se především o tyto suroviny: jíl, kaolin, kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, radioaktivní suroviny, stavební kámen a štěrkopísky. Výměra chráněných ložiskového území v SO ORP Jindřichův Hradec činí 838,1 ha a zaujímá 0,9 % celkové výměry území. Tabulka 2.1.2: Chráněné ložiskové území v SO ORP Jindřichův Hradec (A058) Výměra obce A058 A058 Surovina [ha] [ha] [%] Hatín 2 988,9 Jíly, Kaolin 0,0 0,0 Nová Bystřice Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou 8 189,6 výrobu 4,1 0,1 Číměř Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou 4 572,3 výrobu 22,7 0,5 Kostelní Radouň 590,9 Radioaktivní suroviny 4,9 0,8 Okrouhlá Radouň 903,5 Radioaktivní suroviny 132,6 14,7 Dívčí Kopy 273,1 Stavební kámen 3,7 1,4 Hadravova 270,3 Stavební kámen 5,0 1,9-14 -

15 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Rosička Výměra obce [ha] Surovina Hatín 2 988,9 Štěrkopísky 369,0 12,3 Kardašova Řečice 4 583,4 Štěrkopísky 218,8 4,8 Pístina 1 014,8 Štěrkopísky 35,7 3,5 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 Štěrkopísky 41,5 1,1 SO ORP Celkem ,4 838,1 0,9 Zdroj: ÚAP 2012 Na území SO ORP Jindřichův Hradec probíhá povrchová těžba v současnosti pouze v několika lokalitách. Přehled ložisek nerostných surovin je uveden v příloze (tabulka A 1). A058 [ha] A058 [%]

16 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.1.1: Těžba nerostných surovin na území SO ORP Jindřichův Hradec Sesuvná a poddolovaná území Poddolovaná a sesuvná území představují významné limity využití území. Území SO ORP Jindřichův Hradec je důlní činností poznamenáno pouze v omezeném rozsahu. Výskyt poddolovaných území na území jednotlivých obcí a jejich plochy uvádí následující tabulka

17 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Poddolované území zaujímají plochu 100,1 ha, což představuje 0,1 % celkové výměry. Podrobný přehled poddolování v jednotlivých obcích je uveden v tabulce A 2 v příloze. V SO ORP Jindřichův Hradec je taktéž situováno 12 bodových poddolovaných území, jejich přehled lze nalézt v tabulce A 3 v příloze. Mapa 2.1.2: Poddolované území v SO ORP Jindřichův Hradec

18 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Celkový počet 27 starých důlních děl je dalším limitujícím faktorem. Nejvíce z tohoto počtu je lokalizovaných v obci Okrouhlá Radouň. Podrobný výpis je uveden v následující tabulce. Starým důlním dílem se rozumí důlní dílo v podzemí, které je opuštěno a jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám, popř. se jedná o opuštěný lom po těžbě vyhrazených nerostů. Dle dat ÚAP se na území vyskytují haldy a odvaly, které jsou v největší míře rovněž zastoupeny v obci Okrouhlá Radouň, viz příloha (tabulka A 4). Tabulka 2.1.3: Stará důlní díla (A063) Počet A063 Číměř 1 Nová Bystřice 1 Okrouhlá Radouň 25 SO ORP Celkem 27 Zdroj: ÚAP Vodní režim Území SO ORP Jindřichův Hradec se rozkládá v povodí řeky Nežárky, která protíná část jeho území. Územím dále protéká řada dalších drobných toků, Kamenice, Žirovnice, Řečice, Dračice, Nová Řeka. Dále nachází se zde i velký počet vodních ploch menších rozměrů rybníků a rybničních soustav. Rovněž se zde v omezeném rozsahu vyskytují zdroje podzemních vod. Vodní zdroje podzemní a povrchové vody Vzhledem k tomu, že z geologického hlediska patří území ke krystalinickým jednotkám, území je relativně málo vodnaté. Existující zdroje podzemní vody je možno v omezeném rozsahu využívat pro místní zásobování. Dle ÚP VÚC Jihočeského kraje byly vyhodnoceny jako oblast možného perspektivního jímání podzemních vod kvartérní fluviální uloženiny v povodí řeky Nežárky. V rámci ÚP VÚC Jindřichohradecko byly vymezeny lokality severně od Jindřichova Hradce (mezi obcemi Lásenice a Jindřiš, mezi obcemi Stráž nad Nežárkou a Jemčina a zejména mezi obcemi Jemčina a Hamrem) se střední průtočností. Tato území je nutné považovat za oblast potenciálních zdrojů vody pro hromadné zásobování obyvatel a nepřipustit zde činnosti, které by mohly kontaminovat horninové prostředí a následně podzemní či povrchové vody. Ochrana jakosti vod je založena na omezování přístupu znečišťujících látek ze zdrojů znečištění do vod a jejich prostředí a na ochraně zdrojů vod cestou prevence. Mezi hlavní zdroje znečištění patří i plošné znečištění vod zemědělskou činností. Na území SO ORP Jindřichův Hradec byla cca 1/3 území vymezena jako zranitelná oblast dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech a revidována nařízením vlády č.219/2007 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Na území SO ORP Jindřichův Hradec zabírají zranitelné oblasti 32,1 % území o celkové rozloze cca ,4 ha

19 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.2.1: Zranitelné oblasti na území SO ORP Jindřichův Hradec Výměra obce [ha] A046 [ha] A046 [%] Bořetín 590,6 0,0 0,0 Březina 955,0 955,0 100,0 Deštná 1 265, ,3 100,0 Dolní Pěna 531,1 531,1 100,0 Dolní Žďár 684,2 684,2 100,0 Drunče 411,0 411,0 100,0 Hatín 2 988, ,9 100,0 Horní Pěna 1 483, ,8 100,0 Horní Radouň 1 535,2 949,9 61,9 Horní Skrýchov 362,0 362,0 100,0 Jarošov nad Nežárkou 2 780,1 178,0 6,4 Jindřichův Hradec 7 442, ,9 77,6 Kardašova Řečice 4 583,4 542,4 11,8 Kostelní Radouň 590,9 590,9 100,0 Lásenice 1 044, ,8 100,0 Lodhéřov 2 370,9 380,6 16,1 Nová Olešná 721,8 721,8 100,0 Okrouhlá Radouň 903,5 903,5 100,0 Plavsko 1 085, ,3 100,0 Polště 414,2 414,2 100,0 Popelín 1 347, ,1 100,0 Ratiboř 1 164, ,9 100,0 Rodvínov 1 271,1 706,9 55,6 Roseč 548,3 548,3 100,0 Rosička 394,9 394,9 100,0 Staré Město pod Landštejnem 6 924, ,8 31,7 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 182,4 5,0 Strmilov 3 058,0 804,0 26,3 Světce 760,8 760,8 100,0 Vydří 585,5 585,5 100,0 SO ORP Celkem , ,4 32,1 Zdroj: ÚAP 2012 Ochranné pásma vodních zdrojů zabírají 2,1 % území o celkové rozloze 1 993,5 ha. Největší zastoupení ochranných pásem vodních zdrojů je v obci Hatín (22,3 %). Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů a jejich podíl na území jednotlivých obcí v rámci SO ORP Jindřichův Hradec uvádí následující tabulka. Tabulka 2.2.2: Ochranná pásma vodních zdrojů Výměra obce [ha] A044 [ha] A044 [%] Blažejov 1 985,2 4,3 0,2 Bořetín 590,6 0,1 0,0 Číměř 4 572,3 0,1 0,0 Člunek 2 498,8 7,2 0,3 Deštná 1 265,3 31,5 2,5 Dívčí Kopy 273,1 0,0 0,0 Dolní Žďár 684,2 47,5 6,9 Hatín 2 988,9 667,3 22,3 Horní Pěna 1 483,8 34,2 2,3-19 -

20 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Výměra obce [ha] A044 [ha] A044 [%] Horní Radouň 1 535,2 68,4 4,5 Hospříz 857,3 50,9 5,9 Jarošov nad Nežárkou 2 780,1 57,6 2,1 Jilem 458,2 0,1 0,0 Jindřichův Hradec 7 442,5 15,1 0,2 Kunžak 4 951,3 162,1 3,3 Lodhéřov 2 370,9 122,0 5,1 Nová Bystřice 8 189,6 45,7 0,6 Nová Včelnice 1 010,8 46,2 4,6 Okrouhlá Radouň 903,5 42,0 4,7 Plavsko 1 085,4 2,5 0,2 Pluhův Žďár 3 340,5 21,5 0,6 Polště 414,2 0,1 0,0 Popelín 1 347,2 17,7 1,3 Příbraz 711,4 0,0 0,0 Rodvínov 1 271,1 32,9 2,6 Roseč 548,3 3,6 0,6 Staré Město pod Landštejnem 6 924,1 182,4 2,6 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 108,0 3,0 Strmilov 3 058,0 108,5 3,5 Světce 760,8 27,5 3,6 Velký Ratmírov 1 351,6 71,3 5,3 Zahrádky 816,9 15,1 1,8 SO ORP Celkem , ,5 2,1 Zdroj: ÚAP 2012 Sledované území je protkáno velmi hustou sítí drobných vodních toků. Jejich celková délka činí 1 646,6 km. Mezi významnější vodní toky, které tvoří páteř hydrologické sítě, patří zejména Koštěnický potok, Kamenice, Počátecký potok, Žirovnice, Nežárka, Radouňský (Račí) potok, Hamerský potok, Olešná, Lásenice, Nová Řeka, Honenský potok, Řečice, Dírenský potok a Černovický potok. Tyto toky mají nezastupitelnou funkci v rámci ekologické stability krajiny a většina je zařazena mezi prvky ÚSES. Na sledovaném území se nachází velké množství převážně menších vodních nádrží o celkové rozloze cca 3 364,0 ha, což představuje zhruba 3,6 % území. Jejich výskyt a podíl na území jednotlivých obcí uvádí tabulka A 5 v příloze. Výskyt výše popisovaných hydrologických jevů znázorňuje následující mapa

21 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.2.1: Vodní režim na území SO ORP Jindřichův Hradec Záplavová území Ačkoliv vodní toky, protékající územím nepatří k významným snad s výjimkou Nežárky, vzhledem ke způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích,

22 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. dochází zde opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená limity pro využití řady lokalit. Na území SO ORP Jindřichův Hradec byla vymezena záplavová území Q100 (stoletá voda) na katastrálním území 38 obcí z celkového počtu 58 v celkové rozloze 2 286,0 ha, což představuje cca 2,4 % celkové výměry území. Nejméně příznivá situace v období záplav nastává v obci Kardašova Řečice, kde je nejvyšší podíl zaplavované plochy stoletou vodou. Rozsahy ploch záplavového území v obcích SO ORP Jindřichův Hradec jsou uvedeny v tabulce A 6 v příloze. Sumace tohoto jevu pro celé území je zpracována v následující tabulce. Tabulka 2.2.3: Záplavové území Výměra obce [ha] Q100 [ha] Q100 [%] Q020 [ha] Q020 [%] Q005 [ha] Q005 [%] SO ORP Celkem , ,0 2, ,0 2, ,0 1,5 Zdroj: ÚAP

23 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.2.2: Záplavové území v SO ORP Jindřichův Hradec V zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územních plánů vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Rozsahy ploch aktivní zóny záplavového území v obcích SO ORP Jindřichův Hradec jsou uvedeny v tabulce A 7 v příloze. Sumace tohoto jevu pro celé území je zpracována v následující tabulce

24 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.2.4: Aktivní zóna záplavového území Výměra obce [ha] QAZ [ha] QAZ [%] SO ORP Celkem , ,7 1,9 Zdroj: ÚAP 2012 Dále bylo vymezeno území zvláštní povodně pod vodním dílem ve Starém Městě pod Landštejnem, které zabírá plochu 154,8 ha. Tabulka 2.2.5: Území zvláštní povodně pod vodním dílem Výměra obce [ha] A053 [ha] A053 [%] Staré Město pod Landštejnem 6 924,1 154,8 2,2 SO ORP Celkem ,4 154,8 0,2 Zdroj: ÚAP 2012 V rámci Koncepce protipovodňové ochrany na území JČK (2007) byly původně zařazeny do seznamu obcí nechráněných nebo nedostatečně chráněných obce Blažejov, Číměř, Deštná, Dolní Pěna, Dolní Žár, Horní Pěna, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Kunžak, Kostelní Radouň, Lásenice, Lodhéřov, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Pluhův Žár, Popelín, Rodvínov, Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Střížovice, Světce. U obcí Blažejov, Dolní Pěna, Horní Pěna a Stráž nad Nežárkou, jež byly původně zařazeny mezi nechráněné nebo nedostatečně chráněné, bylo zjištěno, že jsou zaplavovány pouze extravilánovými vodami nebo jejich ohrožení záplavami vyhovuje cílovému stavu a proto byly ze seznamu vyřazeny. Na území JČK bylo dále vymezeno 11 obcí jako nechráněné nebo nedostatečně chráněné před povodněmi, které prakticky nelze technickými prostředky ochránit. Do této skupiny patří i obec Pluhův Žďár. Pro většinu zbývajících obcí, mezi něž spadají Číměř, Deštná, Dolní Žár, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Kunžak, Kostelní Radouň, Lásenice, Lodhéřov, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Popelín, Rodvínov, Staré Město pod Landštejnem, Strmilov, Střížovice a Světce (18), byla následně navržena v rámci možností protipovodňová opatření. Stávající objekty protipovodňové ochrany (ochranné hráze) uvádí následující tabulka. Tabulka 2.2.6: Objekt/zařízení protipovodňové ochrany (A054) Typ Popis Kardašova Řečice Ochranná hráz zkapacitnění koryt VT a ochranné hráze VT Lodhéřov Ochranná hráz zkapacitnění koryt VT a ochranné hráze VT Zdroj: ÚAP 2012 V rámci Koncepce protipovodňové ochrany na území JČK byla vymezena i řada míst, která omezují průtočnost koryt vodních toků a údolních niv. Na území SO ORP Jindřichův Hradec se jedná především o lokality v povodí řeky Nežárka, Kostěnický potok, Žirovice, Hamerský potok, Dračice a Kamenice. Příčinami jsou zpravidla nevhodné mostní konstrukce a úpravy břehů a koryta řek. 2.3 Hygiena životního prostředí Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území

25 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí. Výskyt vybraných jevů na území SO ORP Jindřichův Hradec ilustruje následující mapa. Mapa 2.3.1: Hygiena životního prostředí v SO ORP Jindřichův Hradec

26 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Kvalita ovzduší Na území se nenacházejí významné zdroje znečišťování ovzduší, avšak dochází ke znečišťování emisemi ze zdrojů mimo sledované území, což je příčinou zhoršené kvality ovzduší na většině území SO ORP. K nadměrnému znečištění ovzduší dochází rovněž v důsledku rostoucí intenzity dopravy na páteřních komunikacích zejména v případě, že komunikace prochází zastavěným územím. Na území SO ORP Jindřichův Hradec nebyla v uplynulém období vymezena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro zdraví obyvatel bez zahrnutí ozonu, je tedy relativně dobré. Stejně jako u většiny území České republiky, tak i v SO ORP Jindřichův Hradec dochází téměř v celé oblasti k překračování imisního limitu pro 5-leté průměry expozičního indexu AOT40 škodliviny O 3. Mezi další škodliviny vyskytující se v SO ORP patří benzo(a)pyren. Překročení limitu této škodliviny na území jednotlivých obcí s jejich počtem uvádí následující tabulka. Tabulka 2.3.1: Kvalita ovzduší Benzo(a)pyren Dolní Pěna 1 Jindřichův Hradec 12 Kardašova Řečice 1 Nová Včelnice 1 SO ORP Celkem 15 Zdroj: ÚAP 2012 Za výrazný limitní faktor lze považovat výskyt inverzních oblastí. Do těchto území by neměly být alokovány aktivity, které mohou přispět ke zhoršení ovzduší v období inverze. Na sledovaném území se řadí mezi území výrazně citlivé na znečištění spojené s inverzí okolí obcí Dolní Skrýchov, Horní Žďár, celé město Jindřichův Hradec, Matná, Kardašova Řečice, Nová Včelnice, Klenov, Příbraz, Ratiboř, Roseč a Stráž nad Nežárkou. Staré zátěže a kontaminované plochy Málo příznivý je taktéž výskyt starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším, na území 33 obcí se nachází celkem 59 starých skládek. Nejhůře je na tom obec Kardašova Řečice, na jejímž území bylo lokalizováno celkem 8 takových skládek. Podrobný výpis je uveden v následující tabulce. Tabulka 2.3.2: Staré zátěže území a kontaminované plochy A064 A064 A064 počet počet počet Bednárec 1 Chyšky 2 Plavsko 2 Bednáreček 1 Jarošov nad Nežárkou 1 Pluhův Žďár 1 Blažejov 1 Jindřichův Hradec 6 Popelín 3 Číměř 3 Kardašova Řečice 8 Příbraz 1 Člunek 2 Kostelní Radouň 1 Rodvínov 1 Dolní Pěna 1 Kunžak 1 Roseč 1 Dolní Žďár 1 Lodhéřov 4 Staré Město pod Landštejnem 2 Drunče 1 Nová Bystřice 3 Stráž nad Nežárkou 1 Hatín 1 Nová Včelnice 2 Strmilov 1 Horní Pěna 1 Novosedly nad Nežárkou 1 Višňová

27 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. A064 A064 A064 počet počet počet Hospříz 1 Okrouhlá Radouň 1 Žďár 1 SO ORP Celkem 59 Zdroj: ÚAP 2012 Další limitou využití území, ale současně i potenciálem pro rozvoj území představují plochy v současnosti nevyužité, jež by mohly být opětovně využívány (brownfields). Na území SO ORP Jindřichův Hradec zabírají cca 32,0 ha, což představuje 0,03 % území. Tabulka 2.3.3: Brownfields v SO ORP Jindřichův Hradec Výměra obce [ha] A004 [ha] A004 [%] Deštná 1 265,3 0,1 0,0 Dolní Pěna 531,1 0,0 0,0 Hatín 2 988,9 2,0 0,1 Jindřichův Hradec 7 442,5 19,1 0,3 Kunžak 4 951,3 0,9 0,0 Nová Bystřice 8 189,6 6,9 0,1 Nová Včelnice 1 010,8 1,8 0,2 Pluhův Žďár 3 340,5 0,6 0,0 Zahrádky 816,9 0,7 0,1 SO ORP Celkem ,4 32,0 0,03 Zdroj: ÚAP 2012 Na daném území se rovněž vyskytuje 27 starých důlních děl, z toho 25 na území obce Okrouhlá Radouň. Jejich podrobný výpis je uveden v tabulce Ostatní negativní faktory v území Dalším faktorem, který může negativně ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího využití. Jediná skládka odpadů v provozu se dle poskytnutých údajů nachází na území ORP Jindřichův Hradec, viz následující tabulka. Tabulka 2.3.4: Skládky v SO ORP Jindřichův Hradec Výměra obce [ha] Výměra [ha] Podíl [%] Jindřichův Hradec 7 442,5 12,4 0,2 Zdroj: ÚAP 2012 Spalovny a uložiště nebezpečných látek se dle dat ÚAP na sledovaném území nenacházejí. 2.4 Ochrana přírody a krajiny Území SO ORP Jindřichův Hradec se řadí k oblastem s nadprůměrnou rozlohou chráněných území v rámci CHKO, přírodních parků a dalších chráněných lokalit (cca 38 % území). Jejich zachování proto patří mezi priority územního plánování a je zajišťováno různými formami ochrany. Na sledovaném území se nachází Javořický, Novobystřický, Pelhřimovský, Třeboňský a Velkomeziříčský bioregion. Hranice těchto bioregionů znázorňuje následující mapa

28 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.4.1: Hranice bioregionů v SO ORP Jindřichův Hradec Zvlášť chráněná území a přírodní památky Zvlášť chráněná území zahrnují velkoplošná zvláště chráněná území, kam patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) náleží národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky

29 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. a přírodní památky. Škálu zvlášť chráněných území rozšiřuje soustava NATURA Je to soustava chráněných území na území států EU, tvořená ptačími oblastmi (PO) a evropsky významnými lokalitami (EVL). Na území SO ORP Jindřichův Hradec zasahuje velkoplošná zvlášť chráněná území CHKO Třeboňsko, jejíž celková rozloha činí 9 435,5 ha. Další významnou součástí ochrany přírody a krajiny na území SO ORP Jindřichův Hradec jsou přírodní parky. Na jeho území byly postupně vyhlášeny 3 přírodní parky Česká Kanada, Homolka - Vojířov a Javořická vrchovina o celkové rozloze ,2 ha, což představuje 28,1 % celkové výměry území (viz tabulka A 8 v příloze). Zároveň se v území vyskytují maloplošné zvláště chráněné území zahrnující přírodní památky a přírodní rezervace v celkové rozloze 586,2 ha (viz tabulka A 9 v příloze). K nim patří i lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem. Jejich výskyt uvádí následující tabulka. Tabulka 2.4.1: Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem Taxon Výměra lokality [ha] Člunek Spermophilus citellus 0,3 Kunžak Spermophilus citellus 0,0 Nová Bystřice Spermophilus citellus 1,2 SO ORP Celkem 1,5 Zdroj: ÚAP 2012 Přehled chráněných oblastí na území SO ORP Jindřichův Hradec ilustruje následující mapa

30 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.4.2: Chráněné oblasti v SO ORP Jindřichův Hradec Škálu zvlášť chráněných území rozšířila soustava NATURA Je to soustava chráněných území (lokalit, oblastí) na území států EU. Tvoří ji ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). V rámci CHKO Třeboňsko se nachází evropsky významná lokalita NATURY 2000 o rozloze 1 188,4 ha, což představuje 1,3 % území a dále ptačí oblast o rozloze 9 839,0 ha, což činí 10,5 % území SO ORP Jindřichův Hradec. Již dříve zde byla vymezena biosférická rezervace UNESCO o celkové ploše 9 435,4 ha. V zájmovém území se

31 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. nenalézá žádný národní park. Podrobný popis těchto chráněných oblastí na území SO ORP Jindřichův Hradec je uveden v příloze (tabulka A 10, 11, 12). Mapa 2.4.3: NATURA 2000 a rezervace UNESCO

32 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ně chráněná území přírody a krajiny ÚSES V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability, jež zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. Na území SO ORP Jindřichův Hradec jsou v rámci ZÚR JČK vymezeny nadregionální biokoridory (NRBK) a biocentra (NRBC) a regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC), lokální biokoridory a lokální biocentra. Rozloha ÚSES na území SO ORP činí cca ,9 ha, což představuje téměř 17,9 % území. Rozložení prvků ÚSES na území SO ORP Jindřichův Hradec ilustruje obrázek A 1 v příloze. Podrobný výpis rozlohy ÚSES v rámci jednotlivých obcí uvádí následující tabulka. Tabulka 2.4.2: Územní systém ekologické stability Výměra obce [ha] A021 [ha] A021 [%] Bednárec 779,7 23,7 3,0 Bednáreček 695,0 42,5 6,1 Blažejov 1 985,2 544,8 27,4 Bořetín 590,6 43,2 7,3 Březina 955,0 150,9 15,8 Deštná 1 265,3 351,4 27,8 Dolní Pěna 531,1 36,2 6,8 Dolní Žďár 684,2 250,2 36,6 Doňov 514,4 72,9 14,2 Drunče 411,0 35,9 8,7 Dívčí Kopy 273,1 18,8 6,9 Hadravova Rosička 270,3 17,0 6,3 Hatín 2 988, ,2 46,2 Horní Pěna 1 483,8 207,6 14,0 Horní Radouň 1 535,2 117,1 7,6 Horní Skrýchov 362,0 74,8 20,7 Hospříz 857,3 181,6 21,2 Jarošov nad Nežárkou 2 780,1 434,6 15,6 Jilem 458,2 42,1 9,2 Jindřichův Hradec 7 442,5 822,8 11,1 Kamenný Malíkov 471,4 22,8 4,8 Kardašova Řečice 4 583,4 760,3 16,6 Kačlehy 875,5 599,0 68,4 Kostelní Radouň 590,9 50,6 8,6 Kunžak 4 951,3 808,0 16,3 Lodhéřov 2 370,9 251,6 10,6 Lásenice 1 044,9 205,7 19,7 Nová Bystřice 8 189,6 995,5 12,2 Nová Olešná 721,8 61,4 8,5 Nová Včelnice 1 010,8 192,6 19,1 Okrouhlá Radouň 903,5 89,5 9,9 Plavsko 1 085,4 259,2 23,9 Pleše 987,4 141,5 14,3 Pluhův Žďár 3 340,5 366,4 11,0 Polště 414,2 27,3 6,6-32 -

33 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Výměra obce [ha] A021 [ha] A021 [%] Popelín 1 347,2 70,1 5,2 Pístina 1 014,8 158,4 15,6 Příbraz 711,4 163,6 23,0 Ratiboř 1 164,9 322,6 27,7 Rodvínov 1 271,1 346,1 27,2 Roseč 548,3 64,4 11,7 Rosička 394,9 3,7 0,9 Staré Město pod Landštejnem 6 924,1 279,7 4,0 Strmilov 3 058,0 578,2 18,9 Stráž nad Nežárkou 3 624, ,6 44,5 Střížovice 1 240,0 550,9 44,4 Světce 760,8 237,0 31,1 Velký Ratmírov 1 351,6 289,7 21,4 Višňová 578,9 144,8 25,0 Vlčetínec 621,5 12,8 2,1 Vydří 585,5 177,8 30,4 Vícemil 384,2 29,4 7,7 Zahrádky 816,9 77,5 9,5 Záhoří 361,2 25,3 7,0 Újezdec 422,5 154,5 36,6 Člunek 2 498,8 412,9 16,5 Číměř 4 572, ,0 23,9 Žďár 716,4 234,0 32,7 SO ORP Celkem , ,9 17,9 Zdroj: ÚAP 2012 Ochrana památek na území SO ORP Jindřichův Hradec zahrnuje především nemovité národní kulturní památky Hrad a zámek Jindřichův Hradec a Zámek Červená Lhota na území obce Pluhův Žďár. Dále zde existuje celá škála přírodních a urbanistických památek. Důležitou součástí soustavy ochrany přírody jsou vymezená ochranná pásma vodních zdrojů a stávajících zranitelných území, jež významně přispívají k zachování a ochraně ekosystémů v daném území a omezování negativních vlivů na vodní zdroje povrchových a podzemních vod. Tato problematika je řešena v kapitole 2.2. Ochrana ze zákona se rovněž vztahuje ke krajině, k lesním porostům a zemědělskému půdnímu fondu. Koeficient ekologické stability Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch (metodika používaná ČSÚ). Nejpříznivější situace je v obcích Hatín, Pístina a Staré Město pod Landštejnem, kde je krajina přírodní a přírodě blízká s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem. Celkový průměr SO ORP činí 1,6 bodu, což znamená vcelku vyváženou krajinu, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Vyskytují se zde však i obce, kde je území nadprůměrně využívané a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. Hodnoty KES v jednotlivých obcích na území SO ORP Jindřichův Hradec ilustruje následující mapa

34 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.4.4: Koeficient ekologické stability v SO ORP Jindřichův Hradec Vývoj hodnot KES v jednotlivých obcích pro roky je uveden v příloze (tabulka A 13)

35 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby (často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury. Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Zemědělský půdní fond Na území SO ORP Jindřichův Hradec patří zemědělství k tradičním hospodářským odvětvím. Podíl orné půdy na celkové výměře území ORP a jeho vývoj proto patří k významným charakteristikám. Rozloha orné půdy na území SO ORP Jindřichův Hradec poklesla v období 2010 až 2012 o 0,36 %. Pokles absolutní hodnoty rozlohy orné půdy v SO ORP činil 337 ha a nejvíce se na něm podílela obec Nová Bystřice, kde úbytek orné půdy činí za uvedené období cca 96,87 ha. Tabulka 2.5.1: Podíl orné půdy v SO ORP Jindřichův Hradec Podíl orné půdy z Orná půda (ha) celkového území [%] Rozdíl Rozdíl Bednárec 300,0 300,3 0,24 38,4 38,4 0,02 Bednáreček 290,2 289,9-0,31 41,8 41,8-0,05 Blažejov 739,2 737,8-1,33 37,2 37,1-0,06 Bořetín 245,3 245,3 0,00 41,7 41,7 0,00 Březina 540,5 541,1 0,61 56,8 56,9 0,07 Číměř 767,3 698,0-69,27 16,8 15,3-1,51 Člunek 399,2 394,6-4,52 16,0 15,8-0,18 Deštná 527,0 526,4-0,64 41,5 41,5-0,05 Dívčí Kopy 112,5 110,6-1,84 41,3 40,6-0,65 Dolní Pěna 322,6 322,4-0,22 61,0 61,0-0,04 Dolní Žďár 299,3 271,2-28,10 43,8 39,7-4,11 Doňov 262,8 262,8 0,00 51,2 51,2 0,00 Drunče 194,9 194,6-0,28 47,4 47,4-0,06 Hadravova Rosička 163,1 163,3 0,21 60,4 60,5 0,03 Hatín 299,7 299,5-0,20 10,0 10,0-0,01 Horní Pěna 590,6 562,4-28,20 39,9 37,9-1,95 Horní Radouň 437,7 436,1-1,53 28,5 28,4-0,11 Horní Skrýchov 120,3 120,3 0,00 33,1 33,1 0,00 Hospříz 399,2 399,2 0,00 46,4 46,4 0,00 Jarošov nad Nežárkou 945,8 890,9-54,88 34,1 32,1-1,98 Jilem 221,2 221,3 0,02 48,7 48,7 0,

36 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podíl orné půdy z Orná půda (ha) celkového území [%] Rozdíl Rozdíl Jindřichův Hradec 3 152, ,3-2,80 42,4 42,4-0,04 Kačlehy 200,9 201,0 0,07 23,0 23,0 0,01 Kamenný Malíkov 230,1 229,5-0,53 48,6 48,5-0,11 Kardašova Řečice 1 198, ,4-0,21 26,2 26,1 0,00 Kostelní Radouň 251,4 251,4 0,00 42,7 42,7 0,00 Kunžak 698,9 699,0 0,09 14,1 14,1 0,00 Lásenice 322,7 322,7 0,02 31,0 31,0 0,00 Lodhéřov 816,3 815,9-0,43 34,4 34,4-0,02 Nová Bystřice 1 319, ,1-96,87 16,1 14,9-1,18 Nová Olešná 302,1 302,1 0,00 41,8 41,8 0,00 Nová Včelnice 457,7 457,6-0,18 45,3 45,3-0,01 Okrouhlá Radouň 426,4 426,0-0,41 47,0 46,9-0,03 Pístina 120,6 120,6 0,00 11,8 11,8 0,00 Plavsko 501,5 501,5 0,00 46,2 46,2 0,00 Pleše 585,7 584,9-0,77 59,6 59,5-0,11 Pluhův Žďár 1 655, ,3-1,75 49,6 49,5-0,05 Polště 171,3 170,1-1,22 41,5 41,2-0,28 Popelín 597,2 597,2-0,03 44,4 44,4 0,00 Příbraz 257,0 257,0-0,01 36,2 36,2 0,00 Ratiboř 391,7 391,7 0,03 33,5 33,5 0,00 Rodvínov 452,7 452,5-0,20 35,6 35,6-0,03 Roseč 306,7 306,7-0,01 56,1 56,1 0,00 Rosička 187,0 186,9-0,16 47,4 47,4-0,05 Staré Město pod Landštejnem 779,1 777,3-1,85 11,2 11,2-0,03 Stráž nad Nežárkou 577,7 575,8-1,89 15,9 15,9-0,05 Strmilov 1 250, ,0-35,54 40,9 39,7-1,16 Střížovice 316,2 315,5-0,70 25,6 25,5-0,06 Světce 313,8 314,8 1,03 41,4 41,5 0,05 Újezdec 193,0 193,0 0,00 45,7 45,7 0,00 Velký Ratmírov 375,1 375,1-0,03 27,6 27,6 0,00 Vícemil 243,5 243,5-0,04 63,8 63,7-0,01 Višňová 303,2 303,2 0,00 52,4 52,4 0,00 Vlčetínec 219,7 219,7 0,03 35,3 35,3 0,03 Vydří 285,5 285,5 0,00 48,8 48,8 0,00 Záhoří 170,6 170,6-0,06 47,2 47,2-0,02 Zahrádky 325,8 324,8-1,00 39,7 39,6-0,12 Žďár 233,9 233,5-0,43 32,8 32,8-0,07 SO ORP Jindřichův Hradec , ,0-337,00 30,4 30,0-0,36 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku Pro zvýšení a udržení úrodnosti půdy je nutné zajistit odvodnění půd. Rozsah a lokalizaci odvodněných oblastí a staveb či zařízení určených k odvodnění vykresluje následující mapa

37 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.5.1: Zlepšení úrodnosti půd na území SO ORP Jindřichův Hradec Zastavěná půda Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Podíl plochy zastavěné půdy na celkové výměře SO ORP Jindřichův Hradec se v období

38 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. zvýšil nepatrně o 0,03 % a činí 0,9 % celkové výměry území. V absolutních hodnotách zastavěná plocha za sledované období vzrostla o 30,0 ha na 868,0 ha k Největší relativní přírůstek mezi lety 2010 a 2012 se vyskytnul na území obce Kačlehy, kde přibylo 2,32 ha nově zastavěné plochy. Největší absolutní i relativní úbytek mezi lety 2010 a 2012 se pak vyskytnul na území obce Světce, kde ubylo 0,03 ha zastavěné plochy, což znamená v poměru k celkové výměře plochy podíl 0,01 %. Podíl zastavěné půdy v SO ORP Jindřichův Hradec je uveden v příloze (tabulka A 14). Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUFL) Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Lesy v SO ORP Jindřichův Hradec tvoří 38,0 % území. Nejvyšší lesnatost ve sledovaném území náleží obcím Nová Bystřice a Staré Město pod Landštejnem. Podrobný výpis podílu lesní půdy v rámci SO ORP uvádí tabulka A 15 v příloze. Ačkoliv zde lesní porosty převážně spadají do kategorie lesů hospodářských ,7 ha, důležitá je i jejich funkce ochranná (113,8 ha) a zejména mimoprodukční u lesů zvláštního určení (9 701,9 ha). Lesy ochranné jsou zařazeny do kategorie 21a, což jsou lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích. Rozlohu lesů dle jednotlivých kategorií znázorňuje následující tabulka. Tabulka 2.5.2: Subkategorie lesů v SO ORP Jindřichův Hradec Výměra celkem Podíl Kategorie Subkategorie [ha] [%] Hospodářský nezařazeno ,7 77,5 Ochranný lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích 113,8 0,3 Zvláštního určení lesy v pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně 136,2 0,3 Zvláštního lesy v 1. zónách CHKO, lesy v přírodních rezervacích a přírodních určení památkách 94,3 0,2 Zvláštního určení lesy pro zachování biologické různorodosti 7 722,3 17,7 Zvláštního určení lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích 1 111,0 2,5 Zvláštního lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob 638,1 1,5 určení hospodaření Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku

39 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 3 Sociální pilíř 3.1 Technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury je důležitým kritériem rozvoje území a její prvky významně zasahují do života celé společnosti. SO ORP Jindřichův Hradec má zájem na tom, aby bylo na území dosaženo takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se na obvodu) na všechny inženýrské sítě. Napojení technické infrastruktury však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade koncepce udržitelného rozvoje na další rozvoj SO ORP Jindřichův Hradec. Technická infrastruktura zahrnuje vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, jako jsou vodovody, vodojemy, kanalizace, ČOV, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě, elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody

40 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.1.1: Vodovodní, kanalizační, plynovodní a teplovodní síť na území SO ORP Jindřichův Hradec Zásobování vodou V rámci SO ORP Jindřichův Hradec je zásobování obyvatel pitnou vodou zajištěno Vodárenskou soustavou Jižní Čechy a individuálním odběrem z domovních studní a vrtů. Zdrojem vody pro Vodárenskou soustavu Jižní Čechy je vodárenská nádrž Římov zajišťující trvalý minimální průtok v toku pod přehradou v množství 650 l/s a vrt Vidov 40 l/s. V rámci zásobování pitnou vodou na území JČK je úloha této soustavy nezastupitelná. Dalším

41 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. významným zdrojem pitné vody pro několik obcí na území JČK je Vodárenská soustava Dolní Bukovsko. V SO ORP Jindřichův Hradec je 50 obcí napojeno na veřejnou vodovodní síť z celkového počtu 58. Zbylých 8 obcí nemá zavedenu vodovodní síť. Jedná se o obce Bednárec, Dívčí Kopy, Hadravova Rosička, Horní Skrýchov, Kačlehy, Nová Olešná, Vlčetínec, Vydří. Situace se oproti roku 2010 nezměnila. V obci Horní Skrýchov v současné době probíhá výstavba veřejné vodovodní sítě. 100% napojení obcí na vodovodní síť je v obcích Březina, Číměř, Drunče, Horní Pěna, Hospříz, Kardašova Řečice, Lásenice, Okrouhlá Radouň, Plavsko, Polště, Rodvínov. Více než 90 % napojení na vodovodní síť je v obcích Bednáreček, Deštná, Dolní Pěna, Doňov, Horní Radouň, Kostelní Radouň, Kunžak, Lodhéřov, Nová Bystřice, Pístina, Pleše, Popelín, Příbraz, Rosička, Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Střížovice, Velký Ratmírov, Záhoří a Zahrádky. Obce a jejich části nenapojené na veřejnou vodovodní síť mají zajištěn odběr vody z domovních studní. Kvalita vody není však vyhovující z důvodu vysokých koncentrací železa a manganu. Vyskytují se také lokální problémy se zajištěním dostatečného zdroje pitné vody v období sucha, problémy uvádí následující obce: Lodhéřov, Nová Včelnice (místní část Brabec) a Vydří. Kačlehy uvádí vysoké koncentrace radonu. Hospříz má udělenou výjimku v souvislosti s překročením hygienických limitů v pitné vodě do konce roku 2013 (zvýšené koncentrace železa a manganu). Kvalita pitné vody v obci Blažejov kolísá. má záměr ve spolupráci s obcí Hospříz (DSO) záležitost řešit výstavbou zásobovacího řadu z Jindřichova Hradce, resp. Jindřiše. Tento projekt má také vyřešit problematiku nízké vydatnosti místních vodních zdrojů. V období přívalových srážek dochází na mnoha místech k zaplavení studen. Dle ZÚR Jihočeského kraje (2011) byly vymezeny koridory a plochy pro záměry veřejné technické infrastruktury v oblasti vodohospodářské: V9 - Vodovod Velký Ratmírov Studnice Lodhéřov Nejdek - několik oddělených koridorů vymezených pro vedení vodovodů v úsecích Velký Ratmírov Lodhéřov Kostelní Radouň, Kostelní Radouň Lovětín Jarošov nad Nežárkou Nová Včelnice, Nová Včelnice Karlov, Nová Včelnice Malá Rosička Zdešov a Zdešov Kamenný Malíkov, šíře koridorů 100 m. V10 - Vodovod Polště Vydří Políkno - koridor vymezený pro záměr vodovodu napojujícího uvedená sídla na skupinový vodovod Ratiboř Hatín, koridor je spojitě vymezen v úsecích Polště Vydří a druhá větev Vydří Políkno, šíře koridorů m. Dotčená katastrální území: Plavsko, Políkno u Jindřichova Hradce, Polště, Vydří. Celková délka vodovodní sítě v SO ORP Jindřichův Hradec činí 523,9 km. K prodloužení vodovodní sítě oproti roku 2010 došlo v obci Březina, Deštná, Jindřichův Hradec, Rodvínov, Velký Ratmírov, Vlčetínec a Zahrádky. Délky vodovodů v SO ORP Jindřichův Hradec v letech 2010 a 2012 jsou uvedeny v příloze (tabulka B 2)

42 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.1.2: Vodovodní síť v SO ORP Jindřichův Hradec Kanalizační síť Problematika odkanalizování a čištění odpadních vod je složitá. Odpadní vody v obcích jsou odváděny do kanalizační sítě (dále na ČOV), popř. zachycovány v bezodtokových jímkách a dále jsou likvidovány. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků, popř. jednotnou kanalizační sítí

43 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Často jsou starší kanalizační systémy jednotné, nověji budované kanalizace v obcích jsou většinou pouze pro splaškové odpadní vody, někde podle konfigurace terénu je i tlaková kanalizace (obec Žďár). Jednotná kanalizace je zavedena téměř ve většině obcí SO ORP Jindřichův Hradec. ČOV jsou vybudovány v obcích Blažejov, Číměř, Deštná, Hadravova Rosička, Hatín, Hospříz, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kačlehy (vybudována v roce 2011), Kardašova Řečice, Kostelní Radouň, Kunžak, Nová Včelnice, Okrouhlá Radouň, Pístina, Plavsko, Příbraz (kořenová ČOV), Ratiboř (uvedení do provozu v roce 2010), Rodvínov, Roseč (kořenová ČOV), Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Světce, Újezdec (kořenová ČOV), Višňová (v současné době se buduje ČOV), Zahrádky, Žďár. Záhoří plánuje výstavbu ČOV, která bude zahájena v roce Obce nevlastnící ČOV mají udělené výjimky pro její vybudování, popř. žádají o jejich prodloužení. V SO ORP Jindřichův Hradec se dále nacházejí obce, které nemají kanalizaci nebo kanalizace není napojena na ČOV. Jedná se o obce Bednárec, Bednáreček, Bořetín, Březina, Člunek, Dívčí Kopy, Dolní Pěna, Dolní Žďár, Doňov, Drunče, Horní Pěna, Horní Radouň, Horní Skrýchov, Jilem, Kamenný Malíkov, Lásenice, Lodhéřov, Nová Olešná, Pleše, Polště, Popelín, Rosička, Střížovice, Vícemil, Višňová, Vlčetínec, Vydří, Záhoří. Většina těchto obcí má zájem o vybudování kanalizace, ale chybí jim na to finanční prostředky. Jednotlivé rozdělení typů kanalizace a jejich délky v SO ORP Jindřichův Hradec jsou uvedeny v příloze (tabulka B 1)

44 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.1.3: Kanalizační síť v SO ORP Jindřichův Hradec Zásobování plynem V rámci SO ORP Jindřichův Hradec je plynem zásobováno 31 obcí z celkového počtu 58. Obce, které jsou plynofikovány, uvádí napojení na plyn od %. Na území 8 obcí pouze prochází VVT plynovod

45 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obce, které nemají zavedený plyn, ani do budoucna neuvažují o napojení, z ekonomického hlediska se plyn obyvatelům nevyplatí. Jedná se o obce Bednárec, Bednáreček, Blažejov, Březina, Člunek, Dívčí Kopy, Dolní Žďár, Doňov, Drunče, Hadravova Rosička, Hospříz, Kačlehy, Kamenný Malíkov, Kostelní Radouň (obec má zájem o napojení), Lásenice, Nová Olešná, Pístina, Pleše, Polště, Staré Město pod Landštejnem (v obci se nachází kotelna na biomasu), Újezdec, Vícemil, Višňová, Vlčetínec, Vydří (30 % obyvatel má zájem), Záhoří a Žďár. ZÚR Jihočeského kraje (2011) vymezují jako územní rezervy koridory nadmístního významu v oblasti zásobování plynem: Ep/H - VTL plynovod Nová Bystřice Staré Město pod Landštejnem Slavonice - územní rezerva pro záměr nového vysokotlakého plynovodu, šíře koridoru 200 m. Dále vymezují koridory pro záměry veřejné technické infrastruktury nadmístního významu v oblasti zásobování plynem: Ep8 - VTL plynovod Kunžak Český Rudolec, záměr vysokotlakého plynovodu, vymezeno koridorem šíře 200 m. Délky rozvodů plynu v SO ORP Jindřichův Hradec v letech 2010 a 2012 jsou uvedeny v příloze (tabulka B 3)

46 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.1.4: Plynovodní síť v SO ORP Jindřichův Hradec Zásobování teplem V SO ORP Jindřichův Hradec zajišťuje společnost Teplospol, a.s. zásobování teplem se sídlem v Jindřichově Hradci. Nebylo možno zjistit celkové pokrytí Jindřichova Hradce

47 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Zásobování elektrickou energií Distribuce elektrické energie v zájmovém území je realizována vedením vysokého napětí a velmi vysokého napětí, které pokrývá všechny obce v území. Jednotlivé větve tohoto typu vedení jsou zakončeny transformačními stanicemi. Většina vedení elektrické energie v SO ORP Jindřichův Hradec je tažena nadzemně. Ve většině obcí v rámci SO ORP Jindřichův Hradec se nevyskytují vážnější problémy s dodávkou elektrické energie, drobné poruchy za silných větrů, či bouřek udávají obce Lásenice, Lodhéřov, Nová Olešná, Staré Město pod Landštejnem a Újezdec. Délky rozvodů elektřiny v SO ORP Jindřichův Hradec v letech 2010 a 2012 jsou uvedeny v příloze (tabulka B 4)

48 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.1.5: Rozvodná síť elektrické energie v SO ORP Jindřichův Hradec 3.2 Dopravní infrastruktura Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec je řada materiálů a dokumentů, především Zásady územního

49 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. rozvoje Jihočeského kraje 2011, Politika územního rozvoje ČR 2008 a Územně analytické podklady ORP Jindřichův Hradec SO ORP Jindřichův Hradec má průměrnou hustotu silniční a železniční sítě, územím neprochází žádná dálnice ani rychlostní komunikace. Problémem v některých obcích je hluk, kterým jsou zatíženy především obce, jimiž prochází silnice I. třídy a tranzitní doprava probíhající v těchto úsecích, která zhoršuje stav ovzduší v obcích a způsobuje nebezpečí pro obyvatele

50 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.2.1: Dopravní infrastruktura na území SO ORP Jindřichův Hradec Silniční doprava K dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly a jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, popř. cyklisty a chodci, slouží síť

51 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. pozemních komunikací. Tyto se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy (v majetku ČR), silnice II. a III. třídy (v majetku krajů), místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, (v majetku jednotlivých obcí) a účelové komunikace (v majetku právnických nebo fyzických osob). Dálnice a rychlostní komunikace Územím SO ORP Jindřichův Hradec neprochází trasa žádné dálnice ani rychlostní komunikace, základní kostru tvoří silnice I. a II. třídy, na kterou jsou napojeny silnice III. třídy a místní a účelové komunikace. Silnice I. třídy Na území SO ORP Jindřichův Hradec se nachází následující silnice 1. třídy: Silnice I/23 Jindřichův Hradec Třebíč Brno je významným tahem, spojujícím kraj Jihočeský s Jihomoravským. Výhledově se počítá s přeměnou této silnice na rychlostní komunikaci v celé své délce. Silnice I/34 České Budějovice Třeboň Jindřichův Hradec Pelhřimov Svitavy Koclířov (I/35) patří svojí délkou 202,48 km mezi nejdelší tahy celostátního významu, její částí probíhá evropská silnice E551. Další významné silniční komunikace II/128 Jindřichův Hradec-Nová Bystřice-Vídeň, jež propojuje území s Rakouskem II/164 Jindřichův Hradec-Telč-Brno II/132 Jarošov nad Nežárkou Žírovnice Počátky Horní Cerekev II/134 Jarošov nad Nežárkou Popelín Panské Dubénky Horní Dubénky II/135 Dražíč Bechyně Soběslav Tučapy Březina - Mnich II/147 Veselí nad Lužnicí Drahov Nítovice Kardašova Řečice II/153 Dolní Lhota Příbraz Libořezy Lutová Chlum u Třeboně Silniční síť na území ORP Jindřichův Hradec je vesměs stabilizovaná a její rozložení relativně dostatečně pokrývá území. Hlavním problémem je však nevyhovující technický stav, absence obchvatů a řada dalších dopravních závad. Podstatná část včetně páteřních komunikací vyžaduje rekonstrukci a modernizaci. Intenzita silniční dopravy Největší intenzita dopravy je dle Sčítání dopravy 2010 na silnici I/23 v úseku Jindřichův Hradec Jarošov nad Nežárkou a téměř po celé délce silnice I/34. V mnoha obcích prochází tyto silnice zastavěnou oblastí a často jsou zatíženy velkým podílem tranzitní dopravy. Intenzitu dopravy v SO ORP Jindřichův Hradec znázorňuje následující obrázek

52 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek 3.2.1: Intenzita dopravy na území SO ORP Jindřichův Hradec Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Sčítání dopravy 2010, vlastní úprava Dopravní dostupnost Na následující mapě je znázorněna časová dostupnost jednotlivých obcí. Cílové místo dopravní dostupnosti je stanoveno místem, které reprezentuje centrum obce

53 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.2.2: Časová dopravní dostupnost jednotlivých obcí v SO ORP Jindřichův Hradec Mapa ukazuje, za jak dlouhou dobu se lze z kteréhokoliv místa dopravit do středu obce. V rámci intravilánů obcí se lze do jejich centra dopravit většinou do jedné minuty, u Jindřichova Hradce na okrajích ale i během pěti minut. Železniční doprava Na území SO ORP Jindřichův Hradec se nacházejí následující železniční tratě: Celostátní trať č. 225 Veselí nad Lužnicí Jindřichův Hradec Jihlava Regionální trať úzkokolejka č. 228 Jindřichův Hradec Obrataň Regionální trať úzkokolejka č. 229 Jindřichův Hradec Nová Bystřice

54 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Na území SO ORP Jindřichův Hradec je hlavní železniční trať č. 225 Veselí nad Lužnicí - Jihlava, která tvoří spojnici mezi celostátními železničními tratěmi č. 220 a č. 240 a rychlíky zajišťují přímé spojení z Jindřichova Hradce a Kardašovy Řečice jak do Jihlavy, tak do krajského města České Budějovice i dále do Plzně. Obslužnost území zajišťují osobní vlaky. Územím dále prochází úzkorozchodné železniční tratě Obrataň Jindřichův Hradec, Jindřichův Hradec Nová Bystřice (č. 228 a 229), jež provozují Jindřichohradecké místní dráhy, a.s. a jsou považovány za celostátní raritu. Mají využití zejména pro turistiku v atraktivní oblasti České Kanady, ale slouží i běžné osobní a nákladní dopravě. Průběh uvedených tratí na řešeném území znázorňuje následující obrázek. Obrázek 3.2.2: Železniční síť na území SO ORP Jindřichův Hradec Zdroj: České dráhy, a.s., vlastní úprava Délky železničních tratí v každé obci shrnuje následující tabulka. Tabulka 3.2.1: Délky železničních tratí v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Délka tratě [km] Bednárec 3,9 Bednáreček 4,3 Blažejov 4,8 Člunek 6,9 Doňov 1,0 Hadravova Rosička 0,4 Horní Skrýchov 1,4 Jarošov nad Nežárkou 5,2 Jindřichův Hradec 17,6 Kardašova Řečice 7,2-54 -

55 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Délka tratě [km] Kunžak 2,0 Nová Bystřice 9,6 Nová Včelnice 3,9 Pleše 2,0 Popelín 2,7 Rodvínov 7,2 Střížovice 2,7 Újezdec 2,1 Velký Ratmírov 2,3 Záhoří 2,3 Žďár 3,1 Celkem za SO ORP Jindřichův Hradec 92,7 Zdroj: ÚAP 2012 Hromadná doprava K veřejné dopravě na území SO ORP Jindřichův Hradec slouží zejména autobusová linková doprava a železnice. V obci Jindřichův Hradec je zavedena městská hromadná doprava. Pro potřeby studie bylo zpracováno hodnocení dopravní obslužnosti území hromadnou dopravou na základě zjištění počtu spojů do obce Jindřichův Hradec ve všedních dnech pro vybrané časové intervaly. Časové intervaly byly voleny podle účelu (možnost dojížďky za prací, do škol a na úřady). Tabulka 3.2.2: Dostupnost obce Jindřichův Hradec veřejnou hromadnou dopravou Počet spojení 6. hod 8. hod 14. hod Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Březina Číměř Člunek Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Drunče Hadravova Rosička Hatín Horní Pěna Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice

56 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Počet spojení 6. hod 8. hod 14. hod Kostelní Radouň Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice Nová Olešná Nová Včelnice Okrouhlá Radouň Pístina Plavsko Pleše Pluhův Žďár Polště Popelín Příbraz Ratiboř Rodvínov Roseč Rosička Staré Město pod Landštejnem Stráž nad Nežárkou Strmilov Střížovice Světce Újezdec Velký Ratmírov Vícemil Višňová Vlčetínec Vydří Záhoří Zahrádky Žďár Celkem za SO ORP Jindřichův Hradec Zdroj: IDOS.cz. Pozn.: pro zařazení spoje je podmínkou maximální doba spojení 90 minut a příjezd nejdříve hodinu před žádanou hodinou. Pro vyhledávání je použit jízdní řád platný v srpnu Výsledná spojení jsou agregována pro zjištění skutečného počtu spojení. Ve výsledcích je zahrnuta veřejná hromadná doprava autobusy (včetně městské hromadné dopravy) a vlaky. Dopravní obslužnost obce Jindřichův Hradec hromadnou dopravou je na území SO ORP Jindřichův Hradec podprůměrná. Mnoho obcí nedisponuje dopravním spojením na některé z požadovaných hodin, u obcí Březina a Dolní Pěna dokonce chybí jakékoliv spojení. Letecká doprava Na řešeném území SO ORP se nachází veřejné vnitrostátní letiště Jindřichův Hradec, které provozuje Aeroklub Jindřichův Hradec LKJH. Na tomto letišti je umožněno provozování leteckého sportu, včetně parašutismu. Na část území zasahuje také ochranné pásmo leteckého radaru Třebotovice

57 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Vodní doprava Na území SO ORP Jindřichův Hradec se nenachází žádná vodní doprava. Rozvoj dopravní infrastruktury V rámci Zásad územního rozvoje JČK byly vymezeny koridory pro záměry veřejné dopravní infrastruktury republikového a nadmístního významu, jež zahrnují i řešení dopravních závad a homogenizaci silničních úseků na řešeném území. Záměry na provedení změn v území D9, Silnice I/23 - na území kraje je koridor pro nové přeložky, rozšíření a homogenizaci silnice I/23 nespojitě vymezen od křižovatky se silnicí I/3 (U Sloupu) po hranici s krajem Vysočina. Záměr je dělen několika samostatných úseku, z nichž na území SO ORP Jindřichův Hradec se nachází následující: D9/1, úsek křižovatka s dálnicí D3 Doňov (západní okraj), homogenizace v úseku od mimoúrovňové křižovatky s dálnicí D3 až po začátek obchvatu Doňova, koridor šíře 100 m. D9/2, úsek Doňov (západní okraj) Kardašova Řečice (západní okraj), nová komunikace a krátké úseky homogenizace stávající silnice, severní obchvat obce Doňov, navazující nové mimoúrovňové křížení se železnicí, krátký úsek homogenizace stávající silnice, navazuje nový severní obchvat obce Pleše, krátký úsek homogenizace, jižní obchvat Kardašovy Řečice, šíře koridoru 200 m u obchvatů, 100 m u homogenizace. D9/3, úsek Kardašova Řečice (východní okraj) Děbolín (západní okraj), převážně homogenizace stávající silnice se 2 novými železničními mimoúrovňovými přejezdy (jihovýchodně od Kardašovy Řečice a Sv. Barbora). Koridor redukované šíře 100 m s rozšířením na 200 m v úseku u nových železničních přejezdů. D9/4, obchvat Děbolín, návrh nové komunikace, severní obchvat mezi zastavěným územím sídla a tělesem železniční trati Veselí nad Lužnicí Jindřichův Hradec, poté navazuje homogenizace stávající silnice mezi východním okrajem Děbolína a západním okrajem Jindřichova Hradce, koridor proměnné šíře m. D9/5, severovýchodní obchvat Jarošova nad Nežárkou, návrh nové komunikace, nová křižovatka se silnicemi I/34 a II/132, obchvat Jarošova nad Nežárkou severovýchodně od zastavěného území, nové mimoúrovňové křížení se železnicí Veselí nad Lužnicí Horní Cerekev Jihlava, obvyklá šíře koridoru 200 m. D9/6, jižní obchvat Nové Olešné, návrh nové komunikace, obchvat jižně od zastavěného území, šíře koridoru 200 m. D9/7, úsek Strmilov Jilem, homogenizace stávající silnice, koridor redukované šíře 100 m. D12, Silnice I/34 - záměr obchvatů a homogenizací je nespojitě vymezen od Českých Budějovic před Třeboň, dále od Třeboně přes Jindřichův Hradec až po hranici s Krajem Vysočina a je dělen do 5 samostatných úseků, z nichž na území SO ORP Jindřichův Hradec se nachází následující:

58 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. D12/4, úsek Stráž nad Nežárkou (východní okraj) Jindřichův Hradec, koridor pro novou silnici a homogenizace průtahu v obci Lásenice, jižní obchvat Dolní Lhoty, navazuje průtah obcí Lásenice, dále nová silnice, vč. východního obchvatu sídla Horní Žďár až na jižní okraj Jindřichova Hradce, šíře koridoru 200 m, na průtahu Lásenice zúženo na 50 m. D12/5, východní obchvat Jindřichova Hradce, koridor pro novou silnici I. třídy, šířka koridoru m. D27, Silnice II/128 záměr krátké přeložky v obci Číměř, koridor je vymezen severně od zastavěného území obce, šíře koridoru 100 m. D38, Silnice II/151 záměr homogenizace a přeložek na silnici II/151 v úseku Kunžak Dačice vymezený spojitým koridorem tvořeným 2 na sebe navazujícími úseky, z nichž na území SO ORP Jindřichův Hradec je tento úsek: D38/1, úsek Kunžak (cca 500 m východně od Kunžaku) Dačice (západ), homogenizace stávající silnice, šíře koridoru 100 m. Vymezení územních rezerv ZÚR JČK vymezují jako územní rezervy několik koridorů nadmístního významu, z nichž na území SO ORP Jindřichův Hradec se nachází následující: D/A, Severní obchvat Jindřichova Hradce koridor územ-ní rezervy pro severní obchvat na silnici I/23, vymezen v šíři 150 m. D/B, Severozápadní obchvat Lásenice koridor územní rezervy pro budoucí přeložku silnice I/34 severně od obce, vymezen v šíři 200 m. D/M, Úzkorozchodná železnice územní rezerva navržená pro případné prodloužení úzkokolejky na hranici s Rakouskem v úseku Nová Bystřice státní hranice. Koridor územní rezervy je vymezen v šíři 200 m. 3.3 Sociodemografické podmínky Demografický vývoj V roce 2011 žilo v Jihočeském kraji obyvatel, což je o 2 % více než v roce Nejlidnatějším SO ORP jsou České Budějovice, naopak nejméně obyvatel z celého Jihočeského kraje žije v SO ORP Vodňany. Ve většině SO ORP došlo mezi roky 2001 a 2011 k nárůstu počtu obyvatel, přičemž největší absolutní nárůst byl zaznamenán v SO ORP České Budějovice (6 648 obyvatel), Český Krumlov (1 415 obyvatel) a Trhové Sviny (1 358 obyvatel). Naopak k největšímu poklesu došlo v SO ORP Milevsko, a to o 578 obyvatel (tj. 3 %), největší relativní přírůstek v počtu obyvatel zaznamenal SO ORP Trhové Sviny o 7,9 %. Tabulka 3.3.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Jihočeského kraje mezi lety 2001 a 2011 SO ORP Rok Rozdíl mezi lety 2001 a Absolutně Relativně [%] Blatná ,7 České Budějovice ,5 Český Krumlov ,5 Dačice ,6 Jindřichův Hradec ,3-58 -

59 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SO ORP Rok Rozdíl mezi lety 2001 a Absolutně Relativně [%] Kaplice ,1 Milevsko ,0 Písek ,8 Prachatice ,1 Soběslav ,5 Strakonice ,3 Tábor ,1 Trhové Sviny ,9 Třeboň ,8 Týn nad Vltavou ,3 Vimperk ,1 Vodňany ,6 Jihočeský kraj ,0 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 předběžné výsledky Následující graf znázorňuje vývoj obyvatelstva v SO ORP Jindřichův Hradec v letech a naznačuje tak dlouhodobý populační vývoj. Od roku 1991 docházelo k pozvolnému nárůstu počtu obyvatel, a to až do roku 2001, kdy nastal náhlý propad. Vrcholu dosáhl přírůstek v letech Od roku 2010 do současnosti je patrný dlouhodobý úbytek obyvatel, který je dán především migrací. Jedná se o suburbanizační proces z Českých Budějovic. Graf 3.3.1: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Jindřichův Hradec v letech Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel Období od roku lze označit jako období poklesu obyvatelstva, díky nově odstěhovaným. V průběhu let docházelo ke střídání nárůstu a úbytku počtu obyvatel. Největší výkyv byl zaznamenán kolem roku 2009, kdy došlo k nárůstu obyvatel v celém SO ORP. Tento nárůst byl vystřídán opětovným extrémním úbytkem pokračujícím dodnes

60 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Graf 3.3.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Jindřichův Hradec Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (ŽIVĚ NAROZENÍ ZEMŘELÍ) / ss * Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * Hrubá míra celkového přírůstku hmcpp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k a k daného roku. V rámci SO ORP Jindřichův Hradec má největší počet obyvatel město Jindřichův Hradec ( obyvatel), druhý největší počet obyvatel vykazuje obec Nová Bystřice (3 345 obyvatel). Pět obcí má více než 1000 obyvatel, jednáct obcí má nad 500 obyvatel a zbylé obce správního území mají většinou do 500 obyvatel. Nejmenší obec z pohledu počtu obyvatel je obec Drunče (46 obyvatel). Největší nárůst obyvatel od roku 2001 do roku 2011 v rámci SO ORP Jindřichů Hradec byl zaznamenán v obci Dolní Pěna, kde se počet obyvatel zvýšil o 134,5 %. Pokles obyvatelstva byl zaznamenán v obcích Drunče (-23,3 %) a Hadravova Rosička (-19,4 %). Tabulka 3.3.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Jindřichův Hradec 2001 a 2011 Rok Rozdíl mezi lety 2001 a Absolutně Relativně [%] Bednárec ,9 Bednáreček ,2 Blažejov ,8 Bořetín ,4 Březina ,2 Číměř ,8 Člunek ,5 Deštná ,5 Dívčí Kopy ,5 Dolní Pěna ,5 Dolní Žďár ,1 Doňov ,4 Drunče ,3-60 -

61 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Rok Rozdíl mezi lety 2001 a Absolutně Relativně [%] Hadravova Rosička ,4 Hatín ,5 Horní Pěna ,5 Horní Radouň ,8 Horní Skrýchov ,8 Hospříz ,9 Jarošov nad Nežárkou ,3 Jilem ,5 Jindřichův Hradec ,9 Kačlehy ,3 Kamenný Malíkov ,1 Kardašova Řečice ,1 Kostelní Radouň ,8 Kunžak ,6 Lásenice ,8 Lodhéřov ,5 Nová Bystřice ,8 Nová Olešná ,5 Nová Včelnice ,2 Okrouhlá Radouň ,8 Pístina ,1 Plavsko ,5 Pleše ,9 Pluhův Žďár ,7 Polště ,4 Popelín ,6 Příbraz ,0 Ratiboř ,4 Rodvínov ,9 Roseč ,5 Rosička ,1 Staré Město pod Landštejnem ,7 Stráž nad Nežárkou ,5 Strmilov ,5 Střížovice ,6 Světce ,7 Újezdec ,0 Velký Ratmírov ,7 Vícemil ,9 Višňová ,6 Vlčetínec ,5 Vydří ,8 Záhoří ,0 Zahrádky ,9 Žďár ,0 SO ORP Jindřichův Hradec ,3 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 předběžné výsledky

62 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. V letech nejvíce obyvatel migrací ztratilo město Jindřichův Hradec (634), ztratily i obce Nové Včelcice (67), Staré Město pod Landštejnem (43), Kunžak (31), zápornou bilanci mělo i dalších 12 obcí, u všech se ale jedná o pokles obyvatel migrací o maximálně 19. Ostatní obce SO ORP Jindřichův Hradec obyvatelstvo migrací získalo. Do 6 obcí se v letech přistěhovalo o minimálně 50 obyvatel více, než se vystěhovalo. Největší rozdíl byl v obci Kardašova Řečice (194). Mapa 3.3.1: Migrační saldo v letech

63 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Dle hrubé míry migračního salda zaznamenaly největší nárůst počtu obyvatel obce v okolí města Jindřichův Hradec. Jedná se zejména o menší obce, kde i menší nárůst počtu obyvatel způsobuje v přepočtu na 1000 obyvatel velkou změnu. Obyvatelstvo ztrácejí hlavně obce Vícemil, Vlčetínec a Staré Město pod Landštejnem. Mapa 3.3.2: Hrubá míra migračního salda v letech Věková struktura Jednou ze základních charakteristik hodnotící demografický vývoj a naznačující možné budoucí sociální hrozby a problémy, je věková struktura obyvatelstva. Věkové složení kraje se za posledních deset let změnilo ve smyslu stárnutí populace, a to především úbytkem obyvatelstva v předproduktivním věku (-2 %) a rostoucí složkou obyvatelstva v postproduktivním věku (2,2 %). Na stárnutí populace měla vliv především nižší porodnost v osmdesátých a devadesátých letech. Tento proces bude mít silný vliv v demografickém vývoji kraje v příštích letech. Ztráta obyvatelstva v předproduktivním věku (0-14 let) byla zaznamenána ve všech správních obvodech Jihočeského kraje, nejnižší byla tato ztráta v SO ORP České Budějovice, Písek (

64 <= Počet obyvatel Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 1,5 %) a Vodňany (-1,6 %). Naopak k největší ztrátě došlo v SO ORP Týn nad Vltavou (- 4,2 %), kde se zároveň nejvíce zvýšil podíl osob ve věku let (o 3,6 %). Celkově došlo v letech ve sledovaném území k mírnému poklesu podílu osob v této věkové kategorii, a to o 0,3 %. Nejnižší nárůst postproduktivní složky obyvatelstva (65 a více let) byl zaznamenán v SO ORP Týn nad Vltavou (0,6 %) a Vodňany (0,9 %), oproti tomu nejvyšší nárůst nastal v SO ORP Milevsko (4 %). Věková struktura obyvatelstva v SO ORP Jindřichův Hradec je, z pohledu celokrajského průměru, průměrná. Index stáří správního obvodu dosáhl v roce 2011 hodnoty 103,4, tzn. na jedno dítě ve věku 0 14 připadá 0,1 seniorů (65 a více let). V porovnání s celokrajskými výsledky se jedná o hodnotu průměrnou. Obcemi s největším úbytkem obyvatel ve věku 0-14 let se v letech staly obce Drunče a Světce, naopak k nejvýraznějšímu nárůstu osob starších 65 let došlo taktéž v obci Vícemil a Vlčetínec (viz příloha tabulka B 5). Prognóza Zatímco v roce 2000 bylo v SO ORP Jindřichův Hradec nejvíce lidí ve skupině let, v roce 2010 už byli nejpočetnější skupinou lidé ve věku let. Prognóza ukazuje, že v roce 2030 lze ve správní oblasti očekávat snížení počtu lidí v produktivním věku a nejvíce obyvatel bude ve věku let. Graf 3.3.3: Rozložení obyvatel SO ORP Jindřichův Hradec dle věkových skupin v letech 2000, 2010 a Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Věkové skupiny Z demografické prognózy vyplývá, že v roce 2030 dojde k nárůstu počtu obyvatel starších 65 let z 14,6 % v roce 2010 na 22,5 % v roce Oproti tomu dojde ke snížení počtu obyvatel v produktivním věku ze 70,8 % v roce 2010 na 63,9 % v roce Počet dětí do 14 let se také sníží, a to o 1 %

65 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 3.3.3: Rozložení obyvatel SO ORP Jindřichův Hradec dle věkové struktury v roce 2010, 2030 Věková struktura Absolutně Relativně (%) Absolutně Relativně (%) Dětská složka (0-14 let) ,6% ,6% Produktivní věk (15-64 let) ,8% ,9% Senioři (65+) ,6% ,5% Celkem ,0% ,0% Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Věková pyramida zachycuje stav populace SO ORP Jindřichův Hradec v letech 2010 a Z pyramidy jsou patrné výrazné změny v rozložení jednotlivých věkových skupin společnosti. Budou přibývat lidé ve věkové kategorii let a v kategorii 65 a více, naopak výrazně ubude lidi v produktivním věku do 40 let. Do roku 2030 dojde také ke značnému úbytku nově narozených dětí do 4 let. Graf 3.3.4: Věková pyramida SO ORP Jindřichův Hradec pro roky 2010 a a více muži 2010 ženy 2010 muži 2030 ženy 2030 Zdroj dat: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Vzdělanostní struktura obyvatel Největší nárůst vysokoškolsky vzdělaných obyvatel od roku 2001 do roku 2011 v rámci kraje zaznamenal SO ORP České Budějovice, dále je SO ORP Trhové Sviny, Tábor, Týn nad Vltavou, Strakonice a nejmenší nárůst zaznamenal SO ORP Vodňany. V SO ORP Blatná byl zaznamenán nejvyšší nárůst obyvatel bez vzdělání, počet lidí bez vzdělání vzrostl i v SO ORP Vimperk, Milevsko a Jindřichův Hradec v SO ORP Třeboň, Kaplice a Dačice se počet nezměnil, viz tabulka B 8 v příloze. Ve městě Jindřichův Hradec se výrazně snížil počet obyvatel se základním včetně neukončeného vzdělání (-2,8 %) a zároveň se zvýšil počet středoškolsky vzdělaných

66 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. s maturitou (3,3 %) a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (3,6 %), což znázorňuje tabulka B 9 v příloze. V absolutních hodnotách zaznamenala největší nárůst vysokoškoláků město Jindřichův Hradec (592 osob). V relativním vyjádření (k počtu obyvatel starších 15 let) došlo k největšímu nárůstu vysokoškoláků v obci Polště (7,8 %), kdy v roce 2001 tato obec měla pouze 1,3 % vysokoškolsky vzdělaných občanů. Tabulka 3.3.4: Vývoj obyvatel s vysokoškolským vzděláním v SO ORP Jindřichův Hradec Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí Podíl vysokoškolsky Počet vysokoškolsky vzdělaných na počet vzdělaných lidí obyvatel starších 15let [%] Rozdíl Rozdíl Bednárec ,5 8,0 2,6 Bednáreček ,7 11,3 6,6 Blažejov ,5 6,6 5,1 Bořetín ,9 3,9 1,0 Březina ,1 8,6 6,5 Číměř ,1 3,8 0,6 Člunek ,8 3,8 1,0 Deštná ,4 8,7 1,3 Dívčí Kopy ,8 3,4 1,7 Dolní Pěna ,6 17,6 7,0 Dolní Žďár ,5 13,2 6,8 Doňov ,3 1,5 0,3 Drunče ,8 6,7 2,8 Hadravova Rosička ,8 2,4 0,6 Hatín ,3 8,8 5,5 Horní Pěna ,3 6,0 1,7 Horní Radouň ,2 5,3 2,2 Horní Skrýchov ,5 10,0 5,5 Hospříz ,4 3,6 0,1 Jarošov nad Nežárkou ,5 8,5 4,0 Jilem ,0 9,9 5,9 Jindřichův Hradec ,7 12,8 3,1 Kačlehy ,0 3,2 3,2 Kamenný Malíkov ,1 8,9 2,9 Kardašova Řečice ,3 8,3 2,9 Kostelní Radouň ,8 6,7 2,9 Kunžak ,7 8,1 3,4 Lásenice ,5 5,8 2,3 Lodhéřov ,2 3,3 1,1 Nová Bystřice ,5 5,3 1,9 Nová Olešná ,9 5,3 3,3 Nová Včelnice ,2 5,2 1,0 Okrouhlá Radouň ,4 7,6 4,1 Pístina ,5 3,9 1,4 Plavsko ,5 5,9 2,4 Pleše ,0 9,0 4,0 Pluhův Žďár ,5 4,9 2,3 Polště ,3 9,1 7,8-66 -

67 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí Podíl vysokoškolsky Počet vysokoškolsky vzdělaných na počet vzdělaných lidí obyvatel starších 15let [%] Rozdíl Rozdíl Popelín ,1 4,2 1,1 Příbraz ,3 8,8 2,4 Ratiboř ,2 9,3 4,0 Rodvínov ,4 11,9 3,5 Roseč ,8 8,8 7,0 Rosička ,0 2,2 2,2 Staré Město pod Landštejnem ,3 3,9 2,6 Stráž nad Nežárkou ,1 10,6 5,5 Strmilov ,5 5,9 2,3 Střížovice ,0 4,3 2,3 Světce ,5 9,2 4,7 Újezdec ,3 9,4 2,1 Velký Ratmírov ,1 2,1 0,9 Vícemil ,0 3,0 3,0 Višňová ,4 4,7 3,3 Vlčetínec ,0 4,3 4,3 Vydří ,1 3,5 2,4 Záhoří ,6 6,7 3,1 Zahrádky ,3 9,0 4,7 Žďár ,7 7,4 5,7 SO ORP Jindřichův Hradec ,7 9,5 2,8 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Školství V 58 obcích SO ORP Jindřichův Hradec funguje celkem 25 mateřských škol (osm z nich funguje při základní škole), 20 základních a 1 základní umělecká škola (v Jindřichově Hradci) o celkové kapacitě míst. V 19 obcích nefunguje žádné školské zařízení. Středních škol je ve správním obvodu obce s rozšířenou působností celkem osm, z toho dvě gymnázia a jedna zdravotnická škola. Přehled školských zařízení v SO ORP Jindřichův Hradec je uveden v příloze (tabulka B 10). Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Na území SO ORP Jindřichův Hradec funguje celkem 23 zařízení sociálních služeb a 182 zařízení zdravotních služeb. Největší koncentrace těchto zařízení je ve městě Jindřichův Hradec, kde funguje sedmnáct zařízení v sociální oblasti a celkem 182 zařízení v oblasti zdravotních služeb (např. ordinace praktického lékaře pro dospělé, ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, ordinace stomatologa, gynekologa nebo jiných specialistů a také detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci). Kromě Jindřichova Hradce fungují zařízení sociální péče ještě v pěti dalších obcích (jedná se např. o domov pro seniory nebo domov s pečovatelskou službou). Zdravotnická zařízení fungují kromě Jindřichova Hradce v šestnácti dalších obcích, jedná se nejčastěji o ordinace praktického lékaře pro dospělé, pro děti a dorost apod. V jednačtyřiceti obcích nefunguje ani jedno zařízení sociálních nebo zdravotních služeb a obyvatelé musejí dojíždět do okolních

68 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. obcí nebo do Jindřichova Hradce. Přehled všech zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče v SO ORP Jindřichův Hradec je uveden v příloze (tabulka B 11). Veřejný a kulturní život obcí Z dotazníkového průzkumu lze spolkový život a veřejné dění v řešené lokalitě celkově považovat za pestrý. Lidé v SO ORP Jindřichův Hradec jsou aktivní i pasivní, aktivně se účastní společenských akcí a organizují je pouze tehdy, když je to v jejich zájmu. Prakticky ve všech obcích existují činné spolky, např. dobrovolných hasičů, tělovýchovné jednoty. V Jindřichově Hradci se nachází mnoho kulturních zařízení, např. kulturní dům Střelice, muzeum Jindřichohradecka, galerie Špejchar, galerie Inspirace, v Deštné je např. letecké muzeum, provaznické muzeum atd. Z hlediska vybavení území SO ORP Jindřichův Hradec zázemím pro trávení volného času sportovními aktivitami je možné konstatovat, že sportovní zařízení jsou koncentrovány převážně ve větších obcích. V Jindřichově Hradci se nachází Tyršův stadion TJ Jindřichův Hradec, fotbalové hřiště s umělým povrchem, aquapark, tenisové kurty. Je tu možnost zahrát si bowling, paintball, ricochet (obdoba squash), využít služeb fitness center, skateparku, projížděk na koních na soukromých statcích, golfového hřiště v Nové Bystřici. Milovníci zimních sportů si mohou zajet zalyžovat do Nové Bystřice. 3.4 Bydlení Bydlení je významnou složkou v rozvoji území, je určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Uspokojení potřeby bydlení je klíčovou funkcí samostatné působnosti obcí, jak ji definuje zákon o obcích č. 128/2000 Sb. v 35, ve 2. odstavci. Dále v tomto zákoně v 38 je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Pro územní plánování je stěžejní rozložení domovního fondu a jeho stáří, zejména pro plánování obnovy a nové výstavby domovního fondu. V současné době dochází k transformaci potřeb obyvatel v oblasti bydlení, zejména v souvislosti s nárůstem dopadů staronových sociálních rizik a tím i snížením kupní síly obyvatelstva. Tyto diferencované potřeby se projeví zejména na místní úrovni, kde je úloha obce nezastupitelná právě v realizační fázi. Východiskem je komplexní řešení bytové politiky v území, včetně nastavení systému nízkonákladového či vícestupňového bydlení. Domovní a bytový fond Domovní fond V Jihočeském kraji nebyl v letech patrný výraznější rozdíl v nárůstu bytových či rodinných domů. Celkově v Jihočeském kraji je vyšší nárůst bytových domů. V rámci jednotlivých obcí SO ORP Jindřichův Hradec je situace různá, mírnou převahu zaznamenala výstavba bytových domů. Největší nárůst rodinných domů vykazují SO ORP České Budějovice, SO ORP Trhové Sviny a SO ORP Český Krumlov. K nejnižšímu nárůstu došlo v SO ORP Milevsko a v SO ORP Dačice. Výstavba rodinných domů v rámci SO ORP Jindřichův Hradec vzrostla v desetiletém období o 9,2 %. V relativních hodnotách je nárůst nejvýznamnější v obcích Dolní Pěna (110,8 %), Horní Skrýchov (82,6 %) a Blažejov (64 %), zatímco k poklesu došlo v obci Drunče (- 20 %). V absolutních hodnotách dochází k nejrozsáhlejší výstavbě jak bytových, tak rodinných

69 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. domů v obci Jindřichův Hradec. Tabulky s jednotlivými údaji vztahujícími se k bytovému a domovnímu fondu jsou uvedeny v příloze (tabulky B 12 a B 13). Stáří domovního fondu V SO ORP Jindřichův Hradec bylo v roce 2001 evidováno celkem domů. Nejvyššího nárůstu výstavby domů v letech bylo dosaženo u obcí Horní Skrýchov, Kačlechy a Dolní Pěna (všechny nad 22,9 %), naopak k žádnému nárůstu výstavby došlo v obcích Drunče a Rosička. Tabulka zobrazující počet postavených domů v jednotlivých letech je uvedena v příloze B 18, v procentuálním vyjádření B 19. Bytový fond Bytový fond v Jihočeském kraji dosáhl v letech celkového nárůstu o 3 % (přírůstek bytových jednotek). Největší nárůst je v SO ORP České Budějovice bytových jednotek (6,8 %), dále pak v SO ORP Český Krumlov 547 bytů (3,7 %) a v SO ORP Trhové Sviny 424 tj. 6,9 % bytů. Naopak úbytek bytových jednotek lze pozorovat v SO ORP Dačice (1,7 %, 115 bytů) a Milevsko (0,8 %, 61 bytů). V SO ORP Jindřichův Hradec došlo v rámci kraje k průměrnému nárůstu počtu bytů (3,2 %). Ve sledovaném období přibylo ve správním území ORP Jindřichův Hradec 537 bytů, což činí 3,2 %. Největší nárůst počtu obydlených bytů je zaznamenán v obci Jindřichův Hradec 222 bytů, tj. 2,7 %. Obcí s druhým nejvyšším nárůstem počtu bytů jsou Kardašova Řečice, kde přibylo 110 bytů, tj. 14,9 %. Třetí v pořadí je obec Dolní Pěna s nárůstem počtu bytů o 42 bytových jednotek, tj. 113,5 %. Tato obec zároveň dosáhla největšího relativního nárůstu počtu obydlených bytů. Největší úbytek bytů v absolutních hodnotách je v obci Strmilov, ale velký počet bytových jednotek v obci způsobil, že v relativním vyjádření se jedná pouze o 4,6 %. Procentuálně nejvyšší úbytek bytů můžeme pozorovat v obci Drunče 28 % (7 bytů). Tabulky s jednotlivými údaji vztahujícími se k obydleným bytům v rámci Jihočeského kraje jsou uvedeny v příloze (tabulka B 14). Tabulka 3.4.1: Obydlené byty v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Rozdíl mezi lety 2001 a Rok 2011 Obydlené byty 2001 Obydlené byty 2011 Absolutně Relativně [%] Bednárec ,8 Bednáreček ,0 Blažejov ,0 Bořetín ,0 Březina ,6 Číměř ,4 Člunek ,7 Deštná ,8 Dívčí Kopy ,7 Dolní Pěna ,5 Dolní Žďár ,0 Doňov ,3 Drunče ,0 Hadravova Rosička ,0 Hatín ,7 Horní Pěna ,2 Horní Radouň ,2 Horní Skrýchov ,7 Hospříz ,1-69 -

70 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Jarošov nad Nežárkou ,8 Jilem ,6 Jindřichův Hradec ,7 Kačlehy ,7 Kamenný Malíkov ,1 Kardašova Řečice ,9 Kostelní Radouň ,9 Kunžak ,4 Lásenice ,7 Lodhéřov ,9 Nová Bystřice ,4 Nová Olešná ,9 Nová Včelnice ,7 Okrouhlá Radouň ,9 Pístina ,9 Plavsko ,5 Pleše ,0 Pluhův Žďár ,9 Polště ,8 Popelín ,5 Příbraz ,9 Ratiboř ,0 Rodvínov ,3 Roseč ,0 Rosička ,5 Staré Město pod Landštejnem ,6 Stráž nad Nežárkou ,7 Strmilov ,6 Střížovice ,4 Světce ,0 Újezdec ,5 Velký Ratmírov ,4 Vícemil ,5 Višňová ,8 Vlčetínec ,0 Vydří ,4 Záhoří ,7 Zahrádky ,3 Žďár ,6 SO ORP Jindřichův Hradec ,2 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Vlastnictví bytového fondu V Jihočeském kraji byl v letech zjištěn nejvýraznější nárůst bytů v osobním vlastnictví, a to o bytů. Na této hodnotě se nejvíce podílí ORP České Budějovice, s nárůstem počtu bytů v osobním vlastnictví o bytů. Nájemních bytů ubylo o a družstevních bytů ubylo o Počet bytů ve vlastním domě se naproti tomu zvýšil o bytů. Tabulka s jednotlivými údaji vztahujícími se k vlastnictví bytů v Jihočeském kraji je uvedena v příloze (tabulka B 15),

71 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. V SO ORP Jindřichův Hradec došlo mezi lety 2001 a 2011 stejně jako v celém kraji k největšímu nárůstu v počtu bytů v osobním vlastnictví, na čemž má nejvyšší podíl obec Jindřichův Hradec s nárůstem o bytů, dále pak obec Nová Včelnice s nárůstem o 255 bytů a obec Nová Bystřice, ve které přibylo 73 bytů. Celkově přibylo v SO ORP Jindřichův Hradec mezi roky 2001 a bytů v osobním vlastnictví. Naopak úbytek je znatelný v počtu družstevních bytů (-812 bytů), zejména v obcích Jindřichův Hradec (-840 bytů), Kardašova Řečice (-23 bytů) a Nová Bystřice (-19 bytů). Vlastnictví domů v rámci Jihočeského kraje je uvedeno v příloze (tabulka B 16), v rámci SO ORP Jindřichův Hradec (tabulka B 17). Tabulka 3.4.2: Vlastnictví bytů v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Byt ve vlastním domě Rozdíl [%] Vlastník bytů V osobním Nájemní vlastnictví Rozdíl Rozdíl [%] [%] Družstevní Rozdíl [%] Bednárec , , Bednáreček , , ,3 Blažejov , , , ,0 Bořetín , , Březina , , Číměř , , , Člunek , , , ,0 Deštná , , ,2 Dívčí Kopy , Dolní Pěna , , Dolní Žďár , , Doňov , , Drunče , Hadravova Rosička , Hatín , , Horní Pěna , , , ,0 Horní Radouň , , , Horní Skrýchov , , Hospříz , , , ,7 Jarošov nad Nežárkou , , , ,3 Jilem , , , Jindřichův Hradec , , , ,4 Kačlehy , , Kamenný Malíkov , , Kardašova Řečice , , , ,8 Kostelní Radouň , , , Kunžak , , , ,0 Lásenice , , Lodhéřov , , , ,3 Nová Bystřice , , , ,6 Nová Olešná , , Nová Včelnice , , , ,2-71 -

72 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Byt ve vlastním domě Rozdíl [%] Vlastník bytů V osobním vlastnictví Nájemní Rozdíl [%] Rozdíl [%] Družstevní Rozdíl [%] Okrouhlá Radouň , , ,0 Pístina , , Plavsko , , Pleše , , ,0 Pluhův Žďár , , Polště , , Popelín , , , Příbraz , , Ratiboř , , Rodvínov , , ,0 Roseč , , Rosička , Staré Město pod Landštejnem , , , Stráž nad Nežárkou , , , Strmilov , , , ,4 Střížovice , , , ,0 Světce , , ,0 Újezdec , Velký Ratmírov , , Vícemil , , Višňová , , Vlčetínec , , Vydří , Záhoří , , ,5 Zahrádky , , , ,0 Žďár , SO ORP Jindřichův Hradec , , , ,0 Zdroj dat: ČSÚ, SLDB 2001, SLDB 2011 Připojení k internetu Z hlediska vybavenosti obcí počítači a připojením k internetu se situace v celém SO ORP Jindřichův Hradec pohybuje okolo 55,6 % obydlených bytů vybavených počítači a 51,2 % bytů vybavených počítači s připojením k internetu z celkového počtu Největší podíl obydlených bytů napojených na internet mají obce Dolní Pěna, Horní Skrýchov, Jilem a Dolní Žďár (více než 64 % bytů s připojením k internetu) a nejmenší podíl je v obci Drunče (27,8 %). Tabulka 3.4.3: Vybavenost obcí v SO ORP Jindřichův Hradec počítači a připojením k internetu Obydlené byty celkem vybavené počítačem Z toho vybavené počítačem s internetem Bednárec 32 37,5 31,3 Bednáreček 69 43,5 37,7 Blažejov ,4 53,0-72 -

73 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obydlené byty celkem vybavené počítačem Z toho vybavené počítačem s internetem Bořetín 32 53,1 37,5 Březina 50 52,0 50,0 Číměř ,7 34,6 Člunek ,9 45,1 Deštná ,6 52,4 Dívčí Kopy 24 54,2 50,0 Dolní Pěna 79 74,7 73,4 Dolní Žďár 50 66,0 64,0 Doňov 26 53,8 53,8 Drunče 18 27,8 27,8 Hadravova Rosička 19 42,1 42,1 Hatín 75 53,3 50,7 Horní Pěna ,4 49,7 Horní Radouň 95 41,1 35,8 Horní Skrýchov 45 71,1 66,7 Hospříz ,0 45,2 Jarošov nad Nežárkou ,1 56,0 Jilem 40 65,0 65,0 Jindřichův Hradec ,1 54,7 Kačlehy 24 58,3 50,0 Kamenný Malíkov 26 46,2 46,2 Kardašova Řečice ,7 48,6 Kostelní Radouň ,3 50,5 Kunžak ,7 47,1 Lásenice ,2 47,8 Lodhéřov ,6 41,3 Nová Bystřice ,0 46,5 Nová Olešná 41 39,0 31,7 Nová Včelnice ,1 49,8 Okrouhlá Radouň 68 54,4 50,0 Pístina 41 53,7 53,7 Plavsko ,0 56,2 Pleše 74 50,0 40,5 Pluhův Žďár ,5 45,8 Polště 41 51,2 41,5 Popelín ,7 51,3 Příbraz ,0 48,0 Ratiboř 67 53,7 47,8 Rodvínov ,2 54,5 Roseč 69 60,9 56,5 Rosička 21 33,3 28,6 Staré Město pod Landštejnem ,6 38,5 Stráž nad Nežárkou ,4 51,8 Strmilov ,7 46,3 Střížovice ,4 47,9 Světce 53 50,9 49,1 Újezdec 23 39,1 30,4 Velký Ratmírov 71 52,1 50,7 Vícemil 29 51,7 51,7-73 -

74 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obydlené byty celkem vybavené počítačem Z toho vybavené počítačem s internetem Višňová 30 43,3 40,0 Vlčetínec 22 40,9 40,9 Vydří 47 46,8 36,2 Záhoří 50 52,0 50,0 Zahrádky 88 43,2 39,8 Žďár 35 54,3 54,3 SO ORP Jindřichův Hradec ,6 51,2 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB Rekreace Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují tělo či mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro oddech nebo osvěžení. Pojem rekreace dále vymezuje prostor umožňující realizaci zálib a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují. Atraktivita a rekreační potenciál regionu Rekreační potenciál území je souhrn environmentálních, kulturních a socioekonomických faktorů určujících maximální schopnost území v souvislosti s jeho využitím člověkem v rámci rekreačních aktivit. Rekreační atraktivitu tvoří rekreačně vysoce vhodné přírodní, historické, kulturní a sociální podmínky území. Spolu s rekreační atraktivitou je neméně důležitou složkou tvořící rekreační potenciál území rekreační infrastruktura, která představuje prvky umožňující rekreační využitelnost území. Jedná se např. o dopravní infrastrukturu (zpřístupnění území), ubytovací a stravovací kapacity, informační centra. Omezením rekreačního potenciálu jsou rekreační kapacity území, což je únosnost krajiny na základě její intenzity využívání rekreačního potenciálu. Tato kapacita je dána obecnými limity využití území a dalšími sociologickými a kulturními aspekty, jako jsou například dochovaný krajinný ráz nebo tradice. Rekreační potenciál území představuje lokalizační podmínky cestovního ruchu. Na jeho základě je možné umístit a rozvíjet aktivity cestovního ruchu na určitém území na základě jeho charakteristik. Lokalizační podmínky jsou vyjádřeny atraktivitou místní přírody a krajiny a místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi. Realizační podmínky cestovního ruchu představují rekreační efekt a rekreační využitelnost území. Rekreační efekt je dán mírou využití potenciálních rekreačních schopností území. Tyto dvě podmínky umožňují uskutečňovat vlastní nároky účastníků cestovního ruchu. Člení se na dopravní a materiálně technické předpoklady, čím se rozumí vybavenost území ubytovacími, stravovacími, sportovními, zábavními a jinými zařízeními. Důležitá je kapacita těchto zařízení pro množství zákazníků, kteří chtějí dané území navštívit. (BÍNA, 2010) SO ORP Jindřichův Hradec Předností Jihočeského kraje kromě řady kulturních a technických památek je i mnoho přírodních krás a zdravé životní prostředí. SO ORP Jindřichův Hradec má také dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Zajímavou atrakcí je 15. poledník, který je vyznačen na dlažbě u proboštského kostela Nanebevzetí Panny Marie, v Kostelní ulici Jindřichova

75 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Hradce. Lákavou turistickou lokalitou Jindřichohradecka je Česká Kanada. Technickou památkou je nejrozsáhlejší systém veřejných úzkorozchodných regionálních drah v České republice, tvoří tratě Jindřichův Hradec Obrataň. Jako další se nabízí Zámecký mlýn s Křižíkovou vodní elektrárnou. Ubytovací kapacity Ubytovací kapacity jsou v rámci Jihočeského kraje koncentrovány především v SO ORP Český Krumlov, který je jedním z nejnavštěvovanějších destinací kraje, a to díky památkové rezervaci, která je zařazena do Seznamu světových kulturních a přírodních dědictví UNESCO. V SO ORP Jindřichův Hradec se nachází 87 rekreačních zařízení s lůžky, území je současně pátým nejnavštěvovanějším správním obvodem kraje. Ubytovací kapacity jednotlivých správních obvodů, včetně počtu návštěvníků, jsou uvedeny v příloze (tabulka B 20). Z hlediska kapacit pro individuální rodinnou rekreaci je největší počet těchto objektů v obcích Trhové Sviny (182 objektů), Jílovec (137 objektů), Slavče (110 objektů). Největší podíl staveb pro rekreaci na celkovém domovním fondu má obce Slavče (37,5 %) a Kamenná (37,3 %). Tabulka 3.5.1: Objekty individuální rodinné rekreace v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Domy celkem Slouží k rekreaci Podíl [%] Bednárec ,4 Bednáreček ,5 Blažejov ,6 Bořetín ,9 Březina ,3 Číměř ,2 Člunek ,0 Deštná ,9 Dívčí Kopy ,7 Dolní Pěna ,3 Dolní Žďár ,8 Doňov ,9 Drunče ,0 Hadravova Rosička ,8 Hatín ,6 Horní Pěna ,8 Horní Radouň ,7 Horní Skrýchov ,8 Hospříz ,5 Jarošov nad Nežárkou ,8 Jilem ,5 Jindřichův Hradec ,9 Kačlehy ,2 Kamenný Malíkov ,4 Kardašova Řečice ,2 Kostelní Radouň ,1 Kunžak ,4 Lásenice ,9 Lodhéřov ,2-75 -

76 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Domy celkem Slouží k rekreaci Podíl [%] Nová Bystřice ,7 Nová Olešná ,3 Nová Včelnice ,0 Okrouhlá Radouň ,5 Pístina ,9 Plavsko ,5 Pleše ,5 Pluhův Žďár ,8 Polště ,6 Popelín ,3 Příbraz ,2 Ratiboř ,9 Rodvínov ,6 Roseč ,5 Rosička ,3 Staré Město pod Landštejnem ,9 Stráž nad Nežárkou ,9 Strmilov ,4 Střížovice ,6 Světce ,2 Újezdec ,6 Velký Ratmírov ,8 Vícemil ,4 Višňová ,4 Vlčetínec ,8 Vydří ,0 Záhoří ,4 Zahrádky ,3 Žďár ,2 SO ORP Jindřichův Hradec ,0 Zdroj: ČSÚ, data aktuální k Návštěvnost Nejvyšší návštěvnosti v rámci kraje bylo dosaženo v SO ORP Český Krumlov, naopak nejnižší návštěvnost byla zaznamenána v SO ORP Vodňany. SO ORP Jindřichův Hradec dosahuje průměrné hodnoty návštěvnosti ve srovnání s krajským průměrem, viz tabulka B 21 v příloze. Turistické trasy, cyklostezky, hipostezky Na celém území SO ORP Jindřichův Hradec je možné provozovat zejména letní turistiku, cykloturistiku a hipoturistiku vzhledem k rozsáhlé síti turistických tras, cyklostezek, která je vymezena na následující mapě

77 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.5.1: Sítě turistických tras a cyklostezek na území SO ORP Jindřichův Hradec Délky turistických tras jsou uvedeny v následující tabulce. Délky cyklostezek a hipostezek upřesňují tabulky B 22 a B 23 v příloze. Tabulka 3.5.2: A106 turistické trasy Délka (km) Blažejov 17,9 Bořetín 2,5 Březina 3,0 Číměř 6,7 Člunek 7,1 Deštná 8,6 Dolní Pěna 1,0 Dolní Žďár 3,8 Hatín 16,2 Horní Pěna 2,3 Hospříz 3,8 Jarošov nad Nežárkou 4,9 Jindřichův Hradec 40,2-77 -

78 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Délka (km) Kačlehy 7,4 Kardašova Řečice 24,2 Kostelní Radouň 4,0 Kunžak 37,9 Lásenice 6,6 Lodhéřov 10,8 Nová Bystřice 25,3 Nová Olešná 5,9 Pístina 4,0 Plavsko 1,9 Pleše 0,2 Pluhův Žďár 14,1 Popelín 4,1 Příbraz 2,1 Ratiboř 4,8 Rodvínov 9,5 Rosička 2,2 Staré Město pod Landštejnem 31,4 Stráž nad Nežárkou 26,4 Strmilov 16,3 Střížovice 7,1 Světce 1,5 Újezdec 2,3 Vydří 1,4 Záhoří 2,1 Zahrádky 5,6 Žďár 1,3 Celkem SO ORP Jindřichův Hradec 378,9 Zdroj: ÚAP

79 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 4 Ekonomický pilíř Tato část vystihuje ekonomické podmínky na území SO ORP, a to jak z hlediska rozložení ekonomických aktivit v území (regionální ekonomika), tak i z pohledu ekonomické aktivity obyvatel a jejich pozice na trhu práce (zohledňuje jejich trvalé bydliště). Poslední podkapitola ukazuje daňovou výtěžnost SO ORP Jindřichův Hradec a jednotlivých obcí, což umožňuje podchytit vývoj největšího zdroje příjmů obecních rozpočtů. V rámci ekonomiky území je důležitá diverzifikovaná základna struktury ekonomických subjektů nacházejících se na území SO ORP, která je více stabilní a značně snižuje ekonomickou zranitelnost v období případné ekonomické recese. 4.1 Regionální ekonomika O regionální ekonomice nejvíce vypovídá rozložení a struktura zaměstnavatelů, počet obsazených pracovních míst a míra podnikatelské aktivity. Počet obsazených pracovních míst je významným ukazatelem pro zhodnocení území z hlediska kapacity zaměstnanosti. Míra podnikatelské aktivity mapuje aktivitu obyvatel v oblasti podnikání. Nejvýznamnější zaměstnavatelé V rámci SO ORP Jindřichův Hradec je registrováno 22 podnikatelských subjektů s více než 100 zaměstnanci. Nejčastěji sídlí v obci Jindřichův Hradec. Vůbec největším zaměstnavatel jen Nemocnice Jindřichův Hradec, a.s., což je ústav zdravotní péče, který počtem svých zaměstnanců spadá do intervalu V tomto správním obvodu je 13 zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců mezi 100 a 199. Řada z nich má sídlo i v menších obcích, které tak jsou do jisté míry ekonomicky nezávislé na Jindřichovu Hradci. Z porovnání přehledu zaměstnavatelů z roku 2008 a toho současného (aktuálního k ) vyplývá, že z velkých společností tehdy působících dále pokračují ve své činnosti všechny, což vypovídá o schopnosti regionu vyrovnat se s probíhající ekonomickou krizí. Tabulka 4.1.1: Přehled všech ekonomických subjektů s 50 a více zaměstnanci sídlících v SO ORP Jindřichův Hradec Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost Kategorie podle počtu zaměstnanců Nemocnice Jindřichův Hradec, a.s. Jindřichův Hradec Ústavní zdravotní péče Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Ústavní sociální péče o seniory DK OPEN, spol. s r.o. Jindřichův Hradec Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých Maloobchod s převahou potravin, Jednota, spotřební družstvo v Jindřichův Hradec nápojů a tabákových výrobků v Jindřichově Hradci nespecializovaných prodejnách Kasalova pila, s.r.o. Jindřichův Hradec Výroba ostatních výrobků stavebního truhlářství a tesařství STAVCENT, a.s. Jindřichův Hradec Výstavba bytových a nebytových budov ČSAD Jindřichův Hradec a.s. Jindřichův Hradec Silniční nákladní doprava Město Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Všeobecné činnosti veřejné správy TECNOCAP s.r.o. Střížovice Výroba drobných kovových obalů BOHEMIA VITAE Jindřichův Hradec, a.s. Jindřichův Hradec Chov prasat

80 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost Kategorie podle počtu zaměstnanců DELTA Kardašova Řečice, a.s. Kardašova Řečice Výroba pilařská a impregnace dřeva KORES PRAHA, spol. s r.o. Strmilov Výroba ostatních plastových výrobků KTW CZ s.r.o. Dolní Pěna Výroba nástrojů a nářadí POLLMANN CZ s.r.o. Jindřichův Hradec Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla SOME Jindřichův Hradec s.r.o. Jindřichův Hradec Velkoobchod se zemědělskými stroji, strojním zařízením a příslušenstvím TEBO, a.s. Nová Včelnice Výroba pletených a háčkovaných materiálů Telerepair CZ s.r.o. Jindřichův Hradec Opravy komunikačních zařízení Waldviertler Sparkasse von 1842 Jindřichův Hradec Ostatní peněžní zprostředkování Zemědělské družstvo Kunžak Kunžak Smíšené hospodářství Zemědělské družstvo Pluhův Žďár Pluhův Žďár Smíšené hospodářství Zemědělské družstvo RADELO Velký Ratmírov Smíšené hospodářství Zemědělské družstvo Rodvínov Rodvínov Smíšené hospodářství Zdroj dat: Ústav územního rozvoje dle dat ČSÚ, RES Data aktuální k Obsazená pracovní místa Počet obsazených pracovních míst má zásadní vliv na pozici regionu v rámci kraje. Zvyšující se počet obsazených pracovních míst značí posilování regionu. Mezi léty 2007 a 2010 došlo v celém SO ORP Jindřichův Hradec k poklesu počtu obsazených pracovnách míst o 280. Nejvíce obsazených pracovních pozic bylo po celé sledované období v obci Jindřichův Hradec. Tam byl ale také zaznamenán největší absolutní pokles, a to o 178 pracovních pozic. Relativní pokles byl nejvýraznější v obcích Újezdec a Rosička, kde v roce 2010 nebylo žádné obsazené pracovní místo, takže pokles byl 100 %. Nejvyšší nárůst počtu pracovních pozic byl zjištěn v obci Nová Bystřice, kde se zvýšil o 278 míst. Počet obsazených pracovních míst v jednotlivých SO ORP Jihočeského kraje je uveden v příloze (tabulka C 7). Tabulka 4.1.2: Počet obsazených pracovních míst v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Počet obsazených pracovních míst Absolutní změna Relativní změna [%] Bednárec ,0 Bednáreček ,3 Blažejov ,5 Bořetín ,9 Březina ,0 Číměř ,3 Člunek ,8 Deštná ,2 Dívčí Kopy ,0 Dolní Pěna ,3 Dolní Žďár ,3 Doňov ,9 Drunče Hadravova Rosička

81 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Počet obsazených pracovních míst Absolutní změna Relativní změna [%] Hatín ,3 Horní Pěna ,3 Horní Radouň ,5 Horní Skrýchov ,5 Hospříz ,8 Jarošov nad Nežárkou ,9 Jilem ,3 Jindřichův Hradec ,5 Kačlehy Kamenný Malíkov ,0 Kardašova Řečice ,5 Kostelní Radouň ,1 Kunžak ,9 Lásenice ,0 Lodhéřov ,6 Nová Bystřice ,3 Nová Olešná ,0 Nová Včelnice ,2 Okrouhlá Radouň ,6 Pístina ,0 Plavsko ,5 Pleše ,6 Pluhův Žďár ,9 Polště ,0 Popelín ,8 Příbraz ,5 Ratiboř ,4 Rodvínov ,7 Roseč ,1 Rosička ,0 Staré Město pod Landštejnem ,5 Stráž nad Nežárkou ,3 Strmilov ,4 Střížovice ,6 Světce ,0 Újezdec ,0 Velký Ratmírov ,6 Vícemil Višňová Vlčetínec ,0 Vydří ,0 Záhoří ,0 Zahrádky ,4 Žďár ,0 SO ORP Jindřichův Hradec ,6 Zdroj dat: MF ČR; data aktuální k 1.12 daného roku Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

82 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity je definována jako podíl počtu podnikatelských subjektů (fyzických osob) k počtu osob trvale bydlících v dané oblasti. Míra podnikatelské aktivity může být jedním z indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. Na druhou stranu ji lze považovat za reakci na poklesu počtu pracovních míst a zaměstnanosti. Začátek podnikání jako jedna z možností, jak si tuto ztrátu kompenzovat. V rámci Jihočeského kraje došlo mezi roky k nárůstu míry podnikatelské aktivity na více než 197 podnikatelů na obyvatel. SO ORP s nejvyšší mírou podnikatelské aktivity je Tábor s více než 218. Správní obvody s nejnižší mírou podnikatelské aktivity jsou Dačice, Blatná a Kaplice, kde na obyvatel připadalo v letech méně než 175 podnikatelů. Naopak nejvíce podnikatelů, více než 200 na obyvatel, připadalo v roce 2011 na SO ORP České Budějovice, Český Krumlov, Prachatice, Tábor (výše řečené maximum, 218,5 ) a Vimperk. V posledních dvou uvedených správních obvodech byla míra podnikatelské aktivity dlouhodobě nejvyšší v kraji. Přehled vývoje míry podnikatelské aktivity mezi roky ve všech SO ORP Jihočeského kraje je uveden v příloze (tabulka C 1). V SO ORP Jindřichův Hradec má míra podnikatelské aktivity stále rostoucí trend, v roce 2011 dosáhla 181,4. Nejnižší hodnoty byly v posledním sledovaném roce (2011) v obcích Rosička, Bořetín a Březina, kde míra podnikatelské aktivity nepřekročila 80. Nejvyšší podíl podnikatelky aktivních subjektů byl v roce 2011 v obci Doňov (285,7 ), kde je patrný dlouhodobý růst. Míra podnikatelské aktivity nad 220 byla zaznamenána také v obcích Dolní Pěna, Kamenný Malíkov, Pleše, Rodvínov a Višňová. Tabulka 4.1.3: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Jindřichův Hradec [ ] Míra podnikatelské aktivity [ ] Bednárec 172,6 160,8 140,2 Bednáreček 183,2 188,0 180,4 Blažejov 206,8 192,2 198,6 Bořetín 100,6 101,5 79,2 Březina 126,7 127,8 79,7 Číměř 166,7 188,4 201,7 Člunek 148,3 147,7 164,4 Deštná 175,4 183,6 192,1 Dívčí Kopy 102,6 180,3 176,5 Dolní Pěna 267,2 243,8 226,1 Dolní Žďár 115,7 95,9 180,6 Doňov 229,5 232,0 285,7 Drunče 157,9 192,3 152,2 Hadravova Rosička 150,0 132,1 160,0 Hatín 154,2 174,6 177,9 Horní Pěna 161,3 168,8 173,2 Horní Radouň 128,2 145,1 161,0 Horní Skrýchov 235,3 201,8 215,4 Hospříz 111,7 125,8 167,1 Jarošov nad Nežárkou 183,4 187,8 188,9 Jilem 172,7 169,0 144,1 Jindřichův Hradec 174,2 179,5 186,4 Kačlehy 138,5 172,7 214,3 Kamenný Malíkov 243,9 258,1 258,1 Kardašova Řečice 150,0 158,0 185,7-82 -

83 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Míra podnikatelské aktivity [ ] Kostelní Radouň 165,4 177,9 192,6 Kunžak 166,6 165,7 186,7 Lásenice 162,5 164,4 172,3 Lodhéřov 126,9 145,5 159,5 Nová Bystřice 145,1 159,6 173,5 Nová Olešná 187,5 139,5 147,8 Nová Včelnice 149,8 151,4 163,4 Okrouhlá Radouň 145,8 141,7 130,0 Pístina 94,5 84,2 120,9 Plavsko 170,3 181,6 210,8 Pleše 241,8 233,7 239,6 Pluhův Žďár 174,8 170,3 189,1 Polště 211,6 201,9 203,7 Popelín 178,6 176,9 186,3 Příbraz 115,3 138,4 131,0 Ratiboř 217,4 217,6 195,5 Rodvínov 217,9 241,7 245,8 Roseč 163,4 195,3 186,6 Rosička 166,7 133,3 76,9 Staré Město pod Landštejnem 136,0 149,7 167,6 Stráž nad Nežárkou 177,9 173,5 171,6 Strmilov 172,1 175,5 172,3 Střížovice 122,1 134,6 131,3 Světce 115,5 126,7 142,9 Újezdec 200,0 161,8 152,8 Velký Ratmírov 190,2 203,4 184,7 Vícemil 168,5 204,8 160,5 Višňová 204,1 242,9 253,3 Vlčetínec 111,1 108,1 148,1 Vydří 142,3 160,6 187,5 Záhoří 159,0 151,3 162,8 Zahrádky 163,9 159,7 126,6 Žďár 217,7 192,3 204,1 SO ORP Jindřichův Hradec 166,6 172,5 181,4 Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k daného roku Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota 4.2 Daňová výtěžnost Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní a představuje výši daňových příjmů obce vyjádřenou na obyvatele. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitosti. Průměrná daňová výtěžnost správních obvodů Jihočeského kraje v letech mírně klesla a v roce 2011 dosáhla Kč na obyvatele. K nárůstu daňové výtěžnosti došlo pouze v SO ORP Kaplice, Trhové Sviny, Vodňany a Třeboň. Daňová výtěžnost na obyvatele

84 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. dosahuje nejvyšších hodnot v SO ORP Týn nad Vltavou (přes na obyvatele), nadprůměrných hodnot je dosahováno rovněž v SO ORP České Budějovice, Český Krumlov, Kaplice, Tábor, Třeboň a Vimperk. Ve správním obvodu Strakonice se daňová výtěžnost pohybuje pod průměrem Jihočeského kraje, ve sledovaném období byl zaznamenán její pokles. Tabulka 4.2.1: Daňová výtěžnost v SO ORP Jihočeského kraje (v tis. Kč) ORP Daňová výtěžnost na Daňová výtěžnost (v tis. Kč) obyvatele (v tis. Kč) Rozdíl Rozdíl Blatná , , ,8 9,9 9,6-0,3 České Budějovice , , ,7 11,0 10,7-0,2 Český Krumlov , , ,4 10,9 10,7-0,2 Dačice , , ,4 10,2 10,1-0,1 Jindřichův Hradec , , ,4 10,5 10,5 0,0 Kaplice , , ,0 10,4 10,9 0,5 Milevsko , , ,2 9,7 9,6-0,1 Písek , , ,8 10,6 10,2-0,4 Prachatice , , ,7 10,1 9,9-0,3 Soběslav , , ,5 9,9 9,4-0,5 Strakonice , , ,2 10,0 9,8-0,2 Tábor , , ,2 11,0 10,9-0,1 Trhové Sviny , , ,0 9,5 9,7 0,3 Třeboň , ,6 958,6 10,7 10,8 0,1 Týn nad Vltavou , , ,6 13,6 12,3-1,3 Vimperk , , ,8 11,7 11,2-0,4 Vodňany , , ,6 10,4 10,5 0,1 Jihočeský kraj , , ,5 10,7 10,5-0,2 Zdroj dat: MF ČR, Bilance příjmů Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota V SO ORP Jindřichův Hradec došlo k poklesu absolutní částky daňové výtěžnosti, ale daňová výtěžnost na obyvatele se nezměnila. Ve většině obcí v tomto SO ORP nedošlo meziročně k většímu nárůstu ani k poklesu daňové výtěžnosti na obyvatele než 500 Kč. Výraznější nárůst byl zaznamenán pouze v obcích Doňov, Horní Skrýchov, Hospříz, Pluhův Žďár, Pístina a Rosička, kde byl tento nárůst nejvyšší (2 800 Kč). Největší snížení bylo naopak zjištěno v obci Příbraz, a to o 900 Kč. Nejvyšší daňová výtěžnost na obyvatele byla v letech 2010 a 2011 v obci Drunče, kde byl ovšem zjištěn největší meziroční pokles, a to o více než Kč. Celková daňová výtěžnost byla nejvyšší v obci Jindřichův Hradec a v roce 2011 dosahovala hodnoty Kč. Tabulka 4.2.2: Daňová výtěžnost v obcích SO ORP Jindřichův Hradec (v tis. Kč) Daňová výtěžnost na Daňová výtěžnost (v tis. Kč) obyvatele (v tis. Kč) Rozdíl Rozdíl Bednárec 1 121, ,5 29,2 10,8 10,8 0,0 Bednáreček 1 682, ,4 39,1 8,3 8,9 0,5 Blažejov 4 392, ,0-13,8 11,5 10,2-1,2 Bořetín 1 051, ,9 43,2 10,9 10,8-0,1 Březina 1 507, ,0 57,0 12,1 11,3-0,8 Číměř 7 442, ,7-184,6 10,5 10,4-0,1 Člunek 5 122, ,6-237,6 10,4 9,7-0,7-84 -

85 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Daňová výtěžnost na Daňová výtěžnost (v tis. Kč) obyvatele (v tis. Kč) Rozdíl Rozdíl Deštná 6 893, ,4-46,1 9,2 9,3 0,1 Dívčí Kopy 599,8 642,8 43,0 9,1 9,5 0,4 Dolní Pěna 2 467, ,5 36,8 10,1 9,6-0,5 Dolní Žďár 1 325, ,1 5,0 9,5 9,2-0,3 Doňov 852,1 875,7 23,5 10,3 11,4 1,0 Drunče 1 907,8 908,3-999,5 40,6 19,7-20,8 Hadravova Rosička 494,8 493,6-1,2 9,8 9,9 0,1 Hatín 3 091, ,1 28,1 14,8 15,0 0,2 Horní Pěna 4 917, ,2 109,1 8,2 8,5 0,3 Horní Radouň 2 655, ,0-6,9 11,1 11,2 0,1 Horní Skrýchov 1 149, ,4 108,4 9,2 9,7 0,5 Hospříz 3 381, ,5 305,1 8,3 9,1 0,8 Jarošov nad Nežárkou , ,3-72,0 9,9 10,0 0,1 Jilem 1 066, ,1-4,8 9,9 9,6-0,4 Jindřichův Hradec , , ,2 11,4 11,4 0,1 Kačlehy 1 143, ,8-115,9 14,4 14,7 0,3 Kamenný Malíkov 690,6 692,3 1,7 11,3 11,2-0,2 Kardašova Řečice , ,3 432,6 9,2 9,5 0,2 Kostelní Radouň 2 526, ,7-24,5 8,6 8,5-0,2 Kunžak , ,5-215,0 9,7 9,7 0,1 Lásenice 4 575, ,1-4,9 8,1 8,1 0,0 Lodhéřov 5 655, ,6 102,4 9,1 9,2 0,1 Nová Bystřice , ,6-11,1 9,9 10,2 0,4 Nová Olešná 1 189, ,1 21,5 10,8 10,5-0,3 Nová Včelnice , ,9-111,3 7,7 7,8 0,1 Okrouhlá Radouň 2 026, ,2 80,3 10,5 10,5 0,0 Pístina 1 883, ,9 383,4 10,1 12,5 2,4 Plavsko 3 889, ,3 263,2 8,5 8,9 0,4 Pleše 1 954, ,2 44,4 10,5 10,4-0,1 Pluhův Žďár 7 015, ,3 437,9 11,5 12,3 0,8 Polště 1 000, ,2 31,5 9,4 9,6 0,2 Popelín 4 594, ,6-166,2 9,1 8,7-0,5 Příbraz 2 367, ,5-177,2 9,6 8,7-0,9 Ratiboř 1 912, ,8-48,1 10,7 10,4-0,3 Rodvínov 4 220, ,9 114,9 8,9 9,1 0,2 Roseč 1 753, ,1 90,7 8,3 8,8 0,5 Rosička 665,6 725,0 59,4 11,2 13,9 2,8 Staré Město pod Landštejnem 7 613, ,6-87,0 15,1 14,7-0,4 Stráž nad Nežárkou , ,7-56,0 13,9 14,1 0,2 Strmilov , ,9-412,3 9,4 9,1-0,3 Střížovice 5 294, ,5 280,6 9,2 9,4 0,2 Světce 1 470, ,7-9,9 9,9 10,4 0,5 Újezdec 735,1 759,5 24,4 10,3 10,5 0,3 Velký Ratmírov 2 326, ,6 77,0 10,8 10,8 0,1 Vícemil 852,0 840,6-11,4 10,3 10,4 0,1 Višňová 915,9 913,1-2,8 12,1 12,2 0,1 Vlčetínec 711,2 722,8 11,6 13,3 13,4 0,1 Vydří 1 303, ,9-28,6 10,2 10,0-0,2-85 -

86 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Daňová výtěžnost na Daňová výtěžnost (v tis. Kč) obyvatele (v tis. Kč) Rozdíl Rozdíl Záhoří 1 118, ,2 83,8 9,0 9,3 0,3 Zahrádky 2 168, ,5 25,8 9,4 9,6 0,1 Žďár 1 018, ,8 100,4 11,0 11,4 0,4 SO ORP Jindřichův Hradec , , ,4 10,5 10,6 0,1 Zdroj dat: MF ČR; Bilance příjmů Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota 4.3 Trh práce Práce je na svém trhu prodávána jako výrobní faktor. Trh práce je charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou. Poptávka je tvořena zaměstnavateli a nabídku představují potenciální zaměstnanci. Míra zaměstnanosti Míra zaměstnanosti je podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině obyvatel let. Nepoměr mezi mírným poklesem relativního počtu zaměstnaných osob a významně rostoucí mírou zaměstnaných obyvatel let je dána postupným odchodem silných poválečných ročníků do ekonomické neaktivity v souběhu s tím, že se dostávají za hranici sledovaného věku let. Je pravděpodobné, že tento nepoměr bude působit i v následujících letech. Největší pokles míry zaměstnanosti v SO ORP Jihočeského kraje nastal v SO ORP Kaplice, Český Krumlov a Jindřichův Hradec, nejvyšší zaměstnanost je v SO ORP České Budějovice. V SO ORP Milevsko došlo k nejmenšímu poklesu míry zaměstnanosti v celém kraji, viz příloha (tabulka C 2). V rámci SO ORP Jindřichův Hradec došlo k poklesu míry zaměstnanosti mezi léty 2001 a 2011 o 5,2 %. Největší zaměstnanost byla v roce 2011 evidována v obcích Záhoří, Višňová, Dolní Pěna a Roseč a ve všech těchto obcích dosahovala nad 73 %. Nejmenší podíl zaměstnaných byl v obci Pístina, avšak ve sledovaném období zde byl zaznamenán nárůst. Oproti roku 2001 byl v roce 2011 zjištěn nejvyšší pokles míry zaměstnanosti v obci Doňov, a to o více než 25 %. Tabulka 4.3.1: Míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Míra zaměstnanosti [%] Bednárec 71,4 72,6 Bednáreček 62,4 54,7 Blažejov 61,1 62,4 Bořetín 58,8 60,3 Březina 64,4 69,6 Číměř 68,2 57,8 Člunek 67,4 62,8 Deštná 71,3 68,8 Dívčí Kopy 70,5 56,9 Dolní Pěna 63,6 73,8 Dolní Žďár 67,6 62,5 Doňov 78,0 52,9 Drunče 62,5 60,0-86 -

87 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Míra zaměstnanosti [%] Hadravova Rosička 73,7 71,4 Hatín 67,1 66,2 Horní Pěna 71,7 64,4 Horní Radouň 75,2 56,8 Horní Skrýchov 74,5 71,7 Hospříz 70,4 60,5 Jarošov nad Nežárkou 68,5 65,4 Jilem 78,2 64,2 Jindřichův Hradec 70,8 65,0 Kačlehy 52,4 71,7 Kamenný Malíkov 73,3 72,5 Kardašova Řečice 70,8 66,1 Kostelní Radouň 72,9 62,8 Kunžak 66,3 63,4 Lásenice 70,8 60,6 Lodhéřov 62,3 60,1 Nová Bystřice 65,5 58,4 Nová Olešná 53,5 53,9 Nová Včelnice 68,7 64,2 Okrouhlá Radouň 77,8 64,1 Pístina 33,6 35,7 Plavsko 66,4 62,5 Pleše 62,7 65,6 Pluhův Žďár 68,5 62,8 Polště 73,2 70,8 Popelín 67,1 62,4 Příbraz 65,7 63,1 Ratiboř 68,2 60,2 Rodvínov 66,8 69,3 Roseč 76,1 73,2 Rosička 53,8 63,3 Staré Město pod Landštejnem 60,6 51,9 Stráž nad Nežárkou 72,5 64,6 Strmilov 59,7 61,1 Střížovice 66,2 63,5 Světce 65,4 55,7 Újezdec 75,0 69,2 Velký Ratmírov 69,1 62,0 Vícemil 59,1 50,0 Višňová 66,7 74,5 Vlčetínec 59,5 72,7 Vydří 67,1 58,9 Záhoří 65,6 74,7 Zahrádky 75,9 66,5 Žďár 74,4 70,0 SO ORP Jindřichův Hradec 68,9 63,7 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

88 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Míra nezaměstnanosti Ve všech SO ORP Jihočeského kraje došlo mezi lety 2007 až 2011 k nárůstu míry nezaměstnanosti. Průměrná hodnota za kraj vzrostla z 5,3 % na 8 %. Dlouhodobě nejvyšší míra nezaměstnanosti je zaznamenána v SO ORP Vodňany (12,4 % v roce 2011) a Český Krumlov (10,9 % v roce 2011), nadprůměrné hodnoty vykazují ve sledovaném období také správní obvody ORP Dačice, Kaplice a Soběslav. Výrazně pod krajským průměrem se po celé sledované období pohybuje míra nezaměstnanosti v SO ORP České Budějovice. Míra nezaměstnanosti v SO ORP Jihočeského kraje je uvedena v příloze (tabulka C 3). Míra nezaměstnanosti v SO ORP Jindřichův Hradec mezi léty 2009 a 2011 vzrostla o 0,4 %. Nejvýraznější pokles míry nezaměstnanosti byl zaznamenán v obci Kamenný Malíkov, kde se v roce 2011 po meziročním snížení o 8,6 % dostala až k nulovým hodnotám. Pokles větší než 4 % (včetně) byl zjištěn i v obcích Újezdec, Žďár, Vlčetínec a Doňov. K nejvýznamnějšímu zvýšení došlo v obci Kačlehy ze 4,8 % v roce 2010 na 11,9 % v roce Dlouhodobě nejvyšší míra nezaměstnanosti je v obcích Dolní Žďár a Staré Město pod Landštejnem, kde se v posledním sledovaném roce dostala tato míra až na 14,5 %. Tabulka 4.3.2: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Míra nezaměstnanosti [%] Bednárec 3,6 2,2 5,1 3,8 3,6 Bednáreček 4,7 2,5 7,4 8,1 6,9 Blažejov 6,6 4,8 7,8 9,4 10,1 Bořetín 11,9 10,1 7,8 11,6 9,8 Březina 1,0 2,4 5,1 4,8 6,1 Číměř 10,2 5,9 9,2 10,7 9,3 Člunek 5,0 3,2 7,7 8,3 7,1 Deštná 4,9 4,2 5,8 6,4 8,3 Dívčí Kopy 5,8 1,3 7,8 9,8 8,6 Dolní Pěna 6,7 4,7 11,6 11,4 4,2 Dolní Žďár 13,6 10,1 15,7 12,9 14,1 Doňov 3,0 3,0 3,5 6,5 2,5 Drunče 3,6 5,8 9,1 7,6 7,2 Hadravova Rosička 5,8 3,6 5,6 5,3 2,2 Hatín 3,9 2,5 4,5 7,2 6,8 Horní Pěna 5,1 3,0 5,5 7,1 7,9 Horní Radouň 4,3 3,3 8,3 5,2 4,5 Horní Skrýchov 1,2 0,6 2,4 3,0 6,9 Hospříz 4,8 5,9 7,2 7,5 9,9 Jarošov nad Nežárkou 3,8 2,6 6,0 7,0 5,9 Jilem 5,3 5,7 11,6 10,3 8,1 Jindřichův Hradec 3,9 3,0 5,3 5,6 5,7 Kačlehy 9,0 5,4 6,7 4,8 11,9 Kamenný Malíkov 2,7 1,5 3,9 8,6 0,0 Kardašova Řečice 4,9 4,2 7,1 7,4 7,8 Kostelní Radouň 4,1 2,8 6,8 7,5 7,8 Kunžak 4,8 3,8 5,8 6,8 7,1 Lásenice 4,9 6,0 8,9 8,2 7,8 Lodhéřov 7,7 6,1 9,2 9,0 9,4 Nová Bystřice 8,2 5,6 9,3 10,8 9,0 Nová Olešná 8,0 5,2 4,2 6,1 2,7-88 -

89 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Míra nezaměstnanosti [%] Nová Včelnice 4,3 3,2 7,1 6,7 5,8 Okrouhlá Radouň 4,1 3,7 3,9 2,7 4,5 Pístina 7,2 6,9 5,6 5,0 5,9 Plavsko 5,9 5,7 9,9 12,5 12,1 Pleše 7,9 5,2 5,2 7,3 7,9 Pluhův Žďár 3,3 2,3 4,2 4,9 5,0 Polště 7,5 4,3 5,7 5,9 8,7 Popelín 6,1 5,9 7,4 8,4 6,8 Příbraz 3,7 3,3 5,7 9,0 12,6 Ratiboř 7,7 5,1 12,5 10,1 6,8 Rodvínov 4,2 3,9 5,3 9,9 8,0 Roseč 4,0 3,8 6,4 4,1 8,5 Rosička 14,6 12,2 0,7 4,5 7,3 Staré Město pod Landštejnem 13,8 8,4 10,7 12,9 14,5 Stráž nad Nežárkou 3,9 2,9 8,0 8,7 8,8 Strmilov 5,7 5,5 7,3 9,3 8,3 Střížovice 9,6 6,7 8,6 10,9 10,7 Světce 7,2 7,9 5,7 7,9 11,6 Újezdec 2,6 3,6 8,9 9,1 3,9 Velký Ratmírov 4,7 3,1 4,7 4,8 4,2 Vícemil 7,6 4,3 3,0 8,1 7,6 Višňová 3,6 4,3 1,4 3,2 2,9 Vlčetínec 13,6 1,5 2,7 5,7 1,5 Vydří 6,0 7,7 9,0 12,8 11,3 Záhoří 0,4 0,0 2,4 2,3 3,9 Zahrádky 3,8 2,1 4,1 5,7 6,7 Žďár 4,4 1,7 11,9 10,8 6,1 SO ORP Jindřichův Hradec 4,9 3,8 6,4 6,9 6,8 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistika Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota Podíl nezaměstnaných žen Podíl nezaměstnaných žen se v Jihočeském kraji v letech snížil, a to z 56,8 % na 50,5 %. SO ORP s dlouhodobě nejvyšším podílem nezaměstnaných žen v kraji jsou Dačice, Milevsko a Týn nad Vltavou. Nadprůměrných hodnot je dosahováno také v SO ORP Jindřichův Hradec, Třeboň a Vodňany. Z hlediska podílu nezaměstnanosti žen je na tom nejlépe SO ORP Blatná, Prachatice a Český Krumlov, kde je dlouhodobě tento podíl nejnižší, viz příloha (tabulka C 4). SO ORP Jindřichův Hradec patří mezi území s vyšším podílem nezaměstnaných žen než je celokrajský průměr. Od roku 2007, kdy byl podíl nezaměstnaných žen 61,9 %, každoročně docházelo k poklesu, takže v roce 2011 byl tento podíl 52,3 %. V obcích Bednárec a Kamenný Malíkov byl v roce 2011 podíl nezaměstnaných žen 0 %. Do 20 % byl i v obcích Pístina, Hadravova Rosička a Zahrádky. Nejvíce nezaměstnaných žen bylo v posledním sledovaném roce (2011) v obcích Vlčetínec (100 %), Polště(93 %) a Hatín (84 %)

90 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 4.3.3: Podíl nezaměstnaných žen v obcích SO ORP Jindřichův Hradec [%] Podíl nezaměstnaných žen [%] Bednárec 35,0 33,3 57,1 52,4 0,0 Bednáreček 31,0 50,0 53,0 31,9 23,0 Blažejov 66,9 59,6 46,2 46,5 40,3 Bořetín 63,8 65,0 96,8 69,6 48,7 Březina 50,0 36,8 75,0 50,0 60,4 Číměř 73,3 63,1 51,4 48,5 49,6 Člunek 67,4 61,6 49,8 45,2 38,4 Deštná 67,2 66,5 62,9 57,3 57,5 Dívčí Kopy 95,7 20,0 54,8 61,5 64,7 Dolní Pěna 58,5 55,2 76,1 80,0 73,1 Dolní Žďár 61,4 62,9 80,2 68,4 61,6 Doňov 33,3 55,6 76,2 56,4 40,0 Drunče 100,0 87,5 60,0 61,9 60,0 Hadravova Rosička 100,0 100,0 90,0 84,2 12,5 Hatín 58,7 26,7 35,8 59,3 84,0 Horní Pěna 50,3 70,5 51,7 64,1 59,8 Horní Radouň 74,2 70,8 62,5 39,5 38,5 Horní Skrýchov 50,0 0,0 91,7 46,7 37,1 Hospříz 61,8 49,3 64,2 58,7 48,0 Jarošov nad Nežárkou 54,5 38,3 48,1 42,8 41,3 Jilem 42,5 62,8 61,4 59,0 62,3 Jindřichův Hradec 60,8 58,0 54,0 54,4 53,7 Kačlehy 50,0 47,1 38,1 0,0 40,5 Kamenný Malíkov 100,0 100,0 81,3 65,7 0,0 Kardašova Řečice 66,4 62,8 51,4 52,3 49,1 Kostelní Radouň 31,3 25,0 42,5 61,2 51,2 Kunžak 64,8 62,5 60,7 55,9 48,1 Lásenice 57,1 68,8 59,5 50,6 43,2 Lodhéřov 55,2 41,3 46,3 49,5 44,0 Nová Bystřice 59,6 57,1 49,8 53,6 50,5 Nová Olešná 63,0 40,0 42,9 41,5 44,4 Nová Včelnice 62,5 53,9 53,6 54,2 45,9 Okrouhlá Radouň 86,0 28,2 68,3 89,3 36,2 Pístina 86,7 79,1 54,3 48,4 10,8 Plavsko 65,0 76,3 68,7 64,8 64,3 Pleše 72,8 54,7 50,9 54,1 42,0 Pluhův Žďár 66,4 58,6 40,7 60,4 68,2 Polště 70,3 81,0 78,6 69,0 93,0 Popelín 42,9 46,2 48,0 35,3 37,6 Příbraz 76,2 84,2 49,2 54,4 52,1 Ratiboř 80,7 75,9 72,7 84,3 66,2 Rodvínov 78,6 66,0 65,1 45,4 38,5 Roseč 68,6 61,2 57,3 67,9 52,3 Rosička 57,1 54,3 0,0 30,8 61,9 Staré Město pod Landštejnem 65,8 54,1 59,4 56,8 58,8 Stráž nad Nežárkou 56,5 63,2 57,7 58,1 65,0 Strmilov 59,2 53,0 58,1 57,2 55,6 Střížovice 75,4 66,4 65,3 72,7 73,2-90 -

91 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podíl nezaměstnaných žen [%] Světce 44,0 65,5 37,5 32,7 58,0 Újezdec 90,0 92,9 38,2 71,4 40,0 Velký Ratmírov 55,4 86,0 64,6 45,5 36,2 Vícemil 78,0 78,3 75,0 70,5 46,3 Višňová 62,5 31,6 0,0 78,6 53,8 Vlčetínec 44,4 75,0 28,6 13,3 100,0 Vydří 22,2 32,6 44,4 41,6 32,4 Záhoří 0,0 0,0 89,5 38,9 80,6 Zahrádky 73,8 64,7 39,4 15,1 18,5 Žďár 6,3 16,7 44,2 53,8 68,2 SO ORP Jindřichův Hradec 61,9 58,2 54,5 54,3 52,3 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistika Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců Významným indikátorem trhu práce je podíl dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 12 měsíců) na celkový počet nezaměstnaných. Dlouhodobá nezaměstnanost představuje vážný sociální problém. U dlouhodobě nezaměstnané osoby je velmi obtížný návrat zpět do práce a může dojít k negativním psychickým změnám. V SO ORP Jihočeského kraje došlo od roku 2009 k nárůstu míry dlouhodobé nezaměstnanosti ze 1,1 % v roce 2009 na 2,2 % v roce Dlouhodobě nejvyšší podíl nezaměstnaných déle než 12 měsíců je v SO ORP Soběslav, Vodňany a Kaplice. Výrazně podprůměrných hodnot je dlouhodobě dosahováno ve správních obvodech České Budějovice, Trhové Sviny a Vimperk. Údaje týkající se míry dlouhodobé nezaměstnanosti Jihočeského kraje jsou uvedeny v příloze (tabulka C 5). V rámci SO ORP Jindřichův Hradec je dlouhodobá nezaměstnanost největší problém v obci Bořetín, kde měla v roce2011 dosáhla 6,6 %. Ve 27 z 58 obcí v tomto správním obvodu došlo ke zvýšení míry dlouhodobé nezaměstnanosti. Nejlépe na tom v roce 2011 bylo 14 obcí, ve kterých nebyli žádní lidé nezaměstnaní déle než 12 měsíců. Byly to obce Bednárec, Doňov, Hadravova Rosička, Horní Radouň, Horní Skrýchov, Kamenný Malíkov, Nová Olešná, Pístina, Újezdec, Vícemil, Višňová, Vlčetínec, Záhoří a Žďár. Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Jindřichův Hradec uvádí tabulka C 6 v příloze. Tabulka 4.3.4: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Jindřichův Hradec [%] Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] Bednárec 1,3 0,0 0,4 1,4 0,0 Bednáreček 2,1 0,8 0,0 1,6 1,5 Blažejov 2,2 1,4 0,8 0,7 2,7 Bořetín 3,0 0,0 2,8 4,3 6,6 Březina 0,0 0,0 0,4 1,0 0,5 Číměř 4,3 2,2 1,1 1,5 1,5 Člunek 1,2 0,0 0,3 1,5 1,1 Deštná 0,3 0,5 0,7 0,6 0,8 Dívčí Kopy 2,0 0,0 0,0 3,0 2,5 Dolní Pěna 2,1 1,3 0,5 1,0 0,3 Dolní Žďár 5,7 3,1 2,8 2,1 2,9 Doňov 2,0 1,3 0,0 0,2 0,0-91 -

92 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] Drunče 0,0 1,8 4,3 4,3 4,3 Hadravova Rosička 3,3 1,7 0,0 1,9 0,0 Hatín 0,3 1,0 1,1 0,9 1,8 Horní Pěna 2,1 0,3 0,0 0,2 1,4 Horní Radouň 1,9 0,8 0,3 0,7 0,0 Horní Skrýchov 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Hospříz 0,7 0,6 0,8 2,0 1,3 Jarošov nad Nežárkou 0,6 0,3 0,6 1,2 0,8 Jilem 2,0 0,3 1,9 2,2 3,4 Jindřichův Hradec 1,1 0,6 0,5 1,1 1,2 Kačlehy 0,0 2,2 0,0 0,0 2,2 Kamenný Malíkov 1,7 0,0 0,0 1,7 0,0 Kardašova Řečice 1,0 1,1 1,1 1,1 1,0 Kostelní Radouň 1,4 1,4 0,3 1,3 1,9 Kunžak 1,6 0,9 0,8 1,1 1,5 Lásenice 1,8 1,8 2,7 2,7 3,0 Lodhéřov 2,6 2,6 1,3 1,2 1,2 Nová Bystřice 2,3 1,4 0,7 1,5 1,4 Nová Olešná 5,4 3,4 0,0 1,2 0,0 Nová Včelnice 1,6 0,9 0,8 1,2 1,0 Okrouhlá Radouň 2,2 0,4 0,4 0,0 1,6 Pístina 3,5 3,0 1,6 0,8 0,0 Plavsko 2,0 2,1 3,2 4,3 3,4 Pleše 3,2 2,0 1,3 2,8 2,0 Pluhův Žďár 1,2 1,2 0,7 0,8 2,1 Polště 3,0 2,4 1,2 0,2 2,4 Popelín 2,1 1,5 0,8 0,5 1,1 Příbraz 1,1 0,4 1,2 1,2 2,6 Ratiboř 4,3 1,8 2,5 3,4 1,3 Rodvínov 1,4 0,7 1,0 1,3 1,8 Roseč 0,2 0,4 0,0 0,1 1,2 Rosička 4,9 0,0 0,0 0,0 1,0 Staré Město pod Landštejnem 3,4 2,2 1,0 1,8 1,9 Stráž nad Nežárkou 1,2 0,6 0,7 2,1 2,3 Strmilov 2,2 1,7 1,3 1,9 2,2 Střížovice 2,7 2,4 1,5 2,9 3,1 Světce 0,6 0,3 0,0 0,0 0,4 Újezdec 0,0 0,0 1,8 2,1 0,0 Velký Ratmírov 0,7 0,1 0,1 0,6 0,1 Vícemil 5,2 0,0 0,0 0,0 0,0 Višňová 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Vlčetínec 5,7 0,0 0,0 0,0 0,0 Vydří 3,3 4,0 3,0 5,3 6,3 Záhoří 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Zahrádky 0,9 1,0 0,1 0,4 0,4 Žďár 0,0 0,0 0,6 4,7 0,0 SO ORP Jindřichův Hradec 1,4 0,9 0,7 1,2 1,3 Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

93 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo Do roku 2008 v Jihočeském kraji počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo klesal, avšak v důsledku ekonomické krize došlo od roku 2009 k postupnému navyšování tohoto ukazatele, do roku 2010 hodnota vzrostla na 13,9 uchazečů na jedno pracovní místo. V následujícím roce se tento počet mírně snížil na 11,9 uchazeče. Dlouhodobě nejnižší počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo je v SO ORP Vimperk, podprůměrných hodnot bylo také dosaženo v SO ORP České Budějovice či Vodňany. Nadprůměrný počet uchazečů byl zjištěn ve správních obvodech Milevsko či Soběslav, jednoznačně nejhorší je situace v SO ORP Dačice, kde v roce 2010 na jedno volné pracovní místo připadalo více než 140 uchazečů. Tabulka 4.3.5: Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo v SO ORP Jihočeského kraje SO ORP Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo Blatná 2,8 1,8 10,8 17,6 19,5 České Budějovice 2,0 1,8 7,6 8,9 7,2 Český Krumlov 5,2 4,7 18,6 26,6 25,9 Dačice 5,3 4,7 59,4 140,7 62,1 Jindřichův Hradec 3,3 2,6 14,6 16,9 15,1 Kaplice 1,6 1,9 20,6 18,5 7,2 Milevsko 3,4 5,0 35,6 35,4 36,3 Písek 1,6 1,3 8,3 13,3 11,5 Prachatice 1,9 2,4 12,3 12,5 11,6 Soběslav 3,2 4,2 43,9 38,4 41,3 Strakonice 2,0 1,6 7,1 8,8 9,4 Tábor 2,3 2,5 15,4 19,9 16,2 Trhové Sviny 6,5 6,0 15,0 18,1 13,3 Třeboň 3,7 3,0 12,1 16,1 16,1 Týn nad Vltavou 4,6 3,4 14,4 12,6 11,8 Vimperk 1,4 1,3 5,6 7,4 5,4 Vodňany 2,0 1,4 4,7 6,8 10,5 Jihočeský kraj 2,4 2,2 11,2 13,9 11,9 Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika; roční průměry Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota Vývoj počtu nezaměstnaných na jedno pracovní místo v rámci SO ORP Jindřichův Hradec kopíruje krajský trend. Do roku 2010 tedy tento počet rostl, ale pak došlo meziročně k poklesu (o 1,8 uchazeče). Nejvyšší hodnoty byly v roce 2011 zjištěny v obcích Strmilov (38,2 uchazečů na jednu pozici) a Nová Bystřice, kde na jedno volné pracovní místo připadalo více než 40 nezaměstnaných. Nejlépe na to v roce 2011 byly obce Ratiboř, Pluhův Žďár, Pístina, Okrouhlá Radouň, Horní Skrýchov, Dolní Pěna, ve kterých počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo nepřekročil

94 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 5 Souhrn pilířů 5.1 Environmentální pilíř Horninové prostředí a geologie Správní území ORP Jindřichův Hradec se rozkládá ve východní části Jihočeského kraje. Z geologického hlediska se na stavbě území podílejí horniny centrálního moldanubického plutonu (granity) a metamorfované horniny moldanubika (ruly, ortoruly). Pouze omezeně se zejména východně a jihovýchodně od Stráže nad Nežárkou vyskytují svrchnokřídové až terciérní sedimenty třeboňské pánve. V okolí řeky Nežárky se vyskytují kvartérní uloženiny štěrkopísčitého charakteru. Území SO ORP Jindřichův Hradec není bohaté na nerostné suroviny. Nachází se zde především stavební a cihlářské suroviny (stavební kámen, štěrkopísky, jíly, kaolín), dekorační kámen, kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu a radioaktivní suroviny. Území SO ORP Jindřichův Hradec je důlní činností poznamenáno pouze v omezeném rozsahu. Poddolované území zaujímají plochu 100,1 ha, což představuje 0,1 % celkové výměry. Celkový počet 27 starých důlních děl je dalším limitujícím faktorem. Nejvíce z tohoto počtu je lokalizovaných v obci Okrouhlá Radouň. Dle dat ÚAP se na území vyskytují haldy a odvaly, které jsou v největší míře rovněž zastoupeny v obci Okrouhlá Radouň Vodní režim Území SO ORP Jindřichův Hradec se rozkládá v povodí řeky Nežárky, která protíná část jeho území. Územím dále protéká řada dalších drobných toků, Kamenice, Žirovnice, Řečice, Dračice, Nová Řeka. Dále nachází se zde i velký počet vodních ploch menších rozměrů rybníků a rybničních soustav. Rovněž se zde v omezeném rozsahu vyskytují zdroje podzemních vod. Vzhledem k tomu, že z geologického hlediska patří území ke krystalinickým jednotkám, území je relativně málo vodnaté. Existující zdroje podzemní vody je možno v omezeném rozsahu využívat pro místní zásobování. Na území SO ORP Jindřichův Hradec zabírají zranitelné oblasti 32,1 % území o celkové rozloze cca ,4 ha. Ochranné pásma vodních zdrojů zabírají 2,1 % území o celkové rozloze 1 993,5 ha. Největší zastoupení ochranných pásem vodních zdrojů je v obci Hatín (22,3 %). Sledované území je protkáno velmi hustou sítí drobných vodních toků. Jejich celková délka činí 1 646,6 km. Mezi významnější vodní toky, které tvoří páteř hydrologické sítě, patří zejména Koštěnický potok, Kamenice, Počátecký potok, Žirovnice, Nežárka, Radouňský (Račí) potok, Hamerský potok, Olešná, Lásenice, Nová Řeka, Honenský potok, Řečice, Dírenský potok a Černovický potok. Tyto toky mají nezastupitelnou funkci v rámci ekologické stability krajiny a většina je zařazena mezi prvky ÚSES. Na sledovaném území se nachází velké množství převážně menších vodních nádrží o celkové rozloze cca 3364,0 ha, což představuje zhruba 3,6 % území

95 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Ačkoliv vodní toky, protékající územím nepatří k významným snad s výjimkou Nežárky, vzhledem ke způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, dochází zde opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená limity pro využití řady lokalit. Na území SO ORP Jindřichův Hradec byla vymezena záplavová území Q100 (stoletá voda) na katastrálním území 38 obcí z celkového počtu 58 v celkové rozloze 2 286,0 ha, což představuje cca 2,4 % celkové výměry území. Hygiena životního prostředí Na území se nenacházejí významné zdroje znečišťování ovzduší, avšak dochází ke znečišťování emisemi ze zdrojů mimo sledované území, což je příčinou zhoršené kvality ovzduší na většině území SO ORP. K nadměrnému znečištění ovzduší dochází rovněž v důsledku rostoucí intenzity dopravy na páteřních komunikacích zejména v případě, že komunikace prochází zastavěným územím. Na území SO ORP Jindřichův Hradec nebyla v uplynulém období vymezena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro zdraví obyvatel bez zahrnutí ozonu, je tedy relativně dobré. Stejně jako u většiny území České republiky, tak i v SO ORP Jindřichův Hradec dochází téměř v celé oblasti k překračování imisního limitu pro 5-leté průměry expozičního indexu AOT40 škodliviny O 3. Mezi další škodliviny vyskytující se v SO ORP patří benzo(a)pyren. Málo příznivý je taktéž výskyt starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším, na území 33 obcí se nachází celkem 59 starých skládek. Nejhůře je na tom obec Kardašova Řečice, na jejímž území bylo lokalizováno celkem 8 takových skládek. Na území SO ORP Jindřichův Hradec zabírají brownfields cca 32,0 ha, což představuje 0,03 % území. Jediná skládka odpadů v provozu se dle poskytnutých údajů nachází na území ORP Jindřichův Hradec. Spalovny a uložiště nebezpečných látek se dle dat ÚAP na sledovaném území nenacházejí. Ochrana přírody a krajiny Území SO ORP Jindřichův Hradec se řadí k oblastem s nadprůměrnou rozlohou chráněných území v rámci CHKO, přírodních parků a dalších chráněných lokalit (cca 38 % území). Jejich zachování proto patří mezi priority územního plánování a je zajišťováno různými formami ochrany. Na území SO ORP Jindřichův Hradec zasahuje velkoplošná zvlášť chráněná území CHKO Třeboňsko, jejíž celková rozloha činí 9 435,5 ha. Další významnou součástí ochrany přírody a krajiny na území SO ORP Jindřichův Hradec jsou přírodní parky. Na jeho území byly postupně vyhlášeny 3 přírodní parky Česká Kanada, Homolka - Vojířov a Javořická vrchovina o celkové rozloze ,2 ha, což představuje 28,1 % celkové výměry území. Zároveň se v území vyskytují maloplošné zvláště chráněné území zahrnující přírodní památky a přírodní rezervace v celkové rozloze 586,2 ha. K nim patří i lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem. V rámci CHKO Třeboňsko se nachází evropsky významná lokalita NATURY 2000 o rozloze 1 188,4 ha, což představuje 1,3 % území a dále ptačí oblast o rozloze 9 839,0 ha, což činí

96 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 10,5 % území SO ORP Jindřichův Hradec. Již dříve zde byla vymezena biosférická rezervace UNESCO o celkové ploše 9 435,4 ha. V zájmovém území se nenalézá žádný národní park. Rozloha ÚSES na území SO ORP činí cca ,9 ha, což představuje téměř 17,9 % území. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Na území SO ORP Jindřichův Hradec patří zemědělství k tradičním hospodářským odvětvím. Podíl orné půdy na celkové výměře území ORP a jeho vývoj proto patří k významným charakteristikám. Rozloha orné půdy na území SO ORP Jindřichův Hradec poklesla v období 2010 až 2012 o 0,36 %. Pokles absolutní hodnoty rozlohy orné půdy v SO ORP činil 337 ha a nejvíce se na něm podílela obec Nová Bystřice, kde úbytek orné půdy činí za uvedené období cca 96,87 ha. Podíl plochy zastavěné půdy na celkové výměře SO ORP Jindřichův Hradec se v období zvýšil nepatrně o 0,03 % a činí 0,9 % celkové výměry území. V absolutních hodnotách zastavěná plocha za sledované období vzrostla o 30,0 ha na 868,0 ha k Největší relativní přírůstek mezi lety 2010 a 2012 se vyskytnul na území obce Kačlehy, kde přibylo 2,32 ha nově zastavěné plochy. Největší absolutní i relativní úbytek mezi lety 2010 a 2012 se pak vyskytnul na území obce Světce, kde ubylo 0,03 ha zastavěné plochy, což znamená v poměru k celkové výměře plochy podíl 0,01 %. Lesy v SO ORP Jindřichův Hradec tvoří 38,0 % území. Nejvyšší lesnatost ve sledovaném území náleží obcím Nová Bystřice a Staré Město pod Landštejnem. Ačkoliv zde lesní porosty převážně spadají do kategorie lesů hospodářských ,7 ha, důležitá je i jejich funkce ochranná (113,8 ha) a zejména mimoprodukční u lesů zvláštního určení (9 701,9 ha). Lesy ochranné jsou zařazeny do kategorie 21a, což jsou lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích. 5.2 Sociální pilíř Technická infrastruktura V rámci SO ORP Jindřichův Hradec je zásobování obyvatel pitnou vodou zajištěno Vodárenskou soustavou Jižní Čechy a individuálním odběrem z domovních studní a vrtů. Zdrojem vody pro Vodárenskou soustavu Jižní Čechy je vodárenská nádrž Římov zajišťující trvalý minimální průtok v toku pod přehradou v množství 650 l/s a vrt Vidov 40 l/s. V rámci zásobování pitnou vodou na území JČK je úloha této soustavy nezastupitelná. Dalším významným zdrojem pitné vody pro několik obcí na území JČK je Vodárenská soustava Dolní Bukovsko. V SO ORP Jindřichův Hradec je 50 obcí napojeno na veřejnou vodovodní síť z celkového počtu 58. Zbylých 8 obcí nemá zavedenu vodovodní síť. Jedná se o obce Bednárec, Dívčí Kopy, Hadravova Rosička, Horní Skrýchov, Kačlehy, Nová Olešná, Vlčetínec, Vydří. Situace se oproti roku 2010 nezměnila. V obci Horní Skrýchov v současné době probíhá výstavba veřejné vodovodní sítě. 100% napojení obcí na vodovodní síť je v obcích Březina, Číměř, Drunče, Horní Pěna, Hospříz, Kardašova Řečice, Lásenice, Okrouhlá Radouň, Plavsko, Polště, Rodvínov. Více než 90 % napojení na vodovodní síť je v obcích Bednáreček, Deštná, Dolní Pěna, Doňov, Horní

97 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Radouň, Kostelní Radouň, Kunžak, Lodhéřov, Nová Bystřice, Pístina, Pleše, Popelín, Příbraz, Rosička, Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Střížovice, Velký Ratmírov, Záhoří a Zahrádky. Obce a jejich části nenapojené na veřejnou vodovodní síť mají zajištěn odběr vody z domovních studní. Kvalita vody není však vyhovující z důvodu vysokých koncentrací železa a manganu. Vyskytují se také lokální problémy se zajištěním dostatečného zdroje pitné vody v období sucha, problémy uvádí následující obce: Lodhéřov, Nová Včelnice (místní část Brabec) a Vydří. Kačlehy uvádí vysoké koncentrace radonu. Často jsou starší kanalizační systémy jednotné, nověji budované kanalizace v obcích jsou většinou pouze pro splaškové odpadní vody, někde podle konfigurace terénu je i tlaková kanalizace (obec Žďár). Jednotná kanalizace je zavedena téměř ve většině obcí SO ORP Jindřichův Hradec. ČOV jsou vybudovány v obcích Blažejov, Číměř, Deštná, Hadravova Rosička, Hatín, Hospříz, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kačlehy (vybudována v roce 2011), Kardašova Řečice, Kostelní Radouň, Kunžak, Nová Včelnice, Okrouhlá Radouň, Pístina, Plavsko, Příbraz (kořenová ČOV), Ratiboř (uvedení do provozu v roce 2010), Rodvínov, Roseč (kořenová ČOV), Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Světce, Újezdec (kořenová ČOV), Višňová (v současné době se buduje ČOV), Zahrádky, Žďár. V rámci SO ORP Jindřichův Hradec je plynem zásobováno 31 obcí z celkového počtu 58. Obce, které jsou plynofikovány, uvádí napojení na plyn od %. V SO ORP Jindřichův Hradec zajišťuje společnost Teplospol, a.s. zásobování teplem se sídlem v Jindřichově Hradci. Nebylo možno zjistit celkové pokrytí Jindřichova Hradce. Ve většině obcí v rámci SO ORP Jindřichův Hradec se nevyskytují vážnější problémy s dodávkou elektrické energie, drobné poruchy za silných větrů, či bouřek udávají obce Lásenice, Lodhéřov, Nová Olešná, Staré Město pod Landštejnem a Újezdec. Dopravní infrastruktura SO ORP Jindřichův Hradec má průměrnou hustotu silniční a železniční sítě, územím neprochází žádná dálnice ani rychlostní komunikace. Územím SO ORP Jindřichův Hradec neprochází trasa žádné dálnice ani rychlostní komunikace, základní kostru tvoří silnice I. a II. třídy, na kterou jsou napojeny silnice III. třídy a místní a účelové komunikace. Na území SO ORP Jindřichův Hradec je hlavní železniční trať č. 225 Veselí nad Lužnicí - Jihlava, která tvoří spojnici mezi celostátními železničními tratěmi č. 220 a č. 240 a rychlíky zajišťují přímé spojení z Jindřichova Hradce a Kardašovy Řečice jak do Jihlavy, tak do krajského města České Budějovice i dále do Plzně. Obslužnost území zajišťují osobní vlaky. Dopravní obslužnost obce Jindřichův Hradec hromadnou dopravou je na území SO ORP Jindřichův Hradec podprůměrná. Mnoho obcí nedisponuje dopravním spojením na některé z požadovaných hodin, u obcí Březina a Dolní Pěna dokonce chybí jakékoliv spojení. Sociodemografické podmínky V rámci SO ORP Jindřichův Hradec má největší počet obyvatel město Jindřichův Hradec ( obyvatel), druhý největší počet obyvatel vykazuje obec Nová Bystřice (

98 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. obyvatel). Pět obcí má více než 1000 obyvatel, jednáct obcí má nad 500 obyvatel a zbylé obce správního území mají většinou do 500 obyvatel. Nejmenší obec z pohledu počtu obyvatel je obec Drunče (46 obyvatel). Největší nárůst obyvatel od roku 2001 do roku 2011 v rámci SO ORP Jindřichů Hradec byl zaznamenán v obci Dolní Pěna, kde se počet obyvatel zvýšil o 134,5 %. Pokles obyvatelstva byl zaznamenán v obcích Drunče (-23,3 %) a Hadravova Rosička (-19,4 %). Věková struktura obyvatelstva v SO ORP Jindřichův Hradec je, z pohledu celokrajského průměru, průměrná. Index stáří správního obvodu dosáhl v roce 2011 hodnoty 103,4, tzn. na jedno dítě ve věku 0 14 připadá 0,1 seniorů (65 a více let). V porovnání s celokrajskými výsledky se jedná o hodnotu průměrnou. Obcemi s největším úbytkem obyvatel ve věku 0-14 let se v letech staly obce Drunče a Světce, naopak k nejvýraznějšímu nárůstu osob starších 65 let došlo taktéž v obci Vícemil a Vlčetínec. Ve městě Jindřichův Hradec se výrazně snížil počet obyvatel se základním včetně neukončeného vzdělání (-2,8 %) a zároveň se zvýšil počet středoškolsky vzdělaných s maturitou (3,3 %) a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (3,6 %), což znázorňuje tabulka B 9 v příloze. V absolutních hodnotách zaznamenala největší nárůst vysokoškoláků město Jindřichův Hradec (592 osob). V relativním vyjádření (k počtu obyvatel starších 15 let) došlo k největšímu nárůstu vysokoškoláků v obci Polště (7,8 %), kdy v roce 2001 tato obec měla pouze 1,3 % vysokoškolsky vzdělaných občanů. V 58 obcích SO ORP Jindřichův Hradec funguje celkem 25 mateřských škol (osm z nich funguje při základní škole), 20 základních a 1 základní umělecká škola (v Jindřichově Hradci) o celkové kapacitě míst. V 19 obcích nefunguje žádné školské zařízení. Středních škol je ve správním obvodu obce s rozšířenou působností celkem osm, z toho dvě gymnázia a jedna zdravotnická škola. Na území SO ORP Jindřichův Hradec funguje celkem 23 zařízení sociálních služeb a 182 zařízení zdravotních služeb. Největší koncentrace těchto zařízení je ve městě Jindřichův Hradec, kde funguje sedmnáct zařízení v sociální oblasti a celkem 182 zařízení v oblasti zdravotních služeb. Bydlení V Jihočeském kraji nebyl v letech patrný výraznější rozdíl v nárůstu bytových či rodinných domů. Celkově v Jihočeském kraji je vyšší nárůst bytových domů. V rámci jednotlivých obcí SO ORP Jindřichův Hradec je situace různá, mírnou převahu zaznamenala výstavba bytových domů. V SO ORP Jindřichův Hradec bylo v roce 2001 evidováno celkem domů. Nejvyššího nárůstu výstavby domů v letech bylo dosaženo u obcí Horní Skrýchov, Kačlechy a Dolní Pěna (všechny nad 22,9 %), naopak k žádnému nárůstu výstavby došlo v obcích Drunče a Rosička. Rekreace SO ORP Jindřichův Hradec má také dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Zajímavou atrakcí je 15. poledník, který je vyznačen na dlažbě u proboštského kostela Nanebevzetí Panny Marie, v Kostelní ulici Jindřichova Hradce. Lákavou turistickou lokalitou

99 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Jindřichohradecka je Česká Kanada. Technickou památkou je nejrozsáhlejší systém veřejných úzkorozchodných regionálních drah v České republice, tvoří tratě Jindřichův Hradec Obrataň. Jako další se nabízí Zámecký mlýn s Křižíkovou vodní elektrárnou. V SO ORP Jindřichův Hradec se nachází 87 rekreačních zařízení s lůžky, území je současně pátým nejnavštěvovanějším správním obvodem kraje. 5.3 Ekonomický pilíř V rámci SO ORP Jindřichův Hradec je registrováno 22 podnikatelských subjektů s více než 100 zaměstnanci. Nejčastěji sídlí v obci Jindřichův Hradec. Vůbec největším zaměstnavatel jen Nemocnice Jindřichův Hradec, a.s., což je ústav zdravotní péče, který počtem svých zaměstnanců spadá do intervalu V tomto správním obvodu je 13 zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců mezi 100 a 199. Řada z nich má sídlo i v menších obcích, které tak jsou do jisté míry ekonomicky nezávislé na Jindřichovu Hradci. V SO ORP Jindřichův Hradec má míra podnikatelské aktivity stále rostoucí trend, v roce 2011 dosáhla 181,4. Nejnižší hodnoty byly v posledním sledovaném roce (2011) v obcích Rosička, Bořetín a Březina, kde míra podnikatelské aktivity nepřekročila 80. Nejvyšší podíl podnikatelky aktivních subjektů byl v roce 2011 v obci Doňov (285,7 ), kde je patrný dlouhodobý růst. Míra podnikatelské aktivity nad 220 byla zaznamenána také v obcích Dolní Pěna, Kamenný Malíkov, Pleše, Rodvínov a Višňová. V SO ORP Jindřichův Hradec došlo k poklesu absolutní částky daňové výtěžnosti, ale daňová výtěžnost na obyvatele se nezměnila. Ve většině obcí v tomto SO ORP nedošlo meziročně k většímu nárůstu ani k poklesu daňové výtěžnosti na obyvatele než 500 Kč. Výraznější nárůst byl zaznamenán pouze v obcích Doňov, Horní Skrýchov, Hospříz, Pluhův Žďár, Pístina a Rosička, kde byl tento nárůst nejvyšší (2 800 Kč). Největší snížení bylo naopak zjištěno v obci Příbraz, a to o 900 Kč. Nejvyšší daňová výtěžnost na obyvatele byla v letech 2010 a 2011 v obci Drunče, kde byl ovšem zjištěn největší meziroční pokles, a to o více než Kč. Celková daňová výtěžnost byla nejvyšší v obci Jindřichův Hradec a v roce 2011 dosahovala hodnoty Kč. V rámci SO ORP Jindřichův Hradec došlo k poklesu míry zaměstnanosti mezi léty 2001 a 2011 o 5,2 %. Největší zaměstnanost byla v roce 2011 evidována v obcích Záhoří, Višňová, Dolní Pěna a Roseč a ve všech těchto obcích dosahovala nad 73 %. Nejmenší podíl zaměstnaných byl v obci Pístina, avšak ve sledovaném období zde byl zaznamenán nárůst. Oproti roku 2001 byl v roce 2011 zjištěn nejvyšší pokles míry zaměstnanosti v obci Doňov, a to o více než 25 %. Míra nezaměstnanosti v SO ORP Jindřichův Hradec mezi léty 2009 a 2011 vzrostla o 0,4 %. Nejvýraznější pokles míry nezaměstnanosti byl zaznamenán v obci Kamenný Malíkov, kde se v roce 2011 po meziročním snížení o 8,6 % dostala až k nulovým hodnotám. Pokles větší než 4 % (včetně) byl zjištěn i v obcích Újezdec, Žďár, Vlčetínec a Doňov. K nejvýznamnějšímu zvýšení došlo v obci Kačlehy ze 4,8 % v roce 2010 na 11,9 % v roce Dlouhodobě nejvyšší míra nezaměstnanosti je v obcích Dolní Žďár a Staré Město pod Landštejnem, kde se v posledním sledovaném roce dostala tato míra až na 14,5 %. SO ORP Jindřichův Hradec patří mezi území s vyšším podílem nezaměstnaných žen než je celokrajský průměr. Od roku 2007, kdy byl podíl nezaměstnaných žen 61,9 %, každoročně docházelo k poklesu, takže v roce 2011 byl tento podíl 52,3 %. V obcích Bednárec a Kamenný Malíkov byl v roce 2011 podíl nezaměstnaných žen 0 %. Do 20 % byl i v obcích

100 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Pístina, Hadravova Rosička a Zahrádky. Nejvíce nezaměstnaných žen bylo v posledním sledovaném roce (2011) v obcích Vlčetínec (100 %), Polště(93 %) a Hatín (84 %). V rámci SO ORP Jindřichův Hradec je dlouhodobá nezaměstnanost největší problém v obci Bořetín, kde měla v roce2011 dosáhla 6,6 %. Ve 27 z 58 obcí v tomto správním obvodu došlo ke zvýšení míry dlouhodobé nezaměstnanosti. Nejlépe na tom v roce 2011 bylo 14 obcí, ve kterých nebyli žádní lidé nezaměstnaní déle než 12 měsíců. Byly to obce Bednárec, Doňov, Hadravova Rosička, Horní Radouň, Horní Skrýchov, Kamenný Malíkov, Nová Olešná, Pístina, Újezdec, Vícemil, Višňová, Vlčetínec, Záhoří a Žďár

101 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 6 Seznam zkratek BRKO Biologicky rozložitelný komunální odpad CZT Centrální zásobování teplem ČOV Čistírna odpadních vod ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad DP Dobývací prostor EO Ekvivalentní obyvatel představuje znečištění vod 1 obyvatelem za den EVL Evropsky významná lokalita CHKO Chráněná krajinná oblast CHLÚ Chráněné ložiskové území CHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vod IAD Individuální automobilová doprava JČK Jihočeský kraj KES Koeficient ekologické stability LNS Ložisko nerostných surovin LPF Lesní půdní fond LZO Lesy zvláštní ochrany LZU Lesy zvláštního určení MD Ministerstvo dopravy MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MZCHÚ Maloplošně zvláště chráněná území MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu NP Národní park NPP Národní přírodní památka NPR Národní přírodní rezervace NRBC Nadregionální biocentrum NRBK Nadregionální biokoridor ORP s rozšířenou působností OV Odpadní vody PO Ptačí oblast POU obec s pověřeným obecním úřadem PPam Přírodní památka PPar Přírodní park PR Přírodní rezervace PUPFL Pozemky určené k plnění funkcí lesa PÚR Politika územního rozvoje RBC Regionální biocentrum RBK Regionální biokoridor RURÚ Rozbor udržitelného rozvoje území ŘSD ČR Ředitelství silnic a dálnic České republiky SO ORP správní obvod obce s rozšířenou působností ÚP Územní plán ÚPD Územně plánovací dokumentace VLD Veřejná linková doprava VTL Vysokotlak (označení tlakové úrovně do 4 MPa)

102 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. VÚC VVTL ZÚR Velký územní celek Velmi vysoký tlak (označení tlakové úrovně nad 4 MPa) Zásady územního rozvoje

103 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 7 Seznam zdrojů a použitá literatura Běžná evidence obyvatelstva, ČSÚ, BÍNA, J. a kol. Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice. Ústav územního rozvoje, Praha, 2010 Koncepce protipovodňové ochrany na území Jihočeského kraje, listopad MAIER, Karel. Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí [cit ]. Dostupné z WWW: < Malý lexikon obcí ČR, Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části Rozbor udržitelného rozvoje území, 2009 [cit ]. Dostupné z WWW: < Metodika 2007 Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje, [cit ]. Dostupné z WWW: < dika_uap_ pdf)> Městská a obecní statistika, ČSÚ, Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje verze Návrh zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Datum verze: 11. května Odůvodnění zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, březen Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje, Politika územního rozvoje České republiky 2008, Brno, Ústav územního rozvoje Rejstřík škol a školských zařízení, MŠMT, Rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje, květen Rozbor udržitelného rozvoje území, říjen Ředitelství silnic a dálnic. Dostupné z WWW: < SLDB 2001, 2011, ČSÚ, Server mapy.cz. Dostupné z WWW: < Strategie rozvoje mikroregionu Sdružení Růže Dostupné z WWW: < 1> Studie silnice II/156 v úseku Nové Hrady hraniční přechod Vyšné/Höhenberg (ÚPP), ZESA, prosinec TVRDÝ, L.; LEV, G.; KOŘÁN, P. Quantification of qualitative indicators The REDIF method. Viena Leoben: University of Leoben, 2004 [cit ]. Dostupné z WWW: < ÚP VÚC Novohradské Hory Návrh, říjen ÚP VÚC Novohradské Hory, duben

104 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec, Územní energetická koncepce Jihočeského kraje, Územní plán velkého územního celku Jihočeského kraje koncept. Posouzení vlivů koncepce na životní prostředí, květen Územní studie Třeboňsko Novohradsko, leden Vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (tj.) Vyhodnocení plnění Plánu odpadového hospodářství Jihočeského kraje za rok 2008, ISES, s.r.o.,listopad 2009 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje, září

105 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 8 Seznam příloh Příloha A: Environmentální pilíř Tabulka A 1: Tabulka A 2: Tabulka A 3: Tabulka A 4: Tabulka A 5: Tabulka A 6: Tabulka A 7: Tabulka A 8: Tabulka A 9: Tabulka A 10: Tabulka A 11: Tabulka A 12: Tabulka A 13: Tabulka A 14: Tabulka A 15: Obrázek A 1: A060 Ložiska nerostných surovin na území SO ORP Jindřichův Hradec Plošné poddolované území Bodové poddolované území Haldy a odvaly na území SO ORP Jindřichův Hradec Vodní nádrže na území SO ORP Jindřichův Hradec Záplavové území Aktivní zóna záplavového území Přírodní parky Maloplošná zvláště chráněná území Natura evropsky významné lokality NATURA ptačí oblast Biosférické rezervace UNESCO a geoparky UNESCO Koeficient ekologické stability Podíl zastavěné půdy v SO ORP Jindřichův Hradec Podíl lesní půdy v SO ORP Jindřichův Hradec Územní systém ekologické stability v SO ORP Jindřichův Hradec Příloha B: Sociální pilíř Tabulka B 1: Délka a rozlišení kanalizace dle typu v SO ORP Jindřichův Hradec v roce 2012 Tabulka B 2: Délka vodovodů v SO ORP Jindřichův Hradec v roce 2010 a 2012 Tabulka B 3: Délka rozvodu plynu v SO ORP Jindřichův Hradec v roce 2010 a 2012 Tabulka B 4: Délka rozvodů elektřiny v SO ORP Jindřichův Hradec v roce 2010 a 2012 Tabulka B 5: Věková struktura v SO ORP Jindřichův Hradec Tabulka B 6: Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Tabulka B 7: Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v SO ORP Jihočeského kraje Tabulka B 8: Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel v SO ORP Jihočeského kraje (podíl na obyvatelstvu, %) Tabulka B 9: Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel v obcích SO ORP Jindřichův Hradec (podíl na obyvatelstvu, %) Tabulka B 10: Školská zařízení v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Tabulka B 11: Sociální a zdravotní služby v SO ORP Jindřichův Hradec Tabulka B 12: Bytový a domovní fond v SO ORP Jihočeského kraje Tabulka B 13: Bytový a domovní fond v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Tabulka B 14: Obydlené byty v SO ORP Jihočeského kraje Tabulka B 15: Vlastnictví bytů v SO ORP Jihočeského kraje Tabulka B 16: Vlastnictví domů v SO ORP Jihočeského kraje Tabulka B 17: Vlastnictví domů v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Tabulka B 18: Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Tabulka B 19: Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Jindřichův Hradec v procentech Tabulka B 20: Počet ubytovacích zařízení v SO ORP Jihočeského kraje Tabulka B 21: Návštěvnost v SO ORP Jihočeského kraje Tabulka B 22: Délky cyklostezek v SO ORP Jindřichův Hradec Tabulka B 23: Délky hipostezek v SO ORP Jindřichův Hradec

106 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Příloha C: Ekonomický pilíř Tabulka C 1: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Jihočeského kraje [ ] Tabulka C 2: Míra zaměstnanosti v SO ORP Jihočeského kraje Tabulka C 3: Míra nezaměstnanosti obyvatel SO ORP Jihočeského kraje Tabulka C 4: Podíl nezaměstnaných žen v SO ORP Jihočeského kraje [%] Tabulka C 5: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Jihočeského kraje [%] Tabulka C 6: Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Jindřichův Hradec [%] Tabulka C 7: Počet obsazených pracovních míst v SO ORP Jihočeského kraje

107 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 9 Přílohy Příloha A: Environmentální pilíř Tabulka A 1: A060 Ložiska nerostných surovin na území SO ORP Jindřichův Hradec Výměra obce [ha] Surovina Nerost Stav Číměř 4 572,3 Dekorační kámen Granit Dřívější povrchová 2,4 0,1 Číměř Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu - Kámen pro hrubou a ušlechtilou Dřívější 4 572,3 žula kamenickou výrobu povrchová 5,7 0,1 Číměř Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu - Kámen pro hrubou a ušlechtilou žula, Dřívější 4 572,3 kamenickou výrobu granodiorit povrchová 3,4 0,1 Číměř 4 572,3 Stavební kámen - Stavební kámen žula Současná povrchová 10,2 0,2 Deštná 1 265,3 Stavební kámen - Stavební kámen žula Současná povrchová 5,3 0,4 Dívčí Kopy 273,1 Stavební kámen - Stavební kámen granitoid,ada melit Dosud netěženo 1,6 0,6 Hadravova granitoid,ada 270,3 Stavební kámen - Stavební kámen Rosička melit Dosud netěženo 2,5 0,9 Hatín 2 988,9 Štěrkopísek Štěrkopísek Současná povrchová 0,7 0,0 Hatín 2 988,9 Štěrkopísky - Štěrkopísky psamity,štěrk Dosud netěženo 202,4 6,8 Jindřichův Hradec 7 442,5 Štěrkopísek Štěrkopísek Dřívější z vody 16,4 0,2 Jindřichův Současná 7 442,5 Štěrkopísek Štěrkopísek Hradec povrchová 11,3 0,2 Kardašova Řečice 4 583,4 Štěrkopísky - Štěrkopísky psamity,štěrk Dosud netěženo 112,9 2,5 Nová Bystřice Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu - Kámen pro hrubou a ušlechtilou žula, Dřívější 8 189,6 kamenickou výrobu granodiorit povrchová 1,9 0,0 Nová Bystřice 8 189,6 Stavební kámen Granit, Dřívější lamprofyr povrchová 5,4 0,1 Nová Bystřice 8 189,6 Štěrkopísek Štěrkopísek Současná povrchová 2,9 0,0 Pístina 1 014,8 Štěrkopísky - Štěrkopísky psamity,štěrk Dřívější 56,1 5,5 A060 [ha] A060 [%]

108 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Výměra obce [ha] Surovina Nerost Stav povrchová Plavsko 1 085,4 Štěrkopísek Štěrkopísek Současná povrchová 11,6 1,1 Pluhův Žďár 3 340,5 Stavební kámen - Stavební kámen žula Současná povrchová 5,8 0,2 Rodvínov 1 271,1 Stavební kámen Pararula Dosud netěžené 9,1 0,7 Rodvínov 1 271,1 Štěrkopísek Štěrkopísek Dřívější z vody 9,0 0,7 Stráž nad Současná 3 624,2 Štěrkopísek Štěrkopísek Nežárkou povrchová 1,7 0,0 Stráž nad Dřívější 3 624,2 Štěrkopísky - Štěrkopísky psamity,štěrk Nežárkou povrchová 54,7 1,5 Zahrádky 816,9 Dekorační kámen Granit Současná povrchová 5,8 0,7 SO ORP Celkem ,4 538,8 0,6 Zdroj: ÚAP 2012 A060 [ha] A060 [%]

109 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka A 2: Plošné poddolované území Výměra obce [ha] Surovina Číměř Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou 4 572,3 výrobu 5,0 0,1 Číměř 4 572,3 Polymetalické rudy - Pyrit 0,2 0,0 Nová Bystřice 8 189,6 Polymetalické rudy - Pyrit 19,8 0,2 Okrouhlá Radouň 903,5 Radioaktivní suroviny 62,3 6,9 Příbraz 711,4 Měděná ruda - Polymetalické rudy 7,3 1,0 Staré Město pod Landštejnem 6 924,1 Polymetalické rudy 5,0 0,1 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 Měděná ruda - Polymetalické rudy 0,6 0,0 SO ORP Celkem ,4 100,1 0,1 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka A 3: Bodové poddolované území A061 [ha] Surovina Počet A061 Číměř Železné rudy 1 Číměř Železné rudy - Pyrit 1 Horní Skrýchov Polymetalické rudy 1 Jarošov nad Nežárkou Železné rudy 1 Jindřichův Hradec Železné rudy 2 Jindřichův Hradec Železné rudy - Manganová ruda 1 Kardašova Řečice Železné rudy 1 Kunžak Polymetalické rudy 1 Nová Bystřice Železné rudy 2 Nová Bystřice Železné rudy - Pyrit 1 SO ORP Celkem 12 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka A 4: Haldy a odvaly na území SO ORP Jindřichův Hradec Výměra obce [ha] A066 [ha] A066 [%] Číměř 4 572,3 5,2 0,1 Nová Bystřice 8 189,6 19,8 0,2 Okrouhlá Radouň 903,5 62,3 6,9 Příbraz 711,4 7,3 1,0 Staré Město pod Landštejnem 6 924,1 5,0 0,1 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 0,6 0,0 SO ORP Celkem ,4 100,1 0,1 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka A 5: Vodní nádrže na území SO ORP Jindřichův Hradec Výměra obce [ha] A048 [ha] A048 [%] Bednárec 779,7 8,2 1,1 Bednáreček 695,0 2,7 0,4 Blažejov 1 985,2 157,9 8,0 Bořetín 590,6 10,1 1,7 Březina 955,0 2,6 0,3 Číměř 4 572,3 61,5 1,3 Člunek 2 498,8 155,1 6,2 Deštná 1 265,3 8,8 0,7 Dolní Pěna 531,1 8,1 1,5 Dolní Žďár 684,2 27,2 4,0 Doňov 514,4 35,4 6,9 A061 [%]

110 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Výměra obce [ha] A048 [ha] A048 [%] Drunče 411,0 2,5 0,6 Dívčí Kopy 273,1 2,6 1,0 Hadravova Rosička 270,3 5,8 2,1 Hatín 2 988,9 29,5 1,0 Horní Pěna 1 483,8 74,3 5,0 Horní Radouň 1 535,2 9,0 0,6 Horní Skrýchov 362,0 8,3 2,3 Hospříz 857,3 13,8 1,6 Jarošov nad Nežárkou 2 780,1 67,0 2,4 Jilem 458,2 4,4 1,0 Jindřichův Hradec 7 442,5 329,2 4,4 Kamenný Malíkov 471,4 8,1 1,7 Kardašova Řečice 4 583,4 326,1 7,1 Kačlehy 875,5 177,6 20,3 Kostelní Radouň 590,9 24,7 4,2 Kunžak 4 951,3 91,0 1,8 Lodhéřov 2 370,9 38,1 1,6 Lásenice 1 044,9 120,2 11,5 Nová Bystřice 8 189,6 228,6 2,8 Nová Olešná 721,8 62,6 8,7 Nová Včelnice 1 010,8 51,4 5,1 Okrouhlá Radouň 903,5 15,4 1,7 Plavsko 1 085,4 11,4 1,1 Pleše 987,4 26,3 2,7 Pluhův Žďár 3 340,5 140,7 4,2 Polště 414,2 65,2 15,7 Popelín 1 347,2 42,2 3,1 Pístina 1 014,8 101,8 10,0 Příbraz 711,4 20,7 2,9 Ratiboř 1 164,9 226,7 19,5 Rodvínov 1 271,1 38,9 3,1 Roseč 548,3 4,8 0,9 Rosička 394,9 2,2 0,5 Staré Město pod Landštejnem 6 924,1 140,2 2,0 Strmilov 3 058,0 46,0 1,5 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 43,1 1,2 Střížovice 1 240,0 108,4 8,7 Světce 760,8 3,2 0,4 Velký Ratmírov 1 351,6 21,6 1,6 Višňová 578,9 40,3 7,0 Vlčetínec 621,5 1,3 0,2 Vydří 585,5 21,6 3,7 Vícemil 384,2 3,8 1,0 Zahrádky 816,9 14,8 1,8 Záhoří 361,2 13,6 3,8 Újezdec 422,5 39,0 9,2 Žďár 716,4 17,9 2,5 SO ORP Celkem , ,0 3,6 Zdroj: ÚAP

111 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka A 6: Záplavové území Výměra obce Q100 Q100 Q020 Q020 Q005 Q005 [ha] [ha] [%] [ha] [%] [ha] [%] Bednárec 779,7 12,0 1,5 10,5 1,3 6,3 0,8 Bednáreček 695,0 14,3 2,1 12,5 1,8 10,3 1,5 Blažejov 1 985,2 97,8 4,9 88,9 4,5 85,2 4,3 Číměř 4 572,3 81,2 1,8 68,9 1,5 51,0 1,1 Deštná 1 265,3 20,5 1,6 0,0 0,0 0,0 0,0 Dolní Pěna 531,1 3,7 0,7 0,0 0,0 0,0 0,0 Dolní Žďár 684,2 29,6 4,3 21,7 3,2 17,2 2,5 Hatín 2 988,9 233,3 7,8 198,7 6,6 127,6 4,3 Horní Pěna 1 483,8 6,1 0,4 0,0 0,0 0,0 0,0 Horní Radouň 1 535,2 6,1 0,4 0,0 0,0 0,0 0,0 Horní Skrýchov 362,0 3,2 0,9 2,5 0,7 2,3 0,6 Jarošov nad Nežárkou 2 780,1 136,2 4,9 112,3 4,0 90,5 3,3 Jilem 458,2 1,7 0,4 0,8 0,2 0,6 0,1 Jindřichův Hradec 7 442,5 223,1 3,0 170,6 2,3 133,5 1,8 Kamenný Malíkov 471,4 18,4 3,9 15,3 3,2 13,8 2,9 Kardašova Řečice 4 583,4 441,8 9,6 384,6 8,4 337,7 7,4 Kačlehy 875,5 0,7 0,1 0,4 0,0 0,3 0,0 Kostelní Radouň 590,9 5,0 0,8 0,0 0,0 0,0 0,0 Kunžak 4 951,3 5,6 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 Lásenice 1 044,9 33,6 3,2 22,7 2,2 18,1 1,7 Nová Bystřice 8 189,6 125,7 1,5 106,2 1,3 86,0 1,0 Nová Olešná 721,8 2,8 0,4 0,0 0,0 0,0 0,0 Nová Včelnice 1 010,8 52,0 5,1 43,1 4,3 37,0 3,7 Okrouhlá Radouň 903,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Plavsko 1 085,4 70,8 6,5 49,0 4,5 18,9 1,7 Pluhův Žďár 3 340,5 2,1 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 Popelín 1 347,2 2,9 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 Pístina 1 014,8 61,1 6,0 50,1 4,9 28,4 2,8 Rodvínov 1 271,1 62,1 4,9 51,0 4,0 37,3 2,9 Rosička 394,9 3,4 0,9 0,0 0,0 0,0 0,0 Staré Město pod Landštejnem 6 924,1 59,9 0,9 45,3 0,7 33,6 0,5 Strmilov 3 058,0 44,0 1,4 33,6 1,1 29,1 1,0 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 227,8 6,3 202,0 5,6 128,3 3,5 Střížovice 1 240,0 102,1 8,2 93,5 7,5 88,2 7,1 Světce 760,8 10,1 1,3 0,0 0,0 0,0 0,0 Vydří 585,5 3,4 0,6 0,0 0,0 0,0 0,0 Zahrádky 816,9 29,6 3,6 25,7 3,1 21,5 2,6 Žďár 716,4 52,8 7,4 45,4 6,3 39,2 5,5 SO ORP Celkem , ,0 2, ,0 2, ,0 1,5 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka A 7: Aktivní zóna záplavového území Výměra obce [ha] QAZ [ha] QAZ [%] Bednárec 779,7 10,5 1,3 Bednáreček 695,0 12,5 1,8 Blažejov 1 985,2 85,9 4,3 Číměř 4 572,3 66,5 1,5 Dolní Žďár 684,2 21,6 3,2 Hatín 2 988,9 208,9 7,

112 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Výměra obce [ha] QAZ [ha] QAZ [%] Horní Skrýchov 362,0 2,5 0,7 Jarošov nad Nežárkou 2 780,1 103,8 3,7 Jilem 458,2 0,8 0,2 Jindřichův Hradec 7 442,5 173,6 2,3 Kačlehy 875,5 0,4 0,0 Kamenný Malíkov 471,4 15,3 3,2 Kardašova Řečice 4 583,4 337,4 7,4 Lásenice 1 044,9 23,7 2,3 Nová Bystřice 8 189,6 78,6 1,0 Nová Včelnice 1 010,8 43,0 4,3 Pístina 1 014,8 48,0 4,7 Plavsko 1 085,4 52,2 4,8 Rodvínov 1 271,1 50,8 4,0 Staré Město pod Landštejnem 6 924,1 51,6 0,7 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 205,8 5,7 Strmilov 3 058,0 27,4 0,9 Střížovice 1 240,0 73,1 5,9 Zahrádky 816,9 25,7 3,1 Žďár 716,4 45,4 6,3 SO ORP Celkem , ,7 1,9 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka A 8: Přírodní parky Výměra obce [ha] Název A030 [ha] A030 [%] Číměř 4 572,3 Homolka - Vojířov 1 011,8 22,1 Číměř 4 572,3 Česká Kanada 2 589,0 56,6 Člunek 2 498,8 Česká Kanada 1 512,0 60,5 Horní Pěna 1 483,8 Česká Kanada 241,5 16,3 Hospříz 857,3 Česká Kanada 59,5 6,9 Jilem 458,2 Javořická vrchovina 458,2 100,0 Kačlehy 875,5 Česká Kanada 338,2 38,6 Kunžak 4 951,3 Česká Kanada 3 465,1 70,0 Lásenice 1 044,9 Homolka - Vojířov 468,4 44,8 Nová Bystřice 8 189,6 Homolka - Vojířov 510,5 6,2 Nová Bystřice 8 189,6 Česká Kanada 6 029,2 73,6 Příbraz 711,4 Homolka - Vojířov 294,5 41,4 Staré Město pod Landštejnem 6 924,1 Česká Kanada 6 896,7 99,6 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 Homolka - Vojířov 1 937,6 53,5 Strmilov 3 058,0 Javořická vrchovina 6,7 0,2 Zahrádky 816,9 Javořická vrchovina 377,3 46,2 SO ORP Celkem , ,2 28,1 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka A 9: Maloplošná zvláště chráněná území Výměra obce [ha] Typ Název MZCHU [ha] MZCHU [%] Číměř 4 572,3 Přírodní rezervace Krvavý a Kačležský rybník 0,3 0,0 Člunek 2 498,8 Přírodní rezervace Krvavý a Kačležský rybník 180,9 7,2 Hospříz 857,3 Přírodní rezervace Krvavý a Kačležský rybník 5,2 0,6 Jarošov nad Nežárkou 2 780,1 Přírodní památka Lipina 0,7 0,

113 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Výměra obce MZCHU MZCHU Typ Název [ha] [ha] [%] Jarošov nad Nežárkou 2 780,1 Přírodní památka Rybníky u Lovětína 8,8 0,3 Jindřichův Hradec 7 442,5 Přírodní památka Pískovna na cvičišti 2,6 0,0 Jindřichův Hradec 7 442,5 Přírodní památka Rybníky u Lovětína 2,3 0,0 Kačlehy 875,5 Přírodní rezervace Krvavý a Kačležský rybník 200,3 22,9 Kardašova Řečice 4 583,4 Přírodní památka Králek 0,0 0,0 Kunžak Národní přírodní 4 951,3 památka Kaproun 2,9 0,1 Kunžak 4 951,3 Přírodní památka Jalovce u Kunžaku 0,3 0,0 Kunžak 4 951,3 Přírodní památka Jalovce u Valtínova 0,5 0,0 Kunžak 4 951,3 Přírodní památka Rašeliniště Mosty 2,9 0,1 Kunžak 4 951,3 Přírodní památka Rašeliniště u Suchdola 2,6 0,1 Nová Bystřice 8 189,6 Přírodní památka Gebhárecký rybník 18,6 0,2 Nová Bystřice 8 189,6 Přírodní památka Rašeliniště Klenová 3,1 0,0 Nová Bystřice 8 189,6 Přírodní rezervace Blanko 11,8 0,1 Nová Bystřice 8 189,6 Přírodní rezervace Skalák u Senotína 14,3 0,2 Nová Olešná 721,8 Přírodní památka Malý Bukač 3,6 0,5 Pluhův Žďár 3 340,5 Přírodní památka Králek 3,8 0,1 Příbraz 711,4 Přírodní rezervace Losí blato u Mirochova 44,7 6,3 Ratiboř 1 164,9 Přírodní památka Matenský rybník 3,5 0,3 Staré Město pod Landštejnem 6 924,1 Přírodní památka Gebhárecký rybník 0,2 0,0 Staré Město pod Landštejnem 6 924,1 Přírodní rezervace Hadí vrch 13,1 0,2 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 Přírodní rezervace Fabián 22,3 0,6 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 Přírodní rezervace Losí blato u Mirochova 12,3 0,3 Strmilov 3 058,0 Přírodní památka Pazourův rybník 1,6 0,1 Střížovice 1 240,0 Přírodní rezervace Hrádeček 22,2 1,8 Střížovice 1 240,0 Přírodní rezervace Krvavý a Kačležský rybník 0,9 0,1 Velký Ratmírov 1 351,6 Přírodní památka Králek 0,0 0,0 SO ORP Celkem ,4 586,2 0,6 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka A 10: Natura evropsky významné lokality Výměra obce [ha] Název A034 [ha] A034 [%] Číměř 4 572,3 Koštěnický potok 6,7 0,1 Číměř 4 572,3 Rybník Růže 2,1 0,0 Člunek 2 498,8 Krvavý a Kačležský rybník 219,4 8,8 Hatín 2 988,9 Lužnice a Nežárka 39,2 1,3 Hospříz 857,3 Krvavý a Kačležský rybník 59,8 7,0 Jarošov nad Nežárkou 2 780,1 Rybníky u Lovětína 8,7 0,3 Jindřichův Hradec 7 442,5 Rybníky u Lovětína 2,2 0,0 Kačlehy 875,5 Krvavý a Kačležský rybník 281,6 32,2 Kardašova Řečice 4 583,4 Králek 0,0 0,0 Kardašova Řečice 4 583,4 Lužnice a Nežárka 119,2 2,6 Kunžak 4 951,3 Rašeliniště u Suchdola 7,8 0,2 Nová Bystřice 8 189,6 Koštěnický potok 18,9 0,2 Nová Bystřice 8 189,6 Mnišský rybník 25,7 0,3 Nová Bystřice 8 189,6 Osika 67,4 0,8 Nová Olešná 721,8 Malý Bukač 5,1 0,

114 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Výměra obce [ha] Název A034 [ha] A034 [%] Pluhův Žďár 3 340,5 Králek 3,8 0,1 Staré Město pod Landštejnem 6 924,1 Hadí vrch 12,1 0,2 Staré Město pod Landštejnem 6 924,1 Rybník Brand 34,9 0,5 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 Fabián - Homolka 263,3 7,3 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 Koštěnický potok 2,4 0,1 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 Lužnice a Nežárka 0,2 0,0 Střížovice 1 240,0 Krvavý a Kačležský rybník 0,9 0,1 Střížovice 1 240,0 Vosecký rybník 7,1 0,6 Velký Ratmírov 1 351,6 Králek 0,0 0,0 SO ORP Celkem , ,4 1,3 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka A 11: NATURA ptačí oblast Výměra obce [ha] Název A035 [ha] A035 [%] Číměř 4 572,3 Třeboňsko 0,2 0,0 Hatín 2 988,9 Třeboňsko 2 787,6 93,3 Kardašova Řečice 4 583,4 Třeboňsko 2 866,9 62,5 Lásenice 1 044,9 Třeboňsko 0,3 0,0 Nová Bystřice 8 189,6 Třeboňsko 0,0 0,0 Plavsko 1 085,4 Třeboňsko 278,7 25,7 Pleše 987,4 Třeboňsko 149,4 15,1 Příbraz 711,4 Třeboňsko 47,4 6,7 Ratiboř 1 164,9 Třeboňsko 676,4 58,1 Roseč 548,3 Třeboňsko 315,4 57,5 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 Třeboňsko 2 431,7 67,1 Újezdec 422,5 Třeboňsko 241,7 57,2 Záhoří 361,2 Třeboňsko 43,4 12,0 SO ORP Celkem , ,0 10,5 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka A 12: Biosférické rezervace UNESCO a geoparky UNESCO Výměra obce [ha] Typ Název A033 [ha] A033 [%] Hatín 2 988,9 Biosférická rezervace Třeboňsko 2 789,4 93,3 Kardašova Řečice 4 583,4 Biosférická rezervace Třeboňsko 3 114,5 68,0 Pístina 1 014,8 Biosférická rezervace Třeboňsko 1 011,0 99,6 Plavsko 1 085,4 Biosférická rezervace Třeboňsko 474,8 43,7 Příbraz 711,4 Biosférická rezervace Třeboňsko 62,6 8,8 Ratiboř 1 164,9 Biosférická rezervace Třeboňsko 675,6 58,0 Roseč 548,3 Biosférická rezervace Třeboňsko 314,0 57,3 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 Biosférická rezervace Třeboňsko 993,4 27,4 SO ORP Celkem , ,4 10,1 Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka A 13: Koeficient ekologické stability KES Bednárec 1,2 1,2 1,2 Bednáreček 1,0 1,0 1,1 Blažejov 1,2 1,2 1,2 Bořetín 0,7 1,0 1,0 Březina 0,6 0,6 0,6 Číměř 2,7 3,1 3,

115 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. KES Člunek 2,5 2,5 2,5 Deštná 1,1 1,1 1,1 Dívčí Kopy 1,1 1,1 1,2 Dolní Pěna 0,4 0,4 0,4 Dolní Žďár 0,8 0,8 1,0 Doňov 0,8 0,8 0,8 Drunče 0,9 0,9 0,9 Hadravova Rosička 0,5 0,5 0,5 Hatín 5,8 5,8 5,8 Horní Pěna 1,1 1,1 1,2 Horní Radouň 1,9 1,9 1,9 Horní Skrýchov 1,5 1,5 1,5 Hospříz 0,8 0,8 0,8 Jarošov nad Nežárkou 1,3 1,3 1,4 Jilem 0,8 0,8 0,8 Jindřichův Hradec 0,7 0,7 0,7 Kačlehy 2,5 2,5 2,5 Kamenný Malíkov 0,8 0,8 0,8 Kardašova Řečice 2,1 2,1 2,1 Kostelní Radouň 1,0 1,0 1,0 Kunžak 3,6 3,6 3,6 Lásenice 1,5 1,5 1,5 Lodhéřov 1,4 1,3 1,3 Nová Bystřice 2,9 3,0 3,2 Nová Olešná 1,1 1,1 1,0 Nová Včelnice 0,7 0,7 0,7 Okrouhlá Radouň 0,8 0,8 0,8 Pístina 5,2 5,2 5,2 Plavsko 0,9 0,9 0,9 Pleše 0,5 0,5 0,5 Pluhův Žďár 0,8 0,8 0,8 Polště 1,1 1,1 1,1 Popelín 1,0 1,0 1,0 Příbraz 1,0 1,0 1,1 Ratiboř 1,6 1,6 1,6 Rodvínov 1,2 1,2 1,3 Roseč 0,6 0,6 0,6 Rosička 0,8 0,8 0,9 Staré Město pod Landštejnem 4,8 4,9 4,9 Stráž nad Nežárkou 3,9 3,9 3,9 Strmilov 1,0 1,0 1,1 Střížovice 1,8 1,8 1,8 Světce 1,1 1,1 1,1 Újezdec 0,9 0,9 0,9 Velký Ratmírov 2,0 2,0 2,0 Vícemil 0,4 0,5 0,5 Višňová 0,7 0,7 0,7 Vlčetínec 1,6 1,6 1,6 Vydří 0,8 0,8 0,8 Záhoří 0,8 0,8 0,

116 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. KES Zahrádky 1,1 1,1 1,1 Žďár 1,5 1,5 1,5 SO ORP Jindřichův Hradec 1,5 1,5 1,6 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: Koeficient ekologické stability byl dále využit pro hodnocení ekologické stability. Při hodnocení byla uplatněna následující kritéria. Hodnota KES: do 0,5-2 0,5-1, ,2 0 do 2,0 1 nad 2,

117 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka A 14: Podíl zastavěné půdy v SO ORP Jindřichův Hradec Podíl zastavěného území z Zastavěné území (ha) celkové výměry [%] Rozdíl Rozdíl Bednárec 4,5 4,4-0,04 0,6 0,6 0,00 Bednáreček 5,2 5,2-0,01 0,7 0,7 0,00 Blažejov 14,1 16,0 1,87 0,7 0,8 0,09 Bořetín 3,9 3,9 0,01 0,7 0,7 0,00 Březina 6,9 7,1 0,18 0,7 0,7 0,02 Číměř 20,0 20,6 0,68 0,4 0,5 0,01 Člunek 13,0 13,3 0,34 0,5 0,5 0,01 Deštná 16,8 16,9 0,09 1,3 1,3 0,01 Dívčí Kopy 2,9 2,9-0,01 1,1 1,1 0,00 Dolní Pěna 6,9 7,1 0,18 1,3 1,3 0,03 Dolní Žďár 5,4 6,0 0,61 0,8 0,9 0,09 Doňov 4,2 4,2 0,00 0,8 0,8 0,00 Drunče 2,9 2,9-0,01 0,7 0,7 0,00 Hadravova Rosička 2,2 2,2 0,05 0,8 0,8 0,02 Hatín 10,2 11,4 1,20 0,3 0,4 0,04 Horní Pěna 13,2 13,5 0,32 0,9 0,9 0,02 Horní Radouň 12,3 12,2-0,05 0,8 0,8 0,00 Horní Skrýchov 3,4 3,5 0,06 0,9 1,0 0,02 Hospříz 8,7 9,5 0,74 1,0 1,1 0,09 Jarošov nad Nežárkou 29,5 29,5 0,03 1,1 1,1 0,00 Jilem 4,7 4,7 0,02 1,0 1,0 0,00 Jindřichův Hradec 188,4 191,0 2,59 2,5 2,6 0,03 Kačlehy 3,7 6,0 2,32 0,4 0,7 0,27 Kamenný Malíkov 3,8 3,8 0,00 0,8 0,8 0,00 Kardašova Řečice 46,4 48,6 2,24 1,0 1,1 0,05 Kostelní Radouň 6,3 6,3 0,04 1,1 1,1 0,01 Kunžak 32,9 34,1 1,15 0,7 0,7 0,02 Lásenice 12,4 12,5 0,11 1,2 1,2 0,01 Lodhéřov 14,3 15,0 0,70 0,6 0,6 0,

118 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podíl zastavěného území z Zastavěné území (ha) celkové výměry [%] Rozdíl Rozdíl Nová Bystřice 57,5 60,3 2,83 0,7 0,7 0,03 Nová Olešná 5,6 5,6 0,01 0,8 0,8 0,00 Nová Včelnice 28,6 28,7 0,08 2,8 2,8 0,01 Okrouhlá Radouň 6,4 6,6 0,15 0,7 0,7 0,02 Pístina 5,1 5,4 0,28 0,5 0,5 0,03 Plavsko 13,9 13,9 0,08 1,3 1,3 0,01 Pleše 8,9 9,0 0,12 0,9 0,9 0,01 Pluhův Žďár 29,7 31,4 1,61 0,9 0,9 0,05 Polště 4,1 4,2 0,08 1,0 1,0 0,02 Popelín 13,5 13,6 0,13 1,0 1,0 0,01 Příbraz 8,3 8,4 0,08 1,2 1,2 0,01 Ratiboř 7,1 7,4 0,28 0,6 0,6 0,02 Rodvínov 11,2 11,5 0,27 0,9 0,9 0,02 Roseč 5,5 5,6 0,08 1,0 1,0 0,01 Rosička 4,0 4,0-0,02 1,0 1,0-0,01 Staré Město pod Landštejnem 18,4 21,1 2,71 0,3 0,3 0,04 Stráž nad Nežárkou 21,4 21,5 0,05 0,6 0,6 0,00 Strmilov 32,8 33,6 0,79 1,1 1,1 0,03 Střížovice 11,4 11,5 0,03 0,9 0,9 0,00 Světce 5,3 5,3-0,03 0,7 0,7-0,01 Újezdec 3,8 3,9 0,03 0,9 0,9 0,01 Velký Ratmírov 7,0 7,1 0,08 0,5 0,5 0,01 Vícemil 3,3 3,3 0,01 0,9 0,9 0,00 Višňová 4,8 4,8 0,01 0,8 0,8 0,00 Vlčetínec 3,1 3,1 0,02 0,5 0,5 0,00 Vydří 5,5 5,5 0,08 0,9 0,9 0,01 Záhoří 5,8 6,1 0,35 1,6 1,7 0,10 Zahrádky 8,8 9,0 0,20 1,1 1,1 0,02 Žďár 4,0 4,0 0,00 0,6 0,6 0,

119 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podíl zastavěného území z Zastavěné území (ha) celkové výměry [%] Rozdíl Rozdíl SO ORP Jindřichův Hradec 838,0 868,0 30,00 0,9 0,9 0,03 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku

120 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka A 15: Podíl lesní půdy v SO ORP Jindřichův Hradec Podíl lesní půdy z Lesní půda (ha) celkové výměry [%] Rozdíl Rozdíl Bednárec 266,8 267,1 0,25 34,2 34,2 0,02 Bednáreček 210,4 211,4 1,02 30,3 30,5 0,14 Blažejov 598,8 605,4 6,55 30,1 30,5 0,34 Bořetín 120,8 120,8 0,00 20,5 20,5 0,00 Březina 262,2 264,6 2,40 27,6 27,8 0,25 Číměř 2 409, ,4 37,65 52,7 53,5 0,82 Člunek 977,0 989,9 12,92 39,1 39,7 0,52 Deštná 393,0 394,0 1,04 31,0 31,0 0,08 Dívčí Kopy 61,5 61,6 0,11 22,5 22,6 0,06 Dolní Pěna 40,8 40,6-0,13 7,7 7,7-0,02 Dolní Žďár 92,1 102,9 10,81 13,5 15,1 1,58 Doňov 109,3 109,3 0,00 21,3 21,3 0,00 Drunče 105,9 106,4 0,52 25,8 25,9 0,13 Hadravova Rosička 21,3 21,3 0,00 7,9 7,9-0,01 Hatín 2 223, ,8 0,32 74,4 74,3-0,03 Horní Pěna 385,6 389,4 3,83 26,0 26,3 0,23 Horní Radouň 694,8 696,4 1,58 45,3 45,4 0,09 Horní Skrýchov 123,0 123,8 0,85 33,9 34,1 0,23 Hospříz 164,8 165,0 0,20 19,1 19,2 0,02 Jarošov nad Nežárkou 857,4 861,6 4,22 30,9 31,0 0,15 Jilem 96,0 96,9 0,94 21,1 21,3 0,21 Jindřichův Hradec 1 353, ,9 21,16 18,2 18,5 0,29 Kačlehy 290,8 290,8-0,02 33,3 33,3 0,00 Kamenný Malíkov 89,5 90,0 0,53 18,9 19,0 0,11 Kardašova Řečice 1 952, ,6 9,05 42,6 42,8 0,20 Kostelní Radouň 120,0 120,0 0,00 20,4 20,4 0,00 Kunžak 2 456, ,0 4,30 49,6 49,7 0,09 Lásenice 217,3 217,2-0,08 20,9 20,9-0,01 Lodhéřov 773,3 775,1 1,79 32,6 32,6 0,08 Nová Bystřice 4 004, ,2 21,44 49,0 49,2 0,26 Nová Olešná 176,2 176,2 0,00 24,4 24,4 0,00 Nová Včelnice 127,4 127,6 0,18 12,6 12,6 0,02 Okrouhlá Radouň 235,9 238,9 3,04 26,0 26,3 0,34 Pístina 491,2 491,2 0,00 48,2 48,2 0,00 Plavsko 273,7 273,7 0,00 25,2 25,2 0,00 Pleše 120,5 120,9 0,39 12,3 12,3 0,03 Pluhův Žďár 722,0 720,1-1,89 21,6 21,6-0,06 Polště 33,2 33,1-0,08 8,0 8,0-0,01 Popelín 307,3 307,5 0,20 22,8 22,8 0,01 Příbraz 182,8 182,8 0,00 25,7 25,7 0,00 Ratiboř 178,2 179,8 1,58 15,3 15,4 0,13 Rodvínov 451,9 456,4 4,46 35,5 35,9 0,33 Roseč 75,5 76,1 0,54 13,8 13,9 0,10 Rosička 90,9 92,2 1,22 23,1 23,4 0,31 Staré Město pod Landštejnem 4 599, ,4 11,00 66,4 66,6 0,15 Stráž nad Nežárkou 2 407, ,1 0,44 66,3 66,3 0,01 Strmilov 797,9 801,4 3,48 26,1 26,2 0,

121 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podíl lesní půdy z Lesní půda (ha) celkové výměry [%] Rozdíl Rozdíl Střížovice 400,1 400,1 0,00 32,4 32,4 0,00 Světce 259,8 260,0 0,18 34,3 34,2-0,05 Újezdec 96,0 96,0 0,00 22,7 22,7 0,00 Velký Ratmírov 707,1 707,5 0,38 52,0 52,1 0,03 Vícemil 79,7 79,7 0,00 20,9 20,9 0,00 Višňová 84,7 84,8 0,12 14,6 14,6 0,02 Vlčetínec 314,9 314,4-0,51 50,6 50,6-0,05 Vydří 115,4 115,4 0,00 19,7 19,7 0,00 Záhoří 66,8 66,8 0,00 18,5 18,5 0,00 Zahrádky 195,2 196,1 0,92 23,8 23,9 0,11 Žďár 275,7 275,9 0,26 38,7 38,7 0,03 SO ORP Jindřichův Hradec , ,0 167,00 37,9 38,0 0,18 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku

122 Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek A 1: Územní systém ekologické stability v SO ORP Jindřichův Hradec