2012 Kateřina Novotná

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2012 Kateřina Novotná

2 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Studijní obor: tělesná výchova a sport Výskyt a efektivita tříbodových střeleckých pokusů v závislosti na změně pravidla o prodloužení čáry tříbodového území (v naší nejvyšší basketbalové soutěži žen) Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: PaedDr. Michael Velenský, Ph.D. Zpracovala: Kateřina Novotná Praha, duben 2012

3 ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně pod vedením Paedr.Dr. Michaela Velenského, Ph.D. a použila jsem pouze literaturu uvedenou v seznamu bibliografických citací. V Praze dne Kateřina Novotná

4 EVIDENČNÍ LIST: Svoluji k zapůjčení své bakalářské práce ke studijním účelům. Prosím, aby byla vedena přesná evidence vypůjčovatelů, kteří musejí pramen převzaté literatury řádně citovat. Jméno a příjmení: Číslo obč. průkazu: Datum vypůjčení: Poznámka:

5 PODĚKOVÁNÍ: Touto cestou bych chtěla poděkovat PaedDr. Michaelovi Velenskému, Ph.D. za odborné vedení práce, za praktické rady, náměty a připomínky a za spolupráci a konzultaci při této bakalářské práci.

6 Abstrakt: Název práce: Cíle práce: Výskyt a efektivita tříbodových střeleckých pokusů v závislosti na změně pravidla o prodloužení čáry tříbodového území (v naší nejvyšší basketbalové soutěži žen) Cílem bakalářské práce je zjistit četnost a úspěšnost tříbodové střelby v nejvyšší České ženské basketbalové lize v základní části soutěže ve dvou sezónách po sobě následujících, kdy po první ze zkoumaných sezón bylo zavedeno pravidlo o prodloužení čáry tříbodového území. Na základě statistického zjištění poté následovalo porovnání těchto výsledků. Hlavním cílem je vytvoření statistické analýzy, která by měla ukázat, jak velký vliv mělo posunutí čáry tříbodového území na střelbu za tři body v týmech nejvyšší ženské basketbalové ligy v České republice. Metody: Výsledky: Klíčová slova: Vzhledem ke kvantitativnímu výzkumu byla práce založena na metodě sběru sekundárních informací, tedy sekundární statistické analýze a přímém pozorování se zaznamenáváním údajů. Snížení výskytu tříbodové střelby o 293 pokusů a snížení efektivity o 3%. Basketbal, Ženská basketbalová liga (ŽBL), tříbodové území, střelba, střelba za 3 body

7 Abstract: Topic: Aim: Presence and efficiency of three-points shooting attempts reliant on perimeter prolongation (in Czech Women basketball League) The aim of my bachelor's thesis to find out frequency and success rate of 3-points shots in two following seasons in Woman Basketball league (ŽBL) during basic parts of these two seasons. In the first season was perimeter prolongation introduced. On the basis of statistical survey follows comparison of these results. Primary aim is creating statistical analysis, which should show the influence of perimeter prolongation to 3-points shooting among teams in Woman Basketball league (ŽBL). Methods: Results: Key words: Taking into consideration quantitative survey, my dissertation work was based on methods of secondary information collecting, that implies (which means) secondary statistical analysis and observation with taking records down. Reduce the presence of three-point shooting on 293 attempts and reduce efficiency by 3% Basketball, Woman Basketball League, Three-Point Field Goal Area, shooting, three-point shooting

8 OBSAH 1 Úvod Teoretická část charakteristika basketbalu historie basketbalu historie basketbalu ve světě historie basketbalu v českých zemích řízení basketbalu FIBA česká basketbalová federace (ČBF) pravidla basketbalu stručný souhrn pravidel rozdílnost pravidel tříbodová území v pravidlech změna v pravidlech o tříbodových územích platná pro soutěže FIBA od sezóny 2010/ střelba v pravidlech platnost střelby za 3 body v pravidlech útočné činnosti jednotlivce střelba Cíl a úkoly práce cíl práce úkoly práce... 24

9 4 Metodika práce charakteristika šetřené skupiny použité metody způsob zpracování dat Vědecké otázky vědecká otázka č vědecká otázka č Výsledková část tým Frisco IMOS Brno tým ZZVZ USK Praha tým Slovanka MB tým Kara Trutnov tým BK Czech coal Aldast Strakonice tým Valosun Brno tým BK Lokomotiva Karlovy Vary tým Sokol Hradec Králové tým VŠ Praha poslední tým v tabulce ŽBL Diskuse Závěr Použitá literatura... 61

10 1 Úvod Basketbal, týmová sportovní hra, patří v celosvětovém měřítku k nejsledovanějším sportům a také mezi sporty s nejvyšším počtem registrovaných hráčů (přes 450 miliónů hráčů ve více než 200 zemích z celého světa). Právě kvůli udržení si takovéto oblíbenosti basketbal neustále posuzuje a opravuje pravidla hry směrem k její vyšší atraktivnosti pro diváky. Jednou z posledních úprav pravidel bylo posunutí tříbodového území o 0,5 metru směrem ke středové čáře se snahou vytáhnout činnost od koše a tím pádem umožnit větší počet individuálních, divácky velmi atraktivních úniků směrem ke koši, tedy herní situace jeden proti jednomu. Tématem této bakalářské práce je zjistit dopad tohoto nově zavedeného pravidla na statistické údaje spojené se střelbou za 3 body. Téma je aktuální zejména z toho důvodu, že pravidlo nabylo platnosti v říjnu 2010 (respektive 2012 viz dále), tedy celkem nedávno vzhledem k datu této práce. Sama jsem již 14 let aktivní hráčkou basketbalu a posledních 5 let i hráčkou v naší nejvyšší basketbalové lize žen (dále jen ŽBL). Při výběru tématu pro mou bakalářskou práci jsem chtěla těchto zkušeností využít a vybrat si problematiku z basketbalu žen v ČR, tedy v ŽBL. Vzhledem k aktuálnosti změny pravidla a k tomu, že jsem změnu pocítila i já, byla volba snadná. Záměrem práce je zjistit změnu výskytu a efektivity před a po zavedení nového pravidla o tříbodovém území v ŽBL, následně tyto údaje porovnat a vyvodit z nich závěry. Pokusím se detailně rozebrat střelbu tříbodových pokusů u všech družstev ŽBL v základních částech v sezónách 2009/2010 a 2010/2011 a z těchto týmových statistik vytvořit celkový statistický souhrn hovořící za ŽBL. 10

11 2 Teoretická část 2.1 charakteristika basketbalu Basketbal je týmová sportovní hra brankového typu, avšak hrající se bez brankáře, protože umístění branek, respektive košů je nad zemí v úrovni 3,05 m. Sportovní hra je podle Táborského a kol. (2007) charakteristická tím, že se spolu v daném okamžiku mohou a současně musí utkávat vždy dva soupeři. Další charakteristikou je pak společný předmět obou soupeřů (míč), pomocí kterého soupeři usilují vymezenými pravidly o prokázání vlastní převahy. U sportovních her soupeři vždy usilují o co nejvyšší počet bodů. Realizace sportovní hry je tedy utkání. Při basketbalu smí být na hřišti 5 hráčů z každého družstva, kteří plní jak útočné, tak obranné úkoly (podle držení míče), a kteří mohou být v průběhu hry pravidelně střídáni. Týmy se snaží získat co nejvíce bodů vhozením míče do obroučky basketbalového koše a zabránit protihráčům, aby body takto získali. Vítězem utkání je ten, který má na konci vymezeného času pro utkání na kontě více bodů, které vstřelil do soupeřova koše. V basketbalu je možno vsítit koš jednobodový (při trestných hodech), dvoubodový (z dvoubodového území) anebo tříbodový (z tříbodového území). 2.2 historie basketbalu historie basketbalu ve světě Za otce moderního basketbalu, česky košíkové, je považován doktor James Naismith, který musel na podzim roku 1891 na Springfieldské univerzitě v Massachusets v USA vymyslet kvůli nepřízni počasí, kdy výuka musela probíhat v uzavřených vnitřních prostorách, náhradní plán výuky tělesné výchovy pro hráče univerzitního ragbyového týmu. Dr. Naismith nechal na dvou protilehlých stranách tělocvičny přibít ve výšce 10 stop (tj. 305 cm) dva koše od broskví, jako společný předmět určil fotbalový míč a stanovil prvotní pravidla, která příští rok, tedy 1892, vyšla ve školním časopisu Triangle. Jedním ze základních pravidel, platící dodnes, byl zákaz běhat s míčem v ruce, což basketbal výrazně odlišovalo od ostatních sportovních her 11

12 (Smith, 1997). Dne se proti sobě utkaly dvě odnože Springfieldského spolku YMCA, což je dnes považováno za první oficiální zápas v basketbalu pro veřejnost (Uhlík, 2008). Desky na koše byly zavedeny v roce 1895 a otevřená síťka, která volně propouštěla míč, byla přijata až v sezóně 1912/1913. Ženský basketbal se poprvé hrál na Smith College pod vedením učitelky tělesné výchovy Sendy Berenson, která upravila Naismithova pravidla pro dívky. Jak udává Gregor a kol. (1974) je zřejmé, že se basketbal na rozdíl od ostatních sportovních her nevyvinul z jiných míčových sportů, ale zcela samostatně. Zájem o basketbal neustále narůstal a hra se šířila nejprve do okolních univerzit, následně po celém USA a dále do zbytku světa. V roce 1904 byl basketbal na Olympijských hrách v St. Louis v USA představen jako ukázkový sport. Významným milníkem v historii basketbalu se stal ale až rok 1936, kdy byl mužský basketbal zapsán do programu olympijských her. Zajímavostí je, že basketbalový turnaj na 11. OH v Berlíně (1936) otvíral z pověření FIBA náš zástupce F. M. Marek (Gacík, 2000). Ženský basketbal byl na Olympijské hry zařazen v roce 1976 (OH v Montrealu v Kanadě). Mistrovství Evropy probíhá u mužů od roku 1935, mistrovství světa od roku Ženské mistrovské turnaje následovaly vždy o 3 roky později než mužské. Mistrovství světa se koná každé 4 roky, stejně jako Olympijské hry, se kterými se po dvou letech střídají. Dva volné roky pak vyplňují mistrovství Evropy, které se tím pádem konají vždy mezi mistrovstvím světa a Olympijskými hrami. Vznik profesionálního basketbalu byl vzhledem k obrovskému růstu tohoto sportu nevyhnutelný. Roku 1903 vznikla americká basketbalová liga v USA zvaná ABL, která v průběhu let několikrát měnila svůj název. 6. července 1946 v New Yorkeru byla založena BAA Basketball Association of America, která se roku 1949 spojila s konkurenční basketbalovou ligou NBL a ustálila se na dnes známém pojmenování NBA (National Basketball Association) národní basketbalová asociace. 24. dubna roku 1996 pak vznikla ženská odnož profesionální ligy WNBA (Woman National Basketball Association), která se hraje od roku 1997, a to po ukončení sezóny NBA od června do října. 12

13 V roce 1932 vznikla mezinárodní amatérská basketbalová federace FIBA (viz dále), která organizuje a zastřešuje mezinárodní a národní soutěže v basketbalu po celém světě historie basketbalu v českých zemích Od vzniku basketbalu trvalo necelých deset let, než se základy pravidel tohoto sportu dostaly na české území. Zásluhu na tom měl prof. Karásek, který v roce 1897 zorganizoval první ukázkové utkání ve Vysokém Mýtě. O rok později učitel Klenka napsal první česká pravidla této hry pod názvem Házená do koše košíková. Basketbal byla jako sportovní hra celospolečensky přijata až po první světové válce, když do té doby byla braná pouze jako hra pro mládež. Za první oficiální utkání košíkové na naší půdě je považován zápas lehkých atletů v Žižkovské sokolovně roku Po založení prvního svazu (roku 1924), tehdy ještě pro volejbal a basketbal společně, začal basketbal pronikat do škol a do Sokolských jednot. Z nejbližší historie stojí za zmínku především úspěchy ženské basketbalové reprezentace ČR, která v roce 2005 získala titul mistryň Evropy a v roce 2011 na domácí půdě vybojovala stříbrnou medaili z Mistrovství světa. 2.3 řízení basketbalu FIBA FIBA, asociace s původním názvem z francouzského Fédération Internationale de Basketball Amateur (česky Mezinárodní amatérská federace košíkové), byla založena 18. června 1932 v Ženevě ve Švýcarsku. Mezi jejími osmi zakládajícími členy bylo i Československo v čele s panem F. M. Markem. Roku 1989 se z názvu, kvůli plánovanému povolení startu profesionálů na Olympijských hrách, vypustilo Amateur, a aby se zachovala zkratka federace, poslední dvě písmena BA nyní představují první dvě písmena slova basketball. Téhož roku, pro lepší mezinárodní koordinaci, si FIBA vypomohla rozčleněním do pěti zón, a to podle světových 13

14 kontinentů, pod něž pak spadají jednotlivé národní federace, kterých je ve FIBA k roku 2012 evidováno 213. Evropský kontinent zastupuje FIBA Europe. Soutěže, které organizuje FIBA, jsou: hlavní oficiální soutěže Olympijské turnaje a kvalifikace na Olympijské hry pro muže a ženy, Mistrovství světa pro muže, ženy a mládež a všechna kontinentální mistrovství včetně kvalifikací, ostatní soutěže oficiální poháry a turnaje řízené FIBA, mezinárodní turnaje oficiálně uznané FIBA, mezinárodní hry a turnaje (Internal regulations, 1996) Dále také definuje mezinárodní pravidla basketbalu, určuje vybavení a parametry nezbytné pro hru a spravuje přestupy sportovců a deleguje mezinárodní rozhodčí česká basketbalová federace (ČBF) V roce 1924 byl u nás založen Volejbalový a basketbalový svaz, jehož prvním předsedou byl zvolen F. M. Marek, největší propagátor košíkové v tehdejší době u nás (Gacík, 2000). Po nabití samostatnosti ČR vznikla 30. září roku 1994 samostatná Česká basketbalová federace (ČBF). Dnes ČBF zastřešuje celý český basketbal. Organizuje všechny mistrovské a pohárové soutěže veškerých věkových kategorií mužů i žen. Základním posláním a cílem činnosti federace je snaha o všestranný rozvoj basketbalu a vytváření podmínek pro všechny jeho formy a výkonnostní stupně od minibasketbalu, až po nejvyšší soutěže mužů (Mattoni národní basketbalová liga Mattoni NBL) a žen (Ženská basketbalová liga ŽBL). 14

15 2.4 pravidla basketbalu stručný souhrn pravidel Podle Macáka a Hoška (1989) patří základní pravidla do třetí ze čtyř úrovní norem sociálních skupin ve sportovní činnosti. První a nejméně závazná úroveň zvyků řeší otázku: sluší se nesluší se. Druhá úroveň představuje úroveň obyčejů, tedy morálnost nemorálnost. Do třetí kategorie zvané zákony (smí se nesmí se) patří zmíněná pravidla a v poslední, čtvrté úrovni jsou tabu hovořící o možném nemožném. Současná oficiální pravidla basketbalu FIBA obsahují dvě části. První část se týká ustanovení osmi hlavních pravidel a jejich výkladů. Druhá část představuje soupis opatření k realizaci a průběhu utkání či soutěží (Velenský, Kaprálek, 2011). Stručný souhrn pravidel uváděný podle platných pravidel FIBA pro seniorské kategorie: Basketbal se hraje na obdélníkovém hřišti o rozměrech 28 x 15 metrů, které je příčně rozděleno na poloviny. Herní projev je realizován pomocí míče kulatého tvaru. Uprostřed kratších stran stojí dva koše, které mají vrchní okraj obroučky ve výšce 3,05 metru (Official Basketball Rules, 1994). Na hrací ploše v době zápasu smí být z každého družstva pět hráčů, každé z družstev pak může mít na území lavičky sedm náhradníků, kteří mohou být střídáni kdykoliv a v jakémkoliv počtu při zastavení času. Hrací doba je stanovena na 4 x 10 minut čistého času. Případné nerozhodné skóre po základní hrací době je řešeno nastavovaným časem o délce 5ti minut, a to do té doby, než některé družstvo zvítězí. Vyhrává to družstvo, které dosáhne vyššího počtu vstřelených bodů. Body za jednotlivé proměněné koše se různí v závislosti na herní situaci. Je možno vstřelit koš jednobodový (při trestných hodech), dvoubodový (z dvoubodového území) a tříbodový (úspěšná střelba za tříbodovou čárou). Družstvo s míčem má 5 vteřin na vhození míče do hry, 8 vteřin na překročení půlící čáry hřiště a celkově 24 vteřin na útok, který musí být zakončen pokusem o střelbu na koš, při kterém se míč musí dotknout zařízení koše. Hráč se smí s míčem pohybovat pouze driblinkem, předání míče spoluhráči je realizováno přihrávkou. Basketbal je charakterizován jako bezkontaktní sport, i když vždy záleží na subjektivním posouzení rozhodčího. Každý hráč má nárok na 5 osobních chyb v utkání, poté je ze hry do konce zápasu vyloučen. 15

16 2.4.2 rozdílnost pravidel Nejprve je nutné rozlišit seniorský a juniorský (mládežnický) basketbal, kdy jsou v mládežnickém basketbalu některá pravidla zcela vypuštěna. Např. střelba za 3 body v mládežnických kategoriích do věku 13 let neexistuje. Rozdíl mezi mužským a ženským basketbalem je ve velikosti míče, která je u žen v obvodu o 1 palec (= 2,54 cm) menší, tedy 72,4 cm. V organizaci NBA je rozdíl také ve vzdálenosti tříbodové čáry (viz dále). Pravidla basketbalu se i ve stejných kategoriích v jistých situacích mohou lišit v závislosti na organizaci, pod kterou spadají. V Evropě jsou všeobecně pravidla řízená organizací FIBA, která se ale často přizpůsobují organizaci NBA v USA. Zcela samostatně pak stojí pravidla NCAA (National Collegiate Athletic Association) univerzitního sportu, respektive basketbalu v USA. Centra amerického amatérského basketbalu nejsou na rozdíl od světa v klubech, ale na akademické půdě (Ježdík, 2008). Většina hráčů z NBA prošla NCAA, dnes je dokonce pro americké hráče hrající NBA povinností projít NCAA. Největší rozdíly můžeme hledat v pravidlech o časovém rozložení hry a v pravidlech hovořících o vymezení určitého počtu vteřin na jednotlivé úseky zápasu. Např. zápasy FIBA trvají 4 x 10 minut, zatímco NBA 4 x 12 minut. V NCAA je zápas rozdělen na dvě poloviny po 20ti minutách. Podle FIBA je na útok vymezen limit 24 vteřin, v NCAA musí hráči vystřelit nejpozději ve 35. vteřině útoku tříbodová území v pravidlech V roce 1933 Herman Sayger ve státě Ohio zkoušel několik novinek k oživení basketbalu na střední škole, mezi nimiž byla i střela s tříbodovou hodnotou. Toto území umístil do vzdálenosti 7,62 metru od koše (Uhlík, 2008). Oficiální zavedení tříbodových střel přinesla organizace NBA, která toto pravidlo prosadila v roce 1979, jako reakci na snižující se sledovanost televizních přenosů. Jednalo se o oblouk vzdálený 7,2 metru (23 stop a 9 palců) na vrcholu a 6,7 metru (22 stop) na krajích hřiště, kdy distance oblouku byla počítána od středu koše, za jehož územím vystřelená a proměněná střelba platí za 3 body. Během let se pravidla o tříbodovém území v NBA několikrát měnila, aby se znovu ustálila na stejné vzdálenosti, jako byla zavedena. 16

17 V organizaci NCAA je tříbodová čára vzdálena pro muže i ženy stejně, a to ve vzdálenosti 20 stop a 9 palců, což se rovná 6, 285 metru. FIBA zavedení tříbodového území převzala v roce 1984 (Uhlík, 2008), a to pro muže i ženy ve stejné vzdálenosti 6,25 metru od středu koše. Před sezonou 2010/2011 se toto pravidlo změnilo a čára tříbodového území byla posunuta o 0,5 metru, tedy na 6,75 metru na vrcholu a po stranách o 0,35 metru, tedy na 6,6 metru. Dle stávajících pravidel FIBA platných od je tříbodové území definováno následovně: Tříbodové území družstva je celá plocha hřiště s výjimkou plochy poblíž soupeřova koše, která je omezena a zahrnuje: Dvě (2) rovnoběžné čáry vycházející kolmo z koncových čar s vnějším okrajem vzdáleným 0,9 m od vnitřního okraje postranních čar. Oblouk o poloměru 6,75 m, měřeno z bodu na podlaze pod středem soupeřova koše k vnějšímu okraji oblouku. Vzdálenost tohoto bodu na podlaze od vnitřního okraje středu koncové čáry je 1,575 m. Oblouk je napojen na rovnoběžné čáry. Tříbodová čára není součástí tříbodového území. (Pravidla basketbalu, 2010, strana 6) Obr. č. 1 Vymezení tříbodového území 17

18 rozdíly v pravidlech o tříbodových územích Kromě jiných jsou rozdíly i v pravidlech o vzdálenosti čáry tříbodového území. Pravidla organizace FIBA vymezují pro všechny věkové kategorie, ve kterých se tříbodová střelba vyskytuje, tříbodové území do vzdálenosti 6,75 metru na vrcholu oblouku a na krajích hřiště pak ve vzdálenosti 6,6 metru. Vzdálenost mezi postranní a tříbodovou čárou musí být minimálně 0,6 metru pro jejich rovnoběžnou linii v délce 3 metrů. Rozměr mezi postranní a tříbodovou čárou na hřišti odpovídající normám pro ŽBL je 0,9 metru. V NBA platí střela za tři body na vrcholu oblouku o 0,45 metru dále, tedy až ze vzdálenosti metru 7,2 metru na vrcholu a 6,7 metru po stranách ( 2011). Pravidla WNBA stanovují tříbodové území po celém obvodu ve stejné vzdálenosti, a to na distanci 6,4 metru od středu koše ( 2011). V organizaci NCAA je čára tříbodového území vzdálena pro muže i ženy stejně, a to ve vzdálenosti 20 stop a 9 palců, což se rovná 6, 285 metru. NCAA má tedy ze všech organizací tříbodové území umístěné nejblíže ke koši ( 2011). V mládežnickém basketbalu do 13ti let není zavedeno tříbodové území a střelba za tři body se v této kategorii nepočítá změna v pravidlech o tříbodových územích platná pro soutěže FIBA od sezóny 2010/2011 Výbor FIBA na zasedání v Pekingu rozhodl o změně pravidla o tříbodovém území, platné od sezony 2010/2011, týkající se vzhledu čáry tříbodového území, které bylo posunuto o 0,5 metru, pro ženy i muže stejně, na vzdálenost 6,75 metru. Došlo tedy k: Zvětšení plochy dvoubodových území se současným zmenšením tříbodových území v důsledku posunutí čar, oddělujících tato území, dál od koše (Velenský, Kaprálek, 2010, strana 7). Přesněji změna musela být provedena od října 2010, a to pro veškeré vrcholné soutěže pořádané FIBA. Ostatní nově zavedená pravidla musejí být uskutečněná nejpozději do Tato výjimka může být využita pouze pro všechny ostatní soutěže jednotlivých národních federací (Uhlík, 2008). 18

19 Tříbodová čára je tvořena obloukem s konstantním poloměrem měřeným z bodu, který odpovídá středu obroučky a dvěma čarami, které vedou od koncové čáry až do bodu, kde se setkávají se zmíněným obloukem. Postranní čáry tříbodové čáry jsou zároveň rovnoběžné s postranními čarami hřiště. Oficiální znění dle FIBA: Od se všechny vrcholné soutěže musejí hrát na hřištích, kde je posunuta čára tříbodového území na vzdálenost 6,75 metru. Zároveň musí být zachována vzdálenost 0,6 metru trojkové od postranní čáry až do bodu spojení s kruhovou výsečí trojkového hodu. Obr. č. 2 Vzhled nové podoby hřiště 19

20 Obr. č. 3 Porovnání hrací plochy před (vlevo) a po (vpravo) změně pravidel střelba v pravidlech Přesné vymezení střelby v pravidlech je velmi důležité zejména pro posuzování osobních chyb, kdy faul na hráče, který nestřílí (před střelbou) je následován jinou standardní situací (vhazováním ze zámezí nejblíže místu provinění, pouze v případě 4 a více osobních chyb družstva trestnými hody), než faul při střelbě, kdy následují 1, 2 nebo 3 trestné hody, a to podle místa střelby a úspěšnosti, či neúspěšnosti daného pokusu. Podle pravidel hod na koš začíná, když hráč začíná spojitý pohyb obyčejně předcházející vypuštění míče a když podle posouzení rozhodčího začíná s pokusem o dosažení bodů hozením, zasouváním nebo dorážením směrem ke koši soupeře a končí v momentě, když míč opustí ruku (ruce) házejícího a v případě hodu ve výskoku dokud se obě nohy házejícího nevrátí na podlahu. Spojitý pohyb je definován takto: Začne, 20

21 když míč spočine v ruce (rukou) hráče a pohyb při hodu, obyčejně vzhůru, začal. Může zahrnovat pohyby rukou nebo těla hráče při pokusu o hod na koš z pole. Končí, když míč opouští ruku (ruce) hráče nebo je-li učiněn úplně nový pokus o hod na koš. Dále pravidla pro přesnost doplňují, že hráč při pokusu může mít ruce drženy soupeřem a tím je mu bráněno v hodu, i když je rozhodčím považován za házejícího. V tomto případě není podstatné, zda míč opustil ruce házejícího. (Pravidla basketbalu, 2010, strana 16). Za hod na koš z pole je považováno i dorážení, což je odražení míče rukou nebo rukama do soupeřova koše. Stejně tak i zasunutí, a to i pouhý pokus o zasunutí shora do soupeřova koše platnost střelby za 3 body v pravidlech Aby střelba byla považována za tříbodovou, musí splňovat následující kritéria. Pro střelbu za 3 body musí mít hráč/ka obě chodidla v tříbodovém území, tzn., že se ani částí chodidla nesmí dotýkat tříbodové čáry, která do tříbodového území nepatří. V tomto okamžiku by se jednalo o střelbu pouze za 2 body. Pro posuzování tříbodové střelby je rozhodující moment vystřelení, proto dopad do dvoubodového území je při vystřelení v souladu s pravidly za 3 body nerozhodující. Střelba musí být prováděna živým míčem, tj. dle pravidel míčem uvedeným do hry (Hartyáni, 1992). Při signalizaci pokusu o střelbu za 3 body rozhodčí vzpaží jednu paži a ukáže 3 prsty, v případě proměněného pokusu poté rozhodčí zvedne i paži druhou, a to stejným způsobem jako první. Při úspěšné střelbě s osobní chybou následuje, jako při střelbě za 2 body, jeden trestný hod. Pokud je hráč faulovaný při neúspěšné střelbě za 3 body, následuje standardní situace trestných hodů, kdy jsou vzhledem k možnému vyššímu bodovému ohrožení soupeřova koše nařízeny tři trestné hody. 2.5 útočné činnosti jednotlivce Jak uvádí Dobrý a Velenský E. (1980), herní činnosti jednotlivce (dále jen HČJ) jsou druhem sportovních činností, které mají charakter kompetitivní i kooperativní. Kompetitivní charakter vysvětlují Janík, Pětivlas a Drásalová (2003) jako sociálněpsychologickou stránku herní činnosti, kooperativní zase jako určité splnění specifické 21

22 kooperační role hráče v družstvu. Podle Dobrého (1986) jsou HČJ dovednostní typy pohybové činnosti konané v proměnlivém prostředí utkání, které vždy mají herní účel a taktický záměr. S tímto tvrzením se ztotožňuje i Dobrý a Velenský E. (1980), který uvádí, že každá HČJ má tři základní složky, a to cíl (= herní účel), motiv (= taktický záměr) a ještě přidávají způsob provedení, tedy realizaci. Zjednodušené pojetí herní činnosti jednotlivce popisuje Adamus (1997), kdy HČJ charakterizuje jako systém, který má svou strukturu a svou funkci. Velenský M. (2008) rozděluje útočné HČJ podle své podstaty na: útočné HČJ individuálního typu, kdy se jedná pouze o činnosti, které může hráč vykonávat sám, bez svých spoluhráčů. Jde o nejelementárnější způsob herní realizace. Řadí se sem: uvolňování s míčem na místě, uvolňování s míčem v pohybu, střelba (z místa nebo z pohybu) a doskakování (po vlastní neúspěšné střelbě). útočné HČJ vztahového typu, kdy k realizaci je zapotřebí minimálně dvou, respektive tří (clona na hráče bez míče) hráčů. Patří sem: uvolňování s míčem na místě (jako činnost předcházející přihrávce), přihrávání a chytání míče (na místě i v pohybu), uvolňování bez míče, clonění a doskakování (po neúspěšné střelbě spoluhráče) střelba Střelba je podle mnoha autorů (Velenský E. a kol., 1978; Dobrý a Velenský E., 1980; Dobrý, 1986; Brabec a kol., 1988) útočná herní činnost jednotlivce, jejímž cílem je vhodit nebo odbít míč do koše. Mezi konstantní složky střelby Dobrý a Velenský E. (1980) uvádějí: postoj hráče, držení míče a poloha míče před hodem na koš, zamíření na koš a koncentrace pozornosti, vypuštění míče a dráha letu míče. Dobrý (1986) popisuje pouze fázi přípravnou (=všechny pohyby do okamžiku zamíření na koš), hlavní (=vlastní střela) a závěrečnou (=protažení paže a sledování míče), které ovšem zmíněné složky střelby obsahují provedení střelby Střelba vychází z mírně pokrčených dolních končetin, kdy souhlasná noha se střílející paží je o půl stopy předsunuta. Postoj musí být stabilní, tzn., se sníženým těžištěm. Trup je rovně v prodloužení dolních končetin, hlava vzhůru, oči upřeny na koš. Míč drží vějířovitě roztažené prsty, nikoliv dlaně, obou rukou ve výšce obličeje, 22

23 lokty jsou pokrčeny a směřují pod míč k tělu. Zápěstí střílející ruky je před hodem zvráceno vzad. Vlastní střela začíná pohybem napínání nohou, na který navazuje pohyb horních končetin, kdy se lokty napínají a hráč zvedá míč vzhůru. Teprve při úplném napětí loktů začíná nejdůležitější fáze střelby tj. sklápění zápěstí a plynulé vypouštění míče přes konečky prstů, které vytvoří zpětnou rotaci míče. Na konci pohybu je tělo vytaženo na špičkách, paže jsou napjaté v prodloužení trupu a zápěstí s prsty směřují dolů (Velenský, 1998). Při provedení střelby z výskoku (= odraz oběma nohama) je technika totožná se střelbou z místa, až na vypuštění míče, které probíhá bez opory se základnou, ideálně v nejvyšším bodě výskoku (Velenský a kol., 1987) používané druhy střelby Vzhledem k obsahu práce, tedy zaměření se na střelbu z tříbodového území u nejvyšší ženské ligy, musím zmínit konkrétní druhy střelby používané při střelbě za 3 body u žen. Nejčastěji používanými druhy jsou střelba z místa a střelba ve výskoku po odrazu oběma nohama. Střelba po odrazu jednou nohou je poslední druh střelby podle rozdělení od Dobrého a Velenského (1980), ale ženy ji z této vzdálenosti nevolí. Střelba z místa je především charakteristická tím, že se jedná o postoj s oporou až s následným výskokem, který probíhá současně s vypuštěním míče. Naproti tomu střelba ve výskoku je typická vypuštěním míče až v nejvyšším bodě výskoku = bez opory. Velenský a kol. (1987, strana 50) uvádí, že vrchní střelba jednoruč z místa je základem pro střelbu po odrazu oběma nohama (ve výskoku) i jednou nohou (po dvojtaktu). Nejčastější formy realizace daných druhů střelby při tříbodové střelbě - střelba z místa a střelba z výskoku (coaching.fibaeurope.com, 2009) střelba po driblinku zastavení doskočením na obě nohy, dokrokem (= střídavě) nebo z úkroku vzad (tzv. step-back) střelba po přijetí přihrávky - zastavení doskočením na obě nohy nebo dokrokem střelba po přijetí přihrávky a jednoúderovém driblinku kombinace obou variant Je nutné nepovažovat tento výčet druhů a forem realizace za konečný, jelikož každý hráč má svůj vlastní styl a do zakončení může přenést své individuální prvky závislé na každé jednotlivé situaci. Tím je dosaženo nekonečně mnoho obměn těchto základních druhů a forem realizace. 23

24 3 Cíl a úkoly práce 3.1 cíl práce Cílem práce je zjistit výskyt a efektivitu tříbodové střelby v ŽBL v základní části soutěže ve dvou sezónách po sobě následujících, kdy po první ze zkoumaných sezón bylo zavedeno pravidlo o prodloužení čáry tříbodového území. Na základě statistického zjištění poté následné porovnání těchto výsledků. Záměrem je vytvoření statistické analýzy, která by měla ukázat, jak velký vliv mělo posunutí tříbodového území na četnost a úspěšnost tříbodové střelby u týmů ŽBL. 3.2 úkoly práce úkol 1 Přesné vymezení daného problému a s ním souvisejících informací pomocí odborné literatury úkol 2 Zjistit výskyt a efektivitu tříbodové střelby v ŽBL v základní části soutěže v sezóně 2009/2010, tedy před zavedením pravidla o posunutí čáry tříbodového území úkol 3 Zjistit výskyt a efektivitu tříbodové střelby v ŽBL v základní části soutěže v sezóně 2010/2011, tedy po zavedení pravidla o posunutí čáry tříbodového území úkol 4 Porovnání naměřených a staticky zpracovaných výsledků. 24

25 4 Metodika práce 4.1 charakteristika šetřené skupiny Výzkumným souborem pro tuto bakalářskou práci jsou hráčky, respektive týmy ŽBL, které v lize hrály alespoň jednu ze dvou zkoumaných sezón, tedy 2009/2010 nebo 2010/ % týmů jsou shodné pro oba zkoumané ročníky, poslední desátý tým je vlivem systému soutěže pro každou ze sezón odlišný. Výsledky budou brány pouze ze základních částí uvedených sezón. 4.2 použité metody Vzhledem ke kvantitativnímu výzkumu byla práce založena na použití metody sběru sekundárních informací, tedy sekundární statistické analýzy a přímého pozorování se zaznamenáváním údajů. 4.3 způsob zpracování dat Data sebraná ze serveru byla statisticky zpracována na základě metody sekundární statistické analýzy. Zpracování dat bylo také provedeno manuálním záznamem při metodě pozorování a zaznamenávání údajů. Poté proběhla kontrola správnosti zaznamenaných údajů porovnáváním se statistickými údaji ze serveru Interpretace těchto dat byla realizována pomocí tabulek a grafů. 25

26 5 Vědecké otázky 5.1 vědecká otázka č. 1 Lze předpokládat, že posunutím čáry tříbodového území směrem od koše se sníží četnost, tedy výskyt tříbodové střelby. 5.2 vědecká otázka č. 2 Lze předpokládat, že posunutím čáry tříbodového území směrem od koše se sníží % úspěšnosti, tedy efektivity tříbodové střelby. 6 Výsledková část Pořadí jednotlivých týmů jsem zvolila na základě konečného umístění po základní části v sezóně 2010/2011, tedy v sezóně po uplatnění pravidla o prodloužení čáry tříbodového území. Pořadí týmů uvedené v jednotlivých tabulkách jsme zvolila podle nejvyššího výskytu a efektivity vystřelených tříbodových pokusů proti nim. 6.1 tým Frisco IMOS Brno Frisco IMOS Brno patří v ŽBL k dlouhodobě nejlepším týmům. Nejvyšší českou basketbalovou ligu vyhrál 13x za sebou, dodnes drží několik rekordů a z jeho řad pochází velmi mnoho českých reprezentantek. Je také jedním ze dvou celků v české lize, který hraje i ligu evropskou, kterou také jednou vyhrál. Jeho nadvláda v české lize však v posledních letech zvolna upadá a na trůn se posouvá tým z Prahy ZZVZ USK. 26

27 I přes to, že se tým IMOSu Brna po základní části sezóny 2010/2011 usadil na prvním místě, nedokázal si toto umístění udržet až do konce soutěže. Především díky velkému počtu přestupů klíčových hráček se IMOSu nepodařilo obhájit prvenství z loňského roku rozbor tříbodové střelby v sezóně 2009/2010 Tab. č. 1: Frisco IMOS Brno sezóna 2009/2010 VÝSKYT počet EFEKTIVITA % FRISCO IMOS BRNO 09/10 pokusů FRISCO IMOS BRNO 09/10 úspěšnosti Valosun Brno 23 v Slovanka Mladá Boleslav 70 v ZVVZ USK Praha 19 v BK Lokomotiva Karlovy Vary 64,3 d Kara Trutnov 16 d ZVVZ USK Praha 60 d VŠ Praha 16 d Valosun Brno 50 d BK Lokomotiva Karlovy Vary 14 d Sokol Hradec Králové 46,2 d Slovanka Mladá Boleslav 13 d BK Strakonice 45,5 v Sokol Hradec Králové 13 d Kara Trutnov 43,8 d Sokol Hradec Králové 13 v ZVVZ USK Praha 42,1 v VŠ Praha 13 v BA Sparta Praha 41,7 d BA Sparta Praha 12 d BK Strakonice 40 d BA Sparta Praha 12 v VŠ Praha 38,5 v BK Strakonice 11 v Valosun Brno 34,8 v Kara Trutnov 10 v VŠ Praha 31,3 d Slovanka Mladá Boleslav 10 v BA Sparta Praha 25 v BK Lokomotiva Karlovy Vary 8 v BK Lokomotiva Karlovy Vary 25 v Valosun Brno 8 d Sokol Hradec Králové 23,1 v BK Strakonice 5 d Slovanka Mladá Boleslav 23,1 d ZVVZ USK Praha 5 d Kara Trutnov 10 v CELKEM 221 PRŮMĚR 39,68889 Tříbodové střely v domácím prostředí počet pokusů = 102 průměr střel na zápas = 11,3 efektivita = 44,5 % Tříbodové střely v cizím prostředí počet pokusů = 119 průměr střel na zápas = 13,2 efektivita = 34,9 % 27

28 6.1.2 rozbor tříbodové střelby v sezóně 2010/2011 Tab. č. 2: Frisco IMOS Brno sezóna 2010/2011 VÝSKYT počet EFEKTIVITA % FRISCO IMOS BRNO 10/11 pokusů FRISCO IMOS BRNO 10/11 úspěšnosti Sokol Hradec Králové 18 d Kara Trutnov 66,7 v BK Strakonice 18 d VŠ Praha 58,3 d Valosun Brno 17 v VŠ Praha 53,8 v ZVVZ USK Praha 15 v Slovanka Mladá Boleslav 50 d Slovanka Mladá Boleslav 13 v Slovanka Mladá Boleslav 46,2 v VŠ Praha 13 v ZVVZ USK Praha 45,5 d BK Lokomotiva Karlovy Vary 12 v Valosun Brno 42,9 d VŠ Praha 12 d BK Strakonice 38,9 d ZVVZ USK Praha 11 d BK Strakonice 37,5 v BK Lokomotiva Karlovy Vary 8 d BK Pliska Pardubice 28,6 v BK Pliska Pardubice 8 d Sokol Hradec Králové 27,8 d BK Strakonice 8 v BL Lokomotiva Karlovy Vary 25 d Slovanka Mladá Boleslav 8 d BK Lokomotiva Karlovy Vary 25 v Sokol Hradec Králové 8 v Sokol Hradec Králové 25 v BK Pliska Pardubice 7 v ZVVZ USK Praha 13,3 v Kara Trutnov 7 d Valosun Brno 11,8 v Valosun Brno 7 d BK Pliska Pardubice 0 d Kara Trutnov 6 v Kara Trutnov 0 d CELKEM 196 PRŮMĚR 33,12778 Tříbodové střely v domácím prostředí počet pokusů = 97 průměr střel na zápas = 10,8 efektivita = 32 % Tříbodové střely v cizím prostředí počet pokusů = 99 průměr střel na zápas = 11 efektivita = 34,2 % 28

29 6.1.3 porovnání obou sezón IMOS sezóna 09/10 sezóna 10/11 výskyt 221 p.p. 196 p.p. efektivita 39,70% 33,10% Graf č. 1: Frisco IMOS Brno výskyt a efektivita IMOS Brno během těchto dvou zkoumaných sezón zcela zásadně změnil složení svého týmu. V první sezóně zde hrálo 5 cizinek a 1 Slovenka, v další sezóně pak 4 cizinky, z toho však jen jediná hrála sezóny obě. Větší oslabení ale pociťoval při odchodu několika českých hráček, které zde předtím působily velmi dlouho a s klubem zažily jeho největší úspěchy. Pro obě sezóny lze tedy usuzovat pouze 5 stejných hráček. Z grafu č. 1 můžeme vyčíst pokles jak výskytu, tak efektivity střelby za 3 body. IMOS Brno tedy potvrzuje obě stanovené vědecké otázky. IMOS má z celé ŽBL v obou sezónách nejmenší počet vystřelených tříbodových pokusů. Pro obě sezóny byly mezi nejlepšími deseti hráčkami v úspěšnosti střelby za tři body dvě hráčky z tohoto týmu, avšak pro každý rok dvě jiné. Rozdíl byl však v tom, že Vítečková s Horákovou, dominující v Brně v sezóně 09/10, byly nejenom mezi deseti nejefektivnějšími hráčkami se střelbou za 3 body, ale také mezi pěti nejlepšími v její četnosti. Zajímavé je, že Brno mělo v první sezóně podle předpokladů vyšší úspěšnost v domácím prostředí, v sezóně druhé však naopak vyšší úspěšnost na palubovce soupeřů. Můžeme to přisuzovat odchodu skalních hráček IMOSu a příchodu cizinek. 29

30 6.2 tým ZZVZ USK Praha Druhý a poslední tým z českých celků, který startuje i v evropské lize, avšak bez větších úspěchů. Tým je jako jediný z celé české ligy složený pouze z cizinek a reprezentantek, které byly minimálně v širším reprezentačním výběru České republiky. ZZVZ USK Praha se v sezóně 2009/2010 umístilo na 2. místě, o rok později se staly mistryněmi ČR rozbor tříbodové střelby v sezóně 2009/2010 Tab. č. 3: ZZVZ USK Praha sezóna 2009/2010 VÝSKYT počet EFEKTIVITA % ZZVZ USK PRAHA 09/10 pokusů ZZVZ USK PRAHA 09/10 úspěšnosti VŠ Praha 31 d BA Sparta Praha 54,5 v Frisco IMOS Brno 24 v Sokol Hradec Králové 45 d Valosun Brno 24 v Slovanka Mladá Boleslav 43,5 d BK Lokomotiva Karlovy Vary 23 v VŠ Praha 41,9 d Slovanka Mladá Boleslav 23 d Valosun Brno 41,7 v BA Sparta Praha 22 d Kara Trutnov 36,8 d BK Strakonice 21 v VŠ Praha 36,8 d Frisco IMOS Brno 21 d BK Lokomotiva Karlovy Vary 34,8 v BK Lokomotiva Karlovy Vary 20 d Frisco IMOS Brno 33,3 d Sokol Hradec Králové 20 d Frisco IMOS Brno 33,3 v Sokol Hradec Králové 20 v BK Strakonice 33,3 d Kara Trutnov 19 d BK Strakonice 33,3 v VŠ Praha 19 d BA Sparta Praha 31,8 d BK Strakonice 18 d BK Lokomotiva Karlovy Vary 30 d Kara Trutnov 17 v Slovanka Mladá Boleslav 28,6 v Valosun Brno 16 d Sokol Hradec Králové 25 v Slovanka Mladá Boleslav 14 v Kara Trutnov 23,5 v BA Sparta Praha 11 v Valosun Brno 12,5 d CELKEM 363 PRŮMĚR 34,42222 Vzhledem k tomu, že dva týmy ŽBL (ZZVZ USK Praha a VŠ Praha) hrají svá domácí utkání ve stejné hale, považuji zápasy oficiálně hrané na půdě tohoto soupeře za utkání s výhodou domácího prostředí. Neudávám tedy sumu vystřelených pokusů, ale pouze jejich průměr. 30

31 Tříbodové střely v domácím prostředí průměr střel na zápas = 20,9 efektivita = 34,5 % Tříbodové střely v cizím prostředí průměr střel na zápas = 19,3 efektivita = 34,3 % rozbor tříbodové střelby v sezóně 2010/2011 Tab. č. 4: ZZVZ USK Praha sezóna 2010/2011 VÝSKYT počet EFEKTIVITA % ZZVZ USK PRAHA 10/11 pokusů ZZVZ USK PRAHA 10/11 úspěšnosti BK Pliska Pardubice 20 v BK Lokomotiva Karlovy Vary 70 d BK Strakonice 16 d Slovanka Mladá Boleslav 62,5 v VŠ Praha 15 d BK Pliska Pardubice 46,2 d Frisco IMOS Brno 14 d VŠ Praha 46,2 d Frisco IMOS Brno 14 v BK Strakonice 41,7 v BK Pliska Pardubice 13 d BK Lokomotiva Karlovy Vary 40 v Sokol Hradec Králové 13 v Kara Trutnov 40 d VŠ Praha 13 d Sokol Hradec Králové 38,5 v BK Strakonice 12 v BK Strakonice 37,5 d Valosun Brno 12 d BK Pliska Pardubice 35 v Slovanka Mladá Boleslav 11 d Sokol Hradec Králové 33,3 d BK Lokomotiva Karlovy Vary 10 d VŠ Praha 33,3 d BK Lokomotiva Karlovy Vary 10 v Frisco IMOS Brno 28,6 d Kara Trutnov 10 d Kara Trutnov 22,2 v Valosun Brno 10 v Valosun Brno 20 v Kara Trutnov 9 v Slovanka Mladá Boleslav 18,2 d Sokol Hradec Králové 9 d Valosun Brno 16,7 d Slovanka Mladá Boleslav 8 v Frisco IMOS Brno 14,3 v CELKEM 219 PRŮMĚR 35,78889 Tříbodové střely v domácím prostředí průměr střel na zápas = 12,3 efektivita = 35,6 % Tříbodové střely v cizím prostředí průměr střel na zápas = 12 efektivita = 34,3 % 31

32 6.2.3 porovnání obou sezón USK sezóna 09/10 sezóna 10/11 výskyt 363 p.p. 219 p.p. efektivita 34,40% 35,80% Graf č. 2: ZZVZ USK Praha výskyt a efektivita Právě tým USK nejvíce profitoval z Mistrovství světa žen 2010, kdy po úspěchu na něm odešlo několik hráček z týmu IMOS Brno, největšího rivala v lize, za reprezentačním trenérem, klubově příslušným USK. V sezóně 09/10 měl tým USK pouze jedinou hráčku mezi elitou v úspěšnosti střelby za tři body, zato v sezóně 10/11 hned 4 z prvních 10 žen ligy v úspěšnosti střelby za tři body byly z týmu USK, z toho Vítečková na druhé pozici. I Vítečkové tedy můžeme přisuzovat mírný vzestup efektivity v sezóně s prodlouženým tříbodovým územím. Složení týmu USK je převážně z cizinek a českých reprezentantek. V sezóně 09/10 se zde vystřídalo 8 cizinek a 5 reprezentantek ČR, v další sezóně 4 cizinky a 7 reprezentantek z širší nominace ČR. I přes mírný vzestup úspěšnosti v sezóně se ztíženými podmínkami, co se tříbodové střelby týče, si nelze nevšimnout velkého poklesu počtu vystřelených pokusů za tři body, který má USK v lize největší. Efektivita střelby je v domácím i v cizím prostředím téměř shodná. 32

33 6.3 tým Slovanka MB Jeden z mladších klubů (rok založení 1989), který se do ŽBL dostal v roce Slovanka jako jediný celek nemá vlastní zázemí, proto neustále mění svou domácí halu. V posledních letech ale zakotvila v Mladé Boleslavi. Slovanka v sezóně 2009/2010 dosáhla svého zatím nejlepšího umístění, a to čtvrtého místa, následující sezónu ale nepostoupila přes první kolo play-off rozbor tříbodové střelby v sezóně 2009/2010 Tab. č. 5: Slovanka Mladá Boleslav sezóna 2009/2010 VÝSKYT počet EFEKTIVITA % SLOVANKA MB 09/10 pokusů SLOVANKA MB 09/10 úspěšnosti VŠ Praha 24 v Kara Trutnov 60 v Frisco IMOS Brno 21 v BK Lokomotiva Karlovy Vary 55,6 v Frisco IMOS Brno 19 d Sokol Hradec Králové 50 d BA Sparta Praha 18 v BK Strakonice 41,7 d ZVVZ USK Praha 17 v Sokol Hradec Králové 41,7 v BK Strakonice 16 v VŠ Praha 41,7 v Kara Trutnov 16 d VŠ Praha 40 d Kara Trutnov 15 v BA Sparta Praha 38,5 d Valosun Brno 15 v BK Lokomotiva Karlovy Vary 38,5 d Valosun Brno 15 d Frisco IMOS Brno 38,1 v BA Sparta Praha 13 d ZVVZ USK Praha 29,4 v BK Lokomotiva Karlovy Vary 13 d BA Sparta Praha 27,8 v BK Strakonice 12 d ZVVZ USK Praha 27,3 d Sokol Hradec Králové 12 v Frisco IMOS Brno 26,3 d ZVVZ USK Praha 11 d Valosun Brno 20 v Sokol Hradec Králové 10 d Kara Trutnov 18,8 d VŠ Praha 10 d Valosun Brno 13,3 d BK Lokomotiva Karlovy Vary 9 v BK Strakonice 6,3 v CELKEM 266 PRŮMĚR 34,16667 Tříbodové střely v domácím prostředí počet pokusů = 119 průměr střel na zápas = 13,2 efektivita = 32,7 % 33 Tříbodové střely v cizím prostředí počet pokusů = 147 průměr střel na zápas = 16,3 efektivita = 35,6 %

34 6.3.2 rozbor tříbodové střelby v sezóně 2010/2011 Tab. č. 6: Slovanka Mladá Boleslav sezóna 2010/2011 VÝSKYT počet EFEKTIVITA % SLOVANKA MB 10/11 pokusů SLOVANKA MB 10/11 úspěšnosti ZVVZ USK Praha 23 d Sokol Hradec Králové 50 d BK Lokomotiva Karlovy Vary 20 d Valosun Brno 45,5 v Sokol Hradec Králové 18 v Kara Trutnov 41,7 v BK Lokomotiva Karlovy Vary 16 v Frisco IMOS Brno 36,4 d Valosun Brno 16 d BK Lokomotiva Karlovy Vary 31,3 v Frisco IMOS Brno 15 d Valosun Brno 31,3 d VŠ Praha 15 d BK Lokomotiva Karlovy Vary 30 d BK Strakonice 14 d BK Pliska Pardubice 27,3 v BK Strakonice 14 v ZVVZ USK Praha 27,3 v Kara Trutnov 12 d Frisco IMOS Brno 26,7 d Sokol Hradec Králové 12 v VŠ Praha 26,7 d BK Pliska Pardubice 11 v ZVVZ USK Praha 26,1 d Frisco IMOS Brno 11 v Kara Trutnov 25 v Valosun Brno 11 v BK Strakonice 21,4 d ZVVZ USK Praha 11 v VŠ Praha 20 v VŠ Praha 10 v BK Pliska Pardubice 16,7 d Sokol Hradec Králové 8 d BK Strakonice 14,3 v BK Pliska Pardubice 6 d Sokol Hradec Králové 11,1 v CELKEM 243 PRŮMĚR 28,26667 Tříbodové střely v domácím prostředí počet pokusů = 129 průměr střel na zápas = 14,3 efektivita = 29,5 % Tříbodové střely v cizím prostředí počet pokusů = 114 průměr střel na zápas = 12,7 efektivita = 27 % 34

35 6.3.3 porovnání obou sezón Slov sezóna 09/10 sezóna 10/11 výskyt 266 p.p. 243 p.p. efektivita 34,20% 28,30% Graf č. 3: Slovanka Mladá Boleslav výskyt a efektivita Kádr Slovanky se pro zkoumané sezóny ve svém základu téměř nezměnil, čili můžeme dobře usuzovat z grafu č. 3, jaký vliv mělo posunutí tříbodového území na celý tým, který v téměř stejném složení zažil zavedení platnosti tohoto pravidla. V obou zkoumaných statistických údajích se Slovanka mírně zhoršila, větší zhoršení můžeme pozorovat v úspěšnosti (-5,9%) střelby za 3 body. V obou sezónách byly nejúspěšnější střelkyně za 3 body z týmu Slovanky, avšak i s vynikajícím procentem úspěšnosti musím zmínit velmi malý počet vystřelených pokusů. V sezóně 2009/2010 měla Slovanka větší počet pokusů i úspěšnost tříbodové střelby na hřištích soupeře, zatímco následující sezónu naopak na své půdě střílela i proměňovala častěji. Tento zvrat můžeme přisuzovat po dlouhé době druhé sezóně po sobě jdoucí v jednom domácím prostředí. Do té doby díky tomu, že Slovanka nevlastnila trvalé domácí zázemí, musela neustále kočovat, a tedy si i opakovaně zvykat na nová domácí prostředí. 35

36 6.4 tým Kara Trutnov Tým s největším počtem umístění na 3. místě (10x), největším úspěchem je ale jedenkrát vybojované 2. místo. Trutnov je úspěšný i v Evropských soutěžích, konkrétně ve Středoevropském poháru, který jednou vyhrál. Podobně jako tým Slovanky nezopakoval Trutnov v sezóně 2010/2011, kdy nepostoupil přes první kolo play-off, úspěch 3. místa z předešlé sezóny rozbor tříbodové střelby v sezóně 2009/2010 Tab. č. 7: Kara Trutnov sezóna 2009/2010 VÝSKYT počet EFEKTIVITA % KARA TRUTNOV 09/10 pokusů KARA TRUTNOV 09/10 úspěšnosti VŠ Praha 22 v Kara Trutnov 75 v BK Lokomotiva Karlovy Vary 21 d BK Lokomotiva Karlovy Vary 53,8 d BK Lokomotiva Karlovy Vary 21 v Sokol Hradec Králové 53,3 d Valosun Brno 20 v BK Strakonice 47,6 v Slovanka Mladá Boleslav 19 v Sokol Hradec Králové 45,5 v Frisco IMOS Brno 18 d VŠ Praha 38,5 v Slovanka Mladá Boleslav 17 d VŠ Praha 36,4 v Sokol Hradec Králové 17 d BA Sparta Praha 29,4 d VŠ Praha 17 d BK Lokomotiva Karlovy Vary 29,4 d ZVVZ USK Praha 17 d Frisco IMOS Brno 26,7 v BA Sparta Praha 16 v ZVVZ USK Praha 26,7 d Frisco IMOS Brno 15 v BA Sparta Praha 26,3 v BK Strakonice 15 d ZVVZ USK Praha 25 v Valosun Brno 15 d Frisco IMOS Brno 25 v BA Sparta Praha 13 d Valosun Brno 23,5 d BK Strakonice 13 v Kara Trutnov 19 d Sokol Hradec Králové 12 v Valosun Brno 11,8 d ZVVZ USK Praha 11 v BK Strakonice 11,1 d CELKEM 299 PRŮMĚR 33,55556 Tříbodové střely v domácím prostředí počet pokusů = 150 průměr střel na zápas = 16,7 efektivita = 28,7 % 36 Tříbodové střely v cizím prostředí počet pokusů = 149 průměr střel na zápas = 16,6 efektivita = 38,4 %

37 6.4.2 rozbor tříbodové střelby v sezóně 2010/2011 Tab. č. 8: Kara Trutnov sezóna 2010/2011 VÝSKYT počet EFEKTIVITA % KARA TRUTNOV 10/11 pokusů KARA TRUTNOV 10/11 úspěšnosti Frisco IMOS Brno 25 v BK Lokomotiva Karlovy Vary 58,8 d VŠ Praha 24 v Frisco IMOS Brno 52,6 d BK Lokomotiva Karlovy Vary 23 v BK Pliska Pardubice 47,1 v BK Strakonice 23 d Valosun Brno 45 d Valosun Brno 20 d BK Pliska Pardubice 41,7 d Valosun Brno 20 v BK Strakonice 40 v Frisco IMOS Brno 19 d BK Strakonice 39,1 d Slovanka Mladá Boleslav 19 v Sokol Hradec Králové 37,5 v ZVVZ USK Praha 19 v ZVVZ USK Praha 36,8 v BK Lokomotiva Karlovy Vary 17 d Sokol Hradec Králové 33,3 d BK Pliska Pardubice 17 v VŠ Praha 33,3 d Slovanka Mladá Boleslav 17 d VŠ Praha 33,3 v ZVVZ USK Praha 17 d Valosun Brno 30 v Sokol Hradec Králové 16 v Frisco IMOS Brno 24 v BK Strakonice 15 v Slovanka Mladá Boleslav 23,5 d Sokol Hradec Králové 15 d ZVVZ USK Praha 23,5 d VŠ Praha 15 d BK Lokomotiva Karlovy Vary 21,7 v BK Pliska Pardubice 12 d Slovanka Mladá Boleslav 10,5 v CELKEM 333 PRŮMĚR 35,09444 Tříbodové střely v domácím prostředí počet pokusů = 155 průměr střel na zápas = 17,2 efektivita = 39 % Tříbodové střely v cizím prostředí počet pokusů = 178 průměr střel na zápas = 19,8 efektivita = 31,2 % 37

38 6.4.3 porovnání obou sezón Kara sezóna 09/10 sezóna 10/11 výskyt 299 p.p. 333 p.p. efektivita 33,60% 35,10% Graf č. 4: Kara Trutnov výskyt a efektivita V týmu Kary Trutnov došlo během zkoumaných sezón k výměně pouze jedné hráčky (Hartigová), a to za hráčku s velmi podobným herním projevem (Nováková). I přesto, že Nováková nemá tolik vystřelených pokusů za 3 body a její efektivita střelby je jen s malým rozdílem horší, dalo by se tedy říci, že z hlediska zkoumaného problému v této bakalářské práci je změna minimální. Jako jediný tým dokázal zvýšit počet vystřelených pokusů i zlepšit úspěšnost střelby za 3 body. Pro sezónu 2010/2011 byl nejvíce střílejícím týmem za 3 body a druhým týmem v efektivitě tříbodových střel. Zde můžeme poukázat na paradox situace, kdy v sezóně 2009/2010 Trutnov dosáhl na třetí místo v ŽBL, aby po zlepšení v tříbodových střelách následující sezónu neprošel ani přes první kolo play-off. V první sezóně se jim více dařilo v halách soupeřů, následující rok pak více tříbodové střely proměňovaly na domácí půdě. 38

39 6.5 tým BK Czech coal Aldast Strakonice Strakonice patří mezi stálice ŽBL, kterou hrají od roku 1992, i když vznik klubu je datován do roku Nejlepšího umístění dosáhl klub Strakonic v druhé zkoumané sezóně, tedy 2010/2011. Jihočeský tým Strakonic během těchto dvou sezón vyměnil trenéra za trenérku a s tím také umístění. V prvním roce se umístily na 8. místě, další rok na místě 3., což je historický úspěch klubu v ŽBL rozbor tříbodové střelby v sezóně 2009/2010 Tab. č. 9: BK Czech coal Aldast Strakonice sezóna 2009/2010 VÝSKYT počet EFEKTIVITA % BK STRAKONICE 09/10 pokusů BK STRAKONICE 09/10 úspěšnosti BK Lokomotiva Karlovy Vary 30 v VŠ Praha 56,3 v BA Sparta Praha 25 d BA Sparta Praha 55,6 v Frisco IMOS Brno 25 d Sokol Hradec Králové 43,8 d Kara Trutnov 22 v Slovanka Mladá Boleslav 42,1 d Valosun Brno 22 d Frisco IMOS Brno 40 d Valosun Brno 22 v Frisco IMOS Brno 37,5 v Slovanka Mladá Boleslav 19 d VŠ Praha 37,5 d Slovanka Mladá Boleslav 19 v BK Lokomotiva Karlovy Vary 36,7 v BA Sparta Praha 18 v Kara Trutnov 36,4 v ZVVZ USK Praha 17 v Sokol Hradec Králové 36,4 v Frisco IMOS Brno 16 v BK Lokomotiva Karlovy Vary 33,3 d Sokol Hradec Králové 16 d ZVVZ USK Praha 29,4 v VŠ Praha 16 d BA Sparta Praha 28 d VŠ Praha 16 v ZVVZ USK Praha 26,7 d BK Lokomotiva Karlovy Vary 15 d Slovanka Mladá Boleslav 26,3 v Kara Trutnov 15 d Valosun Brno 22,7 d ZVVZ USK Praha 15 d Valosun Brno 18,2 v Sokol Hradec Králové 11 v Kara Trutnov 13,3 d CELKEM 339 PRŮMĚR 34,45556 Tříbodové střely v domácím prostředí počet pokusů = 168 průměr střel na zápas = 18,7 efektivita = 32 % 39 Tříbodové střely v cizím prostředí počet pokusů = 171 průměr střel na zápas = 19 efektivita = 37 %