TAJENKA. (LEDEN 2019, číslo 75) Milí čtenáři, Horáková Dagmar, vychovatelka

Transkript

1 TAJENKA (LEDEN 2019, číslo 75) Milí čtenáři, máme po svátcích. Přestože vánoční svátky někdy ztrácí své původní poslání, můžeme konstatovat, že jsou stále nejkrásnějšími svátky v roce. Věřím, že jsme je měli všichni pohodové, naplněné láskou, že jsme se vymanili z každodenního stresu, shonu a starostí ať už doma, v práci nebo ve škole. Prostě, že jsme si odpočinuli mezi nejbližšími!! Horáková Dagmar, vychovatelka Časopis Družináček i fotografie z provozu školní družiny možno stáhnout na školství školní družina - školní družina

2 JAK SE PŘEDSTAVUJEME? Lekce 4: OMYL: S představováním jsou potíže, nikdo to pořádně neumí. Čím méně lidí tě zná, tím lépe. Chceš-li někoho oslovit, stačí říct ty Když už se představujeme, své jméno jen zamumláme, aby si ho nikdo nezapamatoval. Je lépe počkat, až se představí ten druhý a pak se rozhodneme, jestli mu řekneme i své jméno. PRAVDA: Lidé se vzájemně představují, aby spolu mohli hovořit. Je trapné, když s někým hovoříme a nevíme, kdo to je. Když člověka známe, můžeme dle toho volit téma i konverzaci. Společensky významnější osoby potřebují první vědět, s kým hovoří. Proto se představuje méně významný tomu významnějšímu (muž ženě, mladší staršímu, podřízený nadřízenému). Ruku podává naopak ten významnější. O osobách, které představujeme, řekneme pár slov, stručně je charakterizujeme. Vytvoříme tak dobrý základ pro další rozhovor. Představujeme se zřetelně celým jménem, aby nám protějšek dobře porozuměl a mohl si jméno zapamatovat. Pokud nerozumíme jménu, řekneme hned, že jsme nerozuměli. PAMATUJ: Na začátku konverzace by se měli lidé vzájemně představit, aby věděli jak spolu hovořit a jaká témata zvolit. Představuje se vždy méně významný významnějšímu. Když někoho představujeme, řekneme zřetelně jména a stručnou charakteristiku obou. Své jméno vyslovujeme zřetelně a nahlas, aby mu všichni rozuměli a zapamatovali si ho. (Z knihy Ladislava Špačka - Špaček v porcelánu)

3 NÁVŠTĚVA PANA STAROSTY Ve středu 30. ledna přijal pozvání pan starosta František Svoboda. Domluvila ho paní vychovatelka, aby nám poradil, kam v naší obci můžeme pozvat svou návštěvu, hosty nebo kamarády. Pan starosta se nás nejdříve ptal, co to jsou památky. Povídal nám, jak se tehdy stavěly například hrady, že ve starší době museli lidé tahat různé cihly a také si dopomáhat oslem a koněm. Pak nám začal ukazovat fotky braneckého zámku (branecké panské sídlo vzniklo kolem roku 1700, období baroka). Také jmenoval majitelé zámku: prvním majitelem byl FRANTIŠEK ERASMUS LOCKNER Z LOCKENAU. Poté se majitelé často střídali. V roce 1855 baron HEŘMAN OTTO PILLERSDORF Z PILLERSDORFU, od roku 1916 byl majitelem zámku baron ERICH DILLER, před II. světovou válkou byl majitelem zámku pan JOSEF ČELADNÍK = zubař ze Zlína. V zámecké zahradě nechal vztyčit několik soch (mimo jiné i sochu sfingy). Některé majitele nám pan starosta na interaktivní tabuli ukázal. Dozvěděli jsme se, že park vypadal také jinak, byla tam výsadba květin, rybníček, můstek, socha rytíře, který držel štít, a také socha Svatého Floriana. Součástí zámku byl obecní úřad. Pan starosta nám ukazoval i jiné zajímavé fotografie, např. fotku Branek, když tam ještě byla polní cesta, potok s hrází, starou školu, starý obecní úřad, faru, kapli na hřbitově s hrobkou Pillerstorffů atd. Pak nám pro srovnání ukázal všechny památky na nových fotografiích. Všichni jsme žasli, jak se Branky úplně změnily a zmodernizovaly. Budovy jako kostel, škola a úřad dostaly novou fasádu. Kostel je dominantou obce. Na fotografii byl kostel vyfocen i zevnitř. Byl tam oltář a varhany. Před kostelem je socha Jana Nepomuckého. U kostela je fara. Ta je mladší než kostel o 4 roky. V Brankách máme mnoho křížů, a to před kostelem, na hřbitově, na začátku obce. Také jsme si povídali o tom, že pomník padlých byl přemístěn od kostela ke hřbitovu. Další významnou památkou je památník císaře a krále Františka Josefa I., který se nachází na katastru Branek, mezi horami Petříkovec a Píšková. Kámen označuje místo, ze kterého v roce 1897 císař sledoval vojenské manévry. Masivní památník byl obnoven v roce 2017, vznikla u něj informační tabule. Všichni jsme byli při povídání ticho, na konci jsme moc a dlouho zatleskali, protože to bylo fakt zajímavé. Myslíme, že byl mezi námi pan starosta Svoboda také rád. Napsali: Bára Gerlová Venda Bátrlová Martínek Bohůnek

4 A JAKÝ ÚČES SLUŠÍ VÁM? Konečně nám paní vychovatelka řekla, že nás čeká zase po roce Den účesů. Měli jsme si přinést gumičky a barevný spray na vlasy. Jak jsme přišli do družiny, nachystala p. vychovatelka zrcadlo na stůl a pak jsme se česaly. Maruška česala Katku, Venda česala Zuzku. Pak nás navštívili Sam a Tom, protože se dozvěděli, že je v družině Den účesů, na který rádi vzpomínají. Nechali se také od Marušky a Lucky učesat. Nejvíce výbavy pro účesy donesla asi Kačka. V krabičce měla sponky, gumičky, skřipce a 2 hřebeny. Jeden z nich byl normální, druhý kartáč. Zuzanka měla sponky, 2 gumičky a kartáč na vlasy. Maruška toho měla také hodně. Tenké, tlusté a malé gumičky, sponky, hřebínek. Škoda, že bylo hodně dětí nemocných. Ten, kdo byl učesaný, šel hrát s klukama Jožina. Martin přinesl natáčky, barevné houbičky na vlasy. Bylo to moc hezké, všem se to líbilo. Paní družinářka vymýšlí hezké akce. Musím paní družinářku pochválit, že je moc šikovná, hlavně na akce. Také paní asistentku. Všichni byli šikovní. BOBUJEME, SÁŇKUJEME, UŽÍVÁME!! Konečně napadl sníh. Tak nám paní družinářka řekla, že se budeme chodit lopatovat, bobovat a sáňkovat. Všichni vykřikli: Hurá!!!. Rychle jsme se oblékli, seřadili do dvojic a vyrazili do parku. Hodně jsme se těšili. V parku se všichni rozběhli ke kopečku sáňkovat. Moc nás to bavilo. Hodně lidí, hlavně dětí, má rádo sáňkování. My také!! Všichni vyváděli a radovali se. Schválně jsme padali do sněhu nebo se koulovali. Kluci - Ríša, Míša, Alex a Niki stavěli skokánek. Dalo to hodně práce, trvalo jim to asi půl hodiny, ale dočkali se. Paní vychovatelka koupila čtyři nové talíře na bobování, všichni jsme je chtěli vyzkoušet. Museli jsme si je půjčovat, ale máme od paní družinářky slíbeno, že nám talíře ještě přikoupí. S talířem je ještě větší sranda!! Napsal: Ríša Bartoš Alex Duna Napsala: Mája Drábková, Kačka Mlýnková a Zuzka Špůrková

5 SLADKÝ POHÁR ZA PĚKNÉ VYSVĚDČENÍ Paní vychovatelka nám zařídila v den vysvědčení překvapení. Byly to poháry. Nechala je připravit u paní kuchařek. Paní vychovatelka koupila šlehačky. Po obědě jsme šli všichni do družiny. Tam jsme si sedli na lávku a zeptala se všech, jaké dostali pololetní vysvědčení. Pochválila nás za pěkné známky. Pak nám řekla, kdo měl nejvíce článků v časopise Družináček. První místo vyhrála Venda Bátrlová, dostala pěknou cen, a to obraz na fotky. Druhé místo Bára Gerlová. Dostala dobrý malý obrázek na fotku, roztomilý. A třetí místo Lucka Dunová dostala fantastický hrníček. Pak už paní vychovatelka dala na stůl poháry. Všichni jsme si zdobili šlehačkou. Byly výborné. A pak jsme si povídali o další odměně, ta byla pro všechny. Pojedeme do Vrtule do Valašského Meziříčí. Bereme si baterky do krtkova domečku. Hrozně se těšíme!!! BETLÉM S JESLIČKAMI Dne 4.1. jsme měli před školou sraz s dětmi z náboženství. Seřadili jsme se před školou a počkali na pana faráře Rimbalu. Chtěli jsme se podívat do kostela na betlém. Pan farář přišel jako vždy s dobrou náladou. Krátce jsme si řekli, jak se máme chovat v kostele a pak nás vedl zadním vchodem do kostela. Nejdříve jsme si prohlédli kostel. Sedli jsme si do lavice a poslouchali povídání, jak se Ježíšek narodil mamince paní Marii ve městě Betlémě. Marie a Josef byli z Nazaretu, hledali nocleh, ale nikde nebylo volno, tak skončili ve chlévě. Nebyla tam kolíbka, proto položili miminko do jesliček, které slouží pro krmení zvířat. Jako první se o narození dozvěděli pastýři, kteří šli a Ježíškovi se poklonili. Pak jsme šli k betlému. Letos je krásně opravený. Nakonec jsme zazpívali koledy: My tři králové, Pásli ovce valaši, Štastné a veselé. A šli jsme do družiny. Bylo to fajn odpoledne. Napsala: Bára Gerlová, Venda Bátrlová Napsala: Marta Džobáková

6 LEGENDA O TŘECH KRÁLÍCH V pondělí 7.ledna jsme si v družině povídali o Třech králích. Abychom se o nich více dozvěděli, pustili jsme si na interaktivní tabuli pěkné vyprávění. Králové se jmenovali Kašpar, Melichar a Baltazar. Byli to moudří a vzdělaní mudrci, kteří rozuměli hvězdám. Před mnoha lety se vypravili do Betléma, aby se zde poklonili právě narozenému Ježíškovi, novému králi. Našli ho v chudém chlévě v jesličkách. Popřáli mu zdraví, štěstí, lásku a všechno dobré. Darem mu přinesli zlato, kadidlo a myrhu. Od té doby se o těchto vzdělaných mužích mluví jako o Třech králích. Vyprávění jsme zakončili zpěvem tříkrálové koledy. DNES JSME PINGPONGISTI Dne nám paní vychovatelka zařídila návštěvu místní pingpongárny. Pan Chromčák je profesionál ve hraní ping pongu. Nejdříve nám povídal o svém koníčku. Začal hrát už v sedmi letech a pořád ho to baví. Bylo to zajímavé. Pak nám zopakoval pravidla hry a čtyřhry. Střídali jsme se po 5 minutách. Těm, kdo zrovna nehráli, ukazoval p. Chromčák své triky s pálkou. Třeba pinkat oboustranně. Hodně dětí bylo nemocných, tak jsme se pořádně vystřídali. Bylo to moc dobré, všichni jsme si to užili. Napsala: Lucie Dunová Napsal: Martínek Marek