ODŮVODNĚNÍ A. OBECNÁ ČÁST

Transkript

1 ODŮVODNĚNÍ vyhlášky č. 224/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 269/2004 Sb., o náležitostech a přílohách žádostí podle zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování (dále jen vyhláška ) A. OBECNÁ ČÁST 1. DŮVOD PŘEDLOŽENÍ Důvodem předložení vyhlášky je zejména změna zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZKI ), provedená zákonem č. 230/2009 Sb., která upravila požadavky na povolení k činnosti investičního fondu, jehož majetek bude obhospodařován investiční společností, a umožnila fúze investičních fondů s osobami, které nemají povolení k činnosti investičního fondu, pokud investiční fond účastnící se takové fúze v důsledku této fúze nezanikne. V důsledku těchto změn se v praxi ukázala potřeba nově stanovit náležitosti a přílohy žádostí o povolení České národní banky k činnosti investičního fondu, jehož majetek bude obhospodařován investiční společností a o povolení k fúzi investičního fondu, upravené vyhláškou č. 269/2004 Sb. 1.1 Název Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 269/2004 Sb., o náležitostech a přílohách žádostí podle zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. 1.2 Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností Zákonem č. 230/2009 Sb. byl novelizován ZKI. Hlavními změnami byla úprava požadavků na povolení k činnosti investičního fondu, jehož majetek bude obhospodařován investiční společností (dále také nesamosprávný investiční fond ) a umožnění fúze investičních fondů s osobami, které nemají povolení k činnosti investičního fondu, pokud investiční fond účastnící se takové fúze v důsledku této fúze nezanikne. Vzhledem k tomu, že stávající vyhláška č. 269/2004 Sb., s těmito novými situacemi nepočítá, ukázala se při její praktické aplikaci v rámci správních řízení vedených Českou národní bankou na základě žádostí příslušných subjektů potřeba její novelizace. Zároveň byly identifikovány další oblasti, kde již stávající znění vyhlášky neodpovídá současnému právnímu stavu. Jedná se zejména o změny, které nastaly v souvislosti se zákonem č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem, zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) a zákonem č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, který změnil terminologii a také proces přeměny obchodních společností. Hlavním cílem této vyhlášky je aktualizovat její obsah tak, aby byl v souladu se zákonnými požadavky a obsahoval úplný výčet náležitostí žádostí a jejich příloh se záměrem maximálně urychlit a zjednodušit podávání žádostí v oblastech kolektivního investování, které doznaly změn výše uvedenými zákony. K naplnění uvedeného cíle obsahuje vyhláška: 1

2 a) zvláštní úpravu náležitostí a příloh žádosti o povolení k činnosti nesamosprávného investičního fondu a také jiných žádostí, kde se promítl dopad změn úpravy nesamosprávných investičních fondů; b) změny v náležitostech a přílohách žádosti o povolení fúze a rozdělení investiční společnosti a investičního fondu; c) změnu definice majetkových poměrů při posuzování důvěryhodnosti osob v návaznosti na nový insolvenční zákon; d) úpravu terminologie a orgánu dohledu v souladu se změnami, které doprovázely sjednocení dohledu (dozor x dohled, Komise pro cenné papíry x ČNB apod.); e) zrušení povinností v důsledku změn souvisejících předpisů, a to povinnosti dokládat výpis z evidence Rejstříku trestů, dokládat potvrzení finančního úřadu o bezdlužnosti a vypuštění úpravy týkající se předkládání příloh v cizím jazyce; f) úpravu dílčích nedostatků vyhlášky, které vyšly najevo v licenční praxi České národní banky (např. doplnění příslibu depozitáře uzavřít depozitářskou smlouvu v případech zakládání fondů kolektivního investování a stanoviska k přeměně investičních společností a investičních fondů). Česká národní banka v oblasti licenční a povolovací činnosti podporuje sjednocení požadavků při podávání žádostí. Výsledkem je vyhláška č. 233/2009 Sb., o žádostech, schvalování osob a způsobu prokazování odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti osob a o minimální výši finančních zdrojů poskytovaných pobočce zahraniční banky (dále jen sloučená licenční vyhláška ). V oblasti kolektivního investování však nebylo zatím dosaženo potřebných změn na úrovni zákona, které by činily úpravu licencování a povolování v sektoru kolektivního investování vhodnou pro začlenění do sloučené licenční vyhlášky (např. vhodně formulovaná zmocnění pro stanovení vzorů tiskopisů, sjednocení podmínek u vedoucích osob obdobně jako je tomu v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu, možnost širšího využití čestných prohlášení, možnost požadovat údaje o osobách pro obstarání si výpisu z rejstříku trestů v zákoně apod.). Tyto změny se v ZKI plánují v horizontu následujícího jednoho roku v souvislosti s novelizací ZKI při transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (dále jen směrnice UCITS IV ), kde je implementační lhůta stanovena do 30. června Česká národní banka proto záměrně přistupuje pouze k minimalistické novele vyhlášky ve výše uvedeném rozsahu. 2. NÁVRH VARIANT ŘEŠENÍ 2.1 Návrh možných řešení včetně varianty nulové I. Nulová varianta Byl by zachován stávající stav, kdy již vyhláška neodpovídá zákonné úpravě a nesoulad předpisů z hlediska rozsahu požadovaných údajů a dokladů ve správních řízeních je možné řešit pouze výkladem ve spolupráci se žadatelem. II. Varianta - zrušení stávající vyhlášky č. 269/2004 Sb. a současně novelizace sloučené licenční vyhlášky Tato varianta znamená, že stávající vyhláška bude zrušena a náležitosti žádostí v oblasti kolektivního investování budou formou novely začleněny do sloučené licenční vyhlášky. 2

3 III. Varianta - novelizace vyhlášky 269/2004 Sb. V této variantě budou nově upraveny pouze části vyhlášky, jejichž změna je nezbytná kvůli změně zákonů, nebo se v licenční oblasti objevují opakovaně nedostatky. 2.2 Dotčené subjekty Novela vyhlášky dopadá na všechny subjekty působící v oblasti kolektivního investování (investiční společnosti, investiční fondy, depozitáře fondů kolektivního investování) a žadatele o vstup do sektoru kolektivního investování. 3. VYHODNOCENÍ NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ 3.1 Identifikace nákladů a přínosů I. nulová varianta by zachovala stávající stav, kdy již vyhláška neodpovídá zákonné úpravě. Tento stav snižuje právní jistotu žadatelů a vymahatelnost práva. Nulová varianta zvyšuje náklady na právní zastoupení, zvyšuje zátěž licenčních pracovníků ČNB i žadatelů, protože je nezbytná rozsáhlejší předběžná konzultace před podáním žádosti. II. varianta se jeví jako obtížně proveditelná a legislativně nevhodná. Novelizace sloučené licenční vyhlášky by při stávajícím znění zmocnění v ZKI k jejímu vydání zcela narušila její systematiku a tato by se stala nepřehlednou. To by s sebou neslo zvýšené náklady na právní zastoupení, vyšší časovou náročnost jak pro žadatele, tak pro licenční pracovníky ČNB a vyšší riziko nákladů by se mohlo projevit i u stávajících žádostí podávaných podle sloučené licenční vyhlášky, protože její aplikace by byla z důvodů zásahů do její systematiky náročnější. III. varianta umožňuje flexibilně reagovat na současné požadavky, optimalizuje množství informací a příloh požadovaných od žadatelů. Neočekávají se žádné zvýšené náklady v souvislosti s přijetím vyhlášky, naopak se zjednoduší a zrychlí proces přípravy žádostí, proces jejich zpracování a licenční řízení jako celek. V důsledku toho se dá očekávat i možné snížení nákladů na právní služby související s přípravou žádostí a zastupováním ve správním řízení. Vyhláška nepředstavuje náklady na státní a veřejné rozpočty. Vyhláška bude mít pozitivní dopady na podnikatelské prostředí. Vyhláška nebude mít sociální dopady ani dopady na životní prostředí. 3.2 Konzultace Před zasláním do mezirezortního připomínkového řízení byl návrh vyhlášky konzultován s Asociací pro kapitálový trh ČR, Českou bankovní asociací a Ministerstvem financí. 4. NÁVRH ŘEŠENÍ 4.1 Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení I. nulová varianta by zachovala stávající stav, kdy již vyhláška neodpovídá zákonné úpravě. Tento stav snižuje právní jistotu žadatelů a vymahatelnost práva. Nulová varianta se proto jeví jako nevhodná. II. varianta se jeví jako obtížně proveditelná a legislativně nevhodná. Novelizace sloučené 3

4 licenční vyhlášky by při stávajícím znění zmocnění v ZKI k jejímu vydání zcela narušila její systematiku a tato by se stala nepřehlednou. III. varianta umožňuje flexibilně reagovat na současné požadavky a jeví se jako optimální. Z uvedených důvodů je tato vyhláška jediným vhodným řešením. Navrhovaná právní úprava je v souladu se ZKI. Vyhláška je navrhována v mezích zákonného zmocnění. 4.2 Implementace a vynucování Implementace vyhlášky nevyžaduje zásadní změny činnosti dotčených subjektů ani České národní banky při výkonu dohledu podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance a zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů. Respektování právní úpravy je zajištěno podle povahy věci prostředky správního řízení a správního soudnictví. Předkládaný návrh zvyšuje právní jistotu žadatelů i České národní banky a neobsahuje řešení, která by představovala zvýšené riziko z hlediska proveditelnosti a vynutitelnosti. 4.3 Přezkum účinnosti Účinnost vyhlášky je stanovena k datu prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení vyhlášky. 4.4 Kontakty a prohlášení schválení hodnocení dopadů Radoslav Ševců Česká národní banka sekce regulace a analýz finančního trhu odbor regulace finančního trhu Tel.: radoslav.sevcu@cnb.cz Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání, s právem Evropských společenství a mezinárodními smlouvami Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, včetně Listiny základních práv a svobod. Navrhovaná právní úprava je vydávána na základě zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška je navržena v kontextu právního řádu jako celku, respektuje význam právních pojmů, jednotlivé instituty soukromého a veřejného práva. Vyhláška neupravuje problematiku práva EU, a proto mu ani neodporuje. 4

5 B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST K bodu 1 Výpis z evidence Rejstříku trestů si může Česká národní banka opatřit sama podle 44b zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Vypouští se proto povinnost jej dokládat pro prokázání bezúhonnosti při posuzování důvěryhodnosti osoby. Jelikož bylo nezbytné přeformulovat i navazující část novelizovaného ustanovení 2 odst. 2 písmene a), byla u požadavku na předkládání dokladu obdobného výpisu z evidence Rejstříku trestů převzata úprava ze sloučené licenční vyhlášky, která je pojmově přesnější. K bodu 2 Vypuštěním požadavku na doložení potvrzení finančního úřadu o bezdlužnosti za účelem posouzení důvěryhodnosti podle ustanovení 2 odst. 2 písmene b) bude snížena nadbytečná administrativní zátěž, protože důvěryhodnost osoby lze dostatečně posoudit i bez předložení tohoto dokladu. Vyhláška bude zároveň reflektovat skutečnost, že důvěryhodnost by měla být posuzována obdobně jak podle ZKI, tak podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, přičemž podle sloučené licenční vyhlášky není potvrzení finančního úřadu o bezdlužnosti rovněž požadováno. K bodu 3 Toto doplnění definice majetkových poměrů při posuzování důvěryhodnosti osob reaguje na změny, které přinesl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). K bodu 4 Tento bod upravuje vyhlášku do souladu se stavem předpisů po sjednocení dohledu nad finančním trhem zákonem č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem. K bodu 5 Ustanovení 3 odst. 5 bude zcela vypuštěno bez náhrady, protože částečně koliduje s ustanovením 16 odst. 2 správního řádu, které problematiku jednacího jazyka ve správním řízení komplexně upravuje. Stávající vyhláška byla vydána v době před přijetím nového správního řádu. K bodu 6 Hlavní důvod pro změnu tohoto ustanovení je změna způsobu zveřejňování (nyní způsobem umožňujícím dálkový přístup) seznamu úřadů cizích států, se kterými má Česká národní banka uzavřenou dohodu o spolupráci. Další změny vyplývají ze změn v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem a rovněž byla sjednocena terminologie se sloučenou licenční vyhláškou (např. správní úřad cizího státu nahradí stávající zahraniční správní úřad ). K bodu 7 Tento bod upravuje vyhlášku do souladu se stavem předpisů po sjednocení dohledu nad finančním trhem zákonem č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem. K bodu 8 5

6 Zavádí do vyhlášky explicitně uvedení návrhu obchodní firmy investiční společnosti obdobně jako je tomu při žádosti o povolení k činnosti investičního fondu v 8. ČNB potřebuje znát návrh firmy investiční společnosti zejm. znát pro ověření požadavku 14 odst. 3 ZKI, tj. zda obchodní firma investiční společnosti bude obsahovat označení "investiční společnost". Dále ČNB tímto může zkontrolovat, zda žadatel nemá v úmyslu používat nevhodnou obchodní firmu (např. stejnou nebo zaměnitelnou obchodní firmu jako má už jiná IS). K bodu 9 Změna uvádí ustanovení 4 odst. 1 písm. b) vyhlášky do souladu s terminologií ZKI, který používá pojmu vlastní kapitál. K bodu 10 Vlastnické struktury bývají zpravidla rozsáhlé, nepřehledné a v licenční praxi je pro pochopení vztahů mezi osobami s kvalifikovanou účastí a pro výpočet výše kvalifikované účasti nezbytné grafické znázornění vztahů. Vyhláška se touto změnou dostane do souladu se sloučenou licenční vyhláškou. K bodu 11 Tento bod upravuje vyhlášku do souladu se stavem předpisů po sjednocení dohledu nad finančním trhem zákonem č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem. K bodu 12 Zpřesňuje a vyjasňuje rozsah údajů, jež mají být součástí plánu obchodní činnosti nezbytných pro jeho posouzení. Vyhláška se touto změnou dostane do souladu s prováděcími vyhláškami k zákonu č. 284/2009 Sb., o platebním styku, a také se sloučenou licenční vyhláškou, oproti které dochází k dalšímu zpřesnění. K bodu 13 V době vzniku vyhlášky č. 269/2004 Sb. ještě nebyla vyhláška č. 347/2004 Sb., o způsobu plnění pravidel obezřetného podnikání a pravidel organizace vnitřního provozu investiční společnosti a investičního fondu, na kterou se odkazuje ve vkládané poznámce pod čarou, proto se tento nedostatek nyní doplňuje. Změna zjednoduší orientaci a pochopení požadavků vyhlášky, protože v praxi měli žadatelé na výklad tohoto ustanovení opakovaně dotazy. Odkaz na současné ustanovení zákona zdůrazňuje rovněž změnu, kterou přinesl zákon č. 230/2009 Sb. tím, že doplnil povinnost investiční společnosti nebo investičního fondu upravit vnitřním předpisem rovněž systém řízení rizik. K bodu 14 Zde je promítnut požadavek na to, aby depozitář projevil své stanovisko k budoucí možnosti vykonávat činnost depozitáře pro fondy kolektivního investování, které bude investiční společnost vytvářet a obhospodařovat. Smyslem ustanovení je získat jeden z dokladů, který umožní posoudit, zda vznikající investiční společnost má organizační předpoklady pro kolektivní investování. Dosavadní znění ustanovení bylo neurčité. K bodu 15 Zde je opraven nedostatek stávající vyhlášky a jsou doplněny vedle kolektivního investování i další činnosti podle ZKI, které mohla investiční společnost pro zákazníky vykonávat a v souvislosti s jejichž výkonem mohly vzniknout závazky vůči zákazníkům. 6

7 K bodu 16 Doplněno ustanovení týkající se žádosti o povolení k činnosti investičního fondu, jehož majetek je obhospodařován investiční společností. Při posouzení je nezbytné znát údaje o investiční společnosti, která má po povolení k činnosti investiční fond obhospodařovat. Důsledek změn vyvolaných zákonem č. 230/2009 Sb. K bodu 17 Vlastnické struktury bývají zpravidla rozsáhlé, nepřehledné a v licenční praxi je pro pochopení vztahů mezi osobami s kvalifikovanou účastí a pro výpočet výše kvalifikované účasti nezbytné grafické znázornění vztahů. Vyhláška se touto změnou dostane do souladu se sloučenou licenční vyhláškou. K bodu 18 Tento bod upravuje vyhlášku do souladu se stavem předpisů po sjednocení dohledu nad finančním trhem zákonem č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem. K bodu 19 Zpřesňuje a vyjasňuje rozsah údajů, jež mají být součástí plánu obchodní činnosti nezbytných pro jeho posouzení. Vyhláška se touto změnou dostane do souladu s prováděcími vyhláškami k zákonu č. 284/2009 Sb., o platebním styku, a také se sloučenou licenční vyhláškou, oproti které dochází k dalšímu zpřesnění. K bodu 20 V době vzniku vyhlášky č. 269/2004 Sb. ještě nebyla vyhláška č. 347/2004 Sb., o způsobu plnění pravidel obezřetného podnikání a pravidel organizace vnitřního provozu investiční společnosti a investičního fondu, na kterou se odkazuje ve vkládané poznámce pod čarou, proto se tento nedostatek nyní doplňuje. Změna zjednoduší orientaci a pochopení požadavků vyhlášky, protože v praxi měli žadatelé na výklad tohoto ustanovení opakovaně dotazy. Odkaz na současné ustanovení zákona zdůrazňuje rovněž změnu, kterou přinesl zákon č. 230/2009 Sb. tím, že doplnil povinnost investiční společnosti nebo investičního fondu upravit vnitřním předpisem rovněž systém řízení rizik. K bodu 21 Zde je promítnut požadavek na to, aby depozitář projevil své souhlasné stanovisko k budoucí možnosti vykonávat činnost depozitáře pro daný investiční fond. Smyslem ustanovení je, aby bylo zřejmé, že depozitář vznikajícího investičního fondu má dle svého sdělení předpoklady k plnění povinností stanovených ZKI. K bodu 22 Vypouští se toto písmeno, protože přílohy žádosti o povolení investičního fondu, jehož majetek bude obhospodařován investiční společností budou nově stanoveny v samostatném 9a. K bodu 23 Vytváří se nový 9a, ve kterém budou stanoveny přílohy žádosti o povolení investičního fondu, jehož majetek bude obhospodařován investiční společností. V případě těchto nesamosprávných investičních fondů budou použita ustanovení tohoto paragrafu a nikoliv 9. Díky tomuto novému ustanovení se sníží požadavky stanovené vyhláškou, zvýší právní jistota žadatelů a nebude nutné v případě nesamosprávných investičních fondů 7

8 využívat ustanovení 3 odst. 8 v případech, kdy žadatelé nechtěli dokládat všechny přílohy dosud vyžadované vyhláškou. V 9a písmenu b) je rozepsán požadavek, aby přikládaná smlouva o obhospodařování byla doplněna o písemný příslib investiční společnosti uzavřít tuto smlouvu tak, aby bylo i formálně zajištěno splnění zákonných požadavků a byla zde jistota vůle investiční společnosti skutečně obhospodařovat majetek investičního fondu. V 9a písmenu c) je zpřesněn rozsah údajů, jež mají být součástí obchodního plánu investiční společnosti nezbytných pro jeho posouzení. V 9a písmenu d) je použita stejná formulace jako v 9 písm. g) s tím, že odkazu na toto ustanovení není použito, protože zákon zde používá jinou terminologii (namísto plánu obchodní činnosti používá obchodní plán ). V 9a písmenu e) je zúžen rozsah požadovaných údajů pro posouzení vedoucích osob nesamosprávného investičního fondu oproti rozsahu požadovaném u samosprávných investičních fondů v 9 písm. d); navazující písmeno e) nahrazuje tyto údaje vyjádřením obhospodařující investiční společnosti, která je nově odpovědná za posouzení znalosti, zkušenosti a důvěryhodnosti vedoucích osob nesamosprávného investičního fondu. Toto zapracovává výjimku podle 64a odst. 1 písm. a) ZKI po novelizaci zákonem č. 230/2009 Sb. V 9a písmenu f) a g) jsou rovněž požadovány pouze minimální údaje o osobách s kvalifikovanou účastí (jejich seznam s údaji o těchto osobách a grafické znázornění vztahů mezi nimi navzájem a jimi a zakládaným investičním fondem), protože není podle 64a odst. 1 písm. a) ZKI nezbytné zjišťovat splnění podmínek podle 64 odst. 1 písm. h) a i) ZKI. K bodu 24 Opravuje se nedostatek stávající vyhlášky, kde u vedoucích osob je nezbytné pro jejich posouzení uvést i údaje o jejich působení v dozorčích orgánech a případná jiná účast na řízení právnických osob. Tímto se tato vyhláška dostane i do souladu se sloučenou licenční vyhláškou. K bodu 25 Doplňuje se, aby bylo ustanovení jasně aplikovatelné i na posuzované fyzické osoby, protože u fyzických osob je užíváno označení majetek a nikoliv kapitál. Tímto se tato vyhláška dostane i do souladu se sloučenou licenční vyhláškou. K bodu 26 Bylo zpřesněno, že tato příloha se připojí k žádosti pouze jedná-li se o následný souhlas. Tento bod dále upravuje vyhlášku do souladu se stavem předpisů po sjednocení dohledu nad finančním trhem zákonem č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem. K bodu 27 Byla snížena časová hranice z neomezené na období posledních 10 let, protože stávající ustanovení kladlo na žadatele o nabytí účasti nepřiměřené administrativní požadavky. Vyhláška se touto změnou dostane do souladu se sloučenou licenční vyhláškou. K bodu 28 Toto je racionalizační ustanovení, které umožňuje osobám, které nabudou účast z důvodu obhospodařování majetku zákazníka, aby nemuseli předkládat přílohy, které po nich nemá 8

9 význam požadovat. Dosud mohl být tento nedostatek vyhlášky řešen jedině odkazem na 3 odst. 8 vyhlášky se zdůvodněním nedoložení požadovaných příloh. K bodu a 15 byly zcela nahrazeny novými, které zapracovávají změnu terminologie a také změny procesu přeměny obchodních společností, a to v souladu se zákonem č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení rovněž zapracovávají změny v procesu posuzování povolení přeměn investičních společností a investičních fondů, které přinesl zákon č. 230/2009 Sb. V 15 písmenu j) je promítnut požadavek na to, aby depozitář projevil své stanovisko k budoucí možnosti vykonávat činnost depozitáře pro každý fond kolektivního investování, jež bude dotčen přeměnou. V 15 písmenu l) je ustanovení dopadající na všechny potenciální situace nepokryté předchozími přílohami. Příkladem může být například situace, kdy se fúze bude účastnit fond, který má uzavřenu smlouvu o obhospodařování majetku podle 17 ZKI, tak v tomto případě by na základě této přeměny mohlo dojít ke změně smlouvy o obhospodařování, případně by její návrh musel být doplněn o písemný příslib investiční společnosti uzavřít tuto smlouvu. Výčet specifických situací zde může být rozsáhlý a pro zjednodušení předpisu byl použit odkaz na ustanovení týkající se příloh při žádostech o povolení k činnosti investiční společnosti, resp. investičního fondu, kde jsou přílohy přesně definovány. K bodu 30 Byl odstraněn nedostatek stávající vyhlášky, kdy nebylo možno ověřit splnění požadavku pro udělení povolení k vytvoření podílového fondu podle 66 odst. 1 písm. a) ZKI ve spojení s 69 ZKI, tj. požadavky na kapitálovou vybavenost investiční společnosti. K bodu 31 Zde je promítnut požadavek na to, aby depozitář projevil své souhlasné stanovisko k budoucí možnosti vykonávat činnost depozitáře pro daný podílový fond. Smyslem ustanovení je, aby bylo zřejmé, že depozitář vznikajícího podílového fondu má dle svého sdělení vytvořeny předpoklady k plnění svých povinností podle ZKI. K bodu 32 Zde byla změněna stávající neurčitá definice přílohy, která činila dlouhodobě výkladové potíže. Nově má být uveden počet podílníků a místo velikosti podílu podílníků bude nově požadován celkový počet podílových listů podílníky držených, protože to odpovídá terminologii v 10 a násl. ZKI. K bodu 33 Vypuštění stávajícího písmene d) je promítnutím změny ZKI v 66 odst. 6 po novelizaci zákonem č. 224/2006 Sb. Smluvní podmínky pro vydávání a odkupování podílových listů jsou součástí statutu podílového fondu, který vznikne splynutím. K bodu 34 Zde je promítnut požadavek na to, aby depozitář projevil své souhlasné stanovisko k budoucí možnosti vykonávat činnost depozitáře pro daný podílový fond. Smyslem ustanovení je, aby bylo zřejmé, že depozitář podílového fondu, který vznikne splynutím, má dle svého sdělení vytvořeny předpoklady k plnění svých povinností a nedojde k ohrožení zájmů podílníků. 9

10 K bodům 35 a 36 Tyto body upravuje vyhlášku do souladu se stavem předpisů po sjednocení dohledu nad finančním trhem zákonem č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem. K čl. II Datum nabytí účinnosti je stanoveno na nejbližší první den v měsíci po dni vydání vyhlášky ve Sbírce zákonů. Toto datum je zvoleno z důvodu, aby mohly být žádosti podávány podle novelizované vyhlášky co nejdříve a zároveň, aby bylo na první pohled zřejmé, od kterého data se žádosti podávají již podle novelizovaného předpisu. Vzhledem ke skutečnosti, že vyhláška aktualizuje a zpřesňuje náležitosti některých žádostí a jejich přílohy, a současně nestanoví žádnou novou povinnost dotčeným subjektům, není nutná delší legisvakanční lhůta. 10