Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2018 a strategie APZ pro rok 2019

Transkript

1 Generální ředitelství Úřadu práce České republiky Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2018 a strategie APZ pro rok 2019 Krajské pobočky ÚP ČR v Příbrami Zprávu předkládá: Mgr. Libor Bartůněk ředitel Odboru zaměstnanosti Krajské pobočky ÚP ČR v Příbrami Příbram

2 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. ZAMĚSTNANOST... 3 I.1. Specifikace Středočeského kraje, základní informace... 3 I.2. Ekonomická, sociální a demografická situace... 6 I.3. Silné stránky kraje... 8 I.4. Slabé stránky kraje... 9 I.5. Celková situace v zaměstnanosti kraje... 9 I.6. Zaměstnanost u nejvýznamnějších zaměstnavatelů kraje I.7. Stručná charakteristika stavu a vývoje poptávky zaměstnavatelů po pracovní síle I.7.1. Struktura volných pracovních míst I.7.2. Volná pracovní místa podle požadavků na vzdělání uchazečů I.7.3. Volná pracovní místa podle klasifikace zaměstnání (KZAM) NEZAMĚSTNANOST II.1. Vývoj nezaměstnanosti II.2. Hlavní příčiny nezaměstnanosti v kraji II.3. Územní rozložení registrované nezaměstnanosti v kraji CHARAKTERISTIKA PROBLÉMOVÝCH SKUPIN NA KRAJSKÉM TRHU PRÁCE A PROBLÉMOVÝCH REGIONŮ KRAJE III.1. Charakteristika problémových skupin na trhu práce III.1.1 Absolventi škol a mladiství III.1.2 Osoby se zdravotním postižením (OZP) III.1.3. Volná pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením (OZP) III.1.4. Situace dalších problémových skupin na trhu práce III.2. Charakteristika okresů a ohrožených regionů v kraji III.2.1. Vymezení ohrožených regionů okresů CIZINCI NA TRHU PRÁCE PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE NA ROK V.1. Stav na trhu práce a předpokládaný vývoj ve Středočeském kraji V.2. Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti REALIZACE APZ V ROCE VI.1. Realizace jednotlivých nástrojů APZ v roce VI.2. Počet vytvořených pracovních míst a umístěných uchazečů dle nástrojů APZ VI.3. Upřesnění popisu realizace jednotlivých nástrojů APZ VI.3.1. Veřejně prospěšné práce VI.3.2. Společensky účelná pracovní místa vyhrazená u zaměstnavatele VI.3.3. Společensky účelná pracovní místa zřízená zaměstnavatelem VI.3.4. SÚPM zřízená uchazečem o zaměstnání - SVČ VI.3.5. Chráněná pracovní místa zřízená zaměstnavatelem, příspěvek na provoz VI.3.6. Podpora zaměstnávání OZP ( 78 ZoZ) jako vazba na nástroj APZ VI.3.7. Regionální mobilita VI.4. Rekvalifikace, poradenství, pracovní rehabilitace VI.4.1. Zvolená rekvalifikace, pracovní rehabilitace VI.5. Projekty ESF VI.5.1. Trh práce v rámci realizace projektů ESF VI.5.2. Rekvalifikace, poradenství a vzdělávání v rámci realizace projektů ESF VI.5.3. Projekty ESF OP Z RIP realizované ÚP ČR - KrP Příbram ve Stč. kraji VI.6. Vyhodnocení cílů APZ stanovených na rok CÍLE APZ PRO ROK VII.1. Opatření v rámci APZ pro rok VII.2. Cíle a doporučení pro na trh práce na rok PŘÍLOHY

3 I. ZAMĚSTNANOST I.1. Specifikace Středočeského kraje, základní informace Středočeský kraj leţí uprostřed Čech. Velikostí, počtem obcí i obyvatel je největším krajem České republiky. Jeho rozloha ( km 2 ) zabírá téměř 14 % území ČR. V obou zmiňovaných ukazatelích se Středočeský kraj výrazně vyčleňuje ze souboru zbývajících 13 vyšších územněsprávních celků (krajů). Územně náleţí k Českému masivu, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny. Jeho reliéf je poměrně málo členitý. Sever a východ je rovinatý, na jihu a jihozápadě převládají vrchoviny. Nejvyšším bodem území je vrchol brdských hřebenů Tok (865 m n. m.) v okrese Příbram, nejniţším bodem je řečiště Labe (153 m n. m.) v okrese Mělník. Středočeský kraj sestává z 12 okresů, jsou to okresy Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník. Rozlohou je největší okres Příbram (14,3 % rozlohy kraje), nejmenším okresem je pak Praha-západ (5,3 % rozlohy kraje). V roce 2017 bylo na území kraje obcí. Největší počet obcí je soustředěn v okrese Příbram (120 obcí) a nejmenší počet obcí má okres Mělník (69 obcí). Statut města je přidělen 84 obcím. Geografická mapa Středočeského kraje 3

4 Ve Středočeském kraji ţilo k celkem obyvatel ( muţů a ţen). Nejvíce lidnatým okresem Středočeského kraje je okres Praha-východ, ve kterém ţije obyvatel. V okresech Praha-východ, Mladá Boleslav, Praha-západ, Kladno, Příbram, Mělník a Kolín ţije přes 100 tisíc obyvatel. Populačně nejmenším okresem kraje je Rakovník s necelými 56 tisíci obyvateli (55 504). Hustota zalidnění je nejvyšší v okresech Kladno, Praha-západ a Prahavýchod, kde dosáhla hodnoty přes 230 obyvatel na km 2. Všechny tyto okresy mají intenzivní sociálně-ekonomické vazby na Prahu a do jisté míry tvoří metropolitní zázemí hlavního města. Naopak nejniţší hustota zalidnění je v okresech Rakovník a Benešov, kde hustota zalidnění nepřesahuje 70 obyvatel na km 2. Kraj je charakteristický vysokým zastoupením obcí s počtem obyvatel do dvou tisíc (1 031 obcí), ve kterých ţije téměř 44 % obyvatel. Podíl městského obyvatelstva (52,2 %) na celkovém počtu obyvatel kraje je nejniţší v celé České republice. Poloha Středočeského kraje uprostřed Čech významně ovlivňuje jeho ekonomickou charakteristiku. Je to především jeho úzká vazba s hlavním městem a hustá dopravní síť, coţ činí polohu kraje mimořádně výhodnou. Naopak nevýhodou pro kraj je zřejmá nevyváţenost vztahu Prahy (jako metropole celorepublikového významu) a Středních Čech (jen jako periferie Prahy). Tato skutečnost, stejně jako absence krajského města jako správního centra, limitují rozvoj kraje. Aglomerace obcí kolem Prahy (Praţská středočeská aglomerace), do níţ spadá téměř 38 % obcí kraje s více neţ 45 % obyvatel, tvoří zázemí hlavního města. Kraj je tak pro Prahu významným zdrojem pracovních sil, doplňuje praţský průmysl, zásobuje Prahu potravinami a v neposlední řadě poskytuje metropoli svůj rekreační potenciál. Pro Středočeský kraj je charakteristická rozvinutá zemědělská i průmyslová výroba. Zemědělská výroba těţí z vynikajících přírodních podmínek v severovýchodní části kraje. Kraj vyniká hlavně rostlinnou výrobou, pěstováním pšenice, ječmene, cukrovky, luštěnin a chmele, v příměstských částech pěstováním ovoce, zeleniny a květin. Stěţejními průmyslovými odvětvími jsou letecký (AERO Vodochody AEROSPACE a.s.) a automobilový průmysl (výroba osobních aut a stabilně fungující koncepce navazujících podniků vyrábějících automobilové díly a přilehlá logistická skladová centra), strojírenství, chemie a potravinářství. Společnost ŠKODA AUTO a.s. Mladá Boleslav se stala podnikem celostátního významu (přes zaměstnanců). V okrese Kolín pokračuje výroba osobních automobilů (Toyota, Citroen, Peugeot) v T.P.C.A. Czech, s.r.o. Několika významnějšími podniky je zastoupeno sklářství, strojírenství a kovovýroba, keramika, polygrafie a plně se rozvíjí výroba hraček (LEGO). Ústup zaznamenaly dříve tradiční obory - těţba uhlí, ocelářství a koţedělný průmysl. Ve srovnání s odvětvovou strukturou zaměstnanosti v České republice je ve Středočeském kraji nadprůměrně zastoupena průmyslová výroba a zemědělství, naopak podíl stavebnictví a sluţeb na celkové zaměstnanosti je niţší, oblast sluţeb však neustále vykazuje v posledních letech progresivní růst. Na konci 3. čtvrtletí 2018 průměrná hrubá měsíční mzda v přepočtu na plně zaměstnané na území Středočeského kraje činila Kč a vzrostla oproti (vztahuje se ke konečnému údaji 2017) stejnému období předchozího roku o 8,7 %. Ve 3. čtvrtletí 2017 měl Středočeský kraj průměrnou hrubou měsíční mzdu v přepočtu na plně zaměstnané o 154 Kč vyšší, neţ byla průměrná hrubá měsíční mzda v ČR ( Kč). Středočeský kraj má po Praze druhou nejvyšší průměrnou hrubou měsíční mzdu mezi kraji v ČR. Průměrná měsíční mzda v kraji Praha hl. m. ( Kč) byla ve 3. čtvrtletí 2018 oproti mzdě ve Středočeském kraji o Kč vyšší. 4

5 Tabulka 1 - Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy v krajích ČR ve 3. čtvrtletí 2018 Česká republika 1) 4 064,2 47,5 1, ,5 podle kraje: Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané 3. čtvrtletí 2018, v tis. Průměrná hrubá měsíční mzda na přepočtené počty zaměstnanců přírůstek (úbytek) proti přírůstek (úbytek) proti 3. čtvrtletí čtvrtletí 3. čtvrtletí , v Kč v tis. % v Kč % Hl. m. Praha 833,3 26,4 3, ,8 Středočeský 409,2 3,4 0, ,7 Jihočeský 221,6 0,3 0, ,5 Plzeňský 214,7 0,6 0, ,2 Karlovarský 90,5-0,4-0, ,7 Ústecký 248,6 0,9 0, ,9 Liberecký 148,7 2,5 1, ,8 Královéhradecký 200,8 1,5 0, ,2 Pardubický 184,2 2,1 1, ,2 Vysočina 175,4 0,4 0, ,7 Jihomoravský 464,2 3,8 0, ,4 Olomoucký 223,0 0,6 0, ,1 Zlínský 209,3 2,2 1, ,7 Moravskoslezský 438,0 3,0 0, ,0 1) zahrnuti jsou i zaměstnanci sled. subjektů pracující mimo území ČR, součet za kraje nemusí souhlasit s ČR celkem, zdroj ČSÚ Sledovaný ukazatel, podíl nezaměstnaných osob ve Středočeském kraji, je v rámci ČR dlouhodobě jedním z nejniţších. Ke konci roku 2018 tak Středočeský kraj zaujímal se 2,6 procenty sedmé místo (viz následující graf, Středočeský kraj - červeně podbarven), dále pak v novém roce k se 2,8 procenty kraj zaujímal šesté místo. 5

6 Na úrovni jednotlivých okresů existují výrazné rozdíly v registrované nezaměstnanosti (podílu nezaměstnaných osob). Tyto rozdíly jsou zapříčiněny především blízkostí Prahy. K bylo na úřadech práce Středočeského kraje evidováno celkem uchazečů o zaměstnání, z toho 53,6 % ţen. Oproti stejnému období minulého roku ( ) klesl počet uchazečů o 14,1 procent (úbytek o uchazečů o zaměstnání). Počet osob s jediným - hlavním zaměstnáním ve Středočeském kraji dosáhl (podle výsledků výběrového šetření pracovní síly - VŠPS) ve 3. čtvrtletí 2018 celkem 678,0 tisíc osob, z toho bylo 374,4 tisíce (55,2 %) muţů a 303,6 tisíce ţen. V porovnání se stejným obdobím minulého roku se celková zaměstnanost v kraji zvýšila jen o 0,8 %. Souběţně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo v druhém (dalším) zaměstnání 10,6 tisíc osob, z toho bylo 5 tisíc muţů a 5,6 tisíce ţen, oproti stejnému období minulého roku 2017 došlo k poklesu počtu osob této kategorie o 2000 osob, tj. o 15,9 %. Z počtu 36,1 tisíc osob (loni 38,6 tis. osob) zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu bylo 77,0 % ţen (loni 77,5 %). I.2. Ekonomická, sociální a demografická situace Obyvatelstvo, věková struktura obyvatelstva Středočeského kraje V souvislosti se změnou demografického chování české populace dochází k pozvolnému stárnutí obyvatel ČR. Výjimku netvoří ani obyvatelstvo Středočeského kraje, které patří v podmínkách ČR k nejstarším v republice. Výhledově lze očekávat zejména prohlubování disproporcí ve věkové struktuře ve prospěch obyvatel v důchodovém věku. Tabulka 2 Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel 1) ve Stč. kraji počet obyvatel k danému datu celkem z toho ţeny z toho věková kategorie: 0 14 let let Průměrný věk 40,8 41,0 41,1-1)Data poskytuje Český statistický úřad. Skutečnost z je platná do ( ) 6

7 Pohyb obyvatelstva - migrace Ve Středočeském kraji ţilo k celkem obyvatel ( muţů a ţen). Počet obyvatel trvale žijících ve Středočeském kraji uváděný k ( ) činil podle předběţných výsledků , coţ oproti tomuto uváděnému stavu k znamená přírůstek obyvatel, coţ bylo o 20,8 % více neţ za stejné období předchozího roku. Celkový populační přírůstek, za první tři čtvrtletí roku 2018 zajistilo především stěhování, díky němuţ přibylo v kraji obyvatel (meziroční nárůst o 32,5 %). Celkový populační přírůstek, za první tři čtvrtletí roku 2018, stejně jako minulý rok, uţ nebyl způsoben výhradně stěhováním (migrací) jako v předchozích letech, ale také přirozenou měrou, kdy takto v kraji přibylo 972 obyvatel. Kladné migrační saldo vykazují všechny okresy kraje. Nejvyšší nárůst obyvatel stěhováním (migrací) přibylo v okrese Praha-východ ( obyvatel), Praha-západ ( obyvatel) a Beroun ( obyvatel). Podle celkového populačního přírůstku jsou v roce 2018 opět nejatraktivnějšími okresy ve Středočeském kraji Praha-východ s celkovým přírůstkem obyvatel a Praha-západ s obyvateli. Průměrný migrační přírůstek obyvatel zaznamenal v rámci kraje uţ jen okres Beroun. Celkový, přirozený a migrační přírůstek v okresech Středočeského kraje, čtvrtl

8 Čtvrtletí I.3. Silné stránky kraje příznivá geografická poloha ve středu republiky a blízkost Prahy vytváří pro občany velké mnoţství pracovních příleţitostí; velká hustota dálnic, silnic i rychlostních komunikací; dobré spojení s Prahou, a to jak soukromou, tak veřejnou dopravou z většiny míst kraje; existence rozvojových ploch pro podnikání; existence několika silných firem celostátního významu, silně rozvinutý automobilový průmysl, chemický a letecký průmysl; dobré podmínky pro sortimentní rozvoj zemědělské výroby a zpracovatelského průmyslu; filmový a hudební průmysl na světové úrovni; růst sektoru sluţeb; tradice průmyslové výroby, oborová různorodost; uplatnění kvalifikovaných pracovníků v hlavním městě na specializovaných pracovištích; dlouhodobě niţší nezaměstnanost ve vztahu k ČR a ostatním regionům; bohatý přírodní a kulturně - historický potenciál. 8

9 I.4. Slabé stránky kraje rozdíly v rozloţení ekonomických subjektů a výkonnosti ekonomiky; nerovnoměrná rozvinutost regionu; špatný technický stav silnic; stále se zhoršující dopravní dosah z menších a okrajových obcí do okresních center; neexistence správního centra regionu v jeho území; patří mezi kraje s nejhorší vzdělanostní strukturou obyvatelstva (nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí a vysoký podíl obyvatel se základním vzděláním, popř. vyučených); nízká plynofikace obcí, ve srovnání s ČR vysoce podprůměrná; vysoký počet obcí bez veřejného vodovodu a čističek odpadních vod; přirozený úbytek obyvatelstva, odliv mladých lidí do Prahy a jejího zázemí; chybějící čistírny odpadních vod, špatný stav vodovodní a kanalizační sítě v řídce obydlených oblastech regionu; nízká daňová výtěţnost většiny okresů ve srovnání s ČR; nerovnoměrné rozmístění průmyslu v regionu; nízká efektivnost zemědělské výroby; konkurence Prahy způsobuje odchod kvalifikované pracovní síly; nedostatek pracovních příleţitostí v některých okresech; nedostatek bytů a zastaralý bytový fond; nedostatečná propagace programů moderního odpadového hospodářství; nedostatek kvalifikované pracovní síly. I.5. Celková situace v zaměstnanosti kraje Počet osob s jediným - hlavním zaměstnáním ve Středočeském kraji dosáhl (podle výsledků výběrového šetření pracovní síly - VŠPS) ve 3. čtvrtletí 2018 celkem 678,0 tisíc osob, z toho bylo 374,4 tisíce (55,2 %) muţů a 303,6 tisíce ţen. V porovnání se stejným obdobím minulého roku se celková zaměstnanost v kraji zvýšila jen o 0,8 %. Souběţně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo v druhém (dalším) zaměstnání 10,6 tisíc osob, z toho bylo 5 tisíc muţů a 5,6 tisíce ţen, oproti stejnému období minulého roku 2017 došlo k poklesu počtu osob této kategorie o 2000 osob, tj. o 15,9 %. Z počtu 36,1 tisíc osob (loni 38,6 tis. osob) zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu bylo 77,0 % ţen (loni 77,5 %). Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob patnáctiletých a starších v procentech) dosáhla ve 3. čtvrtletí 2018 za obě pohlaví 62,1 %, přičemţ u muţů činila 69,6 % a u ţen 54,8 %. 9

10 Tabulka 3 - Vývoj počtu zaměstnavatelů 1) stav k Zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců Zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců) Celkový počet zaměstnavatelů s alespoň jedním zaměstnancem Celkový počet subjektů zapsaných v Rejstříku 2) ekonomických subjektů 1) Údaje Českého statistického úřadu (Statistický bulletin - Středočeský kraj za 1. až 3. čtvrtletí 2018 vydán ) 2) Počet subjektů včetně subjektů bez zaměstnanců a subjektů s údajem u počtu zaměstnanců: neuvedeno. Míra podnikatelské aktivity je ve Středočeském kraji relativně vysoká a dosahuje v rámci České republiky nadprůměrných hodnot. Nejvyšší míra podnikatelské aktivity (nejvíce ekonomických subjektů, tj. subjektů zapsaných v registru ekonomických subjektů k ) je v okresech Praha-východ ( nárůst o 3,2 %) a Praha-západ ( nárůst o 2,7 %). Naopak nízký počet ekonomických subjektů je charakteristický pro okresy Rakovník a Kutná Hora. V případě Středočeského kraje se zcela určitě projevuje skutečnost, ţe zmiňované okresy Prahavýchod a Praha-západ mají výrazně aktivní migrační bilanci s hlavním městem a určitá část praţských podnikatelů získává trvalé bydliště mimo Prahu v uvedených okresech. K datu bylo ve Středočeském kraji ve statistickém registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována všechna vydaná identifikační čísla organizací, registrováno subjektů. Za rok se jejich počet zvýšil téměř o 6 tisíc subjektů (+1,7 %, subjektů). Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby podnikající dle ţivnostenského oprávnění nezapsané v obchodním rejstříku ( subjektů), ty spolu se samostatně hospodařícími rolníky (6 230 subjektů) a ostatními podnikateli (fyzické osoby podnikající dle jiných zákonů neţ ţivnostenského a zákona o zemědělství subjektů) činí 80 % všech podnikatelských subjektů sídlících na území kraje. Ve Středočeském kraji bylo na konci 3. čtvrtletí roku 2018 registrováno společností s ručením omezeným ( subjektů), akciových společností (-6 subjektů), a 16 státních podniků (počet se nesníţil a ani nezvýšil - zůstává stejný). Z hlediska třídění podle odvětví převaţující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů zabývalo stejně jako v minulém roce podnikáním v oblasti obchodu a oprav spotřebního zboţí. 10

11 I.6. Zaměstnanost u nejvýznamnějších zaměstnavatelů kraje a u zaměstnavatelů, kteří zaznamenali nejvýraznější personální pohyb Podnikatelské subjekty se sídlem ve Středočeském kraji s největším počtem zaměstnanců (jen kmenoví zaměstnanci, mimo DPČ a DPP, mimo agenturní pracovníky) ŠKODA AUTO a.s. Amazon Logistic Prague s.r.o. LEGO Production s.r.o. Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech, s.r.o. AERO Vodochody AEROSPACE a.s. VALEO AUTOKLIMATIZACE k.s. Sellier & Bellot a.s. Oblastní nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočeského kraje Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s., nemocnice Středočeského kraje Oblastní nemocnice Kladno, a.s., nemocnice Středočeského kraje Foxconn Technology CZ s.r.o. Oblastní nemocnice Příbram, a.s., nemocnice Středočeského kraje Bidfood Czech Republic s.r.o. GZ Media, a.s. Philip Morris ČR a.s. REHAU Automotive, s.r.o. Carrier Refrigeration Operation Czech Republic s.r.o. MAHLE Behr Mnichovo Hradiště s.r.o. KOSTAL CR, spol. s r.o. Řízení letového provozu České republiky, státní podnik TRW-Carr s.r.o. Kontaktní pracoviště ÚP ČR MLADÁ BOLESLAV PRAHA ZÁPAD KLADNO KOLÍN PRAHA VÝCHOD RAKOVNÍK BENEŠOV KOLÍN MLADÁ BOLESLAV KLADNO KUTNÁ HORA PŘÍBRAM MĚLNÍK BEROUN KUTNÁ HORA PRAHA VÝCHOD BEROUN MLADÁ BOLESLAV BEROUN PRAHA ZÁPAD PRAHA VÝCHOD 11

12 I.7. Charakteristika stavu a vývoje poptávky zaměstnavatelů po pracovní síle I.7.1. Struktura volných pracovních míst Počet volných pracovních míst nabízených Krajskou pobočkou ÚP ČR v Příbrami ve všech okresech Středočeského kraje ke konci roku 2018 v porovnání se stejným období minulého roku vzrostl o míst na Ve Středočeském kraji tak bylo k na Krajské pobočce ÚP ČR v Příbrami více evidovaných volných pracovních míst neţ evidovaných UoZ ( UoZ). Nabídka volných pracovních míst v roce 2018 s počtem kulminovala v prosinci (nejvyšší počet VPM od roku 1990). Naopak nejméně nabízených volných pracovních míst bylo evidováno v lednu 2018, kdy Krajskou pobočkou ÚP ČR v Příbrami bylo evidováno volných pracovních míst. 12

13 Proti loňskému stavu celkový počet volných pracovních míst nabízených a evidovaných Krajskou pobočkou ÚP ČR v Příbrami k vzrostl z VPM ( ) na volných pracovních míst, tj. o míst (+58,5 %). Nabídka volných pracovních míst pro občany se zdravotním postiţením vzrostla meziiročně o 35 volných míst a koncem roku jejich počet celkem činil volných pracovních míst (+2,6 %). Meziročně rovněţ došlo k nárůstu počtu nabízených volných míst u kategorie uchazečů absolventů škol a mladistvých, kdy počet volných míst vhodných pro tuto kategorii uchazečů vzrostl oproti konci minulého období o 29,8 %, a jejich počet tak činil volných míst. Tabulka 4 - Struktura volných pracovních míst 1) Volná pracovní místa (VPM) nárůst/úbytek v % Celkem ,5 v tom - pro absolventy a mladistvé ,8 - pro osoby se ZP ,6 1) Údaje ze statistiky ÚP ČR Struktura uchazečů Tabulka 5 - struktura volných pracovních míst 2011/2012/2013/2014/2015/2016/2017/2018 Volná místa Středočeský kraj /2012/2013/2014/2015/2016/2017/2018 období - měsíc celkem volná prac.místa celkem volná prac.místa celkem volná prac.místa celkem volná prac.místa celkem volná prac.místa celkem volná prac.místa celkem volná prac.místa celkem volná prac.místa z toho pro absolventy a mladistvé z toho pro absolventy a mladistvé z toho pro absolventy a mladistvé z toho pro absolventy a mladistvé z toho pro absolventy a mladistvé z toho pro absolventy a mladistvé z toho pro absolventy a mladistvé z toho pro absolventy a mladistvé z toho pro občany se ZP z toho pro občany se ZP z toho pro občany se ZP z toho pro občany se ZP z toho pro občany se ZP z toho pro občany se ZP z toho pro občany se ZP z toho pro občany se ZP

14 I.7.2. Volná pracovní místa podle požadavků na vzdělání uchazečů Ve vzdělanostní struktuře uchazečů o zaměstnání k převaţuje ve Středočeském kraji kategorie uchazečů se středním odborným vzděláním s výučním listem uchazečů, tj. celkem 34 % všech uchazečů o zaměstnání ve Středočeském kraji, dále pak následuje kategorie se základním vzděláním, ve které bylo v evidenci (28 % všech uchazečů o zaměstnání) a kategorie uchazečů se vzděláním ÚSO s maturitou (bez vyučení), kterých bylo v evidenci (18 % všech uchazečů o zaměstnání). Meziročně k nejvyšší pokles zaznamenala kategorie uchazečů se středním odborným vzděláním s výučním listem, kde se počet UoZ oproti předchozímu roku sníţil o UoZ, dále pak u kategorie uchazečů se základním vzděláním, kde se počet UoZ sníţil o UoZ. Nejvíce volných pracovních míst bylo evidováno pro kategorii uchazečů se základním vzděláním, kde se oproti roku 2017 jejich počet zvýšil o volných pracovních míst (nárůst o 83,9 %). Naopak v kategorii doktorské vzdělání bylo evidováno 7 volných pracovních míst, kdy v této kategorii oproti minulému roku došlo ke zvýšení o 1 evidované volné pracovní místo (meziroční srovnání VPM viz tabulka 6). 14

15 Tabulka 6 - Počet hlášených volných pracovních míst podle poţadavků na vzdělání 1) ISCED 97 uchazeči volná místa uchaz./ 1 místo uchazeči volná místa uchaz./ 1 místo bez vzdělání , ,1 neúplné základní vzdělání , ,8 základní vzdělání , ,2 niţší střední vzdělání , ,0 niţší střední odborné vzdělání , ,3 střední odborné vzd. s výučním listem , ,6 stř. nebo stř. odb. bez mat. i výuč. listu , ,4 ÚSV , ,1 ÚSO s vyučením i maturitou , ,0 ÚSO s maturitou (bez vyučení) , ,1 vyšší odborné vzdělání , ,7 bakalářské vzdělání , ,2 vysokoškolské vzdělání , ,5 doktorské vzdělání , ,3 Celkem , ,5 1) Údaje ze statistiky ÚP ČR Struktura uchazečů 15

16 Legenda k výše uvedenému grafu - vzdělanostní VPM dle vzdělání A bez vzdělání K ÚSV B neúplné zákl. vzdělání L ÚSO s vyučením i maturitou C základní vzdělání M ÚSO s maturitou (bez vyučení) D niţší střední vzdělání N vyšší odborné vzdělání E niţší střední odborné vzdělání R bakalářské vzdělání H střední odborné vzdělání s výuč. listem T vysokoškolské vzdělání J stř. nebo stř. odb. bez mat. i výuč. listu V doktorské vzdělání I.7.3. Volná pracovní místa podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) V uplynulém roce jsme opět zaznamenali rapidní nárůst poptávky po pracovní síle. Téměř ve všech níţe uvedených třídách (viz tabulka 6a) došlo k nárůstu. V průběhu roku 2018 došlo ke zvýšení podílu na celkovém počtu volných pracovních míst zejména u pracovníků ve třídě 8 KZAM - Obsluha strojů a zařízení, a to o 91,4 procent, dále pak ve tř. 9 KZAM - Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, a to o 69,0 procent, kdy s počtem nabízených volných pracovních míst činil jejich podíl na všech nabízených volných místech 27,9 %. V uplynulém roce se nejţádanější třídou KZAM s počtem volných pracovních míst stala tř. 8 KZAM - Obsluha strojů a zařízení. Nejvýraznější pokles nabídky volných pracovních míst jsme zaznamenali u tř. 3 KZAM (-12,6 procent), kdy zaměstnavatelé nabízeli volných pracovních míst a jejich podíl na všech nabízených volných místech činil pouze 2,9 %. Obdobně jako v roce 2017 jsou pro ţeny v nabídce volná pracovní místa především v profesích prodavačka, účetní, servírka, kosmetička, uklízečka, ale zejména v letošním roce i operátorka na strojírenských linkách či pracovnice při obsluze strojních zařízení. V průběhu roku 2018, stejně jako v předchozím období, se Krajskou pobočkou ÚP ČR v Příbrami nedařilo dlouhodobě obsazovat některá volná pracovní místa. Důvodem byla především struktura nabízených volných pracovních míst, která je odlišná od skladby uchazečů a jejich profesního zaměření, poţadované praxe a zejména kvalifikace. Obtíţně se tak především obsazují volná pracovní místa např. u nekvalifikovaných prací ve stavebnictví, zemědělství a lesnictví. Tato místa jsou pak obsazována cizinci z EU, převáţně občany Polské, Rumunské, Bulharské a Slovenské republiky. 16

17 Tabulka 6a - Počet hlášených volných míst podle KZAM KZAM Nárůst / úbytek v % Celkový počet volných míst ,5 z toho tř. 1 KZAM ,9 tř. 2 KZAM ,3 tř. 3 KZAM ,6 tř. 4 KZAM ,5 tř. 5 KZAM ,5 tř. 6 KZAM ,9 tř. 7 KZAM ,0 tř. 8 KZAM ,4 tř. 9 KZAM ,0 tř. 0 KZAM 0 0 0,0 tř. neuvedena 0 0 0,0 1) Údaje ze statistiky ÚP ČR Struktura uchazečů LEGENDA tř. 1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci tř. 2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci tř. 3 Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech tř. 4 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) tř. 5 Provozní pracovníci ve službách a obchodě tř. 6 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech tř. 7 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři tř. 8 Obsluha strojů a zařízení tř. 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci tř. 0 Příslušníci armády 17

18 II. Nezaměstnanost II.1. Vývoj nezaměstnanosti Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu let ve Středočeském kraji patří dlouhodobě mezi nejniţší v České republice. Uvnitř Středočeského kraje však existují výrazné rozdíly v nezaměstnanosti (k meziokresní rozdíl činil 2,7 procentního bodu), které jsou ovlivněné blízkostí Prahy. K činil podíl nezaměstnaných osob ve Středočeském kraji 2,6 % (v prosinci 2017 to bylo 3,2 % a meziroční rozdíl tak činní -0,6 procentního bodu). K meziročnímu poklesu podílu nezaměstnaných osob došlo ve všech okresech kraje. Počet uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce Středočeského kraje k se sníţil oproti stejnému období předchozího roku (2017) o 14,1 % a činil tak uchazečů (pokles o uchazečů), z toho bylo 53,6 % ţen (loni 53,2 %). Tabulka 7 Vývoj nezaměstnanosti 1) Nezaměstnaní, VPM a PN evidovaní uchazeči o zaměstnání celkem stav k celkem ženy z toho dosaţitelní volná pracovní místa uchazeči připadající na 1 VPM 1,0 0,5 - - uchazeči pobírající podporu v nezaměstnanosti podíl nezaměstnaných osob (%) 3,2 2,6 3,4 2,9 1) Údaje z měsíční statistiky ÚP ČR Z celkového počtu neumístěných uchazečů o práci se podíl ţen meziročně zvýšil o 0,4 procentního bodu. Podíl počtu zdravotně postiţených občanů v evidenci Krajské pobočky ÚP ČR v Příbrami na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání se meziročně nezměnil, jejich absolutní počet se v meziročním srovnání k sníţil o 616 osob na Neumístěných absolventů a mladistvých, kteří vstupovali na trh práce a hledali své zaměstnání prostřednictvím kontaktních pracovišť ÚP ČR ve Středočeském kraji, bylo ke konci roku 2018 evidováno 1 144, coţ bylo o 83 méně neţ ke konci roku 2017 a jejich podíl na celkovém počtu evidovaných uchazečů oproti roku 2017 vzrostl (+0,3 procentního bodu) a činil 4,5 %. 18

19 4,40 4,30 4,00 3,60 3,40 3,30 3,50 3,40 3,30 3,10 3,00 3,20 3,30 3,10 2,90 2,70 2,60 2,50 2,70 2,70 2,60 2,50 2,50 2,60 podíl nezaměstnaných v % Osoby pobírající hmotné zabezpečení ke konci roku 2018 tvořily 38,2 % z celkového počtu neumístěných uchazečů o zaměstnání. Jejich počet se oproti konci roku 2017 sníţil o 113 osob na osob (-1,2 %). K byl počet osob, v roce 2011 byl počet osob, v roce 2012 byl počet osob, v roce 2013 byl počet osob, v roce 2014 byl počet osob, v roce 2015 byl počet osob a v roce 2016 byl počet a v roce 2017 byl počet osob. Vývoj nezaměstnanosti ve Středočeském kraji je velice podobný vývoji nezaměstnanosti v celé České republice. Situaci na trhu práce ve všech okresech Středočeského kraje v průběhu roku 2018 bylo moţno z hlediska vývoje nezaměstnanosti povaţovat za neopakovatelnou a zcela stabilizovanou. Z pohledu celorepublikové úrovně se podíl nezaměstnaných osob ve Středočeském kraji dlouhodobě pohybuje v první polovině nejniţších hodnot nezaměstnanosti. Po celý rok 2018 se Středočeský kraj umisťoval na šestém nebo sedmém místě mezi kraji ČR. 5,00 4,50 4,4 Vývoj nezaměstnanosti ve Středočeském kraji v roce 2017 a 2018 [v %] 4,00 3,50 3,3 3,00 2,50 2,00 3,3 3,0 2,5 2,6 1,50 1, rok 2017 rok

20 Během roku 2018 se na úřadech práce Středočeského kraje nově zaevidovalo celkem osob, tedy o osob méně neţ v roce 2017, coţ odpovídá oproti roku 2017 poklesu o 8,1 %. Evidenci ve stejném období ukončilo celkem uchazečů, tedy o uchazečů méně neţ v roce 2017, coţ odpovídá poklesu oproti roku 2017 o 15,3 %. V průběhu roku 2018 se celkově umístilo, včetně míst v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, uchazečů (tedy pokles o osob). Průběh křivky nově evidovaných uchazečů se v roce 2018 podobal předchozím letům, kdy byly jejich nejvyšší počty zaznamenány vţdy v lednu (6 002 osob), resp. v září (5 006 osob). Během roku 2018 se tak počty nově evidovaných uchazečů pohybovaly v rozmezí od osob v červnu aţ po osob v lednu 2018, to je v lednu 2018 o 651 nově evidovaných osob více neţ v prosinci roku 2017 (nárůst prosinec 2017/leden 2018 o 9,8 %). nově evidovaní vyřazení Tabulka 8 - Tok nezaměstnanosti 1) celkem ženy z vyřazených umístění nově evidované vyřazené z vyřazených umístěné za rok za rok Meziroční index (v %) rok 2017=100 % 91,9 84,7 84,6 93,1 82,5 84,6 1) Údaje z měsíční statistiky ÚP ČR 20

21 počet uchazečů Tabulka 8a - Tok uchazečů o zaměstnání v kraji v průběhu roku 2018 měsíce roku Nově evid. uchazeči Vyřazení uchazeči Tok uchazečů Tok uchazečů v roce rok Nově evidovaní uchazeči Vyřazení uchazeči Tok uchazečů Ve vzdělanostní struktuře uchazečů o zaměstnání k převaţuje ve Středočeském kraji kategorie uchazečů se středním odborným vzděláním s výučním listem uchazečů, tj. celkem 34 % všech uchazečů o zaměstnání ve Středočeském kraji, dále pak následuje kategorie se základním vzděláním, ve které bylo v evidenci (28 % všech uchazečů o zaměstnání) a kategorie uchazečů se vzděláním ÚSO s maturitou (bez vyučení), kterých bylo v evidenci (18 % všech uchazečů o zaměstnání). 21

22 Meziročně k nejvyšší pokles zaznamenala kategorie uchazečů se středním odborným vzděláním s výučním listem, kde se počet UoZ oproti předchozímu roku sníţil o UoZ, dále pak u kategorie uchazečů se základním vzděláním, kde se počet UoZ sníţil o UoZ. Tabulka 9 - Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání (ISCED 97) 1) stav k stupeň vzdělání celkem ženy abs. v% abs. v% abs. v% abs. v% bez vzdělání a neúplné základní 312 1, , , ,13 základní vzdělání , , , ,27 niţší střední vzdělání 16 0,05 8 0, ,08 5 0,04 niţší střední odborné 654 2, , , ,07 střední odborné s výuč. listem , , , ,51 stř. nebo stř. odb. bez mat. i výuč. listu 195 0, , , ,03 ÚSV 893 3, , , ,23 ÚSO s vyučením i maturitou , , , ,12 ÚSO s maturitou (bez vyučení) , , , ,42 vyšší odborné vzdělání 334 1, , , ,46 bakalářské vzdělání 474 1, , , ,90 vysokoškolské , , , ,67 doktorské 53 0, , , ,14 Celkem ) Údaje ze statistiky ÚP ČR Struktura uchazečů Legenda k následujícímu grafu - vzdělanostní struktura UoZ A+B bez vzdělání + neúplné zákl. vzdělání K ÚSV C základní vzdělání L ÚSO s vyučením i maturitou D niţší střední vzdělání M ÚSO s maturitou (bez vyučení) E niţší střední odborné vzdělání N vyšší odborné vzdělání H střední odborné vzdělání s výuč.listem R bakalářské vzdělání J stř.nebo stř.odb. bez mat.i výuč.listu T vysokoškolské vzdělání V doktorské vzdělání 22

23 počet osob Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání A+B C D E H J K L M N R T V ISCED Podle věkové struktury bylo k nejvíce uchazečů o zaměstnání evidováno ve věkovém rozmezí 55 aţ 59 let (3 511 uchazečů 13,9 %), 40 aţ 44 let (3 060 uchazečů 12,1 %) a 50 aţ 54 let (2 851 uchazečů 11,3 % z celkového počtu uchazečů). Podle počtu evidovaných uchazečů došlo ve všech věkových kategoriích k meziročnímu poklesu počtu evidovaných uchazečů. Nejvyšší meziroční pokles z přepočtených podílů (viz sloupce 2 a 4, tabulky 10) evidovaných uchazečů byl pak zaznamenán u kategorie uchazečů o zaměstnání ve věkovém rozmezí 35 aţ 39 let (-0,8 procentního bodu) a uchazečů ve věkovém rozmezí 20 aţ 24 let (-0,5 procentního bodu). Oproti tomu, největší nárůst podílu evidovaných uchazečů byl zaznamenán u evidovaných uchazečů ve věkové kategorii nad 60 let, kdy se podíl uchazečů u této věkové skupiny na celkovém počtu uchazečů meziročně k zvýšil o 1,2 procentního bodu. 23

24 počet osob Tabulka 10 - Věková struktura uchazečů o zaměstnání 1) stav k věk celkem ženy abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % Meziroční index (v%) sl.3/sl.1 (sl.1=100 %) do 19 let , , , ,6 91,1% let , , , ,8 80,5% let , , , ,4 90,2% let , , , ,5 88,1% let , , , ,8 79,8% let , , , ,7 84,1% let , , , ,9 85,7% let , , , ,8 84,6% let , , , ,8 84,0% nad 60 let , , , ,7 97,0% celkem ) Údaje ze statistiky ÚP ČR Struktura uchazečů Věková struktura uchazečů o zaměstnání 120,0% ,1% 97,0% 100,0% 80,0% 60,0% 40,0% 20,0% 0,0% věk Meziroční index 24

25 U uchazečů o zaměstnání podle délky evidence se Krajská pobočka ÚP ČR v Příbrami zaměřuje především na rizikové kategorie uchazečů evidovaných déle neţ 12 a 24 měsíců. Na konci roku 2018 bylo v rámci kraje v kategorii uchazečů s délkou evidence nad 24 měsíců evidováno uchazečů o zaměstnání, tj. 17,0 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání, coţ je o uchazečů méně neţ koncem roku 2017 a podíl uchazečů této kategorie na celkovém počtu uchazečů se na konci roku 2018 oproti roku 2017 sníţil o 4,1 procentního bodu. U kategorie uchazečů s délkou evidence od 12 do 24 měsíců došlo k poklesu podílu uchazečů této kategorie, a to o 1,6 procentního bodu (o 816 uchazečů méně, pokles o 27,1 %). Uchazeči s dobou evidence nad 12 měsíců v roce 2018 tak v evidenci Krajské pobočky ÚP ČR v Příbrami představují 25,7 % všech uchazečů o zaměstnání. Ke sníţení počtu uchazečů došlo rovněţ v kategorii uchazečů s dobou evidence 3-6 měsíců, kdy se počet uchazečů v této kategorii meziročně sníţil o 451 osob (meziroční nárůst podílu 1,2 procentního bodu) a u uchazečů s dobou evidence 9-12 měsíců, kdy se počet uchazečů v této kategorii meziročně sníţil o 415 osob (meziroční pokles podílu 0,6 procentního bodu). Na konci roku 2018 bylo v rámci kraje v kategorii uchazečů s délkou evidence nad 5 měsíců evidováno celkem uchazečů o zaměstnání, tj. 44,6 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání (meziroční pokles této kategorie je 6,0 procentního bodu). Podíly všech skupin uchazečů jsou uvedeny v následující tabulce (mimo kategorie UoZ nad 5 měsíců). Tabulka 11 - Délka evidence 1) Délka evidence stav k Celkem ženy abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % Meziroční index (v%) sl.3/sl.1 (sl.1=100 %) do 3 měsíců , , , ,45 97,6% 3 6 měsíců , , , ,22 91,5% 6 9 měsíců , , , ,40 88,6% 9 12 měsíců , , , ,19 77,6% měsíců , , , ,40 72,9% nad 24 měsíců , , , ,35 69,2% Celkem ) Údaje ze statistiky ÚP ČR Struktura uchazečů 25

26 Délka evidence uchazečů o zaměstnání k měsíců 8,7% nad 24 měsíců 17,0% 9 12 měsíců 5,7% 6 9 měsíců 8,8% do 3 měsíců 40,6% 3 6 měsíců 19,2% Porovnání počtu UoZ, délky nezaměstnanosti všech UoZ s délkou nezaměstnanosti UoZ s nárokem na podporu k měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců do nad 24 počet evidovaných UoZ dle délky nezaměstnanosti počet evidovaných UoZ s nárokem na podporu dle délky nezaměstnanosti 26

27 počet dnů Průměrná délka evidovaných uchazečů o zaměstnání se oproti konci roku 2017 sníţila o 74 dní na 527 dní, u vyřazených uchazečů se sníţila o 2 dny na 262 dní, viz následující tabulka. Tabulka 12 Průměrná délka evidence (ve dnech) 1) Délka evidence průměrná délka evidence evidovaných uchazečů průměrná délka evidence vyřazených uchazečů stav k celkem 1) Údaje ze statistiky ÚP ČR Struktura uchazečů ženy Průměrná délka evidence uchazečů ve Středočeském kraji (ve dnech) průměrná délka evidence EVIDOVANÝCH UCHAZEČŮ průměrná délka evidence VYŘAZENÝCH UCHAZEČŮ Tabulka 12a Průměrná délka evidence evidovaných UoZ, čtvrtletí, (ve dnech) 1) Rok měsíc Průměrná délka evidence UoZ ve dnech Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu 7,1 6,4 6,3 6,4 6,1 5,4 5,4 5,4 5,2 4,5 4,4 4,3 4,0 3,3 3,3 3,2 2,9 2,5 2,6 2,6 1) Údaje ze statistiky ÚP ČR Struktura uchazečů 27

28 Počet dnů evidence UoZ Podí nezaměstnaných na obyvatelstvu Průměrná délka evidence UoZ ve dnech ,1 6,4 6,3 6,4 6,1 8,0 7, ,4 5,4 5,4 5,2 6, ,5 4,4 4,3 4,0 3,3 3,3 3,2 2,9 2,5 2,6 2,6 5,0 4,0 3, , Průměrná délka evidence UoZ ve dnech Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu 1,0 0,0 V kategorii KZAM (Klasifikace zaměstnání) převaţují v evidenci Krajské pobočky ÚP ČR v Příbrami, obdobně jako v uplynulých letech, uchazeči ze skupiny pomocných a nekvalifikovaných pracovníků (KZAM tř. 9). Jejich počet se oproti konci roku 2018 sníţil celkem o uchazečů a podíl k na celkovém počtu uchazečů činil 27,1 % (ve stejném období roku 2017 to bylo 27,4 %). Struktura uchazečů o zaměstnání přicházejících do evidencí úřadů práce v jednotlivých okresech Středočeského kraje je velmi podobná krajské struktuře. Kromě jiţ výše zmiňované nejčastěji zastoupené kategorie KZAM tř. 9, je to KZAM tř. 5 - Pomocní pracovníci ve sluţbách (meziroční pokles o 785 uchazečů) a dále tř. 4 Niţší administrativní pracovníci, ti jsou třetí nejpočetnější skupinou uchazečů přicházejících do evidence Krajské pobočky ÚP ČR v Příbrami v roce 2018 (meziroční pokles o 573 uchazečů). 28

29 Tabulka 13 - Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) 1) KZAM stav k abs. v % abs. v % tř. 1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 512 1, ,10 tř. 2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci , ,17 tř. 3 Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech , ,58 tř. 4 Niţší administrativní pracovníci (úředníci) , ,51 tř. 5 Provozní pracovníci ve sluţbách a obchodě , ,82 tř. 6 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech tř. 7 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 331 1, , , ,09 tř. 8 Obsluha strojů a zařízení , ,02 tř. 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , ,13 tř. 0 Příslušníci armády 13 0,04 9 0,04 Nezadáno 995 3, ,38 Celkem ) Údaje ze statistiky ÚP ČR Struktura uchazečů Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) ve Středočeském kraji k tř.0 0,0% nezadáno 3,4% tř.1 2,1% tř.2 5,2% tř.3 7,6% tř.1 tř.2 tř.3 tř.9 27,1% tř.4 13,5% tř.4 tř.5 tř.6 tř.8 10,0% tř.5 20,8% tř.7 tř.8 tř.9 tř.0 tř.7 9,1% nezadáno tř.6 1,2% 29

30 II.2. Hlavní příčiny nezaměstnanosti v kraji Rok 2018 a jeho průběh byl z pohledu trhu práce unikátní, nezaměstnanost s menšími výkyvy vytrvale klesala a podnikatelské subjekty ve všech segmentech hospodářství neustále hledaly nové zejména kvalifikované zaměstnance. Počet evidovaných UoZ v průběhu roku 2018 ve Středočeském kraji můţeme hodnotit jako téměř neměnnou výseč koláče, se kterou se jen velmi těţko a namáhavě pracuje (viz graf problémových skupin). Krajská pobočká ÚP ČR v Příbrami ve spolupráci se zaměstnavateli v průběhu roku 2018 řešila nedostatek kvalifikovaných pracovníků za pomoci všech dostupných nástrojů a prostředků (výběrová řízení, předvýběrová řízení, rekvalifikace UoZ, zájemců a zaměstnanců, příspěvky APZ, apod.). Problémové skupiny na trhu práce 15% 9% 38% 17% 19% 1% 1% ostatní UoZ (včetně 29 % UoZ bez kvalifikace) Ženy těh.,kojící a matky do 9 měsíců po porodu Osoby pečující o dítě do 15 let Osoby potřebující zvláštní pomoc UoZ v evidenci nad 24 měsíců - dlouhodobě evidovaní UoZ UoZ OZP UoZ v evidenci měsíců - dlouhodobě evidovaní UoZ Dochází k větší fluktuaci pracovníků a zvyšují se jejich poţadavky na vhodné pracovní zařazení, coţ je vidět i v roce 2018 v době unikátní nezaměstnanosti, na pracovním toku krajské pobočky (viz tabulka porovnání ). Nedostatek vhodně kvalifikovaných pracovníků začal být postupně brzdou příznivého růstu ekonomických ukazatelů. Některé podnikatelské subjekty odmítaly nové zakázky z důvodu nedostatku pracovních sil a v tomto období pak dochází i k tlaku na růst mezd. Prostor pro další růst ekonomiky ke konci roku 2018 začíná být omezený. 30

31 Porovnání toků UoZ za období roků k daného roku Rok Nově příchozí uchazeči za rok celkem Vyřazení uchazeči za rok celkem PRACOVNÍ TOK ÚP ČR - KRP Příbram Relativní porovnání pracovního toku (rok 2010=100 %) 74,3 95,0 100,0 93,7 78,1 79,7 95,1 92,0 85,8 77,5 68, POROVNÁNÍ TOKU UoZ za období roků , rok Nově příchozí uchazeči za rok celkem Vyřazení uchazeči za rok celkem Nezaměstnanost ve Středočeském kraji zasluhuje mimořádnou pozornost. Velikostí, počtem obcí i obyvatel je náš region největším krajem České republiky. V obou zmiňovaných ukazatelích se Středočeský kraj výrazně vyčleňuje ze souboru zbývajících 13 vyšších územních samosprávných celků a počtem zaměstnavatelů i podílem na tvorbě hrubého domácího produktu patří k nejdůleţitějším krajům ČR. 31

32 Vnitřní diference mezi okresy v těsné blízkosti hl. m. Prahy a okresy v okrajových částech kraje, nevyřešené strukturální zátěţe v několika okresech s dopady na lokální trh práce v mikroúrovni. Hlavním problémem středočeského trhu práce je čtvrtý nejvyšší počet uchazečů o zaměstnání v ČR, nadprůměrný podíl nezaměstnaných v polovině našich okresů a výrazný rozdíl ve výši podílu nezaměstnaných mezi jednotlivými okresy Středočeského kraje (2,7 procentního bodu k ). Mikroregiony s nadprůměrnou nezaměstnaností (Zlonicko, Poděbrady, Jesenice, Městec Králové, Příbramsko). Dlouhodobě strukturálně postiţené okresy: Příbram (bývalý vojenský újezd Brdy, bývalé rudné a uranové doly, mikroregiony s nadprůměrnou nezaměstnaností) Kladno a Nymburk. Průmyslově slabé okresy: Nymburk, Kutná Hora a Mělník. Slabá spolupráce s hlavním městem Prahou a sousedními kraji v oblasti rozvoje a plánování dopravy, infrastruktury (špatná infrastruktura Příbram - Plzeň, Příbram - Benešov), není podrobně rozvinuta strategie rozvoje trhu práce se sousedními kraji apod. Zhoršení dostupnosti a kvality technického vzdělávání a kvalifikace v mikroregionech, vázne vzdělávání nových pracovníků pro řemeslnou výrobu - nedostatek osob v základních řemeslech. Problémem je nedostatek kvalifikovaných lidských zdrojů, neustále se zvyšující počty zaměstnavatelů poţadujících kvalifikované lidské zdroje v oblasti technických profesí. Podnikatelské subjekty zatím nepřikročily ke vzdělávání své budoucí pracovní generace, nezakládají na svých pracovištích vzdělávací a učňovská střediska, čerpají tak pracovní sílu, zejména pak řemeslníky, jen ze zdrojů trhu práce, který zatím ještě není schopen uspokojit jejich poptávku. Celkově lze na základě struktury evidovaných VPM uvést, ţe rychlejšímu poklesu nezaměstnanosti brání strukturální charakter evidovaných VPM, tj. nesoulad mezi poţadavky zaměstnavatelů (zejména z hlediska oboru vzdělání a praxe) a nabídkou práce. Vyšší počet sociálně slabých osob zaznamenává vládní Agentura pro sociální začleňování především v průmyslových částech Středočeského kraje, například Kladně, Příbrami, Slaném nebo Neratovicích. 32

33 II.3. Územní rozložení registrované nezaměstnanosti v kraji Registrovaná nezaměstnanost ve Středočeském kraji patří dlouhodobě mezi ty kraje s niţší registrovanou nezaměstnaností v ČR. Uvnitř kraje však existují výrazné rozdíly v nezaměstnanosti, které jsou ovlivněné blízkostí Prahy. Základní obraz regionální diferenciace v nezaměstnanosti, přes její značné rozdíly mezi jednotlivými okresy, je na úrovni okresů Středočeského kraje stabilní. Vývoj podílu nezaměstnaných osob na konci roku 2017 a aktuální data k (meziroční pokles procentního bodu je ve všech okresech) ukazuje následující tabulka. Tabulka 14 Vývoj podílu nezaměstnaných osob v jednotlivých okresech kraje (v %) stav k Meziroční Okres nárůst/ úbytek v p.b. index (rok 2017 = 100 %) Benešov 2,0 1,6-0,4 80,0% Beroun 3,0 2,6-0,4 86,7% Kladno 4,6 3,6-1,0 78,3% Kolín 4,3 3,5-0,8 81,4% Kutná Hora 4,2 3,4-0,8 81,0% Mělník 4,0 3,3-0,7 82,5% Mladá Boleslav 2,2 1,9-0,3 86,4% Nymburk 4,2 3,8-0,4 90,5% Praha-východ 1,3 1,1-0,2 84,6% Praha-západ 1,8 1,5-0,3 83,3% Příbram 4,4 3,7-0,7 84,1% Rakovník 3,5 2,9-0,6 82,9% Středočeský kraj 3,2 2,6-0,6 81,3% ZDROJ: Údaje z měsíční statistiky ÚP ČR Z pohledu celorepublikové registrované nezaměstnanosti jsou na úrovni okresů kraje značné rozdíly. Okresy Praha východ a Praha západ s podílem nezaměstnaných osob 1,1 %, resp. 1,5 % spolu s okresy Mladá Boleslav 1,9 % a Benešov 1,6 % na straně jedné, jsou dlouhodobě velmi nízko pod republikovou registrovanou nezaměstnaností (ČR - k činila 3,1 %), oproti tomu jsou na straně druhé okresy jako Nymburk 3,8 %, Příbram 3,7 %, Kladno 3,6 %, Kolín 3,5 %, Kutná Hora 3,4 %, Mělník 3,3 %, které se po celý rok pohybují na hranici nebo nad touto hranicí. U uchazečů o zaměstnání podle délky evidence se úřady práce zaměřují především na rizikové kategorie uchazečů evidovaných déle neţ 12 a 24 měsíců. Uchazeči s dobou evidence nad 12 měsíců v evidencích úřadů práce kraje představují 25,7 % všech uchazečů o zaměstnání (6 488 osob). Na konci roku 2018 bylo v rámci kraje v kategorii uchazečů s délkou evidence nad 12 měsíců evidováno o uchazečů méně neţ koncem roku 2017 a podíl uchazečů této kategorie na celkovém počtu uchazečů se na konci roku 2018 oproti roku 2017 sníţil o 5,7 procentního bodu. Nejvíce těchto uchazečů eviduje ve Středočeském kraji okres Kladno 41,5 %. 33

34 Meziroční pokles DLN Meziroční pokles DLN v (%) Tabulka 14a - DLN 12+, dlouhodobě evidovaní UoZ více neţ 12 měsíců, prosinec daného roku Meziroční pokles DLN 12+ okres UoZ celkem 12+ % UoZ celkem 12+ % Procentní body Pokles absolutně Pokles relativně (v %) Benešov ,7% ,2% -3,6% 73 37,2 Beroun ,2% ,1% -2,1% 93 17,4 Kladno ,5% ,5% -6,0% ,7 Kolín ,1% ,2% -2,9% ,2 Kutná Hora ,3% ,8% -7,5% ,0 Mělník ,7% ,4% -10,4% ,8 Mladá Boleslav ,6% ,7% -3,9% ,2 Nymburk ,0% ,5% -5,5% ,6 Praha-východ ,2% ,7% -5,4% ,0 Praha-západ ,2% ,3% -3,9% ,9 Příbram ,0% ,3% -7,6% ,9 Rakovník ,3% ,3% -5,0% ,3 CELKEM ,4% ,7% -5,7% ,6 700 Meziroční pokles DLN 12+, data 2017, 2018 k prosinci daného roku 50, ,0 45,0 40, , ,0 25, , ,4 15, ,0 5,0 0 0,0 Pokles absolutně Pokles relativně (v %) 34

35 Dle průměrné délky evidovaných uchazečů o zaměstnání, byli v roce 2018 nejdéle evidováni uchazeči na okrese Kladno (929 dní), naopak na okrese Benešov (199 dní) byla průměrná délka evidovaných uchazečů nejkratší (viz níţe přiloţená tabulka 15). Tabulka 15 - Průměrná délka evidence (ve dnech) 1) v okresech kraje Průměrná délka evidence Meziroční Meziroční index evid. index vyřaz. Území uch. uch. evidovaných vyřazených evidovaných vyřazených sl.3/sl.1 sl.4/sl.2 uchazečů uchazečů uchazečů uchazečů (sl.1=100 %) (sl.2=100 %) Benešov ,3% 83,1% Beroun ,3% 93,7% Kladno ,6% 127,5% Kolín ,9% 101,0% Kutná Hora ,3% 65,8% Mělník ,7% 117,7% Mladá Boleslav ,4% 114,1% Nymburk ,8% 90,0% Praha-východ ,9% 98,9% Praha-západ ,2% 89,2% Příbram ,1% 87,7% Rakovník ,6% 74,7% Kraj celkem ,8% 100,5% 1) Údaje ze statistiky ÚP ČR Struktura uchazečů 35

36 počet dnů počet dnů 1200 Průměrná délka evidence evidovaných UoZ ve dnech ,0% 100,0% 80,0% 60,0% 40,0% 20,0% 0 BN BE KL KO KH ME MB NB PY PZ PB RA okres 0,0% Roční index (r.2017=100%) 450 Průměrná délka evidence vyřazených UoZ ve dnech 140,0% ,0% 100,0% 80,0% 60,0% 40,0% 20,0% 0 BN BE KL KO KH ME MB NB PY PZ PB RA okres Roční index (r.2017=100%) 0,0% 36

37 Struktura uchazečů o zaměstnání přicházejících do evidencí úřadů práce v jednotlivých okresech Středočeského kraje je velmi podobná krajské struktuře. Kromě jiţ výše zmiňované nejčastěji zastoupené kategorie KZAM tř. 9 - Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, je to KZAM tř. 5 - Pomocní pracovníci ve sluţbách a tř. 4 - Niţší administrativní pracovníci, kteří jsou třetí nejpočetnější skupinou uchazečů přicházejících do evidencí úřadů práce Středočeského kraje v roce Tabulka 16 Struktura UoZ v okresech kraje podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) 1) KZAM okres tř. 1 tř. 2 tř. 3 tř. 4 tř. 5 tř. 6 tř. 7 tř. 8 tř. 9 tř. 0 nezadáno celkem Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník KRAJ Údaje ze statistiky ÚP ČR Struktura uchazečů Oproti konci roku 2017 došlo k k poklesu počtu uchazečů ve všech okresech Středočeského kraje. K se počet uchazečů o zaměstnání ve Středočeském kraji meziročně sníţil celkem o (oproti stejnému období roku 2017 jde o pokles o 14,1 %). Nejvyšší meziroční absolutní pokles uchazečů o zaměstnání (dále jen UoZ ) v okresech Středočeského kraje k byl zaznamenán v okrese Kladno, kde se počet uchazečů o zaměstnání sníţil o 686 (oproti stejnému období roku je to pokles o 13,8 %), následován dále okresy Mělník 654 UoZ (20,6 %), Kolín 492 UoZ (16,2 %), Příbram 478 UoZ (14,3 %), Prahazápad 285 UoZ (14,8 %), Kutná Hora 271 UoZ (13,2 %), Praha-východ 269 UoZ (15,7 %), Benešov 230 UoZ (17,3 %), Mladá Boleslav 209 UoZ (10,9 %), Beroun 203 UoZ (10,7 %), Nymburk 184 UoZ (6,9 %) a Rakovník 171 UoZ (12,8 %). 37

38 Tabulka 17 Počty uchazečů v jednotlivých okresech kraje k a stav k Meziroční Meziroční nárůst/pokles Okres absolutní (v %) nárůst/úbytek (rok 2017 = 100%) Benešov ,3 Beroun ,7 Kladno ,8 Kolín ,2 Kutná Hora ,2 Mělník ,6 Mladá Boleslav ,9 Nymburk ,9 Praha-východ ,7 Praha-západ ,8 Příbram ,3 Rakovník ,8 Středočeský kraj ,1 1) Údaje z měsíční statistiky ÚP ČR Nejvyšší meziroční relativní pokles uchazečů o zaměstnání v okresech Středočeského kraje k byl zaznamenán v okrese Mělník, kde počet UoZ poklesl o 20,6 %) Počty UoZ v daném roce a meziroční rozdíl dle KoP ÚP ČR BN BE KL KO KH ME MB NB PY PZ PB RA evidovaní UoZ 2017 evidovaní UoZ 2018 meziroční pokles UoZ 38

39 Tabulka 18 Podíl absolventů a mladistvých v jednotlivých okresech kraje k stav k Okres Počet uchazečů Počet absolventů a mladistvých Podíl absolventů a mladistvých k počtu uchazečů (v %) Benešov ,0 Beroun ,7 Kladno ,3 Kolín ,9 Kutná Hora ,8 Mělník ,0 Mladá Boleslav ,8 Nymburk ,9 Praha-východ ,8 Praha-západ ,0 Příbram ,5 Rakovník ,2 Středočeský kraj ,5 Tabulka 18a Porovnání dat nezaměstnanosti v jednotlivých okresech kraje k Okres Počet nezaměstnaných Celkem z toho ţeny Volná pracovní místa Počet uchazečů na 1 VPM Podíl nezaměstnaných osob [%] Benešov ,6 1,6 Beroun ,5 2,6 Kladno ,5 3,6 Kolín ,1 3,5 Kutná Hora ,2 3,4 Mělník ,9 3,3 Mladá Boleslav ,2 1,9 Nymburk ,6 3,8 Praha Východ ,1 1,1 Praha Západ ,2 1,5 Příbram ,4 3,7 Rakovník ,1 2,9 Středočeský kraj ,5 2,6 Česká republika ,7 3,1 39

40 III. Charakteristika problémových skupin na krajském trhu práce a problémových regionů kraje III.1. Charakteristika problémových skupin na trhu práce kraje III.1.1. Absolventi škol a mladiství Mladiství a absolventi škol mají soustavně nemalé potíţe při přechodu ze vzdělávacího systému do praxe. Počty absolventů škol v evidenci ÚP ČR vţdy kulminují na rozhraní 3. a 4. (září - říjen) čtvrtletí roku, rok 2018 v tomto směru nebyl výjimkou. K Krajská pobočka ÚP ČR v Příbrami registrovala absolventů všech typů škol a mladistvých (o 104 méně neţ v září roku 2017), coţ odpovídalo podílu na celkové nezaměstnanosti v kraji ve výši 5,8 % (+0,6 procentního bodu oproti ). Oproti roku 2017 se průměrný roční podíl absolventů na celkové nezaměstnanosti v průběhu roku 2018 zvýšil o 0,2 procentního bodu na 4,3 %. Průměrný měsíční roční počet absolventů v evidencích úřadů práce Středočeského kraje v roce 2018 klesl o 221 osob a činil uchazečů. V červnu 2018 byl počet absolventů a mladistvých ve výši 834 uchazečů o zaměstnání, tedy o 628 evidovaných absolventů a mladistvých méně neţ bylo zaznamenáno v září Podíl na celkové nezaměstnanosti ve Středočeském kraji tak v měsíci červnu u absolventů a mladistvých činil 3,4 % (-2,4 procentního bodu oproti září 2018). Tabulka 19 - Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých stav k celkem ženy Skupina uchazečů Meziroční index (v%) sl.2/sl.1 (sl.1=100 %) Celkový počet uchazečů ,1% z toho absolventi a mladiství ,4% Podíl absolventů a mladistvých 5,2 5,8 4,9 5,0 111,5% Údaje z měsíční statistiky ÚP ČR 40

41 počet osob Tabulka 19a - Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých v průběhu roku 2017 a 2018 Absolventi a mladiství Měsíc rok 2018 celkem evidováno podíl v% 3,9 3,9 4,1 4,0 3,7 3,4 3,6 3,9 5,8 5,8 5,0 4,5 rok 2017 celkem evidováno Meziroční Index - rok 2017=100 % podíl v% 4,0 4,0 4,0 3,9 3,6 3,4 3,5 3,8 5,2 5,2 4,7 4,2 Údaje z měsíční statistiky ÚP ČR 75,4% 73,3% 79,0% 79,5% 80,0% 79,3% 81,3% 83,7% 93,4% 92,7% 90,6% 93,2% Vývoj počtu evidovaných absolventů a mladistvých ve Středočeském kraji v období od ledna 2017 do prosince ,8 5,2 4,0 4,5 3,9 3,4 3, ,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 Podíl v %. rok 2017 rok 2018 Počet absolventů a mladistvých Podíl A a M v % Největším problémem při umisťování absolventů zůstává především nedostatek praxe a aktuální struktura vzdělání těchto mladých lidí, kteří mnohdy studují obory, u kterých je poptávka na trhu práce jiţ uspokojena. Na této situaci se projevuje zpoţděná reakce školství za potřebami trhu práce v jednotlivých regionech kraje. Na druhé straně se někteří absolventi ani nesnaţí najít i krátkodobé pracovní poměry (např. dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti). 41

42 Nejdůležitější problémy, které absolventi škol mají se získáváním zaměstnání, jsou: o nulová praxe; o nízká zodpovědnost, nepříliš kladný přístup k práci, špatné návyky z učilišť; o zkreslené představy o mzdách a s tím související i špatná motivace; o neochota dojíţdět za prací; o nesoulad mezi kvalifikací absolventů a poptávkou na trhu práce; o vzhledem ke sloţité situaci na trhu práce v současné době někteří zaměstnavatelé přistoupili k tomu, ţe na ţádané profese nabírají absolventy bez praxe a mladistvé, které ve spolupráci s ÚP ČR rekvalifikují, zaučují na poţadované pozice a vytvářejí nová pracovní místa. III.1.2. Osoby se zdravotním postižením (OZP) Podíl osob se zdravotním postiţením na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání k při počtu osob se ZP činil 14,9 % z celkového počtu UoZ, coţ je totoţná hodnota jako koncem roku V roce 2018 se v absolutních číslech počet uchazečů se zdravotním postiţením pohyboval pod úrovní roku 2017, a to v průměru o 764 osob měsíčně. Průměrný počet osob se zdravotním postiţením v evidencích kontaktních pracovišť ÚP ČR ve Středočeském kraji v roce 2018 byl osob. K evidovala Krajská pobočka ÚP ČR v Příbrami o 616 osob se zdravotním postiţením méně neţ ve stejném období roku Na rozdíl od jiné rizikové skupiny, absolventů a mladistvých, nejsou u osob se zdravotním postiţením zaznamenávány ţádné sezónní ani prudké výkyvy. Tabulka 20 - Vývoj počtu uchazečů osob se zdravotním postiţením (ZP) 1) stav k Celkem ženy osoby se ZP osoby se ZP podíl na celkovém počtu uchazečů 14,9 14,9 15,1 14,8 1) Údaje z měsíční statistiky ÚP ČR 42

43 počet osob Podíl v % Tabulka 20a - Vývoj počtu evidovaných OZP v průběhu roku 2017 a 2018 Měsíc OZP rok 2018 celkem evidováno podíl v% 14,4 14,6 15,0 15,3 15,7 15,8 15,2 15,0 14,9 15,2 15,4 14,9 rok 2017 celkem evidováno podíl v% 13,2 13,3 14,0 14,5 14,9 15,0 14,6 14,6 14,7 15,0 15,3 14,9 Meziroční Index - rok 2017=100 % 83,6% 83,5% 82,3% 81,8% 82,2% 83,6% 83,6% 84,3% 84,4% 84,9% 85,4% 85,9% Vývoj počtu evidovaných osob se zdravotním postižením ve Středočeském kraji v průběhu roku 2017 a ,0 15,3 14,4 15,8 15,4 14,9 16,0 15,5 15,0 14,5 14, , ,5 13,0 12, , celkem evidováno OZP podíl v % 11,5 III.1.3. Volná pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením (OZP) Oproti prosinci roku 2017 se zvýšil počet evidovaných volných pracovních míst vhodných pro tuto skupinu uchazečů o 35 míst. K Krajská pobočka ÚP ČR v Příbrami evidovala volných pracovních míst pro občany se zdravotním postiţením (loni volných pracovních míst). Na jedno volné pracovní místo tak ke konci roku 2018 připadalo 2,7 uchazečů se zdravotním postiţením (koncem minulého roku to bylo 3,2 uchazečů). 43

44 počet volných míst Počet uchazečů se ZP na 1 volné místo Vývoj počtu volných pracovních míst pro občany se zdravotním postižením a vývoj podílu uchazečů se ZP na jedno volné pracovní místo ve Středočeském kraji od ledna 2017 do prosince , ,6 3, , , ,0 6,0 5,0 4,0 3, ,6 2,7 2,0 1, ,0 celkem evidováno VPM pro OZP počet uchazečů se ZP na jedno VM III.1.4. Situace dalších problémových skupin na trhu práce Pojmem problémové skupiny uchazečů rozumíme uchazeče, kteří jsou obtíţně umístitelní na trhu práce. Mezi tyto uchazeče i v roce 2018 patří, kromě jiţ v předchozích kapitolách zmiňovaných problémových skupin, tzn. absolventů škol a mladistvých a osob se změněnou pracovní schopností, zejména nekvalifikovaní uchazeči, dlouhodobě nezaměstnaní s délkou evidence delší neţ 12 měsíců, a v neposlední řadě to jsou také ţeny s dětmi do 15 let. Porovnání zmiňovaných skupin (nárůst/úbytek) s rokem 2017 ukazuje následující tabulka. Tabulka 21 - Vývoj počtu uchazečů dalších problémových skupin na trhu práce Uchazeči nárůst/úbytek [v %] celkem ,1 v tom uchazeči bez kvalifikace ,9 s evidencí delší neţ 12 měsíců ,6 ţeny s dětmi do 15 let ,7 1) Údaje z měsíční statistiky ÚP ČR, Statistiky struktury UoZ 44

45 Tabulka 21a - Vývoj počtu uchazečů některých problémových skupin na trhu práce Okres Problémové skupiny na trhu práce k Ţeny těhotné, kojící a matky do 9 měsíců po porodu Osoby pečující o dítě do 15 let Osoby potřebující zvláštní pomoc UoZ v evidenci nad 24 měsíců - dlouhodobě evidovaní UoZ Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Středočeský kraj Problémové skupiny na trhu práce 1% 17% 19% 61% 2% Ostatní UoZ (včetně 3749 OZP) Ženy těh.,kojící a matky do 9 měsíců po porodu Osoby pečující o dítě do 15 let Osoby potřebující zvláštní pomoc UoZ v evidenci nad 24 měsíců - dlouhodobě evidovaní UoZ 45

46 III.2. Charakteristika okresů a ohrožených mikroregionů v kraji Středočeský kraj sestává z 12 okresů, jsou to okresy Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník. Hlavním problémem středočeského trhu práce je čtvrtý nejvyšší počet uchazečů o zaměstnání v ČR, nadprůměrný podíl nezaměstnaných v polovině našich okresů a výrazný rozdíl tohoto podílu mezi jednotlivými okresy Středočeského kraje (2,7 procentního bodu k ). Z pohledu celorepublikové registrované nezaměstnanosti jsou na úrovni okresů kraje značné rozdíly. Okresy Praha-východ a Praha-západ s podílem nezaměstnaných osob 1,1 %, resp. 1,5 % spolu s okresy Mladá Boleslav 1,9 % a Benešov 1,6 % na straně jedné, jsou dlouhodobě velmi nízko pod republikovou registrovanou nezaměstnaností (ČR - k činila 3,1 %), oproti tomu jsou na straně druhé okresy jako Nymburk 3,8 %, Příbram 3,7 %, Kladno 3,6 %, Kolín 3,5 %, Kutná Hora 3,4 %, Mělník 3,3 %, které se po celý rok pohybují na hranici nebo nad touto hranicí. Podíl nezaměstnaných osob na úrovni okresů Středočeského kraje tak k kolísal mezi velmi nízkými hodnotami od 1,1 % do 1,9 % (okresy Praha-východ, Praha- západ, Mladá Boleslav a Benešov), dále hodnotami do celorepublikového průměru 3,1 % (okresy Beroun a Rakovník) a hodnotami podílu nezaměstnaných osob u okresů Nymburk, Příbram, Kladno, Kolín, Kutná Hora, a Mělník, které k překročily celorepublikový průměr. Nejvyšší meziroční absolutní pokles uchazečů o zaměstnání (dále jen UoZ ) v okresech Středočeského kraje k byl zaznamenán v okrese Kladno, kde se počet uchazečů o zaměstnání sníţil o 686 (oproti stejnému období roku je to pokles o 13,8 %), následován dále okresy Mělník 654 UoZ (20,6 %), Kolín 492 UoZ (16,2 %), Příbram 478 UoZ (14,3 %), Prahazápad 285 UoZ (14,8 %), Kutná Hora 271 UoZ (13,2 %), Praha-východ 269 UoZ (15,7 %), Benešov 230 UoZ (17,3 %), Mladá Boleslav 209 UoZ (10,9 %), Beroun 203 UoZ (10,7 %), Nymburk 184 UoZ (6,9 %) a Rakovník 171 UoZ (12,8 %). Nejvyšší meziroční relativní pokles uchazečů o zaměstnání v okresech Středočeského kraje k byl zaznamenán v okrese Mělník, kde počet UoZ poklesl o 20,6 %. 46

47 LEDEN ÚNOR BŘEZEN DUBEN KVĚTEN ČERVEN ČERVENEC SRPEN ZÁŘÍ ŘÍJEN LISTOPAD PROSINEC ROK PRŮMĚR NEJVYŠŠÍ NEJNIŢŠŠÍ Tabulka 22 - Charakteristika okresů k Název okresu počet obyvatel obyvatelé let počet uchazečů podíl nezam. osob v % celkem dosažitelní let z celkového počtu uchazečů z dosažitelných uchazečů Benešov ,8 1,6 Beroun ,9 2,6 Kladno ,1 3,6 Kolín ,0 3,5 Kutná Hora ,7 3,4 Mělník ,6 3,3 Mladá Boleslav ,0 1,9 Nymburk ,9 3,8 Praha-východ ,3 1,1 Praha-západ ,8 1,5 Příbram ,9 3,7 Rakovník ,3 2,9 Středočeský kraj ,9 2,6 Tabulka 22a - Okresy a podíl nezaměstnaných osob v průběhu roku 2018 podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu (v %) rok 2018 Česká republika 3,9 3,7 3,5 3,2 3,0 2,9 3,1 3,1 3,0 2,8 2,8 3,1 3,2 3,9 2,8 Středočeský kraj 3,3 3,1 2,9 2,7 2,6 2,5 2,7 2,7 2,6 2,5 2,5 2,6 2,7 3,3 2,5 Benešov 2,1 1,9 1,8 1,6 1,5 1,5 1,6 1,6 1,6 1,5 1,4 1,6 1,6 2,1 1,4 Beroun 3,0 2,9 2,7 2,5 2,4 2,4 2,7 2,7 2,6 2,5 2,4 2,6 2,6 3,0 2,4 Kladno 4,5 4,3 4,3 4,1 4,0 3,9 4,0 3,9 3,8 3,7 3,6 3,6 4,0 4,5 3,6 Kolín 4,5 4,4 3,9 3,6 3,5 3,4 3,6 3,7 3,7 3,4 3,4 3,5 3,7 4,5 3,4 Kutná Hora 4,5 4,2 3,7 3,1 2,9 2,9 3,0 2,9 2,9 2,8 2,9 3,4 3,3 4,5 2,8 Mělník 4,2 4,0 3,9 3,6 3,4 3,3 3,4 3,3 3,3 3,1 3,1 3,3 3,5 4,2 3,1 Mladá Boleslav 2,2 2,1 2,0 1,9 1,8 1,8 1,9 2,0 1,9 1,8 1,9 1,9 1,9 2,2 1,8 Nymburk 4,3 4,2 4,0 3,7 3,5 3,4 3,6 3,7 3,6 3,5 3,5 3,8 3,7 4,3 3,4 Praha-východ 1,4 1,3 1,3 1,2 1,1 1,2 1,3 1,3 1,3 1,2 1,1 1,1 1,2 1,4 1,1 Praha-západ 1,8 1,8 1,7 1,6 1,6 1,6 1,7 1,7 1,7 1,5 1,5 1,5 1,7 1,8 1,5 Příbram 4,6 4,5 4,0 3,6 3,4 3,3 3,5 3,4 3,4 3,2 3,2 3,7 3,7 4,6 3,2 Rakovník 3,7 3,6 3,3 2,9 2,8 2,7 2,8 2,8 2,7 2,5 2,5 2,9 2,9 3,7 2,5 47

48 III.2.1. Vymezení ohrožených mikroregionů v okresech Středočeského kraje V souvislosti s vývojem na trhu práce k a dále k , kdy u ukazatelů nezaměstnanosti za prosinec 2018 a leden 2019 došlo ve Středočeském kraji k nárůstu sledovaných hodnot, mohou mezi problémové a ohroţené regiony ve Středočeském kraji patřit jako jiţ v předchozích letech některé zmiňované mikroregiony nacházející se v okresech, ve kterých v průběhu roku 2018 byl vyšší podíl nezaměstnaných osob. Mezi tyto okresy patřily zejména mikroregiony nacházející se v okresech Nymburk, Kladno, Příbram, a Rakovník (viz tabulka Charakteristika mikroregionů k podbarveny ohroţené mikroregiony). Benešov Pro podrobnější sledování problematiky trhu práce je okres Benešov rozdělen do 5 mikroregionů: Benešov, Vlašim, Votice, Týnec nad Sázavou, Sázava Při současné míře nezaměstnaných na okrese Benešov lze říci, ţe ţádný z mikroregionů nepatří do problémové oblasti ve vztahu k nezaměstnanosti. V ţádném nedocházelo k výraznému zvýšení či sníţení registrované nezaměstnanosti, spíše se během roku stabilizovala. Zaměstnanost na okrese Benešov je výrazně ovlivněna i blízkostí hlavního města Prahy, kam vzhledem k dobré dopravní obsluţnosti dojíţdí řada obyvatel okresu za prací. Celkově lze situaci na území regionu charakterizovat jako stabilizovanou, krátká doba evidence uchazečů svědčí o zvyšující se poptávce zaměstnavatelů po nových zaměstnancích a stále zlepšujících se podmínkách na trhu práce. Beroun Území okresu Beroun je z hlediska geografického a historického rozděleno na dva přirozené regiony - východní Berounsko a západní Hořovicko, a kaţdý z nich je dále rozčleněn na menší mikroregiony. Mikroregionů je celkem dvanáct: Beroun, Hořovice, Hostomice, Komárov, Králův Dvůr, Liteň, Loděnice, Mořina, Suchomasty, Zdice, Žebrák, Nižbor V ţádném z mikroregionů nedošlo v průběhu roku 2018 ke zvýšení registrované nezaměstnanosti ve srovnání s hodnotami roku Pokud v některém čtvrtletí došlo k mírnému nárůstu ve srovnání s celoroční průměrnou hodnotou registrované nezaměstnanosti, pak tato skutečnost byla dána relativně malým počtem ekonomicky aktivních obyvatel. Ve všech mikroregionech v průběhu roku je situace stabilní. Mikroregiony s nejvyšším podílem nezaměstnaných osob byly Králův Dvůr (3,4 %), Suchomasty (3,5 %), Beroun (3,3 %). 48

49 Jedním z důvodů tohoto stavu je i podíl sociálně slabých a nepřizpůsobivých osob v mikroregionech Beroun a Králův Dvůr. Mikroregiony s nejvyšším počtem zahraničních pracovníků byly Hořovice, Ţebrák a Beroun. Kladno Pro potřeby podrobnějšího sledování problematiky trhu práce z hlediska územního rozloţení je okres Kladno rozdělen do 8 mikroregionů: Kladensko, Slánsko, Unhošťsko, Stochovsko, Velvarsko, Zlonicko, Bratronicko a Zákolansko. Kladensko Nejlidnatější mikroregion okresu se statutárním městem Kladnem. Mikroregion v podstatě určuje podíl nezaměstnaných v celém okrese. Kumulace uchazečů s nedostatečnou kvalifikací, kumulace hendikepů na trhu práce (exekuce, zdravotní stav, věk, péče o děti apod.). Poptávka po pracovní síle neodpovídá nabídce. Slánsko Významem druhé středisko kladenského okresu s převahou venkovského osídlení. Strojírenský a elektrotechnický průmysl ve městě Slaném a jeho blízkém okolí, zbytek s převahou zemědělství. Zlonicko Dlouhodobě nejvyšší nezaměstnaností postiţený mikroregion. Venkovský mikroregion v severní části okresu. Převaha zemědělství. Častý nedostatek evidovaných volných pracovních míst. Existence sociálně vyloučených lokalit. Mikroregion trpí zhoršenou dopravní obsluţností. Kolín Pro potřeby podrobnějšího sledování problematiky trhu práce z hlediska územního rozloţení je okres Kolín rozdělen do 5 mikroregionů: Český Brod, Kolín, Kouřim, Pečky a Týnec n. L. Stěţejní mikroregion z hlediska celkové situace a výše nezaměstnanosti v okrese Kolín je mikroregion Kolín, který během roku 2018 vykazuje výrazné zlepšení z hlediska celkového počtu evidovaných uchazečů. Nezaměstnanost, tak jako v celém okrese Kolín v roce 2018, výrazně klesla ve všech sledovaných ukazatelích a blíţí se úrovni z předkrizového roku Ke zlepšení, resp. sníţení počtu evidovaných osob, došlo rovněţ i v mikroregionu Český Brod a mikroregionu Pečky. Tyto mikroregiony těţí z dobré dopravní obsluţnosti (vlakové spojení na hlavní město Prahu). 49

50 V mikroregionu Kouřim, tak jako v celém okresu Kolín, nezaměstnanost v roce 2018 výrazně klesla ve všech sledovaných ukazatelích a blíţí se úrovni z předkrizového roku V mikroregionu Týnec nad Labem, tak jako v celém okresu Kolín, nezaměstnanost v roce 2018 výrazně klesla ve všech sledovaných ukazatelích a blíţí se úrovni z předkrizového roku V mikroregionu je mimo jiné špatná dopravní obsluţnost, malé obce a tím nízký počet zaměstnavatelů a absence větších významnějších zaměstnavatelů. Strukturální podmínky vycházející z dlouholeté orientace mikroregionu na zemědělský sektor, které dodnes formují nabídku nezaměstnaných, pro něţ je uplatnění velmi problematické. V mikroregionech okresu Kolín dochází neustále k prohlubování spolupráce se zaměstnavateli, o čemţ svědčí počet náborových aktivit realizovaných Kontaktním pracovištěm ÚP ČR v Kolíně. Rovněţ i v roce 2019 budou v okrese Kolín pokračovat náborové aktivity. Náborové akce jsou zaměřeny zejména na cílové skupiny dle délky evidence: v evidenci déle neţ 12 měsíců, dle věkové struktury: uchazeči ve věku nad 50 let a na uchazeče z hlediska vzdělání: uchazeči se základním vzděláním. Kutná Hora Území okresu Kutná Hora je rozděleno na 4 mikroregiony: Kutnohorsko, Čáslavsko, Uhlířskojanovicko a Zručsko. Okres Kutná Hora se rozkládá na severním okraji Českomoravské vrchoviny mezi středními toky Sázavy a Labe. Charakter okresu je zemědělsko - průmyslový, v němţ jsou průmyslové podniky soustředěny především do určitých center s vyšší koncentrací obyvatelstva. Jedná se o oblast Kutné Hory, Čáslavi, Uhlířských Janovic, Zruče nad Sázavou. Uvedené obce jsou zároveň obcemi II. a III. stupně správních obvodů Středočeského kraje, jsou zde i kontaktní pracoviště ÚP ČR. Ve všech regionech došlo ke sníţení počtu uchazečů a sníţení míry nezaměstnanosti. Sniţování nezaměstnanosti bylo nejvíce patrné v průběhu března aţ listopadu. Kutnohorsko Registrovaná nezaměstnanost mikroregionu se proti stejnému období roku 2017 sníţila z 4,1 % na 3,4 % a počet evidovaných uchazečů činil 842 (775 dosaţitelných). Největší zaměstnavatelé: PHILIP MORRIS ČR a.s.; Foxconn Technology CZ s.r.o.; ČKD a.s. Kutná Hora, Unikom a.s. Čáslavsko Registrovaná nezaměstnanost mikroregionu se proti stejnému období roku 2017 sníţila z 4,7 % na 4,0 %. Počet uchazečů činil 681 (642 dosaţitelných). Jedná se o průmyslově zemědělskou oblast. Největší zaměstnavatelé - GoldBeck Prefabeton s.r.o., Silnice a.s. Čáslav; Zenit, s.r.o.; Ljunghall s.r.o.; LESS Timber v Čáslavi. 50

51 Uhlířskojanovicko Registrovaná nezaměstnanost mikroregionu se proti stejnému období roku 2017 sníţila z 3,3 % na 2,3 %. Počet uchazečů činil 123 (115 dosaţitelných). V mikroregionu není velký počet ekonomicky aktivního obyvatelstva a pracovní příleţitosti nabízejí ZOD Onomyšl; ZAS Zbizuby; V.O.D. Kooperativa Uhlířské Janovice a Domov pro seniory Uhlířské Janovice. Zručsko Registrovaná nezaměstnanost mikroregionu se proti stejnému období roku 2017 sníţila z 3,3 % na 2,2 %. Počet uchazečů činil 115 ( 101 dosaţitelných). Ve Zruči nad Sázavou působí firmy s více jak 100 zaměstnanci: ASMO Czech; Sázavan strojírny s.r.o.; Variel a.s. Z dalších zaměstnavatelů působí v oblasti Pulomix Slavošov a Puloplastix s.r.o. Slavošov. Ze zemědělských podniků patří mezi nejvýznamnější zaměstnavatele regionu AGRO Pertoltice a.s. Problémem mikroregionů při obsazování volných pracovních míst je v současné době i nízká kvalifikace a vzdělanost evidovaných uchazečů, nedostatek kvalifikovaných profesí pro strojírenský průmysl a poměrně vysoký počet uchazečů se zdravotním omezením. Uchazeči o některé nabízené profese nemají zájem především z důvodů fyzické zátěţe, směnného provozu a nevyhovujícího dopravního spojení. Mělník Území okresu Mělník je rozděleno na tři mikroregiony: Mělnicko, Kralupsko a Neratovicko. V okrese je průmysl převáţně soustředěn do povodí Labe a Vltavy (cca 4/5 veškeré výroby), tj. v mikroregionech Kralupska, Neratovicka a jiţní a jihozápadní části mělnického mikroregionu. Průmyslově nevýrazná je severní a severozápadní část mělnického mikroregionu s relativně malou hustotou obyvatel. Tato oblast okresu je zaměřena převáţně na drobnou zemědělskou činnost. Neratovický mikroregion zahrnuje 12 obcí. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem v tomto regionu je Spolana Neratovice a.s., společnost THIMM Obaly, k. s. ve Všetatech a WAVIN Ekoplastik s.r.o. v Kostelci nad Labem. Dobrá dopravní obsluţnost v regionu a relativní blízkost Prahy sniţuje dopady na nezaměstnanost. Mikroregion Mělnicko zahrnuje celkem 39 obcí. Nejvyšší nezaměstnanost je dlouhodobě v severní a východní části regionu, které jsou zaměřeny na zemědělskou činnost. Situaci ovlivňuje celková rozloha a uspořádání oblasti, nedostatečná dopravní obsluţnost, malé zastoupení průmyslu a malá moţnost tvorby pracovních míst v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko a také sociální sloţení obyvatelstva. Zbývající část mikroregionu Mělnicko je průmyslově pokryta, firmy se zaměřují především na strojírenskou výrobu, zpracování dřeva a potravinářství. Nejvýznamnějšími zaměstnavateli jsou Mělnická zdravotní a.s., Danzer Bohemia - Dýhárna a.s. v Horních Počaplech, Erwin Junker Grinding Technology a.s. v Mělníku a Vitana a.s. v Byšicích. 51

52 Na zdejším trhu práce výrazně chybějí lékaři a střední zdravotnický personál, coţ se projevilo i sníţením počtu zaměstnanců ve zdejší nemocnici. Dále se trh práce neustále potýká s nedostatkem kvalifikovaných strojírenských a elektro profesí. Kralupský mikroregion tvoří 18 obcí, kromě chemického průmyslu se zde rozvinulo zpracování a distribuce potravinářských výrobků. Hlavními zaměstnavateli jsou Synthos Kralupy a.s., Bidfood Czech republic s.r.o. v Kralupech, distribuční centrum společnosti Tesco Stores ČR v Postřiţíně. V roce 2018 začalo na území mikroregionu působit Distribuční centrum společnost MAKRO Cash & Carry ČR s.r.o. Velký význam pro zaměstnanost v regionu má díky blízkosti Prahy a dálnici D8 rozvoj logistiky, v oblasti je řada distribučních a logistických center, která umoţňují získat zaměstnání. Obecně nejvyšší poptávka v mikroregionu je po operátorech skladů a řidičích MKD. Mladá Boleslav Území okresu Mladá Boleslav je rozděleno na následující mikroregiony: Mladoboleslavsko, Mnichovohradišťsko, Bělsko, Benátecko, Bakovsko, Dobrovicko, Bousovsko V okrese Mladá Boleslav působí výrobce osobních automobilů ŠKODA AUTO a.s. Tento moderní podnikatelský subjekt evropského a celostátního významu je největším zaměstnavatelem v ČR a v mikroregionech okresu zaměstnává přes zaměstnanců. Na výrobu ŠKODA AUTO a.s. jsou koncepčně napojeny podniky jejích dodavatelů, vyrábějící automobilové díly, a dále, přilehlá logistická skladová centra, která rovněţ absorbují značné penzum disponibilní pracovní síly. Mladá Boleslav je dlouhodobě okresem s jednou z nejniţších nezaměstnaností v České republice (momentálně sedmá nejniţší nezaměstnanost v rámci republiky). Ţádný z mikroregionů se ani zdaleka nepřibliţuje celostátnímu průměru v podílu nezaměstnaných osob a v minulých letech se zdálo, ţe z dlouhodobého hlediska nezaměstnanost narazila na hranici, pod kterou jiţ její další razantnější sniţování nebude moţné. Přesto v průběhu roku 2018 došlo k jejímu dalšímu stlačení, a to k hranici 2 %. V posledním měsíci roku se například nacházela na hodnotě 1,9 %. Situaci na celém území regionu lze charakterizovat jako stabilizovanou, s vysokou mírou mobility práceschopného obyvatelstva. Všechny mikroregiony mají, aţ na ojedinělé výjimky, dobrou dopravní obsluţnost a ta je hojně vyuţívána k přepravě pracovní síly z okrajových částí regionu do okresního města a jeho bezprostředního okolí. Převaţuje krátká aţ velmi krátká doba evidence většiny uchazečů, coţ svědčí o dlouhodobě solidních podmínkách panujících na lokálním trhu práce. Nymburk Území okresu Nymburk je rozděleno na 7 mikroregionů: Křinec, Lysá nad Labem, Městec Králové, Milovice, Nymburk, Poděbrady a Sadská. 52

53 Okres Nymburk zahrnuje velkou zemědělskou oblast Polabské níţiny, kde převáţně působí zemědělské firmy inzerující pracovní místa s velkým podílem fyzické (ruční) práce na poli. Jedná se o sezónní práci v zemědělství za kaţdého počasí, v různých denních intervalech, práci v sobotu a neděli. Firmy podnikající v této oblasti musí dodrţovat a zachovávat časový harmonogram setby, sklizně a distribuce zemědělských plodin. Z důvodu situovanosti regionu na rostlinnou výrobu přetrvává jiţ delší období problém zaměstnanosti právě v zemědělství. I přes snahu spolupráce ÚP ČR - Kontaktního pracoviště v Nymburku a zaměstnavatelů, se nedaří poţadavky na pracovní sílu a poptávku zaměstnavatelů v poţadovaném rozsahu uspokojovat. Pracovní místa v tomto odvětví jsou v poměrně velkém rozsahu obsazována zaměstnanci ze zahraničí. V ostatních oborech převládá problém s kvalifikací uchazečů (např. strojírenství). Úřad práce nemá v evidenci dostatek kvalifikovaných uchazečů, tj. obráběčů, soustruţníků, zámečníků, svářečů, operátorů pro obsluhu strojů a přístrojů. Problémové oblasti ve vztahu k nezaměstnanosti lze sledovat především v okrajových částech okresu, kde je situace ve velké míře ovlivňována zaměstnavateli s předmětem činnosti zemědělství a stavebnictví. V obou případech je nabídka pracovních příleţitostí závislá na klimatických podmínkách. Zaměstnanost také ve velké míře ovlivňuje dopravní dostupnost. V roce 2018 byla na okresní úrovni zaznamenána na trhu práce (nejen zemědělství) stejná situace jako v celé ČR. Z důvodu hospodářského růstu docházelo ke stále většímu rozdílu mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle. Zaměstnavatelům v souvislosti s růstem produkce chybějí pracovníci. Průřezově je moţné konstatovat, ţe se jedná jak o odborné pozice, tak o pozice dělnické. V případě manuálních pracovníků pak trh práce ovlivňují agentury práce a dočasně přidělovaní zaměstnanci, kterými jsou z větší části cizinci. Okres Nymburk je dlouhodobě okresem s jednou z nejvyšších nezaměstnaností ve Středočeském kraji (k nejvyšší nezaměstnanost v rámci kraje - 3,8 %). Většina z mikroregionů podle dosaţených hodnot podílů nezaměstnaných patří mezi ohroţené mikroregiony, zejména pak mikroregiony Poděbrady a Městec Králové kde hranice nezaměstnanosti vysoko přesahuje krajský průměr v podílu nezaměstnaných. Praha východ Region Praha-východ je rozdělen na následující mikroregiony: Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Čelákovice, Kamenice, Kostelec nad Černými Lesy, Mratín, Odolena Voda, Říčany, Senohraby, Úvaly. Okres Praha-východ tvoří svým excentrickým tvarem část kruhu okolo Prahy. Kromě uvedených mikroregionů lze oblast dále rozdělit na dvě základní části, a to na severní a jiţní. Severní část lze charakterizovat jako oblast spíše průmyslovou, zatímco jiţní má výrazně větší zaměstnanost v terciárním sektoru (obchod, sluţby apod.). Region je typický velkou mírou migrace obyvatel a také hustotou osídlení. Okres Praha-východ je dlouhodobě okresem s nejniţší registrovanou nezaměstnaností v celé České republice. 53

54 Ani jeden mikroregion zdaleka nedosahuje celostátního průměru. Situaci na celém území lze charakterizovat jako stabilizovanou a otázka plošného sniţování nezaměstnanosti není ta nejdůleţitější. Relativně krátká doba evidence většiny uchazečů svědčí i o tom, ţe uchazeči mají dostatek moţností k získání zaměstnání a udrţení se v něm. Zaměstnanost ovlivňuje z velké části sousedství s hlavním městem Prahou, kam je dobrá dopravní obsluţnost téměř ze všech měst a obcí v regionu a mnoho obyvatel sem dojíţdí za prací. Dalším pozitivem pro zaměstnanost jsou důleţité dopravní tepny vedoucí do Prahy (dálnice, ţelezniční koridory). Na okraji hlavního města Prahy a okresu Praha-východ jsou soustředěna veliká logistická, výrobní a obchodní centra, která nabízejí mnoho pracovních příleţitostí. Jednou ze silných stránek okresu se jeví i značné mnoţství stabilizovaných malých a středních podnikatelů. Praha západ Území okresu Praha-západ je pro potřeby podrobnějšího sledování problematik trhu práce z hlediska územního rozloţení rozděleno na 5 mikroregionů: Černošicko, Hostivicko, Jílovsko, Mníšecko, Roztocko Okres Praha-západ tvoří půlměsíc obepínající ze západu hlavní město Prahu. Vzhledem ke své poloze, je trh práce výrazně ovlivněn hl. městem Praha (jde o přirozené centrum okresu, dobře dopravně dostupným z velké většiny míst regionu, místo kde došlo k centralizaci nabídky pracovních míst). Ovšem i v okrese existují obce, kde počet pracovních příleţitostí převyšuje mnoţství ekonomicky aktivních osob. S tímto jevem se můţeme setkat v místech, kde vznikla logistická, výrobní nebo obchodní centra (Dobrovíz, Vestec, Jeneč, Průhonice, Chrášťany, Tuchoměřice, Hostivice, Rudná, Dolní Břeţany aj.). Okres patří z hlediska nezaměstnanosti k regionům s nejniţší mírou nezaměstnanosti nejen v kraji, ale i republice. Během celého roku 2018 docházelo nadále k jejímu sniţování (leden 1,8 %, prosinec 1,5 %). Dle nezaměstnanosti jsou i jednotlivé mikroregiony vyváţené. Momentálně mezi nimi neexistují propastné rozdíly. Příbram Území okresu Příbram je z hlediska geografického a historického rozděleno na přirozené mikroregiony: Příbramsko, Březnicko, Rožmitálsko, Sedlčansko a Dobříšsko. Mezi nejvíce problémové a ohroţené mikroregiony patří Příbramsko a Roţmitálsko. 54

55 Příbramsko Patří mezi nejvíce problémové a ohroţené mikroregiony ve Středočeském kraji. K činil podíl nezaměstnaných osob Příbramska 4,7 % a byl nejvyšší mezi mikroregiony okresu, k činí podíl nezaměstnaných osob Příbramska 3,8 % a meziročně tak došlo ke sníţení nezaměstnanosti o 0,9 procentního bodu (meziroční pokles o 310 UoZ). Značný podíl na stále opakované skutečnosti má i fakt, ţe do tohoto mikroregionu patří také obce z některých okrajových částí okresu (např. oblast Orlické přehrady), kde je velmi omezený počet pracovních příleţitostí, tato oblast je velmi závislá na sezonních pracích, převáţně v letních měsících. V této oblasti ţije také nejvíce osob z ohroţených skupin obyvatelstva. Rožmitálsko Roţmitálsko, zahrnuje město Roţmitál pod Třemšínem a dalších pět obcí (Bezděkov, Nepomuk, Sedlice, Vranovice, Věšín). Roţmitálsko je mikroregionem, kde dochází k větší diferenci mezi zimními a letními měsíci, protoţe je to oblast, kde značná část občanů vyuţívá sezónních pracovních příleţitostí, které vytvářejí lesní závody, povrchové lomy, částečně také stavební firmy a zemědělská druţstva. Mezi tradiční zaměstnavatele v tomto mikroregionu patří firma Kemmler Elektronik s.r.o., Ravak a.s. - strojírny Roţmitál, Centrum Roţmitál, poskytovatel sociálních sluţeb, firma Kaiser s.r.o. zabývající se zpracováním dřeva. Podíl nezaměstnaných k činil 4,6 %, k došlo ke sníţení nezaměstnanosti a podíl činí 3,8 % (meziroční pokles o 29 UoZ). Sedlčansko Sedlčansko je mikroregionem, který má v okrese Příbram tradičně a dlouhodobě nejniţší hodnoty nezaměstnanosti. K činil podíl nezaměstnaných osob Sedlčanska 3,4 % a byl nejniţší mezi mikroregiony okresu Příbram, k činí podíl nezaměstnaných osob Sedlčanska 2,7 % - je opětovně nejniţší mezi mikroregiony okresu Příbram a meziročně došlo ke sníţení nezaměstnanosti o 0,7 procentního bodu (meziroční pokles o 72 UoZ). K v Sedlčanech na Příbramsku skončí tradiční výroba sýrů. Společnost Savencia Fromage & Dairy Czech Republic a.s. ji postupně přesune do závodu v Hesově na Havlíčkobrodsku. Důvodem je zvýšení efektivity a optimalizace výroby v současném tvrdém konkurenčním prostředí. Opatření se dotkne zhruba 240 zaměstnanců jmenované společnosti, kteří v současné době pro uvedenou společnost ve výrobním závodě v Sedlčanech pro výše uvedenou společnost vykonávají práci. K ÚP ČR - Krajská pobočka v Příbrami, kontaktní pracoviště v Sedlčanech eviduje 221 volných pracovních míst pro mikroregion Sedlčansko. Mezi nejohroženější mikroregiony ve Středočeském kraji k patří mikroregiony v okrese Příbram viz situace nezaměstnanosti v obcích okresu na níţe uvedeném grafu. 55

56 Rakovník Pro podrobnější sledování problematiky trhu práce je okres Rakovník rozdělen do 4 mikroregionů: Rakovník, Nové Strašecí, Křivoklát a Jesenice Průmysl je soustředěn v rámci okresu v mikroregionu Rakovník, méně je pak zastoupen v mikroregionech Nové Strašecí a Křivoklát. Problematický je v rámci okresu mikroregion Jesenice. V mikroregionu Jesenice je velmi slabě zastoupen průmysl, ale i sluţby, oblast má spíše rekreační a částečně zemědělský charakter. Problémem je zde dopravní obsluţnost. Zaměstnanost na okrese pozitivně ovlivňuje blízkost hlavního města Prahy, kam vzhledem k dobré dopravní obsluţnosti, řada obyvatel okresu, především z Rakovníka a Nového Strašecí, dojíţdí denně za prací. 56

57 Charakteristika mikroregionů k Název okresu Benešov Název mikroregionu počet obyvatel let (EAC01) počet uchazečů celkem (UC) dosaţitelní (UCDOS) Podíl nezaměstnaných v (%) z dosaţitelných uchazečů (UCDOSMN) Benešov ,4 Benešov Vlašim ,8 Benešov Votice ,3 Benešov Týnec nad Sázavou ,4 Benešov Sázava ,3 Benešov Beroun Beroun ,3 Beroun Králův Dvůr ,4 Beroun Zdice ,6 Beroun Nižbor ,7 Beroun Loděnice ,8 Beroun Mořina ,6 Beroun Liteň ,7 Beroun Suchomasty ,5 Beroun Hořovice ,0 Beroun Hostomice ,8 Beroun Komárov ,4 Beroun Žebrák ,0 Beroun Kladno Bratronicko ,2 Kladno Kladensko ,8 Kladno Slánsko ,8 Kladno Stochovsko ,8 Kladno Unhošťsko ,4 Kladno Velvarsko ,0 Kladno Zákolansko ,3 Kladno Zlonicko ,7 Kladno Kolín Český Brod ,1 Kolín Kolín ,5 Kolín Kouřim ,5 Kolín Pečky ,6 Kolín Týnec nad Labem ,7 Kolín Kutná Hora Kutnohorsko ,4 Kutná Hora Čáslavsko ,0 Kutná Hora Uhlířskojanovicko ,3 Kutná Hora Zručsko ,2 Kutná Hora Mělník Mělnicko ,3 Mělník Kralupsko ,5 Mělník Neratovicko ,5 Mělník 57

58 Charakteristika mikroregionů k Název okresu Název mikroregionu počet obyvatel let (EAC01) počet uchazečů celkem (UC) dosaţitelní (UCDOS) Podíl nezaměstnaných v (%) z dosaţitelných uchazečů (UCDOSMN) Mladá Boleslav Mladoboleslavsko ,8 Mladá Boleslav Mnichovohradišťsko ,8 Mladá Boleslav Bělsko ,2 Mladá Boleslav Benátecko ,3 Mladá Boleslav Bakovsko ,5 Mladá Boleslav Dobrovicko ,9 Mladá Boleslav Bousovsko ,0 Mladá Boleslav Nymburk Nymburk ,9 Nymburk Lysá nad Labem ,3 Nymburk Městec Králové ,0 Nymburk Milovice ,9 Nymburk Křinec ,9 Nymburk Poděbrady ,2 Nymburk Sadská ,9 Nymburk Praha-východ Brandýs nad Labem ,2 Praha-východ Mratín ,3 Praha-východ Čelákovice ,2 Praha-východ Říčany ,1 Praha-východ Kamenice ,0 Praha-východ Senohraby ,9 Praha-východ Úvaly ,1 Praha-východ Odolena Voda ,4 Praha-východ Kostelec n.č.l ,4 Praha-východ Praha-západ Černošicko ,6 Praha-západ Hostivicko ,4 Praha-západ Jílovsko ,6 Praha-západ Mníšecko ,7 Praha-západ Roztocko ,4 Praha-západ Příbram Příbramsko ,8 Příbram Sedlčansko ,7 Příbram Dobříšsko ,8 Příbram Březnicko ,5 Příbram Rožmitálsko ,8 Příbram Rakovník Rakovník ,0 Rakovník Nové Strašecí ,1 Rakovník Křivoklát ,6 Rakovník Jesenice ,8 Rakovník 58

59 IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE Po vstupu České republiky do EU se cizí státní příslušníci rozdělili do dvou základních kategorií, na občany Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru, kteří mají volný přístup na český trh práce bez nutnosti povolení k zaměstnání a ostatní cizince, občany třetích zemí, kteří i nadále musí ţádat o povolení k zaměstnání nebo zaměstnanecké karty, pokud nesplňují některou ze zákonem povolených výjimek. Ke konci roku 2018 bylo na kontaktních pracovištích Krajské pobočky ÚP ČR v Příbrami celkem registrováno osob ze třetích zemí (cizinci mimo občany EU, EHP a cizinců, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou kartu nebo modrou či zelenou kartu), kdy s pracovním povolením k zaměstnání to bylo osob (jejich počet oproti minulému roku vzrostl o osob), na zaměstnanecké karty osob (jejich počet oproti minulému roku tak vzrostl o osob) a na modré karty 44 osob. K Krajská pobočka ÚP ČR v Příbrami evidovala občanů Evropské unie, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska, oproti to bylo o občanů z EU více. Občanů z Evropské unie bylo tradičně nejvíce evidováno v okresech Praha-východ ( občanů), Mladá Boleslav ( občanů) a Beroun (4 610). K nejvyšší počty zahraničních zaměstnanců bez občanů Evropské unie, tj. cizinců pracujících na základě povolení k zaměstnání působí na trhu práce v okrese Praha-východ, kde vykonává práci na základě povolení k zaměstnání cizinců. Naopak nejniţší počet cizinců s platným povolením k zaměstnání eviduje Úřad práce v Kutné Hoře (15 cizinců). Tabulka 23 - Zaměstnávání cizinců, porovnání k daného roku Zaměstnaní cizí státní příslušníci stav k zaměstnaní s pracovním povolením informace o zaměstnání - cizinci z tzv. třetích zemí Informace o zaměstnání - občané EU, EHP a Švýcarska Evidované zaměstnanecké karty zelené karty 0 0 modré karty Celkem Zdroj: informační statistika cizinců jednotlivých KoP, KrP v Příbrami 59

60 Počty ve výše uvedené tabulce dokládají celkový nárůst cizích státních příslušníků v postavení zaměstnance na trhu práce ve Středočeském kraji, oproti roku 2017 došlo ke zvýšení počtu cizích státních příslušníků v postavení zaměstnance o , coţ činí nárůst ve výši 17,6 %. V roce 2018 začalo stoupat i zaměstnávání cizinců na základě povolení k zaměstnání (např. krátkodobá zaměstnání do 3 měsíců podle 92 ZoZ), sezónní zaměstnání ( 96 ZoZ). Vydávání rozhodnutí o povolení k zaměstnání cizinců stouplo oproti předešlým rokům o více neţ 100 % ( o 168 %). Profesní skladba vydávaných povolení k zaměstnávání cizinců v České republice byla shodná s praxí několika posledních let. Jednalo se především o dělnické profese pomocného někdy i kvalifikovaného zaměření. Většina cizinců je tak zaměstnána především ve stavebnictví, lesnictví a zemědělství, kde vykonávají převáţně jen pomocné práce. Většina ţen ve Středočeském kraji je zaměstnána v potravinářském průmyslu (zpracování potravin a balení, plnění, etiketování potravinářských výrobků aj.), muţi ve strojírenském průmyslu, stavebnictví a zemědělství.jak bylo patrné v předešlých letech, zaměstnavatelé raději zaměstnávali občany EU na základě informačních karet. Ve většině případů se jedná o občany EU z bývalého východního bloku, kteří na území ČR vykonávají krátkodobé a sezónní práce na základě dohody o provedení práce (DPP-300 hod.) a také bez pracovněprávního vztahu (nelegální práce), kdy v uvedené době počty takto neohlášených cizinců z EU na území ČR značně přesahují skutečný oficiální stav. Výsledný počet občanů EU zaměstnaných na území ČR se tak nemusí shodovat se skutečným počtem informačních karet evidovaných na úřadech práce. V roce 2017 bylo ve správním řízení o správním vyhoštění dle 119 odst. 1 písm. b) bod 3, 119 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona číslo 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve Středočeském kraji zahájeno správní řízení o správním vyhoštění cizinců. V roce 2018 bylo zahájeno správních řízení o 362 méně oproti předešlému roku, tedy celkem Úřady práce Středočeského kraje i v roce 2018 posuzovaly kaţdou podanou ţádost o vydání povolení k zaměstnání jednotlivě a individuálně. Obdobně byly posuzovány také ţádosti o prodlouţení pracovních povolení. Při povolování zaměstnání cizím státním příslušníkům úřad práce dlouhodobě usiluje o přednostní obsazování volných pracovních míst evidovanými uchazeči z ČR. Cizinci získávají pracovní povolení především na krátkodobé práce v odvětví - lesnictví, zemědělství, stavebnictví. Cílem je pokrýt profesní poptávku firem, kterou mají v daný okamţik a není moţné ji uspokojit z řad evidovaných uchazečů občanů ČR (sázení stromků v lese, zpracování ryb, dělnické práce). Evidovaný počet cizích státních příslušníků v postavení zaměstnanců k ve Středočeském kraji dosahuje téměř osob, tedy téměř osazených pracovních míst. S tímto číslem a s vývojem trhu práce ve Středočeském kraji roste rovněţ i počet cizích státních příslušníků vykonávajících nelegální práci. 60

61 Tabulka 23a - Zaměstnávání cizinců k , okresy Středočeského kraje Cizí státní příslušníci v postavení zaměstnanců k (AKTUÁLNÍ stav počtu evidovaných - neukončených cizích statních příslušníku k ) Okres/kraj Počet - celkem cizích státních příslušníků Informace - občané EU/EHP + Švýcarska Informace - cizinci, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání Platná povolení k zaměstnání Zelené karty celkem - typ A,B,C a typ klíčový personal Modré karty Zaměstnanecké karty (evidovaní cizinci v OK PRÁCI) celkem z toho ţeny celkem z toho ţeny celkem z toho ţeny celkem z toho ţeny celkem z toho ţeny celkem z toho ţeny celkem z toho ţeny Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Středočeský kraj Zdroj: informační statistika cizinců jednotlivých kontaktních pracovišť Krajské pobočky v Příbrami Cizí státní přislušníci v postavení zaměstnanců k ,0% ,0% 40,0% ,8% 30,0% ,0% ,0% 0 0,0% Cizí státní přísl.: povolení k zaměstnání, modré karty, zaměstnanecké karty PROCENTNÍ PODÍL 61

62 V. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE NA ROK 2019 V.1. Stav na trhu práce a předpokládaný vývoj ve Stredočeském kraji K celkový počet uchazečů o zaměstnání oproti minulému měsíci ( ) vzrostl o 4,9 % a to na , počet hlášených volných pracovních míst (VPM) vzrostl o 3,7 % na a podíl nezaměstnaných osob podíl nezaměstnaných osob se zvýšil na hodnotu 2,8 %. Krajská pobočka ÚP ČR v Příbrami evidovala uchazečů o zaměstnání, jejich počet byl o vyšší neţ na konci předchozího měsíce a ve srovnání se stejným obdobím minulého roku 2018 je niţší o osob. Z evidovaného počtu UoZ bylo dosaţitelných uchazečů o zaměstnání ve věku let. Bylo to celkem o více neţ na konci předchozího měsíce. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku byl jejich počet niţší o dosaţitelných uchazečů o zaměstnání. V průběhu ledna 2019 bylo nově zaevidováno osob. Ve srovnání s minulým měsícem to bylo o nově evidovaných uchazečů více a v porovnání se stejným obdobím předchozího roku o 136 nově evidovaných uchazečů méně. Z evidence během měsíce odešlo celkem uchazečů (ukončená evidence, vyřazení uchazeči), bylo to o uchazečů více neţ v předchozím měsíci a o 430 uchazečů méně neţ ve stejném měsíci minulého roku. Do zaměstnání z nich v tomto měsíci nastoupilo 2 941, tj.: o více neţ v předchozím měsíci a celkem o 385 méně neţ ve stejném měsíci minulého roku, z toho uchazečů o zaměstnání bylo umístěno prostřednictvím ÚP ČR tj.: o 607 více neţ v předchozím měsíci a o 985 více neţ ve stejném období minulého roku. Dále bez umístění (vyřazení z jiných důvodů např. sankční vyřazení, odchod do důchodu, apod.) bylo vyřazeno uchazečů. Ve všech okresech Středočeského kraje (Stč. kraj přírůstek: +4,86 %) byl tento měsíc zaznamenán meziměsíční přírůstek nezaměstnaných, kdy největší meziměsíční přírůstek nezaměstnaných v evidenci +11,08 % zaznamenal okres Benešov. Ke konci tohoto měsíce bylo evidováno na ÚP ČR - Krajské pobočce v Příbrami ţen. Jejich podíl na celkovém počtu uchazečů činil 52,6 %. V evidenci bylo osob se zdravotním postiţením, coţ představovalo 14,3 % z celkového počtu nezaměstnaných. 62

63 Ke konci tohoto měsíce bylo evidováno absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých, jejich počet klesl ve srovnání s předchozím měsícem o 26 osob a ve srovnání se stejným měsícem minulého roku (2018) byl niţší o 73 osob. Na celkové nezaměstnanosti ve Středočeském kraji se podíleli 4,2 %. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo uchazečů o zaměstnání tj. 41,1 % všech uchazečů vedených v evidenci. Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu, tj. počet dosaţitelných uchazečů o zaměstnání ve věku let k obyvatelstvu stejného věku k dosáhl hodnoty 2,8 %. Podíl nezaměstnaných ţen ve Středočeském kraji v tomto měsíci činil 3,0 % a podíl nezaměstnaných muţů v tomto měsíci činil 2,6 %. Středočeský kraj evidoval k celkem volných pracovních míst. Jejich počet byl tak o vyšší neţ v předchozím měsíci a o vyšší neţ ve stejném měsíci minulého roku. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 0,5 uchazeče VPM k je absolutně nejvyšší zaznamenaný počet evidovaných VPM Krajskou pobočkou ÚP ČR v Příbrami od roku Ve Středočeském kraji bylo k na ÚP ČR - KrP v Příbrami více evidovaných volných pracovních míst neţ evidovaných UoZ (evidováno: UoZ / VPM). Počet volných pracovních míst (VPM) během roku 2018 a i v lednu 2019 dosahoval rekordních hodnot. Počet volných pracovních míst hlášených na ÚP ČR - KrP v Příbrami a počet uchazečů na 1 volné pracovní místo jsou důleţitými ukazateli charakterizující vývoj na trhu práce. Počet uchazečů o zaměstnání, připadajících na 1 volné evidované pracovní místo se, během roku 2015, 2016, 2017, 2018 a 2019 rapidně sniţoval a to z 6,9 (leden 2015) až na 0,5 (leden 2019). 63

64 počet uchazečů Tok UoZ dle KoP k BN BE KL KO KH ME MB NB PYA PZ PB RA Nově evidovaní uchazeči Vyřazení uchazeči Tok uchazečů Na území Středočeského kraje je pravděpodobné, ţe i v prvních dvou čtvrtletích roku 2019 v důsledku pokračování ekonomického růstu, stabilizované ekonomiky a trhu práce, nárůstem nových volných pracovních míst a zvýšením poptávky v klíčových odvětvích (stavebním průmyslu, těţebním průmyslu, chemickém průmyslu, zemědělství, hutnictví a ţelezářství, lesnictví), lze očekávat pozitivní situaci na trhu práce ve všech okresech kraje. Předpokládáme tak obdobný charakter vývoje nezaměstnanosti jako v obdobích minulého roku (nárůst evidovaného počtu uchazečů o zaměstnání počátkem roku, pak pokles nezaměstnanosti částečně způsobený nástupem sezónních prací v jarních a letních měsících, mírný vzestup ovlivněný přílivem absolventů škol a nárůst nezaměstnanosti ke konci roku). Ţádný z okresů neočekává dramatické změny v situaci na trhu práce. Celkový charakter vývoje na trhu práce bude obdobný jako v minulých letech, tedy i v loňském roce, a hodnota podílu nezaměstnanosti se bude pohybovat pod hodnotami celorepublikového průměru. Začátkem roku 2019 dojde postupně k ukončování pracovních poměrů vzniklých v důsledku sezónních prací, coţ přinese počátkem roku 2019 zvýšení nezaměstnanosti. V průběhu prvních dvou měsíců 2019 lze tedy předpokládat ještě mírný nárůst nezaměstnanosti. Předpokládáme, ţe v tomto období se podíl nezaměstnaných bude pohybovat kolem 2,6 % aţ 2,7 %, bereme-li v potaz současnou výši počtu obyvatel ve věku od let ve Středočeském kraji. 64

65 S nástupem jara dochází kaţdoročně k oţivení trhu práce ve stavebnictví, zemědělství, potravinářství a v rekreačních a turistických zařízeních. Jarní sezónní práce by tak měly i letos přinést sníţení nezaměstnanosti, hladinu nezaměstnanosti budou však spíše vyrovnávat neţ radikálně sniţovat. Radikální sníţení nezaměstnanosti tak jako v období roků v roce 2019 nepředpokládáme. Růst ekonomiky, počty nových investorů, mnoţství zakázek a mnoţství investic jak z vlastních zdrojů podnikatelských subjektů tak ze zahraničních a státních zdrojů, bude ve III. a ve IV. čtvrtletí roku 2019 stagnovat. Hladina registrované nezaměstnanosti se tak v průběhu roku 2019 (leden - prosinec) bude pravděpodobně pohybovat při hodnotách 2,4 % - 3,0 %. Bude záleţet na celkové situaci na trhu práce, zejména pak u výrobních podnikatelských subjektů, a to v souvislosti s mnoţstvím a velikostí nových zakázek a poptávkou po pracovních místech. Koncem roku 2019 pak ve většině okresů kraje dojde k opětovnému nárůstu uchazečů v evidencích úřadů práce a hladina registrované nezaměstnanosti se bude pohybovat při hodnotách 2,8 % aţ 3,0 %. S nejvyšším podílem nezaměstnanosti tak můţeme počítat, stejně jako v minulých obdobích na Příbramsku, Kolínsku, Nymbursku, Kladensku a Mělnicku. Poptávka po pracovní síle bude zaměřena převáţně a zejména na kvalifikovanou flexibilní pracovní sílu. Nabídka pracovní síly bude i v roce 2019 silná a bude se vyznačovat vyšší kvalifikovaností a flexibilitou neţ v minulých letech. V.2. Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti Předpokládaný stav nezaměstnanosti na území Středočeského kraje k ukazuje následující tabulka. Tabulka 24 - Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti k mírnější varianta pesimističtější varianta očekávaný stav k počet evidovaných uchazečů celkem Z toho dosaţitelní let Podíl na obyvatelstvu v % počet evidovaných uchazečů celkem z toho dosaţitelní let Podíl na obyvatelstvu v % , ,9 Výpočet podílu je proveden na základě aktuálního počtu obyvatelstva ve věku let ve Stč. kraji v době výpočtu. 65

66 VI. REALIZACE APZ V ROCE 2018 VI.1. Realizace jednotlivých nástrojů APZ v roce 2018 Aktivní politika zaměstnanosti (dále jen APZ ) je důleţitou součástí činnosti ÚP ČR. Jejím cílem je vţdy pruţně reagovat na situaci na trhu práce a realizovat preventivní a aktivní činnosti podporujících uchazeče o zaměstnání k hledání a přijetí zaměstnání, namísto pasivního pobírání sociálních dávek a dostupných podpor. Mezi prioritní činnosti nástrojů APZ i v roce 2018 ve Středočeském kraji patřila zejména podpora a vytváření pracovních míst pro veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, dále pak rekvalifikace a zejména vytváření pracovních dlohodobě evidované UoZ s daným počtem hendikepú. Při realizaci APZ kontaktní pracoviště Krajské pobočky ÚP ČR v Příbrami vţdy kladly a kladou důraz na efektivní vyuţití finančních prostředků. APZ podporuje vznik a stabilizaci míst pro problémové skupiny nezaměstnaných s důrazem na uchazeče se změněnou pracovní schopností a dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání především v mikroregionech Středočeského kraje s vyšší registrovanou nezaměstnaností. Nejvyšší prioritou nyní a také po celý rok 2018 bylo včasné plnění úkolů spojených se sluţbami pro zaměstnavatele, zejména pak pořádání výběrových řízení pro zaměstnavatele na všech kontaktních pracovištích Krajské pobočky ÚP ČR v Příbrami, kdy za spolupráce se zaměstnavateli byli vybíráni vhodní uchazeči o zaměstnání na evidovaná volná pracovní místa. Dále pak i získávání volných pracovních míst pro prohlubování kvalifikace a praxe absolventů, rovněţ i jejich rekvalifikace, kterou se Krajská pobočka ÚP ČR v Příbrami i v letošním roce snaţila řešit disproporci mezi kvalifikační nabídkou a poptávkou na trhu práce. Krajské pobočce ÚP ČR v Příbrami se daří sniţovat podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů. Mezi nástroji a opatřeními, které vedou ke sniţování dlouhodobé nezaměstnanosti, se v současné době nejlépe a nejvíce osvědčují předvýběrová a výběrová řízení vhodných uchazečů pro podnikatelské subjekty, kdy kontaktní pracoviště Krajské pobočky ÚP ČR v Příbrami úzce spolupracují s podnikatelskými subjekty při výběru pracovníků na dané hledané pozice. Dále se tradičně osvědčují VPP, SÚPM a rekvalifikace a SÚPM SVČ. 66

67 Krajská pobočka ÚP ČR v Příbrami na svých kontaktních pracovištích v průběhu roku 2018 prováděla pro zaměstnavatele předvýběrová řízení, výběrová řízení, semináře, burzy práce, poradenství a kontaktní dni pro zaměstnavatele. Celkem bylo za rok 2018 uspořádáno 157 předvýběrových řízení, 225 výběrových řízení, 35 seminářů a 6 burz práce. Výběrová řízení jsou pořádána pro zaměstnavatele s cílem vybrat vhodné uchazeče do nového pracovního poměru u zaměstnavatele. ÚP ČR se tak snaţí v maximální míře uspokojit zaměstnavatele a pro uchazeče vybrat vhodné zaměstnání, coţ se v poslední době vzhledem k velké nabídce VPM částečně daří. Během roku 2018 bylo pro zaměstnavatele takto uspořádáno a zorganizováno Krajskou pobočkou ÚP ČR v Příbrami celkem 423 akcí (viz tabulka níţe), oproti roku 2017 došlo k poklesu o 42,1 % (pokes o 307 akcí), meziroční index růstu činí 57,9 %. Středočeský kraj - akce ROK 2017 ROK 2018 index růstu/poklesu, rok 2017=100 % Výběrová řízení ,8% Předvýběrová řízení ,5% Semináře ,9% Burzy práce ,7% Výčet akcí dle tabulky ,9% V roce 2018 Odbor zaměstnanosti Krajské pobočky ÚP ČR v Příbrami hospodárně, účelně a efektivně přispíval k pozitivnímu vývoji situace na trhu práce našeho regionu, který je největší a nejlidnatější v České republice. Na základě zvyšujících se počtů osobních kontaktů se zaměstnavateli, jednání se všemi zainteresovanými stranami, vyuţívání analytických výstupů, např. projektů EFES a KOMPAS, k pozitivního vývoje ekonomické situace očekáváme i v roce 2019 příznivý vývoj zaměstnanosti ve Středočeském kraji. Jako kaţdý rok byly tak i pro rok 2018 Krajskou pobočkou ÚP ČR v Příbrami zpracovány programy realizace aktivní politiky zaměstnanosti, které reagovaly nejen na situaci na trhu práce jednotlivých okresů, ale i na předchozí zkušenosti získané při uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a v neposlední řadě také reagovaly na poznatky ze spolupráce se zaměstnavateli a na moţnosti, které poskytují a nyní vytvářejí realizace projektů Evropského sociálního fondu na území Středočeského kraje. Program realizace aktivní politiky zaměstnanosti měl opět i v tomto roce za úkol zejména postihnout ty uchazeče, kteří se jevili z hlediska trhu práce v jednotlivých okresech jako nejvíce problematičtí. 67

68 Krajská pobočka ÚP ČR v Příbrami během roku 2018 v pravidelných intervalech pomocí SQL dotazů výběrovým šetřením vybrala a detailně analyzovala vzorek uchazečů o zaměstnání ve třech definovaných skupinách mladí do 25 let, muţi let a ţeny let, všichni bez závazků (péče o děti do 15 let nebo těhotenství), zdravotním stavem bez zdravotního omezení a dosaţitelní. Následnou parametrizací vybraného vzorku v rámci prováděného výběrového šetření a důslednou individuální segmentací vybraných uchazečů ÚP ČR, zvolila a následně nastavila nová opatření a pracovní postupy, které v co největší míře odstraní bariéry vstupu uchazečů o zaměstnání UoZ na trh práce. V roce 2018 byla realizace aktivní politiky zaměstnanosti obdobně jako v upynulých letech prováděna v návaznosti na hlavní cíle strategie Evropa 2020 a na ní dále navazující dokumenty Národní program reforem České republiky a Strategie politiky zaměstnanosti do roku 2020 určující následující cíle České republiky v oblasti zaměstnanosti do roku 2020, která byla: přijata usnesením vlády č. 835 ze dne 15. října 2014 vychází z materiálu Koncepce politiky zaměstnanosti Přestoţe je situace na trhu práce v současné době diametrálně odlišná od referenčního období tvorby Strategie, jsou priority politiky zaměstnanosti Strategií vytčené natolik nadčasové, ţe i v situaci hospodářské konjuktury tvoří základní pilíř dalšího strategického směřování politiky zaměstnanosti. Aţ na některé výjimky totiţ cílem Strategie bylo zejména zefektivnit fungování trhu práce, zvýšit jeho flexibilitu a schopnost reagovat na měnící se podmínky. Tyto základní premisy se vývojem situace nezměnily, byť došlo k mírným změnám v jejich prioritizaci. Základní rámec vytčený Strategií, včetně jejích 4 základních priorit, proto zůstává platný i po zbytek období platnosti Strategie, tj. na roky 2019 aţ S ohledem na nastavení Strategie politiky zaměstnanosti do roku 2020 jako rámcového dokumentu podporujícího obecné zvýšení efektivity trhu práce bez ohledu na aktuální hospodářský vývoj (cílem strategických opatření aţ na výjimky je nastavení funkčního systému trhu práce a orientace na zabezpečení přístupu k zaměstnání) zůstává Strategie nadále platným dokumentem prakticky v celém rozsahu, přičemţ ke změnám dochází na úrovni implementačních dokumentů a vazeb na jiné strategické materiály. Strategie zaměstnanosti do roku 2020 identifikovala čtyři hlavní priority: 1. Podpora přístupu k zaměstnání, zejména pro skupiny ohroţené na trhu práce; 2. Podpora rovnosti ţen a muţů na trhu práce; 3. Podpora přizpůsobení podniků a zaměstnanců změněným potřebám trhu práce; 4. Rozvoj veřejných sluţeb zaměstnanosti. 68

69 Priorita č. 3 Strategie zaměstnanosti: Reaguje na potřebu vyššího souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, zejména v oblasti kvalifikací a kompetencí. Reflektuje fakt, ţe počáteční vzdělávání jiţ není schopné s ohledem na dynamický vývoj technologií a hospodářství připravit pracovní sílu na celou dobu profesního ţivota. Důraz je proto kladen na rozvoj politiky zaměstnanosti v oblastech: předvídání vývoje a potřeb trhu práce podpoře dalšího vzdělávání Strategie zaměstnanosti a její hlavní cíle v oblasti zaměstnanosti do roku 2020: Národní cíl: o Zvýšit celkovou míru zaměstnanosti ve věkové skupině let na 75 %. Národní dílčí cíle: o Zvýšit míru zaměstnanosti ţen věkové skupiny let na 65 %. o Zvýšit míru zaměstnanosti starších zaměstnanců ve věku let na 55 %. o Sníţit míru nezaměstnanosti mladých osob věkové skupiny let o třetinu proti roku 2010, cílová hodnota: 12,2 %. o Sníţit míru nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací o čtvrtinu proti roku 2010, cílová hodnota: 18,75 %. Dne bylo podepsáno Memorandum o spolupráci mezi Svazem měst a obcí České republiky. Spolupráce bude primárně zaměřena na podporu rozvoje zaměstnanosti a zlepšení situace v sociální oblasti v obcích a městech ČR. V rámci krajských setkaní bude vţdy vyhrazen prostor pro informace o situaci v oblasti zaměstnanosti kraje, o aktuálním využití nástrojů APZ a dále o situaci v oblasti nepojistných sociálních dávek. Středočeský kraj nadále podporuje rozvoj zaměstnanosti v regionu, svojí iniciativu vytvářel v systému Teritoriálních paktů zaměstnanosti. Cílem Paktu zaměstnanosti ve Středočeském kraji je sníţení registrované nezaměstnanosti a také vytvoření mechanismu pruţnějšího reagování vzdělávacího systému v návaznosti na potřeby trhu práce. 69

70 Teritoriální pakty zaměstnanosti představují dobrovolné platformy pro řešení problémů trhů práce a vycházejí vţdy z konkrétních podmínek jednotlivých regionů. Do Paktu zaměstnanosti Středočeského kraje se postupně zapojily klíčové instituce. Zvýšení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti ve Středočeském kraji do roku 2020, to je hlavní cíl a smysl Paktu zaměstnanosti. Cíle ke zlepšení zaměstnanosti: Zlepšit informovanost o současné i budoucí nabídce a poptávce na trhu práce, tj. vytvořit národní a regionální observatoře Teritoriálních paktů Systémově podpořit a vyuţít Teritoriální pakty zaměstnanosti - partnerství klíčových aktérů k hledání a realizaci inteligentních řešení Otevřít systém počátečního vzdělávání (od MŠ po VŠ) kultivovanému dialogu a ovlivňování z vnějšího prostředí, tj. lépe propojit Svět práce a Svět vzdělávání (na národní úrovni prostřednictvím svazů zaměstnavatelů, odborů, komor a na krajské a místní úrovni prostřednictvím Paktů) Zajistit kontinuitu strategického směrování českého vzdělávacího systému Zvýšit prestiţ a kvalitu odborného vzdělávání, zejména zaváděním prvků duálního vzdělávání Systémové vyuţití Community Benefit Clause ve významných veřejných zakázkách Systémové vyuţití nástroje Labour Pool k přechodnému zaměstnání nezaměstnaných či dále k nástupnímu zaměstnání mladých - navíc s úsporami pro státní rozpočet při inteligentním vyuţití evropských fondů TRH PRÁCE a 4. PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE Změny v oblasti trhu práce i v sociální oblasti spojené se čtvrtou průmyslovou revolucí s sebou přináší určité hrozby, ale téţ řadu pozitiv a výzev, na které je třeba rychle reagovat. V souvislosti s digitalizací a nástupem nových forem práce bude třeba významnější měrou přehodnotit současné nastavení podmínek práce a vztahu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Hlavní snahou MPSV v této oblasti je podrobně zmapovat současnou situaci i budoucí trendy na trhu práce a připravit případné scénáře (opatření), jak na tyto změny adekvátně reagovat. 70

71 Nové možnosti na trhu práce: Individualizace pracovních forem, flexibilizace pracovních úvazků, nové moţnosti z hlediska místa výkonu práce (homeworking, práce na dálku, ) Pracovní uplatnění v rámci sdílené ekonomiky Zkracování pracovní doby (nárůst podílu volného času) Slaďování rodinného a pracovního ţivota. Možné hrozby na trhu práce: Nahrazení lidské práce roboty a automatizací Polarizace práce Prekarizace práce Negativní dopady v sociální oblasti V souladu s uvedenými dokumenty je cílem APZ zpruţnit trh práce, odstranit bariéry omezující určité skupiny osob ve vstupu na volný trh práce, přispět ke sladění mezi poptávkou a nabídkou po pracovní síle a její kvalifikaci, aktivizovat skupiny většinově vyloučené z trhu práce a podpora harmonizace rodinného a pracovního ţivota. Realizace APZ v roce 2018 se uskutečňovala v souladu s Normativní instrukcí MPSV. Její promítnutí do regionálních podmínek bylo specifikováno v zásadách pro uţití prostředků na APZ na rok Hlavním cílem APZ bylo opět se zaměřit na sniţování dlouhodobé nezaměstnanosti a efektivně řešit konkrétní problémy, které se v oblasti trhu práce vyskytují. Dodrţován byl princip hospodárnosti, efektivnosti a účelovosti vynakládání finančních prostředků, a to jak z rozpočtu na národní APZ, tak z prostředků projektů ESF (OP Z NIP, RIP). V rámci APZ byla snaha i v roce 2018 vytvořit co největší počet pracovních míst v rámci veřejně prospěšných prací, příspěvkem na SÚPM podpořit co nejvíce uchazečů o zaměstnání a uchování nebo navýšení podpory pro zřízení chráněných pracovních míst a jejich provoz. 71

72 V roce 2018 Krajská pobočka ÚP ČR v Příbrami měla mezi nástroji aktivní politiky zaměstnanosti největší výdaje u nástroje veřejně prospěšné práce, u kterého výdaje za Středočeský kraj činily 44,8 % všech výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti. Dalším významným nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti byly i v roce 2018 společensky účelná místa, které se na výdajích podílely ve výši 21,6 %. Na zřízení chráněných pracovních míst, na provoz chráněných pracovních míst a vzniklé provozní náklady u chráněných pracovních míst (např. i rehabilitace) bylo v roce 2018 celkem vynaloţeno 0,3 % všech výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti. Na rekvalifikace bylo v roce 2018 vydáno 3,6 % všech výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti. Na zbylých 29,7 % výdajů se podílely ostatní výdaje + výdaje na projekty ESF (viz tabulka 25, viz níţe uvedené grafy porovnání výdajů APZ). Tabulka 25 - Porovnání výdajů na APZ, roky 2017/2018 (v tis. Kč) Ukazatel Od počátku roku 2017 vynaložené prostředky [v tis. Kč] % Od počátku roku 2018 vynaložené prostředky [v tis. Kč] % rozdíl vynaložených prostředků (2018; 2017) Prostředky na APZ celkem Rekvalifikace, pracovní rehabilitace, poradenské činnosti a vzdělávání Společensky účelná pracovní místa (SÚPM a SÚPM ESF, SÚPM SVČ) Veřejně prospěšné práce (VPP a VPP ESF) CHPM, CHPM - SVČ (příspěvky na zřízení místa, náklady na provoz ) , , , , , , , ,3-518 Ostatní výdaje + výdaje na ESF projekty (RIP, NIP,CP) mimo NIP NoPP SÚPM a NIP NoPP VPP , , ZDROJ: informační systém GORDIC software

73 73

74 ROZPOČET UPRAVENÝ 2018 S NÁROKY NNV [v tis. Kč] Od počátku roku 2018 vynaložené prostředky národní APZ [v tis. Kč] Od počátku roku 2018 vynaložené prostředky APZ ESF [v tis. Kč] Od počátku roku 2018 vynaložené prostředky APZ - výdaje celkem [v tis. Kč] Výdaje - vyčerpáno celkem [v %] Na aktivní politiku zaměstnanosti (APZ) realizovanou na území Středočeského kraje bylo od počátku roku k celkem vyčerpáno Kč (včetně financí vynaloţených z projektů Evropského sociálního fondu RIP, NIP, CP). Z toho na národní aktivní politiku zaměstnanosti hrazenou ze státního rozpočtu byly vynaloţeny prostředky ve výši Kč a na projekty ESF (OP Z NIP, RIP) realizované na území Středočeského kraje byly z Evropského sociálního fondu vynaloţeny prostředky ve výši Kč. Od počátku roku ÚP ČR - Krajská pobočka v Příbrami měla výdaje u nástroje veřejně prospěšné práce (VPP) v celkové výši Kč (z toho na VPP ESF bylo čerpáno Kč), u nástroje společensky účelná místa (SÚPM) v celkové výši Kč (z toho na SÚPM ESF bylo čerpáno Kč). Na zřízení chráněných pracovních míst, na provoz chráněných pracovních míst a na vzniklé provozní náklady chráněných míst v průběhu roku 2018 byly vynaloţeny finanční prostředky ve výši Kč. Na rekvalifikace a poradenství bylo úřady práce Středočeského kraje za uvedené období vydáno Kč, kdy z APZ národní bylo na rekvalifikace a poradenské činnosti v kraji vydáno celkem Kč a na APZ ESF rekvalifikace a poradenství bylo vydáno celkem Kč. V rámci realizace regionálních individuálních projektů (RIP) bylo od počátku roku 2018 vyčerpáno celkem Kč. V rámci ostatních výdajů a při realizaci ostatních národních individuálních projektů (EURES, EFES, PIPS, OZP, KOMPAS) bylo od počátku roku 2018 celkem vyčerpáno celkem Kč (mimo NIP - NoPP VPP ESF a NoPP SÚPM ESF). Tabulka 25a - Výdaje na APZ od počátku roku 2017 k (v tis. Kč) Ukazatel Prostředky na APZ celkem ,4 Rekvalifikace, pracovní rehabilitace a poradenské činnosti, vzdělávání Společensky účelná pracovní místa Veřejně prospěšné práce CHPM, CHPD, CHPM - OSVČ (příspěvky na zřízení, náklady na provoz ) , , , ,3 Ostatní výdaje + výdaje na ESF projekty (RIP, NIP,CP) mimo NIP NoPP SÚPM a NIP NoPP VPP ,0 ZDROJ: informační systém GORDIC software

75 VI.2. Počet vytvořených pracovních míst a umístěných uchazečů dle nástrojů APZ Nejvyšší počet uchazečů o zaměstnání bylo v průběhu roku 2018 Krajskou pobočkou ÚP ČR v Příbrami podpořeno v rámci nástroje APZ veřejně prospěšné práce, kdy VPP především napomáhají prostřednictvím pracovního uplatnění ke společenské integraci sociálně nepřizpůsobivým osobám. Podpora je poskytována formou příspěvku na mzdové náklady při vytváření VPP obcemi a zaměstnavateli. O tento nástroj byl v letošním roce opět zájem, coţ ostatně dokládá i zrealizovaný počet umístěných uchazečů na tato vytvořená pracovní místa. Přehled počtu vytvořených míst (celkový počet od počátku roku základní pilíře APZ) v rámci APZ ve Středočeském kraji za období leden aţ prosinec 2018 ukazuje následující tabulka a dále uvedený graf. základní pilíře APZ: Veřejně prospěšné práce - VPP Společensky účelná pracovní místa vyhrazená - SÚPM Společensky účelná pracovní místa zřízená SVČ - SÚPM SVČ Veřejně prospěšné práce hrazené z projektu ESF - VPP ESF (NIP) Společensky účelná pracovní místa vyhrazená hrazená z projektů ESF: o o SÚPM ESF NIP SÚPM ESF RIP 75

76 Tabulka 26 - počty vytvořených míst v roce 2018, základní pilíře APZ okres VPP SÚMP - vyhrazená místa SVČ Projekty ESF - OP Z VPP (NIP,RIP) Projekty ESF - OP Z SÚPM (NIP,RIP) Celkem z toho národní ESF v % Pořadí podle počtu vytvořených míst Benešov ,11% 10 Beroun ,27% 9 Kladno ,17% 5 Kolín ,33% 3 Kutná Hora ,35% 1 Mělník ,86% 7 Mladá Boleslav ,99% 11 Nymburk ,77% 4 Praha-východ ,72% 12 Praha-západ ,39% 8 Příbram ,99% 2 Rakovník ,06% 6 Středočeský kraj Do celkového počtu od počátku 2018 nejsou v této tabulce započítány vytvořená místa v rámci podpory CHPM (25). ZDROJ: Statistiky ÚP ČR - GŘ Praha APZ

77 ROZDÍL Celkem POROVNÁNÍ Celk. [%] rok 2017=100 % Tabulka 27 první část: porovnání vytvořených míst (2017,2018) v rámci základních pilířů nástrojů APZ s finančním příspěvkem ÚP ČR VPP SÚMP - vyhrazená místa SVČ Projekty ESF - OP Z Veřejně prospěšné práce Projekty ESF - OP Z Společensky účelná pracovní místa okres Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Středočeský kraj Do celkového počtu od počátku 2017, 2018 nejsou v této tabulce započítány počty vytvořených míst v rámci podpory CHPM ( , ). ZDROJ: Statistiky ÚP ČR - GŘ Praha APZ 1217, 1218 Tabulka 27 druhá část: porovnání vytvořených míst (2017,2018) v rámci základních pilířů nástrojů APZ s finančním příspěvkem ÚP ČR Celkem z toho Celkem z toho okres národní ESF národní ESF Benešov ,0 Beroun ,2 Kladno ,4 Kolín ,8 Kutná Hora ,9 Mělník ,4 Mladá Boleslav ,2 Nymburk ,3 Praha-východ ,8 Praha-západ ,6 Příbram ,6 Rakovník ,7 Středočeský kraj ,2 Do celkového počtu od počátku 2017, 2018 nejsou v této tabulce započítány počty vytvořených míst v rámci podpory CHPM ( , ). ZDROJ: Statistiky ÚP ČR - GŘ Praha APZ 1217,

78 Tabulka 26a - počty umístěných UoZ na vytvořená místa v roce 2018, základní pilíře APZ okres VPP SÚMP - vyhrazená místa SVČ Projekty ESF - OP Z VPP (NIP,RIP) Projekty ESF - OP Z SÚPM (NIP,RIP) Celkem v % z toho národní a ESF Pořadí podle počtu umístěných UoZ Benešov ,46% 8 Beroun ,72% 10 Kladno ,57% 5 Kolín ,84% 4 Kutná Hora ,04% 1 Mělník ,89% 7 Mladá Boleslav ,70% 11 Nymburk ,92% 3 Praha-východ ,88% 12 Praha-západ ,76% 9 Příbram ,63% 2 Rakovník ,59% 6 Středočeský kraj Do celkového počtu od počátku 2018 nejsou v tabulce započítány počty UoZ (90) v rámci regionální mobility a CHPM ZDROJ: Statistiky ÚP ČR - GŘ Praha APZ

79 ROZDÍL Celkem POROVNÁNÍ Celk. [%] rok 2017=100 % Tabulka 27a první část: porovnání umístěných UoZ na vytvořená místa (2017,2018) v rámci základních pilířů nástrojů APZ s finančním příspěvkem ÚP ČR VPP SÚMP - vyhrazená místa SVČ Projekty ESF - OP Z Veřejně prospěšné práce Projekty ESF - OP Z Společensky účelná pracovní místa okres Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Středočeský kraj Do celkového počtu od počátku 2017, 2018 nejsou v této tabulce započítány počty umístěných UoZ na vytvořené místa v rámci regionální mobility a CHPM. ZDROJ: Statistiky ÚP ČR - GŘ Praha APZ 1217, 1218 Tabulka 27a druhá část: porovnání umístěných UoZ na vytvořená místa (2017,2018) v rámci základních pilířů nástrojů APZ s finančním příspěvkem ÚP ČR z toho Celkem z toho okres Celkem národní ESF národní ESF Benešov ,5 Beroun ,4 Kladno ,9 Kolín ,8 Kutná Hora ,7 Mělník ,7 Mladá Boleslav ,7 Nymburk ,4 Praha-východ ,9 Praha-západ ,4 Příbram ,3 Rakovník ,0 Středočeský kraj ,9 Do celkového počtu od počátku 2017, 2018 nejsou v této tabulce započítány počty umístěných UoZ na vytvořené místa v rámci regionální mobility a CHPM. ZDROJ: Statistiky ÚP ČR - GŘ Praha APZ 1217,

80 Nejvyuţívanějším nástrojem APZ byly v roce 2018 veřejně prospěšné práce (VPP a VPP ESF), kdy v průběhu roku bylo vytvořeno celkem míst, coţ je o 444 míst méně neţ v roce S počtem celkem vytvořených míst představovala společensky účelná pracovní místa vyhrazená (SÚPM a SÚPM ESF) v roce 2018 druhý nejvyuţívanější nástroj v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Meziročně bylo v roce 2018 vytvořeno o 282 míst (SÚPM a SÚPM ESF) méně neţ v roce Dále bylo v roce 2018 v rámci podpory SÚPM SVČ vytvořeno celkem 96 míst, coţ je o 15 míst méně neţ v roce V průběhu roku 2018 tak bylo pro evidované uchazeče celkem vytvořeno míst (základní pilíře APZ), oproti roku 2017 je to o 741 míst méně (pokles o 22,8 %). V průběhu roku 2018 na celkový počet nově vytvořených míst (vytvořená a zaznamenaná místa - viz zde uvádíme v tabulkách jen základní pilíře APZ, tabulka 27) bylo Krajskou pobočkou ÚP ČR v Příbrami umístěno (podpořeno) celkem uchazečů, z toho z projektů hrazených z Evropského sociálního fondu (VPP ESF, SÚPM ESF) bylo podpořeno uchazečů. Celkové počty nově vytvořených míst v rámci APZ ve Středočeském kraji za dané roky - základní pilíře APZ k k Středočeský kraj k k

81 VYTVOŘENÁ MÍSTA A UMÍSTĚNÍ UoZ CELKOVĚ (ve všech nástrojích APZ) v roce 2018 V rámci národní aktivní politiky bylo v tomto roce vytvořeno 726 míst (umístěno 763 UoZ), z toho 139 míst pro společensky účelná pracovní místa (SÚPM), 466 míst pro veřejně prospěšné práce (VPP), 96 míst bylo vytvořeno v rámci podpory samostatně výdělečné činnosti (SVČ) a v rámci chráněných pracovních míst (CHPM) a jejich podpory to bylo 25 míst. V rámci projektů ESF bylo v tomto roce vytvořeno celkem míst (umístěno UoZ), z toho míst pro veřejně prospěšné práce (VPP ESF NIP) bylo vytvořeno 901, společensky účelných pracovních míst (SÚPM ESF NIP) bylo v kraji celkem vytvořeno 546 a v rámci ESF OP Z RIP bylo vytvořeno 359 míst (SÚPM ESF RIP) pro uchazeče zařazené do cílených projektů. V rámci nového nástroje APZ - Regionální mobility, bylo v roce 2018 k podpořeno (umístěno) celkem 76 uchazečů o zaměstnání. Od počátku roku 2018 vytvořily úřady práce Středočeského kraje v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (tj.: zahrnuty všechny nástroje APZ mimo rekvalifikaci) celkem míst (umístěno UoZ), včetně míst vytvořených v rámci projektů Evropského sociálního fondu (mimo rekvalifikaci). V rámci rekvalifikace bylo od počátku roku 2018 podpořeno celkem 985 osob (uchazeči a zájemci), z toho na Zvolené rekvalifikaci bylo podpořeno 897 osob. V souladu s poskytováním příspěvku na částečnou úhradu vynaloţených prostředků na mzdu nebo platy, popřípadě dalších prokazatelných zvýšených nákladů ( 78a zákona o zaměstnanosti) bylo Krajskou pobočkou ÚP ČR v Příbrami v rámci uznání zaměstnavatele na chráněném trhu k (ve IV. čtvrtletí) evidováno 215 uznaných zaměstnavatelů. Počet osob se ZP zaměstnaných u podpořených zaměstnavatelů ve IV. čtvrtletí 2018 byl

82 ÚP ČR - KrP v Příbrami, podíl jednotlivých nástrojů APZ na počtu umístěných (podpořených) UoZ, od počátku roku ; 37% VPP, VPP ESF 985; 28% 1 133; 32% SÚPM, SÚPM ESF, SÚPM SVČ RM, OSTATNÍ REKVALIFIKACE 90; 3% ÚP ČR - KrP v Příbrami, podíl oddělení krajské pobočky na počtu umístěných (podpořených) UoZ, od počátku roku % 9% ODDĚLENÍ PROJEKTŮ EU 63% ODDĚLENÍ TRHU PRÁCE ODDĚLENÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ A PORADENSTVÍ 82

83 Přehled počtu umístěných UoZ od počátku roku 2018 ve srovnání s ostatními kraji v ČR u základních pilířů (nástrojů) APZ. základní pilíře APZ: Veřejně prospěšné práce - VPP Společensky účelná pracovní místa vyhrazená - SÚPM Společensky účelná pracovní místa zřízená SVČ - SÚPM SVČ Veřejně prospěšné práce hrazené z projektu ESF - VPP ESF (NIP) Společensky účelná pracovní místa vyhrazená hrazená z projektů ESF: o o SÚPM ESF NIP SÚPM ESF RIP Tabulka 28 - Porovnání počtu umístěných UoZ na jmenovaných nástrojích APZ v rámci krajů ČR k UUoZ VPP + VPP ESF 2018 UUoZ SÚPM, SÚPM SVČ + SÚPM ESF 2018 Počet evidovaných UoZ 2018 k UUoZ CELKEM Podíl UUoZ /počtu UoZ k (v %) Praha ,8 Středočeský kraj ,7 Jihočeský kraj ,1 Plzeňský kraj ,3 Karlovarský kraj ,2 Ústecký kraj ,6 Liberecký kraj ,4 Královehradecký kraj ,4 Pardubický kraj ,9 Vysočina ,9 Moravskoslezský kraj ,0 Jihomoravský kraj ,1 Olomoucký kraj ,2 Zlínský kraj ,8 ZDROJ: Statistiky ÚP ČR - GŘ Praha APZ

84 84

85 Upřesnění popisu realizace jednotlivých nástrojů APZ VI.3.1. Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšné práce (dále jen VPP ) umoţnují obnovit a získat pracovní návyky u uchazečů o zaměstnání (dlouhodobě nezaměstnaní, věk nad 50 let, osoby OZP a TZP, osoby se základním vzděláním apod.). VPP napomáhají prostřednictvím pracovního uplatnění ke společenské integraci sociálně nepřizpůsobivým osobám. Podpora je poskytována formou příspěvku na mzdové náklady při vytváření VPP obcemi a zaměstnavateli. Většinou se jedná se o časově omezené pracovní příleţitosti, spočívající v údrţbě veřejného prostranství, úklidu a údrţbě veřejných budov a komunikací. Mezi jiné obdobné činnosti patří např. práce osobního asistenta zdravotně postiţených osob, pomocné práce charitativní, sociální, kulturní, pomocné práce ve školách a školských zařízeních, údrţbářské práce ve prospěch obcí, státních a obecně prospěšných institucí a občanských sdruţení. Hlavním přínosem tohoto nástroje APZ je zejména udrţení a obnovení základních pracovních návyků skupiny uchazečů o zaměstnání a jejich motivace a aktivizace k práci a k získání finančních prostředků z pracovní činnosti, nikoliv ze sociálních podpor nebo podpor v nezaměstnanosti. V průběhu roku 2018 byly uzavírány dohody na vytváření VPP, které byly financovány jednak z národních zdrojů (státní rozpočet), dále z Operačního programu zaměstnanost (ESF OP Z - NIP). Uchazeči o zaměstnání, kteří byli Krajskou pobočkou ÚP ČR v Příbrami umístěni na VPP, byli uchazeči, kteří mají problémy se samostatně uplatnit na trhu práce a jsou dlouhodobě vedeni v evidenci. Proto jim veřejnosprávní subjekty ve spolupráci s úřadem práce napomáhají se vstupem do pracovního procesu a se zvládnutím základních pracovních návyků. Rovněţ v roce 2018 se jednalo o umístění uchazečů, kteří převáţně u zaměstnavatele vykonávali práce při úklidu a práce při údrţbě veřejných prostranství. Největší skupinu zaměstnavatelů v rámci VPP tvoří města, obce a jejich příspěvkové organizace, čímţ dochází ke zlepšování kultury prostředí na obcích. V rámci VPP v roce 2018 ve Středočeském kraji bylo celkem vytvořeno 1 367, pracovních míst z toho 466 míst v rámci národní APZ a 901 míst v rámci projektů OP Z NIP. V průběhu roku 2018 pak bylo v rámci národní APZ a projektů OP Z NIP na vytvořená místa VPP umístěno (podpořeno) celkem 1312 uchazečů o zaměstnání, z toho 438 míst v rámci národní APZ a 874 míst v rámci projektů ESF OP Z NIP. V meziročním celkovém srovnání VPP došlo k poklesu celkem o 444 vytvořených míst a o 400 umístěných (podpořených) UoZ. Výdaje v roce 2018 na VPP činily celkem , což bylo přibližně o mil. Kč méně neţ v roce

86 VI.3.2. Společensky účelná pracovní místa vyhrazená u zaměstnavatele Společensky účelná pracovní místa (dále jen SÚPM ) přispívají k dlouhodobějšímu pracovnímu uplatnění uchazečů o zaměstnání (uchazeči s nedostatkem praktických zkušeností, absolventi a mladiství, ţeny po mateřské a rodičovské dovolené, uchazeči nad 50 let, osoby s neuplatnitelnou kvalifikací na trhu práce apod.), kterým nelze v současné době zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Podpora je zaměřena na úhradu mzdových nákladů (vyhrazené pracovní místo pro konkrétního uchazeče o zaměstnání). V rámci SÚPM vyhrazených u zaměstnavatele bylo v roce 2018 ve Středočeském kraji celkem vytvořeno pracovních míst, z toho 139 míst v rámci národní APZ a 546 míst v rámci projektů OP Z NIP a 359 v rámci projektů ESF OP Z RIP. V průběhu roku 2018 pak bylo v rámci národní APZ a projektů OP Z NIP na tato vytvořená místa umístěno (podpořeno) uchazečů, z toho 139 míst v rámci národní APZ a 571 míst v rámci projektů ESF OP Z NIP a 327 v rámci projektů ESF OP Z RIP. V meziročním celkovém srovnání všech SÚPM došlo k poklesu celkem o 282 vytvořených míst a o 238 umístěných (podpořených) UoZ. Výdaje v roce 2018 na SÚPM činily celkem Kč (částka vţdy byla a je udávána bez výdajů na SÚPM ESF RIP), což bylo přibližně o mil. Kč více neţ v roce VI.3.3. Společensky účelná pracovní místa vyhrazená u zaměstnavatele Společensky účelná pracovní místa zřízená zaměstnavatelem představují pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Na společensky účelná pracovní místa můţe ÚP ČR práce poskytnout příspěvek. Jedná se především o pracovní místa, která v regionu vznikají se zaloţením a rozvojem nového podnikatelského subjektu, který na trhu práce v daný okamţik hledá určitý počet vhodných zaměstnanců. Ve spolupráci s úřadem práce jsou v nově vznikajícím podnikatelském subjektu zaměstnáni vytipovaní a vhodní uchazeči o zaměstnání. V rámci SÚPM zřízených zaměstnavatelem nebylo v roce 2018 ve Středočeském kraji vytvořeno ţádné pracovní místo. V meziročním celkovém srovnání nedošlo ani k poklesu ani k nárůstu. 86

87 VI.3.4. Společensky účelná pracovní místa zřízená uchazečem o zaměstnání - SVČ Společensky účelným pracovním místem je rovněţ i pracovní místo, které zřídil ve spolupráci a po dohodě s ÚP ČR uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na společensky účelná pracovní místa můţe úřad práce poskytnout příspěvek. S přispěním Krajské pobočky ÚP ČR v Příbrami zahájilo v roce 2018 ve Středočeském kraji samostatnou výdělečnou činnost celkem 96 uchazečů o zaměstnání, coţ v meziročním srovnání představuje pokles o 15 míst (15 uchazečů). Výdaje v roce 2018 na SÚPM SVČ činily celkem , což bylo celkem o Kč méně neţ v roce VI.3.5. Chráněná pracovní místa zřízená zaměstnavatelem, příspěvek na provoz CHPM, zřízení CHPM - SVČ OZP Pracovním místem zřízeným pro osobu se zdravotním postiţením se rozumí pracovní místo, které zaměstnavatel zřídil pro osobu se zdravotním postiţením na základě písemné dohody uzavřené s Úřadem práce. Na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postiţením poskytuje Úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Pracovní místo zřízené pro osobu se zdravotním postiţením musí být takovou osobou obsazeno po dobu 3 let. Příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaloţených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postiţením můţe Úřad práce poskytnout na základě písemné dohody uzavřené se zaměstnavatelem, který zaměstnává v pracovním poměru osobu se zdravotním postiţením. Příspěvky na provoz chráněných pracovních míst jsou financovány výhradně z národního rozpočtu na APZ. V průběhu roku 2018 poskytla Krajská pobočka ÚP ČR v Příbrami příspěvky na chráněné pracovní místa (CHPM) zřízené a na provoz chráněných pracovních míst (CHPM). Celkové výdaje na výše uvedené nástroje včetně rehabilitace ( Kč) ve Středočeském kraji v roce 2018 činily Kč coţ je o Kč méně než v roce Ve sledovaném období (rok 2018) bylo ve Středočeském kraji zřízeno 13 CHPM, na které byly prozatím umístěny 2 osoby se ZP. V meziročním srovnání se jedná o pokles 2 zřízených míst a nárůst o 1 umístěnou osobu. Stejně jako v roce 2017 nebylo ani v roce 2018 chráněné pracovní místo v rámci CHPM - SVČ občanů se ZP. V roce 2018 byl poskytnut příspěvek na provoz na 12 CHPM zřízených, coţ znamená meziroční nárůst o 4 místa. 87

88 VI.3.6. Podpora zaměstnávání OZP ( 78, 78a ZoZ) jako vazba na nástroj APZ K vyrovnávání niţší ekonomické výkonnosti OZP mají zaměstnavatelé zaměstnávající více jak 50 % OZP nárok poţádat o příspěvek na mzdy, platy. Z řad zaměstnavatelů, napříč různými typy hospodářské činnosti, jednoznačně zazněla jeho nezbytnost, je to jistota, se kterou mohou počítat. Příspěvek je povaţován za vhodný nástroj, a pokud je vynakládán efektivně a účelně, je přínosem pro stabilitu a rozvoj. Zaměstnavateli zaměstnávajícímu na chráněném trhu více neţ 50 % osob se zdravotním postiţením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob formou částečné úhrady vynaloţených prostředků na mzdy nebo platy a dalších nákladů. Příspěvkem jsou nahrazovány skutečně vynaloţené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75 % prostředků skutečně vynaloţených na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postiţením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však Kč, jde-li o osobu se zdravotním postiţením podle 67 odst. 2 písm. a) nebo b), a nejvýše Kč, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou Od došlo k účinnosti novele zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších přepisů a prováděcí vyhlášky č. 518/2004 Sb. Statut chráněného pracovního místa je zrušen a nahrazen chráněným trhem a uznáním zaměstnavatele na chráněném trhu, v případě, ţe splňuje stanovené podmínky pro uznání. Účinnost dohody o uznání je se zaměstnavatelem uzavíraná na dobu 3 let. Od účinnosti dohody má zaměstnavatel moţnost ţádat o příspěvek dle 78a, zákona o zaměstnanosti, na částečnou úhradu vynaloţených prostředků na mzdu nebo platy, popřípadě dalších prokazatelných zvýšených nákladů. Za rok 2018 bylo ve Středočeském kraji na výše uvedený příspěvek vynaloţeno Kč, bylo to o Kč více (nárůst o 22 %) neţ za rok Počet osob se ZP zaměstnaných u podpořených zaměstnavatelů ve IV. čtvrtletí byl Během pěti let tak došlo k nárůstu uvedeného příspěvku celkem o Kč, nárůst o 133 %. období (rok) za I. pololetí daného roku (v tisících Kč) Výše příspěvků - 78a daného roku za II. pololetí daného roku (v tisících Kč) celkem rok (v tisících Kč) meziroční index růstu v (%)

89 Výdaje v tísících Kč Výdaje v tisících Kč meziroční index (%) Výše příspěvků na 78a za rok, meziroční index růstu celkem rok (v tísících Kč) meziroční index růstu v (%) Porovnání výdaje na APZ s výdajem na 78a za rok 2018 Nástroje APZ rok 2018 výdaje APZ za rok celkem výdaje 78 za rok

90 VI.3.7. Příspěvek na podporu Regionální mobility Na základě nezbytné podpory pracovní mobility v místech s nejvyšším podílem nezaměstnaných, v souladu se sladěním nabídky a poptávky na současném trhu práce a s cílem motivovat uchazeče o zaměstnání, zejména dlouhodobě nezaměstnané osoby a osoby s nízkou kvalifikací, byl i ve Středočeském kraji od zaveden a aplikován zcela nový nástroj aktivní politiky zaměstnanosti - příspěvek na podporu regionální mobility. Podmínky realizace tohoto nového nástroje upravuje Instrukce náměstka pro řízení sekce zaměstnanosti a nepojistných sociálních dávek č. 6/2016 MPSV, ve znění dodatků č.:1, 2, 3. Nástroj APZ Regionální mobilita byl nejprve pilotně zaveden v určených krajích ČR. Ve Středočeském kraji je nový nástroj APZ Regionální mobilita zaváděn - aplikován od V uzavřených dohodách s uchazeči je vţdy dle stanovených kritérií přesně stanovena doba trvání a výše poskytovaného příspěvku. Příspěvek na podporu regionální mobility se skládá se ze dvou kombinovatelných příspěvků: Příspěvek na dojížďku Příspěvek na přestěhování Příspěvek na dojížďku Příspěvek na dojíţďku se pohybuje od 1000 do 3500 korun podle dojezdové vzdálenosti. Na nejvyšší částku 3500 měsíčně mohou zájemci a uchazeči o zaměstnání (dále jen žadatelé ) dosáhnout při dojíţdění nad 50 kilometrů. Ţádat o něj mohou uchazeči o zaměstnání, kteří jsou v evidenci ÚP ČR alespoň pět měsíců, případně i kratší dobu (například pokud ţadatel přišel o práci kvůli hromadnému propouštění). Podmínkou je, ţe budou vykonávat práci mimo město či obec, ve kterém mají trvalé bydliště. Další podmínkou je platná pracovní smlouva. Ve Středočeském kraji bylo na Krajské pobočce ÚP ČR v Příbrami od do evidováno celkem 188 ţádostí o příspěvek na dojíţďku, z toho bylo během uvedeného období projednáno a uzavřeno s uchazeči o zaměstnání 141 dohod (z toho 10 dohod bylo uzavřeno v roce 2016), zamítnuto 34 ţádostí, ostatní ţádosti se projednávají. V uzavřených dohodách je vţdy dle stanovených kritérií přesně stanovena doba trvání a výše poskytovaného příspěvku. Nejčastější důvody zamítnutí ţádosti: snadná dopravní dostupnost běţná v daném mikroregionu, ţadatel nebyl UoZ, nedodání podkladů k uzavření dohody, uchazeč o zaměstnání nenastoupil do práce. Mezi ţadateli se nejčastěji objevují administrativní profese, prodavači, operátoři výroby, stráţní a řidiči. 90

91 okres Příspěvek na dojíţďku Benešov 4 3 Beroun 0 4 Kladno Kolín 8 2 Kutná Hora 5 20 Mělník 5 1 Mladá Boleslav 2 1 Nymburk 4 8 Praha-východ 0 0 Praha-západ 0 2 Příbram 7 10 Rakovník 7 6 Středočeský kraj Příspěvek na dojíďku ve Středočeském kraji za roky 2017, Příspěvek na přestěhování O jednorázový příspěvek na přestěhování ve výši 50 tisíc korun mohou ve Středočeském kraji nezaměstnaní ţádat od listopadu O tento příspěvek můţe poţádat fyzická osoba, která je v evidenci uchazečů ÚP ČR déle neţ pět měsíců. Další podmínkou je přestěhování do místa výkonu práce a vzdálenost přestěhování, která musí být vzdušnou čarou delší neţ 50 kilometrů. Příspěvek nelze poskytnout při stěhování do zahraničí. Dále se ţadatel v dohodě s ÚP ČR zaváţe, ţe v novém zaměstnání setrvá alespoň 6 měsíců ode dne podepsání dohody. Ve Středočeském kraji bylo na Krajské pobočce ÚP ČR v Příbrami od do evidováno celkem 10 ţádostí o příspěvek na přestěhování, z toho byly během výše uvedeného období projednány a uzavřeny s uchazeči o zaměstnání 4 dohody a zamítnuto 6 ţádostí. Nejčastější důvody zamítnutí ţádosti: zjištěny nesrovnalosti v udávané adrese původního trvalého bydliště, nedodání podkladů k uzavření dohody, uchazeč o zaměstnání nenastoupil do práce. Mezi ţadateli se objevují asistentka, řidič autobusu i montáţní dělníci. 91

92 VI.4. Rekvalifikace a poradenství Rekvalifikace jsou jedním z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, který pomáhá na trhu práce z dlouhodobého hlediska řešit problémy jak uchazečů o zaměstnání se zajištěním vhodného zaměstnání, tak i zaměstnavatelů potýkajících se s nedostatečnými počty volných pracovních sil s potřebnou kvalifikací na trhu práce. Cílem rekvalifikací není plošné sníţení nezaměstnanosti, ale návrat do práce či zvýšení zaměstnatelnosti konkrétního jedince. Vzhledem ke stálému nesouladu mezi potřebami trhu práce a vzdělanostní strukturou uchazečů o zaměstnání tak postupem času získávají rekvalifikační programy stále větší váhu. Nelze jimi sice nahradit v plné míře vzdělání, ale pro některé dělnické a kvalifikované profese stačí osvojení určitých dovedností z oboru a uchazeč snadněji nalezne vhodné zaměstnání. Rekvalifikace jsou tak jednou z cest, jak vyrovnávat rozdíl mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce tím, ţe dávají uchazeči o zaměstnání moţnost osvojit si další znalosti a dovednosti, případně úplně změnit profesi tak, aby se přizpůsobil poţadavkům trhu práce. Úřady práce se maximálně snaţí, aby doporučená rekvalifikace odpovídala potřebám uchazeče a dala mu tak optimální šanci vrátit se po jejím absolvování co nejdříve zpět do práce. Rekvalifikace je také moţností, jak předcházet dlouhodobé nezaměstnanosti uchazečů. Rekvalifikace vedoucí ke změně dosavadní kvalifikace uchazečů o zaměstnání byly i v roce 2018 jedním z nejvyuţívanějších a nejúčinnějších nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (podíl na všech podpořených osobách za rok 2018 činil 28 %). Ve Středočeském kraji bylo během roku 2018 v rekvalifikaci celkem uchazečů a zájemců o zaměstnání (dále jen osob ), z toho ukončilo rekvalifikaci celkem osob. Více neţ 90 % účastníků rekvalifikační kurzy v tomto období úspěšně ukončilo. Za 12 měsíců (rok 2018) poskytla Krajská pobočka ÚP ČR v Příbrami na rekvalifikace Kč, kdy částka zahrnuje i prostředky z Evropského sociálního fondu. Do rekvalifikačních kurzů bylo v roce 2018 zařazeno 985 osob, v roce 2018 došlo k meziročnímu poklesu o 914 osob (viz tab. 30). V roce 2018 absolvovalo zvolenou rekvalifikaci 897 osob. Největší počet rekvalifikovaných osob tvoří ţeny. 92

93 Tabulka 30 - Zahájené rekvalifikace a poradenství v porovnání počtů od počátku roku 2017 a 2018 k Ukazatel rok 2017 rok 2018 Rozdíl Účastníci rekvalifikací celkem od počátku roku (zahájené v roce) z toho ženy absolventi škol a mladiství občané se zdravotním postižením (OZP) z toho rekvalifikace v rámci projektů ESF OP Z (NIP) - bez Zvolené NIP rekvalifikace v rámci projektů ESF OP Z (RIP) - bez Zvolené RIP rekvalifikace v rámci grantových projektů z toho Zvolená rekvalifikace (národní, RIP a NIP) z toho rekvalifikace v rámci národní APZ ZDROJ: Statistiky ÚP ČR - GŘ Praha APZ 1217, 1218, Na rekvalifikace bylo ve Středočeském kraji za období roku 2018 vydáno Kč. Z APZ národní bylo na rekvalifikace ve Středočeském kraji vydáno celkem Kč, z toho na zvolené rekvalifikace činily náklady Kč a na zabezpečované rekvalifikace a poradenství činily náklady Kč. Dále z APZ ESF bylo v roce 2018 na rekvalifikace vydáno Kč, z toho činily náklady na zvolené rekvalifikace Kč a na zabezpečované rekvalifikace a poradenství Kč. VI.4.1. Zvolená rekvalifikace, pracovní rehabilitace Uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání si od dle ustanovení 109a, zák. č. 435/2004 Sb., Zákon o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, můţe zabezpečit rekvalifikaci sám. Uchazeč nebo zájemce o zaměstnání dále jen osoba si sám zvolí druh pracovní činnosti, na kterou se chce rekvalifikovat a zároveň rekvalifikační zařízení, které má rekvalifikaci provést. Při splnění daných podmínek hradí rekvalifikaci příslušný úřad práce. Zvolená rekvalifikace se osvědčila a u osob se stala oblíbenou a vhodnou volbou jako nová moţnost při jejich uplatnění na trhu práce. 93

94 počet podpořených osob V roce 2015 bylo do zvolené rekvalifikace zařazeno celkem osob, v roce 2016 bylo do zvolené rekvalifikace zařazeno celkem 769 osob, v roce roku 2017 bylo do tohoto nástroje APZ celkem zařazeno 689 osob a v průběhu roku 2018 bylo do zvolené rekvalifikace zařazeno celkem 897 osob. Meziroční nárůst tak k činil 208 osob (viz následující tabulka a graf vývoje tohoto nástroje APZ). Tabulka 30a - Zvolená rekvalifikace za roky 2017 a 2018, počty podpořených osob ZVOLENÁ REKVALIFIKACE počet podpořených osob, stav za rok rok 2017 rok 2018 nárůst/ úbytek (počet osob) Meziroční index (v %), 2017=100% Celkem v roce ,2 % ZDROJ: Statistiky ÚP ČR - GŘ Praha APZ 1218/2018, 1217/ Měsíční vývoj přírůstků - zvolená rekvalifikace (ESF+NÁR) ve Středočeském kraji v roce 2016, 2017 a rok 2016 rok 2017 rok

95 Tabulka 31a Struktura účastníků všech rekvalifikací (tj. zabezpečovaných a zvolených) Účastníci rekvalifikací Celkem v rekvalifik aci Zahájené v roce 2018 celkem Ukončené z toho úspěšně Pokračují do dalšího roku Zaměření RK profesní ostatní Celkem z toho ženy NIP RIP Soutěžní projekty/gp Uchazeči o zam Zájemci o zam Z toho osoby se ZP Tabulka 31b Struktura účastníků zabezpečovaných rekvalifikací Účastníci rekvalifikací zabezpečovaných (+poradenství RIP) Celkem v rekvalifik aci Zahájené v roce 2018 celkem Ukončené z toho úspěšně Pokračují do dalšího roku Zaměření RK profesní ostatní Celkem z toho ženy NIP RIP Soutěžní projekty/gp Uchazeči o zam Zájemci o zam Z toho osoby se ZP Tabulka 31c Struktura účastníků zvolených rekvalifikací Účastníci rekvalifikací zvolených Celkem v rekvalifikaci Zahájené v roce 2018 celkem Ukončené z toho úspěšně Pokračují do dalšího roku Zaměření RK profesní ostatní Celkem z toho ženy NIP RIP + GP Uchazeči o zam Zájemci o zam Z toho osoby se ZP Tabulka 31d Zaměstnanecké rekvalifikace Počet dohod Počet zaměstnanců v rekvalifikaci Celkem

96 REALIZACE PRACOVNÍ REHABILITACE v roce 2018 Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na získání a udrţení vhodného zaměstnání pro osoby se zdravotním postiţením (dále jen OZP). Jejím cílem je usnadnění vstupu osob se zdravotním postiţením na otevřený trh práce a udrţení stávajícího zaměstnání u osob, které kvůli zhoršení zdravotního stavu jiţ nejsou schopny vykonávat svoji dosavadní práci. Pracovní rehabilitace je realizována na základě ţádosti podané osobou, která má právo o pracovní rehabilitaci poţádat. Realizaci pracovní rehabilitace zajišťuje ÚP ČR ve spolupráci se zaměstnavateli, vzdělávacími zařízeními, neziskovými organizacemi, lékaři a zdravotnickými zařízeními, a hradí náklady s ní spojené. Uskutečňuje se podle individuálního plánu, který poradce pro pracovní rehabilitaci sestaví společně s účastníkem pracovní rehabilitace, v souladu s jeho potřebami, moţnostmi, schopnostmi a zdravotní způsobilostí. Pracovní rehabilitace představuje komplexní systém aktivit, které zahrnují zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání a zaměstnání, teroretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání, zprostředkování, udrţení a změnu zaměstnání či povolání. Mezi další poradenské a diagnostické prostředky, které se v rámci pracovní rehabilitace vyuţívají patří ergodiagnostika, bilanční diagnostika, testy pro volbu povolání, konzultace s psychologem, specializované rekvalifikační kurzy a příprava k práci. VI.5. Projekty ESF VI.5.1. Trh práce v rámci realizace projektů ESF Hlavním posláním projektů ESF je rozvíjení zaměstnanosti, sniţování nezaměstnanosti, podpora sociálního začleňování osob a rovných příleţitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. Cílem ESF je pomáhat nezaměstnaným lidem při vstupu na trh práce, zajistit a umoţnit rovné příleţitosti pro všechny při přístupu na trh práce, pomáhat lidem ze znevýhodněných sociálních skupin při vstupu na trh práce, podporovat celoţivotní vzdělávání, rozvíjet a zajišťovat kvalifikované a přizpůsobivé pracovní síly a zlepšit přístup a účast ţen na trhu práce. Projekty ESF OP Z NIP pokračující v průběhu roku 2018 na oddělení trhu práce: Nové Pracovní příležitosti - NoPP VPP Nové Pracovní příležitosti - NoPP SÚPM 96

97 Cíle projektů: Působit proti dlouhodobé nezaměstnanosti prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v podobě veřejně prospěšných prací (VPP ESF) a vyhrazených společensky účelných pracovních míst (SÚPM ESF). V rámci projektu jsou dále podporovány také zkrácené pracovní úvazky. Realizace VPP ESF a SÚPM ESF probíhá prostřednictvím Úřadu práce České republiky - na jeho kontaktních pracovištích. Na odděleních trhu práce ve Středočeském kraji bylo při realizaci Národních individuálních projektů (NIP) v rámci operačních programů OP Z vyčerpáno od do celkem Kč. Na VPP ESF bylo od počátku roku 2018 v rámci projektů (NIP) vyčerpáno Kč Na SÚPM ESF bylo od počátku roku 2018 v rámci projektů (NIP) vyčerpáno Kč ÚP ČR - KrP v Příbrami, výdaje z ESF na APZ od (v tis. Kč) ; 24% Oddělení trhu práce ; 19% ; 57% Oddělení zprostředkování a poradenství Oddělení projektů EU 97

98 VI.5.2. Rekvalifikace, poradenství a vzdělávání v rámci realizace projektů ESF Hlavním posláním ESF je rozvíjení zaměstnanosti, sniţování nezaměstnanosti, podpora sociálního začleňování osob a rovných příleţitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. Cílem ESF je pomáhat nezaměstnaným lidem při vstupu na trh práce, zajistit a umoţnit rovné příleţitosti pro všechny při přístupu na trh práce, pomáhat lidem ze znevýhodněných sociálních skupin při vstupu na trh práce, podporovat celoţivotní vzdělávání, rozvíjet a zajišťovat kvalifikované a přizpůsobivé pracovní síly a zlepšit přístup a účast ţen na trhu práce. Projekty jsou zaměřeny na komplexní řešení situace určité skupiny uchazečů o zaměstnání či zájemců o zaměstnání na trhu práce, tzn. vyuţitím více nástrojů a opatření APZ, a to i inovovaných či nových nástrojů. Jde zejména o zprostředkování zaměstnání, poradenské činnosti a poradenských programů, bilanční a pracovní diagnostiky, rekvalifikace a také o podporu uplatnění na trhu práce a pruţných forem zaměstnání, zajištění odborné praxe, motivačních aktivit, programů prevence dlouhodobé nezaměstnanosti, pracovní rehabilitace a doprovodných aktivit. Projekty jsou zaměřené na vytipovávání vhodných rekvalifikací odpovídajících konkrétní nabídce volných míst. Intenzivně se jedná se zaměstnavateli a podle konkrétních kvalifikačních poţadavků pro výkon konkrétní pracovní pozice se přizpůsobuje výběr rekvalifikace. Rekvalifikace mohou být uskutečněny formou zvolených rekvalifikací nebo na základě rekvalifikací, které byly vybrány formou veřejné zakázky. Projekt: Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců II Doba realizace: Reg. č. projektu: CZ /0.0/0.0/15_021/ Cílovou skupinou projektu jsou zaměstnavatelé ve smyslu 7 Zákoníku práce, a to prostřednictvím svých zaměstnanců či potenciálně nových zaměstnanců. Cílovou skupinou jsou rovněţ fyzické osoby - OSVČ a nestátní neziskové organizace. Příspěvek nebude moţné poskytnout ţadatelům, jimţ nelze poskytovat příspěvky v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) a rovněţ těm, kteří jiţ čerpají finanční prostředky z veřejných zdrojů na stejný účel, případně těm zaměstnavatelům, u nichţ to vylučují pravidla poskytování veřejné podpory. Vyloučeni jsou rovněţ zaměstnavatelé, kteří mají sídlo na území hl. m. Prahy (zapojit se však mohou pobočky stejného zaměstnavatele sídlící mimo území hl. m. Prahy). Zaměstnavatelům bude umoţněno získat příspěvek na vzdělávání svých zaměstnanců a refundaci jejich mezd po dobu školení. 98

99 Hlavní změny oproti projektu POVEZ v OP LZZ: Zmírnění podmínek pro vstup do projektu (nedokládá se žádná výsledovka, nejsou podporovaní zaměstnavatelé dle CZ-NACE, dokládají se především bezdlužnosti) 15 % spolufinancování vzdělávací aktivity ze strany zaměstnavatele Zapojení potenciálních nových zaměstnanců Bodové zvýhodnění zaměstnanců ve věku 54+ Bodové zvýhodnění OSVČ a mikropodniků Vzdělávání musí být zahájeno do 6 měsíců od schválení žádosti Žádosti je možné podávat i elektronicky přes datovou schránku Za období bylo na realizaci projektu POVEZ II v OP Z vyčerpáno na APZ celkem Kč. V rámci projektu ESF NIP POVEZ II, který volně navázal na projekt POVEZ v OP LZZ, bylo od počátku projektu k ve Středočeském kraji přijato celkem ţádostí, z nichţ bylo schváleno. Bylo uzavřeno celkem dohod. K byly od počátku projektu čerpány finanční prostředky ve výši Kč. Dne byla spuštěna III. výzva projektu s alokací Kč. Příslušná ţádost se vţdy vyplňuje elektronicky v aplikaci na webových stránkách projektu Dne došlo k úpravě Podmínek pro zájemce o vstup do projektu. Mezi hlavní změny patří Zrušení omezení počtu podaných ţádostí na jednoho ţadatele a rozšíření moţnosti zapojení osob jiţ v projektu podpořených v rozsahu nad 40 hodin. Kaţdý podpořený zaměstnanec je povinen rovněţ vyplnit vstupní a výstupní dotazník dostupný na stránkách tohoto projektu. Náhrada mzdových nákladů za dobu účasti zaměstnance na vzdělávací aktivitě - maximálně do výše Kč měsíčně. Podporovány jsou kurzy v minimálním rozsahu 40 hodin a více (1 hodina = 60 minut) na jednoho účastníka (výjimku tvoří: získání a obnova ŘO sk. C, D, E, T vč. profesního průkazu, obsluha vysokozdviţných vozíků, kurzy pogramování a obsluhy CNC strojů nebo získání a obnova svářečského, strojnického, vazačského a jeřábnického průkazu). Do vzdělávacích kurzů mohou být zařazeny pouze osoby, které dosud nebyly v projektu podpořeny nebo osoby, které od začátku projektu absolvovaly vzdělávání v součtu kratší neţ 40 hodin. V odůvodněných případech lze podpořit vzdělávání jiţ podpořených osob v rozsahu nad 40 hodin. 99

100 Projekt: Vzdělávání a dovednosti pro trh práce II Doba realizace: Reg. č. projektu: CZ /0.0/0.0/15_121/ Hlavním cílem projektu je pomoci uchazečům a zájemcům o zaměstnání evidovaným na Úřadu práce ČR zvýšit šanci na zařazení či znovuzařazení se na trh práce prostřednictvím realizace cílených poradenských programů či rekvalifikačních kurzů (a to jak rekvalifikací zabezpečovaných ÚP ČR, tak i rekvalifikací zvolených), s přispěním doprovodných opatření (úhrada cestovného, stravného a ubytování během účasti na těchto aktivitách, které bude hrazeno v souladu s podmínkami daných zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, úhrada vyšetření nutných pro výkon některých rekvalifikací nebo povolání, na které je klient rekvalifikován, proplácení sluţeb tlumočníků do českého znakového jazyka a simultánních přepisovatelů). Cílové skupiny Projekt je určen uchazečům i zájemcům o zaměstnání dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. O zařazení do projektu můţe poţádat jakýkoli klient evidovaný na ÚP ČR. Primární zaměření této skupiny však bude směřovat na uchazeče o zaměstnání spadající do skupiny 33 zákona o zaměstnanosti, kterým je věnována zvýšená péče, dále na osoby se sluchovým postiţením, osoby sociálně vyloučené, osoby nízko kvalifikované či rovněţ osoby s kvalifikací, která v současné době neodpovídá poţadavkům trhu práce. Za období bylo na realizaci projektu VDTP II v OP Z vyčerpáno na APZ celkem Kč. V rámci projektu VDTP II, který volně navázal na předchozí projekt VDTP I, bylo od počátku projektu do celkem čerpáno za Středočeský kraj Kč, z toho zvolené rekvalifikace činily celkem Kč. 100

101 Tabulka 32: Čerpání finančních prostředků v tabulce uvedených projektů (NIP) realizovaných na území Středočeského kraje, od počátku projektů k ÚP ČR - Krajská pobočka v Příbrami Projekty NIP - Přehled základních údajů od počátku realizace projektů Název projektu, realizace projektu Registrační číslo Čerpání - stav celkem k Počet podpořených (zúčastněných) osob celkem Počet umístěných UoZ z evidence ÚP Vzdělávání a dovednosti pro trh práce II CZ /0.0/0.0/15_121/ Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců II CZ /0.0/0.0/15_021/ NIP celkem: Projekt: Rozvoj systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením na volném trhu práce ( Projekt OZP ) Doba realizace: Reg. č. projektu: CZ /0.0/0.0/15_011/ Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky. Cílem projektu OZP je nastavení systému práce se skupinou OZP pro větší efektivnost poskytování sluţeb této skupině a zefektivnění systému podpory zaměstnávání OZP a poradenství v oblasti přecházení OZP z chráněného na volný trh práce a upevnění systému spolupráce subjektů ovlivňujících zaměstnanost OZP. V roce 2018 do projektu vstoupilo 13 nových projektových zaměstnanců ve Středočeském kraji. Na kaţdém kontaktním pracovišti ÚP ČR je zastoupen pracovník projektu na pozici poradce OZP a na krajské pobočce koordinátor zaměstnávání OZP. Tato síť poradců a koordinátorů pro OZP začala působit v oblasti prevence nezaměstnanosti OZP ve své spádové oblasti. 101

102 Kaţdý specialista je postupně v projektu vyškolen v dané problematice tak, aby mohl poskytovat dostatečnou poradenskou činnost zaměstnavatelům a OZP. Důleţitým aspektem projektu je motivace OZP k začlenění na trh práce. Dalšími vyuţívanými nástroji jsou poradenství zaměřené na OZP, pracovní rehabilitace a také hodnocení funkčního pracovního potenciálu pomocí ergodiagnostických vyšetření. V roce 2018 bylo klientům ÚP ČR, kteří jsou osobami se zdravotním postiţením ve Středočeském kraji poskytnuto poradci a koordinátorem OZP individuálních poradenství, bylo uspořádáno 253 skupinových aktivit pro celkem klientů OZP. Ve Středočeském kraji bylo v roce 2018 přijato 41 ţádostí o pracovní rehabilitaci a uzavřeno 32 individuálních plánů pro pracovní rehabilitaci (IPPR). V roce 2018 bylo poradci a koordinátorem OZP ve Středočeském kraji kontaktováno 216 zaměstnavatelů na otevřeném trhu práce a 149 zaměstnavatelů na chráněném trhu práce v otázce pracovních příleţitostí a volných pracovních míst pro OZP. V tomto roce bylo poradci a koordinátorem OZP umístěno 27 klientů, kteří jsou osobami se zdravotním postiţením na otevřený trh práce a 19 těchto klientů na chráněný trh práce. Počet uzavřených IPPR ve Středočeském kraji Počet uzavřených IPPR ve Středočeském kraji 102

103 Projekt: Podpora informačních a poradenských středisek Úřadu práce ČR PIPS Doba realizace: Reg. č. projektu: CZ /0.0/0.0/15_011/ Cílem projektu PIPS je zvýšení profesionality, komplexnosti a kvality sluţeb zaměstnanosti na ÚP ČR, a to prostřednictvím devadesáti funkčních, vybavených informačních a poradenských středisek (IPS). Projekt podporuje zejména zajištění kvalitního personálního, edukačního, prezentačního a diagnostického zázemí zejména pro kariérové poradenství. Přínosem projektu je vytvoření inovované koncepce IPS, které budou poskytovat erudované, individuální i skupinové, efektivní sluţby, které budou dostupné všem, včetně osob ze vzdálených lokalit a vyloučeným či ohroţeným skupinám na trhu práce. Dalším cílem projektu v oblasti poskytování kvalitních sluţeb kariérového poradenství je standardizace činností a vybavení IPS. Své sluţby poskytují IPS nejen dospívajícím lidem na počátku profesní kariéry, ale rovněţ se na IPS obrací dospělí při potřebě změny kvalifikace či zvýšení dosaţeného vzdělání. Předpokladem profesionální úrovně a účinnosti informačněporadenského systému je právě odpovídající personální a technické vybavení IPS umoţňující přenos komplexních informací. Projekt je určen pro pracovníky ÚP ČR působící v oblasti poradenství a pro spolupracující instituce: školy, územně samosprávné celky, zaměstnavatele, vzdělávací instituce a další subjekty. Klíčové aktivity projektu KA 1 KA 2 KA 3 KA 4 KA 5 Posílení personální kapacity IPS (zvýšení kapacity a profesionální úrovně poradců, vzdělávání poradců) Materiální a technické vybavení na standardizované úrovni (inovovaný koncept IPS - vybavení prezentační, edukační, ICT technikou a novým nábytkem) Didaktická podpora (aktualizace metodiky a informačních materiálů kariérového poradenství) Publicita projektu (propagace činnosti IPS směrem k uţivatelům jejich sluţeb) Sebeevaluace (zhodnocení nastavení procesu realizace a zhodnocení dosaţených výsledků projektu) 103

104 Projekt: KOMPAS Doba realizace: Reg. č. projektu: CZ /0.0/0.0/15_122/ Projekt se zaměřuje na vytvoření udrţitelného systému spolehlivých predikcí potřeb trhu práce a jeho monitoringu. Propojuje regionální (modely očekávaného vývoje trhu práce pro kraje) a celostátní úroveň. Výstupy projektu by měly vést ke zkvalitnění procesu plánování a rozhodování v oblasti trhu práce tak, aby co nejvíce odpovídal reálné situaci. Výstupy budou k dispozici prostřednictvím webového rozhraní široké odborné i laické veřejnosti. Harmonogram prací se získanými daty závisí primárně na nastavení nového informačního systému zaměstnanosti jako jednotného systému MPSV. Predikční model jako takový nebude obsahovat skupiny osob, které jsou dlouhodobě zátěţí společnosti, státního rozpočtu a TP. Systém bude pracovat v prostředí STATA. Zpracovávají se tak data z Eurostatu a OECD. Jsou rozvíjeny a dolaďovány SW nástroje v programovém prostředí pro automatizovanou tvorbu podkladové databáze migračních toků v rámci predikcí. Základnou dat je databáze ÚP ČR (ÚP ČR má pouze primární data). Informace o projektu: Další realizace: pokračování školení expertů ÚP, nasazení nové metodiky do praxe, nastavení procesu agregace dat zásadní nasazení úrovně informačního systému, bude se pilovat po celou dobu realizace projektu, rozvíjení komunikace se subjekty, rozvíjení interního školení. Při monitoringu trhu práce se vychází ze zákona o zaměstnanosti, ze strany ÚP ČR jde především o navázání spolupráce se zaměstnavateli a získání dat od nich (kritéria si kaţdá krajská pobočka stanovila sama podle specifik regionů). oslovuje prioritně všechny zaměstnavatele, kteří v regionu mají 25 a více zaměstnanců a vybrané zaměstnavatele menší. Cílem je informacemi z obdrţených monitorovacího dotazníku pokrýt alespoň 50 % všech zaměstnanců v kraji. 104

105 V roce 2017 provedli specialisté monitoringu první dotazníkové šetření, na základě kterého zpracovali experti projektu KOMPAS v roce 2018 jednotnou odbornou zprávu. Dotazníkové šetření 2017 bylo realizováno v souladu se zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Slouţí ke sledování, vyhodnocování a predikci změn v oblasti zaměstnanosti a trhu práce na národní i regionální úrovni. Na základě získaných informací koordinuje realizaci veřejných sluţeb zaměstnanosti. Vyuţití i pro projekt KOMPAS (Reg. č.: CZ /0.0/0.0/15_122/ ). Výstupy z monitorovacích dotazníků slouţí ke kvalitativnímu ověření výstupů matematických modelů vývoje trhu práce, jsou tak pro přesnost modelů velmi důleţité. Výsledky dotazníkového šetření 2017 ve Středočeském kraji jsou zveřejněny na Viz graf ze zprávy Výsledky dotazníkového šetření 2017 ve Středočeském kraji Struktura zaměstnavatelů zúčastněných v šetření dle sekcí CZ NACE (bez zohlednění velikosti) SEKCE A - ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁŘSTVÍ SEKCE B - TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ 0% 1% 2% 5% 1% 2% 3% 7% 19% SEKCE C - ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL SEKCE D VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY, PLYNU, TEPLA A KLIMATIZOVANÉHO VZDUCHU SEKCE E ZÁSOBOVÁNÍ VODOU; ČINNOSTI SOUVISEJÍCÍ S ODPADNÍMI VODAMI, ODPADY A SANACEMI SEKCE F - STAVEBNICTVÍ SEKCE G - VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD; OPRAVY A ÚDRŽBA MOTOROVÝCH VOZIDEL SEKCE H - DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ 11% SEKCE I - UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ A POHOSTINSTVÍ SEKCE J - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI 6% 6% SEKCE K - PENĚŽNICTVÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ SEKCE L - ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ 2% 1% 23% 5% 2% 1% 0% SEKCE M - PROFESNÍ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI SEKCE N - ADMINISTRATIVNÍ A PODPŮRNÉ ČINNOSTI SEKCE O - VEŘEJNÁ SPRÁVA A OBRANA; POVINNÉ SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ SEKCE P VZDĚLÁVÁNÍ 0% 0% SEKCE Q - ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE SEKCE R - KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A REKREAČNÍ ČINNOSTI SEKCE S - OSTATNÍ ČINNOSTI SEKCE T - ČINNOSTI DOMÁCNOSTÍ JAKO ZAMĚSTNAVATELŮ; ČINNOSTI DOMÁCNOSTÍ PRODUKUJÍCÍCH BLÍŽE NEURČENÉ VÝROBKY A SLUŽBY PRO VLASTNÍ POTŘEBU SEKCE U - ČINNOSTI EXTERITORIÁLNÍCH ORGANIZACÍ A ORGÁNŮ 105

106 Viz graf ze zprávy Výsledky dotazníkového šetření 2017 ve Středočeském kraji Podíly jednotlivých kategorií zaměstnanosti dle CZ ISCO na celkovém počtu zaměstnanců Prstence (od vnějšího): celkem, muţi, ţeny 4% 4% 3% 4% 6% 2% 7% 9% 8% 1. Zákonodárci a řídící pracovníci 2. Specialisté 3. Techničtí a odborní pracovníci 14% 14% 14% 4. Úředníci 5. Pracovníci ve službách a prodeji 53% 54% 50% 5% 12% 4% 10% 3% 6% 2% 3% 6. Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 7. Řemeslníci a opraváři 8% 8. Obsluha strojů a zařízení, montéři 9. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Projekt: EURES II Doba realizace: Reg. č. projektu: CZ /0.0/0.0/15_011/ V projektu EURES II pracují ve Středočeském kraji 2 odborní poradci. Ti v rámci školení pracovníků ÚP ČR zajišťují školení pro 100 kolegů v hodinové dotaci 40 h. V kaţdém členském státě je osobní poskytování sluţby EURES zajištěno především prostřednictvím poradců EURES. Ti jsou v ČR metodicky řízeni Národní koordinační kanceláří, která sídlí na Generálním ředitelství ÚP ČR. Poradci EURES jsou vyškolení specialisté, kteří jsou schopni poskytnout informace související se zaměstnáním v jiné členské zemi sítě EURES. Ve sloţitějších případech mohou zajistit informace z dalších tuzemských a zahraničních zdrojů, případně předat kontakt na další kompetentní instituce. 106

107 Poradce EURES je zodpovědný za šíření volného pracovního místa, které obdrţí s referenčním číslem od ostatních EA popřípadě od zaměstnavatele, který řádně VPM nahlásil na místně příslušném pracovním úřadě (instituci PES). Pro zjednodušení a zefektivnění zadávání těchto VPM má kaţdý poradce EURES na starosti určité země EU/EHP/CH. Ve Středočeském kraji zodpovídá za aktuálnost ţivotních a pracovních podmínek a zadávání VPM tyto země: Itálie, Nizozemsko. Kaţdý rok EA poskytuje GŘ aktuální počet Čech v těchto zemích (viz dole). 2x ročně se aktualizuje kompletní informace o ČR, která se zasílá Evropské komisi. Středočeský kraj má ve své gesci: Druhy pracovního poměru + pracovní smlouvy (viz tabulka níţe) + kompletní zpráva z kraje, kde se uvádí stručná charakteristika regionu, počet zaměstnavatelů, míra nezaměstnanosti a nejvíce exponovaná VPM. Poradce EURES v SČK rovněţ ţádá o zaslání urgencí pro SEDy (řady U001 U0019) nebo pomáhá se zajištěním portable documents = tzv. U formuláře (U1/U2) do všech zemí EU/EHS/CH. V rámci moţností poskytuje informace o vysílání pracovníků do EU/EHS/CH, poskytování příhraničních sluţeb, přídavky na děti, zdravotní/sociální pojištění. Kaţdý rok si v rámci EURES Academy vybírá tzv. Advanced Training, který je organizován Evropskou komisí a jehoţ jednacím jazykem je angličtina. Kaţdý měsíc poskytuje EA report prostřednictvím dotazníku na evropském portále o jeho činnosti za uplynulý měsíc (viz a jednou za půl roku předkládá prostřednictvím NKK vyplněný dotazník pro EK tzv. PMS. V rámci agendy EURES poskytuje informace o aktuálních projektech řízených EK, v současné době probíhají tyto projekty: Your First EURES Job, Guide my way, Reactivate your career job mobility for people aged 35+, European Solidarity Corps Aktivně se podílí na virtuálních burzách práce European Job Days zároveň i na kamenných - onsite burzách práce, jejichţ seznam je uveden na evropském kalendáři akcí: Poradce EURES v SČK zakládal veškeré účty na sociálních sítích a v rámci moţností tyto účty udrţuje aktuální. Nejvíce navštěvovaným je účet na FB kde jsou zveřejněna aktuální VPM, minimální mzdy v jednotlivých zemích EU/EHS/CH, popřípadě události související s pracovní mobilitou. Poradce EURES v rámci šíření podvědomí o této sluţbě navštěvuje SŠ, VŠ a poskytuje studentům přednášky o moţnostech uplatnění v zemích EU/EHS/CH. Mezi nejvíce exponované job fairy se tradičně řadí Profesia Days, která se koná 2x ročně na výstavišti v Letňanech, dále kariérní dny na Přírodovědecké fakultě UK, ČVUT, VŠCHT, VŠE. V rámci dalšího vzdělávání navštěvuje edukativní semináře zaměřené na implementaci evropského koordinačního nařízení 883 /2004Sb. 107

108 VI.5.3. Projekty ESF OP Z RIP realizované Krajskou pobočkou ÚP ČR v Příbrami Projekty ESF OP Z RIP realizované v průběhu roku 2018 ve Středočeském kraji Krajskou pobočkou ÚP ČR v Příbrami Hlavním posláním ESF je rozvíjení zaměstnanosti, sniţování nezaměstnanosti, podpora sociálního začleňování osob a rovných příleţitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. Cílem ESF je pomáhat nezaměstnaným lidem při vstupu na trh práce, zajistit a umoţnit rovné příleţitosti pro všechny při přístupu na trh práce, pomáhat lidem ze znevýhodněných sociálních skupin při vstupu na trh práce, podporovat celoţivotní vzdělávání, rozvíjet a zajišťovat kvalifikované a přizpůsobivé pracovní síly a zlepšit přístup a účast ţen na trhu práce. Projekty slouţí především k rozvíjení zaměstnanosti, sniţování nezaměstnanosti, k podpoře sociálního začleňování osob a rovných příleţitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. K dosahování tohoto vyuţívají projekty především soubor nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v kombinaci se zaváděním nových a inovovaných nástrojů. Jde zejména o zprostředkování zaměstnání, poradenské činnosti a poradenských programů, bilanční a pracovní diagnostiky, rekvalifikace a také o podporu uplatnění na trhu práce a pruţných forem zaměstnání, zajištění odborné praxe, motivační aktivit, programů prevence dlouhodobé nezaměstnanosti, pracovní rehabilitace, doprovodných aktivit. Krajská pobočka ÚP ČR v Příbrami je pověřena realizací státní politiky zaměstnanosti a implementací projektů pro vyuţívání pomoci Evropského sociálního fondu ve Středočeském kraji. V oblasti vyuţívání prostředků Evropského sociálního fondu z Operačního programu Zaměstnanost pracovníci Oddělení projektů EU při Krajské pobočce ÚP ČR v Příbrami připravili na období nové projekty ESF OP Z RIP ve výši (rozpočet) Kč. Regionální individuální projekty budou probíhat ve všech 12 okresech Středočeského kraje a jsou určeny pro uchazeče o zaměstnání v evidenci Úřadu práce ČR v tomto kraji. Hlavním cílem je zvýšení zaměstnatelnosti, nalezení trvalého zaměstnání během nebo krátce po účasti v projektu. 108

109 Realizace nových projektů v roce 2019 probíhat nebude. Byly schváleny ţádosti o podstatné změny projektů, na základě kterých byla u všech 5 Regionálních individuálních projektů prodlouţena doba realizace, navýšen rozpočet a indikátory. Oblast podpory RIP OP Z (investiční priorita 1.1) Celkové přidělené finanční prostředky na regionální individuální projekty Kč Projekt: Začínáme po 50 ve Středočeském kraji II Rozpočet projektu: ,- Kč Předpokládaná doba realizace projektu: Cílem projektu je, aby účastník nalezl zaměstnání během nebo krátce po své účasti v projektu a aby se celkově zvýšila jeho zaměstnatelnost. Předpokladem je získání či prohloubení dovedností formou rekvalifikace, zprostředkování zaměstnání s moţností poskytnutí mzdových příspěvků zaměstnavateli, odstranění překáţek účasti prostřednictvím přímé podpory ve formě cestovného aj., zvýšení flexibility, motivace a kvalifikace nezaměstnaných tak, aby se začlenili na trh práce nebo byli pro něj dobře připraveni. Projekt osobám nad 50 let věku umoţňuje projít např. individuálním poradenstvím, rekvalifikovat se nebo se zaměstnat na pracovním místě se mzdovou dotací. Monitorovací indikátory: Výstupy projektu Plán Skutečnost Počet všech podpořených osob Počet osob zařazených na SÚPM vyhrazené Počet absolventů kurzů (rekvalifikace)

110 Projekt: Směr - práce ve Středočeském kraji 2 Rozpočet projektu: Kč Předpokládaná doba realizace projektu: Projekt je určen pro uchazeče o zaměstnání vedené v evidenci nepřetrţitě déle neţ 5 měsíců s důrazem na osoby s dobou evidence nad 12 měsíců nebo v součtu 12 měsíců v posledních dvou letech. Hlavním cílem projektu je zvýšit zaměstnatelnost osob z cílových skupin, podpořit jejich začlenění zpět na trh práce a prevence nezaměstnanosti. Projekt je určen pro cca 850 osob ve všech 12 okresech STČ kraje. Pro dlouhodobě nezaměstnané nabízí mj. individuální poradenství, rekvalifikaci či moţnost zařazení na dotované pracovní místo. Monitorovací indikátory: Výstupy projektu Plán Skutečnost Počet všech podpořených osob Počet osob zařazených na SÚPM vyhrazené Počet absolventů kurzů (rekvalifikace, apod.) Projekt: Šance pro zdravotně postižené ve Středočeském kraji Rozpočet projektu: Kč Předpokládaná doba realizace projektu: Projekt je určen pro uchazeče o zaměstnání v evidenci ÚP ČR ve Středočeském kraji, krátkodobě i dlouhodobě nezaměstnané se zdravotním postiţením, zdravotním znevýhodněním či zdravotním omezením (dále jen OZP). Jedná se o osoby, kterým je věnována zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání. V projektu budou OZP s různými druhy postiţení, z tohoto důvodu je kladen důraz na individuální přístup, proto je projekt koncipován jako vzdělávací program s individuálním přístupem k účastníkovi. Pro účastníky projektu jsou připraveny tyto aktivity: poradenský program, finanční gramotnost, bilanční diagnostika, ergodiagnostika, individuální psychologické poradenství, zaměstnání formou SÚPM. 110

111 Monitorovací indikátory: Výstupy projektu Plán Skutečnost Počet všech podpořených osob Počet osob zařazených na SÚPM vyhrazené Počet absolventů kurzů (rekvalifikace, apod.) Projekt: Záruky pro mladé ve Středočeském kraji Rozpočet projektu: Kč Předpokládaná doba realizace projektu: Předmětem projektu je podpora mladých osob do 29 let věku (včetně) realizací cílených nástrojů, opatření a aktivit aktivní politiky zaměstnanosti, především Odborné praxe a krátkodobých pracovních příleţitostí ("Práce na zkoušku"), které budou v případě potřeby kombinovány s rekvalifikacemi a interními poradenskými činnostmi, jeţ připraví účastníky projektu pro výkon praxe u zaměstnavatelů. Projekt navazuje na úspěšně realizovaný projekt Odborné praxe pro mladé ve Středočeském kraji. Aktivity projektu: Poradenství: skupinové i individuální; Motivační kurz: měkké dovednosti, právní minimum, finanční gramotnost; Rekvalifikace: moţnost zvýšení kvalifikace prostřednictvím vybraného rekvalifikačního kurzu; Práce na zkoušku: moţnost krátkodobého zaměstnání aţ na 3 měsíce; Odborné praxe: formou SÚPM vyhrazených aţ na 12 měsíců; Návrat do vzdělávání: pomoc při získání dalšího vzdělání; Doprovodná opatření: úhrada jízdného při vybraných aktivitách, příspěvek na zdravotní vyšetření nebo na povinné očkování. 111

112 Tyto aktivity projektu se zaměřují na UoZ z výše uvedené cílové skupiny bez rozdílu dosaţeného stupně vzdělání, na skupinu evidovaných na úřadu práce déle neţ 3 měsíce a zároveň postrádající pracovní zkušenosti (nebo s pracovními zkušenosti max. 3 roky po ukončení přípravy na povolání). Monitorovací indikátory: Výstupy projektu Plán Skutečnost Počet všech podpořených osob Počet osob zařazených na SÚPM vyhrazené Počet absolventů kurzů (rekvalifikace, apod.) 86 9 Projekt: Generační tandem - podpora generační výměny ve Středočeském kraji II Rozpočet projektu: Kč Předpokládaná doba realizace projektu: Cílem projektu je zvýšit jistotu starších zaměstnanců v zaměstnání prostřednictvím mezigeneračního přenosu pracovních zkušeností ve vztahu k mladším zaměstnancům, jejich zapracováním. V rámci vytvořeného generačního tandemu je dotováno jak SÚPM vyhrazené, tak udrţené pracovní místo s cílem zapracování a předání zkušeností. Cílová skupina projektu: Uchazeči o zaměstnání v evidenci Krajské pobočky ÚP ČR v Příbrami a kontaktních pracovišť ÚP ČR Středočeského kraje do 30 let věku bez pracovních zkušeností (absolventi), nebo s pracovní zkušeností v trvání max. 4 roky a dále uchazeči o zaměstnání do 30 let věku s přerušenou pracovní zkušeností z důvodu rodičovské dovolené či osobní péče o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby; Zájemci o zaměstnání - stávající zaměstnanci, kterým vznikne nárok na starobní důchod v období 36 měsíců a méně. 112

113 Projekt zahrnuje: Individuální poradenství; Rekvalifikace v souladu s potřebami klientů a potřebami trhu práce; Doprovodná opatření v době účasti na aktivitách projektu (např. proplácení jízdného ve vybraných aktivitách, příspěvek na zdravotní prohlídku, případně zdravotní průkaz; apod.); Společensky účelné pracovní místo vyhrazené u zaměstnavatele s příspěvkem na mzdové náklady nově přijatého zaměstnance; Příspěvek na stávajícího zaměstnance na udrţení pracovního místa u zaměstnavatele. Monitorovací indikátory: Výstupy projektu Plán Skutečnost Počet všech podpořených osob Počet osob zařazených na SÚPM vyhrazené Počet absolventů kurzů (rekvalifikace, apod.)

114 Čerpání finančních prostředků v Regionálních individuálních projektech (RIP) realizovaných na území Středočeského kraje od počátku projektů Za období bylo na realizaci Regionálních individuálních projektů (RIP) OP Z vyčerpáno na APZ celkem Kč. Na realizaci Regionálních individuálních projektů (RIP) OP Z bylo od počátku realizace projektů k na APZ vyčerpáno celkem Kč a na mzdové náklady projektových zaměstnanců hrazených z rozpočtu RIP OP Z celkem Kč. Tabulka 33: Čerpání finančních prostředků v rámci Regionálních individuálních projektů realizovaných na území Středočeského kraje od počátku projektů k Název projektu, realizace projektu ÚP ČR - Krajská pobočka v Příbrami Projekty RIP - Přehled základních údajů od počátku realizace projektů Registrační číslo Rozpočet v Kč Čerpání stav celkem k Počet podpořených (zúčastněných) osob celkem Počet vytvořených míst pro UoZ (SÚPM vyhrazená) Počet umístěných UoZ z evidence ÚP na vytvořená místa Směr - Práce ve Středočeském kraji 2, CZ /0.0/0.0/15_010/ , Šance pro zdravotně postiţené ve Stč. Kraji, CZ /0.0/0.0/15_010/ , Začínáme po 50 ve Středočeském kraji II, Generační tandem - podpora generační výměny ve Stč. kraji II, Záruky pro mladé ve Středočeském kraji, CZ /0.0/0.0/15_010/ , CZ /0.0/0.0/15_010/ , CZ /0.0/0.0/15_004/ , RIP celkem:

115 Počet vytvořených míst Počet umístěných uchazečů na vytvořená místa z toho OZP Vyplacené finanční prostředky - výdaje 2018 (v tis. Kč), k Tabulka 34 - Přehled k APZ od počátku roku do , krajská pobočka ÚP ČR nástroj APZ Národní APZ VPP SÚPM vyhrazená zaměstnavatelem SÚPM - SVČ zřízená UoZ CHPM zřízená zaměstnavatelem CHPM a CHPM SVČ - provoz rekvalifikace zaměstnanecká podpořeno 143 zaměstnanců rekvalifikace (bez zvolených) zvolené rekvalifikace poradenské činnosti, semináře, apod pracovní rehabilitace podpořeno 5 zaměstnanců regionální mobilita celkem národní APZ ESF - OP Z VPP NIP SÚPM NIP rekvalifikace NIP, RIP (bez zvolených) zvolené rekvalifikace NIP,RIP poradenské činnosti NIP,RIP ostatní projekty RIP OP Z RIP OP Z, Záruky pro mladé ostatní NIP O PZ (POVEZ II, EURES, EFES, PIPS, KOMPAS, OZP) V projektu POVEZ II podpořeno 1688 zaměstnanců Soutěžní/grantové projekty ESF * celkem ESF - OP Z celkem národní APZ + ESF **Výdaje hrazené MPSV. 115

116 VI.6. Vyhodnocení cílů APZ stanovených na rok 2018 V průběhu roku 2018 ve Středočeském kraji došlo k poklesu podílu nezaměstnaných osob až o 0,8 procentního bodu (tj. z 3,3 % k aţ na 2,5 % k ). Kdyţ uváţíme, ţe k činil podíl nezaměstnaných 7,3 % a k činil 2,8 % (pokles za období 5 let je celkem o 4,5 procentního bodu, 160 %), lze nyní situaci v našem kraji povaţovat za velmi dobrou a zcela stabilizovanou. Během roku 2018 kulminovaly ekonomické ukazatele, stále se tak ještě vylepšovala ekonomická stabilita a jistota vyplývající z celkové hospodářské situace v České republice, která příznivě ovlivňovala chod podnikatelských subjektů v kraji. V důsledku ekonomického růstu, oţivení ekonomiky a trhu práce, opětovným enormním nárůstem nových volných míst a zvýšením poptávky v klíčových odvětvích, došlo opět i v tomto roce ke zlepšení situace na trhu práce ve všech okresech kraje. Nezaměstnanost klesala téměř po celý rok 2018, počet volných pracovních míst nadále rostl a v novém roce k byl na kontaktních pracovištích ÚP ČR ve Středočeském kraje evidován rekordní počet volných pracovních míst, coţ je nejvíce od roku 1990 (v prosineci 2018 to bylo VPM). Počet uchazečů o zaměstnání připadajících na 1 volné pracovní místo se během roku 2018 rapidně sniţoval a to z 0,9 (leden 2018) až na 0,5 (říjen 2018) a pro potvrzení a porovnání rapidního vývoje lze dodat, že v lednu 2015 tento koeficient byl na hodnotě 6,9. V listopadu 2018 se tak ve Středočeském kraji sníţila registrovaná nezaměstnanost aţ na hodnotu 2,5 % (Stč. kraj : UoZ, meziroční pokles o UoZ). V roce 2018 tak byly splněny všechny stanovené cíle APZ, zejména pak: Sníţení registrované nezaměstnanosti u vybraných cílových skupin uchazečů. Sníţení registrované nezaměstnanosti ve Středočeském kraji a rovněţ sníţení nezaměstnanosti v okresech Středočeského kraje. Podpora pomocí nástrojů APZ byla zaměřena na uchazeče o zaměstnání, kteří měli problémy s uplatněním na trhu práce. Intenzivně byly monitorovány potřeby zaměstnavatelů. Ohlas zaměstnavatelů byl pozitivní, došlo k nárůstu hlášených VPM na úřadech práce. Došlo k zefektivnění osobních kontaktů se zaměstnavateli, součinnost při hlášení volných pracovních míst, poskytování informací k aktivní politice zaměstnanosti a moţnosti získat příspěvky na podporu pracovních míst v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. 116

117 VII. CÍLE APZ PRO ROK 2019 VII.1. Opatření v rámci APZ pro rok 2019 Aktivní politika zaměstnanosti má především za úkol aktivaci nezaměstnaných, vytvářet rovnováhu na trhu práce a zkvalitňováním pracovní síly vytvářet rovné šance na pracovním trhu. Jedná se o soubor opatření mající za cíl vstup nezaměstnaných na pracovní trh. V roce 2019 budou pracoviště Krajské pobočky ÚP ČR v Příbrami intenzivně pokračovat v práci u uchazečů oblíbeného nástroje aktivní politiky zaměstnanosti zvolená rekvalifikace a regionální mobilita. Intenzivně a souladu se směrnicemi bude počátkem roku 2019 zavedeny a realizovány příspěvky na podporu vytváření nových pracovních míst z projektu Podpora zaměstnanosti dlouhodobě evidovaných uchazečů o zaměstnání, kdy cílem projektu je od roku 2019 působit proti dlouhodobé nezaměstnanosti prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v podobě veřejně prospěšných prací a vyhrazených společensky účelných pracovních míst. V rámci ESF budou pracoviště Krajské pobočky ÚP ČR v Příbrami v roce 2019 dbát na dodrţení vytyčených cílů a na celkové vyuţití poskytnutých finančních prostředků. Pro zkvalitnění a zpruţnění poskytovaných sluţeb v roce 2019 bude ÚP ČR usilovat o větší provázanost s ostatními institucemi a zaměstnavateli. V oblasti vyuţívání prostředků Evropského sociálního fondu z Operačního programu Zaměstnanost nadále bude intenzivně pokračovat v realizaci Regionálních individuálních projektů (RIP ESF), kdy některé jiţ probíhají ve všech 12 okresech Středočeského kraje a jsou určeny pro uchazeče o zaměstnání v evidenci Úřadu práce ČR v tomto kraji. Hlavním cílem je zvýšení zaměstnatelnosti, nalezení trvalého zaměstnání během nebo krátce po účasti v projektu. Základní pilíře opatření 2019: Zintenzivnění kvalifikovanosti UoZ a zaměstnanců. Spoluprace se zaměstnavateli při výběru rekvalifikací. Narovnání kvalifikačního souladu na trhu práce, spolupráce se školami. Zvýšit motivaci pracovní síly, akceptace nabízené - potřebné práce. Motivace a podpora zaměstnavatelů k zaměstnávání dlohodobě nezaměstnaných a znevýhodněných osob. 117

118 Pokračování v maximálním vyuţití příznivého stavu ekonomiky a situace na trhu práce Kvalita a efektivita veřejných sluţeb zaměstnanosti Zvyšování zaměstnanosti osob doposud stojících z důvodu ekonomické neaktivity mimo trh práce, a to s cílem zabezpečit dostatek pracovní síly pro národní hospodářství. VII.2. Cíle a doporučení pro trh práce na rok 2019 Vybraná doporučení a cíle aktivní politiky zaměstnanosti, strategie APZ 2019 Odpovědně zvaţovat vhodnost pouţití jednotlivých nástrojů APZ, a to s ohledem na situaci regionálních trhů práce a skladbu uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání tak, aby byly prostředky APZ vynakládány co nejefektivněji a nejúčelněji, aby nedocházelo k podpoření nástrojem APZ u takového uchazeče o zaměstnání, jemuţ je moţné nalézt vhodné zaměstnání jiným způsobem. Monitorovat potřeby zaměstnavatelů na trhu práce s ohledem na rekordně nízkou výši nezaměstnanosti. Podpořit spolupráci mezi zaměstnavateli a vzdělávacími institucemi, poradenské aktivity zaměřit na školské a učňovské obory, které nejsou dlouhodobě naplněny a přitom jsou podnikatelskými subjekty nejvíce preferovány a vyhledávány. Nabízet zaměstnavatelským subjektům vyuţívání v maximální moţné míře odborné vzdělávání současných i potencionálních zaměstnanců v projektu POVEZ II. V návaznosti na zkušenosti získané v roce 2018 pokračovat ve spolupráci se zaměstnavateli v organizování veřejné sluţby a umisťování vykonavatelů veřejné sluţby i během roku V rámci rekvalifikací se zaměřit na uchazeče o zaměstnání s nevhodnou kvalifikací, co nejvíce uchazečů rekvalifikovat v technických oborech, řidičů apod. a touto formou zajistit zaměstnavatelům co největší počet kvalifikovaných pracovníků. Nadále soustavně sledovat a vyhodnocovat účinnost a efektivnost sluţeb zaměstnanosti a trhu práce. Vést soustavný dialog se zaměstnavateli ve věci aktuální situace na trhu práce a o moţnostech vzájemné spolupráce K uchazečům a zájemcům o zaměstnání přistupovat individuálně, komplexně posuzovat schopnosti a moţnosti uchazeče o zaměstnání (kvalifikace, dosavadní délka doby zaměstnání, dovednosti, motivace), uplatnitelnost na trhu práce, ekonomickou situaci uchazeče o zaměstnání a jeho ohroţení sociálním vyloučením z důvodu setrvávání v dlouhodobé nezaměstnanosti. 118

119 Individuálně vyhodnocovat moţnosti uplatnění uchazečů o zaměstnání na trhu práce jiným způsobem, a to i s ohledem na situaci na regionálním trhu práce. Pro uchazeče zabezpečit vţdy poskytování intenzivního poradenství pro zprostředkování zaměstnání vedoucího ke zprostředkování vhodného zaměstnání. Prioritou bude úzká spolupráce útvarů zaměstnanosti s agendou dávek hmotné nouze a sociálními pracovníky obce ve snaze o dosaţení maximálně komplexního řešení v individuální rovině klienta Zefektivnit osobní kontakty se zaměstnavateli, součinnost při hlášení volných pracovních míst, plošné poskytování informací k aktivní politice zaměstnanosti a moţnosti získat příspěvky na podporu pracovních míst v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Zefektivnění činnosti monitoringu v oblasti spolupráce se zaměstnavateli, sluţby zaměstnavatelům šité na míru. Zkvalitnění monitoringu trhu práce - vytvoření stabilního vzorku zaměstnavatelů s dostatečným pokrytím regionálního trhu práce s cílem zajištění predikcí trhu práce. Nadále a ve větší míře nabízet a realizovat předvýběrová a výběrová řízení vhodných UoZ pro zaměstnavatele v prostorách ÚP, ale i v prostorách zaměstnavatelů, tzv. výběrová řízení na klíč pro zaměstnavatele, semináře, náborové akce pro zaměstnavatele, burzy práce a poradní sbory. Podporovat zaměstnanost v rámci programů a projektů spolufinancovaných z Evropského sociálního fondu. Poskytovat komplexní podporu pro obce a zaměstnavatele. Podporovat nadále zaměstnanecké rekvalifikace (řidiči, svářeči, skladníci) s cílem, co nejefektivněji reagovat na konkrétní potřeby zaměstnavatelů i klientů. Monitorovat potřeby zaměstnavatelů na trhu práce s ohledem na rekordně nízkou výši nezaměstnanosti. Podpořit spolupráci mezi zaměstnavateli a vzdělávacími institucemi, poradenské aktivity zaměřit na školské a učňovské obory, které nejsou dlouhodobě naplněny a přitom jsou podnikatelskými subjekty nejvíce preferovány a vyhledávány. Podporu pomocí nástrojů APZ zaměřit na uchazeče o zaměstnání, kteří mají problémy s uplatněním na trhu práce a patří jiţ mezi tradiční klienty úřadu práce. Jedná se zejména o uchazeče: o o o dlouhodobě nezaměstnané, zejména UoZ nad 24 měsíců; starší 55-ti let; osoby se zdravotním postiţením; 119

120 o o o uchazeče se základním vzděláním; uchazeče bez praxe; ţeny po rodičovské dovolené. Strategie dalšího rozvoje činnosti v oblasti zaměstnanosti do roku 2020 vychází z vymezení hlavních problémů a je instrukcí k přípravě a realizaci zásadních činností k dosaţení poţadovaných cílů. Strategie na regionální úrovni rozvíjí koncepci politiky zaměstnanosti. Zaměstnanost ve Středočeském kraji neustále zasluhuje mimořádnou pozornost. Velikostí, počtem obcí i obyvatel je náš region největším krajem České republiky. V obou zmiňovaných ukazatelích se Středočeský kraj výrazně vyčleňuje ze souboru zbývajících 13 vyšších územně-správních celků a počtem zaměstnavatelů i podílem na tvorbě hrubého domácího produktu patří k nejdůleţitějším krajům ČR. Středočeský kraj sestává z 12 okresů, jsou to okresy Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník. Hlavním problémem středočeského trhu práce je čtvrtý nejvyšší počet uchazečů o zaměstnání v ČR, nadprůměrný podíl nezaměstnaných v polovině našich okresů a výrazný rozdíl tohoto podílu mezi jednotlivými okresy Středočeského kraje (3,3 procentního bodu v prosinci 2017, 2,7 pb. v prosinci 2018). Středočeský kraj má v rámci ČR nejvyšší počet zaměstnaných v hlavním zaměstnání (678,0 tis.). Výborná spolupráce výrazně zvýšila počet nahlášených volných pracovních míst (meziročně nárůst o míst). Svěřené finanční prostředky jsou rozdělovány podle potřebnosti do okresů dlouhodobě strukturálně postiţených: Příbram, Kladno, hospodářsky slabých a venkovských: Kutná Hora, Mělník, Nymburk a ostatních ohroţených mikroregionů, jejichţ podporování je ţádoucí i z jiných důvodů. Krajská pobočka ÚP ČR v Příbrami bude rovněž i v roce 2019 podporovat zejména aktivity, které zajišťují: řešení a prevenci ve věci eliminace dlouhodobé nezaměstnanosti rozvoj podnikání s cílem zlepšení hospodářské struktury a vytváření nových nebo stabilizaci ohroţených pracovních míst rozvoj lidských zdrojů a další opatření v oblasti trhu práce, například zvyšování kvalifikace, zabezpečování vzdělávání a rekvalifikací, zajišťování souladu dosaţeného vzdělání, kvalifikace s potřebami trhu práce a hospodářského a sociálního rozvoje regionu 120

121 výzkum a technologický vývoj přispívající k celkovému rozvoji regionu se zřetelem na podporu zavádění nových technologií a inovací a posilování kapacit výzkumu a vývoje tam, kde je to pro rozvoj regionu nutné zlepšování vybavení regionu infrastrukturou a zajištění dopravní obsluţnosti rozvoj tělovýchovných, sportovních a mládeţnických aktivit a kultury včetně památkové péče, pokud vytváří nová pracovní místa rozvoj občanské vybavenosti, včetně zařízení pro tělovýchovu, sport, mládeţ a aktivity občanů v jejich volném čase, rozvoj sluţeb s cílem uspokojování potřeb občanů v únosně dostupné vzdálenosti rozvoj sociálních sluţeb zajištění dostupnosti a zlepšování úrovně poskytování zdravotnických sluţeb opatření k ochraně ţivotního prostředí, omezování vlivů narušujících krajinu a udrţení kulturní krajiny vznik právnických osob a tvorbu programů v regionu slouţících k jeho celkovému rozvoji provádění pozemkových úprav dosaţení jiných cílů stanovených v programu rozvoje územního obvodu kraje. K zabezpečení výše uvedených aktivit a za účelem rozvoje spolupráce na trhu práce pořádá Krajská pobočka ÚP ČR v Příbrami poradní sbory, spolupracuje s Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest, uzavírá regionální sektorové dohody, dohody o partnerství, rámcové dohody, smlouvy o přátelství, lokální partnerství, spolupracuje s Krajským úřadem Středočeského kraje. OHK, KHK, Paktem zaměstnanosti. Důleţitým partnerem ve vzájemné spolupráci je Probační a mediační sluţba. Vedení Krajské pobočky ÚP ČR v Příbrami se intenzivně zapojuje do jednání Rady hospodářské a sociální dohody Středočeského kraje, je členem Regionální stálé konference a působí v jejich pracovních skupinách. Dále spolupracuje na tvorbě a aktualizaci Regionální inovační strategie Středočeského kraje. Regionální aktéři trhu práce budou na vyšší úrovni spolupráce koncepčně zapojeni do navrhování a realizace rozvoje politiky zaměstnanosti. VIII. PŘÍLOHY

122 122

123 123

124 124

125 125

126 126

127 127

128 18,0 16,0 14,0 12,0 Meziměsíční nárůst/pokles UoZ (v %) ,1 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 8,7 5,5 1,8 4,0 5,5 3,4 7,7 2,9 6,3 0,0-2,0-0,2 4,5 Meziroční porovnání 2017/ nárůst/pokles UoZ (v %) k ,5-5,5-10,5-15,5-20,5-25,5-17,3-10,7-13,8-16,2-13,2-20,6-10,9-6,9-15,7-14,8-14,3-12,8-14,1-30,5 128

129 15,0 Meziměsíční nárůst/pokles VPM (v %) ,3 11,6 10,0 5,0 0,0 3,9 1,3 3,6 5,6 7,6 6,0 0,1 5,2-5,0-10,0-5,8-5,3-15,0-12,3 150,0 130,0 Meziroční porovnání 2017/ nárůst/pokles VPM (v %) k ,1 110,0 90,0 70,0 50,0 30,0 10,0 40,7 4,9 75,8 14,5 23,1 65,2 61,0 59,2 76,8 19,2 48,6 58,5-10,0-30,0-50,0 129

130 130

131 Porovnání věkové struktury UoZ ÚP ČR - KrP v PŘÍBRAMI VĚKOVÁ STRUKTURA Porovnání věkové struktury k měsíci prosinec daného roku POČET PROCENTNÍ PODÍL z UoZ (%) POČET PROCENTNÍ PODÍL z UoZ (%) POČET 2018 PROCENTNÍ PODÍL z UoZ (%) do 19 let , , ,9 z toho do 18 let 373 1, , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , ,1 nad 65 let 148 0, , ,8 Průměrný věk 42,1 42,8 43,0 Uchazeči o zaměstnání celkem nad 50 let , , ,1 nad 55 let , , ,8 Při porovnání roků 2016,2017 a 2018 lze konstatovat, ţe roste procento (procentní podíl na všech evidovaných UoZ) UoZ nad 50 let věku (viz tabulka a graf). 131

132 Porovnání délky evidence UoZ nad 12 měsíců Porovnání UoZ podle délky evidence (nad 12 měsíců) k měsíci prosinec daného roku KoP nad 24 PROCENTNÍ PODÍL z UoZ nad 24 PROCENTNÍ PODÍL z UoZ nad 24 PROCENTNÍ PODÍL z UoZ měsíců měsíců (%) měsíců měsíců (%) měsíců měsíců (%) Celkem UoZ Benešov , , ,5 Beroun , , ,8 Kladno , , ,1 Kolín , , ,4 Kutná Hora , , ,3 Mělník , , ,8 Mladá Boleslav , , ,8 Nymburk , , ,5 Praha-východ , , ,6 Praha-západ , , ,4 Příbram , , ,4 Rakovník , , ,1 Středočeský kraj , , ,7 UoZ nad 12 měsíců , , ,7 Při porovnání počtu UoZ za roky 2016,2017 a 2018 dle délky evidence (UoZ nad 12 měs.) je zřejmé, ţe procento UoZ evidovaných na pracovištích krajské pobočky ÚP ve Středočeském kraji více jak 12 měsíců klesá. K došlo oproti stejnému období roku 2017 k poklesu o 5,7 procentního bodu a oproti roku 2016 činil pokles 9,2 procentního bodu. 132