ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE

Transkript

1 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE 3. ÚPLNÁ AKTUALIZACE PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ A ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ souhrnná textová část Zpracovatel: Magistrát města České Budějovice Odbor územního plánování nám. Př. Otakara II. č. 1, České Budějovice Datum: Verze: konečná

2 Zpracovatel Magistrát města České Budějovice Odbor územního plánování Nám. Př. Otakara II. č. 1, 2, České Budějovice E-podatelna: Telefon: Autorský kolektiv Ing. Michaela Urbanová Ing. arch. Jana Rozkopalová Ing. Jiří Chlebana Odborná spolupráce: Ing. arch. Vladimír Charvát autorizovaný architekt pro obor územního plánování RNDr. Ing. Miroslav Hájek autorizovaný projektant ÚSES (Geo Vision) Projednáno s níže uvedenými odbory Magistrátu města České Budějovice Útvar hlavního architekta Odbor památkové péče Odbor ochrany životního prostředí Kancelář primátora odd. krizového řízení Odbor školství a tělovýchovy Odbor rozvoje a veřejných zakázek Odbor dopravy a silničního hospodářství Investiční odbor Projednáno s obcemi ve správním obvodu ORP České Budějovice viz doklad o projednání 2

3 Obsah 1. Legislativní rámec Metodické pokyny a doporučení Metodika 3. úplné aktualizace ÚAP a RURÚ Postup zpracování Harmonogram prací Rozbor udržitelného rozvoje území - použité metodické postupy hodnocení SWOT analýza - stanovení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb Stanovení indexu rekreačního a turistického potenciálu Zjednodušená analýza vyhodnocení zastavitelných ploch a ploch přestavby Stanovení průměrné ceny pozemku pro bytovou výstavbu Stanovení aktualizovaného KES (koeficientu ekologické stability) Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek A. Podklady pro Rozbor udržitelného rozvoje území ORP Č. Budějovice A.1. Charakteristika ORP České Budějovice A.2. Charakteristiky správního obvodu v členění na 10 dílčích témat dle Vyhlášky A.2.1. Horninové prostředí a geologie A.2.2. Vodní režim A.2.3. Hygiena životního prostředí A.2.4. Ochrana přírody, krajiny a památek A.2.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa A.2.6. Veřejná technická a dopravní infrastruktura A.2.7. Sociodemografické podmínky A.2.8. Bydlení A.2.9. Rekreace a cestovní ruch A Hospodářské podmínky A.3. Hodnoty, limity využití území A.3.1. Hodnoty A.3.2. Limity využití území A.4. Záměry na provedení změn v území a jejich vyhodnocení A.4.1. Popis záměrů A.4.2. Rozdělení záměrů na nadmístní a místní A.4.3. Nadmístní záměry A.4.4. Záměry z první aktualizace ZÚR dosud neschválené A.4.5. Vyhodnocení záměrů na provedení změn v území B. Rozbor udržitelného rozvoje území ORP Č. Budějovice B.1. SWOT analýza B.1.1. Souhrnná SWOT analýza B.1.2. Souhrnná SWOT analýza členěná po jednotlivých tématech dle Vyhlášky s přepočítanými četnostmi výroků dle obcí v ORP a dle počtu obyvatel

4 B.2. Zjednodušená analýza naplněnosti zastavitelných ploch B.3. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek B.3.1. Vyváženost souhrnná za celé ORP po jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje (pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj, pro soudržnost obyvatel) B.3.2. Vyváženost pro všechny obce po jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje B.4. Problémy k řešení B.4.1. Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady B.4.2. Záměry k prověření v ÚPD B.4.3. Střety záměrů se záměry, s limity a s hodnotami v území B.5. Zájmové oblasti či území B.5.1. Metodika vyhodnocení vztahů a vazeb na centra vybavenosti a zázemí pracovních příležitostí v území ORP České Budějovice B.5.2. Návaznost na Politiku územního rozvoje České republiky B.5.3. Návaznost na zásady územního rozvoje Jihočeského kraje B.5.4. Porovnání os a oblastí nadmístního a republikového významu z platné ZÚR a neschválené aktualizace ZÚR Jihočeského kraje B.6. Analýza ÚSES B.6.1. Porovnání vymezení skladebných prvků ÚSES v ZÚR JčK/ÚPD obcí B.6.2. Zjištění vymezení skladebných prvků ÚSES na úrovni ÚPD jednotlivých obcí Aktualizace krycích listů obcí (pasporty) Seznam zkratek použitých v celém dokumentu Seznam zdrojových dat Seznam tabulek Seznam obrázků Seznam grafů Seznam kartogramů Doklad o projednání územně analytických podkladů včetně vyhodnocení požadavků a připomínek obcí

5 1. Legislativní rámec Postup zpracování územně analytických podkladů včetně rozboru udržitelného rozvoje území vychází z požadavků zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění, které jsou z hlediska obsahu rozboru udržitelného rozvoje upřesněny v 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb., v platném znění. Územně analytické podklady pořizované úřadem územního plánování (dále jen "územně analytické podklady obcí") a územně analytické podklady pořizované krajským úřadem (dále jen "územně analytické podklady kraje") obsahují: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující: zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území, údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje. Obsah podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, které jsou součástí územně analytických podkladů obcí zpracovaných zpravidla digitální technologií způsobem umožňujícím výměnu dat pro jejich využití v územně analytických podkladech kraje ( 29 odst. 3 stavebního zákona), je stanoven v části A přílohy č. 1 k této vyhlášce. Obsah podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, které jsou součástí územně analytických podkladů kraje, je stanoven v části B přílohy č. 1 k této vyhlášce, údaj o území obsahuje textovou část, grafickou část a dále informace o jeho vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí účinnosti (dále jen "pasport údaje o území"). Textová část obsahuje popis údaje o území, grafická část obsahuje zobrazení údaje o území včetně použitého měřítka a legendy. Správnost poskytnutého údaje o území se potvrzuje v pasportu údaje o území, jehož obsah je stanoven v příloze č. 2 k této vyhlášce. o Rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující: zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních a hygienických závad, vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území, slabých stránek, hrozeb a rizik souvisejících s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území. o o Grafická část územně analytických podkladů obsahuje Výkres hodnot území, Výkres limitů využití území, Výkres záměrů na provedení změn v území a Výkresy problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (schematický a podrobný). Aktualizace je provedena jako tzv. Úplná aktualizace ÚAP a RURÚ, tj. jednou za dva roky, s využitím nashromážděných průběžně aktualizovaných dat a podkladů. 5

6 2. Metodické pokyny a doporučení Úplná aktualizace územně analytických podkladů včetně rozboru udržitelného rozvoje byla zpracována v souladu s níže uvedenými metodickými návody, pokyny a doporučeními : Metodické návody dříve dostupné na stránkách Ústavu územního rozvoje a MMR: o Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování aktualizace územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje o Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k Aktualizaci územně analytických podkladů a části Rozbor udržitelného rozvoje území. Metodický pokyn Krajského úřadu Jihočeského kraje z roku 2012: o Metodický pokyn č. 1/2012 Jednotná forma zpracování úplné aktualizace ÚAP obce, zejména rozboru udržitelného rozvoje území (zdroj: Odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, Oddělení územního plánování, Krajského úřadu Jihočeského kraje) Doporučení ke zpracování a příklady aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území v územně analytických podkladech obcí a další obecně známé předpisy a metodiky vydané Ústavem územního rozvoje a Ministerstvem pro místní rozvoj platné a aktuální v době zpracování. 6

7 3. Metodika 3. úplné aktualizace ÚAP a RURÚ Metodika 3. úplné aktualizace ÚAP a RURÚ vychází z předešlých metodik použitých v letech 2008, 2010 a 2012 a je upravena na základě nově vzniklých požadavků a skutečností. První metodika z roku 2008 byla vytvořena společností Institut regionálních informací, s.r.o., na základě vlastních zkušeností při zpracování ÚAP (listopad 2008) a na základě metodických pokynů, kdy Institut regionálních informací, s.r.o., připravil vlastní komplexní metodiku zpracování RURÚ na úrovni ORP. Další dvě metodiky úplných aktualizací byly doplněny společností Gefos a.s. ve spolupráci s Ateliérem Charvát s.r.o., kteří byli zpracovateli aktualizací v letech 2010 a Dokument je rozdělen na tři základní části: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Rozbor udržitelného rozvoje území Doklad o projednání včetně vyhodnocení připomínek Celkově se práce na úplné aktualizaci ÚAP včetně RURÚ dělí dle podrobnosti na dvě části: zpracování souhrnného RURÚ pro celý správní obvod ORP zpracování RURÚ s podrobností pro každou obec, která je zpracována formou tzv. krycích listů pro každou obec v ORP Č. Budějovice ÚAP včetně RURÚ ORP České Budějovice slouží zejména jako podklad pro vypracování územně plánovací dokumentace příslušné obce. Tím částečně nahrazuje Průzkumy a rozbory území obce a spolu s grafickým operátem je možné využít ÚAP k návrhu příslušného územního plánu. Aktualizace ÚAP se provádí průběžně a každé dva roky se pořizuje úplná aktualizace územně analytických podkladů. Aktualizovaný nebo nově doplněný text je vyznačen modrou barvou. Text vypuštěný nebo nahrazený jiným je vyznačen šedou barvou a je přeškrtnutý. Původní text zůstává černou barvou. výrok trvá výrok nový výrok pominul Navíc byly nově u statistických a některých číselných údajů použity šipky k vyjádření trendu (trend je vyjádřen vzhledem k údaji stejného charakteru z předešlého období): vzrůstající trend klesající trend setrvalý stav 3.1. Postup zpracování Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Tato část je zpracována v členění na 10 témat v souladu s 4 odst. 1) písm. b) 1 Vyhlášky. Obsahuje veškeré dostupné a známé podklady sloužící k následnému hodnocení v rámci RURÚ. Součástí této části je zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limitů využitití území a zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Zjištěné hodnoty, limity využití území a záměry na provedení změn v území jsou zobrazeny v grafické části v příslušných výkresech, které tvoří nedílnou součást textové části. 7

8 Tato část obsahuje také sledování trendů vývoje stavu území. Nedílnou součást tvoří kartogramy, které jsou včleněny do textové části. Sběr, aktualizace a zpracování podkladových dat v souladu s částí a) bodu 1, 4 prováděcí vyhlášky a další potřebné doplňkové informace nad rámec části A přílohy (některé z nich jsou obsaženy v části B uvedené přílohy): aktualizace jednotlivých jevů ÚAP přílohy č. 1 části A vyhlášky č. 500/2006 Sb., v platném znění, na základě předaných aktualizovaných údajů o území od jednotlivých poskytovatelů údajů o území a průzkumů území, aktualizace souhrnné podkladové části za celé ORP dle jednotlivých tematických okruhů horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, atd. aktualizace podkladové části krycích listů na podkladě aktualizovaných jevů ÚAP, dat ČSÚ, dalších dostupných informací, aktualizací od jednotlivých obcí, jimž byly jednotlivé krycí listy zaslány spolu s dotazníky k aktualizaci. Rozbor udržitelného rozvoje území Řešení rozboru udržitelného rozvoje vychází z požadavků, které jsou dány zněním 4 vyhlášky 500/2006 Sb.. Z hlediska potřeb obce je nutné vyjít především z bodu 2 odstavce b), který se zabývá konkrétními zjištěnými problémy, střety a závadami, které jsou přímým podkladem při řešení územních plánů jednotlivých obcí. Zjištěné problémy k řešení a závady jsou obsaženy v problémovém výkresu, který je součástí grafické části ÚAP. Problémový výkres je vypracován jako schématický a podrobný. Nad rámec zákona byla provedena analýza ÚSES, která je rovněž zobrazena pomocí samostatného výkresu, který tvoří nedílnou součást grafické části. Rozbor udržitelného rozvoje území obsahuje: SWOT analýzy, zjednodušenou analýzu vyhodnocení naplněnosti zastavitelných ploch, vyhodnocení vyváženosti územních podmínek, problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích, vyhodnocení zájmových oblastí a území, návaznosti na ZÚR a PÚR, analýzy ÚSES, Kartogram naplněnosti ploch podle platných ÚP a ÚPO v nadcházejích 10 letech Kartogram vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pilíř pro příznivé životní prostředí Kartogram vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pilíř pro hospodářský rozvoj Kartogram vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pilíř pro soudržnost společenství obyvatel grafickou část zahrnující problémový výkres podrobný a schématický a výkres problémů ÚSES. Výstup z této části RURÚ pro obec především přináší: zjištění závad v obcích, které se většinou promítají do potřeby řešení dopravních problémů, a mají rozměr jak urbanistický, tak i dopravní a hygienický. V obcích, kterými procházejí silnice I. a II. třídy, je nutné navrhovat lokalizaci obchvatů, popř. průtahů, pro obce mimo dopravní tahy je naopak nutné řešit zlepšení dopravní dostupnosti, zjištění možných střetů těchto dopravních potřeb především s potřebou ochrany přírody a krajiny, případně s dalšími jevy (limity), jako jsou např. ložiska nerostných surovin či jiná chráněná území, 8

9 analýzu povodňové situace v obci s lokalizací území, která jsou v přímém ohrožení povodněmi a pro která by měl být navržen speciální režim pro jejich využití, nalezení střetů, dané promítnutím nadmístních záměrů (zásady územního rozvoje kraje) do území obcí, což jsou především stavby dopravní, nadregionální a regionální ÚSES, popř. vedení technické infrastruktury apod., vyhodnocení záměrů vyplývajích z oborových dokumentací, od poskytovatelů ÚAP, od obcí, aj., které nejsou dosud promítnuty v územních plánech obcí ani v zásadách územního rozvoje, vyhodnocení záměrů na provedení změn v území z dosud neschválené aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Z hlediska obce byly hodnoceny také potenciálové ukazatele: stav inženýrských sítí v obci (především odkanalizování a plynofikace) a potřeba řešit jejich další rozvoj, občanská vybavenost v obci, stav dopravní infrastruktury silniční a železniční doprava, existence ploch devastovaných vhodných pro přestavbu (brownfields). Z hlediska celkové koncepce rozvoje obce byla zpracována pro každou obec tzv. SWOT analýza, neboli analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Souhrn výroků SWOT analýzy slouží k vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Harmonogram prací aktualizace ÚAP na základě aktualizovaných údajů o území, dotazníkového šetření, dat ČSÚ, dat získaných průzkumem území a dalších dostupných podkladů, zpracování sociodemografických dat, dat o znečištění ovzduší, o dopravní obsluze apod., zpracování podkladové části RURÚ včetně výkresů hodnot, limitů využití území a záměrů na provedení změn v území, zpracování rozboru udržitelného rozvoje území, který zahrnuje zjištění problémů v území - střetů, závad, záměrů k prověření v územně plánovacích dokumentacích, SWOT analýzu, vyhodnocení vyváženosti územních podmínek, zjednodušenou analýzu vyhodnocení naplněnosti zastavitelných ploch v území, analýzu ÚSES a kapitolu zájmové oblasti či území, vznik pracovní verze aktualizované RURÚ pro jednotlivé obce a souhrnného RURÚ pro správní obvod ORP, projednání pracovní verze ÚAP včetně RURÚ s autorizovaným architektem, projednání pracovní verze ÚAP a RURÚ ORP Č. Budějovice s KÚ a s odbory Magistrátu, předložení a projednání návrhu Úplné aktualizace ÚAP ORP Č.B. RURÚ 2014 zástupcům obcí ORP České Budějovice, aby mohly vznést své připomínky (včetně vystavení grafické a textové části na webu před a po jednání), převzetí připomínek a jejich zapracování, vznik konečné verze aktualizovaných ÚAP a RURÚ ORP Č. Budějovice (za celé ORP i za jednotlivé obce), předání finální verze 3. úplné aktualizace ÚAP včetně RURÚ ORP Č. Budějovice včetně dokladu o projednání na Krajský úřad Jihočeského kraje. Při všech těchto činnostech byl užit geografický informační systém, který je využit ke zjištění přítomnosti vybraných objektů na území jednotlivých obcí a ke zjištění průniků (střetů) těchto objektů. 9

10 V prostředí GIS je kompletně zpracována celá grafická část výkresy a kartogramy. S využitím výsledků analýz je zpracován problémový výkres a výkres analýzy ÚSES. Cílem aktualizace je dosažení vzájemné porovnatelnosti výstupů ÚAP a jednotné vyjádření výstupů RURÚ. Aktualizace přinesla zjištění širších vazeb, vzájemné vztahy a souvislosti problémů obcí. Byly identifikovány nadmístní i místní problémy včetně záměrů k prověření v ÚPD. Údaje o ochranných pásmech Jihočeského letiště České Budějovice, a.s. jsou již vydána formou opatření obecné povahy ze dne (Ochranná pásma leteckých staveb jsou převzaty ze studie). Připomínky a dotazníky zaslané k podkladové části (dotazníkové šetření ze dne ). Celkem dorazily odpovědi pouze od 25 obcí z celkových 79 obcí ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Č. Budějovice. Níže je uveden výčet obcí, které zaslaly připomínky a vyplněné dotazníky: Boršov nad Vltavou Borovnice Branišov Břehov Doubravice Doudleby Dubičné Heřmaň Hlavatce Hosín Kamenný Újezd Ledenice Libín Nedabyle Roudné Srubec Staré Hodějovice Střížov Ševětín Včelná Vitín Vrábče Vráto Záboří Zliv Obce, které podaly připomínky a požadavky k finální podobě díla 3. úplná aktualizace územně analytických podkladů včetně Rozboru udržitelného rozvoje území obce s rozšířenou působností Č. Budějovice do , jsou uvedeny níže: Boršov nad Vltavou Čejkovice Dobrá Voda u Českých Budějovic Doubravice Dynín Heřmaň Hosín 10

11 Jivno Kamenný Újezd Libín Libníč Lišov Plav Rudolfov Srubec Střížov Ševětín Vrábče Záboří (Připomínky, požadavky a jejich vyhodnocení viz doklad o projednání, jehož jsou součástí a dále krycí listy jednotlivých obcí) Grafická část UAP a RURÚ 2014 obsahuje níže uvedené výkresy: Výkres urbanistických, architektonických a dalších hodnot Výkres limitů využití území Výkres záměrů na provedení změn v území Výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích podrobný (dále jen Problémový výkres podrobný) Výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (dále jen Problémový výkres schematický) Výkres problémů ÚSES 11

12 3.3. Rozbor udržitelného rozvoje území - použité metodické postupy hodnocení SWOT analýza - stanovení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb Stanovení výroků, které vyjadřují silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby, bylo stanoveno exaktním postupem : zjištěním existence jevu zjištěním, jestli určitý indikátor některého jevu nepřekročil expertně určenou hodnotu Následně byly aktualizovány SWOT analýzy. Slabé a silné stránky byly posouzeny jako vnitřní vlastnosti území, příležitosti a hrozby jakožto vnější vlivy na území. Přehled jevů, případně jejich indikátorů, které byly v původním RURÚ a zároveň se přepisují do Aktualizace Tabulka 1 1. Horninové prostředí a geologie Jev Sesuvné území zasahuje do zastavitelné plochy Zastavitelná plocha zasahuje do ložiskového území Územní podmínky Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj Typ výroku Hrozba Hrozba Výrok Ohrožení zastavitelné plochy sesuvem Ohrožení možné těžby realizací zástavby Podmínka Existence jevu Existence jevu 2. Vodní režim Jev Zastavěné území v záplavovém území Q100: Zastavěné území v aktivním záplavovém území: Územní podmínky Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj Typ výroku Slabá stránka Slabá stránka Výrok Ohrožení zastavěného území záplavami Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území Podmínka Existence jevu Existence jevu 3. Hygiena životního prostředí Jev Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: Stacionární zdroj znečištění ovzduší: Výskyt ekologických zátěží: Územní podmínky Příznivé životní prostředí Příznivé životní prostředí Příznivé životní prostředí Příznivé životní prostředí Typ výroku Silná stránka Slabá stránka Slabá stránka Výrok Podmínka Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním Absence jevu limitům pro ochranu zdraví Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k průjezdu silniční dopravy zastavěným územím Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci zdroje znečištění Existence jevu Existence jevu Hrozba Výskyt ekologických zátěží Existence jevu 12

13 4. Ochrana přírody, krajiny a památek Jev Chráněná krajinná oblast: Chráněná krajinná oblast: Zastavěné území v I. zóně CHKO: Národní přírodní rezervace: Památka UNESCO Městská památková rezervace: Vesnická památková rezervace: Vesnická památková zóna: Národní kulturní památky: Územní podmínky Příznivé životní prostředí Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj Typ výroku Silná stránka Výrok Kvalitní přírodní prostředí dané přítomností CHKO Podmínka Existence jevu Rozvoj cestovního ruchu daný Příležitost Existence jevu přítomností CHKO Omezení investičního rozvoje Hrozba Existence jevu vzhledem k I. zóně CHKO Rozvoj cestovního ruchu daný Příležitost přítomností národní přírodní Existence jevu rezervace Silná Přítomnost památky UNESCO Existence jevu stránka Rozvoj cestovního ruchu daný Příležitost přítomností městské Existence jevu památkové rezervace Rozvoj cestovního ruchu daný Příležitost přítomností vesnické Existence jevu památkové rezervace Rozvoj cestovního ruchu daný Příležitost přítomností vesnické Existence jevu památkové zóny Rozvoj cestovního ruchu daný Příležitost přítomností národní kulturní Existence jevu památky 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Jev Koeficient ekologické stability: (Metodika stanovení popsána dále v textu) Územní podmínky Příznivé životní prostředí Typ výroku Silná stránka Výrok Vysoká úroveň koeficientu ekologické stability Podmínka Hodnota>2 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura Jev Napojení na silnici I. třídy: Železniční stanice či zastávka: Železniční stanice či zastávka: Městská hromadná doprava: Dopravní dostupnost spádových sídel: (Metodika stanovení popsána dále v textu) Dopravní dostupnost spádových sídel: (Metodika stanovení popsána dále v textu) Vodovod: Územní podmínky Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj Příznivé životní prostředí Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Hospodářský rozvoj Typ výroku Silná stránka Silná stránka Slabá stránka Silná stránka Silná stránka Slabá stránka Slabá stránka Výrok Kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy) Kvalitní dopravní napojení (železnice) Absence napojení na železnici Existence městské hromadné dopravy Výborná dostupnost obce s rozšířenou působností Zhoršená dostupnost obce s rozšířenou působností Absence vodovodu Podmínka Existence jevu Existence jevu Absence jevu Existence jevu Existence jevu Absence jevu Absence jevu 13

14 Kanalizace: Kanalizace: Plynofikace: Jev Příznivé životní prostředí Hospodářský rozvoj Územní podmínky Příznivé životní prostředí Slabá stránka Slabá stránka Typ výroku Silná stránka Absence kanalizace Absence kanalizace Výrok Plynofikace obce Absence jevu Absence jevu Podmínka Existence jevu 7. Sociodemografické podmínky Jev Počet obyvatel (2013) (Srovnání se stavem v roce 2011) vzrůstající trend Počet obyvatel (2011): (Srovnání se stavem v roce 2001) Počet obyvatel (2013) (Srovnání se stavem v roce 2011) klesající trend Počet obyvatel (2011): (Srovnání se stavem v roce 2001) Podíl dětí do věku 14 let na celkovém počtu obyvatel (2013) (Srovnání se stavem v roce 2011) vzrůstající trend Děti do věku 14 let (2011): (Srovnání se stavem v roce 2001) Podíl dětí do věku 14 let na celkovém počtu obyvatel (2013) (Srovnání se stavem v roce 2011) klesající trend Děti do věku 14 let (2011): (Srovnání se stavem v roce 2001) Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2013) (Srovnání se stavem v roce 2011) vzrůstající trend Senioři ve věku 65 let a starší (2011): (Srovnání se stavem v roce 2001) Územní podmínky Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Hospodářský rozvoj Soudržnost společenství obyvatel území Hospodářský rozvoj Typ výroku Silná stránka Slabá stránka Příležitost Hrozba Příležitost Výrok Růst počtu obyvatel Pokles počtu obyvatel Rozvoj služeb zaměřených na děti a mladé rodiny Relativní úbytek dětí Rozvoj služeb zaměřených na seniory Podmínka Změna hodnoty směrem vzhůru oproti roku 2011 Změna hodnoty směrem dolů oproti roku 2011 Změna hodnoty směrem vzhůru oproti roku 2011 Změna hodnoty směrem dolů oproti roku 2011 Změna hodnoty směrem vzhůru oproti roku

15 Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2013) (Srovnání se stavem v roce 2011) vzrůstající trend Senioři ve věku 65 let a starší (2011): (Srovnání se stavem v roce 2001) Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2013): Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2013): Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Hrozba Silná stránka Slabá stránka Stárnutí populace Dobrá věková struktura obyvatelstva Špatná věková struktura obyvatelstva Změna hodnoty směrem vzhůru oproti roku 2011 Hodnota<0.9 Hodnota>2 8. Bydlení Jev Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: Základní škola: Základní škola: Zdravotní středisko: Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: (Nárůst ploch podle záměrů územního plánu vůči stavu) Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: (Nárůst ploch podle záměrů územního plánu vůči stavu) Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: (Metodika stanovení popsána dále v textu) Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: (Metodika stanovení popsána dále v textu) Územní podmínky Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území Typ výroku Silná stránka Hrozba Silná stránka Hrozba Silná stránka Silná stránka Hrozba Silná stránka Slabá stránka Výrok Vysoká intenzita bytové výstavby Stagnace rozvoje obce vzhledem k omezeným investicím do bydlení Existence základní školy Nižší atraktivnost obce pro mladé rodiny vzhledem k absenci základní školy Existence zdravotního střediska Dostatek zastavitelných ploch pro občanskou vybavenost Omezení kvality bydlení vzhledem k malému rozvoji občanské vybavenosti Dostatek zastavitelných ploch pro bydlení Nedostatek zastavitelných ploch pro bydlení Podmínka Hodnota>3 Hodnota<1.5 Existence jevu Absence jevu Existence jevu Poměr hodnoty>0.4 Poměr hodnoty<0.04 Poměr hodnoty>1.1 Poměr hodnoty<0.9 Zastavitelné plochy pro Soudržnost Hrozba Narušení tradiční struktury Poměr 15

16 Jev bydlení celkem: (Metodika stanovení popsána dále v textu) 9. Rekreace a cestovní ruch Jev Intenzita individuální rekreace: (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Intenzita individuální rekreace: (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Územní podmínky společenství obyvatel území Územní podmínky Hospodářský rozvoj Soudržnost společenství obyvatel území Index rekreačního a turistického potenciálu: Hospodářský (Metodika stanovení popsána rozvoj dále v textu) Typ výroku Typ výroku Výrok obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení Výrok Vysoký potenciál individuální Příležitost rekreace Hrozba Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysokému podílu objektů druhého bydlení Vysoký turistický a rekreační Příležitost potenciál Podmínka hodnoty>1.6 Podmínka Hodnota<0.5 Hodnota>2 Hodnota>4 10. Hospodářské podmínky Jev Míra nezaměstnanosti k : Míra nezaměstnanosti k : Podíl ekonomicky aktivních v priméru (SLDB 2011): Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (SLDB 2011): Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: Územní podmínky Hospodářský rozvoj Soudržnost společenství obyvatel území Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj Typ výroku Silná stránka Hrozba Slabá stránka Slabá stránka Silná stránka Hrozba Výrok Podmínka Nízká míra nezaměstnanosti Hodnota<0.03 Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysoké nezaměstnanosti Vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, lesnictví) Nízký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu Omezení tvorby pracovních příležitostí vzhledem k malému množství zastavitelných ploch pro výrobu Rozvoj investiční výstavby Příležitost vzhledem k vyšší hladině cen pozemků Hodnota>0.1 Hodnota>=0.12 Hodnota<0.03 Poměr hodnoty>0.2 Poměr hodnoty<0.02 Hodnota>650 16

17 Výpočet četnosti silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb Četnost dle obcí POV / PO x 100 (%) kde POV je počet obcí, kde by výrok zaznamenán PO je počet obcí Četnost dle obyvatel (POB1+ +POBi+ +POBn) / POB x 100 (%) kde POB1-POBn je počet obyvatel v obcích, kde byl výrok zaznamenán POB je celkový počet obyvatel Stanovení indexu rekreačního a turistického potenciálu Index rekreačního potenciálu byl vymezen podle přítomnosti vybraných jevů uvnitř administrativního území obce: Architektonická stavba nebo soubor Historicky významná stavba nebo soubor Významná stavební dominanta Urbanistická hodnota Významný vyhlídkový bod Místo významné události Přítomnost jevu byla vyjádřena jedním bodem, body se sčítají, minimální hodnota je 0, maximální 6. Jako silná stránka byl index hodnocen, pokud jeho hodnota přesáhne 4. Stejné hodnocení zůstává v Aktualizaci Zjednodušená analýza vyhodnocení zastavitelných ploch a ploch přestavby Metodika zjednodušené analýzy zastavitelných ploch (či ploch přestavby) dle platných územních plánů jednotlivých obcí ve vztahu k trendu vývoje počtu obyvatel. Analýza je zpracována jednotlivě pro každou obec. Je zaměřena na navržené zastavitelné plochy a plochy přestaveb určené k funkcím bydlení (bydlení, smíšené obytné). Pro potřeby těchto analýz byly použity vybrané zastavitelné plochy a plochy přestaveb z platných územně plánovacích dokumentací (územních plánů a územních plánů obcí), které byly k dispozici na Odboru územního plánování Magistrátu města České Budějovice ke dni a dále údaje z ČSÚ za rok Vzhledem k tomu, že výměry zastavitelných ploch a ploch přestavby byly vypočteny ve většině případů na základě zvektorizovaných rastrových (skenovaných) územně plánovacích dokumentací, je přesnost výměr pouze orientační. Z důvodu nedostatečných relevantních podkladů tedy v analýzách není zohledněn skutečný aktuální stav území. Analýza zastavitelných ploch je provedena pouze u obcí, které mají pořízenu územně plánovací dokumentaci po , tzn. jedná se o územní plány obcí a územní plány. Územní plány sídelního útvaru, tzn. ÚPD pořízené před , byly z analýzy vyloučeny vzhledem k tomu, že neřeší celé správní území obce, tzn. bylo hodnoceno 68 obcí ze 79. Analýza nebyla navíc provedena u obcí, které sice mají vydaný nový územní plán, avšak došlo k tomu až po uzávěrce dat, která byla Dále nebyly provedeny analýzy u obcí u nichž došlo v průběhu posledních 10-ti let k poklesu obyvatel. Jedná se celkem o 4 obce Bošilec, Č. Budějovice, Hrdějovice a Zvíkov. 17

18 Analýza pro každou obec byla zpracována vždy na základě souhrnného údaje plochy rozvojových území určených pro funkce související s trvalým bydlením (plochy zastavitelné i plochy přestaveb, plochy s funkčním využitím pro bydlení, smíšenou obytnou funkcí a příbuzné další kombinace spojené s bydlením či smíšenou obytnou funkcí). Tento údaj byl výchozím podkladem o rozvojových plochách dle aktuální územně plánovací dokumentace obce. Na základě tohoto údaje se vypočetla plošná kapacita pro naplnění/zastavění funkcemi určenými k bydlení, která byla následně přepočítána na kapacitu přírůstku obyvatel a tento údaj byl srovnán s trendem přírůstku obyvatel za posledních 10 let (období let ). V závěrečném vyhodnocení pro každou obec je uvedeno toto srovnání kapacity s trendem vývoje růstu počtu obyvatel a popsáno doporučení, zda by v ÚPD dané obce měly či neměly být vymezovány další rozvojové plochy pro bydlení. Pozn. Z důvodu nedostatku potřebných dat se jedná pouze o velmi zjednodušené vyhodnocení zastavitelných ploch pro bydlení, a jedná se proto o vyhodnocení pouze informativního charakteru. Objektivní a relevantnější vyhodnocení by vyžadovalo mnohem více podrobnějších a specifických údajů, které nejsou k dispozici. Zejména se jedná o rozdělení rozvojových ploch dle jejich polohy a významu v obci/městě tak, aby bylo možné zohlednit typ zástavby a tudíž i její hustotu obsazení obyvateli na plošnou měrnou jednotku. Tento nedostatek se neprojevuje zejména u těch obcí, jejichž struktura osídlení (a s ní souvisejících podkategorií funkčních ploch pro bydlení) je různorodější např. město a přilehlé městské oblasti sestávají z více typů obytné zástavby v bytových domech - bloková, sídlištní, individuální, řadová, individuální dvojdomy, izolované RD, apod. Hustota osídlení se dle této struktury samozřejmě výrazně liší. V porovnání s individuálním bydlením v RD (typicky např. venkovská zástavba, zástavba RD v malých sídlech se může blížit použitému koeficientu 1000m2, 1RD, 3obyvatelé) může např. bytová zástavba v bytových domech i o řád vyšší hustotu osídlení na stejnou referenční plošnou měrnou jednotku. Z těchto důvodů by bylo pro relevantní posuzování a vyhodnocování rozvojových ploch dobré v územně plánovací praxi atributově u vymezovaných funkčních ploch (zejména např. u bydlení) zavádět informaci o předpokládané obsazenosti/hustotě obyvateli/uživateli. Odpovídající a aktuální vyhodnocení rozvojových ploch vůči trendům vývoje dané obce (např. z průběžně aktualizovaných ÚAP RURÚ obcí za delší časové období např. 10 a více let) by sloužilo jako podklad pro omezení zbytného vymezování rozvojových ploch v oblastech, kde pro to nejsou objektivní ani opodstatněné důvody. Pozn. U níže uváděného vyhodnocení procenta zastavitelných ploch je třeba upozornit, že dle 102 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu náleží vlastníkovi pozemku, jehož určení k zastavění bylo zrušeno na základě změny územního plánu nebo regulačního plánu, anebo vydáním nového územního plánu nebo zrušením územního rozhodnutí podle 94 odst. 3, náhrada. Vysvětlivky: ÚPD územně plánovací dokumentace Stanovení průměrné ceny pozemku pro bytovou výstavbu Stanovení průměrné ceny pozemků v obcích vycházelo z průměrné prodejnosti nemovitostí pro bydlení odvozené z atraktivity obcí a tržních cen v hodnotových pólech regionů (vybraných 335 městech v ČR, monitorovaných dlouhodobě Institutem regionálních informací). Atraktivita obcí byla stanovena s ohledem na velikost obce, vzdálenost od centra regionu (hodnotového pólu), vybavenosti obce a dalšími specifickými podmínkami. Byly uvedeny ceny jsou obvyklé ceny stavebních pozemků (s většinou inženýrských sítí, připravených k zástavbě) a syrových stavebních pozemků bez inženýrských sítí. Tyto údaje jsou z roku 2008 a jsou aktualizovány na podkladě informací od obcí v ORP Č. Budějovice Stanovení aktualizovaného KES (koeficientu ekologické stability) KES (koeficient ekologické stability) byl pro účely aktualizace převzat z údajů ČSÚ. 18

19 Ilustrační foto Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek Posléze bylo přistoupeno k aktualizaci vyhodnocení vyváženosti územních podmínek. Při zhodnocení stavu a kvality územních podmínek bylo nezbytné posoudit relativní význam výsledků jednotlivých tématických SWOT analýz s ohledem na širší souvislosti a návaznosti území posuzované obce. V zájmu jednotného zpracování a vyjádření výstupů RURÚ je zvolena jedna územní referenční jednotka, tj. správní území obce. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území bylo řešeno jako míra úspěšnosti obce při získávání kladných nebo záporných výroků: kladné výroky silné stránky a příležitosti záporné výroky slabé stránky a hrozby Příklad z pasportu obce: Soudržnost společenství obyvatel území Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 63% (5+0/8+0) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 9% (0+1/2+9) Dílčí hodnocení soudržnosti obyvatel území: Velmi dobrá (počet bodů: 2) Obec získala 5 silných stránek z možných osmi, příležitosti nebyly žádné pro soudržnost společenství obyvatel území daném ORP vyřčeny. Výsledkem je úspěšnost 63%. Dále obec nezískala žádnou slabou stránku (bylo možné získat dvě) a získala pouze jednu hrozbu z možných devíti. Úspěšnost je tedy pouze 9%. Vzhledem k vysoké převaze úspěšnosti při získávání kladných výroků je hodnocení soudržnosti velmi dobré 2 body. Dílčí hodnocení se provedlo takto: K/Z>1.5, pak je hodnocení "Velmi dobré", počet bodů 2 K/Z<=1.5 a zároveň K/Z>1.1, pak je hodnocení "Dobré", počet bodů 1 K/Z<=1.1 a zároveň K/Z>=0.9, pak je hodnocení "Průměrné", počet bodů 0 K/Z<0.9 a zároveň K/Z=>0.5, pak je hodnocení "Špatné", počet bodů -1 K/Z<0.5, pak je hodnocení "Velmi špatné", počet bodů -2 kde K je míra úspěšnosti při získávání kladných výroků Z je míra úspěšnosti při získávání záporných výroků 19

20 A. Podklady pro Rozbor udržitelného rozvoje území ORP Č. Budějovice A.1. Charakteristika ORP České Budějovice Historický exkurz a charakteristika území Území obce s rozšířenou působností (ORP) České Budějovice je historicky orientováno na rybníkářství a zemědělství, při současné tvorbě kulturní krajiny, stejně jako u sousedního Třeboňska. Teprve později bylo doplněno hospodářskou těžbou dřeva a těžbou nerostných surovin. Převážná část území Budějovické pánve bývala bažinná a zavodněná. Technickými úpravami a vysušováním vznikaly vodní plochy rybníků a louky a pole, které nabývaly významu hospodářského. Hospodářské činnosti byly mimo rybochovné orientovány na chov dobytka a později na prosperující potravinářské odvětví. Do vhodných ploch byly zasazovány jednotlivé osady a vesnice. Území ORP České Budějovice lze podle charakteru krajiny rozdělit na dva celky celek Budějovické pánve s bohatou strukturou vodních ploch, jež mají význam krajinného prvku spolu s významem ekologickým a podávají dodnes doklad historického vývoje tamní krajiny. Tento charakter zahrnuje východní a západní část území ORP, včetně města České Budějovice. Území na východě pozvolna přechází přes Lišovský práh do prostoru Třeboňské pánve. Druhým charakterem je pahorkatý terén podél údolí vodních toků, zejména Vltavy, Malše a jejich přítoků. Charakteristický je lesní pokryv krajiny s hlubokými údolími těchto vodních toků, jež vtékají do rovinatého terénu Českobudějovické pánve. Tento charakter se vyskytuje na jihu a severu území ORP (Prachatická vrchovina a Táborská pahorkatina). Severovýchodní okraj území zasahuje do prostoru CHKO Třeboňsko a jihozápadní část je součástí CHKO Blanský les. V území je řada významných maloplošných chráněných území, zejména mokřin a blat. Osídlení je doloženo keltské, které bylo vystřídáno osídlením slovanským a germánským. Soustavné osidlování území ORP začalo ve 13. století. Významné je od této doby zejména rybníkářství. V oblasti Českobudějovické a Třeboňské pánve se začaly zakládat rybníky za vlády krále Jana Lucemburského a následně i za krále Karla IV., kdy vznikl nejstarší jihočeský rybník Dvořiště. České Budějovice nechal založit český král Přemysl Otakar II. v roce 1265; lokaci a projekci města provedl králův rytíř Hirzo. Nové královské město mělo představovat doposud chybějící základnu královské moci v jižních Čechách a být protiváhou moci Vítkovců (resp. Rožmberků). V Čechách vždy rybníkářství podporoval rod Vítkovců, později Rožmberků a Schwarzenbergů. Největší rozmach prožilo rybníkářství mezi 15. a 16. stoletím, kdy se do zakládání významnou měrou zapojil šlechtický rod Rožmberků. Během jejich patronace se začíná vytvářet důmyslná soustava, která propojuje rybníky a přivádí vodu z okolních řek. V této době se na scéně objevují nejslavnější čeští rybníkáři jako Josef Štěpánek Netolický, Jakub Krčín z Jelčan, či Mikuláš Ruthard z Malešova. Druhým největším rybníkem v jižních Čechách je Bezdrev u Hluboké nad Vltavou. Byl vybudován na Netolickém potoce v prostoru mezi dnešními silnicemi spojující České Budějovice s Vodňanami a s Hlubokou nad Vltavou, v sousedství zámečku Ohrada. Dalšími velkými rybníky jsou Dehtář, Dvořiště, Záblatský, Volešek, Starý Vrbenský, Vlhavský, apod.. Na rozdíl od jiných velkých jihočeských rybníků byl Bezdrev vybudován před rokem 1490 proslulým stavitelem rybníků z Pardubicka, Vilémem z Pernštejna. V 17. a 18. století jsou některé rybníky zaváženy a vysoušeny. Velmi se na tom projevila jedna z Josefínských reforem, kdy se zvýhodnila cena pšenice a tak plocha rybníků ustupuje jejímu pěstování. Počátkem 19. století bylo v jižních Čechách vysušeno 5 velkých a 12 malých rybníků. Ve 20. století se počet rybníků ustálil a místy došlo i k jejich navýšení. V současnosti je hlavní úsilí vynakládáno na odbahnění rybničních soustav a na zpevnění hrází, které byly během velkých povodní, zejména v roce 2002, poničeny. Během 13. a 14. století byl systém osídlení prvotně stabilizován a jihočeská oblast vytvořila řadu významných církevních staveb s významnými mobiliáři, které jsou postupně chráněny v galeriích (gotické madony a deskové oltáře). 20

21 Vývoj území byl narušen během husitských válek a v době pobělohorské, kdy došlo k rozvrácení řady sídel v ORP válečnými událostmi. V 17. a 18. století dochází k úpadku oblasti, díky válečným letům. Během třicátých let 17. století se díky bojům ve středních a severních Čechách staly České Budějovice dočasně hlavním městem, do kterého se přesunuly některé důležité úřady z Prahy. České Budějovice se v této době také zbavily konkurenta v oblasti města Rudolfova - ale v roce 1641 bylo město Budějovice ze dvou třetin vypáleno. Rozmach území nastává s hospodářským vzestupem rodu Schwarzenbergů. Řada neprosperujících malých sídel přechází pod jejich správu a postupně se hospodářsky vzmáhají. Jsou zakládány lesy a budují se cesty a kanály. Charakteristické pro oblast ORP v této době je tzv. selské baroko s centrem Blat. Z hlediska architektury jsou Blata velice významná, ovlivnily spoustu vesnic v širokém okolí, i poměrně vzdálené Holašovice. V 18. a ještě v 19. století byla charakteristická úprava a zdobnost průčelí selských statků. Nejvýznamnějšími vesnicemi selského baroka jsou Plástovice a Zbudov. Proto jsou v ORP vyhlášeny následující venkovské památkové rezervace a zóny Plástovice, Holašovice, Zbudov, Bavorovice, Bošilec, Břehov, Dobčice, Dynín, Lipanovice, Munice, Opatovice, Rožnov, Vitín. Metropolí jižních Čech jsou České Budějovice, které v kraji nemají konkurenta. Nacházejí se na soutoku řek Malše a Vltavy. Historie města České Budějovice je bohatá a charakteristická tím, že po celá staletí zachovávaly svou věrnost panovníkovi. Největší hodnotou Českých Budějovic je jejich historické jádro s množstvím cenných církevních i světských staveb, s gotickými, renesančními a hlavně pak barokními domy, s unikátně zachovaným podloubím. Centrum je městskou památkovou rezervací. České Budějovice založil kolem roku 1265 král Přemysl Otakar II. a to se pak stalo na dlouhá staletí oporou královské moci v oblasti. Historické jádro je dodnes dokladem vyspělého urbanismu v době svého vzniku. Naráz bylo vyměřeno celé městiště, ze dvou stran chráněné Vltavou a Malší, s pravidelnou sítí širokých ulic kolem čtvercového náměstí, a určeným místem pro dominikánský klášter s kostelem, který byl založen zároveň s městem. Ve 14. století se Budějovice, jak bylo město nazýváno, staly důležitým střediskem řemesel a obchodu v jižních Čechách a předstihly ostatní města v regionu. Králové Václav II. a Karel IV. obdařili město řadou výsad a dopomohli tak jeho dalšímu rychlému rozvoji. Rozmach města ovlivnila i těžba stříbra za Rudolfa II., kdy také vznikl a zmohutněl jediný konkurent Rudolfov. Těžba nerostů, která je vždy hnacím motorem, ale i přechodným jevem v každém území, vznikala a zanikala podle hospodářsko politické situace. Významné bylo dolování stříbra a rozvoj Rudolfova. Po rozvrácení Rudolfova i vyčerpání ložisek stříbra byly suroviny nahrazeny jinými, zejména kamenem, štěrkopísky, grafitem, cihlářskými hlínami, křemencem a později např. lignitem nebo vltavíny. Význam těžby grafitu vzrostl v 18. století. V roce 1802 zažádal pražský purkrabí o vzorky tuhy, kterou tehdy dobývali sedláci nehornickou metodou. Pro zájem obchodníků i státní správy byla roku 1811 tuha vyhlášena za vyhrazenou nerostnou surovinu a její těžba se musela řídit báňským zákonem. Grafitové doly byly otevřeny Schwarzenberky roku Tuhy se používalo k výrobě tužek ve Zlaté Koruně a v Českých Budějovicích, později ji proslavil rod Hardtmuthových. V době rozmachu vědy a techniky, počátkem 19. století, reprezentovalo českou technickou vyspělost ojedinělé dílo mezinárodního významu - koněspřežní železnice, vedoucí z Českých Budějovic do Lince. Roku 1807 byl pověřen F. J. Gerstner, aby přešetřil možnost spojení Vltavy s Dunajem pomocí kanálu. Ten navrhl vybudování železnice. Stavba, jejímž vedením byl pověřen jeho syn F. A. Gerstner, byla vybudována v letech Pravidelná přeprava zboží byla zahájena v roce Doprava osob byla na trati zavedena až dodatečně. Po nástupu parních lokomotiv byla téměř celá česká část využívána pro parní železnici. V 19. století se stabilizuje a dále rozvíjí celý systém osídlení, je budována Hluboká nad Vltavou, zejména zámek ( ) a další doprovodné stavby, včetně úpravy krajiny dle zásad klasicismu a posléze romantismu, kdy vznikaly také v krajině i v obcích stavby, zejména sakrální, v duchu novogotického stylu. Během 19. století byly v regionu významné proudy emancipace českého obyvatelstva a vznik řady kulturních a společenských institucí i průmyslových podniků, podpořené budovanou dopravní infrastrukturou železnice i silnic. Vzestup centra regionu Českých Budějovic nastal na počátku 20. století po přesídlení státní správy z Písku a Tábora. Během první poloviny 20. století byly zaváděny další technické vymoženosti 21

22 elektrické trakce, tramvaj a posléze trolejbus v Českých Budějovicích, letiště bylo založeno v roce 1932, s vojenským letectvem od roku V Českých Budějovicích se rozvíjely významné hospodářské podniky (pivovary a ostatní potravinářská odvětví, strojírenské a další výrobní podniky), železnice a další navazující činnosti, došlo k územnímu rozvoji centra regionu i větších měst a obcí. Hospodářský vývoj byl přerušen jak první tak druhou světovou válkou. Poválečný vývoj ( ) byl ve znamení socialismu a kolektivizace venkova, byly zpřetrhány vlastnické vztahy, po válce bylo odsunuto německé obyvatelstvo, i když ne tak početně zastoupené jako v jiných regionech. V území byla umístěna linka na chemickou úpravnu uranu, na jejíž ploše se dnes nachází největší ekologická zátěž státu. Dnes jsou České Budějovice centrem vědy a výzkumu, školství, včetně univerzitního a sportu. Významné podniky jsou - Budějovický Budvar, Budějovický měšťanský pivovar, Duropack Bupak, GAMA, Gamex, Jihočeské tiskárny, Koh-i-noor Hardtmuth, Madeta, Motor Jikov, Robert Bosch, slévárna České Budějovice. ORP České Budějovice je ovlivněno také výstavbou jaderné elekrárny Temelín a jejím dalším možným rozšířením. Českobudějovicko je centrem cestovního ruchu, má nabídku pamětihodností a podél vodních ploch i vodních toků je významná četnost výstavby rekreačních zařízení a chat. Region je známý vltavskou vodáckou cestou. Infrastruktura cestovního ruchu a rekreace dosud není na dostatečném kvalitativním stupni, zejména v obcích mimo centra (České Budějovice, Hluboká nad Vltavou), v obcích chybí občanská vybavenost. Po roce 1989 byly postupně likvidovány deficity v technické infrastruktuře. Byly dokončeny systémy zásobování vodou a odkanalizování obcí (u větších sídel) a v ORP proběhla plošná plynofikace. Od sedmdesátých let je sledován systém dopravy, z něhož jsou realizovány zejména silniční tahy a přeložky. V menších obcích je stále zaměstnanost orientována na primérní sektor, na pracovní příležitosti v zemědělství, lesnictví a rybníkářství. Nejsou zde umísťovány pracovní příležitosti ani v sekundéru, natož v terciéru. Služby a vybavenost zaměstnávají minimum obyvatel malých a středně velkých obcí. Nezaměstnanost v území ORP však nepřevyšuje republikový průměr. Velikostí a strukturou pracovních příležitostí hraje rozhodující roli v regionu samotné město České Budějovice. V roce 1949 se České Budějovice staly krajským městem a během šedesátých let byl budován systém střediskových obcí, obce byly spojovány do větších administrativních celků, přičemž samospráva obcí byla podřízena státní správě a obce byly zcela svázány politickou mocí. K emancipaci obcí došlo až v roce Větší celky se rozpadly, vznikly obce velmi malé. Dnes je tak územní struktura obcí nevyvážená. Na jedné straně stojí krajské město, na druhé straně existuje řada malých obcí, s jedním katastrálním územím, na hranici ekonomické rentability a s malým demografickým potenciálem. Žádoucí by bylo znovu sjednotit celky alespoň na hranici 500 obyvatel, při této velikosti je dostatečný potenciál i rozpočtové možnosti obce. Rovněž celistvost území krajského města a jeho možné administrativní rozšíření by byly vítaným posunem, zvláště u sídel, na které doléhají urbanizační tlaky jádra. Urbanizační vývoj postupuje za posledních dvacet let z centra do okolní krajiny, do území malých obcí, které nejsou na takové zbytnění připraveny. Jednoznačně se v území ORP artikuluje osa Kamenný Újezd - Boršov nad Vltavou Včelná - Roudné České Budějovice Borek Hluboká nad Vltavou doplněná osou Srubec - Dobrá Voda Vráto Rudolfov. Ostatní území ORP lze považovat za stabilizované. V demografické řadě posledních sta let vidíme však u marginálně umístěných obcí vůči centru regionu pouze přibližování k původnímu počtu obyvatel nebo dokonce jejich úbytek. Demografický potenciál některých aglomerovaných obcí k jádru České Budějovice je velmi nízký. Proto je možné, že rozvoj ORP České Budějovice bude potřebovat dotaci nových obyvatel z jiných celků nebo i ze zahraničí. Kapacita zdrojů i infrastruktury území ORP je zatím dostatečná a na rozdíl např. od Středočeského kraje není území na hranici svých kapacit. Jako faktor dalšího rozvoje území ORP lze spatřovat plánovanou dostavbu JETE, která však bude zároveň i rizikovým faktorem v území. Dalším rizikovým faktorem v území ORP je zátěž z úpravny uranových rud. Umístění tohoto provozu je důsledkem špatného politického rozhodnutí a důsledkem špatného plánování rozvoje území. Urbanistická struktura obcí ORP České Budějovice je z leteckých snímků charakteristická uspořádáním a objemy dlouhých statků a usedlostí. Návesní plochy jsou poměrně neměnné a struktura fondů vykazuje dlouhodobou zachovalost. Většina obcí je rozvíjena kolem jednoho 22

23 centrálního prostoru, většinou kolmo na něj, velmi často jako okrouhlice. Původní struktura není tak často vymazána nebo deformována jako u sídel ostatních krajů republiky. Nové části obcí vznikají na okraji a neprorůstají do původní struktury, což je pozitivní jev. Otázkou je další využití historických fondů a jejich následná údržba, natož celých obcí či regionu. Další otázkou pro urbanismus je formování nových částí sídel v dotyku s jejich historicky ucelenými částmi. Individuální parcelace s objemem domů v těžišti pozemku, s nevyvinutými cestami, osami a průhledy je neudržitelná, protože struktura ploch v krajině s historickou strukturou sídel dnes vytvářejí genius loci ORP České Budějovice. I proto je třeba připravit nové typy sídel, nové typy zastavění. A.2. Charakteristiky správního obvodu v členění na 10 dílčích témat dle Vyhlášky A.2.1. Horninové prostředí a geologie Horninové prostředí a geologie patří v správním obvodu ORP České Budějovice k nepříliš problémovým okruhům. Ložiska nerostných surovin jsou většího rozsahu, týkají se především štěrkopísku, cihlářských surovin a žáruvzdorných jílů. Dobývací prostory jsou níže uvedeny v tabulce, přičemž největší těžené dobývací prostory jsou u obcí Ledenice a Zahájí. Na území obcí Dříteň a Ševětín byly identifikovány střety mezi zastavitelnými plochami nadmístího významu ze ZÚR s dobývacími prostory. Jedná se o střety dobývacího prostoru se záměrem propojení tranzitního plynovodu Ep10 a záměrem vysokotlakého plynovodu Ep7. Vzhledem k tomu, že tyto stavby jsou převzaty ze ZÚR jako koridory, nemělo by být problémem jejich vymezení upřesnit tak, aby se střety s dobývacími prostory minimalizovaly. Dobývací prostory název číslo nerost Dobývací prostory Blana 6/0281 žáruvzdorné jíly Ledenice 6/0055 žáruvz.a nežár.jíl ost.,diatomit Lišov 7/0036 cihlářská surovina Ševětín 7/1114 granodiorit Ševětín I 7/0868 stavební kámen Vrábče 7/1172 křemen Záblatí 7/0624 cihlářská surovina Záblatí II 7/1078 cihlářská surovina Zdrojová data: Česká geologická služba Tabulka 2 Na území ORP Č. Budějovice se nachází celkem 10 chráněných ložiskových území viz tabulka níže, některá z nich zasahují do zastavitelných ploch vymezených územně plánovací dokumentací obce. Jedná se celkem o 4 obce Jivno, Ledenice, Libín a Vrábče. 23

24 Chráněné ložiskové území Tabulka 3 Chráněné ložiskové území název číslo nerost Jivno Vrábče Ledenice I. Rudolfov Zahájí - Blana Zborov Ledenice Slavošovice Nová Ves u Českých Budějovic Záblatí Zdrojová data: Česká geologická služba cihlářská surovina křemenné suroviny diatomity, jíly stavební kámen jíly jíly jíly jíly jíly cihlářská surovina Zhruba u 14 % obcí byly lokalizovány střety mezi návrhy zastavitelných ploch a ložisky nerostných surovin nebo s chráněnými ložiskovými územími. Ve dvou V pěti případech byly nalezeny i střety navrhovaných dopravních staveb s ložiskovými územími: obchvat Olešníka (silnice III.třídy, č. kor. D82) x rekultivace Mydlovary obchvat Zahájí (silnice III.třídy, č. kor. D82) x rekultivace Mydlovary obchvat Štěpánovic (silnice I. třídy I/34, č. koridoru D12/1) IV. tranzitní železniční koridor (č. kor. D3/4) procházející přes území obcí Hosín a Vitín Vzhledem k tomu, že tyto stavby jsou převzaty ze ZÚR jako koridory, nemělo by být problémem jejich vymezení upřesnit tak, aby se střety s ložisky minimalizovaly. V územních plánech obcí a měst je nutné střety zastavitelných ploch s ložisky nerostných surovin rovněž minimalizovat, popř. jim zabránit. Trendy ve vývoji a stavu území Na území ORP se nacházejí sesuvná území jmenovitě u obcí Hrdějovice, Doudleby a města Ledenice. Sesuvné území zasahuje do zastavitelné plochy pouze u města Ledenice. 24

25 prosinec

26 A.2.2. Vodní režim Správní obvod ORP České Budějovice je poměrně značně zasažen záplavovými územími, význam protipovodňové ochrany se významně projevil při posledních velkých povodních v roce Na území ORP je vymezeno větší množství rozsáhlých záplavových území, nejvýznamnější jsou z hlediska ohrožení obyvatel řeky Vltava a Malše, dále Bezdrevský potok a Dehtářský potok. Záplavová území vodní tok dokument Záplavová území datum vydání poznámka Tabulka 4 Svinenský potok KUJCK 20926/2006 OZZL/2/Zah Svinenský potok (ř.km 0,000 34,22) Hodějovický potok OOZP 10833/2009/Bl Hodějovický potok (ř.km 0,84-1,41) Dobrovodský potok KUJCK 25413/2007 OZZL/2/Zah Dobrovodský potok (ř.km. 0,00-12,5) Malše KUJCK 12603/2009 OZZL/4 Wo Malše (ř. km 5,343-93,005) Dehtářský potok KUJCK 980/2007 OZZL/2/Zah Dehtářský potok pod rybníkem Dehtář Křemežský potok KUJCK /2004 OZZL/Loj Křemežský potok (ř. km 0, ,600) Vltava - VD Lipno Vltava v úseku VD Lipno I silniční KUJCK 6097/2006 OZZL/2/Zah I - Planá most Planá Vltava od VD Hněvkovice po most v Vltava - Malše - KUJCK 35548/2010 OZZL/23/Ci Plané, Malše od soutoku s Vltavou po Mlýnská stoka most v Roudném a Mlýnské stoky Stropnice KUJCK 403/2011 OZZL/6/Ci Stropnice od ústí do Malše po státní Bezdrevský potok KUJCK 11845/2011 OZZL/6/Ci Zdroj: Krajský úřad Jihočeského kraje, Magistrát města Č. Budějovice hranici Bezdrevský potok od ústí Vltavy po pramen U téměř 27% obcí zasahují zastavěné plochy do záplavového území, ne ve všech však představují reálné ohrožení. V těchto obcích je potřeba zaměřit se na návrhy a realizaci protipovodňových opatření, na snižování podílu zástavby v záplavovém území a na zlepšení odtoku povodňových vod. V pětině U téměř 23 % obcí zasahuje návrh zastavitelného území do záplavového území Q100 stejně tak zasahují do záplavových území návrhy silniční a železniční sítě. V zasažených obcích je nutné v územních plánech eliminovat návrhy zastavitelných ploch v záplavovém území a řešit potřebná protipovodňová opatření pro ochranu navrhované silniční a železniční sítě. U 18 % obcí zasahuje návrh zastavitelných ploch do aktivní zóny záplavového území, tento problém by měl být řešen ve změnách územně plánovacích dokumentací příslušných obcí, neboť v aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi, nebo která jinak souvisejí s vodním tokem, nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic. Ve správním obvodu ORP České Budějovice byly také identifikovány zastavitelné plochy zasahující do ploch, které byly vyhodnoceny v mapách povodňového ohrožení jako území, v nichž je nepřípustné umísťovat jakékoliv stavby, jedná se o území 8 obcí. Mapa povodňových ohrožení a rizik 26

27 představuje neopomenutelný podklad pro územní plánování, jelikož se jedná o nový limit z hlediska povodňového ohrožení a měla by mu být věnována náležitá pozornost. Ve správním území ORP České Budějovice se nachází velké množství vodních zdrojů, což přispívá k dobré úrovni zásobování pitnou vodou. Bylo doplněno několik plošně menších ochranných pásem vodních zdrojů. V analýzách byly hodnoceny střety pouze s ochrannými pásmy vodních zdrojů 1. stupně. Téměř u 14 % v polovině obcí byly nalezeny konflikty mezi zastavěným územím a ochrannými pásmy vodních zdrojů I. stupně. Tyto konflikty jsou úkolem pro řešení v rámci územních plánů dotčených obcí. Trendy ve vývoji a stavu území U vodního režimu došlo k vymezení ploch, které byly vyhodnoceny v mapách povodňového ohrožení jako území, v nichž je nepřípustné umísťovat jakékoliv stavby. 27

28 prosinec

29 A.2.3. Hygiena životního prostředí Naprostá většina obcí (80 %) správního obvodu ORP České Budějovice nespadá do území se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví. Zhoršené podmínky se týkají Českých Budějovic a nejbližšího okolí, přesto je však tímto stavem ohrožena většina obyvatel. Neopomenutelná je existence velkých zdrojů znečištění ovzduší (ČHMÚ 2012), které se vyskytují celkem na území 29 obcí ORP a ovlivňují téměř téměř 83 % obyvatel nejen Zanedbatelné je množství stacionárních zdrojů znečištění, přesto jej jejich dopadem ohroženo velké množství obyvatel především v krajském městě a okolí. Nepříjemnou hrozbou jsou rovněž staré ekologické zátěže, které najdeme téměř v polovině u více jak poloviny obcí. Zhruba desetina obcí je zasažena exhalacemi z dopravy ať už po silnicích první nebo druhé třídy. Exhalace jsou navíc doprovázeny i zvýšenou hlučností a prašností. Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k průtahu silnice I. třídy zastavěným územím je u 9 obcí v ORP (Borek, Boršov nad Vltavou, Č. Budějovice, Dasný, Kamenný Újezd, Lišov, Neplachov, Pištín a Štěpánovice). K hygienickým závadám můžeme připočíst i nevyhovující stav kanalizace, který byl identifikován u více jak poloviny obcí. U většiny z nich se jedná o zastaralou kanalizaci, která není napojena na čistírnu odpadních vod, případně není kanalizace vůbec řešena, čímž dochází k závažnému znečišťování životního prostředí. Dané plochy pro ČOV a kanalizaci jsou většinou navrženy již v ÚPD konkrétní obce, avšak doposud nedošlo k jejich realizaci. u absenci kanalizace v cca 6% obcí, nicméně se tato závada týká pouze necelého procenta obyvatelstva. Údaje o existenci kanalizace zahrnují souhrnné informace zahrnující dešťovou i splaškovou kanalizaci, neberou v úvahu jednotlivá sídla obce, ale pouze obec jako celek. Konkretizace závady na jednotlivá sídla je patrná v grafické části. Vzhledem k velkému rozsahu ochranných pásem vodních zdrojů lze najít v zhruba v deseti procentech obcí střety mezi silnicemi první a druhé třídy a těmito pásmy, což můžeme rovněž považovat za hygienickou závadu a ohrožení z hlediska únikům nebezpečných látek při haváriích. Zhruba u 14 % obcí zasahuje zastavěné území do ochranného pásma vodního zdroje I. stupně, což můžeme považovat za hygienickou závadu a ohrožení z hlediska úniků nebezpečných látek při haváriích. U 5 ti obcí byl identifikován střet zastavitelné plochy a ochranného pásma vodního zdroje I. stupně. Tento střet by měl být řešen při aktualizaci dané ÚPD. Trendy ve vývoji stavu území Dochází ke zmenšování narušených ploch, např. skládek a k rekultivaci postižených území a tím dochází ke zlepšení hygienických podmínek. Byly vymezeny nové velké zdroje znečištění ovzduší. 29

30 prosinec

31 A.2.4. Ochrana přírody, krajiny a památek Správní území ORP České Budějovice je typické harmonickou krajinou, modelovanou dlouholetou hospodářskou činností a množstvím kulturních hodnot vytvořených lidskou činností, ve kterém můžeme nalézt památky zapsané do Seznamu světového a kulturního dědictví lidstva UNESCO, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace a zóny, krajinné památkové zóny a území s archeologickými nálezy jako doklady kulturního a historického vývoje a osídlení kraje. Do správního obvodu ORP České Budějovice zasahují CHKO Blanský les na jihozápadě a CHKO Třeboňsko na východě území, centrum území však přímo neovlivňují. V obou CHKO se nacházejí evropsky významné lokality NATURA 2000, které jsou vymezeny i na dalších místech ve správním obvodu ORP. Nejvýznamnější z nich se nachází v lesích severně od města Hluboká nad Vltavou Hlubocké obory včetně rozsáhlé ptačí oblasti. Další významnou ptačí oblast najdeme v CHKO Třeboňsko. Ochrana přírody se dále soustřeďuje do mnoha maloplošných zvláště chráněných území přírody, vymezena je zde jedna národní přírodní památka Ruda. Celé území je rovněž pokryto sítí územního systému ekologické stability od skladebných prvků nadregionálních po lokální, u kterého byla generována řada závad a střetů, které je dále nutné řešit v navazující územně plánovací dokumentaci. Rovněž dochází k častým střetům, kdy návrhy zastavitelných ploch zasahují do lokálního biokoridoru a to ve % obcí, návrh zastavitelných ploch zasahuje do lokálního biocentra ve 20 % obcí. V osmi šesti obcích (Záboří, Jankov, Čakov, Kvítkovice, Habří, Vrábče, Č. Budějovice a Hluboká nad Vltavou) návrh zastavitelných ploch zasahuje do evropsky významné lokality NATURA 2000 a v šesti pěti obcích do regionálního biokoridoru. I tyto střety je nutné dále řešit v územních plánech obcí a měst. Rovněž záměry silničních a železničních tras křižují nadregionální i regionální biokoridory a to celkem ve obcích. V jedenácti deseti obcích zasahuje návrh zastavitelných ploch do ptačí oblasti NATURA 2000 (Bošilec, Čejkovice, Č. Budějovice, Dasný, Dívčice, Dubné, Dynín, Hluboká nad Vltavou, Pištín, Sedlec, Zliv). Ochrana památek je ve správním obvodu ORP České Budějovice reprezentována především městskou památkovou rezervací v Českých Budějovicích, vesnickou památkovou rezervací v Holašovicích, zapsanou do seznamu kulturního dědictví lidstva UNESCO a dále vesnickými památkovými rezervacemi Malé Chrášťany, Mazelov, Plástovice, Záboří. Vesnické památkové zóny najdeme v Dobčicích, Zbudově, Bošilci, Municích, Dyníně, Vitíně, Bavorovicích, Lipanovicích, Opatovicích, Břehově a Rožnově. To ukazuje na význam a kvalitu dochovaného vesnického osídlení v tomto území. Všechny památkové rezervace a zóny vytvářejí podmínky pro rozvoj turistiky a cestovního ruchu. Ve správním obvodu se nachází krajinná památková zóna Římovsko, dále řada přírodních památek. Z hlediska ochrany přírody a památek je možno zařadit správní obvod ORP České Budějovice mezi lepší polovinu v Jihočeském kraji. I zde však můžeme najít nějaký střet, např. v obci Římov zasahuje návrh zastavitelných ploch do krajinné památkové zóny. Na druhé straně je rozsáhlá existence vesnických památkových rezervací a zón jako příležitostí k rozvoji cestovního ruchu a to ve 4, resp. 9 obcích, což se ale týká téměř 66 % 68% obyvatel, podobně jako přítomnost národní kulturní památky v 5 obcích, která se týká také téměř 66 % 68% obyvatel. Ochranná pásma nemovitých kulturních památek v ORP České Budějovice jsou vymezena pro Hradební systém ve městě České Budějovice, dále pro vesnickou památkovou rezervaci Holašovice a dále pro bývalou koněspřežní železnici České Budějovice Linec na území bývalého okresu České Budějovice (zde pouze v některých úsecích, postihnuto v grafické části výkres limitů). 31

32 Krajinný ráz V březnu roku 2009 byla na základě objednávky Krajského úřadu Jihočeského kraje zpracována firmou Atelier V Ing. arch Ivan Vorel zpracována Studie vyhodnocení krajinného rázu dle 12 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny na území Jihočeského kraje. Územím se zvýšenou hodnotou krajinného rázu vymezená v rámci uvedené studie jsou všechna velkoplošná chráněná území (CHKO Blanský les a CHKO Třeboňsko okrajově zasahují do ORP České Budějovice), dále přírodní parky, krajinné památkové zóny vyhlášené i navržené a místa krajinného rázu. Metodický postup hodnocení byl založen na tzv. charakterové a prostorové diferenciaci krajiny. Vymezený zájmový prostor byl prostorově ohraničen a charakterově definován, vzniklými jednotkami jsou měřítkově odlišné části krajiny, a to oblasti krajinného rázu a místa krajinného rázu. Oblasti i místa krajinného rázu jsou zakotveny v požadovaném obsahu územně analytických podkladů. Oblasti krajinného rázu (ObKR) reprezentují určitý charakter utváření krajiny z hlediska geomorfologie a vegetačního krytu, z hlediska charakteru a forem osídlení a hospodářského využití. Oblast krajinného rázu - je krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou odrážející se v souboru jejích typických znaků, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé z nich a který zahrnuje více míst krajinného rázu. Je vymezena hranicí, kterou mohou být přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik (Vorel, I., Bukáček, R.., Matějka, P., Culek, M., Sklenička, P.: Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz, Praha 2004). V rámci jednotlivých oblastí je možno najít prostorově ohraničené menší části krajiny s výrazným a specifickým krajinným rázem. Jsou to tzv. místa krajinného rázu (MKR), což jsou určité krajinné prostory, v krajině prostorově ohraničené a vnímatelné. Krajinný prostor je buď vizuálně vnímatelným a zřetelně vymezeným prostorem v krajině nebo částí území (třeba i méně přehlednou), která má výrazně stejnorodý charakter. Místo krajinného rázu je část krajiny homogenní z hlediska přírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od jiných míst krajinného rázu. Je nejmenším hodnoceným prostorem. Jedná se zpravidla o vizuálně vymezený krajinný prostor (konkávní nebo konvexní), který je pohledově spojitý z většiny pozorovacích stanovišť nebo o území vnímatelné díky své výrazné charakterové odlišnosti (Vorel, I., Bukáček, R.., Matějka, P., Culek, M., Sklenička, P.: Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz, Praha 2004) Krajinné prostory mohou zahrnovat i více míst krajinného rázu. Ve specifické úloze hodnocení území celého kraje, tedy hodnocení na úrovni regionu, byly Atelierem V Ing. arch. Ivan Vorel vymezeny tzv. charakteristické krajinné prostory (ChKP). Charakteristické krajinné prostory jsou krajinné segmenty reprezentativní pro hodnocené území. Tyto segmenty zahrnují více míst krajinného rázu a nepokrývají celé území regionu, nýbrž pouze nejhodnotnější části s nejvýraznějším krajinným rázem. Pro jednotlivé oblasti krajinného rázu (ObKR) a charakteristické krajinné prostory (ChKP) byla stanovena v uvedené studii specifická ochranná opatření pro zajištění ochrany identifikovaných znaků krajinného rázu v té které oblasti. Vzhledem k charakteru a měřítku uvedené studie zpracované pro území celého Jihočeského kraje byly vymezeny především oblasti krajinného rázu (ObKR). Jejich vymezení je v rámci ÚAP ORP České Budějovice plně převzato. Charakteristické krajinné prostory (ChKP) navržené studií byly modifikovány, rozčleněny do míst krajinného rázu a bylo vymezeno a doplněno několik dalších míst krajinného rázu za účelem doplnění bodu č. 18 ÚAP: Místa krajinného rázu. Na území ORP České Budějovice se nacházejí následující oblasti krajinného rázu: 14 Českobudějovická pánev 15 Lišovský práh - Západní Třeboňsko 32

33 Okrajově zasahují do ORP České Budějovice: 12 Bechyňsko - Vltavotýnsko 07 Táborsko - Soběslavsko 22 Blanský les 23 Kamenoújezdsko 24 Trhosvinensko Pro území ObKR 14 převažuje krajinný typ rybniční a silně urbanizovaná krajina (České Budějovice). Pro území ObKR 15 převažují krajinné typy lesopolní, lesní a okrajově (zejména na východě) rybniční. V jižním cípu ObKR 12, který zasahuje do území ORP České Budějovice převažuje zastoupení lesního, okrajově lesopolního krajinného typu. V jižním cípu ObKR 07, který zasahuje do území ORP České Budějovice je zastoupen převážně lesopolní krajinný typ. Pro část ObKR 22 zasahující do ORP České Budějovice je charakteristický lesní krajinný typ. Pro část území ObKR 23 je charakteristický lesopolní krajinný typ, na severu silně urbanizované území města České Budějovice. V území ObKR 24, jeho severní malé části náležející do ORP České Budějovice, převažuje lesopolní krajinný typ. Z hlediska krajinářského hodnocení je v území ORP České Budějovice plošně nejvíce zastoupena krajina kulturní harmonická. Relativně vysoký podíl je také krajinného typu krajiny přírodní. Krajinný typ krajiny přeměněné je zastoupen zejména v urbanizovaných územích. V rámci studie zpracované Atelierem V Ing. arch. Ivanem Vorlem Studie vyhodnocení krajinného rázu na území Jihočeského kraje (dále Studie) byla vytipována území se zvýšenou krajinářskou hodnotou, a to pro krajinný typ C (relativně přírodní) i pro krajinný typ B (kulturní harmonická). Vymezení území se zvýšenou krajinářskou hodnotou slouží jako podklad pro diferencovanou péči o krajinu. Vymezení míst krajinného rázu ORP České Budějovice 1 Hluboká n. Vlt. Zliv Zahájí Bezdrev - základem území je rybniční krajina Hlubockých blat, včetně sídel, přítomnost kulturních a historických hodnot (Modifikovaný ChKP Hluboká dle Studie) 2 Poněšická obora, Libochovka, Baba lesní komplexy severně od Hluboké n. Vlt., údolí Vltavy severně od Hluboké n. Vlt. převažuje krajinný typ relativně přírodní krajiny, zastoupen je především lesní krajinný typ (Severozápadní část modifikovaného ChKP Ševětín bez severní části zasahující do ObKR 07) 3 Purkarec Jeznice - území navazuje na severu na MKR 2 - převažuje lesní krajinný typ, při údolí Vltavy lesopolní krajinný typ, celé území je územím se zvýšenou krajinářskou hodnotou 4 Líšnice Kostelec Hroznějovcice - území navazuje na severu na MKR 2, vyvýšená poloha jižního okraje Táborské pahorkatiny, východní část zalesněna, zastoupen je převážně lesní, v centrální části v okolí Líšnice a Kostelce lesopolní krajinný typ. (Jižní část MKR 4 byla vymezena Studií jako součást ChKP Ševětín ) 5 Velechvínské polesí lesní komplexy mezi sídly Ševětín (severně) a Velechvín Kolný (jižně), převážně se zvýšenou krajinářskou hodnotou, převažuje lesní krajinný typ. (Jižní část modifikovaného ChKP Ševětín ) 33

34 6 CHKO Třeboňsko vč. přiléhajícího území - přiléhající okraj CHKO Třeboňsko, na severu převážně v oblasti Táborsko Soběslavské (Horusická blata a Záblatí), včetně území Dynína a Mazelova s okolím. K MKR 6 je připojena rybniční krajina v okolí Zvíkova (jižně od Lišova). (Území v okolí Dynína a Mazelova, včetně těchto sídel, náleží dle Studie do širšího ChKP Ševětín vymezeného v rámci ObKR 07 Táborsko Soběslavsko.) 7 Borek Červený Újezdec - Libníč - zalesněné partie západně od Lišova, převažuje lesní krajinný typ, území o zvýšené krajinářské hodnotě. 8 Heřmaň Strážkovice - Střížov - Komařice - Doudleby Plav - zalesněné partie krajiny, část údolí Malše, zastoupena je relativně přírodní i kulturní harmonická krajina převážně o zvýšené krajinářské hodnotě, navazuje na MKR 9 9 Kamenný Újezd Malše, - sídlo Kamenný Újezd a okolí, údolí Malše, včetně zalesněných partií východně a jižně od Včelné, území o zvýšené krajinářské hodnotě, navazuje na MKR 8 10 Údolí Vltavy jižně od Českých Budějovic - údolí Vltavy, včetně okolních luk, mrtvých říčních ramen a převážně zalesněných srázů, (zahrnuje část ChKP Opalice, v rámci ÚAP ORP ČB vyčleněno údolí Vltavy do samostatného MKR) 11 Vrbenské rybníky Čejkovice Křenovice Branišov Třebín - rybniční krajina při západním okraji Českých Budějovic 12 Dívčice Novosedly Záblatí - rybniční krajina (Zbudovská blata) 13 Sedlec Plástovice Malé Chrášťany rybniční krajina, architektonický význam sídel 14 Záboří Čakov Dehtář krajina v předpolí Blanského lesa, harmonická krajina, částečně rybniční, včetně architektonicky cenných sídel (část ChKP Čakov vymezeného v ObKR 14) 15 Slavče Vrábče v předpolí Blanského lesa, harmonická krajina, včetně zastavěných částí architektonicky cenných sídel) (severozápadní část ChKP Opalice bez severní části zasahující do ObKR 23) 16 Severovýchodní okrajové partie Blanského lesa významné hodnoty přírodního rázu, architektonicky a urbanisticky významná sídla (Holašovice, Jankov), území součástí CHKO, vymezení souhlasně s hranicí CHKO (Území je součástí ObKR Blanský les.) 17 Římov Hamerský les Branišovice kulturní a historické a archeologické památky, poutní místo, včetně přírodního zázemí (lesy, Malše) a vodní nádrže Římov Ilustrační foto 34

35 Záměry na vyhlášení památkově chráněných území kromě archeologických rezervací a krajinných památkových zón: VPZ (vesnické památkové zóny) Záblatíčko (obec Dříteň), Libív (obec Dříteň), Dívčice, Vlkov, Lhota u Dynína (obec Dynín) Trendy ve vývoji stavu území Dlouhodobě procházejí nemovité národní i kulturní památky reidentifikací prováděnou NPÚ, na základě které dochází k převymezování některých objektů. V rámci vydávání nových územních plánů dochází k doplňování a revizi (narovnání) prvků ÚSES na základě oborové dokumentace Plán ÚSES pro ORP Č. Budějovice a zároveň k upřesňování koridorů dle platné ZÚR JčK. Na začátku roku 2014 došlo k převymezení a registraci nových maloplošně chráněných území Jihočeským krajem Odborem životního prostředí, zemědělství a lesnictví. 35

36 prosinec

37 A.2.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Většina obcí ve správním obvodu ORP České Budějovice je situována v údolních nivách s nízkým zastoupením lesů. Ve většině obcí ve správním obvodu ORP České Budějovice nedošlo k významným změnám struktury zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa. Ty, u nichž došlo k výraznějším změnám, jsou následně uvedeny: Z hlediska statistických porovnání došlo k významnějším úbytkům orné půdy oproti roku 2011 u následujících obcí: České Budějovice Dynín Hůry Lišov Litvínovice Srubec více jak 20 ha téměř 4 ha přes 2 ha téměř 5 ha téměř 2 ha 3,5 ha Z hlediska statistických porovnání došlo k významnějším úbytkům trvalých travních porostů oproti roku 2011 u následujících obcí: Dříteň Dubné téměř 5 ha téměř 4 ha Z hlediska statistických porovnání došlo k významnějším přírůstkům trvalých travních porostů oproti roku 2011 u následujících obcí: Homole Hůry Lišov téměř o 11 ha o více jak 2 ha o cca 12 ha Z hlediska statistických porovnání došlo k významnějším přírůstkům lesních porostů oproti roku 2011 u následujících obcí: Lišov téměř 2 ha Z hlediska statistických porovnání došlo k významnějším úbytkům vodních ploch oproti roku 2011 u následujících obcí: Hluboká nad Vltavou Olešník přes 6 ha přes 2 ha Z hlediska statistických porovnání došlo k významnějším přírůstkům vodních ploch oproti roku 2011 u následujících obcí: Lišov více jak 2 ha Z hlediska statistických porovnání došlo k významnějším úbytkům zemědělské půdy oproti roku 2011 u následujících obcí: Bošilec České Budějovice 4,7 ha 11,9 ha 37

38 Dříteň Dynín Hluboká nad Vltavou Lišov, Litvínovice Mazelov Mokrý Lom Olešník Srubec 3,4 ha 4,0 ha 1,7 ha 1,8 ha 1,9 ha 7,0 ha 2,3 ha 2,3 ha K významnějším přírůstkům zemědělské půdy v porovnání s rokem 2011 nedošlo. Z hlediska statistických porovnání došlo k významnějším přírůstkům zastavěných ploch oproti roku 2011 u následujících obcí: Č. Budějovice téměř 5 ha Hluboká nad Vltavou přes 9 ha Olešník 64,5 ha Pouze necelá desetina obcí se vyznačuje ve svém urbanizačním prostoru vysokým koeficientem ekologické stability. Téměř v jedné třetině obcí návrh zastavitelného území zasahuje do lesa. Při návrzích zastavěných ploch a dopravní infrastruktury je nutné dbát na minimalizaci záborů ploch lesa a stejně tak i kvalitního zemědělského půdního fondu. Trendy ve vývoji stavu území Dochází k úbytku zemědělského půdního fondu ve velkých a aglomerovaných sídlech. 38

39 prosinec

40 A.2.6. Veřejná technická a dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Plynofikováno je ve správním obvodu ORP České Budějovice více než 70% a obcí včetně Českých Budějovic, takže se plynofikace týká bezmála všech obyvatel, což má výrazný přínos na kvalitu ovzduší, který se však zřejmě bude snižovat v souvislosti s růstem ceny zemního plynu. Většina obcí má vodovod. Nevyhovující je však stav kanalizace, který byl identifikován u více jak poloviny obcí. U většiny z nich se jedná o to, že kanalizace je zastaralá, není napojená na čistírnu odpadních vod případně není kanalizace vůbec řešena, čímž dochází k závažnému znečišťování životního prostředí. Dané plochy pro ČOV a kanalizace jsou většinou navrženy již v ÚPD konkrétní obce, avšak doposud nedošlo k jejich realizaci. avšak velký problém představuje úroveň odkanalizování jednotlivých obcí. V souhrnu chybí kanalizace pouze v 6% obcí. Toto číslo ovšem nezohledňuje rozlišení na úroveň odkanalizování, není zohledněno hledisko rozlišení na splaškovou a dešťovou kanalizaci. Dopravní infrastruktura Dopravní dostupnost Českých Budějovic je vzhledem k velikosti celého území u řady obcí problematická, jedná se o cca třetinu obcí na okrajích správního území ORP, což se však týká jen cca 4% obyvatel. V současné době není správní obvod ORP České Budějovice napojen na síť dálnic a rychlostních silnic, což představuje vážný dopravní problém. Výhledově zajistí toto napojení dálnice D3, ze které je zatím vybudován pouze úsek u Tábora. I na silnicích I. a II. třídy je navrhována řada obchvatů a jiných řešení, které zlepší zatím často nevyhovující stav těchto komunikací. Na železnici má připojení cca pětina obcí, což kladně ovlivňuje dopravní dostupnost velké části území. Železniční napojení Českých Budějovic a celého správního obvodu se výrazně zlepší vybudováním IV. transitního železničního koridoru. Jihočeského letiště České Budějovice je provozováno jako veřejné vnitrostátní letiště a neveřejné mezinárodní letiště s vnější hranicí. Nový význam pro ORP by do budoucna měla mít vodní cesta na řece Vltavě, která je prozatím splavná z Českých Budějovic do Purkarce. Součástí vodní cesty je také rybník Bezdrev, jehož okolí nabízí zejména potenciál pro cestovní ruch. Je nutno zmínit význam vodní dopravy a budování vodní cesty, která má zásadní dopad na cestovní ruch a možný hospodářský potenciál území dotčených obcí. Významný dopad nejen z hlediska lepší dopravní dostupnosti krajského města, ale i příznivého dopadu na životní prostředí, má MHD v Českých Budějovicích a jí přilehlých obcích. Městská hromadná doprava je dostupná zhruba pětině obcí ORP a v přepočtu na obyvatele je přínosem pro téměř 77 % obyvatel ORP. Trendy ve vývoji stavu území plynofikace obcí a budování ČOV snaha o zajištění plynulosti dopravy budováním obchvatů 40

41 prosinec

42 prosinec

43 A.2.7. Sociodemografické podmínky Z hlediska sociodemografických podmínek je situace ve správním obvodu ORP České Budějovice velmi dobrá. V cca 81% obcí dlouhodobě roste počet obyvatel. V Českých Budějovicích však počet obyvatel dlouhodobě klesá. Nadpoloviční část obcí má dobrou věkovou strukturu. Počet obyvatel ve věkových kategoriích 0-14 let a 65 let a více oproti údajům z minulé Aktualizace stoupá. (Podíl obyvatel ve věku 0-14 let na celkovém počtu obyvatel (%); Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%)). U krajského města je možné pozorovat dlouhodobý nárůst relativního počtu seniorů a stejně tak nárůst relativního počtu dětí. Růst počtu starších lidí je však signálem k rozšíření služeb seniorům, především výstavbou a zřizováním různých forem penzionů a domovů důstojného stáří. 43

44 Sociodemografické charakteristiky Jedná se o vybrané sociodemografické ukazatele. Tyto a další jsou vypsány v pasportech jednotlivých obcí a jsou ve velké většině využity pro stanovení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Aktualizované podklady jsou rovněž z dat ČSÚ. Poznámky: 1 - období: ; 2 - období: rok 2011; 3 - období: ; 4 - období: rok 2013 Obec Počet bydlících obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Podíl obyvatel ve věku 0-14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Živě narození Zemřelí 5 - období: Přistěhovalí Vystěhovalí Tabulka 5 Míra registrované nezaměstnanosti (%) Adamov ,2 16,3 11,8 11, ,1 6,1 Borek ,3 17,3 15,5 16, ,1 3,6 Borovnice ,7 8,8 13,4 16, ,9 3,7 Boršov nad Vltavou ,5 20,1 10,3 10, ,6 5,0 Bošilec ,2 17,5 20, ,6 3,0 Branišov ,9 17,0 10,7 10, ,3 6,0 Břehov ,3 17,1 13,3 11, ,1 Čakov ,1 17,1 16,3 16, ,1 9,7 Čejkovice ,2 20,3 10,3 10, ,4 5,6 České Budějovice ,1 14,5 17,6 18, ,8 Dasný ,4 18,8 9,7 9, ,3 5,3 Dívčice ,1 15,1 16,8 17, ,8 4,1 Dobrá Voda u Českých Budějovic ,6 15,5 20,5 21, ,3 5,1 Doubravice ,6 13,1 13, ,1 3,0 44

45 Obec Počet bydlících obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Podíl obyvatel ve věku 0-14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Míra registrované nezaměstnanosti (%) Doudleby ,8 13,7 17,6 18, ,2 5,9 Drahotěšice ,4 14,6 14, ,5 5,0 Dříteň ,4 19,8 12,2 12, ,2 5,7 Dubičné ,1 16,9 14,3 16, ,7 3,0 Dubné ,2 19,7 11,3 11, ,3 5,8 Dynín ,4 9,9 18,2 18, ,7 3,9 Habří ,5 12,5 20,6 24, ,3 4,9 Heřmaň ,3 15,6 15,2 14, ,2 6,0 Hlavatce ,7 11,4 13,9 13, ,4 1,8 Hlincová Hora Hluboká nad Vltavou ,7 18,8 8,4 7, ,4 5, ,8 15, , ,2 4,9 Homole ,7 20,2 10,2 11, ,5 4,0 Hosín ,4 18,1 12,8 13, ,1 3,0 Hradce ,9 19,0 12,2 15, ,2 Hrdějovice ,8 11,6 14, ,4 3,9 Hůry ,9 17,0 11,7 12, ,9 5,5 Hvozdec ,2 21,8 9,6 10, ,1 9,8 Chotýčany ,4 17,9 15,6 16, ,1 3,5 Jankov ,1 15,6 14,1 15, ,5 Jivno ,1 8 9, ,6 3,8 45

46 Obec Počet bydlících obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Podíl obyvatel ve věku 0-14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Míra registrované nezaměstnanosti (%) Kamenný Újezd ,8 17,4 15,6 16, ,6 5,0 Komařice ,2 14,5 17,2 19, ,2 5,6 Kvítkovice ,7 14,8 13,7 16, ,6 2,7 Ledenice ,8 16, , ,3 5,0 Libín ,2 19,7 14,6 14, ,2 5,8 Libníč ,4 15,2 15,5 14, ,6 3,0 Lipí ,4 13,4 14, ,6 4,9 Lišov ,7 15,5 16,1 17, ,5 4,5 Litvínovice ,9 18,9 9,8 10, ,1 4,5 Mazelov ,2 14,2 14,3 16, ,9 7,4 Mokrý Lom ,5 15,8 17,5 19, ,4 1,5 Mydlovary ,8 16,2 15,1 14, ,1 8,1 Nákří ,2 20,4 18,2 18, ,5 5,2 Nedabyle ,4 15,3 10,8 14, ,5 6,5 Neplachov ,1 15,3 17, ,7 Nová Ves ,6 18,6 10,6 13, ,1 5,3 Olešník ,9 15,0 14,7 14, ,4 5,5 Pištín ,1 15,1 16,6 17, ,4 4,1 Planá ,7 16,0 11,5 13, ,3 Plav ,4 14,7 14,1 16, ,1 3,4 Radošovice ,2 17, , ,6 5,7 46

47 Obec Počet bydlících obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Podíl obyvatel ve věku 0-14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Míra registrované nezaměstnanosti (%) Roudné ,3 20,9 9,4 9, ,7 4,9 Rudolfov ,9 14,3 17,7 19, ,9 6,0 Římov ,8 17,5 12,2 14, ,8 7,7 Sedlec ,3 17,4 17,3 19, ,1 5,5 Srubec ,3 19,6 9,4 10, ,4 Staré Hodějovice ,8 15,8 11,7 12, ,8 5,3 Strážkovice ,9 14,1 14, ,6 5,3 Strýčice ,2 15,3 17,2 20, ,3 2,6 Střížov ,9 11,6 12,9 14, ,4 7,4 Ševětín ,3 17, , ,1 6,0 Štěpánovice ,5 18,2 12,8 13, ,3 4,1 Úsilné ,3 17,0 13,9 14, ,7 4,9 Včelná ,5 15,8 16,1 17, ,6 4,2 Vidov ,4 20,2 7,3 8, ,6 6,3 Vitín ,3 20,3 11,5 10, ,4 4,6 Vlkov ,4 12,1 11,1 15, ,1 4,0 Vrábče ,5 19,1 14,1 12, ,5 6,1 Vráto ,8 13,5 9,4 10, ,7 8,5 Záboří ,4 15,6 12,2 12, ,7 4,7 Zahájí ,2 15,8 13,1 14, ,3 4,7 Závraty ,1 24,3 18,4 18, ,8 0,0 47

48 Obec Počet bydlících obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Podíl obyvatel ve věku 0-14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Míra registrované nezaměstnanosti (%) Zliv ,4 13,3 17,7 18, ,7 5,3 Zvíkov ,5 14,4 17,1 17, ,3 4,0 Žabovřesky ,2 12,1 13, ,5 6,1 Celkem ORP Zdroj: ČSÚ ,8 16,4 16,2 14, ,9 5,0 Změny ve vstupních podkladech dle statistik ČSÚ Trendy ve vývoji stavu území Dochází k nárůstu počtu obyvatel starších 65-ti let, což s sebou přináší příležitost pro rozvoj služeb zaměřených pro seniory. Silnou stránkou je, že téměř u 45 % obcí byla zaznamenána dobrá věková struktura obyvatelstva, i když trendově došlo v porovnání s předchozím obdobím k poklesu. 48

49 prosinec

50 A.2.8. Bydlení Dle provedené zjednodušené analýzy zastavitelných ploch podle platných územních plánů a územních plánů obcí ve vztahu k trendu vývoje počtu obyvatel je pouze v jedné z analyzovaných (celkem analyzováno 62 68) obcí v ORP České Budějovice nedostatek ploch pro bydlení do deseti let. Ve většině obcí je vzhledem ke stávajícímu nárůstu obyvatel očekáváno naplnění menší než činí rozsah aktuálně vymezených rozvojových ploch pro bydlení a proto s největší pravděpodobností nedojde ke stoprocentnímu využití ploch vymezených pro bydlení ani do deseti let. V malých obcích je často naopak navrhovaný růst obytné zástavby tak velký, že může docházet až ke vzniku nových satelitních městeček a k narušení tradičních struktury obcí, stavební i sociální. Toto riziko potvrzuje i vysoká intenzita bytové výstavby ve většině obcí. Riziko nadměrného stavebního rozvoje obytné zástavby se projevuje zejména v bezprostředním okolí města České Budějovice, jež s městem České Budějovice postupně urbanisticky prorůstá. Proto je vhodné plochy pro bydlení v územních plánech mnohdy redukovat nebo zrevidovat jejich optimální lokalizaci, případně nenavrhovat další. Tyto informace je potřeba aplikovat ve Zprávě o uplatnění územního plánu příslušné obce. Horší situace je u základní vybavenosti, pouze ve třetině obcí se nachází základní škola, v pětině polovině však je zdravotní středisko. Uvedené deficity se ovšem týkají především menších obcí, cca 90% obyvatel správního obvodu tímto nijak netrpí. Nepředpokládáme růst místní občanské vybavenosti. Naopak bude zvyšovat svou váhu vybavenost vyšších center. Ve třetině Téměř u 60 % obcí najdeme dostatek zastavitelných ploch pro občanskou vybavenost, naopak zhruba v pětině ve čtvrtině je jejich nedostatek dosti vážný. Problémy s rozvojem občanské vybavenosti a služeb však nedosahují velkých rozměrů vzhledem k dobré dostupnosti velkého krajského města. Není třeba vymezovat plochy pro občanskou vybavenost, neboť tato může být součástí bydlení v malých sídlech. Správní obvod ORP České Budějovice se z hlediska rozvoje bydlení vyznačuje typickými vlastnostmi zázemí velkého města, kdy dochází k úbytku obyvatel v jádrovém sídle a kdy se obytná výstavba rozvíjí především formou rodinných domů v menších sídlech s příznivým životním prostředím a s dobrou dostupností jádrového města. Na druhou stranu České Budějovice v dlouhodobém horizontu málo lidnaté zázemí vysávají. Změny ve vstupních podkladech dle statistik ČSÚ 2014 Trendy ve vývoji stavu území Výstavba v malých sídlech je zastavena. Občanská vybavenost chybí zejména v oblasti školství a sociální péče u středních, větších a aglomerovaných sídel, k rušení školských zařízení dochází u malých sídel. 50

51 prosinec

52 A.2.9. Rekreace a cestovní ruch I přes dobré přírodní a civilizační podmínky nejsou rekreace a turistický ruch v okolí Českých Budějovic příliš rozvinuty. Jen cca 8% obcí má vysoký turistický a rekreační potenciál. Ten je navíc koncentrován do větších měst, jako jsou samotné České Budějovice nebo Hluboká nad Vltavou. Index rekreačního a turistického potenciálu byl na základě analýzy území v některých obcích zpřesněn. Nejsou zde výrazně zastoupeny chráněná území přírody, rekreačně atraktivní přírodní území nalezneme především severně od Hluboké nad Vltavou podél toku Vltavy ve směru k údolní nádrži Orlík a ve směru jižním. Jako rekreačně zajímavé jsou oblasti Vltavy, Stropnice a Malše obecně. V obcích není vysoký podíl objektů druhého bydlení. Dříve chybějící údaje o kapacitách hromadných ubytovacích zařízení jsou na základě vstupních podkladů z ČSÚ doplněny. V předchozí Aktualizaci byly v rámci obcí doplněny zařízení pro rekreaci a ubytování. Menší sídla nemají do budoucna naději na umístění nových areálů. Lze uvažovat zejména s dalším kvalitativním posunem. V úseku České Budějovice Hluboká nad Vltavou byla na pravém břehu vybudována nová cyklostezka. V území se také nachází trasy hispostezek. Změny ve vstupních podkladech statistika ČSÚ hromadná ubytovací zařízení Trendy ve vývoji stavu území Jsou sice popsány hodnoty v území, avšak potenciál území ani systém cestovního ruchu není využit. Větší koncentrace zařízení pro ubytování a cestovní ruch je v malých sídlech. Nevznikají nové hodnoty, dochází k umísťování nevhodných staveb, ztrácí se charakter jihočeského venkova. Přibývají návrhy na vyhlášení vesnických památkových zón. 52

53 prosinec

54 A Hospodářské podmínky Více než polovina obcí má navržen dostatek zastavitelných ploch pro výrobu, týká se to však spíš menších obcí. Mírou nezaměstnanosti trpí všechny obce v ORP České Budějovice. Nárůstem míry registrované nezaměstnanosti oproti minulému období (údaje z roku 2011) se vyznačuje však pouze necelých 12 % obcí. více jak polovina aktualizovaných obcí v kraji. Dochází ke koncentraci pracovních příležitostí do Českých Budějovic a dalších větších sídel. Tím je nedostatek pracovních příležitostí v menších obcích kompenzován dobrou dosažitelností větších měst v kraji. Nízkou mírou nezaměstnanosti (pod 3,0 %) se vyznačuje pouze 1 % cca 6 % obcí ORP. Nedostatek pracovních příležitostí v menších obcích je kompenzován dobrou dosažitelností krajského města. Menší obce také trpí velkým podílem zaměstnanosti v priméru, nicméně pouze necelých 18 % necelá 4 % obcí mají nízký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Rozvojový potenciál můžeme kromě Českých Budějovic a větších měst hledat v obcích, které se již dnes vyznačují vyššími cenami pozemků. Změny ve vstupních podkladech statistika ČSÚ míra registrované nezaměstnanosti Trendy ve vývoji stavu území Nevznikají nová pracovní místa a nejsou naplněny záměry územních plánů na plochy výroby. 54

55 prosinec

56 A.3. Hodnoty, limity využití území A.3.1. Hodnoty Hodnoty v území jsou členěny na: - hodnoty krajinné a přírodní místa výhledu, rozhledu, památné stromy, ostatní významné solitéry a soubory, aleje, stromořadí a ostatní významná liniová zeleň, lesoparky, obory, arboreta, biosférické rezervace UNESCO, oblasti a místa krajinného rázu, národní přírodní památka, přírodní rezervace a památky, chráněné krajinné oblasti, krajinné památkové zóny, mokřady mezinárodního významu - hodnoty urbanistické osy, průhledy, urbanisticky významné struktury, veřejné prostory, urbanistické scenérie, parky a zahrady, hřbitovy - hodnoty historicko-architektonické hradiště, historicky a architektonicky významné stavby, nemovité kulturní památky, místa významných událostí, boží muka, křížky, výklenkové kapličky, pomníky, válečné hroby s ostatky, pietní místa, stavební dominanty, území s archeologickými nálezy (I. a II. třídy), památkové zóny, památkové rezervace, nemovité národní kulturní památky, region lidové architektury, technické památky, památka UNESCO - hodnoty dopravní stanice na hipostezce, přístav, vodní cesta, turistická trasa, cyklostezka, dálková cyklotrasa, hipostezka, lyžařský vlek Hodnoty jsou zobrazeny v grafické části ve výkresu hodnot. A.3.2. Limity využití území Limity využití území jsou členěny na: - dopravní infrastruktury letiště včetně ochranného pásma, heliporty, přístavy, plavební komory, silnice včetně ochranného pásma, železnice včetně ochranného pásma, trolejbusová vedení včetně ochranného pásma, vodní cesty, lyžařské vleky - technické infrastruktury vedení tepla, plynovody včetně technologických zařízení, zařízení pro výrobu a vedení elektřiny, zařízení pro úpravu a distribuci vody a odpadních vod, telekomunikační zařízení a vedení - geologické limity a zátěže území poddolovaná území, sesuvná území, stará důlní díla, haldy, dobývací prostory, chráněná ložisková území, ložiska nerostných surovin, odkaliště, staré ekologické zátěže - ochranné limity sklady civilní ochrany, objekty důležité pro obranu státu, evakuační místa, úkryty civilní ochrany, stanice radiační kontroly okolí, koncové prvky varování, stanice hasičského záchranného sboru, objekty policie, zóny havarijního plánování - produktovody zařízení a vedení na produktovodu - rizika objekty nebo zařízení s nebezpečnými látkami kategorie A nebo B, skládky, zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu - limity z oblasti vod odvodnění, vodní zdroje včetně ochr. pásma, protipovodňová ochrana, zranitelné oblasti, chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod, záplavová území, aktivní zóny záplavových území, povodňová ohrožení, území zvl. povodně pod vodním dílem, retenční prostory s odtokem, ochranná pásma léčivého, minerálního zdroje vody - ochrana půdního fondu BPEJ I. a II. třídy ochrany - ochrana přírody a krajiny významný krajinný prvek registrovaný, památné stromy a jejich skupiny a stromořadí, významné krajinné prvky ze zákona a registrované, vzdálenost 50 m od kraje lesa, Natura 2000, biosférická rezervace UNESCO, mokřady mezinárodního významu, přechodně chráněná plocha, lokality zvláště chráněných druhů, krajinná památková zóna, zóny CHKO a ochranné pásmo CHKO, přírodní rezervace včetně ochranného pásma, národní přírodní památka a přírodní památka včetně ochranného pásma - ÚSES lokální, regionální a nadregionální 56

57 - památky nemovité kulturní památky včetně ochranného pásma, nemovité národní kulturní památky včetně ochranného pásma, vesnická památková rezervace, městská památková rezervace, ochranná pásma památkově chráněného území, vesnická památková zóna, památka UNESCO včetně ochranných pásem, území s archeologickými nálezy I. a II. kategorie Limity využití území jsou dále zobrazeny v grafické části ve výkresu limitů využití území. 57

58 A.4. Záměry na provedení změn v území a jejich vyhodnocení A.4.1. Popis záměrů Záměry byly převzaty z ÚPD jednotlivých obcí a kraje, zjištěny průzkumem a z podkladů ÚAP, z oborových dokumentací a ostatních zdrojů. Záměry jsou členěny na nadmístní a místní. Nadmístní význam mají záměry, jejichž plocha svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více obcí, popř. území více krajů (viz definice nadmístního významu z 2 odst. 1 písm. h) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. Jedná se o záměry ze ZÚR, plochy nad 50 ha a další plochy nadmístního významu. Plochy nadmístního významu jsou dále uvedeny v tabulkách, kdy je ke konkrétnímu záměru přiřazen kód pro snazší identifikaci v grafické části, vyjma záměrů dopravní infrastruktury z oborových dokumentací, záměrů přírodních, kde není vzhledem k rozsahu dotčeného území účelné přiřazování kódů. Kódování záměrů ze ZÚR je převzato z platné dokumentace ZÚR, kde jsou jednotlivé záměry blíže specifikovány. Ostatní záměry, které nesplňují výše uvedené požadavky, jsou zahrnuty mezi záměry místního významu. A.4.2. Rozdělení záměrů na nadmístní a místní Nadmístní záměry: záměry ze ZÚR schválených a neschválených záměry z ÚPD (plochy nad 50 ha) záměry oborové: dopravní infrastruktura - dálnice D3, silnice I. třídy a mimoúrovňové křižovatky nadmístního významu technická infrastruktura parovod záměry ÚAP: dálkové migrační koridory a migračně významná území plán ÚSES spalovna vedení elektrické sítě VVN a ZVN a elektrorozvodna ZVN velmi vysokotlaký plynovod protipovodňová ochrana Místní záměry: záměry z ÚPD záměry oborové: záměry ÚAP: dopravní infrastruktura - ostatní silnice a cyklostezky technická infrastruktura - vodní elektrárna, čistička odpadních vod, čerpací stanice kanalizace, čerpací stanice vody, zdroj vody, vodojem, kotelna, kanalizace, vodovod, protipovodňová ochrana vesnická památková zóna a krajinná památková zóna plán ÚSES pro ORP České Budějovice lokalita zvláště chráněného druhu plochy k obnově nebo opětovnému využití čistička odpadních vod, čerpací stanice kanalizace jiná ochranná pásma ČOV záměry dopravní infrastruktury revitalizace návsi 58

59 A.4.3. Nadmístní záměry PLOCHY ZMĚN Tabulka 6 Záměry dle schválené ZÚR Kód Popis veřejná D19 Veřejné logistické centrum České Budějovice infrastruktura D20 Letiště České Budějovice sportovně rekreační SR7 Purkarec plochy změn SR13 Zvíkov Ortvínovice smíšené obytné SO10 České Budějovice Čtyři Dvory plochy změn SO11 České Budějovice Za Stromovkou SO13 Adamov Hůry Rudolfov SO14 České Budějovice Rožnov komerční a průmyslové KP21 České Budějovice Kněžské dvory plochy změn KP22 České Budějovice Okružní KP23 České Budějovice Hůry KP34 Hůry vědeckotechnologický park KP35 České Budějovice vědeckotechnologický park plochy A1 MAPE asanací A2 popílkoviště Územní rezervy dle schválené ZÚR Kód Popis územní rezerva PT/F DP Blana těžby nerostů PT/H DP Ledenice PT/G DP Ševětín PT/L DP Vrábče 59

60 PLOCHY ZMĚN Záměry dle ÚPD (nad 50 ha) Kód Popis plochy dopravní ZNV_1 Včelná - IV. tranzitní železniční koridor infrastruktury ZNV_2 Lišov - silnice I/34 ZNV_5 Lišov - silnice I/34 ZNV_7 Štěpánovice - silnice I/34 ZNV_8 Chotýčany - dálnice D3 ZNV_9 Roudné - dálnice D3 plochy smíšené výrobní ZNV_3 Hrdějovice - velké logistické centrum ZNV_4 Hůry - vědecko technický park plochy výroby a skladování ZNV_6 Dynín Územní rezerva dle ÚPD (nad 50 ha) Kód Popis plocha těžby nerostů ZNV_10 Zahájí - plocha těžby nerostů 60

61 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Záměry ze schválené ZÚR Kód Popis trafostanice Ee30 Transformovna České Budějovice - střed s transformovnou Ee35 Rozšíření el. stanice Kočín (400 kv) koridor vedení VVN Ee12 VVN 110 kv Dasný - Větřní Ee31 VVN 110 kv Kočín - Veselí nad Lužnicí Ee32 VVN 400 kv ETE - Kočín Ee33 VVN 400 kv Kočín - Mírovka Ee34 Kabelové VVN 110 kv Mladé - České Budějovice střed koridor horkovodu Et1 Horkovod dálkový - JETE - ČB koridor vodovodu V2 koridor vodovodu V3 koridor vodovodu V5 koridor vodovodu V43 koridor vodovodu koridor VTL plynovodu Ep7 Ševětín - Hosín Ep10 Propojení tranzit. plynovodu Transgas s tranzitní větví WAG v Rakousku Ep13 Velešín - Borovany Územní rezervy dle schválené ZÚR Kód Popis koridor VTL plynovodu Ep/E územní rezerva - Netolice - Zliv Tabulka 7 61

62 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Záměry dle ÚPD - VPS a VPO (nad 50 ha) Kód Popis koridor plynovodu VPZ_1 koridor pro VTL plynovod Ševětín - Hosín VPZ_5 vedení VVTL - Záblatí elektrické vedení VPZ_6 elektrická vedení vyvedená z transformovny Kočín Záměry ÚAP Kód Popis spalovna SNV spalovna Nové Vráto elektrické vedení ELVED1 zkapacitnění elektrického vedení Elektrorozvodna ELROZV1 rozšíření elektrorozvodny Kočín vedení plynovodu VVTL BP vedení VVTL plynovodu Oborové záměry Kód Popis protipovodňová ochrana Zam_V1 navrhovaná nádrž Hněvkovice Zam_V2 navrhovaná nádrž Březí Zam_V3 úprava toku Zam_V4 navrhovaná nádrž Dívčí Kámen Zam_PO5 úprava koryta v délce 1,8 m parovod PARV předpokládaná trasa přivaděče páry z JETE 62

63 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Záměry ze schválené ZÚR Kód Popis Tabulka 8 vodní cesta D18/1 splavnění Vltavy D73 přívoz železnice D14 úsek České Budějovice - Zliv - zdvojkolejnění tratě D3/3 IV. TŽK, úsek Soběslav - Ševětín D3/4 IV.TŽK úsek Ševětín - České Budějovice (severní okraj, Nemanice) D3/5 IV.TŽK - průchod Č. Budějovicemi (Nemanice na sev. okraji - Hodějovice na již. okraji) D3/6 IV.TŽK, úsek České Budějovice (Hodějovice) - Horní Dvořiště (státní hranice) silnice D1/4 úsek Veselí nad Lužnicí - Ševětín D1/5 úsek Ševětín - Borek (severovýchodně od ČB) D1/6 úsek Borek - Dolní Třebonín, vč. MÚK Krasejovka D12/1 úsek České Budějovice - Třeboň D26 Jižní tangenta České Budějovice D36 přejezd přes železnici Dobřejovice D37/3 úsek Dolní Bukovsko - křiž. D3 (u Horusického rybníka) D42/1 úsek Č. Budějovice (MÚK Hodějovice) - Nová Ves D42/2 obchvat Strážkovice D43/1 D3 (MÚK Pohůrka) - Srubec D43/2 úsek Srubec - Ledenice D56/2 úsek Horusice - Neplachov D56/3 přeložka Ševětín, vč. napojení III/1556 na Mazelov D56/4 úsek Kamenný újezd - křiž. se železnicí - Bukovec D57 Litvínovická ulice - rozšíření na 4-pruh 63

64 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Záměry ze schválené ZÚR Kód Popis silnice cyklostezka D63/2 zanádražní komunikace D63/3 podjezd pod nádražím D7/5 úsek Malovičky - Češnovice (křižovatka se silnicí II/145) D7/6 úsek Češnovice - Dasný (křižovatka se silnicí II/105) D7/7a severní silniční spojka města České Budějovice D7/7b severní silniční spojka města České Budějovice D7/8 úsek Okružní - Rudolfovská (České Budějovice) D81 spojnice Rudolfov - Adamov - Hůry D82/1 Rekultivace Mydlovary - obchvat Zahájí D82/2 Rekultivace Mydlovary - obchvat Olešníka D82/3 Rekultivace Mydlovary - úsek Olešník - Chlumec D75/6 Cyklostezky - úsek Hluboká nad Vltavou - Zámostí D75/7 Cyklostezky - úsek České Budějovice (Rožnov) - Včelná - Boršov nad Vltavou Územní rezervy ze scválené ZÚR Kód Popis pozemní komunikace D/H Napojení letiště na II/156 D/R Severní silniční tangenta města České Budějovice 64

65 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Záměry dle ÚPD - VPS a VPO (nad 50 ha) Kód Popis silniční a železniční koridory VPZ_2 dopravní infrastruktura VPZ_3 IV. tranzitní železniční koridor VPZ_4 IV. tranzitní železniční koridor VPZ_7 návrh plochy pro severní obchvat Štěpánovic VPZ_8 IV. TŽK, jižní tangenta České Budějovice, dálnice D3 VPZ_9 koridor pro dálnici D3 VPZ_10 IV. tranzitní železniční koridor 65

66 A.4.4. Záměry z první aktualizace ZÚR dosud neschválené Jsou zde uvedeny pouze záměry, které jsou buď zcela nově vymezeny nebo jsou převymezeny či zcela vypuštěny, vše je označeno kódem, který se promítá rovněž do grafické části. Tabulka 9 66

67 67

68 A.4.5. Vyhodnocení záměrů na provedení změn v území Byla provedena analýza záměrů z platných ÚPD obcí (ÚP, ÚPO, ÚPnSÚ) a ZÚR versus záměry oborové, získané od poskytovatelů údajů o území, obcí. Z této analýzy vyplynuly záměry, které dosud nejsou promítnuty v platných ÚPD obcí a kraje a je zapotřebí je dále prověřit v územně plánovacích dokumentacích a jsou níže popsány. Záměry k prověření v ÚPD Záměry z neschválených Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje viz záměry uvedené v předchozí kapitole záměr nadregionálního biokoridoru NBK 117 Hlubocká obora K118 dle údajů z dosud neschválené 1. aktualizace ZÚR (data pro veřejné projednání dne ) je v nesouladu s upřesněným koridorem v platném Územním plánu Doubravice Záměry oborové dopravní infrastruktury dle studií: dopravní řešení letiště Č. Budějovice dotýká se obcí Homole, Litvínoce, Planá možnost vedení cyklostezky dotýká se obce Roudné přeložka silnice III/ dotýká se města České Budějovice Záměry oborové energetické dle směrného vodohospodářského plánu a dle energetické koncepce města Č. Budějovice: vodní elektrárna Dívčí Kámen (Vrábče) vodní elektrárna Vidov (Vidov) vodní elektrárna Březí a Poříčí (Boršov nad Vltavou) návrh plynových kotelen ve městě České Budějovice Záměry vodohospodářské dle směrného vodohospodářského plánu a koncepce protipovodňové ochrany na území Jihočeského kraje dokončení hrázky (Plav) hrázky (Čejkovice) inundační pole, úprava terénu (Radošovice) mobilní hradící stěna (Vidov) mobilní hrazení (Litvínovice navrhovaná nádrž Březí (Vrábče, Boršov nad Vltavou) navrhovaná nádrž Dívčí Kámen (Vrábče) navrhovaná nádrž Hněvkovice (Hluboká nad Vltavou) obtokové koryto jezu Vidov se stavidly (Vidov) obtokový kanál (České Budějovice) ohrazování koryta (Litvínovice) ochranné hrázky (Hluboká nad Vltavou, Vidov) posílení průtočnosti koryta (České Budějovice) protipovodňové bariery a provizorní hrazení (České Budějovice) retenční nádrže (Lišov) revitalizace území, hrazení, povodňový průleh (Plav) úprava koryta (České Budějovice, Čejkovice) úprava mostku (Lišov) úprava toku (Planá, České Budějovice) zkapacitnění koryta (Hrdějovice) 68

69 zkapacitnění odtokové stoky a propustku (Dívčice) Záměry dle plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje automatické tlakové stanice, čerpací stanice splaškové vody, čistírny odpadních vod úpravna vody, věžový vodojem, zemní vodojemy, zdroj vody, prameniště Záměry energetické dle ÚAP vedení elektrické sítě VVN a ZVN spalovna Nové Vráto Záměry památkové péče dle ÚAP krajinná památková zóna Hlubocko (Hluboká nad Vltavou) krajinná památková zóna Opalicko (Kamenný Újezd) krajinná památková zóna Podhůří Blanského lesa (Záboří) vesnická památková zóna Dívčice vesnická památková zóna Dříteň vesnická památková zóna Dynín vesnická památková zóna Vlkov 69

70 B. Rozbor udržitelného rozvoje území ORP Č. Budějovice B.1. SWOT analýza B.1.1. Souhrnná SWOT analýza Silné stránky Souhrnná SWOT analýza Slabé stránky četnost dle obcí % četnost dle obcí % Hygiena životního prostředí Vodní režim Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním Zastavěné území v aktivní zóně limitům pro ochranu zdraví Ochrana přírody krajiny a památek Ohrožení zastavěného území 26.6 záplavami Kvalitní přírodní prostředí dané 13.9 Hygiena životního prostředí přítomností CHKO 15.2 Přítomnost památky UNESCO 1.3 Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k průjezdu silniční dopravy zastavěným územím 11.4 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci zdroje znečištění Vysoká úroveň koeficientu ekologické stability 8.9 Veřejná technická a dopravní infrastruktura Veřejná technická a dopravní infrastruktura Absence napojení na železnici Plynofikace obce Zhoršená dostupnost obce s rozšířenou působností Kvalitní dopravní napojení (silnice I Absence kanalizace 6.3 třídy) Výborná dostupnost obce s 25.3 Absence vodovodu 3.8 rozšířenou působností 20.3 Existence městské hromadné 24.1 Bydlení dopravy 20.3 Kvalitní dopravní napojení (železnice) Nedostatek zastavitelných ploch pro bydlení Sociodemografické podmínky Hospodářské podmínky Dlouhodobý Růst počtu obyvatel Vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, lesnictví) Dobrá věková struktura obyvatelstva Nízký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním Bydlení Dostatek zastavitelných ploch pro bydlení Existence zdravotního střediska Vysoká intenzita bytové výstavby Existence základní školy 30.4 Dostatek zastavitelných ploch pro občanskou vybavenost Hospodářské podmínky Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu Nízká míra nezaměstnanosti Tabulka 10 70

71 Příležitosti Souhrnná SWOT analýza Hrozby četnost dle obcí % četnost dle obcí % Ochrana přírody krajiny a památek Horninové prostředí a geologie Rozvoj cestovního ruchu daný 13.9 Sesuvné území zasahuje do 1.3 přítomností CHKO 15.2 zastavitelné plochy Rozvoj cestovního ruchu daný 11.4 Zastavitelná plocha zasahuje do 13.9 přítomností vesnické památkové zóny ložiskového území Rozvoj cestovního ruchu daný 5.1 Hygiena životního prostředí přítomností národní kulturní památky Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností vesnické památkové rezervace Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností městské památkové rezervace Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností národní přírodní rezervace Výskyt ekologických zátěží Sociodemografické podmínky 1.3 Relativní úbytek dětí Sociodemografické podmínky Stárnutí populace Rozvoj služeb zaměřených na 39.2 Bydlení seniory 79.7 Rozvoj služeb zaměřených na děti a mladé rodiny Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování Rekreace a cestovní ruch Vysoký potenciál individuální rekreace Vysoký turistický a rekreační potenciál Hospodářské podmínky Rozvoj investiční výstavby vzhledem k vyšší hladině cen pozemků zastavitelných ploch pro bydlení Nižší atraktivnost obce pro mladé rodiny vzhledem k absenci základní školy Omezení kvality bydlení vzhledem k malému rozvoji občanské vybavenosti Stagnace rozvoje obce vzhledem k omezeným investicím do bydlení Rekreace a cestovní ruch Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysokému podílu objektů druhého bydlení Hospodářské podmínky Omezení tvorby pracovních příležitostí vzhledem k malému množství zastavitelných ploch pro výrobu Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysoké nezaměstnanosti

72 B.1.2. Souhrnná SWOT analýza členěná po jednotlivých tématech dle Vyhlášky s přepočítanými četnostmi výroků dle obcí v ORP a dle počtu obyvatel Horninové prostředí a geologie SWOT analýza Hrozby Tabulka 11 Četnost dle obcí % Sesuvné území zasahuje do zastavitelné plochy 1.3 Zastavitelná plocha zasahuje do ložiskového území 13.9 Vodní režim SWOT analýza Slabé stránky Tabulka 12 Četnost dle obcí % Zastavěné území v aktivní zóně Ohrožení zastavěného území záplavami 26.6 Hygiena životního prostředí SWOT analýza Silné stránky Tabulka 13 Četnost dle obcí % Četnost dle obyvatel % Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví Slabé stránky Četnost dle obcí % Četnost dle obyvatel % Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k průjezdu silniční dopravy zastavěným územím Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci zdroje znečištění Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k průjezdu silniční dopravy zastavěným územím Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci zdroje znečištění Hrozby Četnost dle obcí % Četnost dle obyvatel % Výskyt ekologických zátěží Výskyt ekologických zátěží

73 Ochrana přírody, krajiny a památek SWOT analýza Silné stránky Tabulka 14 Četnost dle obcí % Četnost dle obyvatel % Kvalitní přírodní prostředí dané Kvalitní přírodní prostředí dané přítomností CHKO přítomností CHKO Přítomnost památky UNESCO 1.3 Přítomnost památky UNESCO 0.3 Příležitosti Četnost dle obcí % Četnost dle obyvatel % Rozvoj cestovního ruchu daný Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností CHKO přítomností CHKO Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností vesnické památkové 11.4 Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností vesnické památkové zóny zóny Rozvoj cestovního ruchu daný Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností národní kulturní památky Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností vesnické památkové rezervace Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností městské památkové rezervace Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností národní přírodní rezervace přítomností národní kulturní památky Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností vesnické památkové rezervace Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností městské památkové rezervace Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností národní přírodní rezervace Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa SWOT analýza Silné stránky Tabulka 15 Četnost dle obcí % Četnost dle obyvatel % Vysoká úroveň koeficientu Vysoká úroveň koeficientu ekologické stability 8.9 ekologické stability 3,

74 Veřejná technická a dopravní infrastruktura SWOT analýza Silné stránky Tabulka 16 Četnost dle obcí % Četnost dle obyvatel % Plynofikace obce Plynofikace obce Kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy) Výborná dostupnost obce s rozšířenou působností Existence městské hromadné dopravy 35.4 Kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy) Výborná dostupnost obce s rozšířenou působností Existence městské hromadné dopravy Kvalitní dopravní napojení (železnice) Kvalitní dopravní napojení (železnice) Slabé stránky Četnost dle obcí % Četnost dle obyvatel % Absence napojení na železnici Absence napojení na železnici Zhoršená dostupnost obce s Zhoršená dostupnost obce s rozšířenou působností rozšířenou působností Absence kanalizace 6.3 Absence kanalizace 0.6 Absence vodovodu 3.8 Absence vodovodu Sociodemografické podmínky SWOT analýza Silné stránky Tabulka 17 Četnost dle obcí % Četnost dle obyvatel % Dlouhodobý Růst počtu obyvatel Dlouhodobý Růst počtu obyvatel Dobrá věková struktura obyvatelstva Dobrá věková struktura obyvatelstva Příležitosti Četnost dle obcí % Četnost dle obyvatel % Rozvoj služeb zaměřených na seniory Rozvoj služeb zaměřených na seniory Rozvoj služeb zaměřených na děti a Rozvoj služeb zaměřených na děti a mladé rodiny mladé rodiny Hrozby Četnost dle obcí % Četnost dle obyvatel % Relativní úbytek dětí Relativní úbytek dětí Stárnutí populace Stárnutí populace

75 Bydlení SWOT analýza Silné stránky Tabulka 18 Četnost dle obcí % Četnost dle obyvatel % Dostatek zastavitelných ploch pro Dostatek zastavitelných ploch pro bydlení bydlení Existence zdravotního střediska Existence zdravotního střediska Vysoká intenzita bytové výstavby Vysoká intenzita bytové výstavby Existence základní školy 30.4 Existence základní školy Dostatek zastavitelných ploch pro Dostatek zastavitelných ploch pro občanskou vybavenost občanskou vybavenost Slabé stránky Četnost dle obcí % Četnost dle obyvatel % Nedostatek zastavitelných ploch pro Nedostatek zastavitelných ploch pro bydlení bydlení Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení Nižší atraktivnost obce pro mladé rodiny vzhledem k absenci základní Hrozby Četnost dle obcí % Četnost dle obyvatel % Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení školy Omezení kvality bydlení vzhledem k malému rozvoji občanské vybavenosti Stagnace rozvoje obce vzhledem k omezeným investicím do bydlení 69.6 Nižší atraktivnost obce pro mladé rodiny vzhledem k absenci základní školy Omezení kvality bydlení vzhledem k malému rozvoji občanské vybavenosti Stagnace rozvoje obce vzhledem k omezeným investicím do bydlení Rekreace a cestovní ruch SWOT analýza Příležitosti Tabulka 19 Četnost dle obcí % Četnost dle obyvatel % Vysoký potenciál individuální Vysoký potenciál individuální rekreace rekreace 77, Vysoký turistický a rekreační Vysoký turistický a rekreační potenciál potenciál Hrozby Četnost dle obcí % Četnost dle obyvatel % Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysokému podílu objektů druhého bydlení Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysokému podílu objektů druhého bydlení

76 Hospodářské podmínky SWOT analýza Silné stránky Tabulka 20 Četnost dle obcí % Četnost dle obyvatel % Dostatek zastavitelných ploch pro Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu výrobu Nízká míra nezaměstnanosti Nízká míra nezaměstnanosti ,3 Slabé stránky Četnost dle obcí % Četnost dle obyvatel % Vysoký podíl zaměstnanosti v Vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, lesnictví) priméru (zemědělství, lesnictví) Nízký podíl obyvatel s Nízký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním vysokoškolským vzděláním Příležitosti Četnost dle obcí % Četnost dle obyvatel % Rozvoj investiční výstavby vzhledem Rozvoj investiční výstavby vzhledem k vyšší hladině cen pozemků k vyšší hladině cen pozemků Hrozby Četnost dle obcí % Četnost dle obyvatel % Omezení tvorby pracovních Omezení tvorby pracovních příležitostí vzhledem k malému příležitostí vzhledem k malému množství zastavitelných ploch pro množství zastavitelných ploch pro výrobu výrobu Narušení sociální struktury obce Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysoké nezaměstnanosti vzhledem k vysoké nezaměstnanosti V rámci aktualizace se pořadí nejvýznamnějších silných stránek podle četnosti dle obcí ve správním obvodu ORP České Budějovice v zásadě nemění. - dostatek zastavitelných ploch pro bydlení - celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví - plynofikace obce spojená s dalším rozvojem technické infrastruktury - růst počtu obyvatel - dostatek zastavitelných ploch pro výrobu a pro občanskou vybavenost - vysoká intenzita bytové výstavby, zejména v příměstských zónách V rámci aktualizace patří i nadále mezi nejvýznamnější slabé stránky podle četnosti dle obcí ve správním obvodu ORP České Budějovice : - absence napojení na železnici - zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci zdroje znečištění - ohrožení zastavěného území záplavami - zhoršená dostupnost obce s rozšířenou působností - vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, lesnictví) Absence napojení na železnici byla vyhodnocena jako ne nezbytná podmínka rozvoje sídel, protože není možné uvažovat se železnicí jako rozvojovým faktorem. Naopak tento faktor bude dlouhodobě v útlumu, stránka je odrazem historického vývoje. 76

77 Mezi nejvýznamnější příležitosti podle četnosti dle obcí ve správním obvodu ORP České Budějovice můžeme počítat: - vysoký potenciál individuální rekreace - rozvoj služeb zaměřených na seniory - rozvoj služeb zaměřených na děti a mladé rodiny - rozvoj cestovního ruchu daný přítomností CHKO Rozvoj cestovního ruchu je směřován do vyšších a atraktivních center. Vzhledem k lokálnímu významu památek rozptýlených mimo centrum ORP není předpokládán další rozvoj. Mezi nejvýznamnější hrozby podle četnosti dle obcí ve správním obvodu ORP České Budějovice můžeme počítat: - narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení - stárnutí populace - nižší atraktivnost obce pro mladé rodiny vzhledem k absenci základní školy - výskyt ekologických zátěží Narušení tradiční struktury obce je na pořadu dne, vzhledem k nárokům stavebníků na standard bydlení. Jednoduché půdorysy spojené s typizovanými půdorysy nových staveb nedávají prostor k vyjádření identity a charakteru území ani urbanistickému kontextu. Ekologické zátěže jsou před sociálně demografickými faktory. Je to dáno zejména umístěním závodu MAPE a dalších úložných prostorů v ORP pro skládky. 77

78 B.2. Zjednodušená analýza naplněnosti zastavitelných ploch Zjednodušená analýza naplněnosti zastavitelných ploch a její metodika je blíže popsána v kapitole Zjednodušená analýza vyhodnocení zastavitelných ploch a ploch přestavby. Analýza je zpracována jednotlivě pro každou obec. Je zaměřena na navržené zastavitelné plochy a plochy přestaveb určené k funkcím bydlení (bydlení, smíšené obytné). Pro potřeby těchto analýz byly použity vybrané zastavitelné plochy a plochy přestaveb z platných územně plánovacích dokumentací (územních plánů a územních plánů obcí), které byly k dispozici na Odboru územního plánování Magistrátu města České Budějovice ke dni a dále údaje z ČSÚ za rok Výsledkem jsou jednotlivé výpočty pro každou obec v ORP České Budějovice uvedené v krycích listech jednotlivých obcí. Z analýzy byly vyjmuty obce pro jejichž území je vydaný územní plán sídelního útvaru (Branišov, Břehov, Libníč, Olešník, Vidov, Zliv, Žabovřesky) dále obce bez vydané územně plánovací dokumentace (Vlkov, Strýčice). Dále nebyly hodnoceny obce u nichž byl vydán nový územní plán po uzávěrce dat (Drahotěšice, Litvínovice, Nová Ves, Roudné). Pro obce, u kterých došlo k úbytku obyvatel za posledních deset let, byla přidělena hodnota 0% naplněnosti ploch podle platných ÚP a ÚPO v nadcházejících deseti letech (Bošilec, Č. Budějovice, Hrdějovice, Zvíkov). Procentuální naplněnost ploch podle platných územních plánů a územních plánů obcí v nadcházejících deseti letech ve vztahu k trendu vývoje počtu obyvatel za posledních deset let jsou zjednodušeně promítnuty do kartogramu viz níže. 78

79 prosinec

80 B.3. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek B.3.1. Vyváženost souhrnná za celé ORP po jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje (pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj, pro soudržnost obyvatel) Pro znázornění vyváženosti územních podmínek dle jednotlivých pilířů v rámci ORP České Budějovice je využito mj. paprskových grafů. K jednotlivým indikátorům náležícím do příslušného pilíře pro trvale udržitelný rozvoj byla přiřazena četnost dle obcí ze souhrnné SWOT analýzy a na základě té byla přiřazena odpovídající hodnota (váha) pro potřeby grafu následujícím způsobem: Pro indikátory negativního charakteru (slabé stránky a hrozby): 0-25% % -1 50% a více -2 Pro indikátory pozitivního charakteru (silné stránky a příležitosti): 0-25% % +1 50% a více +2 Příznivé životní prostředí Tabulka 21 indikátor hodnocení vyváženosti Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví kód indikátoru četnost ze SWOT [%] hodnota Z1 79,7 2 Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k průjezdu silniční dopravy zastavěným územím Z2 11,4 0 Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci zdroje znečištění Z3 36,7-1 Výskyt ekologických zátěží Z4 51,9-2 Kvalitní přírodní prostředí dané přítomností CHKO Z5 15,2 0 Vysoká úroveň koeficientu ekologické stability Z6 8,9 0 Existence městské hromadné dopravy Z7 20,3 0 Absence kanalizace Z8 6,3 0 Plynofikace obce Z9 70,9 2 Hodnocení ORP České Budějovice v pilíři pro příznivé životní prostředí Z Z1 Z2 Z Z3 Příznivé životní prostředí Z7 Z4 Z6 Z5 Graf 1 80

81 Hospodářský rozvoj Tabulka 22 indikátor hodnocení vyváženosti kód indikátoru četnost ze SWOT [%] hodnota Ohrožení zastavěného území záplavami H1 26,6-1 Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území H2 15,2 0 Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností CHKO H3 15,2 0 Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností národní přírodní rezervace H4 1,3 0 Přítomnost památky UNESCO H5 1,3 0 Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností městské památkové rezervace H6 1,3 0 Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností vesnické památkové rezervace H7 5,1 0 Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností vesnické památkové zóny H8 11,4 0 Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností národní kulturní památky H9 6,3 0 Kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy) H10 35,4 1 Kvalitní dopravní napojení (železnice) H11 21,5 0 Absence napojení na železnici H Absence vodovodu H13 3,8 0 Absence kanalizace H14 6,3 0 Rozvoj služeb zaměřených na děti a mladé rodiny H15 58,2 2 Rozvoj služeb zaměřených na seniory H16 79,7 2 Vysoký potenciál individuální rekreace H17 83,5 2 Vysoký turistický a rekreační potenciál H18 11,5 0 Nízká míra nezaměstnanosti H19 6,3 0 Vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, lesnictví) H20 24,1 0 Nízký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním H21 3,8 0 Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu H Omezení tvorby pracovních příležitostí vzhledem k malému množství zastavitelných ploch pro výrobu H23 24,1 0 Rozvoj investiční výstavby vzhledem k vyšší hladině cen pozemků H24 3,8 0 Sesuvné území zasahuje do zastavitelné plochy H25 1,3 0 Zastavitelná plocha zasahuje do ložiskového území H26 13,9 0 Hodnocení ORP České Budějovice v pilíři pro hospodářský rozvoj H22 H21 H20 H23 H25 H26 H24 H H2 H3 H4 H5 H6 H7 H8 Hospodářský rozvoj H19 H18 H17 H16 H15 H14 H11 H12 H13 H9 H10 Graf 2 81

82 Soudržnost společenství obyvatel Tabulka 23 indikátor hodnocení vyváženosti kód indikátoru četnost ze SWOT [%] hodnota Výborná dostupnost obce s rozšířenou působností O1 20,3 0 Zhoršená dostupnost obce s rozšířenou působností O2 24,1 0 Růst počtu obyvatel O3 69,6 2 Pokles počtu obyvatel O4 0 0 Relativní úbytek dětí O5 36,7-1 Stárnutí populace O6 79,7-2 Dobrá věková struktura obyvatelstva O7 44,9 1 Špatná věková struktura obyvatelstva O8 0 0 Vysoká intenzita bytové výstavby O9 51,9 2 Stagnace rozvoje obce vzhledem k omezeným investicím do bydlení O10 31,6-1 Existence základní školy O11 30,4 1 Nižší atraktivnost obce pro mladé rodiny vzhledem k absenci základní školy O12 69,6-2 Existence zdravotního střediska O13 22,8 0 Dostatek zastavitelných ploch pro občanskou vybavenost O14 58,2 2 Omezení kvality bydlení vzhledem k malému rozvoji občanské vybavenosti O15 21,5 0 Dostatek zastavitelných ploch pro bydlení O16 96,2 2 Nedostatek zastavitelných ploch pro bydlení O17 3,8 0 Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení O18 89,7-2 Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysokému podílu objektů druhého bydlení O Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysoké nezaměstnanosti O20 1,3 0 O17 O16 Hodnocení ORP České Budějovice v pilíři soudržnosti společenství obyvatel O18 O19 O20 O1 2 1,5 1 0,5 0-0,5-1 -1,5-2 O2 O3 O4 O5 O6 Soudržnost společenství obyvatel O15 O7 O14 O8 O13 O12 O11 O10 O9 Graf 3 82

83 B.3.2. Vyváženost pro všechny obce po jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje Vyhodnocení na základě SWOT analýz a výroků, které se týkají konkrétní obce - viz krycí listy jednotlivých obcí ve správním území ORP České Budějovice. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území bylo řešeno pro každou obec jako míra úspěšnosti obce při získávání kladných nebo záporných výroků: kladné výroky silné stránky a příležitosti záporné výroky slabé stránky a hrozby Další grafické znázornění je provedeno v kartogramech, jedná se o kartogramy: K - B2 KARTOGRAM VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PILÍŘ PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ K - B3 KARTOGRAM VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PILÍŘ PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ K - B4 KARTOGRAM VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PILÍŘ PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL Výsledky byly dále seřazeny do přehledné tabulky viz níže. 83

84 prosinec

85 prosinec

86 prosinec

87 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek Tabulka 24 87

88 88

89 89