PENĚŽNÍK 04/ let od založení Mezinárodní organizace práce. Aktuální téma. str. 4. Kalendář. Právní servis. Závěr. Bytové poradenství

Transkript

1 Měsíčník Odborového svazu pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví PENĚŽNÍK 100 let od založení Mezinárodní organizace práce Aktuální téma Co je ILO a co nám přináší str. 2-3 Zprávy ze Žižkova Novinky a radosti na OSPPP str. 4 Kalendář Duben na OSPPP Výjezdy inspektorů BOZP str. 5 Právní servis Může mi zaměstnavatel nařídit práci z domova? str. 6 Bytové poradenství Bydlení pro mladé: Víte, co je potřeba udělat? str. 7 Závěr Nadcházející květnové svátky str. 8 1

2 Aktuality 100. výročí od založení Mezinárodní organizace práce (ILO) Rok 2019 je pro historii důstojných pracovních podmínek rokem velmi významným. Letos totiž dochází k velmi významnému milníku pro organizaci, která se prosazuje za lepší pracovní podmínky nás všech. Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization) slaví 100 let od založení a za celé století toho dosáhla opravdu hodně. Dosáhla věcí, které my už považujeme za samozřejmost. Cílem ILO bylo vždy vytvářet takové podmínky, abychom dlouhodobě a udržitelně dosáhli spokojenosti jak zaměstnanců, tak i zaměstnavatelů. Se samotným pojmem důstojná práce se pracuje fakticky od roku 2008, kdy došlo k celosvětové finanční krizi. Tehdy začala být vnímána důstojná práce jako prostředek, jak vyřešit hospodářskou nestabilitu a úpadek na trhu práce a nastolit udržující režim pro budoucí krize. A i po deseti letech se ukazuje, že koncept důstojné práce je společensky požadován bez ohledu na krizi. Koncept důstojné práce se zakládá na přesvědčení, že práce má být zdrojem lidské důstojnosti, stability rodiny, míru a demokracie. Práce tak člověku má přinášet i něco jiného, než jen nepostradatelný prostředek k přežívání. Koncept spočívá na čtyřech pilířech: 1) Snaha o vytvoření dostatku pracovních příležitostí a pracovních míst a současně rozvoj podmínek pro podnikání. 2) Garance pracovních práv (respekt k právům zaměstnance) 3) Zvýšení sociální ochrany 4) Podpor sociálního dialogu Důstojná práce patří k základním právům každého člověka a projevuje se mj.: důstojnost/slušnost, rovnost, spravedlivá odměna a bezpečné pracovní podmínky. Jedná se o unikátní tripartitní projekt, je to nejvyšší platforma, kterou si dnes dokážeme představit a máme k dispozici. Orgány ILO tak tvoří zástupci z vlád, zaměstnavatelů i zaměstnanců. Klíčové cíle ILO Prosazování klíčových cílů Mezinárodní organizace práce nám přineslo dnes zcela běžné věci, jako je například členství v odborech. ILO klade důraz na svobodu vytváření sdružení (např: odborové organizace), a díky tomu může OSPPP existovat a pomáhat vám. Nikomu nesmí být bráněno v tom, aby do odborů vstoupil, nebo je založil, pokud splňuje všechny zákonem dané podmínky. K dalším cílům patří také rovné odměňování, a to bez ohledu na pohlaví, rasu, věk nebo zdravotní stav. Všichni by měli dostávat za práci spravedlivou odměnu, důraz na vzdělávání a dobrovolné a technické prohlubování či zvyšování kvalifikace. 2

3 Aktuality Dohoda o mzdách v ČSOB V roce 1944 přijala ILO tzv. Filadelfskou deklaraci, která potvrzuje požadavek organizace na zajištění důstojné práce a životních podmínek pro všechny. Toho se mělo dosáhnout i za pomoci uznání práva na kolektivní vyjednávání, nebo přiměřené ochrany života a zdraví pracujících, ochrana dětství a mateřství, zajištění přiměřené výživy, bydlení a prostředků pro rekreaci a kulturu. Výňatek z tabulky úmluv ratifikovaných Českou republikou Osmihodinová pracovní doba nebo volné víkendy to vše vděčíme neúnavné snaze ILO prosazovat lepší pracovní podmínky. ILO za svou stoletou existenci přijalo doposud 189 úmluv, které vytváří rámec důstojné práce v celosvětovém měřítku. Česká republika, která se řadí mezi zakládající organizace ILO, doposud ratifikovala celkem 72 úmluv, k poslední ratifikaci došlo v roce 2017 a týkala se kolektivního vyjednávání. Význam ILO cílené k důstojné práci dopadá tak i na národní právní úpravy. Díky tomu ČR mnohé úmluvy nejen, že ratifikovala, ale některé počáteční nároky ILO se dostaly jako základní právo člověka i do Ústavy. ILO tak nejen 100 zpátky, ale hlavně i v následujících 100 letech bude i nadále hlavním mezinárodním objektem s možností ovlivňovat pracovní podmínky zaměstnanců po celém světě. Činnost ILO byla vždy o slaďování soukromého života a požadavků zaměstnanců s tím, co si zrovna žádá pracovní trh. 100 leté výročí je tak skutečně významným milníkem. Závěrem je třeba vyslovit přání další dlouhodobé existence organizace a mnoho úspěchů při prosazování prvků důstojné práce. Luna Nguyen Asistentka sekretariátu mobil: sekretariat@osppp.cz nguyen.luna@cmkos.cz 3

4 Zprávy ze Žižkova Novinky a radosti na OSPPP Vážené kolegyně, vážení kolegové, Píši tyto zprávy v předstihu, protože si beru v poslední dekádě dubna dovolenou. Odjíždím do Norska na ryby. Jednak jsem o tom dlouho snil a jednak také potřebuji přijít na jiné myšlenky. Sám jsem zvědav, jaké to bude. Je před námi období čtyř týdnů, kdy se bude chodit do práce 4 dny (tedy pokud neděláte v nepřetržitém provozu). Zajímá mě, jak se v tom budete cítit. Napište! DALŠÍ SE PŘIDÁVAJÍ Také v dubnu jsem se více věnoval práci v terénu a jsem rád za otevřenost vás, se kterými jsem se setkal. Uvítal jsem také, že se někteří z vás ozvali s žádostmi o rady, a to jak osobními, tak také, jak vést další kolektivní vyjednávání nebo organizaci. Mám radost, že zjišťuji zapojení se některých organizací do propagace odborů. Necháváte si vyrábět vlastní propagační předměty, a také si vytváříte své časopisy, ve kterých informujete zaměstnance o své práci a svých názorech. Děkuji za to. BANKOVNÍ DAŇ Nový vítr v sociální demokracii znovu oživil myšlenku na sektorovou daň a kde jinde začít než v bankách. Dne 15. listopadu 2018 jsem požádal paní ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou o schůzku, která se do dnešního dne neuskutečnila. V posledních týdnech to vypadá, že si ČSSD udělala na této vlně celou kampaň. Proto jsme jako předsednictvo reagovali dopisem, a to jak paní ministryni Maláčové, tak také panu předsedovi J. Hamáčkovi. Do této chvíle bez odezvy. Proč sociální demokracie nereaguje a nediskutuje s námi argumenty, které předkládáme? Asi nejsme dostatečně lukrativním partnerem. Co nám vadí: možný dopad do řad zaměstnanců, možný dopad na klienty, možná destabilita bankovního trhu z důvodu případných prodejů bank. To jsou pouze tři naše nejdůležitější obavy. Sektorová daň neřeší problematiku naplňování státního rozpočtu, protože její princip je postaven na tom, že právě potřebuji tolik peněz, tak si je najdu. Jak to bude další rok? Kdo vnímá odbornou diskusi, tak má možnost si udělat obrázek sám. Nám jde o to, aby se jakékoliv změny v této oblasti, nedotýkali zaměstnanců a jejich pracovních podmínek. Mohu slíbit, že uděláme maximum, co bude možné. ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY O bankách jsme toho napsali v posledních měsících a letech mnoho, a mohlo to vypadat, že zdravotní pojišťovny zůstávaly v pozadí našeho zájmu. Zdání klame, situace tam nebyla tak dramatická jako v bankách, ale v posledních týdnech registrujeme zvýšené napětí také v nich. Je to dáno tím, že pojišťovny bojují o klienty a zaměstnanci na přepážkách dostávají plány, kolik nových klientů mají zaregistrovat, kolik lidí mají oslovit atd. Budu rád, když se podělíte o své zkušenosti, abychom tu situaci mohli uchopit a společně ji řešit. DOS vs. RADOST Dům odborových svazů se změnil na objekt Radost. Při předávání domu nebyl nový majitel schopen akceptovat požadavky na zajištění zasedacích místností, které jsme si rezervovali koncem minulého roku na celý rok letošní. To nám nabouralo plány udělat dvě školení v květnu. Musíme počkat, zda-li nám budou termíny potvrzeny. Přeji vám hodně sluníčka, pohodové májové svátky a radosti ve vašich osobních životech. Díky všem za spolupráci, Váš František Bc. František Hupka Předseda OSPPP mobil: hupka.frantisek@cmkos.cz 4

5 Kalendář akcí Duben na OSPPP Jednání se S. Kynychovou (KB) o chodu OSPPP Schůze PR skupiny OSPPP Seminář ČMKOS ke 100. výročí k založení Mezinárodní organizace práce (ILO) Pravidelné zasedání předsednictva OS Jednání s M. Čaňkem (COZZ) a B. Partonem (UNI) o budoucích společných projektech Schůze s M. Loudou, novým správcem budovy DOS Rada ČMKOS Setkání se zástupci České podnik. pojišťovny ohledně kolektivního vyjednávání Národní tripartitní konference ke 100. výročí založení ILO Jednání s G4S o dalším fungování odborů Jednání s K. Kopeckou, předsedkyní ZO ZPMV Plánované výjezdy inspektorů BOZP Pokud máte dotazy nebo náměty k BOZP, kontaktujte prosím svazového inspektora Miroslava Zajíce. 5

6 Právní servis Může zaměstnavatel nařídit práci z domova? Začínáme se setkávat s případy, kdy zaměstnavatel prosazuje povinnost zaměstnanců pracovat část pracovní doby z domova. Nejde tedy o benefit žádaný zaměstnancem, ale o povinnost, s níž mají někteří zaměstnanci problém. Buď doma pracovat nechtějí, nebo ani nemohou, protože k tomu nemají vytvořené podmínky (například připojení k internetu). S tímto se pojí řada otázek: může být zaměstnanci přikázán home office? Je povinen si kvůli tomu pořídit připojení k internetu a Wi-Fi? Kdo nese náklady? Jak je to s BOZP nebo prací přesčas? Základním principem, na kterém stojí poměrně strohá úprava práce z domova, je dobrovolnost. Lze to dovodit už ze znaků závislé práce uvedených v 2 odst. 2 zákoníku práce, kde je mimo jiné uvedeno, že práce je konána na pracovišti zaměstnavatele, případně na jiném dohodnutém místě. Nutnost dosažení dohody vyplývá i z 317 zákoníku práce, v němž jsou uvedena pravidla pro výkon práce zaměstnance, jenž nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje. Stanovení povinnosti pracovat z domova ze strany zaměstnavatele proto nepřipadá do úvahy. Zaměstnanec má v pracovní smlouvě sjednané místo výkonu práce a má právo na to, aby mu zaměstnavatel standardně přiděloval práci na tomto sjednaném místě. Na výkonu práce z domova se obě strany musí dohodnout. Pokud zaměstnanec z domova pracovat nechce (například si nechce práci tzv. nosit domů, nemá k tomu své bydliště vybavené nebo z jakéhokoli jiného důvodu, který ani nemusí zaměstnavateli vysvětlovat), nemůže ho k tomu zaměstnavatel nutit. Pokud by zaměstnanec s výkonem práce z domova souhlasil, je třeba řešit náklady s výkonem práce spojené. Podle již zmiňovaného 2 odst. 2 zákoníku práce nese náklady spojené s výkonem práce zaměstnavatel. Má-li práce z domova povahu benefitu, o který zaměstnanec sám žádá, náklady spojené s výkonem práce se v drtivém případě neřeší. Není to úplně správné, nicméně zaměstnanci to akceptují právě proto, že sami o možnost pracovat z domova stojí a tuší, že pokud by zaměstnavatele dráždili požadavky na hrazení nákladů, pak jim tzv. home office nebude umožněn. Pokud je ale situace taková, že zaměstnavatel chce od zaměstnance, aby pracoval z domova, považoval bych za naprosto legitimní, pokud by zaměstnanec vyčíslil náklady s tím spojené (internet, wifi, elektřina atd.) a podmínil souhlas s prací z domova úhradou těchto nákladů. Výši náhrady je v těchto případech vhodné dopředu dohodnout v paušální výši. Bezpečnost práce při výkonu práce z domova je poměrně kontroverzním tématem. Platí sice, že zaměstnavatel dbá o BOZP na všech pracovištích, ale podle mého názoru to ještě neznamená, že by zaměstnavatel musel provádět pravidelné fyzické kontroly bydlišť všech zaměstnanců, kteří pracují z domova. Nemluvě o tom, že by něco takového nebylo reálně proveditelné. Péči o bezpečnost zaměstnanců pracujících z domova tedy lze řešit například prostřednictvím školení nebo zvláštního poučení o zásadách bezpečné a zdraví neohrožující práce v domácích podmínkách. Podle 317 písm. c) zákoníku práce zaměstnanec pracující v režimu tohoto ustanovení nemá právo na kompenzaci za práci přesčas. Toto pravidlo se ovšem uplatní jen v případě, že si sám zaměstnanec rozvrhuje pracovní dobu, tj. sám rozhoduje o tom, kdy bude pracovat. Pokud zaměstnanec sice pracuje z domova, ale v době určené mu zaměstnavatelem (takovémuto uspořádání nic nebrání), pak se nejedná o výkon práce v režimu 317 zákoníku práce a zaměstnanec bude mít při odpracování práce přesčas úplně stejná práva jako zaměstnanec, který pracuje na pracovišti. JUDr. Jaroslav Stránský, Ph.D. Právník OSPPP mobil: stransky@prps.cz 6

7 Bytové poradenství Bydlení pro mladé: Víte, co je potřeba udělat? Dobrý den, odstěhovala jsem se od rodičů a bydlím nyní sama. Jelikož jsem se přestěhovala jen o 10 minut autem dále, neřešila jsem změnu trvalého bydliště, je to nutné? Co by to vše znamenalo? Dále se chci zeptat. Rodiče bydlí v družstevním bytě, platili tedy nájem za 3 osoby. Nedávno otec na družstvě nahlásil, že chce platit nájem jen za 2 osoby. Já u sebe také v družstevním bytě platím nájem za jednu osobu. Ovlivňuje to nějak mou povinnost změnit trvalé bydliště? A poslední dotaz se týká placení popelnic. Doteď za mě popelnice platili rodiče. Mohu platit popelnice v mém novém bytě bez toho, abych měnila trvalé bydliště? A co pro to mám udělat? Omlouvám se za možná triviální dotazy, ale v této problematice se vůbec neorientuji a nikdo z mého okolí mi dotazy nedokázal odpovědět. Moc děkuji za odpověď a Váš čas. Počet členů nájemcovy domácnosti, tedy počet osob v bytě je důležitý údaj, kritérium pro placení služeb spojených s bydlením. Podle zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů (zákon o službách) patří mezi poskytované služby i odvoz komunálního odpadu. Uvádíte v dotaze, že vy i rodiče bydlíte každý v družstevním bytě. Domnívám se, že družstvo má s obcí uzavřenu smlouvu na svoz komunálního odpadu (netříděný odpad), kdy obec podle počtu osob v domě přidělí domu popelnice a dle počtu osob v domě se pak rozúčtuje platba za svoz komunálního odpadu. Určení způsobu financování hospodaření s komunálním odpadem (případné zavedení poplatků obecně závaznou vyhláškou) je zcela na uvážení obce. Obec má na výběr z následujících zákonných variant zpoplatnění, které ale nemůže uplatňovat současně: 7 1. místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů dle ustanovení 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 2. smluvní systém vybírání úhrady za komunální odpad ve smyslu ustanovení 17 odst. 6 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, kdy každý občan má s obcí smlouvu nebo 3. poplatek za komunální odpad dle ustanovení 17a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Místní poplatek (ad 1.) za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů dosud představuje nejčastější způsob zpoplatňování komunálního odpadu. Poplatníkem je fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt. Zákon pak stanoví podrobnosti. Za fyzické osoby tvořící domácnost může poplatek platit jedna osoba. Za fyzické osoby žijící v rodinném nebo bytovém domě může poplatek platit vlastník nebo správce. Osoby, které platí poplatek za více fyzických osob, jsou povinny obecnímu úřadu oznámit jméno, popřípadě jména, příjmení a data narození osob, za které poplatek platí. Pokud se tedy i po přestěhování od rodičů pořád jedná o tutéž obec, není nutné trvalý pobyt měnit. V případě, že jste se odstěhovala do jiné obce, trvalý pobyt změňte. Koc. Ing. Milan Taraba Předseda sdružení nájemníků ČR, z.s. Místopředseda České společnosti pro rozvoj bydlení mobil: info@son.cz, taraba@son.cz

8 Krásné prožití květnových svátků Vám přeje OSPPP Měsíčník pro Odborový svaz pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví Ročník 3 číslo duben Redakce a sídlo OSPPP: nám. W. Churchilla 2, , Praha 3 Předseda: Bc. Hupka František hupka.frantisek@cmkos.cz Sekretariát: Luna Nguyen nguyen.luna@cmkos.cz Kontakty: dotazy@osppp.cz sekretariat@osppp.cz Svazový inspektor: Miroslav Zajíc zajic.miroslav@cmkos.cz Grafická úprava: Jakub Rous jakub.rous9@gmail.com