Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky. Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Transkript

1 Výběrov rová šetření o zdraví a vybrané údaje zdravotnické statistiky, 21. října 2009 Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

2 Vývoj přírůstků v České republice Přirozený Migrační Celkový Počet obyvatel ČR od roku 2003 opět roste (po 9letém úbytku) V letech přírůstek obyvatel v důsledku kladného migračního salda Od roku 2006 se na zvyšování počtu obyvatel podílí i kladný přirozený přírůstek Podle projekce bylo nejvyššího přirozeného přírůstku dosaženo již v roce 2008 a bude dále trvale klesat, do záporných hodnot se dostane poprvé v roce 2018

3 Vývoj základních demografických ukazatelů na obyvatel živě narození přirozený úbytek přirozený přírůstek zemřelí

4

5 50 Vývoj průměrného věku a věkového mediánu 49,0 45 Průměrný věk Věkový medián 45, ,6 36,5 35,6 37,3 36,4 38,8 37,6 40,0 40,2 40,3 40,5 38,9 39,1 39,1 39, , Průměrný věk populace ČR se za posledních 10 let zvýšil o 2 roky V roce 2008 činil průměrný věk mužů 38,9 let, žen 42,0 let a celkem 40,5 let Podle střední varianty projekce je očekáván nárůst průměrného věku na 45,4, resp. 49,0 v letech 2030 a 2065 V roce 2008 byla polovina obyvatel mladších 39,2 let

6 ,1 55,0 Vývoj indexu stáří a indexu ekonomického zatížení Index stáří (65+/(0-14)*100 Index ekonomického zatížení (0-14 a 65+)/(15-64)*100 62,0 50,0 72,5 46,3 85,5 97,0 100,2 102,4 105,1 43,0 40,6 40,4 40,4 40,9 171, ,5 243,0 82,3 Podíl dětí do 14 let se každoročně snižuje, v roce 2008 činil 14,1%; podle projekce klesne v roce 2030 na 13,6 a v roce 2065 na 13,2 Naproti tomu podíl obyvatel 65+ trvale roste, v roce 2008 dosáhl 14,9%; podle projekce dojde k výraznému nárůstu tohoto podílu, až na 1/3 populace Index stáří poprvé v roce 2006 překročil hodnotu 100

7 Věková struktura obyvatelstva (v %) Albánie (2004) 26,9 64,9 8,2 Island (2007) 21,0 67,4 11,5 Irsko (2006) 20,4 68,6 11,0 Norsko (2006) 19,5 65,9 14,7 Dánsko (2006) 18,7 66,1 15,3 Česká republika (2007) 14,3 71,2 14,5 Řecko (2007) 14,3 67,1 18,6 Itálie (2006) 14,1 66,1 19,8 Německo (2006) 14,1 66,6 19,3 Slovinsko (2007) 13,9 70,1 16,0 Lotyšsko (2007) 13,9 69,0 17,2 Bulharsko (2006) 13,5 69,3 17,2 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 0-14 let let 65 + let

8 Vývoj počtu živě narozených celkem mimo manželství Porodnost klesala již od roku 1975, v roce 1994 se na území ČR poprvé narodilo nejméně dětí za celé období sledování, tj. od roku 1785, v roce 1995 počet živě narozených poprvé nedosáhl 100 tisíc, v roce 1999 ani 90 tisíc Od roku 2002 počet narozených opět roste, v roce 2008 se živě narodilo 119,6 tisíce dětí Dle projekce bylo v roce 2008 dosaženo vrcholu, bude následovat trvalý pokles Úhrnná plodnost v roce 2008 činila 1,50, v roce 2030 dosáhne 1,65 a 1,72 od roku 2048

9 v roce 2008 Podíl živě narozených mimo manželství (v %) v roce 2008

10 Vývoj počtu narozených a počtu potratů (v tisících) Narození UPT Samovolné potraty Potraty celkem Dlouhodobý trend poklesu absolutního počtu potratů se zastavil; od roku 2000 roste počet samovolných potratů, od roku 2007 i počet UPT Index celkové i umělé potratovosti stále trvale klesá

11 13,5 Vývoj úmrtnosti (na obyvatel) 13,0 12,5 12,0 11,5 11,0 10,5 10,0 9, muži ženy celkem Po roce 1990 došlo k výraznému poklesu úmrtnosti (hrubá míra úmrtnosti činila v roce 1990: 12,5, v roce 2008: 10,1) Všechny varianty projekce očekávají růst počtu zemřelých, výraznější v letech na zhruba 130 tisíc, opětovné nastolení rostoucího trendu je očekáváno po roce 2060 na zhruba 140 tisíc zemřelých v roce 2065

12 Vývoj struktury úmrtí podle hlavních tříd příčin smrti (v %) Nemoci oběhové Novotvary Poranění a otravy Nemoci dýchací Nemoci trávicí Struktura příčin smrti je dlouhodobě stabilní: 1. nemoci oběhové klesající podíl na celkovém počtu úmrtí ( %, %) 2. novotvary rostoucí podíl ( %, %) 3. poranění a otravy (1991 7,1, ,8%)

13 Struktura zemřelých elých podle příčin p smrti muži 2008 nemoci dýchací 5,9% nemoci oběhové 44,3% nemoci trávicí 5,1% zhoubné novotvary 28,9% ostatní 7,8% poranění a otravy 8,0%

14 Struktura zemřelých elých podle příčin p smrti ženy 2008 nemoci oběhové 55,4% nemoci dýchací 5,0% nemoci trávicí 3,9% zhoubné novotvary 23,6% ostatní 8,4% poranění a otravy 3,6%

15 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Zemřel elí podle příčin p a věku v MUŽI Novotvary Nemoci oběhové Nemoci dýchací Nemoci trávicí Vnější příčiny Ostatní

16 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 0 Zemřel elí podle příčin p a věku v ŽENY novotvary nemoci oběhové nemoci dýchací nemoci trávicí vnější příčiny ostatní

17 Standardizovaná úmrtnost ve vybraných zemích Rusko (2006) Ukrajina (2006) Bělorusko (2007) Litva (2007) Lotyšsko (2007) Estonsko (2005) Maďarsko (2005) Bulharsko (2006) Slovensko (2005) Rumunsko (2008) Polsko (2007) Chorvatsko (2006) Česká republika (2007) Rusko (2006) Ukrajina (2006) Bělorusko (2007) Bulharsko (2006) Lotyšsko (2007) Maďarsko (2005) Rumunsko (2008) Litva (2007) Slovensko (2005) Estonsko (2005) Chorvatsko (2006) Polsko (2007) Česká republika (2007) Slovinsko (2007) Řecko (2007) Portugalsko (2004) Portugalsko (2004) Finsko (2007) Spojené království (2005) Lucembursko (2006) Slovinsko (2007) Německo (2006) Irsko (2006) Španělsko (2005) Lucembursko (2006) Irsko (2006) Německo (2006) Řecko (2007) Malta (2007) Malta (2007) Nizozemsko (2007) Francie (2006) Norsko (2006) Spojené království (2005) Švédsko (2006) Rakousko (2008) Nizozemsko (2007) Norsko (2006) Itálie (2006) Švédsko (2006) Švýcarsko (2007) zhoubné novotvary nemoci oběhové vnější příčiny ostatní Finsko (2007) Island (2007) Rakousko (2008) Španělsko (2005) Itálie (2006) Francie (2006) zhoubné novotvary nemoci oběhové vnější příčiny ostatní Island (2007) Švýcarsko (2007)

18 Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové Ukrajina (2006) Rusko (2006) Bělorusko (2007) Bulharsko (2006) Lotyšsko (2007) Litva (2007) Estonsko (2005) Rumunsko (2008) Maďarsko (2005) Slovensko (2005) Chorvatsko (2006) Polsko (2007) Česká republika (2007) Slovinsko (2007) Finsko (2007) Řecko (2007) Německo (2006) Lucembursko (2006) Malta (2007) Portugalsko (2004) Irsko (2006) Švédsko (2006) Rakousko (2008) Spojené království (2005) Island (2007) Itálie (2006) Norsko (2006) Nizozemsko (2007) Španělsko (2005) Švýcarsko (2007) Francie (2006) muži ženy

19 Vývoj střední délky života při narození ženy muži Střední délka života v dlouhodobém vývoji roste; tempo růstu po roce 1990 bylo ojedinělé; od roku 1990 se zvýšila u mužů o 6,4 roku, u žen o 4,7 roku V roce 2008 měl novorozený chlapec naději dožít se 74,0 let, dívka 80,1 let Rozdíl střední délky života při narození žen a můžu se v období snížil ze 7,8 roku na 6,2

20 Středn ední délka života Přesto, že e středn ední délka života v dlouhodobém m vývoji stále roste, je stále nižší než nejnižší hodnota dosažen ená v západnz padní Evropě (v Portugalsku) Všechny varianty projekce očeko ekávají růst středn ední délky života Úrovně současných nejvyspělej lejších států Evropy bychom měli m dosáhnout ve 20. letech tohoto století Výraznější zlepšen ení úrovně úmrtnosti je očeko ekáváno u mužů žů,, v průběhu projektovaného období tedy dojde ke snížen ení nadúmrtnosti mužů na 4,5 roku (oproti současn asné hodnotě 6,2 roku) Středn ední varianta projekce předpoklp edpokládá růst středn ední délky života na hodnotu 79,5 let u mužů a 85,1 let u žen v roce 2030 a na 86,5 let, resp. 91,0 let v roce 2065 (tj. zvýšen ení oproti současn asné hodnotě u mužů o 12,5 let, u žen o 10,9 let) Zdravé roky života (Healthy( Life Years) zdroj EUROSTAT ČR R (2007) narození: : muži - 61,3, ženy - 63,2 pro výpočet byly použity úmrtnostní tabulky a subjektivně pociťovan ovaná disabilita (disabilitou se rozumí omezení běžných denních činností) ) zjištěná z výběrových šetření

21 Island (2007) Švýcarsko (2007) Švédsko (2006) Itálie (2006) Norsko (2006) Nizozemsko (2007) Kypr (2007) Rakousko (2008) Spojené království (2007) Malta (2007) Francie (2006) Irsko (2006) Řecko (2007) Německo (2006) Španělsko (2005) Lucembursko (2005) Finsko (2007) Portugalsko (2004) Slovinsko (2007) Česká republika (2007) Chorvatsko (2006) Polsko (2007) Slovensko (2005) Rumunsko (2008) Bulharsko (2006) Maďarsko (2005) Estonsko (2005) Lotyšsko (2007) Litva (2007) Bělorusko (2007) Střední délka života při narození muži ženy 55,0 60,0 65,0 70,0 75,0 80,0 85,0

22 Vývoj úmrtnosti dětí ve věku do 1 roku 25 na živě narozených dnů 7-27 dnů 0-6 dnů Kojenecká úmrtnosti zaznamenala velice pozitivní vývoj V roce 1992 poprvé klesla pod hodnotu 10 promile, v roce 1999 pod 5 promile, v roce 2008 činila 2,8 promile Časná novorozenecká a ponovorozenecká úmrtnost se snížily natolik, že podíl jednotlivých složek kojenecké úmrtnosti je téměř vyrovnaný

23 Rumunsko (2008) Bulharsko (2006) Lotyšsko (2007) Slovensko (2005) Malta (2007) Maďarsko (2005) Polsko (2007) Litva (2007) Estonsko (2005) Chorvatsko (2006) Spojené království (2007) Nizozemsko (2007) Švýcarsko (2007) Německo (2006) Španělsko (2005) Rakousko (2008) Francie (2006) Řecko (2007) Norsko (2006) Irsko (2007) Česká republika (2008) Švédsko (2006) Slovinsko (2007) Finsko (2007) Kypr (2006) Lucembursko (2006) Island (2007) 13,0 12,0 11,0 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 Kojenecká úmrtnost Průměr EU (2007) Hodnotami kojenecké úmrtnosti se řadí Česká republika k evropské i světové špičce Nejnižších hodnot kojenecké úmrtnosti dosahují dlouhodobě severské státy a Island Moldavsko (2008)

24 Základní rysy demografického vývoje v České republice Růst počtu obyvatel od roku 2003 Zvyšov ování počtu narozených od roku 2002 Pokles úmrtnosti, růst r středn ední délky života Zastavení poklesu počtu potratů Stárnut rnutí populace

25 Vývoj standard. incidence novotvarů (C00 C97, D00 D09) a standard. úmrtnosti na zhoubné novotvary (C00 C97) na mužů / žen evropského standardu incidence (vč. dg. C44) - muži incidence (bez dg. C44) - muži úmrtnost - muži Zhoubné novotvary jsou příčinou každého čtvrtého úmrtí incidence (vč. dg. C44) - ženy incidence (bez dg. C44) - ženy úmrtnost - ženy Výskyt zhoubných novotvarů má stálý rostoucí trend, úmrtnost vykazuje trend opačný

26 Struktura hláš ášených onemocnění novotvary bez dg. C44 rok 2006 muži C91 C95 2% Ostatní 24% C16 4% C18 9% C19 C21 8% C64 C66,C68 7% C67 6% C61 18% C43 3% C33,C34 16% C32 2% C25 3%

27 Struktura hláš ášených onemocnění novotvary bez dg. C44 rok 2006 ženy C91 C95 2% C56,C57 4% Ostatní 37% C54 7% C53 4% C16 2% C50 22% C18 7% C19 C21 5% C43 3% C23,C24 2% C33,C34 6%

28 ZN průdušnice, průdušek a plic a ZN prsu incidence a úmrtnost na mužů / žen ZN prsu - incidence ženy ZN plic - incidence ženy ZN plic - úmrtnost muži ZN plic - incidence muži ZN prsu - úmrtnost ženy ZN plic - úmrtnost ženy

29 Vývoj počtu hlášených onemocnění TBC 160 na obyvatel dýchacího ústrojí jiná recidivy nově zjištěné Na začátku 90. let bylo v ČR dosaženo hranice 20 onemocnění TBC na 100 tisíc obyvatel, což zařadilo ČR podle kritérií SZO mezi země se zvládnutou TBC Pokles pod 10 případů na obyvatel v roce 2005 zařadil ČR mezi země s nízkou incidencí TBC V roce 2008 bylo hlášeno 879 případů onemocnění TBC, tj. 8,4 případu na obyvatel

30 v tisících Vývoj počtu léčených diabetiků podle druhu léčby jen dietou PAD inzulínem (vč. kombinací) Počet léčených diabetiků se každoročně zvyšuje K bylo evidováno 774 tisíc léčených diabetiků Struktura léčby má stálý trend pokles podílu diabetiků s dietou ve prospěch léčby PAD nebo inzulínem, resp. kombinací

31 300 Vývoj hospitalizovanosti a průměrn rné ošetřovací doby v letech případy na 1000 mužů, žen průměrná ošetřovací doba ve dnech Muži Ženy Prům. ošetř. doba

32 Hospitalizovaní v nemocnicích ch podle příčin p v roce 2008 Novotvary 20,3% 8,7% 14,5% Nemoci oběhové Nemoci dýchací Nemoci trávicí 10,0% 6,2% Nemoci svalové a kosterní Nemoci močové a pohlavní 8,3% 8,8% Těhotenství, porod a šestinedělí 7,8% 7,7% 7,8% Vnější příčiny Faktory ovliv. zdr. stav a kontakt se zdrav. službami Ostatní

33 Struktura počtu hospitalizací podle kapitol MKN-10 rok 2008 Muži XIX. 10,9% XVIII. 4,6% XXI. 8,2% XIV. 5,7% XIII. 7,8% VI. 3,1% ostatní 14,2% XI. 10,2% II. 9,7% IX. 17,4% X. 8,1% XV. 13,4% ostatní 15,0% Ženy II. 7,8% IX. 12,2% XXI. 11,4% XIX. 6,3% XVIII. 4,3% XIV. 9,1% X. 4,8% XI. 7,7% XIII. 7,8%

34 7,0 % Vývoj průměrného procenta pracovní neschopnosti 6,0 % 5,0 % 4,0 % 3,0 % 2,0 % pro úraz pro nemoc 1,0 % 0,0 % Průměrné procento PN dosáhlo maximálních hodnot v letech (6,1 a 6,2) V roce 2008 kleslo průměrné procento PN na 5,2, což je nejnižší hodnota za posledních 16 let; tento výrazný pokles významně ovlivnily změny v nemocenském pojištění v roce 2008 (zejména úprava výše dávek nemocenského pojištění) Počet hlášených případů PN klesl meziročně o 18,5%, naproti tomu průměrné trvání 1 případu PN se zvýšilo o 4,5 dne na 39,05 dne

35 Ukončen ené případy pady pracovní neschopnosti - vybrané příčiny 100% 80% 60% 40% 20% 0% Nemoci dýchací Nemoci svalové a kosterní Poranění a otravy Nemoci trávicí Nemoci močové a pohlavní Ostatní Nejčastější příčinou PN jsou dlouhodobě nemoci dýchací, následují nemoci svalové a kosterní a poranění a otravy, spolu s nemocemi trávicí a močové a pohlavní představují kolem 80% ukončených případů PN Od roku 1960 zaznamenaly zvýšení počtu případů pouze nemoci svalové a kosterní, a to zhruba na dvojnásobek, jejich podíl na celkovém počtu UPPN se cca ztrojnásobil

36 Struktura počtu ukončených případů pracovní neschopnosti podle kapitol MKN-10 v roce 2008 nemoci močové a pohlavní 4,2% nemoci svalové a kosterní 19,7% nemoci trávicí 6,8% poranění a otravy 11,9% nemoci dýchací 35,9% ostatní 21,5%

37 Pracovní neschopnost ukončen ené případypady Nemoci močové a pohlavní 1,7% Nemoci trávicí 7,3% Nemoci dýchací 35,0% ostatní 14,4% Poranění a otravy 16,7% Muži Nemoci dýchací 36,8% Nemoci oběhové 3,7% Nemoci svalové a kosterní 21,2% Nemoci močové a pohlavní 6,7% Ženy Nemoci trávicí 6,4% ostatní 22,1% Nemoci oběhové 2,7% Nemoci svalové a kosterní 18,1% Poranění a otravy 7,1%

38 Pracovní neschopnost prostonané dny Muži Nemoci močové a pohlavní 1,6% Nemoci trávicí 5,7% Nemoci oběhové 8,0% ostatní 17,9% Vnější příčiny 21,4% Nemoci svalové a kosterní 29,9% Nemoci dýchací 15,5% Nemoci trávicí 4,3% Nemoci oběhové 4,0% Nemoci močové a pohlavní 5,2% Vnější příčiny 8,7% Ženy ostatní 35,1% Nemoci dýchací 15,7% Nemoci svalové a kosterní 27,0%

39 Případy pracovní neschopnosti podle intervalu délky trvání pracovní neschopnosti a vybraných kapitol MKN-10 v roce Nemoci dýchací Nemoci svalové a kosterní Poranění a otravy Nemoci trávicí až a více

40 Nově přiznané invalidní důchody podle kapitol MKN-10 rok 2008 Kapitola MKN-10 Nově přiznané invalidní důchody plné invalidní důchody částečné invalidní důchody celkem muži ženy celkem muži ženy na obyvatel 1) Novotvary 42,6 43,4 41,8 20,2 14,6 25,7 Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek 7,3 10,2 4,4 10,6 12,3 8,9 Poruchy duševní a poruchy chování 28,2 29,0 27,5 24,6 19,1 29,9 Nemoci nervové 10,5 11,8 9,2 11,6 10,3 13,0 Nemoci oběhové 21,3 34,5 8,5 24,2 36,8 12,1 Nemoci dýchací 4,4 6,0 2,9 5,1 4,7 5,5 Nemoci trávicí 6,7 9,1 4,5 8,0 9,0 7,1 Nemoci svalové a kosterní soust. a pojiv. tkáně 64,5 73,9 55,5 113,7 114,9 112,6 Poranění a otravy 10,9 16,5 5,6 11,9 17,7 6,2 Celkem 208,1 247,7 169,9 246,9 257,1 237,1 1) Napočteno na celkový počet obyvatel k

41 Nejčastější příčiny (třídy MKN-10) úmrtnosti, pracovní neschopnosti a hospitalizace rok 2008 Úmrtnost Pracovní neschopnost Hospitalizace Muži nemoci oběhové nemoci dýchací nemoci oběhové novotvary nemoci svalové a kosterní s. poranění a otravy poranění a otravy poranění a otravy nemoci trávicí nemoci dýchací nemoci trávicí novotvary Ženy nemoci oběhové nemoci dýchací těhotenství, porod, šestinedělí novotvary nemoci svalové a kosterní s. nemoci oběhové nemoci dýchací poranění a otravy faktory ovlivňující zdravot. stav a kontakt se zdr. službami nemoci trávicí nemoci močové a pohlav. s. nemoci močové a pohlav. s.

42 Děkuji za pozornost a přeji hezký zbytek dne uzis@uzis.cz