Český svaz válečníků - krajské vedení Pardubice

Transkript

1 STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 1131 č. archivní pomůcky: 8964 Český svaz válečníků - krajské vedení Pardubice /1950/ inventář Mgr. Jiří Kuba, Mgr. Tomáš Lána Zámrsk 2015

2 O b s a h Úvod 3 I. Vývoj původce archivního souboru 4 II. Vývoj a dějiny archivního souboru 6 III. Archivní charakteristika archivního souboru 6 IV. Stručný rozbor archivního souboru 7 V. Záznam o uspořádání archivního souboru a sestavení archivní pomůcky 7 Seznam použitých pramenů a literatury 7 Přílohy 8 Příloha č. 1 Seznam zkratek 9 Inventární seznam 10 Spisový materiál

3 Ú v o d

4 I. Vývoj původce archivního souboru: Za předmnichovské republiky existovala u nás celá řada drobných organizací sdružujících bývalé vojáky. Tento stav byl do jisté míry odrazem celkové tehdejší politické roztříštěnosti. Pouze tři z těchto spolků však byly významnější, přičemž však jejich činnost neměla žádnou vzájemnou souvislost: 1) organizace účastníků zahraničního odboje (legionáři), 2) organizace bývalých bojovníků ze světové války, 3) organizace válečných invalidů. Po zřízení tzv. protektorátu, kdy byly všechny vojenské záležitosti násilně vyjmuty z kompetence tzv. protektorátní vlády, byly ovšem rozpuštěny také téměř všechny organizace bývalých vojáků. Činnost byla povolena pouze rakušácky orientovanému Svazu vojáků z fronty a Svazu českých vojáků při Národní obci fašistické. Okupanti učinili toto opatření ve snaze získat z řad bývalých českých vojáků zrádce, kteří by byli ochotni ke spolupráci. Více jak rok bylo však toto úsilí marné. Od března roku 1939 do května 1940 konaly organizace mnoho schůzí a porad, projednávajících otázku sloučení bývalých vojáků v jedinou organizaci, aniž bylo dosaženo nacisty požadovaných výsledků. Důvodem byla snaha vyhovět nátlaku okupantů víceméně pouze formálně. Úřad říšského protektora byl přirozeně dobře informován o těchto tendencích, a proto nakonec pověřil generála četnictva v.v. Ottu Bláhu, který se k této zrádcovské úloze ochotně propůjčil, aby vytvořil organizaci bývalých vojáků podle potřeb okupantů. Také tzv. protektorátní vláda poskytla této činnosti svou plnou podporu. Výnosem ministerstva vnitra ze dne č. D / byl Bláha jmenován komisařským vedoucím spolku Svaz vojáků z fronty s úkolem provést jeho reorganizaci. Bláha v květnu 1940 z této úřední moci, která mu byla okupanty propůjčena, rozpustil Svaz vojáků z fronty a podle vzoru Nacionálně socialistického říšského válečného svazu (Nationalsozialistische Reichskriegsbund) ustavil pak ihned Český svaz válečníků. Stanovy nového spolku, který kromě pěstování kladného vztahu k "novému pořádku" a "německým kamarádům" usiloval o oživení ducha bývalé rakousko-uherské armády, byly schváleny výměrem ministerstva vnitra ze dne č. D / Přitom byli Bláhovi nápomocni lidé, kteří již byli organizovaní v aktivistické organizaci Český svaz pro spolupráci s Němci. Do Českého svazu válečníků bylo převedeno členstvo zrušeného Svazu vojáků z fronty, nábor nových členů byl prováděn tiskem, rozhlasem apod. Propagace nového spolku byla prováděna takovou formou, že muselo být jasné, že jde o činnost vysloveně aktivistickou. Celá "sjednocovací" akce byla dovršena až v roce 1943, kdy na příkaz říšských a protektorátních úřadů byly všechny stávající vojenské spolky organizačně a hospodářsky - 4 -

5 soustředěny v Ústředním svazu sdružení bývalých vojáků v Čechách a na Moravě (ÚSBV). Tímto způsobem bylo soustředěno členstvo celé řady bývalých drobných veteránských organizací - namnoze podpůrného rázu - a jejím vedoucím byl jmenován dekretem ministerstva vnitra Z.P /1-43 P.S. ze dne generál v.v. Bohuslav Kálal. Český svaz válečníků byl z rámce ÚSBV vyňat a trval dále jako samostatná organizace. Český svaz válečníků měl ústředí v Praze a v každé obci měla být ustavena místní organizace ČSV pod názvem Kamarádství ČSV. Činnost Svazu a jeho místních odboček byla, jak již bylo řečeno, vedena v nacistickém duchu. Funkcionáři a členové měli působit na své spoluobčany v tom smyslu, že po zřízení protektorátu není pro český národ jiného východiska, než dát se do služeb okupantů a pomáhat jim v jejich válečném úsilí. Zvláště byla zdůrazňována myšlenka, že zatímco Evropa je vystavena válečným útrapám, český národ díky "Vůdcově genialitě" požívá "dobrodiní hlubokého míru". Za to je ovšem povinen zvýšeným úsilím na "pracovní frontě". Protože ovšem jak okupanti, tak vedoucí činitelé ČSV dobře věděli, že mínění českého národa se značně rozchází s tímto pojetím situace, měli současně členové jednotlivých Kamarádství sledovat chování místního obyvatelstva a podávat o tom ústředí pravidelné zprávy. Ústředí ČSV mělo spojení se všemi německými úřady, především s Gestapem a Sicherheitsdienstem. Není tedy divu, že po květnu 1945 byl Český svaz válečníků, vzhledem k tomuto svému zaměření, prohlášen ve smyslu 3 retribučního dekretu za fašistickou organizaci a jeho vedoucí, bývalí generálové Bláha a Rychtrmoc (který v roce 1943 vystřídal Bláhu ve funkci ústředního vedoucího ČSV) a ostatní vedoucí funkcionáři byli postaveni před Národní soud a potrestáni podle retribučního dekretu. Oba byli odsouzeni k trestu smrti. Prostí členové ČSV byli potrestáni podle dekretu 138/45 Sb.z.a n. Takovým způsobem tedy skončila jedna z protektorátních organizací, která se může "čestně" zařadit vedle Vlajky, Svazu pro spolupráci s Němci, či Ligy proti bolševismu. Krajské vedení Pardubice zahrnovalo okresy Pardubice, Chrudim, Chotěboř, Litomyšl, Vysoké Mýto. Struktura Českého svazu válečníků byla následující. Kamarádství Českého svazu válečníků mělo svá místní vedení, krajská vedení a ústředí v Praze, které sídlilo v Jungmannově ulici 17. Jak už bylo zmíněno ústředním vedoucím byl generál četnictva v.v. Oto Bláha, potom bývalý divizní generál Robert Rychtrmoc. Krajským vedoucím v Pardubicích (Mozartova ulice 3) byl Karel Kotten, vrchní aktuárský tajemník a štábní kapitán u dragounského pluku v Pardubicích. ČSV-krajské vedení Pardubice měl v roce 1944 cca 400 členů z cca 100 lokalit. Je třeba zdůraznit, že opakované náborové akce v letech byly vesměs neúčinné. ČSV sdružoval bývalé vojáky (tj. účastníky 1. světové války), kteří nezradili přísahu. Toto ustanovení vylučovalo legionáře. Je zřejmé, že zajištěné přihlášky do ČSV byly po roce 1945 vytěženy Státní - 5 -

6 bezpečností a byly uloženy v archivním oddělení krajské správy ministerstva vnitra a po roce 1966 předány do SOAZ. II. Vývoj a dějiny archivního souboru Převzatý materiál fondu Český svaz válečníků je zlomkem písemností z jejich činnosti. Materiál byl uložen na zvláštním oddělení Státního archivu v Pardubicích, kam byl převzat z KSMV (Krajská správa ministerstva vnitra) Pardubice. Fond byl v rozsypu. Při pořádání byl materiál uspořádán podle data vyhotovení a tak katalogizován. Archivní pomůcka byla vedena jako katalog 390 pouze pro 0,01 bm, zbytek fondu do 0,10 bm byl veden jako nezpracován. Pro upřesnění je třeba dodat, že fond byl uspořádán v lednu 1963 na archivním oddělení KSMV Východočeského kraje Miloslavem Pávkem, který vyhotovil katalog s rejstříky. Úvod ke katalogu napsal prom. hist. Josef Kmoníček, pracovník archivního oddělení KSMV Východočeského kraje. III. Archivní charakteristika archivního souboru Fond obsahuje pouze část zachované korespondence s místními skupinami ČSV v kraji Pardubice. Jedná se převážně o náborové akce pro získání nových členů. Ve fondu jsou zachovány seznamy členů Českého svazu válečníků z kraje Pardubického a to hlavně z Chrudimska a okolí. Mezi nejzajímavější jednotliviny patří dopisy krajskému vedoucímu, kde jednotliví funkcionáři se vzdávají vedoucích míst v místních skupinách ČSV. Struktura fondu je následující: I. SPISOVÝ MATERIÁL Spisy: Přípravné období Ústřední spolkové orgány - výbor, pokyny pro členstvo Předsednictvo spolku - členská agenda IV. Stručný rozbor archivního souboru Archivní soubor je vhodný k bádání o dějinách vojenství a spolků

7 V. Záznam o uspořádání archivního souboru a sestavení archivní pomůcky Úvod k archivní pomůcce a archivní pomůcku vyhotovili v prosinci 2014 a v lednu 2015 v SOA v Zámrsku Mgr. Jiří Kuba a Mgr. Tomáš Lána. Zámrsk dne Mgr. Jiří Kuba a Mgr. Tomáš Lána Seznam použitých pramenů a literatury Prameny: Šturz, Jiří, Český svaz válečníků (ČSV) (1939) (1946), Úvod pro pomůcku č. 859, NA Praha 1975, s

8 P ř í l o h y

9 Seznam zkratek ČSV - Český svaz válečníků č. - číslo ÚSBV - Ústřední svaz sdružení bývalých vojáků v Čechách a na Moravě SOAZ - Státní oblastní archiv v Zámrsku KSMV - Krajská správa ministerstva vnitra - 9 -

10 I n v e n t á r n í s e z n a m

11 Ref. ozn. (Jiné ozn.) Obsah Datace vzniku Ev. jednotka Ukládací (počet a druh) číslo 1 I. SPISOVÝ MATERIÁL 1/1 Přípravné období 1/1//1 Propagace a vedení spolku (cyklostyly) kar K1 1/2 Ústřední spolkové orgány - výbor, pokyny pro členstvo 1/2//1 Korespondence krajského vedoucího v Pardubicích týkající se přihlášek a evidence členů a místních vedení kar K1 1/2//2 Pokyny ohledně spolupráce ČSV s Veřejnou osvětovou službou a Kuratoriem pro výchovu mládeže (týká se okresu Chrudim) 1944 kar K1 1/3 Předsednictvo spolku - členská agenda 1/3//1 Přihlášky - abecedně písmeno A - K (ojediněle členské knížky) kar K1 1/3//2 Přihlášky - abecedně písmena L až Z (ojediněle též členské knížky - svázáno) kar K1 1/3//3 Seznamy členů ČSV podle lokalit + číselné přehledy počtu členů (na začátku složky abecední seznamy osob pořízené po roce 1945) kar K2 1/3//4 Seznamy zabaveného spisového materiálu ČSV z území soudních okresů: Přelouč, Chotěboř, Chrudim a seznam spisového materiálu, týkajícího se krajského vedoucího Karla Kottena (po roce 1945) 1945/1950 kar K2 1/3//5 Seznamy členů ČSV z území okresů Pardubice (Přelouč, Holice), Chrudim, Chotěboř, Litomyšl (vyhotovené po roce 1945) 1945/1950 kar K2-1 -

12 T i r á ž ( e v i d e n č n í ú d a j e o f o n d u ) 1. Název archivní pomůcky Český svaz válečníků - krajské vedení Pardubice 2. Časové rozmezí archivní pomůcky / Počet evidenčních jednotek 2 (2 kartony) 4. Počet inventárních jednotek 8 5. Rozsah v pomůcce zpracovaných 0,22 archiválií v bm 6. Místo uložení Státní oblastní archiv v Zámrsku 7. Stav pomůckou zpracovaných archiválií ke dni 8. Zpracovatel archivního souboru Mgr. Tomáš Lána 9. Zpracovatel archivní pomůcky Mgr. Tomáš Lána 10. Počet stran pomůcky 12 (z toho 9 stran úvodu) 11. Údaje o schválení Petr Zimmermann, prom. hist., ředitel SOA v Zámrsku, č. j. SOAZ-ZA/ , dne Počet exemplářů Číslo archivní pomůcky Číslo listu NAD 1131