Praktické problémy dokazování vad právních jednání v pracovněprávních vztazích

Transkript

1 ABSTRAKT Praktické problémy dokazování vad právních jednání v pracovněprávních vztazích Ilona Kostadinovová Cílem předloženého příspěvku je analýza platné právní úpravy právních skutečností v pracovněprávních vztazích s důrazem kladeným na náležitosti a vady právních jednání. Prakticky bude pojednáno o problémech, které jsou spojeny s dokazováním vad právních jednání v soudním řízení. Jde-li o soudní řízení, tak se jedná jak o civilně-právní tak o alternativu trestně- právního řízení, při kterém musí být prakticky prokázána faktická tvrzení na základě dostatečně konkrétních důkazů. KLÍČOVÁ SLOVA právní skutečnost; objektivní právní událost; subjektivní právní jednání; jednostranné právní jednání; dvoustranné právní jednání; formální náležitost právního jednání; vada právního jednání; neplatnost absolutní; neplatnost relativní; nicotnost právního jednání; důkaz ABSTRACT The aim of this paper is to analyze the valid legal regulation of legal facts in labour- law relations with an emphasis on the requirements and defects of legal acts. Problems associated with proving defects in legal proceedings will be practically dealt with. As far as court proceedings are concerned, they are both civil- law and an alternative to criminal proceedings, in which factual claims based on sufficiently specific evidence must be demonstrated in practice. KEYWORDS legal fact; objective legal event; subjective legal action; unilateral legal action; bilateral legal action; formality of legal action; defect of legal action; nullity absolute; invalidity relative; the nullity of legal action; evidence I.K. Strana 1 z

2 OBSAH Úvod 1. kapitola: Vztah zákoníku práce k občanskému zákoníku z pohledu definice právních skutečností 2. kapitola: Objektivní právní skutečnost právní událost, subjektivní právní skutečnost právní jednání v pracovněprávních vztazích a jejich vady 3. kapitola: Neplatnost a nicotnost právního jednání a jejich dokazování pro pracovněprávní účely 4.kapitola: Předkládání důkazů v soudním řízení Závěr Použité zdroje a literatura Přílohová část PŘÍLOHA (internetová verze příspěvku, on-line: Vzory dvoustranné pracovněprávní jednání vznik ( pracovní smlouva, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti), - změna (dohoda o změně délky trvání pracovního poměru na dobu určitou) - a skončení (dohoda o rozvázání pracovního poměru) Vzory jednostranné pracovněprávní jednání změna (převedení zaměstnance na jinou práci, mzdový výměr) - a skončení (výpověď, okamžitého zrušení pracovního poměru, zrušení pracovního poměru ve zkušební době), I.K. Strana 2 z

3 PPRACOVNĚPRÁPRÁVNÍ SKUTEČNOSTI PRÁVNÍ JEDNÁNÍ PRÁVNÍ JEDNÁNÍ PRÁVNÍ JEDNÁNÍ VZNIK ZMĚNA SKONČENÍ Jednostranné Dvoustranné Jednostranné Dvoustranné Jednostranné Dvoustranné Jmenování Pracovní sml. Mzdový výměr Dodatek prac. smlouvy Odstoupení Dohoda o rozvázání, 49odst.2ZP DPČ Převedení Zrušení ve zkušební době, 66odst.2 ZP DPP Přeložení Výpověď, 50 odst. 1ZP Okamžité zrušení, 60ZP Formální Formální Formální Formální Formální Bez sankce neplatnosti Bez sankce neplatnosti Bez sankce neplatnosti Sankce neplatnosti jinak se nepřihlíží 20 ZP 20 ZP 66odst.2ZP 50 odst. 1ZP 60 ZP 18 ZP výklad pro zaměstnance nejpříznivější 19 odst. 1 ZP-nebyl-li udělen souhlas, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti 61 odst. 2 ZP odborová organizace SOUHLAS Bez sankce neplatnosti 19 odst. 3 ZP Zdroj: Vlastní zpracování autorky dle dikce zákoníku práce a teorie práva I.K. Strana 3 z

4 Úvod Pracovněprávní vztahy prakticky spadají do kategorie soukromoprávních právních vztahů a z tohoto úhlu pohledu pak lze doplnit jejich definici o souvislosti občanskoprávních vymezení náležitostí těchto právních vztahů co do vymezení tzv. právních skutečností. Právní vztahy vznikají, mění se nebo zanikají na základě právních skutečností, které jsou buď objektivní na vůli nezávislé tzv. právní události nebo subjektivní na vůli závislé tzv. právní jednání. Praxe se tak v současné době asi nejvíce potýká s vymezením a konkrétním rozlišováním vad právních jednání, na základě kterých mohou vznikat, měnit se nebo zanikat pracovněprávní vztahy. Prokazování těchto vad se pak následně stává předmětem dokazování v soudním řízení ať už v civilním soudním řízení vedeném nejčastěji z důvodu namítané neplatnosti rozvázání pracovního poměru nebo v trestněprávním řízení, pokud se pracovněprávní jednání stane předmětem jednání naplňujícího aspekty společenské škodlivosti stíhané z úřední povinnosti státním zastupitelstvím jako trestný čin nebo je-li například zaměstnanec poškozenou osobou nebo naopak osobou povinnou k náhradě škody v trestním řízení. Podíváme se tedy v teoreticko-praktickém výkladu na náležitosti a vady právních jednání v pracovněprávních vztazích a jejich praktické dokazování. Vztah zákoníku práce k občanskému zákoníku a vymezení právních skutečností Pracovněprávní vztahy jsou svým specifickým charakterem zvláštním druhem soukromoprávních vztahů, do kterých vstupuje veřejnoprávní zájem na ochraně postavení zaměstnance při výkonu závislé práce. Mezi základní pracovněprávní vztahy patří pracovní poměr a pracovněprávní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr dohoda o provedení práce/dpp a dohoda o pracovní činnosti/dpč. Vztahy souvisejícími se základními pracovněprávními vztahy jsou zejména vztahy odpovědnosti. 1 Z tohoto úhlu pohledu je pak tedy řešena rovněž problematika právní úpravy teoretického a praktického vymezení právních skutečností. Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění, dále též jen ZP, upravuje jen některá ustanovení, jinak se právní skutečnosti, resp. právní jednání nebo právní události posuzují podle občanského zákoníku, z. č. 89/2012 Sb., v platném znění, dále též jen OZ, včetně důsledků jejich vad. Především je potřeba zdůraznit, že je v praxi nutné vždy respektovat při uzavírání smluv a dohod soukromé právo obecně reprezentované občanským zákoníkem, který preferuje relativní neplatnost právních jednání před jejich neplatností absolutní. Na neplatné právní jednání je třeba pohlížet jako na platné pokud se ten, kdo je tímto jednáním dotčen, neplatnosti nedovolá. 1 Prof. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D. v BĚLINA, M. a kol. Pracovní právo. 7. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, ISBN str. 59 I.K. Strana 4 z

5 V případě neshody smluvních stran pracovněprávního vztahu o charakteru právního jednání, může s konečnou platností rozhodnout o platnosti nebo neplatnosti právního jednání a jeho důsledcích pouze nezávislý a nestranný soud. 2 Právní skutečnost Na úvod je potřeba zdůraznit, že teoretické vymezení pojmu právní skutečnost vychází z občanskoprávní doktríny a subsidiárním způsobem tak lze v praxi pracovněprávních vztahů použít právní úpravu vyplývající z občanského zákoníku, není-li výslovná právní úprava obsažena přímo v zákoníku práce. Zákoník práce má v praxi přednost, jde-li o posuzování právních vztahů pracovněprávních. Zákoník práce vychází především z ochranné funkce pracovního práva chránícího postavení zaměstnance jakožto slabší strany dvoustranného právního vztahu vznikajícího v nejobecnější rovině mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Pracovněprávní skutečnosti Pojem pracovněprávních skutečností a jejich třídění vymezuje doc. JUDr. Margertia Vysokajová, CSc. jako skutečnosti, na jejich základě vznikají, mění se a zanikají základní pracovněprávní vztahy a dále rovněž jednotlivá práva a povinnosti v rámci těchto vztahů. 3 OBJEKTIVNÍ Právní skutečnosti pracovněprávní se v obecné rovině dělí na objektivní, tzv. právní události, z nichž vznikají následky nezávisle na chování subjektů. Jde o právní skutečnosti nezávislé na vůli osoby jako je například smrt, pracovní úraz nebo plynutí času. SUBJEKTIVNÍ Právní skutečnosti pracovněprávní se v obecné rovině pak dělí dále na subjektivní, tzv. právní jednání, u nichž jsou právní následky spojeny s chováním subjektů. Jde o právní skutečnosti závislé na vůli osoby. 2 Mgr. Zdeněk Schmied, Komentář k 18 až 29 zákoníku práce v ROUČKOVÁ, D. SCHMIED, Z. Zákoník práce. 15. aktualizované vydání, Olomouc: ANAG, 2019, ISBN , str VYSOKAJOVÁ, M. Pracovní právo. Praha: Vysoká škola finanční a správní, a.s., 2018, 110 s. ISBN , str. 19 I.K. Strana 5 z

6 Subjektivní pracovněprávní skutečnosti, tzv. právní jednání se dále člení na: Právní jednání, což jsou konkrétní projevy vůle osob směřující k právním následkům, které jsou nimi spojeny a v právním jednání vyjádřeny nebo které vyplývají z pracovněprávních předpisů, dobrých mravů a obvyklých zvyklostí a jsou v souladu s právem. Protiprávní jednání jsou projevy vůle v rozporu s právem. Taková jednání mohou naplňovat skutkové podstaty přestupků a trestných činů. Faktická jednání jsou projevy vůle, které sami o sobě právní následky nezpůsobují, ale ve spojení s jinými je způsobit mohou. Příkladem může být předchozí písemné upozornění zaměstnance na možnost výpovědi z důvodu soustavného méně závažného porušování povinností zaměstnancem, které je předpokladem a základní podmínkou platnosti výpovědi z důvodu podle 52 písm. f) varianty 2 ZP. Teorie o právních jednáních. Právní jednání musí v obecné rovině splňovat předpoklady jejich náležitostí vyplývajících z právních předpisů. Jde vždy o náležitosti formální. Právní jednání může být učiněno ústně nebo písemně. Je-li zákonem předepsaná písemná forma, jde o tzv. formální právní jednání ( 564 OZ). Jde vždy o náležitosti subjektu, vůle a jejího projevu, a náležitost předmětu (obsahu). Náležitostmi subjektů pracovněprávních vztahů jsou právní osobnost a svéprávnost. 4 Jde tedy prakticky o způsobilost zaměstnance (fyzické osoby) a zaměstnavatele (fyzické nebo právnické osoby) vstupovat do pracovněprávních vztahů. Náležitost vůle je předpokladem každého právního jednání, přičemž musí být projevena svobodně, vážně a nikoli v tísni ani za nápadně nevýhodných podmínek. Jde o vnitřní psychický vztah jednajícího k chtěnému následku takového právního jednání. Náležitostí předmětu (obsahu) je možnost a dovolenost právního jednání od samého počátku. Předmět právního jednání není dovolený, jestliže se například příčí dobrým mravům ( 580 OZ), je v rozporu se zákonem (účelem a smyslem zákona, 580 OZ), nebyl-li k němu udělen předepsaný souhlas ( 19ZP) a zaměstnanec se jimi vzdává práva vyplývajícího ze zákoníku práce, kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu ( 4a ZP). 5 4 VYSOKAJOVÁ, M. Pracovní právo. Praha: Vysoká škola finanční a správní, a.s., 2018, 110 s. ISBN , str Blíže též BĚLINA, M. PICHRT, J. a kol. Pracovní právo. 7. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 477 s. ISBN , s. 106 a násl. I.K. Strana 6 z

7 Nesplňuje-li právní jednání předepsané náležitosti, lze ho považovat za vadné. Následkem těchto vad může být neplatnost nebo zdánlivost. NEPLATNOST Neplatnost pracovněprávního jednání znamená, že v praxi k takovému právnímu jednání došlo, nastalo a existuje, ale nemá právní účinky, které strany pracovněprávního vztahu chtěly. Prakticky tedy nedojde ke vzniku, změně nebo zániku práv a povinností stran pracovněprávního vztahu. Neplatnost může být buď absolutní nebo relativní. ABSOLUTNÍ NEPLATNOST Pracovněprávní jednání absolutně neplatné nemá ze zákona ex lege žádné právní účinky od samého počátku od tehdy, tj. ex tunc a k neplatnosti přihlédne soud z úřední povinnosti ex offo, aniž by se museli účastníci příslušného soudního řízení takové neplatnosti dovolávat. Absolutně neplatné je právní jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek nebo zavazuje k plnění od počátku nemožnému, 588 OZ. Absolutně neplatné je rovněž právní jednání, k němuž nebyl udělen souhlas příslušného orgánu podle 19 odst. 1 a 2 ZP. Konkrétně jde o souhlas odborové organizace ve smyslu 61 odst. 2 ZP s výpovědí nebo okamžitým zrušením pracovního poměru zaměstnance člena orgánu odborové organizace v době jeho funkčního období a v době 1 roku po skončení jeho funkčního období. RELATIVNÍ NEPLATNOST Pracovněprávní jednání se bez ohledu na vadu, považuje za platné, pokud se oprávněný subjekt neplatnosti nedovolá u soudu. Soud k relativní neplatnosti nepřihlíží z úřední povinnosti, ale až na základě námitky oprávněného, 586 ZP. Právo namítnout neplatnost právního jednání má ten, kdo byl vadou právního jednání dotčen na svých právech. Podle občanského zákoníku například byl přinucen k právnímu jednání hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající důvodnou obavu, 587 OZ. V praxi pracovněprávních vztahů by tak do úvahy mohla připadat dohoda o rozvázání pracovního poměru podle 49 ZP, k jejímuž podpisu byl zaměstnanec donucen pod hrozbou. Taková dohoda by nenaplňovala náležitosti svobodné, vážné vůle, neboť by byla uzavřena v tísní a za nápadně nevýhodných podmínek. Navíc by bylo možné ještě uvažovat o tom, zda donucení druhé strany k podpisu pod hrozbou násilí či jiné psychické újmy nenaplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu. Pokud ale nebude u takového podpisu dohody přítomen dostatečný počet svědků, kteří by to I.K. Strana 7 z

8 mohli dosvědčit, bude obtížné tvrzení u soudu prokazovat. Jako důkaz by mohl posloužit ale například lékařský posudek o zdravotním psychickém stavu apod. Zaměstnanec by se ale musel nechat vyšetřit bezprostředně poté, co byl k podpisu dohody donucen. Osobně jsem toho názoru, že takový soudní spor není zcela vyloučen, pravděpodobnost úspěšnosti zaměstnance však bude záviset vždy na konkrétních okolnostech daného případu. ZDÁNLIVOST Zdánlivost neboli nicotnost pracovněprávního jednání znamená, že se v praxi na takové právní jednání hledí tak, jako by k němu nikdy nedošlo. K zdánlivému právnímu jednání se vůbec nepřihlíží, 554 OZ. Zdánlivosti právního jednání není nutné se dovolávat, soud k ní přihlíží v úvahu vždy. 6 Zdánlivé nebo také nicotné je pracovněprávní jednání, pokud nebyla zjevně projevena vážná vůle ( 552 OZ), nebo nelze pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit obsah takového právního jednání ani výkladem ( 553 OZ) nebo pokud se zaměstnanec předem vzdal práva, které mu poskytuje zákoník práce, kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis ( 4a odst. 4 ZP) jako projev tzv. ochranné funkce pracovního práva v podobě tzv. kogentní normy, od které se nelze ani smluvně odchýlit. JEDNOSTRANNÁ PRACOVNĚPRÁVNÍ JEDNÁNÍ FORMÁLNÍ (předepsaná písemná forma) Příkladem zdánlivého nicotného právního jednání mohou být v pracovněprávních vztazích formální jednostranná právní jednání směřující k ukončení pracovněprávních vztahů, pokud nebyla dodržena jejich předepsaná stanovená písemná forma výpověď ( 50 ZP), odstoupení od pracovní smlouvy ( 34 ZP), okamžité zrušení pracovního poměru ( 60 ZP), zrušení pracovního poměru ve zkušební době ( 66 ZP). 6 BĚLINA, M. PICHRT, J. a kol. Pracovní právo. 7. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 477 s. ISBN , s. 110 I.K. Strana 8 z

9 VZNIK pracovněprávních vztahů DVOUSTRANNÁ PRACOVNĚPRÁVNÍ JEDNÁNÍ Právní skutečnosti subjektivní právní jednání zakládající pracovněprávní vztahy Pracovní smlouva Dohoda o pracovní činnosti/dpč Dohoda o provedení práce/dpp ZMĚNA pracovněprávních vztahů Právní skutečnosti měnící pracovněprávní vztahy Dodatek pracovní smlouvy změna obsahu pracovní smlouvy, DPČ nebo DPP Převedení na jinou práci na základě dvoustranné dohody nebo jednostranně zaměstnavatel Přeložení do jiného místa výkonu práce na základě dvoustranné dohody zaměstnance zaměstnavatele a ZÁNIK pracovněprávních vztahů Právní skutečnosti vedoucí k zániku pracovněprávních vztahů Objektivní právní události smrt, uplynutí doby Subjektivní jednostranné právní jednání výpověď, okamžité zrušení pracovního poměru, zrušení pracovního poměru ve zkušební době Subjektivní dvoustranné právní jednání dohoda o rozvázání pracovního poměru I.K. Strana 9 z

10 Srovnání právních náhledů na problém neplatnosti a nicotnosti pracovněprávních jednání BARANCOVÁ, H. Nové technológie v pracovnoprávnych vzťahoch. Praha: Leges, s.r.o., 2017, 192 s. ISBN PAVLÁTOVÁ, J. Pracovněprávní vztahy s pohledu nového občanského zákoníku. Plzeň: Aleš Čeněk, 2014, 159 s. ISBN Mgr. Zdeněk Schmied, Komentář k 18 až 29 zákoníku práce v ROUČKOVÁ, D. SCHMIED, Z. Zákoník práce. 15. aktualizované vydání, Olomouc: ANAG, 2019, ISBN , str. 18 VYSOKAJOVÁ, M. Pracovní právo. Praha: Vysoká škola finanční a správní, a.s., 2018, 110 s. ISBN , str BĚLINA, M. PICHRT, J. a kol. Pracovní právo. 7. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 477 s. ISBN , s. 106 a násl. I.K. Strana 10 z

11 Závěr A co dodat na úplný závěr úvah věnovaných prokazování vad právních jednání v pracovněprávních vztazích. Je potřeba si uvědomit, že zákoník práce se opírá o základní zásady, jejich účelem je především chránit právní jistotu existence pracovněprávních vztahů s důrazem kladeným na ochranu slabší strany v tomto právním vztahu, kterým je zaměstnanec. Je proto potřeba se řídit tzv. kogentními právními normami, od kterých se nelze ani smluvně odchýlit. A právě tento aspekt dělá z pracovního práva v praxi právní odvětví, ve kterém narůstají počty soudních sporů spočívající v nejednotnosti vnímání právních kroků, které učiní zaměstnavatel vůči zaměstnanci nebo naopak zaměstnanec vůči zaměstnavateli a sporné otázky mezi nimi následně řeší obecné civilní soudy. Prakticky se navíc mohou právní jednání pracovněprávního charakteru stát rovněž předmětem řízení trestněprávního a v takovém případě pak i zde platí primárně právní úprava vyplývající ze zákoníku práce přednostně. Lze tedy shrnout, že pro každé skutkové tvrzení je potřeba doložit dostatečné množství konkrétních důkazů, což nemusí být vždy nejsnadnější úkol, zejména pokud například nemáme žádné svědky apod. I když v poslední době je podle mého názoru prokazování faktů pro pracovněprávní účely stále snadnější, neboť se lze opírat o důkazy vyplývající z komunikace nejen písemné, ale i komunikace využívající moderní komunikační technologie. ové zprávy, sms zprávy v mobilních telefonech nebo zprávy posílané přes sociální sítě nebo například v poslední době stále oblíbenější mobilní komunikační aplikaci WhatsApp. Nelze však opomenout fakt, že i pro pracovněprávní vztahy platí ochrana osobních údajů a není možné údaje získané pro pracovněprávní účely zneužívat a předávat třetím osobám. Výjimečné situace a nutnost předávání vybraných informací by mohlo v praxi odůvodňovat právě probíhající trestněprávní řízení. Pro bližší rozbor takových situací nám však již v tomto příspěvku prostor nezbývá. Autorka dne Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát VŠFS a.s. Karlovy Vary, Fakulta právních a správních studií, Katedra občan. a pracovního práva FPR ZČU v Plzni, Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení ilda@seznam.cz, about V Přešticích dne I.K. Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát I.K. Strana 11 z

12 Použité zdroje a literatura: Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění/zp Občanský zákoník, z. č. 89/2012 Sb., v platném znění/oz Občanský soudní řád, z. č. 99/1963 Sb., v platném znění/osř Trestní zákoník, z. č. 40/2009 Sb., v platném znění/tz Trestní řád, z. č. 141/1961 Sb., v platném znění/tř Zákon o ochraně osobních údajů, z. č. 101/2000 Sb., v platném znění Obecné nařízení na ochranu osobních údajů, Nařízení (EU) 2016/679 /General Data Protection Regulation/GDPR, příručka Úřadu pro ochranu osobních údajů, on-line: BARANCOVÁ, H. Nové technológie v pracovnoprávnych vzťahoch. Praha: Leges, s.r.o., 2017, 192 s. ISBN BĚLINA, M. PICHRT, J. a kol. Pracovní právo. 7. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 477 s. ISBN PAVLÁTOVÁ, J. Pracovněprávní vztahy s pohledu nového občanského zákoníku. Plzeň: Aleš Čeněk, 2014, 159 s. ISBN ROUČKOVÁ, D. SCHMIED, Z. Zákoník práce. 15. aktualizované vydání, Olomouc: ANAG, 2019, ISBN VYSOKAJOVÁ, M. Pracovní právo. Praha: Vysoká škola finanční a správní, a.s., 2018, 110 s. ISBN PŘÍLOHOVÁ ČÁST VZORY právních jednání v pracovněprávních vztazích Dvoustranná právní jednání vznik pracovněprávních vztahů Pracovní smlouva I.K. Strana 12 z

13 Pracovní smlouva zakládající pracovní poměr na dobu neurčitou/určitou podle 34 a násl. zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění/zp (název a sídlo zaměstnavatele) zastoupený (uvede se jméno, příjmení a pracovní funkce zaměstnance oprávněného uzavírat pracovní smlouvu), dále jen zaměstnavatel a pan (paní) (uvede se jméno, příjmení zaměstnance), narozen (uvede se datum a místo narození), bydliště. (uvede se bydliště zaměstnance), rodné číslo (uvede se rodné číslo zaměstnance), číslo občanského průkazu (uvede se číslo občanského průkazu zaměstnance), dále jen zaměstnanec, uzavřeli tuto I. pracovní smlouvu: 1. Zaměstnanec bude pracovat u zaměstnavatele jako (uvede se druh práce nebo funkce). 2. Místem výkonu práce se stanoví (uvede se místo, kde bude práce vykonávána). 3. Jako den nástupu do práce se sjednává den (uvede se den, kdy má zaměstnanec nastoupit do práce). Tímto dnem vzniká mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem pracovní poměr. 4. Pracovní poměr se sjednává na dobu neurčitou/určitou v souladu s 39 ZP. 5. Pracovní poměr se sjednává se zkušební dobou v délce... (uvede se délka sjednané zkušební doby, maximálně 3 měsíce, u vedoucích zaměstnanců maximálně 6 měsíců, avšak celkově maximálně polovina délky trvání pracovního poměru). Ve zkušební době může každá ze stran pracovní poměr zrušit z jakýchkoli důvodů nebo i bez udání důvodů. Musí tak však být učiněno písemně a oznámení o skončení pracovního poměru ve zkušební době musí být druhé straně doručeno alespoň tři dny předem. 6. Smluvní strany se současně dohodly na těchto dalších podmínkách:. 7. Zaměstnavatel bude zaměstnanci poskytovat mzdu ve výši Zaměstnavatel může zaměstnance vyslat na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu. 9. Zaměstnanec se zavazuje vykonávat sjednaný druh práce osobně, ve stanovené pracovní době a dodržovat přitom povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. 10. Zaměstnanec se zavazuje, že nebude vedle svého zaměstnání v pracovním poměru vykonávat výdělečnou činnost (soukromě podnikat, pracovat v dalším pracovním poměru nebo na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr) shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele bez předchozího písemného souhlasu zaměstnavatele. 11. Zaměstnanec se zavazuje, že po dobu jednoho roku po skončení pracovního poměru nebude vykonávat pro jiného zaměstnavatele nebo na vlastní účet činnost, která byla předmětem činnosti zaměstnavatele, nebo jinou činnost, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zaměstnavatele. Zaměstnavatel poskytne přiměřené peněžité vyrovnání ve výši nejméně poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění závazku. Pro případ porušení výše uvedených povinností sjednávají strany pracovní smlouvy smluvní pokutu ve výši Kč. 12. Zaměstnanec se dále zavazuje zejména - pracovat svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny zaměstnavatele vydané v souladu s právními předpisy a dodržovat zásady spolupráce s ostatními zaměstnanci; I.K. Strana 13 z

14 - plně využívat pracovní doby ke kvalitnímu, hospodárnému a včasnému plnění zadaných pracovních úkolů; - při výkonu práce jednat a rozhodovat se v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele a zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit či poškodit oprávněné zájmy zaměstnavatele; - zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu zaměstnání a které v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám.tato povinnost trvá i po dobu jednoho roku po skončení pracovního poměru; - zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu oprávněných zájmů zaměstnavatele se zájmy osobními, zejména nebude zneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní či někoho jiného; - po dobu trvání pracovního poměru nepůsobit jako člen řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících stejný nebo obdobný předmět činnosti jako zaměstnavatel. To neplatí, pokud by byl do takového orgánu vyslán zaměstnavatelem; Zaměstnavatel se zavazuje zejména: II. - přidělovat zaměstnanci práci podle této pracovní smlouvy a poskytovat mu za ni mzdu; - vytvářet příznivé a zdraví nenarušující pracovní podmínky; - dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy a touto pracovní smlouvou, zejména podmínky pro bezpečnou práci; Ostatní práva a povinnosti smluvních stran, vyplývající z tohoto pracovního poměru se řídí ustanoveními zákoníku práce a dalších obecně závazných právních předpisů. III. 1. Tato smlouva je sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno obdrží zaměstnanec a jedno zaměstnavatel. 2. Smluvní strany prohlašují, že jim není známa žádná skutečnost bránící uzavření této smlouvy, s jejím obsahem, který si přečetly, kterému porozuměly, souhlasí a na znamení toho, že ji uzavírají srozumitelně, určitě a vážně, nikoli v tísni ani za nápadně nevýhodných podmínek, připojují své podpisy. V dne podpis zaměstnance razítko a podpis oprávněného vedoucího zaměstnance zaměstnavatele Dohoda o pracovní činnosti I.K. Strana 14 z

15 Dohoda o pracovní činnosti podle 76 zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění/zp (název a sídlo zaměstnavatele) zastoupený (jméno, příjmení a pracovní funkce zaměstnance oprávněného uzavírat tuto dohodu), dále jen zaměstnavatel pan (paní) (jméno, příjmení zaměstnance), narozen (uvede se datum a místo narození zaměstnance), bydliště (uvede se bydliště zaměstnance), rodné číslo (uvede se rodné číslo zaměstnance), číslo občanského průkazu (uvede se číslo občanského průkazu zaměstnance), dále jen zaměstnanec, uzavřeli tuto dohodu o pracovní činnosti I. a 1. Zaměstnanec se zavazuje pro zaměstnavatele vykonávat práci (uvede se činnost, kterou se zaměstnanec zavazuje vykonávat), 2. Výkon práce započne dnem.. (uvede se den započetí pracovní činnosti) 3. Práce bude vykonávaná v rozsahu (uvede se rozsah pracovní činnosti, např. v hodinách denně nebo týdně) 4. Za práci bude zaměstnanci poskytována odměna.. (uvede se výše odměny), která je splatná měsíčně pozadu, ve výplatní termíny určené pro výplatu mezd. Dosahuje-li částky alespoň 2.500,- Kč a s účinností od ,- Kč měsíčně, je zaměstnavatel povinen odvést pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. 5. Dohoda se uzavírá na dobu (uvede se, zda je dohoda uzavřena na dobu určitou a do kdy, nebo na dobu neurčitou) II. Zaměstnanec se zavazuje zejména: konat práce svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností a dodržovat podmínky sjednané v dohodě konat práce osobně, popř. za pomoci rodinných příslušníků uvedených v dohodě dodržovat všechny právní předpisy, vztahující se k vykonávané práci, zejména předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci řádně hospodařit se svěřenými prostředky a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou nebo zneužitím Zaměstnavatel se zavazuje zejména: vytvářet zaměstnanci přiměřené pracovní podmínky, zajišťující řádný a bezpečný výkon práce poskytovat zaměstnanci potřebné základní prostředky, nářadí, materiál a osobní ochranné pracovní prostředky poskytovat zaměstnanci za vykonanou práci sjednanou odměnu III. Další ujednání 1. Tuto dohodu lze zrušit následujícími způsoby: (uvedou se způsoby zrušení dohody) 2. Další ujednání (uvedou se případná další ujednání) 3. Tato dohoda je vyhotovena ve dvou stejnopisech. Jeden stejnopis obdrží zaměstnanec, jeden zaměstnavatel. V. dne.2012 podpis zaměstnance razítko a podpis oprávněného vedoucího zaměstnance zaměstnavatele Dohoda o provedení práce I.K. Strana 15 z

16 Dohoda o provedení práce podle 75 z. č 262/2006 Sb., v platném znění/zp (název a sídlo zaměstnavatele) zastoupený.(uvede se jméno, příjmení a pracovní funkce zaměstnance oprávněného uzavírat tuto dohodu), dále jen zaměstnavatel pan (paní) (jméno, příjmení zaměstnance), narozen (uvede se datum a místo narození zaměstnance), bydliště (uvede se bydliště zaměstnance), rodné číslo (uvede se rodné číslo zaměstnance), číslo občanského průkazu (uvede se číslo občanského průkazu zaměstnance), dále jen zaměstnanec, uzavřeli tuto I. a dohodu o provedení práce 1. Zaměstnanec se zavazuje, že pro zaměstnavatele provede tyto práce:. (uvede se přesně, jaké práce zaměstnanec pro zaměstnavatele provede) 2. Práce bude vykonána do..(nebo v době od-do). Předpokládaný rozsah prací je hodin (rozsah prací může být maximálně do 300 hodin). 3. Zaměstnavatel se zavazuje vytvořit zaměstnanci podmínky vhodné pro výkon sjednané práce. 4. Za provedení práce ve sjednané kvalitě a lhůtě poskytne zaměstnavatel zaměstnanci odměnu ve výši. (uvede se sjednaná odměna). Tato odměna je splatná v prvním výplatním termínu po odevzdání práce. Zaměstnavatel může odměnu přiměřeně snížit, neodpovídá-li provedená práce sjednaným podmínkám. Dosahuje-li odměna částky ,- Kč měsíčně, je zaměstnavatel povinen odvést pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. 5. Nebude-li pracovní úkol proveden ve sjednané době, může zaměstnavatel od dohody odstoupit. 6. Zaměstnanec může od dohody odstoupit, nemůže-li pracovní úkol provést proto, že mu zaměstnavatel nevytvořil sjednané pracovní podmínky. V takovém případě je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu tím vznikla. II. Další ujednání 1. Další ujednání.(uvedou se případná další ujednání podmínky, za nichž se bude práce konat) 2. Práva a povinnosti neupravené touto dohodou se řídí ustanoveními.. a dalších zákoníku práce. 3. Tato dohoda je vyhotovena ve dvou stejnopisech. Jeden stejnopis obdrží zaměstnanec, jeden zaměstnavatel. V. dne.2012 podpis zaměstnance vedoucího zaměstnance zaměstnavatele razítko a podpis oprávněného Dvoustranná právní jednání změna pracovněprávních vztahů I.K. Strana 16 z

17 Dohoda o změně délky trvání pracovního poměru na dobu určitou Zaměstnavatel Název. Sídlo Zastoupený dále jen zaměstnavatel a Jméno zaměstnance. Bydliště dále jen zaměstnanec uzavírají následující dodatek pracovní smlouvy uzavřené dne Bod 4 pracovní smlouvy se mění tak, že pracovní poměr se prodlužuje na dobu určitou a to o další 3 roky. Ujednání je v souladu s pravidly pro uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou zakotveného v 39 zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění. (Pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž účastníky pracovněprávního vztahu může být uzavřen maximálně na dobu 3 let a může být následně maximálně 2x prodloužen). Účastníci této smlouvy prohlašují, že si text smlouvy důkladně přečetli, s obsahem souhlasí a že tato smlouva byla uzavřena podle jejich skutečné, svobodné a vážné vůle, nikoli v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek, a na důkaz toho pod ni připojují své podpisy. V dne Zaměstnanec Zaměstnavatel Dohoda o rozvázání pracovního poměru dvojstranné právní jednání Skončení pracovněprávního vztahu I.K. Strana 17 z

18 Dohoda o rozvázání pracovního poměru Dohoda o rozvázání pracovního poměru podle 49 zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění/zp Zaměstnavatel: (název a sídlo) IČO: a zaměstnanec (jméno a příjmení) (funkce profese) (bydliště) (rodné číslo) (číslo občanského průkazu) uzavírají ve smyslu 49 Zákoníku práce dohodu o rozvázání pracovní poměru dnem bez udání důvodu. z důvodu (požaduje-li to zaměstnanec):.. Dohoda byla sepsána ve vyhotoveních, z nichž vyhotovení převzal zaměstnavatel a zaměstnanec. Smluvní strany této dohody prohlašují, že s obsahem souhlasí a že tato smlouva byla uzavřena podle jejich skutečné, svobodné a vážné vůle, nikoli v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek, a na důkaz toho pod ni připojují své podpisy. V dne podpis zaměstnance. podpis zaměstnavatele Jednostranná právní jednání skončení pracovněprávních vztahů Výpověď jednostranné právní jednání I.K. Strana 18 z

19 Výpověď zaměstnance/zaměstnavatele a) Výpověď zaměstnance Ve smyslu 50 dst. 2 Zákoníku práce rozvazuji pracovní poměr výpovědí a) z důvodů: b) bez udání důvodu. S ohledem na výpovědní dobu dle 51 Zákoníku práce skončí můj pracovní poměr dnem. V dne. Zaměstnavatel převzal dne. Název zaměstnavatele adresa jeho sídla. podpis zaměstnance bydliště. podpis zaměstnavatele b) Výpověď zaměstnavatele Ve smyslu 52 Zákoníku práce rozvazuji s vámi pracovní poměr VÝPOVĚDÍ Z důvodů 7 : S ohledem na výpovědní dobu dle 51 Zákoníku práce skončí váš pracovní poměr dnem. V dne.. podpis zaměstnavatele Zaměstnanec převzal dne.. podpis zaměstnance Jméno a příjmení zaměstnance funkce (profese) adresa jeho bydliště Zrušení pracovního poměru ve zkušební době jednostranné právní jednání 7 Poznámka ke specifikaci výpovědního důvodu zaměstnavatelem! Vedle slovní specifikace výpovědního důvodu se doporučuje uvádět vždy i konkrétní označení příslušného odstavce 52 Např. 52 písmeno g) varianta 2 ZP. Výpovědní důvody s účinností od jsou uvedeny v 52 písmenech a) až h) ZP. I.K. Strana 19 z

20 Zrušení pracovního poměru ve zkušební době Zrušení pracovního poměru ve zkušební době podle 66 zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění/zp Zaměstnanec bytem. Dne. jsme s Vámi uzavřeli pracovní smlouvu, podle které Vám vznikl pracovní poměr dne. V pracovní smlouvě byla písemně sjednána zkušební doba ve smyslu ustanovení 35 zákoníku práce na dobu. Váš pracovní poměr ve smyslu 66 zákoníku práce rušíme ve zkušební době. Pracovní poměr skončí dnem doručení tohoto zrušení. V dne.. zaměstnavatel (podpis oprávněného zaměstnance) Odvolání/vzdání se funkce jednostranné právní jednání I.K. Strana 20 z

21 Odvolání/vzdání se funkce vedoucího Zaměstnanec Petr Mlynář ODVOLÁNÍ/VZDÁNÍ SE v souladu s 73a zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění bytem Pod Jezem 658, Dolní Lhota, PSČ r.č /8961 V souladu s 73 odst. 2 zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění, byla v pracovní smlouvě ze dne..dohodnuta možnost odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance a zároveň dohodnuto, že se vedoucí zaměstnanec může svého místa vzdát. V návaznosti toto smluvní ujednání Vás proto s účinností ke dni odvolávám (vzdávám se) z pracovního místa vedoucího obchodního oddělení. Výkon práce na pracovním místě končí dnem následujícím po doručení. Pracovní poměr nekončí a Vaše další pracovní zařazení bude projednáno. V dne. Zaměstnavatel Agfa s.r.o., jednající A. Markem, jednatelem Okamžité zrušení pracovního poměru jednostranné právní jednání I.K. Strana 21 z

22 Okamžité zrušení pracovního poměru Okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu zvlášť hrubého porušení povinnosti zaměstnance podle 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění Zaměstnanec bytem. V důsledku porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vámi vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem rušíme s Vámi okamžitě pracovní poměr podle 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Porušení pracovní kázně spatřujeme v tom, že jste dne..fyzicky napadl svého vedoucího., který vám přiděloval pracovní úkol podle pracovní smlouvy a který jste odmítl převzít a splnit. S příslušným odborovým orgánem bylo okamžité zrušení pracovního poměru projednáno dne.. Váš pracovní poměr končí dnem doručení tohoto právního úkonu. V dne.. zaměstnavatel (podpis oprávněného zaměstnance) I.K. Strana 22 z