Srovnání výskytu a efektivity kombinace založené na clonění útočnice bez míče pro spoluhráčku s míčem u vybraných družstev ŽBL

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Studijní obor: tělesná výchova a sport Srovnání výskytu a efektivity kombinace založené na clonění útočnice bez míče pro spoluhráčku s míčem u vybraných družstev ŽBL Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce PaedDr. Michael Velenský, Ph. D. Zpracovala Lenka Bartáková Praha, duben 2014

2 ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně pod vedením PaedDr. Michaela Velenského, Ph.D. a použila jsem pouze literaturu uvedenou v seznamu bibliografických citací. V Praze dne Lenka Bartáková

3 EVIDENČNÍ LIST: Svoluji k zapůjčení své bakalářské práce ke studijním účelům. Prosím, aby byla vedena přesná evidence vypůjčovatelů, kteří musejí pramen převzaté literatury řádně citovat. Jméno a příjmení: Číslo obč. průkazu: Datum vypůjčení: Poznámka:

4 PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych chtěla poděkovat PaedDr. Michaelovi Velenskému, Ph.D. za odborné vedení práce, za praktické rady, náměty a připomínky a za spolupráci a konzultaci při této bakalářské práci.

5 Abstrakt Název práce: Srovnání výskytu a efektivity kombinace založené na clonění útočnice bez míče pro spoluhráčku s míčem u vybraných družstev ŽBL Cíl práce: Cílem práce je zjištění výskytu a efektivity kombinace založené na clonění útočnice bez míče pro spoluhráčku s míčem, a to u dvou vybraných družstev - účastníků naší nejvyšší basketbalové soutěže žen ŽBL. Z vybraných zápasů jsem posuzovala a porovnávala výskyt a efektivitu u dvou vybraných týmů - Hradec Králové a VŠ Praha. Metody: Vzhledem ke kvantitativnímu výzkumu byla práce založena na metodě sběru sekundárních informací, tedy sekundární statistické analýze a přímém pozorování se zaznamenáváním údajů. Výsledky: Tým Hradec Králové měl menší výskyt útočné herní kombinace založené na clonění hráčky s míčem spoluhráčkou bez míče než tým VŠ Praha a to o 5,81 %. Větší efektivitu útočné herní kombinace založené na clonění hráčky s míčem spoluhráčkou bez míče měl tým z Hradce Králové o 4,31 % než VŠ Praha. Klíčová slova: Basketbal, Ženská basketbalová liga (ŽBL), kombinace založené na clonění, herní situace

6 Abstract Title: Comparison of presence and efficiency of pick-and-roll in particular ŽBL teams Objective of thesis: The aim of the Bachelor s thesis is to analyze a presence and efficiency of pick-and-roll in two particular teams, participants of first-tier Czech women basketball league. I am going to assess and compare presence and efficiency from selected games of Hradec Králové and VŠ Praha. Methods: This thesis was based on methods of secondary data collection - Secondary statistical analysis and direct observation with data recording. Results: There was a 5,81 % lower presence of offensive pick-and-rolls in the team Hradec Králové than in the team VŠ Praha. Team VŠ Praha was 4,31% more effective in pick-and-rolls. Key words: Basketball, Women s basketball league (ŽBL), combination based on screening, game situations

7 1. ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST CHARAKTERISTIKA BASKETBALU HISTORIE BASKETBALU Historie basketbalu ve světě Basketbal v Čechách PRAVIDLA BASKETBALU ROZDÍLNOSTI V PRAVIDLECH HRÁČSKÉ POSTY HERNÍ ČINNOSTI JEDNOTLIVCE Útočné činnosti jednotlivce CÍL A ÚKOLY PRÁCE CÍL PRÁCE ÚKOLY PRÁCE METODIKA PRÁCE CHARAKTERISTIKA SLEDOVANÉ SKUPINY ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ DAT VĚDECKÉ OTÁZKY VĚDECKÁ OTÁZKA Č VĚDECKÁ OTÁZKA Č VÝSLEDKOVÁ ČÁST HODNOCENÍ SLEDOVANÝCH JEVŮ U TÝMU HRADCE KRÁLOVÉ Hradec Králové - Trutnov Hradec Králové - DSK Karlín Hradec Králové - Karlovy Vary Hradec Králové - VŠ Praha Hradec Králové - Valosun Brno HODNOCENÍ SLEDOVANÝCH JEVŮ U TÝMU VŠ PRAHA VŠ Praha- Karlovy Vary VŠ Praha - Trutnov VŠ Praha - DSK Karlín... 42

8 6.2.4 VŠ Praha - Hradec Králové VŠ Praha - Valosun Brno CELKOVÝ VÝSKYT CLON NA HRÁČKU S MÍČEM V POROVNÁNÍ DVOU TÝMŮ VŠ PRAHA - HRADEC KRÁLOVÉ CELKOVÁ EFEKTIVITA CLONY NA HRÁČKU S MÍČEM V POROVNÁNÍ DVOU TÝMU VŠ PRAHA- HRADEC KRÁLOVÉ DISKUSE ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA... 55

9 1. Úvod Basketbal je týmová míčová hra, kdy jsou dva týmy proti sobě, každý s pěti hráči na hřišti. Cílem je, aby hráči zabránili soupeřům získat body a to tím, že vstřelí míč do obroučky basketbalového koše. A sami získali více bodů něž jejich soupeř. Basketbal patří mezi sporty s nejvyšším počtem registrovaných hráčů (přes 450 miliónů hráčů ve více než 200 zemích z celého světa). Útočná kombinace, známá v basketbalové praxi jako,,pick and roll, je považována za jeden základních prvků moderního basketbalu. Útočná kombinace, založená na clonění hráče s míčem od spoluhráče bez míče, se stala fenoménem dnešního pojetí basketbalu. Ženské i mužské týmy zapojují tuto útočnou kombinaci do svých herních systémů se snahou využít např. rychlé zakončení v postupném útoku. Již 15 let jsem aktivní hráčkou basketbalu. V naší nejvyšší basketbalové lize žen (dále jen ŽBL) působím již 6. rokem. Nyní působím v týmu ZVVZ USK Praha. Při vybírání tématu jsem pro svoji bakalářskou práci zvolila k porovnání záměrně vybrané týmy Hradec Králové a VŠ Praha. Ráda bych využila svých zkušeností z obou těchto týmů ke zpracování své bakalářské práce. Vzhledem k tomu, že se jedná o sledování dvou záměrně vybraných týmů z hlediska jejich útočných kombinací a tudíž vybraných herních systémů, požádala jsem statutární zástupce obou klubů o souhlas se zveřejněním v rámci bakalářské práce. V obou případech se oba dva zástupci vyjádřili kladně. Cílem této bakalářské práce je zjištění a porovnání výskytu a efektivity útočné herní kombinace založené na clonění útočnice bez míče na spoluhráčku s míčem, a to u dvou prvoligových vybraných družstev - účastníků naší nejvyšší basketbalové soutěže žen. Zjištěné údaje zpracuji, porovnám a vyhodnotím pomocí tabulek a grafů. Sledované zápasy byly vybrány ze sezóny 2012/

10 2. Teoretická část 2.1 Charakteristika basketbalu V úvodní části teoretických východisek bych chtěla stručně charakterizovat basketbal. Podle Táborského (2007) je basketbal kolektivní sportovní hra brankového typu, kde brankou je myšlen koš. Koš je zavěšen do výšky 3,05 m nad zemí. Zařízení neboli koš se skládá z desky a z obroučky, který je zavěšen ve výšce nad zemí vodorovně s ní. Sportovní hra je charakteristická tím, že vždy se vyskytují a bojují proti sobě dva soupeři, kteří usilují o společný předmět, v tomto případě o míč. A podle vymezených pravidel se snaží prokázat vlastní převahu. Vítězem je vždy ten s nejvyšším počtem bodů. Realizace sportovní hry je utkání. Oficiální utkání se zpravidla uskutečňují v rámci soutěží řízených institucionální praxí, tedy sportovními svazy, popřípadě federacemi a musí splňovat předem dané náležitosti (Velenský, 2014). V basketbale hraje pět hráčů na hřišti z každého družstva. Každý z pěti hráčů má na starost plnit útočné i obranné úkoly a to celou dobu vymezeného času v utkání. V basketbale nejsou hráči rozděleni na útočníky a obránce jako například ve fotbale. Hráči přebírají úkoly útočníka a obránce v okamžiku, kdy družstvo získá míč a může tedy zaútočit, nebo míč naopak ztratí a musí bránit. Všichni hráči mohou pravidelně střídat. Vítězem je to družstvo, které vstřelí více míčů do obroučky basketbalového koše soupeře. V basketbale je možné vstřelit koš za jeden bod (při úspěšném trestném hodu), za dva body (z tzv. dvoubodového území) nebo za tři body (z tzv. tříbodového území). Všechny body se na konci utkání sčítají a zvítězí to družstvo, které má v součtu větší počet bodů za úspěšnou střelbu na koš soupeře. 10

11 2.2 Historie basketbalu Historie basketbalu ve světě V poslední době prošel basketbal dynamickým vývojem. Jeho počátky spadají do konce 19. století. Okrajově bych se chtěla zmínit o historii basketbalu v kontextu vývoje této ve světě velice populární hry. Za zakladatele basketbalu se považuje Dr. James Naismith, který potřeboval zaujmout studenty intenzivní sportovní činností během zimy. Sám tento nápad popsal ve své knize Basketball. Zhodnotil veškeré sportovní a pohybové hry a chtěl vymyslet nějakou hru bez výskytu surovostí, bez tvrdých zákroků, a aby byla snadná při nácviku. Basketbal byl tedy vytvořen uměle, a to v roce 1891 v USA na Springfieldské univerzitě v Massachusets. Základními zásadami určil, že s míčem v ruce se nesmí běhat, míč musí být dostatečně velký a lehký, aby každý hráč, který nastoupí do hry, mohl zasáhnout do hry a docílit bodů, a míč se musí vhazovat do koše horizontálně položeného ve výšce, aby hráči využívali spíše jemné koordinace pohybů, něž síly. V lednu 1892 nechal otisknout ve školním časopise Triangl první písemně formulovaná pravidla basketbalu- 13 stručných článků. Košíkovou začínalo nejdříve hrát devět hráčů z každého družstva. Až později v roce 1897 byl určen konečný počet hráčů, jako v dnešním basketbale, tedy pět hráčů z každého družstva. Dne se proti sobě utkaly dvě odnože springfieldského spolku YMCA, což je dnes považováno za první oficiální zápas v basketbalu pro veřejnost (Uhlík, 2008). Téměř hned po představení basketbalu se hra rozšířila na všechny kontinenty. Nejprve do Kanady, do střední a jižní Ameriky. Dalšími oblastmi byla Austrálie a Jihovýchodní Asie. První zmínka o basketbale v Evropě byla až na konci 19.století. V Evropě se basketbal začal rychleji rozvíjet až po první světové válce. Basketbal je jedna z nejrozšířenější a nejpopulárnější sportovní hra na světě. V Ženevě dne 18. června 1932 byla ustanovena Mezinárodní amatérská basketbalová federace (dále jen FIBA). Mezi zakládající země patřilo i Československo. Zakládajících zemí bylo celkem osm. FIBA vznikla z potřeb rychlého rozmachu 11

12 basketbalu a z potřeby sjednotit pravidla. V roce 1935 byla FIBA uznána Mezinárodním Olympijským výborem. V roce 2006 sdružuje Mezinárodní basketbalová federace (FIBA) 213 členských organizací, které zpravidla zastupují jednotlivé členské státy. Počet registrovaných hráčů a hráček se v celosvětovém měřítku odhaduje na 400 až 450 miliónů (Táborský, 2007). FIBA má na starost dvě velmi výrazné mezinárodní soutěže. První je olympijský turnaj, který je pro muže i ženy jednou za čtyři roky v rámci letních olympijských her. Poprvé byl basketbal na OH v roce 1936 v Berlíně - muži a v roce 1976 v Montrealu - ženy. Druhá soutěž v národním měřítku je Mistrovství světa. Mistrovství světa se koná v kategoriích mužů, žen, juniorů (juniorek), kadetů (kadetek). V Evropě je nejvýznamnější soutěží Mistrovství Evropy. Účast ve všech uvedených soutěžích podléhá přísným regulím a je podmíněna prokázáním vysoké výkonnosti v tzv. kvalifikacích, jak uvádí v publikaci Velenský (2014). Nejslavnější basketbalová liga na světě, National Basketball Association (dále jen NBA), vznikla v roce Ženská odnož Woman National Basketball Association (dále jen WNBA), vznikla 24.dubna 1996, a koná se vždy po skončení mužské soutěže, a to vždy od června do října. Jak v rámci Mistrovství světa, popřípadě Olympijských her, tak i v rámci nejslavnější basketbalové ligy na světě NBA i její ženské složky WBNA, se setkáváme s útočnými herními kombinacemi založené na clonění útočníka bez míče na spoluhráče s míčem, což je tématem řešení zpracované bakalářské práce Basketbal v Čechách Basketbal má svoji tradici v České republice. Podle tvrzení učitele Jaroslava Karáska v jeho knížce Sport a jeho význam (Telč, 1909) je pravděpodobné, že první veřejné utkání u nás bylo pořádáno tímto učitelem na slavnosti školní mládeže ve Vysokém Mýtě v roce 1897 (Dobrý a Velenský, 1987). Výrazným mezníkem basketbalu v Čechách je rok , kdy byla vypsána první přebornická soutěž - Mistrovství Prahy, později změněno na Mistrovství Čech. 12

13 První skutečné utkání na našem území se uskutečnilo v roce 1919 mezi družstvy lehkých atletů. V roce 1921 byl u nás založen Volejbalový a basketbalový svaz, jehož prvním předsedou byl zvolen J.A.Smotlacha. Až v roce 1994 po rozpadnutí Československa vznikla samostatná Česká basketbalová federace (dále jen ČBF). Česká basketbalová federace je v Čechách hlavním řídícím orgánem. Byla založena v roce Na starost má rozvoj basketbalu na území ČR, reprezentace, organizace soutěží a jejich koordinace s mezinárodním kalendářem, spolupráci se státními veřejněprávními i samosprávními orgány, spolupráci s ČSTV a dalšími tělovýchovnými organizacemi, podíl na vytváření ekonomické a materiální základny (Velenský, 2014.). ČBF řídí mistrovské soutěže na území ČR. Mezi tyto soutěže patří národní liga mužů (Mattoni NBL), národní liga žen (ŽBL), 2.liga mužů i žen, 3.liga mužů. Dále pak dorostenecké a žákovské ligy. Za největší úspěchy českého basketbalu za poslední léta můžeme považovat 1.místo na Mistrovství Evropy žen v roce 2005, v roce místo na Mistrovství světa žen konané v České republice. Co se týče mužské složky, tak je to kvalifikování na Mistrovství Evropy 2013 konané ve Slovinsku, kde muži dosáhli 13. místa. 2.3 Pravidla basketbalu Různé formy realizace basketbalu, ať už se jedná o tréninkový proces nebo o různá utkání, se na všech výkonnostních úrovních neobejdou bez znalosti pravidel. Pravidla představují legitimní součást sportovní hry, dotvářejí její charakter i podstatu a usměrňují její vývoj (Velenský a Karger, 1999). Pravidla basketbalu jsou jedinečné a odlišují tak basketbal od jiných sportů. Pravidla FIBA, které jsou pro český basketbal ty hlavní, jsou velmi složitá na teoretickou interpretaci, ale také na praktickou aplikaci i díky tomu, že jsou často obměňováni. Pravidla FIBA se mění podle potřeb vývoje hry, ale také abychom se přiblížili nejslavnější soutěži na světě NBA. Současná pravidla FIBA se skládají ze dvou částí. První část se týká ustanovení osmi hlavních pravidel a jejich výkladů. Druhá část představuje soupis opatření k realizaci a průběhu utkání či soutěží (Velenský a Kaprálek, 2011). 13

14 Podle platných pravidel FIBA je hřiště o rozměrech metrů obdélníkového tvaru. Míče mají kulatý tvar a jejich obvod se pohybuje od 0,749-0,780 m a hmotnost g. Koše se skládají z obrouček a síťky. Obroučka má vnitřní průměr 45 cm. Podle pravidel FIBA je výška koše v 3,05 m. Obr.č.2 Rozměry hřiště (odkaz basketbalu-od-sezony-2010-p1l-/rbasket.aspx?y=rbasket/zmeny-v-oficialnich- pravidlech-basketbalu-od-sezony-2010.htm.) Hráčů na soupisce může být dvanáct. Tedy pět hráčů na hřišti a sedm náhradníků. Hráči mohou být vystřídáni kdykoli během hry za jakéhokoli stavu. Basketbalové utkání trvá 4 10 minut, při nerozhodném stavu jde utkání do prodloužení, které trvá 5 minut a opakuje se tak dlouho, dokud jeden z týmů nezvítězí. Další časové omezení se týká 24 vteřin, tj. doba, kdy družstvo musí po získání míče vystřelit na koš soupeře. Dále pravidlo 8 vteřin, tj. doba během níž musí družstvo po získání míče přejít ze své zadní části hřiště na přední (Velenský a Karger, 1999). Dříve hráči museli zakončovat do 30 vteřin. Po vzoru NBA se toto pravidlo upravilo na 24 vteřin, cílem této změny 14

15 bylo hru zrychlit a zatraktivnit pro diváky. V roce 2010, kdy došlo k poslední úpravě pravidel, se zavedlo nové pravidlo 14 vteřin, kdy po faulu má tým na zakončení pouze 14 vteřin místo předešlých 24 vteřin. Basketbal se tedy stal útočnějším, pro diváka atraktivnější a výsledné skóre je vyšší. V basketbale se hráči s míčem pohybují pomocí driblinku. Míč se tedy hraje rukama. Jakýkoli úmyslný dotek nohou se považuje za přestupek. Základní definice driblinku je odrážení míče o zem s následným odbitím rukou. Chycení míče hráčem do obou rukou je považováno za ukončení driblinku a hráč v něm nesmí pokračovat. Jakékoli porušení pravidla o driblinku je potrestáno ztrátou míče. Pravidlo o krocích není v pravidlech FIBA přesně definováno. V pravidlech je pouze popsáno, co útočník smí. Při uvolňování hráče s míčem na místě hráč využívá obrátky. Obrátková noha je ta, která musí být neustále ve styku se zemí. Druhá noha se smí pohybovat všemi směry. Pokud chce hráč zahájit driblink, musí nejdříve odbít míč a potom teprve zvednout obrátkovou nohu. Když hráč zvedne obrátkovou nohu, smí vystřelit nebo přihrát, jinak je to považováno za porušení pravidla o krocích a dochází ke ztrátě míče. V basketbale rozlišujeme dvojí porušení pravidel - chyby a přestupky. Chyby se týkají hráčů, uvedených v zápise, nebo trenérů. Patří sem osobní, technické a diskvalifikační chyby. Každý z hráčů má k dispozici 5 osobních chyb. Po dosažení pěti osobních chyb musí povinně střídat a už nemůže zasáhnout do daného utkání. Důsledkem chyb jsou trestné hody nebo ztráta míče. Přestupky jsou veškerá porušení pravidel, které se nezapisují do zápisu utkání (Velenský, 2014). Každý přestupek je trestán ztrátou míče, soupeř získává míč a vhazuje z místa nejbližšího přestupku. Jsou to běžná porušení herního děje v důsledku porušení pravidel např. o krocích a driblinku. 2.4 Rozdílnosti v pravidlech V celosvětovém měřítku rozlišuje basketbal v podstatě tři základní typy pravidel. S přihlédnutím k obecnému povědomí ještě o dalších - specifických pravidlech sportovní hry (např. pravidla basketbalu vozíčkářů, pravidla minibasketbalu) - jsou jimi pravidla americké univerzitní soutěže NCAA (National Collegiate Athletic Association), dále pravidla americké profesionální soutěže NBA a pravidla Mezinárodní basketbalové federace - FIBA (Velenský a Karger, 1999). 15

16 Pravidla Mezinárodní basketbalové federace respektují ve většině národních basketbalových organizací. Rozdílnost pravidel u mužů a žen je ve velikosti míče. Ženy mají velikost míče č.6 tedy 72,4 cm. Muži mají o jeden palec (2,54 cm) míč větší. V mládežnických kategoriích jsou některá pravidla vypuštěna. NBA se od evropského basketbalu liší např. délkou hrací doby. V NBA se hraje 4 12 minut s 15 minutovou přestávkou v poločase, a v NCAA je zápas rozdělen na dvě poloviny, každá trvá 20 minut. V zemích spadajících pod pravidla FIBA trvá utkání 4 10 minut. Další rozdíl NCAA od evropského basketbalu je, že hráči v NCAA musí zakončit útok nejpozději ve 35. vteřině. 2.5 Hráčské posty Podle Krajdla (2010) rozlišujeme v basketbale pět hráčských postů. Na pozici jedna je rozehrávač, který řídí hru svého týmu. Jeho úkolem je přejít z obrané poloviny na útočnou a zahájit útok. Diriguje své spoluhráče. Tito hráči bývají spíše menší, rychlý, a musejí dobře ovládat driblink, přihrávat a střílet ze střední a dlouhé vzdálenosti. Druhý post je post menšího křídla. Je velmi podobný rozehrávači, pomáhá zahajovat útok. Může alternovat na pozici rozehrávače. Měl by to být dobrý střelec. Na pozici tři je vyšší křídlo. Tento hráč by měl být velice všestranný. Typově je podobný spíše pivotmanům. Bojuje o doskoky a brání klíčové vysoké hráče. Pozice čtyři je menší pivot, který hraje v horním postavení. Měl by být pohyblivý a dobře doskakujícím hráčem. Na pozici pět je vyšší pivot. Je to nejvyšší hráč týmu, který hraje v blízkosti koše. Měl by to být silový tip hráče, který hraje zády ke koši, doskakuje a blokuje střely soupeře. Toto je jen výčet základních vlastností hráčů basketbalu na všech postech. Není to vždy pravidlem, že vysocí hráči jsou pivotmani. Vždy se najde nějaká výjimka. 2.6 Herní činnosti jednotlivce Herní činnosti jednotlivce představují dovedností typ pohybové činnosti konané v otevřeném, tj. proměnlivém prostředí utkání (herní situace). Vliv vnějšího herního prostředí se promítá do každé dovednosti a kvalitativně poznamenává pohybovou 16

17 stránku neustálou přítomností procesů poznávacích, rozhodovacích, pozornostním, regulačních apod. (Dobrý, 1986). Tvoří nosný pilíř pro skupinovou činnost i pro činnost týmového charakteru. Kombinace i systémy se nedají nahradit a jejich efektivita závisí na provedení hráčů. Herních činností jednotlivce je celkem 11, 7 útočných a 4 obranné. Žádná z herních činností jednotlivce se nevyskytuje samostatně, ale plynule navazuje na další. Mají současně charakter soutěžní a spolupráce, což znamená, že hráč, který svou individuální činností překoná soupeře či získá nad ním výhodu zároveň pomáhá družstvu k dosažení společného cíle (Velenský a Karger, 1999). U herních činností jednotlivce rozlišujeme způsob provedení, tedy technickou a taktickou stránku. Taktickou stránkou je míněno myšlení, vnímání a rozhodování. Rozhodování je součást každé herní činnosti jednotlivce. Realizace herních činností jednotlivce závisí na poznání herní situace. Je to souhrn podstatných vztahů mezi faktory tvořícími proměnlivé vnější podmínky realizace činností jednotlivce, skupiny nebo celého družstva (Dobrý a Velenský, 1987) Útočné činnosti jednotlivce K útočným činnostem jednotlivce patří: uvolňování hráče s míčem, uvolňování hráče bez míče, přihrávání, doskakování a clonění (Janík, Pětivlas a Funková, 2005). Žádnou z nich nelze zpochybňovat. Každá má své opodstatnění, a to jak z hlediska použití v utkání, tak především z hlediska procesu jejich učení zdokonalování (Velenský a Karger, 1999) Uvolňování hráče s míčem Uvolňování hráče s míčem můžeme rozdělit na to, jestli je prováděna na místě nebo v pohybu. Způsob uvolňování s míčem je do značné míry podmíněn pravidlem o krocích. Hráč s míčem se na místě uvolňuje pomocí tzv. obrátek: jedna noha, tzv. obrátková, je na místě a v neustálém spojení se zemí; druhou nohu tzv. kročnou, hráč může zvedat a dokračovat s ní (i opakovaně) buď vpřed, nebo vzad, a v různém rozsahu. Zvedne-li hráč obrátkovou nohu, nesmí zahájit driblink (Velenský a Karger, 1999). 17

18 Hráči používají při uvolňování s míčem na místě tzv. klamání. Díky těmto pohybům se útočník snaží dosáhnout pro sebe výhodné pozice tak, aby znevýhodnil obránce. Útočník se snaží o výhodný postoj pro další činnost, jako je přihrávka nebo střelba. Důležitým požadavkem je způsob provedení uvedené činnosti je poměrně nízký a stabilní útočný postoj v širším rozkročení s pokrčenými koleny (Velenský, 1998). Měl by to být tzv. trojnásobně nebezpečný postoj, kdy útočník může zahájit únik driblinkem, vystřelit nebo přihrát. Pokud však útočník ukončil driblink je jeho hlavním úkolem se pomocí obrátek odpoutat od obránce, taky aby mohl vystřelit nebo přihrát. Důležitým faktorem je také pevné držení míče, co nejdále od obránce. Velmi efektivní jsou obrátky do protipohybu soupeře. Vyžadují však určitou zkušenost a precizní provedení s ohledem na riziko útočné osobní chyby nebo jiné ztráty míče (Velenský, 2008). Hráč s míčem se obvykle uvolňuje driblinkem. Při driblinku míč hází, odráží od země, kutálí a dotýká se ho dříve než kterýkoli jiný hráč. Míč musí být v dotyku s hřištěm. Driblink je ukončen v okamžiku, kdy se hráč dotkne míče oběma rukama nebo dopustí, aby míč spočinul na jedné ruce nebo na obou rukou. Mezi jednotlivými dotyky míče při driblinku smí hráč udělat libovolný počet kroků (Dobrý, 1986). Při uvolňování hráče s míčem v pohybu hráči používají tzv. otevřený nebo uzavřený únik. Při driblinku by se hráč neměl dívat na míč, ale sledovat dění na hřišti. Driblink by neměl být vysoký. Hráč smí driblovat pouze jednou rukou. Při driblinku je míč stlačován předloktím a zápěstím a prsty jsou široce rozevřeny. Při úniku driblinkem hráč musí snížit těžiště a dochází ke zrychlení tím, že hráč zrychlí frekvenci kroků. Uvolňování s míčem v pohybu chápeme jako přísně účelovou herní činnost. Záměrem je proniknout ke koši a zakončit únik střelou, uvolnit se od obránce, udržet míč pod kontrolou, vniknout do soupeřovy obrany a ovlivnit pozornost dalších obránců. Hráči mohou měnit směr driblinku a to pomocí fint, kdy změní směr a ruku v driblinku. Změnit směr a ruku mohou pomocí prohozením míče úderem před tělem. Kdy hráč sníží těžiště a prohodí si míč před tělem z jedné ruky do druhé. Po prohození 18

19 zrychlí. Prohození před tělem může hráč využít při úniku přes obránce nebo jen kvůli změně směru při dirigování svých spoluhráčů. Další způsob změny směru a ruky je prohození za zády. Je charakterizováno energickým vykročením stejnostranné dolní končetiny šikmo před opačnou nohou, snížením těžiště a výraznějším přenesením hmotnosti na nohu po dokončení výkroku (Velenský, 2008). Při tomto pohybu dolních končetin se driblující ruka dostává za trup a úderem míč prohazuje za zády. S úderem vykračuje druhá noha a hráč pokračuje v driblinku, aniž by se zastavil nebo musel výrazně zpomalit. Změna směru driblinku a ruky obrátkou při úniku s míčem se provádí v bezprostředním kontaktu s obráncem, jinak je neúčinná a ztrácí smysl. Druhá ruka při obrátce může, ale nemusí ihned převzít míč. Pozor si hráči musí dát, aby se míč nedostal do pozice, kdy má hráč dlaň pod míčem, to je posuzováno jako porušení pravidel. Další nejčastější způsob, jak změnit směr a ruku, je prohození míče pod nohou. Nevýhodou je, že hráč musí zpomalit, když chce provést prohození pod nohou. Naopak je ale lepší krytí míče, než při prohazování před tělem. V současném elitním basketbalu představuje driblink jeden z výrazných činnostně komunikačních prvků mezi hráči družstva v útoku. Dotváří charakter součinnosti stejně tak jako např. přihrávání nebo střelba (Velenský, 2008). Hráč by si měl být jistý v driblinku. Driblink by neměl hráče zpomalovat ani nijak omezovat v pohybu. Zvládnutí a zdokonalování se v driblinku hráči docílí opakováním a tréninkem této útočné činnosti jednotlivce Uvolňování hráče bez míče Útočná činnost hráče bez míče obsahuje několik pohybových dovedností, které musí každý hráč bezpečně zvládnout. Jsou to: základní postoj, starty, zastavení, změny rychlosti, běh vpřed, běh pozpátku, cval stranou, změny směru, obrátky a výskok (Gregor, 1974). Uvolňování hráče bez míče je herní činnost jednotlivce, jejímž cílem je: a) získat postavení a zaujmout postoj, ve kterém lze chytit míč přihraný spoluhráčem, b) poutat vhodně zvoleným pohybem soupeřovu pozornost, přivádět jej do nevýhodné situace, 19

20 narušovat jeho obrannou činnost, znemožňovat jeho obrannou spolupráci s ostatními obránci, c) uvolňovat prostor pro činnost spoluhráčů (Dobrý, 1986). Uvolňování hráče bez míče můžeme rozdělit do tří fází. V první fázi se útočník snaží získat výhodu nad svým obráncem v prostoru, postavení i v postoji. Ve druhé fázi má útočník za úkol udržet si tuto získanou výhodu. Ve třetí fázi chytá útočník míč od spoluhráče a může pokračovat v útočné činnosti s míčem. Útočná herní činnost jednotlivce uvolňování bez míče není tak koordinačně náročná, jako jiné útočné činnosti (střelba, driblink nebo přihrávka). Využívá se zde běh a jeho modifikace, dále pak silové prvky jako jsou zrychlení, zastavení a změny směru. Ve vrcholovém basketbale se nejčastěji setkáváme s tzv.,,v únikem. Kdy hráči začínají pohyb ke koši soupeře a následně prudké vyražení zpět do hřiště. S ohledem na postavení obránce, útočník využívá buď přední, nebo zadní únik. Přední únik ve správném provedení usnadňuje přihrávku spoluhráči. Zadní únik probíhá za zády soupeře na větší vzdálenost. Využívá se zde chyby obránce, který příliš sleduje útočníka s míčem a ztrácí kontakt se svým útočníkem. Uvolňování hráče bez míče tvoří téměř čtyři pětiny hry družstva v útoku. Je spojeno s každou útočnou činností (Dobrý, 1986). Hráči by se měli uvolňovat i na slabé straně, tj. na straně kde není míč, aby se obránce na slabé straně nemohl soustředit jen na výpomoc, ale musel také sledovat svého útočníka Přihrávání Přihrávání je herní činnost jednotlivce, jejímž cílem je hodit, podat, kutálet nebo odbít míč tak, aby jej mohl spoluhráč chytit. Zodpovědnost za úspěšnost přihrávky má přihrávající hráč (Dobrý, 1986). Přihrávka patří k jednomu ze základních komunikačních prvků mezi hráči. Běžně se používají přihrávky obouruč trčením, přihrávky obouruč nad hlavou, přihrávky jednoruč trčením a vrchní přihrávka jednoruč. Avšak záleží na hráčské tvořivosti, proto se v současném basketbale můžeme setkat i např. s přihrávkou za zády. Pohyby paží jsou při jednotlivých způsobech přihrávání odlišné, shodují se pouze v konečné fázi přihrávky. Vypuštění míče je provázeno protažením paže, sklopením 20

21 zápěstí a protažením prstů. Koordinací těchto pohybů se dá přihrávce žádaný směr (Dobrý, 1986). Obecně je přihrávka rychlejší než driblink. Proto je na uvážení každého hráče jestli přihrát nebo hřiště předriblovat. Avšak přihrávky by měly být na jistotu a neriskovat tak zbytečnou ztrátu Střelba Střelba je herní činnost jednotlivce, jejímž cílem je vhodit nebo odbít míč do koše (Dobrý a Velenský, 1987). Ve střelbě se rozlišují tři fáze. Těmi jsou přípravná, hlavní a závěrečná fáze. Do přípravné fáze patří všechny pohyby a úkony, které hráč vykoná do okamžiku zamíření na koš. Hlavní fáze začíná zamířením, obsahuje stabilizaci postoje a polohy těla, dosažení nejvyššího bodu výskoku a odhod míče. Tato fáze, zejména její časové dimenze, musí co nestabilnější. Závěrečná fáze zahrnuje protažení paže (paží) za míčem směrem ke koši a sledování míče zrakem po dobu jeho letu na koš (Dobrý, 1986). Střelba může být jednoruč ve výskoku po odrazu oběma nohama nebo také střelba v pohybu - tzv. dvojtakt. U střelby záleží na postoji hráče, držení míče, poloha míče před hodem na koš, zamíření, koncentrace, vypuštění míče a dráha letu míče. V současném elitním basketbale je velmi agresivní obrana, takže útočníci jsou čím dál více nuceni střílet ihned po zastavení předchozího pohybu. Odraz tedy musí být kolmo vzhůru nebo vzad, tedy střela s odskokem Clonění Clonění je typická herní činnost jednotlivce vztahového typu. Tato činnost vytváří zcela zřejmý přechod k záměrné spolupráci dvou hráčů v kombinaci založené na clonění (Velenský a Karger, 1999). Clonění zařazujeme do útočných herních kombinací. Jde o propojení a sladění několika individuálních činností několika hráčů jednoho družstva v určitém prostoru a času. Mezi základní techniky clon patří clona v pohybu bez míče, clona na místě bez míče, clona na místě s míčem a clona v driblinku. V této bakalářské práci se budu 21

22 zabývat clonou v driblinku. Clonící hráč dribluje nízkým driblinkem vedle těla, hlavu otáčí tak, aby mohl neustále sledovat soupeře i spoluhráče (Dobrý, 1986). Důležité při útočné kombinaci je načasování obou hráčů, jak hráče, který cloní, tak hráče s míčem. Hráč s míčem by měl počkat až je clona postavená, aby nedošlo k útočnému faulu ze strany clonícího hráče. Načasování rozhoduje o úspěšnosti clony. Pokud obránce nezaregistruje clonu v čas a clona je postavená správně, nemá obránce šanci se do clony dostat a útočník má šanci k úniku. V basketbale se rozlišují tři typy postavení clon podle směru postavení clony. První typ je tzv. dolní clona, pomocí níž se útočník uvolňuje do vnějšího nebo vnitřního prostoru. Druhým typem je tzv. zadní clona, pomocí které se útočník uvolňuje pro míč směrem od koncové čáry. Třetí typ je tzv. příčná clona, kdy se útočník uvolňuje buď k čáře trestného hodu, nebo podél koncové čáry. Clonění jednoduše definujeme jako pravidly povolený způsob zadržení či zastavení pohybu nebo předpokládaného pohybu obránce (Velenský a Karger, 1999). 3. CÍL A ÚKOLY PRÁCE 3.1 Cíl práce Cílem práce je zjištění a porovnání výskytu a efektivity útočné herní kombinace založené na clonění útočnice bez míče na spoluhráčku s míčem, a to u dvou záměrně vybraných prvoligových družstev, účastníků naší nejvyšší basketbalové soutěže žen v sezóně 2012/2013. Celkově se jednalo o pět vybraných zápasů týmů Hradce Králové a VŠ Praha v základní části soutěže. Záměrem je vytvoření statistické analýzy, která by měla ukázat poměr výskytu a efektivity u dvou týmů. 3.2 Úkoly práce Vzhledem ke stanovenému cíli bakalářské práce jsem stanovila následující úkoly: 1) Vymezit daný problém a s ním souvisejících informací odborné literatury 22

23 2) Zjistit výskyt a efektivitu herní kombinace založené na clonění u dvou vybraných týmů v naší nejvyšší basketbalové soutěži žen v sezóně 2012/ ) Porovnat výsledky obou družstev. 4) Vyhodnotit naměřené a statisticky zpracované výsledky a provést závěrečnou interpretaci zjištěných výsledků. 4. METODIKA PRÁCE 4.1 Charakteristika sledované skupiny Výzkumným souborem pro tuto bakalářskou práci byly dva týmy ŽBL, které se účastnily zkoumané sezóny 2012/2013. Prvním týmem byl Hradec Králové, který patří k osmi klubům, jež využívají projekt Sportovní centrum mládeže v kategoriích mladší a starší dorost. Proto mají výbornou základnu pro vychovávání mladých hráček. Dlouhodobě se tým účastní naší nejvyšší basketbalové soutěže žen. Posledním velkým úspěchem bylo třetí místo v sezóně 2012/2013 v ŽBL. Druhý tým byl VŠ Praha. VŠ Praha je z hlediska organizační struktury "B-týmem" týmu ZVVZ USK Praha. Hlavním cílem je vychování mladých českých hráček pro ženský euroligový tým ZVVZ USK Praha. V sezóně 2012/2013 se tým VŠ Praha umístil na pátém místě. 4.2 Způsob zpracování dat Data zjištěná ze záměrného video rozboru vybraných utkání obou týmů byla statisticky zpracována na základě metody sekundární statistické analýzy. Zpracování dat bylo provedeno manuálním záznamem při metodě pozorování videí a zaznamenávání údajů. Bylo tak použito metody kvantitativního výzkumu v delším časovém úseku, při kterém byly sledovány vybrané charakteristiky basketbalové útočné kombinace založené na clonění u vybraných skupin. Použila jsem kombinaci kvantitativního a kvalitativního výzkumu, pomocí těchto dvou přístupů jsem se snažila zaznamenat odpovědi při řešení výzkumného problému. 23

24 Interpretace těchto dat byla realizována pomocí tabulek a grafů. Použila jsem pracovně vytvořený kategoriální systém, který se skládal z níže uvedených sledovaných proměnných: útok, koš za dva body, koš za tři body, koš s faulem, asistence-koš, asistence-koš s faulem, faul obrany, ztráta, faul útočný, neúspěšná střelba za dva body, neúspěšná za tři body, nic z předešlých situací. 5. VĚDECKÉ OTÁZKY 5.1 vědecká otázka č.1 Lze předpokládat, že četnost výskytu herní kombinace založené na clonění útočnice bez míče na spoluhráčku s míčem bude srovnatelná u obou týmů? 5.2 vědecká otázka č.2 Lze předpokládat, že efektivita herní kombinace založené na clonění útočnice bez míče na spoluhráčku s míčem bude vyšší u družstva Hradce Králové? 24

25 6. VÝSLEDKOVÁ ČÁST 6.1 Hodnocení sledovaných jevů u týmu Hradce Králové První tým, který jsem pozorovala, byl Hradec Králové. Pozorovala jsem zápasy Hradce Králové s Trutnovem, DSK Karlín, Karlovými Vary, VŠ Praha a Valosunem Brno Hradec Králové - Trutnov Tabulka č.1 Zápas Hradec Králové - Trutnov Sledovaná 1. ČTVRTINA 2. ČTVRTINA 3. ČTVRTINA 4. ČTVRTINA proměnná ÚTOK (n) KOŠ ZA KOŠ ZA 3 KOŠ S FAULEM (n) ASISTENCE- KOŠ (n) ASISTENCE- KOŠ S FAULEM (n) FAUL OBRANY (n) ZTRÁTA (n) FAUL ÚTOČNÝ (n) NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA 2 NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA 3 NIC Z PŘEDEŠLÝCH SITUACÍ* (n) * POKRAČOVÁNÍ V ÚTOKU, RYCHLÝ PROTIÚTOK, 1 NA 1, HOĎ A BĚŽ, ZTRÁTA, CLONA BEZ MÍČE 25

26 ÚTOK KOŠ ZA 2 BODY KOŠ ZA 3 BODY KOŠ S FAULEM ASISTENCE-KOŠ ASISTENCE-KOŠ S FAULEM FAUL OBRANY ZTRÁTA FAUL ÚTOČNÝ NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA 2 BODY NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA 3 BODY NIC Z PŘEDEŠLÝCH SITUACÍ* 1. ČTVRTINA 2. ČTVRTINA 3. ČTVRTINA 4. ČTVRTINA Graf č.1 Zápas Hradec Králové - Trutnov. Přehled počtu n četností sledovaného jevu a minusových bodů u vybraných proměnných. CLONA NA HRÁČKU S MÍČEM (počet n) počet úspěšných clon 10 počet neúspěšných clon 15 Graf č.2 Hradec Králové - Trutnov, poměr úspěšných a neúspěšných clon. 26

27 Krátký komentář: V tomto zápase měl Hradec Králové k dispozici celkem 93 útoků. Z toho ve 25 případech zahrál clonu útočnice bez míče na spoluhráčku s míčem. V 68 případech sledovaný tým zahrál rychlý protiútok, 1 na 1, kombinaci hoď a běž, clonu bez míče, popřípadě tým pokračoval v útoku nebo ztratil míč. Z 25 clon na míč zahrál Hradec Králové: 1 koš za dva body, 2 koš za tři body, 3 asistence - koš, 1 asistence - koš -faul, 3 faul obrany, 3 ztráta, 7 neúspěšná střela za 2 body, 5 neúspěšná střela za 3 body. Výsledkem tedy je, že v 10 případech clon hráčky bez míče na spoluhráčku s míčem můžeme mluvit o kladných a přínosných situacích pro hru. Ve zbylých 15 clonách na hráčku s míčem došlo buď ke ztrátě míče, nebo k neúspěšnému zakončení. Uvedené lze zaznamenat v grafu č

28 6.1.2 Hradec Králové - DSK Karlín Tabulka č.2 Zápas Hradec Králové - DSK Karlín Sledovaná 1. ČTVRTINA 2. ČTVRTINA 3. ČTVRTINA 4. ČTVRTINA proměnná ÚTOK (n) KOŠ ZA KOŠ ZA 3 KOŠ S FAULEM (n) ASISTENCE- KOŠ (n) ASISTENCE- KOŠ S FAULEM (n) FAUL OBRANY (n) ZTRÁTA (n) FAUL ÚTOČNÝ (n) NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA 3 NIC Z PŘEDEŠLÝCH SITUACÍ* (n) * POKRAČOVÁNÍ V ÚTOKU, RYCHLÝ PROTIÚTOK, 1 NA 1, HOĎ A BĚŽ, ZTRÁTA, CLONA BEZ MÍČE 28

29 ÚTOK KOŠ ZA 2 BODY KOŠ ZA 3 BODY KOŠ S FAULEM ASISTENCE-KOŠ ASISTENCE-KOŠ S FAULEM FAUL OBRANY ZTRÁTA FAUL ÚTOČNÝ NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA 2 BODY NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA 3 BODY NIC Z PŘEDEŠLÝCH SITUACÍ* 1. ČTVRTINA 2. ČTVRTINA 3. ČTVRTINA 4. ČTVRTINA Graf č.3 Zápas Hradec Králové - DSK Karlín. Přehled počtu n četností sledovaného jevu a minusových bodů u vybraných proměnných. CLONA NA HRÁČKU S MÍČEM (počet n) 1 počet úspěšných clon 1 počet neúspěšných clon 6 6 Graf č.4 Zápas Hradec Králové - DSK Karlín, poměr úspěšných a neúspěšných clon. Krátký komentář: Hradec Králové měl proti týmu z DSK Karlín celkem 84 útoků. Vzhledem k tomu, že tým DSK Karlín hrál téměř tři čtvrtiny utkání zónovou obranu, Hradec Králové zahrál v zápase pouze 7 clonu hráčky bez míče na spoluhráčku s míčem. Ve zbylých 77 případech se Hradec pokoušel hrát na zónovou obranu spíše pohyb všech hráček a clony na spoluhráčku bez míče. 29

30 Z uvedených 7 clon na spoluhráčku s míčem vyplynuly tyto situace: 1 faul obrany, 3 ztráta, 1 neúspěšný pokus za 2 body, 2 neúspěšný pokus za 3 body. Takže pouze jednu ze sedmi zahraných clon na hráčku s míčem můžeme hodnotit jako kladnou v efektivitě, a to když přišel faul obrany. V šesti zbylých případech došlo ke ztrátě míče nebo neúspěšnému pokusu za 2 nebo 3 body. Uvedené lze zaznamenat v grafu č Hradec Králové - Karlovy Vary Tabulka č.3 Zápas Hradec Králové - Karlovy Vary Sledovaná 1. ČTVRTINA 2. ČTVRTINA 3. ČTVRTINA 4. ČTVRTINA proměnná ÚTOK (n) KOŠ ZA KOŠ ZA KOŠ S FAULEM (n) ASISTENCE KOŠ (n) ASISTENCE KOŠ S FAULEM (n) FAUL OBRANY (n) ZTRÁTA (n) FAUL ÚTOČNÝ (n) NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA 2 NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA 3 NIC Z PŘEDEŠLÝCH SITUACÍ* (n) * POKRAČOVÁNÍ V ÚTOKU, RYCHLÝ PROTIÚTOK, 1 NA 1, HOĎ A BĚŽ, ZTRÁTA, CLONA BEZ MÍČE 30

31 ÚTOK KOŠ ZA 2 BODY KOŠ ZA 3 BODY KOŠ S FAULEM ASISTENCE-KOŠ ASISTENCE-KOŠ S FAULEM FAUL OBRANY ZTRÁTA FAUL ÚTOČNÝ NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA 2 BODY NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA 3 BODY NIC Z PŘEDEŠLÝCH SITUACÍ* ČTVRTINA 2. ČTVRTINA 3. ČTVRTINA 4. ČTVRTINA Graf č.5 Zápas Hradec Králové - Karlovy Vary. Přehled počtu n četností sledovaného jevu a minusových bodů u vybraných proměnných. CLONA NA HRÁČKU S MÍČEM (počet n) počet úspěšných clon 17 počet neúspěšných clon 20 Graf č.6 Zápas Hradec Králové - Karlovy Vary, poměr úspěšných a neúspěšných clon. 31

32 Krátký komentář: Proti týmu z Karlových Varů hrál Hradec Králové celkem 88 útoků. Ve 37 útočných akcích zahrál Hradec Králové clonu na hráčku s míčem. A v 51 případech dohrál útok 1 na 1, hoď a běž, clonu bez míče nebo ztratil míč. Z uvedených 37 clon na spoluhráčku s míčem vyplynuly tyto situace: 1 koš za 2 body, 5 koš za 3 body, 6 asistence - koš, 1 asistence - koš a faul, 4 faul obrany, 6 ztráta, 10 neúspěšná střela za 2 body, 4 neúspěšná střela za 3 body. Hradec Králové v 17 případech využil clonu na hráčku s míčem ve svůj prospěch. Dal tedy koš za 2 nebo tři body, asistenci s následných košem, nebo se nechal faulovat od soupeře. Ve 20 případech clon na hráčku s míčem byl Hradec neúspěšný v zakončení za 2, za 3 body nebo ztratil míč. Uvedené lze zaznamenat v grafu č.6 32

33 6.1.4 Hradec Králové - VŠ Praha Tabulka č.4 Hradec Králové - VŠ Praha Sledovaná 1. ČTVRTINA 2. ČTVRTINA 3. ČTVRTINA 4. ČTVRTINA proměnná ÚTOK (n) KOŠ ZA KOŠ ZA 3 KOŠ S FAULEM (n) ASISTENCE- KOŠ (n) ASISTENCE- KOŠ S FAULEM (n) FAUL OBRANY (n) ZTRÁTA (n) FAUL ÚTOČNÝ (n) NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA NIC Z PŘEDEŠLÝCH SITUACÍ* (n) * POKRAČOVÁNÍ V ÚTOKU, RYCHLÝ PROTIÚTOK, 1 NA 1, HOĎ A BĚŽ, ZTRÁTA, CLONA BEZ MÍČE 33

34 ÚTOK KOŠ ZA 2 BODY KOŠ ZA 3 BODY KOŠ S FAULEM ASISTENCE-KOŠ ASISTENCE-KOŠ S FAULEM FAUL OBRANY ZTRÁTA FAUL ÚTOČNÝ NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA 2 BODY NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA 3 BODY NIC Z PŘEDEŠLÝCH SITUACÍ* ČTVRTINA 2. ČTVRTINA 3. ČTVRTINA 4. ČTVRTINA Graf č.7 Zápas Hradec Králové - VŠ Praha. Přehled počtu n četností sledovaného jevu a minusových bodů u vybraných proměnných. CLONA NA HRÁČKU S MÍČEM (počet n) 11 9 počet úspěšných clon 9 počet neúspěšných clon 11 Graf č.8 Zápas Hradec Králové - VŠ Praha, poměr úspěšných a neúspěšných clon. Krátký komentář: V zápase proti VŠ Praha zahrál Hradec Králové 90 útoků. Z toho ve 20 případech zahrál clonu na hráčku s míčem. Ve zbylých 70 útocích využíval Hradec spíše rychlých protiútoků a hry 1 na 1. Z 20 clon na míč: 1 koš za 2 body, 3 asistence - koš, 34

35 5 faul obrany, 5 ztráta, 2 neúspěšná střela za 2 body, 4 neúspěšná střela za 3 body. Devět clon na hráčku s míčem můžeme hodnotit kladně, jelikož došlo ke skórování nebo musel tým VŠ Praha použít faul k zastavení hradeckého útoku. V 11 případech byl naopak tým VŠ úspěšný v obraně a donutil Hradec Králové ke ztrátě nebo ke střelám z nepřipravených pozic. Uvedené lze zaznamenat v grafu č Hradec Králové - Valosun Brno Tabulka č.5 Zápas Hradec Králové - Valosun Brno Sledovaná 1. ČTVRTINA 2. ČTVRTINA 3. ČTVRTINA 4. ČTVRTINA proměnná ÚTOK (n) KOŠ ZA KOŠ ZA KOŠ S FAULEM (n) ASISTENCE KOŠ (n) ASISTENCE KOŠ S FAULEM (n) FAUL OBRANY (n) ZTRÁTA (n) FAUL ÚTOČNÝ (n) NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA 2 NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA 3 NIC Z PŘEDEŠLÝCH SITUACÍ* (n) * POKRAČOVÁNÍ V ÚTOKU, RYCHLÝ PROTIÚTOK, 1 NA 1, HOĎ A BĚŽ, ZTRÁTA, CLONA BEZ MÍČE 35

36 ÚTOK KOŠ ZA 2 BODY KOŠ ZA 3 BODY KOŠ S FAULEM ASISTENCE-KOŠ ASISTENCE-KOŠ S FAULEM FAUL OBRANY ZTRÁTA FAUL ÚTOČNÝ NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA 2 BODY NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA 3 BODY NIC Z PŘEDEŠLÝCH SITUACÍ* ČTVRTINA 2. ČTVRTINA 3. ČTVRTINA 4. ČTVRTINA Graf č.9 Hradec Králové - Valosun Brno. Přehled počtu n četností sledovaného jevu a minusových bodů u vybraných proměnných. CLONA NA HRÁČKU S MÍČEM (počet n) počet úspěšných clon 12 počet neúspěšných clon 15 Graf č.10 Hradec Králové - Valosun Brno, poměr úspěšných a neúspěšných clon. Krátký komentář: Tým Hradce Králové využil clonu na hráčku s míčem ve 27 útocích z celkových 82 útoků. Ani v tomto sledovaném zápase se Hradec nedostal do situace, kdy by clona na hráčku s míčem měla ve výsledku více úspěšných situacích než neúspěšných. Z 27 clon na hráčku s míčem se jednalo o: 36

37 3 koš za 2 body, 1 koš za 3 body, 1 asistence - koš s faulem, 3 ztráta, 9 neúspěšný koš za 2 body, 3 neúspěšný koš za 3 body. O kvalitní cloně hráčky bez míče na spoluhráčku s míčem vypovídá nejen 7 faulů obrany, ale také 3 úspěšná zakončení za 2 body. Ve 12 případech tedy hodnotíme clonu na míč jako kladnou. Ve zbylých 15 případech docházelo nejčastěji k nepřesné střele na koš za 2 body. Uvedené lze zaznamenat v grafu č

38 6.2 Hodnocení sledovaných jevů u týmu VŠ Praha Druhý tým, který jsem pozorovala byl VŠ Praha VŠ Praha- Karlovy Vary Tabulka č.6 Zápas VŠ Praha - Karlovy Vary Sledovaná 1. ČTVRTINA 2. ČTVRTINA 3. ČTVRTINA 4. ČTVRTINA proměnná ÚTOK (n) KOŠ ZA KOŠ ZA 3 KOŠ S FAULEM (n) ASISTENCE- KOŠ (n) ASISTENCE- KOŠ S FAULEM (n) FAUL OBRANY (n) ZTRÁTA (n) FAUL ÚTOČNÝ (n) NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA 3 NIC Z PŘEDEŠLÝCH SITUACÍ* (n) * POKRAČOVÁNÍ V ÚTOKU, RYCHLÝ PROTIÚTOK, 1 NA 1, HOĎ A BĚŽ, ZTRÁTA, CLONA BEZ MÍČE 38

39 ÚTOK KOŠ ZA 2 BODY KOŠ ZA 3 BODY KOŠ S FAULEM ASISTENCE-KOŠ ASISTENCE-KOŠ S FAULEM FAUL OBRANY ZTRÁTA FAUL ÚTOČNÝ NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA 2 BODY NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA 3 BODY NIC Z PŘEDEŠLÝCH SITUACÍ* ČTVRTINA 2. ČTVRTINA 3. ČTVRTINA 4. ČTVRTINA Graf č.11 VŠ Praha - Karlovy Vary. Přehled počtu n četností sledovaného jevu a minusových bodů u vybraných proměnných. CLONA NA HRÁČKU S MÍČEM (počet n) počet úspěšných clon 14 počet neúspěšných clon 18 Graf č.12 VŠ Praha - Karlovy Vary, poměr úspěšných a neúspěšných clon. Krátký komentář: Tým VŠ Praha se v zápase dostal k zakončení útoku pomocí clony na spoluhráčku s míčem ve 32 případech, což je téměř polovina všech útoků v tomto zápase. Celkem VŠ Praha měly 78 útoků. Z uvedených 32 clon na spoluhráčku s míčem vyplynuly tyto situace: 2 koš za 2 body, 2 koš za 3 body, 39

40 5 asistence - koš, 5 faul obrany, 7 ztráta, 9 neúspěšná střela za 2 body, 2 neúspěšná střela za 3 body, Tým VŠ Praha využíval v tomto zápase spolupráci s pivotkami, proto v pěti případech zakončil asistence-koš. Dále využíval aktivitu malých hráček a donutil tak Karlovy Vary pětkrát zastavit clonu na hráčku s míčem faulem. Negativní bilance je určitě 7 ztracených míčů při cloně na hráčku s míčem. Dále pak 9 neúspěšných pokusů za 2 body. Uvedené lze zaznamenat v grafu č VŠ Praha - Trutnov Tabulka č.7 Zápas VŠ Praha - Trutnov Sledovaná 1. ČTVRTINA 2. ČTVRTINA 3. ČTVRTINA 4. ČTVRTINA proměnná ÚTOK (n) KOŠ ZA KOŠ ZA KOŠ S FAULEM (n) ASISTENCE KOŠ (n) ASISTENCE KOŠ S FAULEM (n) FAUL OBRANY (n) ZTRÁTA (n) FAUL ÚTOČNÝ (n) NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA 2 NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA 3 NIC Z PŘEDEŠLÝCH SITUACÍ* (n) * POKRAČOVÁNÍ V ÚTOKU, RYCHLÝ PROTIÚTOK, 1 NA 1, HOĎ A BĚŽ, ZTRÁTA, CLONA BEZ MÍČE 40

41 ÚTOK KOŠ ZA 2 BODY KOŠ ZA 3 BODY KOŠ S FAULEM ASISTENCE-KOŠ ASISTENCE-KOŠ S FAULEM FAUL OBRANY ZTRÁTA FAUL ÚTOČNÝ NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA 2 BODY NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA 3 BODY NIC Z PŘEDEŠLÝCH SITUACÍ* 1. ČTVRTINA 2. ČTVRTINA 3. ČTVRTINA 4. ČTVRTINA Graf č.13 VŠ Praha - Trutnov. Přehled počtu n četností sledovaného jevu a minusových bodů u vybraných proměnných. CLONA NA HRÁČKU S MÍČEM (počet n) 8 8 počet úspěšných clon 8 počet neúspěšných clon 8 Graf č.14 VŠ Praha - Trutnov, poměr úspěšných a neúspěšných clon. Krátký komentář: V zápase proti Trutnovu zahrál tým VŠ Praha 16 clon na spoluhráčku s míčem. A měl 50% úspěšnost, co se efektivity týče. Tedy 8 clon můžeme hodnotit kladně a 8 záporně. Celkem měl k dispozici 81 útoků. Níže jsou uvedeny sledované charakteristiky utkání: 41

42 2 koš za 2 body, 2 koš za 3 body, 4 asistence - koš, 6 ztráta, 1 neúspěšná střela za 2 body, 1 neúspěšná střela za 3 body. Celkem úspěšnou bilanci týmu VŠ Praha kazí 6 ztracených míčů při cloně na hráčku s míčem. Pouze ve dvou případech vystřelily hráčky VŠ po cloně na míč neúspěšnou střelu za 2 a 3 body. Uvedené lze zaznamenat v grafu č VŠ Praha - DSK Karlín Tabulka č.8 Zápas VŠ Praha - DSK Karlín Sledovaná 1. ČTVRTINA 2. ČTVRTINA 3. ČTVRTINA 4. ČTVRTINA proměnná ÚTOK (n) KOŠ ZA KOŠ ZA KOŠ S FAULEM (n) ASISTENCE KOŠ (n) ASISTENCE KOŠ S FAULEM (n) FAUL OBRANY (n) ZTRÁTA (n) FAUL ÚTOČNÝ (n) NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA 2 NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA 3 NIC Z PŘEDEŠLÝCH SITUACÍ* (n) * POKRAČOVÁNÍ V ÚTOKU, RYCHLÝ PROTIÚTOK, 1 NA 1, HOĎ A BĚŽ, ZTRÁTA, CLONA BEZ MÍČE 42

43 ÚTOK KOŠ ZA 3 BODY ASISTENCE-KOŠ S FAULEM ZTRÁTA NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA 2 BODY 1. ČTVRTINA 2. ČTVRTINA 3. ČTVRTINA 4. ČTVRTINA NIC Z PŘEDEŠLÝCH SITUACÍ* Graf č.15 VŠ Praha - DSK Karlín. Přehled počtu n četností sledovaného jevu a minusových bodů u vybraných proměnných. CLONA NA HRÁČKU S MÍČEM (počet n) 9 počet úspěšných clon 9 počet neúspěšných clon Graf č.16 VŠ Praha - DSK Karlín, poměr úspěšných a neúspěšných clon. Krátký komentář: V zápase proti DSK Karlín se hráčkám VŠ Praha vůbec nedařila střelba na koš. Což dokazuje i to, že z 34 zahraných clon na míč 14 hráčky minuly koš. A bilance kladně a záporně hodnocených clon ukazuje čísla +9 a -25. Celkem měl tým VŠ 81 útoků. Z 34 clon na míč: 3 koš za 2 body, 1 koš za 3 body, 43

44 2 asistence - koš, 3 faul obrany, 4 ztráta, 2 faul útočný, 14 neúspěšná střela za 2 body, 5 neúspěšná střela za 3 body. V tomto zápase si tým VŠ Praha vytvářel volné pozice po cloně na míč jen velmi zřídka. Ztrácel míče (4 ) a velmi nepřesně zakončoval jak z pod koše, tak ze střední vzdálenosti. Uvedené lze zaznamenat v grafu č VŠ Praha - Hradec Králové Tabulka č.9 Zápas VŠ Praha - Hradec Králové Sledovaná 1. ČTVRTINA 2. ČTVRTINA 3. ČTVRTINA 4. ČTVRTINA proměnná ÚTOK (n) KOŠ ZA KOŠ ZA KOŠ S FAULEM (n) ASISTENCE KOŠ (n) ASISTENCE KOŠ S FAULEM (n) FAUL OBRANY (n) ZTRÁTA (n) FAUL ÚTOČNÝ (n) NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA 2 NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA 3 NIC Z PŘEDEŠLÝCH SITUACÍ* (n) * POKRAČOVÁNÍ V ÚTOKU, RYCHLÝ PROTIÚTOK, 1 NA 1, HOĎ A BĚŽ, ZTRÁTA, CLONA BEZ MÍČE 44

45 ÚTOK KOŠ ZA 3 BODY ASISTENCE-KOŠ S FAULEM ZTRÁTA 1. ČTVRTINA 2. ČTVRTINA 3. ČTVRTINA 4. ČTVRTINA NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA 2 BODY NIC Z PŘEDEŠLÝCH SITUACÍ* Graf č.17 VŠ Praha - Hradec Králové. Přehled počtu n četností sledovaného jevu a minusových bodů u vybraných proměnných. CLONA HRÁČKU S MÍČEM (počet n) počet úspěšných clon 10 počet neúspěšných clon 16 Graf č.18 VŠ Praha - Hradec Králové, poměr úspěšných a neúspěšných clon. Krátký komentář: Tým VŠ Praha v zápase proti Hradci Králové útočil 81. V 26 případech zahrál clonu na hráčku s míčem spoluhráčkou bez míče. Po clonách na hráčku s míčem se VŠ příliš nedařila střelba za dva body a 4 ztratil míč. Z 26 clon na míč: 3 koš za 2 body, 45

46 1 koš za 3 body, 2 asistence - koš, 1 asistence - koš s faulem, 3 faul obrany, 4 ztráta, 9 neúspěšná střela za 2 body, 3 neúspěšná střela za 3 body. V tomto zápase hrál tým VŠ spíše rychlé protiútoky a hru 1 na 1. Úspěšných clon na hráčku s míčem zahrály celkem 10 a neúspěšně hodnocených clon 16. Uvedené lze zaznamenat v grafu č VŠ Praha - Valosun Brno Tabulka č.10 Zápas VŠ Praha - Valosun Brno Sledovaná 1. ČTVRTINA 2. ČTVRTINA 3. ČTVRTINA 4. ČTVRTINA proměnná ÚTOK (n) KOŠ ZA KOŠ ZA KOŠ S FAULEM (n) ASISTENCE KOŠ (n) ASISTENCE KOŠ S FAULEM (n) FAUL OBRANY (n) ZTRÁTA (n) FAUL ÚTOČNÝ (n) NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA 2 NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA 3 NIC Z PŘEDEŠLÝCH SITUACÍ* (n) * POKRAČOVÁNÍ V ÚTOKU, RYCHLÝ PROTIÚTOK, 1 NA 1, HOĎ A BĚŽ, ZTRÁTA, CLONA BEZ MÍČE 46

47 ÚTOK KOŠ ZA 2 BODY KOŠ ZA 3 BODY KOŠ S FAULEM ASISTENCE-KOŠ ASISTENCE-KOŠ S FAULEM FAUL OBRANY ZTRÁTA FAUL ÚTOČNÝ NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA 2 BODY NEÚSPĚŠNÁ STŘELA ZA 3 BODY NIC Z PŘEDEŠLÝCH SITUACÍ* ČTVRTINA 2. ČTVRTINA 3. ČTVRTINA 4. ČTVRTINA Graf č.19 VŠ Praha - Valosun Brno. Přehled počtu n četností sledovaného jevu a minusových bodů u vybraných proměnných. CLONA NA HRÁČKU S MÍČEM (počet n) počet úspěšných clon 10 počet neúspěšných clon 13 Graf č.20 VŠ Praha - Valosun Brno, poměr úspěšných a neúspěšných clon. Krátký komentář: V prvním poločase v zápase týmů VŠ Praha a Valosunu Brno hrál Valosun převážně zónovou obranu. Takže tým VŠ hrál spíše spolupráci s pivotkami a kombinaci hoď a běž. Clonu na hráčku s míčem hrál výjimečně, většinou na konci 24 vteřinového limitu na útok. Celkem měl k dispozici 84 útoků. Níže jsou uvedeny sledované charakteristiky utkání: 47

48 3 koš za 2 body, 4 koš za 3 body, 2 asistence - koš, 1 faul obrany, 2 ztráta, 7 neúspěšná střela za 2 body, 4 neúspěšná střela za 3 body. V druhém poločase Valosun kombinoval zónovou obranu s osobní obranou. Proto VŠ využívaly clonu na hráčku s míčem více. Dařila se jim střelba na koš za 3 body, kdy byly 4 úspěšné po cloně na hráčku s míčem. Celkem zahrály 23 clon na hráčku s míčem, z toho úspěšně zahraných bylo 10. Uvedené lze zaznamenat v grafu č

49 6.3 Celkový výskyt clon na hráčku s míčem v porovnání dvou týmů VŠ Praha - Hradec Králové Celkový výskyt clony na hráčku s míčem pozorovaných v pěti předem vybraných utkáních v porovnání dvou týmu ŽBL - VŠ Praha a Hradec Králové Tabulka č.11 Celkový výskyt clony na hráčku s míčem HRADEC VŠ PRAHA KRÁLOVÉ DSK KARLÍN 7 34 TRUTNOV KARLOVY VARY VALOSUN BRNO VZÁJEMNÝ ZÁPAS HK- VŠ Celkem HRADEC KRÁLOVÉ 116 VŠ PRAHA Graf č.21 Celkový počet clon na hráčku s míčem (n) 49

50 Tabulka č.12 Celkový výskyt clony na hráčku s míčem CELKEM % CLONA NA % ÚTOKŮ (n) HRÁČKU S MÍČEM (n) HRADEC ,54 KRÁLOVÉ VŠ PRAHA ,35 Z výsledků jsem zjistila, že Hradec Králové měl v pěti vybraných zápasech v Ženské basketbalové lize 2012/2013 více útoků než tým z VŠ Praha. Celkem 437 útoků, což je v průměru 87,4 útoků na jeden zápas. I přesto, že měl Hradec Králové více útoků, v zápasech zahrál méně clon na hráčku s míčem spoluhráčkou bez míče. Celkem v pěti zápasech zahrál Hradec Králové 116 clon na hráčku s míčem. Procentuálně to tedy je, že se clona na hráčku s míčem vyskytovala ve 26,54 %. Tým VŠ Praha zahrál v pěti vybraných utkáních Ženské basketbalové ligy 2012/2013 méně útoků než Hradec Králové. Celkem měl 405 útoků v pěti zápasech. V průměru tedy 81 útok na zápas, což je v průměru o 6,4 útoku méně než Hradec Králové. VŠ Praha v zápasech využíval více clon na hráčku s míčem spoluhráčkou bez míče. Celkem to bylo ve 131 případech. V procentuálním vyčíslení to je 32,35 %. Celkově tedy v porovnání výskytu clon na hráčku s míčem dopadl lépe tým VŠ Praha. V jeho hře se vyskytovalo více clon na hráčku s míčem. V pěti zápasech zahrál tým VŠ Praha o 15 clon na hráčku s míčem více než tým z Hradce Králové. Procentuálně je to o 5,81 % víc. Hradec Králové měl o 32 útoků více než VŠ Praha, ale využíval spíše rychlého protiútoku a hry 1 na 1. 50

51 6.4 Celková efektivita clony na hráčku s míčem v porovnání dvou týmu VŠ Praha- Hradec Králové Celková efektivita clony na hráčku s míčem pozorovaných v pěti předem vybraných zápasech v porovnání dvou týmu ŽBL - VŠ Praha a Hradec Králové Tabulka č.13 Celková efektivita clony na hráčku s míčem HRADEC KRÁLOVÉ - úspěšná clona HRADEC KRÁLOVÉ - neúspěšná clona VŠ PRAHA - úspěšná clona VŠ PRAHA - neúspěšná clona DSK KARLÍN (n) TRUTNOV (n) KARLOVY VARY (n) VALOSUN (n) VZÁJEMNÝ ZÁPAS HK-VŠ (n) CELKEM (n) HRADEC KRÁLOVÉ 49 VŠ PRAHA 51 Graf č.22 Počet úspěšných clon hráčku s míčem (n) 51

52 HRADEC KRÁLOVÉ 67 VŠ PRAHA 80 Graf č.23 Počet neúspěšných clon na hráčku s míčem (n) Tým z Hradce Králové zahrál úspěšnou clonu na hráčku s míčem spoluhráčkou bez míče ve 49 případech z celkových 116 zahraných clon. V procentuálním vyčíslení je to 42,24 %. Procentuálně se to blíží skoro k 50 % všech zahraných clon, což můžu zhodnotit jako pozitivní ukazatel. Ve zbylých 67 clonách na hráčku s míčem byla clona neúspěšná. Z neúspěšné clony na hráčku s míčem tedy vyplynula ztráta, faul útočný, neúspěšná střela za 2 nebo 3 body. V procentech je to vyčíslené, že neúspěšná clona byla v 57,76 %. Tým VŠ Praha zahrál celkem 131 clon na hráčku s míčem spoluhráčkou bez míče. Z toho byli úspěšní v 51 případech. V 80 případech clon na hráčku s míčem dopadla clona neúspěšně. Tým VŠ Praha tedy byl úspěšný ve 38,93 %, a neúspěšný v 62,07 %. V porovnání obou týmů, co se týče efektivity, byl úspěšnější tým z Hradce Králové. Hradec Králové zahrál sice méně clon na hráčku s míčem, ale s větší úspěšností než tým VŠ Praha. VŠ Praha používal ve své hře více clon na hráčku s míčem od spoluhráčky bez míče, ale s celkovou menší úspěšností než Hradec Králové. 52