PLÁN OBLASTI POVODÍ BEROUNKY

Transkript

1 PLÁN OBLASTI POVODÍ BEROUNKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE DLE ZÁKONA Č. 100/2001 SB., O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, VČETNĚ VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY A PTAČÍ OBLASTI DLE ZÁKONA Č. 114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ Květen 2009 (vyhodnocení provedeno k verzi POP Berounky z dubna 2009) Integra Consulting Services s.r.o. Pobřežní Praha 8 tel.:

2 SEA POP BEROUNKY

3 Tato zpráva byla připravena společností Integra Consulting Services s.r.o. ve spolupráci s dalšími experty pro výhradní použití Povodí Vltavy, státní podnik. Případné použití nebo šíření tohoto dokumentu nebo jeho části jakýmkoliv dalším subjektem je možné pouze za současného uvedení této citace: Integra Consulting Services et al. (2009): Posouzení vlivů Plánu oblasti povodí Berounky na životní prostředí, Povodí Vltavy, státní podnik, 2009 V Praze, 15. května Martin Smutný, jednatel Integra Consulting Services s.r.o. Kontakt na řešitele: Mgr. Michal Musil Integra Consulting Services s.r.o. Pobřežní Praha 8 Tel.: michal.musil@integranet.cz SEA POP BEROUNKY 1

4 SEA POP BEROUNKY 2

5 OBSAH 1 OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM ZÁKLADNÍ INFORMACE O PLÁNU OBLASTI POVODÍ BEROUNKY OBSAH KONCEPCE CÍLE KONCEPCE VZTAH KONCEPCE K JINÝM STRATEGICKÝM DOKUMENTŮM 18 2 INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Klimatické poměry Ovzduší Geomorfologické poměry Geologie a hydrogeologie Vody Půdy Příroda a krajina Kulturní dědictví PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE 36 3 CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY KLIMATICKÁ ZMĚNA OCHRANA OVZDUŠÍ GEOLOGIE (HYDROGEOLOGIE) VODNÍ ZDROJE A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ PŮDA A VYUŽITÍ ÚZEMÍ PŘÍRODA, BIODIVERZITA A KRAJINA ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ 55 4 VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (NAPŘ. OBLASTI VYŽADUJÍCÍ OCHRANU PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ) HODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY A PTAČÍ OBLASTI DLE ZÁKONA Č. 114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY Identifikace potenciálně dotčených lokalit soustavy Natura 2000 a jejich základní charakteristika 58 SEA POP BEROUNKY 3

6 4.1.2 Metodika hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Výsledky hodnocení Opatření k eliminaci případných negativních vlivů realizace koncepce na lokality soustavy Natura Závěr 62 5 CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI, A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ ZPŮSOB STANOVENÍ HODNOTÍCÍHO RÁMCE Finální sada témat životního prostředí HODNOCENÍ VAZEB POP BE A CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 64 6 ZÁVAŽNÉ VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYMEZENÍ PŘEDMĚTU POSOUZENÍ HODNOCENÍ OPATŘENÍ POP BE SOUHRN VYHODNOCENÍ VLIVŮ OPATŘENÍ POP BE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SOUHRN VYHODNOCENÍ POTENCIÁLNÍCH KUMULATIVNÍCH VLIVŮ POP BE PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ (NAPŘ. TECHNICKÉ NEDOSTATKY NEBO NEDOSTATEČNÉ KNOW-HOW) VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT POPIS PROVEDENÍ POSOUZENÍ POP BE NA ŽIVOTNÍPROSTŘEDÍ PROBLÉMY PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SYSTÉM SLEDOVÁNÍ VLIVŮ IMPLEMENTACE POP BE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (MONITORING) 117 SEA POP BEROUNKY 4

7 9.2 NÁVRH SADY INDIKÁTORŮ PRO MONITORING DOPORUČENÍ ZPRACOVATELE SEA POP BE K MONITORINGU POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTŮ ENVIRONMENTÁLNÍ HODNOCENÍ PROJEKTŮ NÁVRH KRITERIÍ PRO VÝBĚR PROJEKTŮ VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ÚVOD VYHODNOCENÍ POP BE Z HLEDISKA KLÍČOVÝCH ENVIRONEMNÁTLÍCH DETERMINANT ZDRAVÍ HODNOCENÍ Z HLEDISKA SOULADU NÁVRHU POP BEROUNKY S DLOUHODOBÝM PROGRAMEM ZLEPŠOVÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA ČR ZDRAVÍ PRO VŠECHNY VE 21. STOLETÍ DÍLČÍ ZÁVĚRY VLIVY POP BE Z HLEDISKA ZAJIŠTĚNÍ OCHRANY OBYVATEL PŘED POVODNĚMI DOPORUČENÍ PRO REALIZACI KONKRÉTNÍCH INVESTIČNÍCH OPATŘENÍ POP BE Z HLEDISKA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI NÁVRH STANOVISKA SEZNAM SAMOSTATNÝCH PŘÍLOH 169 SEA POP BEROUNKY 5

8 SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Hydrologická struktura oblasti povodí Berounky 20 Tabulka 2: Vymezení oblasti povodí Berounky vůči krajům 21 Tabulka 3: Vymezení oblasti povodí Berounky vůči ORP a Hlavnímu městu Praze 21 Tabulka 4: Emisní historie oblasti povodí Berounky 25 Tabulka 5: Přehled útvarů podzemních vod v oblasti povodí Berounky 33 Tabulka 6: Využití území v oblasti povodí Berounky (rok 2000) 47 Tabulka 7: Koeficient ekologické stability v jednotlivých krajích 50 Tabulka 8: Podíl ekologicky obhospodařované půdy na celkové výměře půdy (%) 50 Tabulka 9: Spotřeba průmyslových zemědělských hnojiv v čistých živinách N, P2O5, K2O (kg. ha -1 orné půdy) 51 Tabulka 10: Produkce odpadů z úpravy a rozvodu vody v ČR a vybraných krajích (v tis. tun) 56 Tabulka 11: Vztah POP Be ke referenčním cílům ochrany životního prostředí 65 Tabulka 12: Členění opatření navrhovaných v rámci POP Be do tematických skupin pro potřeby SEA 68 Tabulka 13: Vztah vodních útvarů povrchových vod k povodím 3. řádu 69 Tabulka 14: Symboly využité pro hodnocení vlivů opatření POP Be na životní prostředí 72 Tabulka 15: Shrnutí výsledků hodnocení potenciálních vlivů opatření POP Be na životní prostředí 75 Tabulka 16: Návrh formátu informací o stavu realizace POP Be 118 Tabulka 17: Návrh sady indikátorů pro monitoring 119 Tabulka 18: Návrh kriterií pro výběr projektů 125 Tabulka 19: Přehled způsobů vypořádání závěrů zjišťovacího řízení 136 Tabulka 20: Přehled vyjádření došlých v rámci zjišťovacího řízení 145 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Vymezení území oblasti povodí Berounky 23 Obrázek 2: Míra zornění v roce 2007 a vývoj podílu zemědělské půdy a lesních pozemků mezi lety 2000 a SEA POP BEROUNKY 6

9 ŘEŠITELSKÝ KOLEKTIV POSOUZENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Mgr. Martin Smutný (Integra Consulting Services s.r.o.) autorizovaná osoba dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí vedoucí týmu, metodický postup hodnocení, monitoring, indikátory, kritéria pro výběr projektů Mgr. Michal Musil (Integra Consulting Services, s.r.o.) koordinátor týmu, metodický postup hodnocení zpracování dokumentace vyhodnocení vlivů RNDr. Věra Tížková (G-Consult, s.r.o.) analýza a vyhodnocení vlivů pro oblast vod, geologie, protipovodňových opatření RNDr. Marek Banaš, Ph.D. (Ekogroup Czech s.r.o.) autorizovaná osoba dle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny analýza a vyhodnocení vlivů pro oblast ochrany přírody a krajiny, vyhodnocení vlivů na lokality NATURA 2000 Ing. Jana Kortanová (Integra Consulting Services, s.r.o.) expertní hodnocení odpady, půda a využití území koordinace zapojení veřejnosti Ing. Lubomír Nondek, CSc. (Integra Consulting Services, s.r.o.) expertní hodnocení klima Ing. Vladislav Bízek, CSc. (Technologické centrum Akademie věd ČR) expertní hodnocení ovzduší RNDr. Vítězslav Jiřík (samostatný konzultant) vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví Mgr. Marie Machová (Integra Consulting Services s.r.o.) projektová asistence SEA POP BEROUNKY 7

10 SEZNAM ZKRATEK AOPK ClU ČIŽP ČOV ČSÚ DP EIA EVL GIS CHKO CHLÚ CHOPAV LP MZe MZCHÚ MŽP N NEL NP OI OOP ORP P PO POP Be PR PUPFL Q SEA SEKM SEZ ÚKZÚZ ÚSES VKP VÚV ZOPK ZPF ZPV ZÚR ZVLCHÚ Agentura ochrany přírody a krajiny chlorované uhlovodíky Česká inspekce životního prostředí čistírna odpadních vod Český statistický úřad dobývací prostor posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) evropsky významná lokalita geografický informační systém chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území chráněná oblast akumulace vod ložisková plocha Ministerstvo zemědělství ČR maloplošné zvláště chráněné území Ministerstvo životního prostředí ČR dusík nepolární extrahovatelné látky (ropné látky) národní park oblastní inspektorát orgány ochrany přírody obec s rozšířenou působností fosfor ptačí oblast Plán oblasti povodí Berounky přírodní rezervace pozemek určený k plnění funkcí lesa průtok posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (Strategic Environmental Assessment) Systém evidence kontaminovaných míst stará ekologická zátěž Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský územní systém ekologické stability významný krajinný prvek Výzkumný ústav vodohospodářský zákon o ochraně přírody a krajiny zemědělský půdní fond zákon o posuzování vlivů na životní prostředí zásady územního rozvoje zvláště chráněné území SEA POP BEROUNKY 8

11 Název koncepce: Plán oblasti povodí Berounky (dále také POP Be) Předkladatel: Povodí Vltavy, státní podnik Holečkova 8, Praha 5 IČ: Oprávněný zástupce předkladatele: Ve věcech technických: RNDr. Petr Kubala ředitel pro správu povodí Povodí Vltavy, státní podnik Holečkova 8, 15024, Praha 5, Tel.: kubala@pvl.cz Ing. Jaroslav Beneš Povodí Vltavy, státní podnik Holečkova 8, 15024, Praha 5 Tel.: jbenes@pvl.cz Oprávněný zástupce zpracovatele SEA: Mgr. Martin Smutný jednatel Integra Consulting Services s.r.o. Pobřežní 16, 18600, Praha 8 Karlín Tel.: martin.smutny@integranet.cz Příslušný orgán k vydání stanoviska dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí: Ministerstvo životního prostředí Odbor posuzování vlivů na životní prostředí SEA POP BEROUNKY 9

12 LEGISLATIVNÍ RÁMEC POSUZOVÁNÍ Posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí je v České republice upraveno zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon zahrnuje požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady o hodnocení účinků určitých plánů a programů na životní prostředí č. 2001/42/EC. Posouzení vlivů POP Be na životní prostředí a zdraví obyvatel (dále také SEA ) probíhá dle požadavků výše uvedeného zákona. Současně s vyhodnocením z hlediska vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel je Koncepce podrobena vyhodnocení vlivů na ptačí oblasti a evropsky významné lokality dle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů na základě požadavků orgánů ochrany přírody a krajiny, které se ve stanovisku vyjádřili ve smyslu, že nelze vyloučit vliv na lokality soustavy Natura Při zpracování posouzení byla zohledněna Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (MŽP, edice Planeta 7/2004), a metodika pro Strukturální fondy EU Handbook on SEA for Cohesion Policy Zpracovatel SEA vycházel také z principů aplikace SEA popsaných v Ressource Manual to Support Application of the UNECE Protocol on Strategic Environmental Assessment (UNECE a REC CEE, duben 2007). Obsah a rozsah SEA POP Be byl stanoven závěrem zjišťovacího řízení podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, který byl vydán Odborem posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC Ministerstva životního prostředí dne , č.j.: 30993/ENV/08. SEA POP BEROUNKY 10

13 1 OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM 1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O PLÁNU OBLASTI POVODÍ BEROUNKY Plán oblasti povodí Berounky (dále též POP Be či Plán ) je koncepcí zpracovávanou na základě zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Pořizování POP Be (respektive všech plánů oblastí jednotlivých povodí) vychází z požadavků na plánování v oblasti vod pro celý prostor Evropské unie, které založila směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky ze dne 23. října 2000, která nabyla účinnosti dne 22. prosince 2000 (dále jen Rámcová směrnice ). Rámcová směrnice byla transponována do českého právního řádu zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (významný byl zejména zákon č. 20/2004 Sb., tzv. Euronovela ). Podrobnosti pak byly dále vymezeny navazující vyhláškou č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí ve znění vyhlášky č. 390/2004 Sb. a vyhláškou č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod. Plánování v oblasti vod je soustavná koncepční činnost, kterou zajišťuje stát pomocí Plánu hlavních povodí České republiky, plánů oblastí povodí a programů opatření. Účelem plánování v oblasti vod je vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy: ochrany vod jako složky životního prostředí, tzn. nejenom vod jako takových, ale i vodních a na vodu vázaných ekosystémů, ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod, trvale udržitelného užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodami pro zajištění požadavků na vodohospodářské služby, zejména pro účely zásobování pitnou vodou. Hlavním předmětem Plánu oblasti povodí Berounky jsou povrchové a podzemní vody ( 2 vodního zákona) rozdělené v oblasti povodí Berounky do jednotlivých vodních útvarů. Plán je zaměřen zejména na ochranu vod, na zlepšování stavu vodních útvarů, na ochranu před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod a na zajištění trvale udržitelného užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodami v této oblasti povodí. Jeho nedílnou součástí je i ekonomická analýza užívání vody v oblasti povodí Berounky a příslušné programy opatření (které tvoří vlastní návrhovou část koncepce). Předkládaný návrh Plánu oblasti povodí Berounky je sestaven pro první šestileté plánovací období na léta 2010 až SEA POP BEROUNKY 11

14 Podle odst vodního zákona se Plán oblasti povodí Berounky zpracovává ve třech etapách, které zahrnují: a) přípravné práce, které musí obsahovat: 1. časový plán a program prací pro zpracování plánu oblasti povodí, který se musí publikovat a zpřístupnit uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám, a to nejméně 3 roky před začátkem období, kterého se bude plán oblasti povodí týkat, 2. analýzu všeobecných a vodohospodářských charakteristik oblastí povodí, zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod, ekonomickou analýzu užívání vody, a na jejich základě zpracovaný předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami zjištěných v oblasti povodí, včetně určení silně ovlivněných vodních útvarů a návrhů zvláštních cílů ochrany vod, a to nejméně 2 roky před začátkem období, kterého se bude plán oblasti povodí týkat, b) návrh plánu oblasti povodí, který musí být zpracován, publikován a zpřístupněn uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám nejméně 1 rok před začátkem období, kterého se bude plán oblasti povodí týkat, c) konečný návrh plánu oblasti povodí. Zpracování každé etapy Plánu oblasti povodí Berounky se přitom konzultuje s ostatními správci povodí, krajskými úřady příslušnými k jednotlivým hlavním povodím České republiky, se správními úřady pro územní plánování a Českou inspekcí životního prostředí. 1.2 OBSAH KONCEPCE Podrobnou osnovu Plánu oblasti povodí udává příloha č. 2 vyhlášky č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod. Kromě všeobecné Úvodní části jsou součástí dokumentu následující oddíly: A. Popis oblasti povodí A.1 Všeobecný popis oblasti povodí (vymezení oblasti povodí, geomorfologické poměry, geologické poměry, hydrogeologické poměry, hydrologické poměry, pedologické poměry, lesní poměry, klimatické poměry, sídelní struktura, hospodářské poměry, využití ploch v oblasti povodí, kulturně historické a technické památky, chráněná území ochrany přírody a krajiny A.2 Charakteristiky oblasti povodí (umístění a hranice útvarů povrchových a podzemních vod, hydrologické charakteristiky útvarů povrchových vod, ekoregiony a typy útvarů povrchových vod v rámci oblasti povodí, referenční podmínky chráněné oblasti, jejich umístění a hranice) SEA POP BEROUNKY 12

15 A.3 Doplňující údaje (kontaktní místa, seznam pořizovatelů plánu oblasti povodí a příslušných správních úřadů, seznam kompetentních úřadů, opatření uskutečněná pro informování veřejnosti) B. Užívání vod a jeho vliv na stav vod B.1. Současné užívání vod (identifikace vlivů na povrchové a podzemní vody - bodové a plošné zdroje znečištění, odběry vod a vypouštění do povrchových a podzemních vod, umělá infiltrace, jiné užívání povrchových vod, řízení odtoku povrchových vod, morfologické úpravy vodních útvarů) B.2. Požadavky na užívání vod - výhledový stav (seznam plánů a programů s požadavky na užívání vod a vlivy na stav vod, prognóza požadavků na povrchové a podzemní vody, výsledky vodohospodářské bilance výhledového stavu) B.3. Opatření k uspokojení požadavků na užívání vod (opatření pro povrchové a podzemní vody) B.4. Vyhodnocení dopadů lidské činnosti na stav vod a identifikace rizikových vodních útvarů (vyhodnocení dopadů na povrchové a podzemní vody - bodové a plošné zdroje znečištění, odběry vod a vypouštění do povrchových a podzemních vod, umělá infiltrace, jiné užívání povrchových vod, řízení odtoku povrchových vod, morfologické úpravy vodních útvarů seznam rizikových útvarů povrchových a podzemních vod) C. Stav a ochrana vodních útvarů C.1. Podmínky dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí (podmínky pro dosažení dobrého chemického a ekologického stavu útvarů povrchových vod, podmínky pro dosažení dobrého chemického a kvantitativních stavu útvarů podzemních vod, přehled standardů a cílů vyhlášených pro jednotlivé chráněné oblasti) C.2. Programy zjišťování a hodnocení množství a stavu vod (programy situačního a provozního monitoringu povrchových a podzemních vod a chráněných oblastí) C.3. Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí (environmentální cíle) pro období platnosti plánu (přehled cílů ochrany vod jako složky životního prostředí, seznam vodních útvarů, u nichž bude dosaženo dobrého stavu vod na konci plánovacího období, seznam vodních útvarů s předpokladem prodloužení lhůt pro dosažení cílů, dosažení méně přísných cílů nebo dočasného zhoršení stavu včetně odůvodnění) C.4. Programy opatření k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí (opatření vyvolaná požadavky právních předpisů ES v oblasti životního prostředí, opatření uplatněná pro vody užívané nebo které se budou využívat pro odběr vody určené pro lidskou spotřebu, opatření vyplývající z vodohospodářské bilance výhledového stavu množství SEA POP BEROUNKY 13

16 a jakosti povrchových a podzemních vod, opatření pro regulaci odběrů a vzdouvání vod včetně odůvodnění případných výjimek, opatření k zamezení přímému vypouštění do podzemních vod s uvedením případů povoleného vypouštění, opatření k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod, opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod, opatření k prevenci a snížení dopadu případů havarijního znečištění, opatření u vodních útvarů, u nichž je nepravděpodobné dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí, doplňující opatření nezbytná pro splnění přijatých cílů ochrany vod jako složky životního prostředí, příspěvek ke snížení znečištění mořských vod, opatření k aplikaci principu "znečišťovatel platí") C.5. Registr dalších podrobnějších programů a plánů pro danou oblast povodí (opatření týkající se zejména dílčích povodí, zpracovatelských oblastí, sektorů, problémů nebo vodních typů) D. Ochrana před povodněmi a vodní režim krajiny D.1. Stav ochrany před povodněmi a vodního režimu krajiny (srážkoodtokové charakteristiky území, vodní eroze, plaveninový a splaveninový režim, odvodnění pozemků, závlahy pozemků, oblasti s urychleným odtokem srážkových vod a nedostatečnou mírou akumulace vody, místa omezující průtočnost koryt vodních toků a údolních niv, místa, kde dochází k nadměrnému zanášení splaveninami, vymezení zastavěných území nechráněných nebo nedostatečně chráněných před povodněmi, Vodní útvary s napjatou vodohospodářskou bilancí) D.2. Cíle ochrany před negativními dopady extrémních hydrologických situací a pro zlepšování vodního režimu krajiny (prevence před povodněmi, prevence negativních důsledků suchých období, cíle pro zlepšování stavu vodního režimu krajiny) D.3. Extrémní odtokové situace a jejich důsledky (historické povodně a území rozlivů povodní, nebezpečí výskytu povodní a možné škody včetně map povodňových rizik, historická období sucha a jejich důsledky, nebezpečí výskytu období sucha a možné škody) D.4. Opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy (kapacity koryt vodních toků, záplavová území, území určená k rozlivům povodní, území chráněná před povodněmi, opatření na omezení negativních účinků povodní, opatření ke splnění přijatých cílů ochrany před povodněmi, zabezpečenost užívání vod v období sucha) D.5. Vodní toky a příbřežní zóna (vymezení sítě sledovaných vodních toků, koryta vodních toků, příbřežní zóna a břehové a doprovodné porosty, možnost přístupu k hladině vody) E. Odhad dopadů opatření uvedených v části B.3, C.4 a D.4 na stav vod (odhad chemického a ekologického stavu útvarů povrchových vod SEA POP BEROUNKY 14

17 a chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod, jejich klasifikace a znázornění stavu v mapách) F. Ekonomická analýza F.1. Hospodářský význam užívání vod - výchozí stav (platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí, platby za odebrané množství podzemní vody, poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, poplatky za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních, poplatky za znečištění vypouštěných odpadních vod, vodné a stočné za dodávku pitné vody a odvádění odpadních vod kanalizací, náklady spojené s ochranou před povodněmi, ekonomický a sociálně-ekonomický význam užívání vody v daném povodí, včetně uvedení konfliktů mezi uživateli vody, výdaje na opatření ve veřejném zájmu) F.2. Prognóza trendu objemu, cen a nákladů spojených s vodohospodářskými službami (jako u F1 + prognóza trendu souvisejících investic pro zabezpečení odběrů pitné vody, zabezpečení ostatních odběrů, omezení vnosu znečištění do vod a sanace zdrojů znečištění, zjišťování stavu vod a hodnocení stavu vodních útvarů, úpravy vodních útvarů, ochranu před povodněmi) F.3. Posouzení nákladové efektivnosti jednotlivých opatření včetně ekonomických dopadů (základní opatření, doplňková opatření, náklady na opatření nezbytná pro splnění požadavků právních předpisů Evropských společenství v oblasti vod a ekonomické důvody změn cílů, termínů dosažení dobrého stavu vodních útvarů nebo vyhlášení silně ovlivněných vodních útvarů) F.4. Souhrn výsledků ekonomické analýzy užívání vod a opatření k zajištění návratnosti nákladů za užívání vod a vodohospodářské služby Každá část Plánu oblasti povodí Berounky obsahuje textovou část, tabulkovou část a část grafickou. Kapitoly C a D obsahují navíc speciální část listy opatření, specifikující obsah jednotlivých opatření návrhové části koncepce. Z hlediska přístupu k posuzování vlivů POP Be na životní prostředí je významné, že posuzovaný dokument je výsledkem prvního plánovacího cyklu v nově nastaveném systému plánování. Jeho návrhová část (programy opatření) tak jednak odpovídá na existující potřeby (např. protipovodňová opatření) a zároveň reaguje na aktuální požadavky vyplývající z evropské a korespondující národní legislativy. V obou případech však POP Be vychází, respektive přebírá konkrétní opatření, které jsou připravována na úrovni obcí a krajů do značné míry nezávisle na samotném procesu tvorby POP. V tomto prvním plánovacím cyklu tak podstatná část návrhové části programu opatření POP (především u konkrétních investičních akcí) má charakter soupisu opatření, která jsou připravována a budou realizována bez ohledu na existenci SEA POP BEROUNKY 15

18 samotného POP Be (čistírny odpadních vod a rekonstrukce kanalizací v jednotlivých obcích, protipovodňová opatření v zastavěných územích obcí, management a sanace konkrétních lokalit starých ekologických zátěží, atd.). 1.3 CÍLE KONCEPCE POP Berounky sleduje naplňování cílů vycházejících z požadavků legislativy (zejména 23a vodního zákona), jakož i rámcových a specifických cílů stanovených Plánem hlavních povodí ČR (schválen usnesením vlády č. 562 ze dne 23. května 2007). POP Berounky sleduje tři základní skupiny cílů: A) Cíle pro ochranu vod jako složky životního prostředí: - pro povrchové vody: 1. zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod, 2. zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a dosažení jejich dobrého stavu, s výjimkou útvarů uvedených v následujícím bodu 3, 3. zajištění ochrany, zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu, 4. snížení jejich znečištění nebezpečnými látkami a zastavení nebo postupné odstraňování emisí, vypouštění a úniků zvlášť nebezpečných látek uvedených v příloze č. 1 vodního zákona do těchto vod, - pro podzemní vody: 1. zamezení nebo omezení vstupů nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek do těchto vod a zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod, 2. zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním, s cílem dosáhnout dobrého stavu těchto vod, 3. odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem účinného snížení znečištění těchto vod B) Cíle pro ochranu před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod Rámcovým cílem v ochraně před povodněmi je snížit ohrožení obyvatel nebezpečnými účinky povodní a omezit ohrožení majetku, kulturních a historických hodnot při prioritním uplatňování principu prevence. Specifickým cílem v ochraně před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod je zadržování vody v krajině formou optimalizace její struktury a jejího SEA POP BEROUNKY 16

19 využívání a uplatňování efektivních přírodě blízkých i technických preventivních opatření. C) Cíle pro trvale udržitelného užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodami pro zajištění požadavků na vodohospodářské služby Specifickým cílem ve vodohospodářských službách je zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel a dalších odběratelů vody nezávadnou a kvalitní vodou a efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí, za sociálně únosné ceny. Rámcovými cíli ve vodohospodářských službách jsou pro Plán oblasti povodí Berounky relevantní zejména: 1. podporovat zajištění kvalitních zdrojů pitné vody pro individuální zásobování domácností, pro které z technických nebo ekonomických důvodů není možné připojení na vodovod pro veřejnou potřebu, 2. urychlit obnovu poruchových a zastaralých vodovodních sítí a tím snížit jak ztráty pitné vody ve vodovodních sítích pod úroveň l/km/den, dlouhodobě pak na úroveň nejvyspělejších států Evropské unie, tak i snížit počty havárií a související negativní důsledky, zejména na infrastrukturu měst, 3. zvyšovat počet obyvatel připojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu. 4. vytvářet podmínky pro povolená nakládání s vodami k umožnění spolehlivého poskytování vodohospodářských služeb, aby voda používaná pro úpravu na vodu pitnou splňovala požadavky na její jakost v souladu s vyhláškou č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, 5. zabezpečit vysokou míru spolehlivosti provozu vodních děl pro poskytování vodohospodářských služeb včetně zajištění jejich bezpečnosti; jde zejména o přehrady, jezy a další vodní díla, která jsou v trvalém provozu 30 až 100 i více let a budou ve střednědobém a dlouhodobém výhledu vyžadovat zásadní rekonstrukce (k těmto rekonstrukcím přistupovat šetrně s ohledem na ochranu přírody a krajiny), 6. v rámci procesu plánování ekonomické analýzy posoudit současné uplatňování principu znečišťovatel a uživatel platí a navrhnout odpovídající úpravy, 7. usilovat o dlouhodobě udržitelný funkční stav vodohospodářské infrastruktury podmiňující poskytování vodohospodářských služeb, SEA POP BEROUNKY 17

20 1.4 VZTAH KONCEPCE K JINÝM STRATEGICKÝM DOKUMENTŮM Úvodním krokem hodnocení vztahu POP Berounky k jiným strategickým dokumentům bylo vytvoření seznamu koncepcí, které mohou mít potenciální vztah k některé z oblastí životního prostředí (viz Příloha 1). Z tohoto přehledu byly na základě předběžné analýzy vybrány národní a regionální dokumenty, které mohou mít vazbu k POP Berounky tj. zejména s ohledem na jejich vzájemné ovlivnění (příspěvek koncepcí k realizaci POP Berounky, respektive naopak možnost, že realizace POP Berounky přepěje k plnění cílů a priorit dané koncepce). Následně byly podrobně analyzovány cíle a priority takto vybraných koncepcí a hodnocena jejich celková vazba k POP Berounky (kompletní hodnocení je uvedeno v Příloze 2). Z hodnocení vyplývá, že strategickými dokumenty s nejsilnější vazbou 1 k POP Berounky jsou následující koncepce: Národní úroveň Národní strategický referenční rámec (MMR, 2007) Strategie udržitelného rozvoje ČR (RVUR, 2004) Politika územního rozvoje ČR (MMR, 2006) Státní politika životního prostředí (MŽP, 2004) Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti (MŽP, 2005) Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR (MŽP, 2004) Strategie ochrany před povodněmi pro území ČR (MŽP, 2000) Program na snížení znečištění vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami (MŽP, 2004) Státní program ochrany přírody a krajiny České republiky (MŽP, 1998) Operační program Životní prostředí (MŽP, 2006) Koncepce vodohospodářské politiky ČR pro období po vstupu do EU (MZe, 2004) Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví pro všechny v 21. století (MZd, 2002) Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství do roku 2010 (MZe, 2004) Národní strategický plán pro rozvoj venkova ČR na období (MZe, 2006) Program rozvoje venkova ČR na období (MZe, 2007) Plán hlavních povodí České republiky (MZe, 2007) 1 Tj. dokumenty, u kterých byla síla vazby hodnocena jako 2 nebo 3 (viz Příloha 1, popis metodického postupu hodnocení) SEA POP BEROUNKY 18

21 Strategie financování implementace směrnice Rady 91/676/EHS, o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (MZe, 2004) Aktualizace strategie financování implementace směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod (MZe, 2008) Koncepce agrární politiky České republiky pro období po vstupu do Evropské unie na léta 2004 až 2013 (MZe, 2003) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací České republiky (MZe, 2008) Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro období po vstupu do Evropské unie na léta 2004 až 2010, (MZe, 2004) Regionální úroveň (pokud není uvedeno jinak, jedná se vždy o dané koncepce všech dotčených krajů tj. Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Středočeský a hl. m. Praha) Programy rozvoje krajů a strategický plán hlavního města Prahy Zásady územního rozvoje (v případě Středočeského kraje se jedné pouze o zadání ZÚR) Plány rozvoje vodovodů a kanalizací Koncepce ochrany přírody a krajiny Strategie udržitelného rozvoje (pouze pro Ústecký kraj) Koncepce regionálního rozvoje venkova a zemědělství (pouze pro Plzeňský kraj) Koncepce rozvoje zemědělství (pouze pro Karlovarský kraj) Koncepce ochrany vod Studie protipovodňových opatření (pouze pro Plzeňský kraj) Plány péče dotčených NP a CHKO SEA POP BEROUNKY 19

22 2 INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE 2.1 VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ Oblast povodí Berounky je vymezena vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí ve znění vyhlášky č. 390/2004 Sb. Oblast povodí Berounky leží v západní části Čech a je situována pouze na území České republiky. Převážná část (cca 95%) spadá do hlavního povodí Labe. Menší část (454,279 km 2 cca 5%), podél státních hranic se Spolkovou republikou Německo, spadá do hlavního povodí Moravy, včetně dalších přítoků Dunaje. Celková plocha oblasti povodí Berounky činí 9 270,621 km 2. Do povodí Berounky (Mže, Radbuzy a Úhlavy) přitékají vodní toky z plochy 37,97 km 2, ležící ve Spolkové republice Německo. Páteřními toky horní části oblasti povodí Berounky jsou Mže, Radbuza, Úhlava a Úslava, páteřním tokem dolní části oblasti povodí je pak Berounka, jejímiž nejvýznamnějšími přítoky jsou Střela a Litavka. V západní části oblasti povodí Berounky při státní hranici se nachází dílčí území hydrologicky náležející k povodí Dunaje, která jsou však z hlediska vodohospodářského přičleněna k povodí Berounky. Tato území jsou odvodňována velmi malými toky bez vodohospodářského významu. Jedná se vesměs o území bez větších lidských sídel i významnější hospodářské aktivity. POP Berounky neobsahuje konkrétní opatření zásahy na tomto území a tudíž možnost negativního přeshraničního ovlivnění životního prostředí je možné vyloučit. Hydrologická struktura oblasti povodí je uvedena v následující tabulce (Tabulka 1). Tabulka 1: Hydrologická struktura oblasti povodí Berounky Mže Dílčí povodí Subpovodí ČHP Berounka Plocha povodí celkem [km2] Mže po soutok s Radbuzou *) ,247 Radbuza po Úhlavu ,874 Úhlava po soutok s Radbuzou *) ,577 Radbuza od Úhlavy po soutok se Mží, Berounka od soutoku Mže a Radbuzy po soutok s Úslavou ,696 Úslava po ústí do Berounky ,691 Berounka od Úslavy po Střelu ,679 Střela a Berounka od Střely po Rakovnický potok ,663 Rakovnický potok a Berounka od Rakovnického potoka po Litavku ,930 Litavka a Berounka od Litavky po Loděnici ,968 SEA POP BEROUNKY 20

23 Dílčí povodí Subpovodí ČHP Plocha povodí celkem [km2] Loděnice a Berounka od Loděnice po ústí do Vltavy ,016 povodí Dunaje Naab a přítoky Waldnaab *) ,562 Naab a přítoky Kateřinský potok *) ,489 Naab a přítoky Schwarzach *) ,744 Regen a přítoky Grosse Regen *) ,310 Regen a přítoky Kouba *) ,175 plocha oblasti povodí Berounky celkem 9270,621 ČHP - číslo hydrologického pořadí *) označení subpovodí, přesahujícího státní hranice České republiky Z hlediska správního členění území se převážná část oblasti povodí Berounky nachází v Plzeňském kraji (téměř 70 %), cca ¼ povodí náleží ke kraji Středočeskému. Méně než 1/10 plochy povodí náleží ke Karlovarskému kraji. Okrajově zasahuje též na území hlavního města Prahy, a zcela nevýznamně se oblast povodí Berounky dotýká též kraje Ústeckého (viz Tabulka 2). Tabulka 2: Vymezení oblasti povodí Berounky vůči krajům Název kraje Plocha kraje v oblasti povodí (km2) Podíl oblasti povodí v ploše kraje (%) Podíl plochy kraje v oblasti povodí (%) Hlavní město Praha 23,967 4,83 0,26 Středočeský 2 166, ,67 23,37 Plzeňský 6 406,271 84,73 69,10 Karlovarský 672,771 20,30 7,26 Ústecký 1,044 0,02 0,01 Při podrobnějším členění zasahuje Oblast povodí Berounky do správních obvodů celkem 30 obcí s rozšířenou působností (viz Tabulka 3). Graficky ilustruje vymezení vztahů oblasti povodí Berounky Obrázek 1. Tabulka 3: Vymezení oblasti povodí Berounky vůči ORP a Hlavnímu městu Praze Název ORP Kraj Číslo ORP Plocha ORP (km2) Plocha ORP v oblasti povodí (km2) Podíl plochy ORP v oblasti povodí Hlavní město Praha Hlavní m. Praha ,238 23,967 5,108 Beroun Středočeský , , ,000 Černošice Středočeský , ,486 24,892 Dobříš Středočeský ,563 18,083 5,676 Hořovice Středočeský , ,181 99,986 Kladno Středočeský , ,906 51,820 Příbram Středočeský , ,870 41,171 Rakovník Středočeský , ,096 86,936 Slaný Středočeský ,527 0,172 0,047 SEA POP BEROUNKY 21

24 Název ORP Kraj Číslo ORP Plocha ORP (km2) Plocha ORP v oblasti povodí (km2) Podíl plochy ORP v oblasti povodí Hlavní město Praha Hlavní m. Praha ,238 23,967 5,108 Beroun Středočeský , , ,000 Černošice Středočeský , ,486 24,892 Dobříš Středočeský ,563 18,083 5,676 Hořovice Středočeský , ,181 99,986 Kladno Středočeský , ,906 51,820 Příbram Středočeský , ,870 41,171 Rakovník Středočeský , ,096 86,936 Slaný Středočeský ,527 0,172 0,047 Blovice Plzeňský , ,478 99,983 Domažlice Plzeňský , , ,000 Horažďovice Plzeňský ,720 40,218 15,545 Horšovský Týn Plzeňský , , ,000 Klatovy Plzeňský , ,520 90,012 Kralovice Plzeňský , ,821 97,799 Nepomuk Plzeňský , ,050 79,655 Nýřany Plzeňský , , ,000 Plzeň Plzeňský , , ,000 Přeštice Plzeňský , , ,000 Rokycany Plzeňský , , ,000 Stod Plzeňský , , ,000 Stříbro Plzeňský , , ,000 Sušice Plzeňský ,784 12,564 1,609 Tachov Plzeňský , ,696 99,983 Cheb Karlovarský ,804 0,015 0,003 Karlovy Vary Karlovarský , ,983 38,600 Mariánské Lázně Karlovarský , ,773 52,041 Louny Ústecký ,390 0,537 0,114 Podbořany Ústecký ,713 0,504 0,149 Žatec Ústecký ,295 0,003 0,001 SEA POP BEROUNKY 22

25 Obrázek 1: Vymezení území oblasti povodí Berounky 2.2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Klimatické poměry Klimatické charakteristiky oblasti povodí Berounky vyplývají v prvé řadě z obecného charakteru klimatu na území České republiky, náležející k mírnému klimatickému pásmu severní polokoule s pravidelným střídáním čtyř ročních období s odpovídajícím pravidelným sezónním cyklem teplot a srážek. Krátkodobé změny počasí jsou způsobovány častými přechody atmosférických front, které od sebe oddělují teplejší a studenější vzduchové masy a jsou většinou doprovázeny srážkami. Lokální odlišnosti v charakteru klimatu jsou zejména výsledkem rozdílů v orografii jednotlivých částí oblasti povodí. To se týká zejména jihozápadní a západní části oblasti povodí Berounky, která se vzhledem k morfologické odlišnosti liší od zbytku povodí i v dosahovaných hodnotách teplot a zejména srážek. Dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek v oblasti povodí Berounky je mírně pod průměrem v České republice, ale skutečné úhrny kolísají v poměrně značném rozmezí jak v průběhu roku, tak v delším časovém období. Tato SEA POP BEROUNKY 23

26 skutečnost významně ovlivňuje zabezpečenost ročních odtoků a současně i riziko vzniku extrémních povodňových stavů. Nejnižší srážky v oblasti povodí jsou na Rakovnicku a v oblasti středního toku Střely, kde dlouhodobý průměr činí mm, nejvyšší jsou v oblasti Českého lesa a západní části Šumavy, kde dlouhodobý roční srážkový úhrn přesahuje 1200 mm. Na většině území oblasti povodí Berounky se srážky pohybují v rozmezí mm. Srážky jsou velmi proměnlivé a tato proměnlivost způsobuje i to, že měsíce, které jsou v dlouhodobém průměru nejvlhčí, mohou být v některém roce i bez srážek. Největší proměnlivost se projevuje v jednotlivých měsících vegetačního období. Zimní i letní období jsou v oblasti povodí Berounky poměrně mírná, zimní teploty bývají často ovlivňovány teplem Golfského proudu a jsou proto nestálé. V převážné části oblasti povodí Berounky jsou dosahovány průměrné roční teploty vzduchu vyšší než 6 C. Nižší průměrné teploty se vyskytují ve velmi malé části oblasti povodí, zejména v oblastech hornatin a vrchovin. Srážky jsou z hlediska rozdělení oblasti povodí Berounky na klimatické oblasti významnější činitel než teploty. Většina území oblasti povodí patří k mírně teplé oblasti (97%), do chladné oblasti patří pouze jen asi 3 % území. Suché a mírné oblasti pokrývají asi 35% plochy povodí. Přes 55% plochy oblasti povodí patří k mírně vlhkým a vlhkým klimatickým oblastem (zejména pahorkatiny), ostatní území je velmi vlhké - v něm pramení např. řeka Mže a její hlavní přítoky Ovzduší Z hlediska rozdělení území České republiky pro účely ochrany ovzduší na zóny a aglomerace (ve smyslu 7 zákona č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších úprav) zahrnuje oblast povodí Berounky části následujících zón a aglomerací: Zóna Plzeňský kraj (69,1 % oblasti povodí), Zóna Středočeský kraj (23,37 % oblasti povodí), Zóna Karlovarský kraj (7,26 % oblasti povodí), Aglomerace Praha (0,26 % oblasti povodí), Zóna Ústecký kraj (0,01 % oblasti povodí). Oblast povodí Berounky zahrnuje prakticky celou zónu Plzeňský kraj (s výjimkou jižní části), západní část zóny Středočeský kraj (zejména Berounsko, Rakovnicko, Hořovicko, část Kladenska) a jižní část zóny Karlovarský kraj (zejména Mariánsko-lázeňsko a část Karlovarska). Nejvýznamnějšími města (s 10 a více tisící obyvatel) na území oblasti povodí Berounky jsou Beroun, Domažlice, Klatovy, Mariánské Lázně, Plzeň, Příbram, Rakovník, Rokycany, Tachov. SEA POP BEROUNKY 24

27 Tabulka 4: Emisní historie oblasti 2 Měrné emise sledovaných znečišťujících látek oxidu siřičitého a oxidů dusíku emitovaných ze zdrojů na území příslušné zóny na jednotku území zón Plzeňského, Středočeského a Karlovarského kraje jsou uvedeny v následující tabulce: Emisní historie oblasti povodí Berounky Zóna Měrné emise oxidu siřičitého (t/km2) Plzeňský kraj 1,61 1,74 1,52 1,47 1,51 1,55 1,45 1,38 Středočeský kraj 2,55 2,65 2,38 2,42 2,23 2,25 2,12 2,10 Karlovarský kraj 6,64 6,56 5,22 4,73 5,15 4,97 5,12 6,29 Česká republika 3,26 3,09 2,89 2,82 2,78 2,76 2,67 2,74 Měrné emise oxidů dusíku (t/km2) Plzeňský kraj 0,69 0,67 1,86 1,90 1,97 2,05 1,95 1,92 Středočeský kraj 1,72 1,71 3,35 3,66 3,83 3,93 3,68 3,81 Karlovarský kraj 2,71 2,60 3,50 3,40 3,36 3,14 3,62 3,65 Česká republika 2,06 2,07 3,69 3,68 3,66 3,69 3,55 3,55 Zdroj: ČHMÚ, 2008 Z údajů, uvedených v tabulce, vyplývá, že: V případě zóny Plzeňský kraj jsou měrné emise oxidu siřičitého i oxidů dusíku výrazně pod republikovým průměrem, V případě zóny Středočeský kraj jsou měrné emise oxidu siřičitého pod republikovým průměrem, měrné emise oxidů dusíku kolísají kolem republikového průměru, v letech 2004 až 2007 jsou mírně vyšší, V případě zóny Karlovarský kraj jsou měrné emise oxidu siřičitého velmi výrazně vyšší než republikový průměr, zatímco měrné emise oxidů dusíku kolísají na hodnotách republikovému průměru blízkých (vysoké měrné emise oxidu siřičitého jsou dány kombinací dvou faktorů malá rozloha kraje a umístění významných zdrojů emisí zejména zdroj ČEZ a.s.-elektrárna Tisová). Většina území oblasti povodí Berounky tedy patří k územím s podprůměrnými měrnými emisemi oxidu siřičitého a oxidů dusíku. 2 Analýza je provedena pro oxid siřičitý a oxidy dusíku, které prostřednictvím atmosférické depozice ovlivňují kvalitu vod. Do analýzy není zahrnuta aglomerace Praha a zóna Ústecký kraj, protože jejich podíl na ploše oblasti povodí Berounky činí necelá 3 promile. SEA POP BEROUNKY 25

28 Imisní historie oblasti V období od roku 2001 do roku 2008 byly na všech monitorovacích stanicích na území sledovaných zón Plzeňského, Středočeského a Karlovarského kraje dodrženy imisní limity pro ochranu zdraví i pro ochranu vegetace a ekosystémů pro oxid siřičitý. Nedodržení ročního imisního limitu pro ochranu zdraví pro oxid dusičitý bylo zjištěno pouze na monitorovací stanici Beroun v letech 2002 a Hodinový imisní limit pro ochranu zdraví pro oxid dusičitý byly dodržen na všech stanicích ve sledované oblasti s tím, že na stanici Plzeň-Slovany byla v roce 2003 naměřena nejvyšší hodinová koncentrace oxidu dusičitého v ČR a roce 2006 druhá nejvyšší hodinová koncentrace oxidu dusičitého ČR, na stanici Beroun pak v roce 2004 třetí nejvyšší hodinová koncentrace oxidu dusičitého v ČR. Obě uvedené monitorovací stanice jsou zařazeny do kategorie dopravní. Imisní limit pro ochranu vegetace a ekosystémů pro oxidy dusíku je překračován pouze na velmi malých částech jednotlivých území, na nichž musí být dodržován. Výjimkou je CHKO Český kras, na jehož území byl limit v období 2001 až 2007 překročen každoročně v rozsahu 3,23 až 18,51 % celkového území. Tak jako v ostatních zónách a aglomeracích ČR dochází i na území zón Plzeňský kraj, Středočeský kraj a Karlovarský kraj k nedodržování imisních limitů pro suspendované částice frakce PM10 a k překračování cílových imisních limitů pro ozón a pro benzo(a)pyren. Nejzatíženější stanicí z hlediska suspendovaných částic PM10 je Beroun, kde došlo k nedodržení 24-hodinového limitu v letech 2001 až 2008 každoročně a navíc v letech 2001, 2002, 2005 a 2006 také k překročení ročního limitu. Kromě Berouna bylo zjištěno nedodržení 24 hodinového limitu ještě v Plzni (nejčastěji na stanici Plzeň-Slovany) a v Příbrami. Z uvedených údajů vyplývá, že území povodí Berounky patří mezi imisně méně zatížené oblasti Geomorfologické poměry Oblast povodí Berounky se dle geomorfologického členění rozkládá na území následujících subprovincií (soustav): Poberounská soustava, Šumavská soustava a částečně též Krušnohorská soustava a Českomoravská Šumavská soustava zasahuje na území oblasti povodí dvěma oblastmi Českoleskou oblastí (celky Český les, Podčeskoleská pahorkatina a Všerubská vrchovina) a Šumavskou hornatinou. Nachází se zde i nejvyšší body oblasti povodí Čerchov 1042 m n.m.m. (Český les) a Jezerní hora 1343 m n.m. a Ostrý 1280 m n.m. (Šumava). SEA POP BEROUNKY 26

29 Poberounská soustava má na území oblasti povodí Berounky největší rozlohu. Dělí se na Brdskou oblast a Plzeňskou pahorkatinu. Brdská oblast v oblasti povodí zahrnuje Brdskou vrchovinu, Křivoklátskou vrchovinu a Hořovickou pahorkatinu, okrajově na severovýchodě i Pražskou plošinu a Džbán. Součástí Brdské vrchoviny jsou morfologicky nejvýraznější Hřebeny a Brdy s vrchy Praha 862 m n.m. a Tok 962 m n.m., tvořící výrazný hřbet v barrandienském směru. Plzeňská pahorkatina je na území oblasti povodí tvořená Rakovnickou pahorkatinou, Plaskou pahorkatinou a na jihu Švihovskou vrchovinou. Plaská pahorkatina se vyznačuje terénem s nevelkými výškovými rozdíly s hlouběji zaříznutými údolími toků. Podcelkem Plaské pahorkatiny je i Plzeňská kotlina s hlavním soutokovým uzlem oblasti povodí. Krušnohorská soustava zasahuje do oblasti povodí ze severozápadu geomorfologickou oblastí Karlovarské vrchoviny, Česko-moravská soustava z jihovýchodu Středočeskou pahorkatinou. Poddolovaná území se nacházejí v severním okolí Plzně, okolo Rokycan a na Příbramsku. Na území oblasti povodí Berounky se jeví jako nejvíce ohrožené oblasti sesuvy severní okolí Plzně, Plas a Berounsko. Krasové jevy, jak povrchové, tak podpovrchové, se vyskytují v největší míře v oblasti Českého krasu. Vyskytují se zde na povrchu škrapy, závrty, ponory, pod zemí pak jeskyně a propasti. Z nich nejvýznamnější jsou Koněpruské jeskyně, Kodská jeskyně, Tetínská chodba a dále v oblasti údolí Berounky u Srbska a kaňon Kačáku. Geomorfologické poměry mají zásadní vliv na utváření říční sítě, vertikální členitost (měřená výškovým rozdílem ve čtvercových polích 4x4 km) má zásadní vliv na odtokové charakteristiky. Obecně platí, že čím je vertikální členitost větší, tím je rychlejší odtoková odezva. Z typů reliéfu (roviny, pahorkatiny, vrchoviny a hornatiny) jsou v oblasti povodí nejvíce zastoupeny pahorkatiny s výškovou členitostí m a vrchoviny s členitostí m. Nejvyšší partie Šumavy, Českého lesa a Brd mají charakter hornatin (výšková členitost nad 300 m). Zajímavé je, že charakter hornatiny má i hluboce zaklesnuté údolí Berounky v okolí Křivoklátu. U Šumavy a Brd je zřejmý vliv terénu na orografické zesílení frontálních a cyklonálních srážek Geologie a hydrogeologie Geologie Oblast povodí Berounky je budována z geologického hlediska ve značné části krystalinikem. Přísluší k nejstaršímu prekambrickému patru Českého masívu, postiženému kadomskou a variskou orogenezí, doprovázenou regionální metamorfózóu a plutogenezí. Krystalinikum na sledovaném SEA POP BEROUNKY 27

30 území je součástí oblasti moldanubika a oblasti středočeské (tepelskobarrandienské). První oblast je zastoupena moldanubikem Českého lesa a ojedinělými masívy granitoidních hornin, náležejících zčásti západočeskému a zčásti středočeskému plutonu (klatovská apofýza). Na východě je moldanubikum Českého lesa proti středočeské oblasti omezeno zhruba českým křemenným valem, na západě přechází do bavorského moldanubika. Severní hranici tvoří dyleňská jednotka krušnohorské oblasti (saxothuringikum). Nalézají se zde pramenné oblasti Úhlavy, Radbuzy a Mže. Oblast tepelsko-barrandienská je zastoupena domažlickým a tepelským krystalinikem, proterozoikem a starším paleozoikem Barrandienu, západočeskými bazickými magmatity a izolovanými masívy granitoidů západočeského plutonu, stodským, kladrubským aj. Domažlické a tepelské krystalinikum je složitě zvrásněný a metamorfovaný komplex vulkanosedimentárních hornin. Sousedí na SV s barrandienským svrchním proterozoikem. Ve složení domažlického krystalinika převažují metamorfované vulkanosedimentární horniny a bazické a granitoidní plutonity. Tepelské krystalinikum je tvořeno metapelity a metapsamity (fylity, ruly, svory). Proterozoikum Barrandienu na území oblasti povodí vystupuje mezi Kladnem (Kralupy nad Vltavou) a Horšovským Týnem. Stratigraficky náleží svrchnímu proterozoiku, které je ve vývoji metamorfovaném i nemetamorfovaném, mezi oběma je pozvolný přechod. Obojí proterozoikum vystupuje na povrch nebo buduje podloží karbonským uloženinám Plzeňské pánve a dalších denudačních útržků karbonu. Tvoří ho hlavně jílovce, droby a slepence. Uvedené horniny zaujímají značnou část plochy povodí Úslavy, Úhlavy, Radbuzy a Mže a střední části povodí Berounky. V dolní části povodí Berounky se vyskytují horniny staršího paleozoika Barrandienu, které spočívá s úhlovou diskordancí bezprostředně na svrchním proterozoikum. Sedimentární a vulkanické horniny staršího paleozoika jsou ve středočeské oblasti zachovány v rozsáhlém synklinoriu mezi Úvaly u Prahy a Plzní. Pánev příbramsko-jinecká je vyplněna sedimenty spodního a středního kambria, jejichž mocnost je až 3000 m, jsou zastoupeny psamitickopelitickými sedimenty (křemennými pískovci se slepenci a jílovitými břidlicemi). Dále během kambria vznikly pásma vyvřelých hornin: křivoklátsko-rokycanské a strašické, sestávající z porfyritů, křemenných porfyrů a porfyritových aglomerátů. V ordoviku vznikla pražská pánev. Sedimentární výplň ordovického až devonského stáří tvoří střídavě pelity a psamity, posléze graptolitové břidlice, vulkanicko-karbonátové SEA POP BEROUNKY 28