Pracovní soud (odvolací) Chrudim

Transkript

1 Česká republika Státní oblastní archiv v Zámrsku Státní oblastní archiv v Zámrsku CZ //2903 Inventář archivní pomůcka č NAD č Pracovní soud (odvolací) Chrudim Zpracoval: Mgr. Jiří Kuba, PhDr. Marie Skopalová Zámrsk 2015

2 Obsah Strana Úvod I. Dějiny původce archivního souboru 3 II. Dějiny archivního souboru 5 III. Archivní charakteristika archivního souboru 6 IV. Stručný rozbor obsahu archivního souboru 7 V. Záznam o uspořádání archivního souboru a sestavení archivní pomůcky 8 Inventární seznam 1/ Registraturní pomůcky 10 2/ Spisy 11 2/1 Spisy presidiální 11

3 I. Dějiny původce archivního souboru: CZ //2903 Pořadové číslo původce: 1 Identifikátor původce v databázi INTERPI: prozatím nepřidělen. Preferovaná forma jména původce vč. doplňku: Krajský soud v Chrudimi jako soud odvolací / rekursní ve sporech pracovních. Typ preferované formy jména původce: úřední jméno. Datace preferované formy jména původce: Variantní/paralelní formy jména původce vč. doplňku a typu: Pracovní soud (odvolací) Chrudim (podoba jména dle pravidel pro tvorbu názvů archivních souborů, uměle vytvořené jméno, zjednodušená podoba jména). Vznik původce Datum vzniku původce: Typ vzniku původce: vznik na základě zákona. Poznámka ke vzniku původce: legislativně určené datum ( 4 zákona č. 131/1931 Sb. ve spojitosti s vládním nařízením č. 180/1931 Sb. a vyhláškou ministra spravedlnosti č. 44/1932 Sb.). Zánik původce Datum zániku původce: Typ zániku původce: zánik na základě zákona. Poznámka k zániku původce: legislativně určené datum ( 141 zákona č. 319/1948 Sb. ve spojitosti se zákonem č. 320/1948 Sb. a nařízením ministra spravedlnosti č. 11/1949 Sb.). Funkce původce: Rozhodování o odvoláních proti rozsudkům pracovních soudů a o stížnostech proti jejich usnesením ve sporech z pracovního, služebního nebo učebního poměru založeného soukromoprávní smlouvou, vzniklých mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nebo mezi zaměstnanci téhož zaměstnavatele navzájem (s výjimkou sporů, k jejichž rozhodování byly příslušné jiné orgány uvedené v 1 zákona č. 131/1931 Sb., t. j. sporů hornických, sporů státních zaměstnanců, sporů osob zaměstnaných při plavbě, sporů domovnických a takových pracovních sporů, v nichž příslušnost pracovního soudu omezovala výslovná výhrada v kolektivní pracovní smlouvě). Podaná odvolání a stížnosti se týkaly především sporů: o mzdu, provisi a jiné služební požitky a odměny, o nastoupení pracovního, služebního nebo učebního poměru, o pokračování v něm a o jeho zrušení, o plnění a nároky vyplývající z pracovního, služebního nebo učebního poměru (o srážku ze mzdy, smluvní pokutu, vrácení kauce, odbytné, užívání služebních předmětů a dovolenou), o vydání vysvědčení o vykonané práci (službě) a o náhradní nároky z toho vznikající, o nároky vzniklé z příslušnosti k sociálně-pojišťovacím ústavům nebo k podpůrným pokladnám (s výjimkou věcí, které patřily před obligatorní rozhodčí soudy sociálně-pojišťovacích ústavů nebo podpůrných pokladen nebo před pojišťovací soudy), o výpověď, vyklizení nebo nájemné z bytů, jejichž užívání zaměstnavatel zaměstnanci poskytl bezplatně nebo za plat, o nároky, které zaměstnanci téhož zaměstnavatele činili proti sobě navzájem ze společně převzaté práce (viz 1, 2 a 30 zákona č. 131/1931 Sb.). Normy - konstitutivní: Zákon č. 131/1931 Sb. z. a n. ze dne 4. července

4 Vládní nařízení č. 180 a 181/1931 Sb. z. a n. ze dne 1. prosince Vládní nařízení č. 216 a 217/1931 Sb. z. a n. ze dne 22. prosince Vyhláška ministra spravedlnosti č. 44/1932 Sb. z. a n. ze dne 17. března Vyhláška ministra spravedlnosti č. 24/1934 Sb. z. a n. ze dne 7. února Vládní nařízení č. 207/1935 Sb. z. a n. ze dne 12. listopadu Vládní nařízení č. 308/1939 Sb. z. a n. ze dne 26. října Nařízení ministra spravedlnosti č. 194/1944 Sb. z. a n. ze dne 2. září Zákon č. 105/1947 Sb. z. a n. ze dne 12. června Vládní nařízení č. 204/1947 Sb. z. a n. ze dne 2. prosince Zákony č. 319 a 320/1948 Sb. z. a n. ze dne 22. prosince Nařízení ministra spravedlnosti č. 11/1949 Sb. z. a n. ze dne 29. ledna Vnitřní struktura původce: Pracovní soudy se skládaly z předsedy, jednoho nebo několika jeho náměstků (které jmenoval ministr spravedlnosti ze soudců z povolání působících v sídle pracovního soudu) a dále z přísedících a jejich náhradníků (jejichž počet určoval ministr spravedlnosti a které jmenoval president vrchního soudu, v jehož obvodu měl pracovní soud sídlo, na funkční období tří let podle návrhu ústředních odborových organizací tak, aby byli rovnocenně zastoupeni zaměstnavatelé i zaměstnanci z oboru pracovní rozepře). S ohledem na zpracovávanou agendu (tedy podle příbuzných výrobních, živnostenských nebo služebních odvětví) mohly být pracovní soudy rozděleny na několik stálých oddělení, z nichž se doporučovalo zřídit zejména oddělení pro spory obchodních zaměstnanců a oddělení pro spory osob zaměstnaných v zemědělství. Pracovní soudy jednaly a rozhodovaly ve tříčlenných senátech složených z předsedy nebo jeho náměstka a dvou přísedících, z nichž obvykle jeden pocházel ze skupiny zaměstnavatelů a druhý ze skupiny zaměstnanců. Popsaný princip v zásadě platil i pro soudy krajské jakožto soudy odvolací a rekursní. Ve sporech, v nichž hodnota předmětu nebyla vyšší než 300,- Kč, bylo možné podat odvolání ke krajskému soudu pouze v případě, pokud pracovní soud v rozsudku prohlásil odvolání za přípustné nebo v případě, bylo-li řízení před pracovním soudem shledáno za zmatečné. Krajský soud o takovýchto odvoláních jednal na základě spisů v neveřejném zasedání ve tříčlenném senátu složeném ze soudců z povolání, jeho rozhodnutí bylo konečné a bylo vydáno ve formě usnesení. O odvoláních, v nichž hodnota předmětu sporu byla vyšší než 300,- Kč rozhodoval krajský soud v pětičlenném senátu složeném ze tří soudců z povolání, z nichž jeden předsedal, a dvou přísedících (po dobu přechodného zastavení činnosti pracovních soudů od 14. září 1944 do 31. prosince 1947 rozhodovaly o odvoláních proti rozsudkům okresních soudů ve sporech pracovních krajské soudy bez přísedících). Rozhodnutí bylo vydáváno zpravidla ve formě rozsudku, proti němuž bylo možné podat dovolání (revisi) za předpokladu, že hodnota předmětu sporu přesahovala částku 2.000,- Kč, nebo tehdy, pokud odvolací soud v rozsudku označil dovolání za přípustné. O dovolání rozhodoval Nejvyšší soud na základě spisového materiálu v neveřejném zasedání. Usnesením pracovního soudu (popř. výrokům rozsudků o útratách) bylo možné odporovat stížností (rekursem), o níž s konečnou platností rozhodoval krajský soud. Pro řízení před pracovními soudy, stejně jako pro odvolací, dovolací i rekursní řízení v pracovních sporech, platila (s drobnými úpravami) ustanovení civilního soudního řádu, soudy se usnášely většinou hlasů a hlasování bylo neveřejné (viz 5, 6, 12, 16, 17, 19, 26, 28, zákona č. 131/1931 Sb., dále 1 vládního nařízení č. 181/1931 Sb., dále 4 nařízení ministra spravedlnosti č. 194/1944 Sb., dále čl. XVI, odst. 2, č. 2 zákona č. 105/1947 Sb., dále 1 vládního nařízení č. 204/1947 Sb.). Dějiny původce: Pracovní soudy zřízené od 1. ledna 1932 zákonem č. 131/1931 Sb. patřily k mimořádným soudům civilním a navazovaly na dřívější soudy živnostenské. Působily jednak v podobě samostatných pracovních soudů (vytvořených buď přeměnou dřívějších soudů živnostenských na samostatné pracovní soudy, které zahajovaly svoji činnosti dnem 1. ledna 1932, nebo zřízením zcela nových samostatných pracovních soudů, které začínaly úřadovat ke dni 1. září 1932, popř. později), jednak v podobě zvláštních oddělení pro pracovní spory při okresních soudech, která byla ustavována v místech, kde chyběly technické podmínky pro vytvoření samostatných pracovních soudů (a která zahajovala svoji činnost rovněž dnem 1. září 1932, popř. později). Tam, kde nedošlo ke zformování ani - 4 -

5 jedné z uvedených variant, rozhodovaly v pracovních sporech řádné okresní soudy, jejich rozsudky v pracovních věcech byly ovšem za takové považovány jen tehdy, pokud o tom obsahovaly dovětek. Pravomoc samostatných pracovních soudů, stejně jako zvláštních oddělení pro pracovní spory při okresních soudech, se vztahovala vždy (s výjimkou Prahy a Brna) jen na obvod okresního soudu, v jehož sídle byl pracovní soud zřízen. Coby odvolací a rekursní instituce působily příslušné soudy krajské, které v záležitostech pracovních sporů začínaly úřadovat současně se zahájením činnosti pracovních soudů, popř. zvláštních oddělení pro pracovní spory, ve svých obvodech (viz vládní nařízení č. 180/1931 Sb., vyhláška ministra spravedlnosti č. 44/1932 Sb. a 24/1934 Sb., vládní nařízení č. 207/1935 Sb.). V obvodu Krajského soudu Chrudim byl ke dni 1. ledna 1932 zřízen a ke dni 1. září 1932 aktivován samostatný pracovní soud v Pardubicích a zvláštní oddělení pro pracovní spory při okresních soudech v Chrudimi, Ústí nad Orlicí a Vysokém Mýtě. Další dvě zvláštní oddělení pro pracovní spory - při okresních soudech v Hlinsku a Litomyšli, byla sice také zřízena už ke dni 1. ledna 1932, svoji činnost však zahájila až od 1. září 1934 (viz 2 a 3 vládního nařízení č. 180/1931 Sb., vyhláška ministra spravedlnosti č. 44/1932 Sb. a 24/1934 Sb.). Coby odvolací a rekursní soud ve sporech pracovních tak Krajský soud v Chrudimi začal fungovat od 1. září Dnem 14. září 1944 byla činnost všech pracovních soudů i zvláštních oddělení pro pracovní spory při okresních soudech zastavena a přenesena na místně příslušné soudy řádné (viz 4 nařízení ministra spravedlnosti č. 194/1944 Sb.). Po skončení druhé světové války došlo k obnovení pracovního soudnictví, stalo se tak už ale jen v omezeném rozsahu a pouze na krátkou dobu (od 1. ledna 1948 do 31. ledna 1949). V obvodu Krajského soudu Chrudim byl obnoven jedině samostatný pracovní soud v Pardubicích, zatímco zvláštní oddělení pro pracovní spory při okresních soudech v Hlinsku, Chrudimi, Litomyšli, Ústí nad Orlicí a Vysokém Mýtě byla zrušena (viz č. VI zákona č. 105/1947 Sb. a vládní nařízení č. 204/1947 Sb.). Přijetím zákona č. 319/1948 Sb. ve spojitosti se zákonem č. 320/1948 Sb. a nařízením ministra spravedlnosti č. 11/1949 Sb. pracovní soudy, stejně jako zvláštní oddělení pro pracovní spory při okresních soudech, ke dni 31. ledna 1949 zanikly. Jejich agenda přešla na řádné okresní soudy, odvolací instancí zůstaly soudy krajské. Autor záznamu o původci: Skopalová Marie; identifikátor INTERPI: prozatím nepřidělen. Zdroje informací: Sbírka zákonů a nařízení státu československého, ročníky 1931, 1932, 1934, Sbírka zákonů a nařízení Protektorátu Čechy a Morava, ročník 1939, Sbírka zákonů a nařízení republiky Československé, ročník Sbírka zákonů republiky Československé, ročník 1948, ŠOLLE, Václav, Justiční správa - soudy. In: Státní archiv v Praze. Průvodce po archivních fondech. Praha 1958, s , 115. II. Dějiny archivního souboru: CZ //2903 Dějiny jednotky popisu: Úřadování pracovních soudů se v hlavních rysech řídilo předpisy jednacích řádů pro řádné soudy první a druhé instance. Kancelářské práce pracovního soudu obstarávali zaměstnanci kanceláře soudu řádného, kteří k tomu byli ustanoveni presidentem krajského soudu, v jehož obvodu se pracovní soud nacházel. President příslušného krajského soudu měl právo přikázat pracovnímu soudu i potřebný počet zřízenců (podúředníků) a na činnost pracovního soudu dohlížel. Podatelna a spisovna mohla být spojena s podatelnou a spisovnou soudu řádného, pokud obě instituce sídlily ve stejné budově, spisy i evidenční pomůcky však musely nést zvláštní spisové značky a ve spisovně ležet odděleně. Pro označování sporů se u pracovních soudů používala značka Cpr, pro spisy (nikoliv rejstříky) výpovědní značka Vpr a pro věci všeobecné (sběrné) značka Npr. Pokud byly v pracovních sporech nuceny rozhodovat řádné okresní soudy, u nichž zvláštní oddělení pro pracovní spory zřízeno nebylo, signovaly příslušné spisy značkou C (sporné věci občanské - 5 -

6 obyčejné) nebo Cn (sporné věci nepatrné). Soudy krajské používaly pro opravné prostředky (odvolání i stížnosti) značku Opr a pro věci všeobecné (sběrné) značku Npr. Věci přikázané předsedovi pracovního soudu, zejména věci osobní, věci služebního dozoru a věci organizační, se zapisovaly do presidiálního deníku značeného Pres. K rejstříkům a spisům se vedly seznamy jmen. Obsáhlost zápisů do protokolů o jednání pracovního soudu v konkrétních sporných věcech se řídila tím, jak vysoká byla hodnota předmětu sporu (zda do 300,- Kč nebo nad 2.000,- Kč). Na začátku každého kalendářního roku předkládaly pracovní soudy krajskému soudu výkazy o své činnosti, krajský soud sestavoval výkaz úhrnný, k němuž připojoval svůj vlastní, a vše předkládal příslušnému vrchnímu soudu, v případě Krajského soudu Chrudim tedy Vrchnímu soudu v Praze (viz 5, 10, 20 zákona č. 131/1931 Sb., dále 1, 3, 5, 8, 9, 13 vládního nařízení č. 216/1931 Sb., dále ŠOLLE, V., c. d., s. 115). Přímý zdroj akvizice: Archivní soubor Pracovní soud (odvolací) Chrudim vznikl v roce 1998 vytříděním z archivního souboru Krajský soud Chrudim (NAD č. 204). III. Archivní charakteristika archivního souboru: CZ //2903 Archivní charakteristika jednotky popisu: Registraturní pomůcky Krajského soudu v Chrudimi coby soudu odvolacího a rekursního pro pracovní spory se dochovaly v téměř kompletních řadách, výjimku představuje seznam jmen (index) k projednávané agendě, který zcela chybí. Rejstříky odvolání a stížností Opr jsou k dispozici z let , všeobecné (sběrné) rejstříky Npr z let a V době od 14. září 1944 do 31. prosince 1947, kdy byla činnost pracovních soudů přechodně zastavena, sloužily k evidenci nevyřízených případů z let minulých nebo pracovních sporných věcí projednávaných v první instanci soudy řádnými. Spisy signatur Opr a Npr, na rozdíl od registraturních pomůcek, nejsou dochovány vůbec. Presidiální agenda značená signaturou Pres byla evidována mezi presidiálními písemnostmi Krajského soudu Chrudim coby soudu řádného. Součástí tohoto archivního souboru se staly pouze čtyři jednotlivé spisy volně vložené a nalezené v rejstřících Opr. Jejich spisové značky dokládají, že nalezené spisy byly původně zařazeny mezi sběrnými presidiálními spisy Krajského soudu Chrudim signatur Pres 17 a 23. Archivované písemnosti jsou v češtině. Způsob uspořádání jednotky popisu: Archivní soubor byl inventarizován podle registraturního systému původce dokumentů s využitím Základních pravidel pro zpracování archiválií vydaných Odborem archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra ČR v roce 2015 (druhé vydání). Skartace prováděna nebyla. Struktura uspořádání archivního souboru je následující: 1/ REGISTRATURNÍ POMŮCKY 1//1-8 Rejstříky odvolání a stížností z let , sign. Opr 1//9-10 Všeobecné (sběrné) rejstříky z let a , sign. Npr 2/ SPISY 2/1 Spisy presidiální, sign. Pres 2/1//1-4 Jednotlivé spisy z časového období let 1931/ Budoucí přírůstky: Archivní soubor lze považovat za uzavřený. Přírůstek by bylo možné očekávat pouze za předpokladu, že chybějící písemnosti, tzn. seznam jmen (index) k rejstříkům Opr a Npr, jednotlivá odvolání a stížnosti z let , popř. též všeobecné (sběrné) spisy, byly v minulosti nedopatřením přiřazeny k jinému spisovému materiálu a zůstaly u něho dosud založeny. Fyzický stav jednotky popisu a technické požadavky: Fyzický stav dochovaného spisového materiálu je dobrý. Odkazy na příbuzné dokumenty, archiválie a pomůcky pro vyhledávání: - 6 -

7 Písemnosti týkající se zřízení a fungování Krajského soudu v Chrudimi coby soudu odvolacího a rekursního ve sporech pracovních, stejně jako jemu podřízeného samostatného pracovního soudu v Pardubicích a podřízených zvláštních oddělení pro pracovní spory při vybraných soudech okresních, jsou uloženy mezi presidiálními spisy Krajského soudu Chrudim. Viz archivní soubor Krajský soud Chrudim (1848) (1967). Státní oblastní archiv v Zámrsku, NAD č. 204, AP č Program PEvA eviduje následující archivní soubory se stejným tematickým zaměřením: Pracovní soud (odvolací) Hradec Králové (1950). Státní oblastní archiv v Zámrsku, NAD č. 2902, AP č Pracovní soud (odvolací) Jičín Státní oblastní archiv v Zámrsku, NAD č. 2904, AP č Pracovní soud České Budějovice (1950). Státní oblastní archiv v Třeboni, NAD č. 18, AP č Živnostenský a pracovní soud Brno Moravský zemský archiv v Brně, NAD č. 148, AP č. 1. Pracovní soud Kolín Státní okresní archiv Kolín, NAD č. 61, nezpracováno. Pracovní soud Mladá Boleslav Státní okresní archiv Mladá Boleslav, NAD č. 46, nezpracováno. Pracovní soud Děčín Státní okresní archiv Děčín, NAD č. 986, AP č. 64. Pracovní soud Olomouc Státní okresní archiv Olomouc, NAD č. 3134, nezpracováno. Pracovní soud Prostějov (1950). Státní okresní archiv Prostějov, NAD č. 384, nezpracováno. Pracovní soud Šumperk Státní okresní archiv Šumperk, NAD č. 1769, nezpracováno. Pracovní soud Krnov Státní okresní archiv Bruntál se sídlem v Krnově, NAD č. 1282, nezpracováno. Pracovní soud Praha Archiv hlavního města Prahy, NAD č. 1351, nezpracováno. Živnostenský (pracovní) soud Ústí nad Labem Archiv města Ústí nad Labem, NAD č. 77, AP č. 32. Pracovní soud Ústí nad Labem Archiv města Ústí nad Labem, NAD č. 81, AP č. 36. Pracovní soud Moravská Ostrava Archiv města Ostravy, NAD č. 242, AP č. 21. IV. Stručný rozbor obsahu archivního souboru: CZ //2903 Tematický popis jednotky popisu: Dochovaný archivní soubor je mezerovitý. Vzhledem k tomu, že zcela chybí spisy k jednotlivým případům odvolání a stížností, lze celkové množství i tematickou skladbu sporů projednávaných Krajským soudem v Chrudimi coby soudem odvolacím a rekursním ve sporech pracovních vyvozovat jedině ze záznamů v kompletně dochovaných rejstřících odvolání a stížností. Takřka ucelená řada všeobecných (sběrných) rejstříků nabízí alternativu za chybějící spisy všeobecné (sběrné) a z hlediska svého obsahu umožňuje srovnání s rejstříky odvolání a stížností. Čtyři jednotlivé presidiální spisy, které se staly součástí archivního souboru, příliš velkou vypovídací hodnotu nemají. Ve třech případech se jedná o pokyny k jednotnému vedení a vyplňování registraturních pomůcek (ovšem vytržené ze širšího kontextu), v jednom případě o výkaz o činnosti Krajského soudu v Chrudimi coby soudu odvolacího a rekursního ve sporech pracovních. Zajímavější než vlastní obsah zmiňovaných presidiálních spisů jsou jejich spisové značky, které odkazují na sběrné presidiální spisy Krajského soudu Chrudim coby soudu řádného signatur Pres 17 a Pres

8 V. Záznam o uspořádání archivního souboru a sestavení archivní pomůcky: CZ //2903 Zpracovatel jednotky popisu: Kuba Jiří, Skopalová Marie; identifikátor INTERPI: prozatím nepřidělen. Pravidla zpracování jednotky popisu: Základní pravidla pro zpracování archiválií (druhé, opravené a rozšířené vydání), kolektiv pracovníků pod vedením Michala Wannera. Odbor archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra ČR, Praha Datum (data) popisu:

9 Inventární seznam

10 Poř. č. Obsah / další informace datace vzniku 1 Ref. ozn.: CZ //2903. Pracovní soud (odvolací) Chrudim REGISTRATURNÍ POMŮCKY Ref. ozn.: 1. 3 Rejstřík odvolání a stížností Ref. ozn.: 1//1. Spis. znak: Opr. Rozsah: 1-6/32, 1-22/33, 1-16/34. Druh EJ: ppr. Počet EJ: 1. UČ: O1. 4 Rejstřík odvolání a stížností 1935 Ref. ozn.: 1//2. Spis. znak: Opr. Rozsah: 1-37/35. Druh EJ: ppr. Počet EJ: 1. UČ: O2. 5 Rejstřík odvolání a stížností 1936 Ref. ozn.: 1//3. Spis. znak: Opr. Rozsah: 1-44/36. Druh EJ: ppr. Počet EJ: 1. UČ: O3. 6 Rejstřík odvolání a stížností 1937 Ref. ozn.: 1//4. Spis. znak: Opr. Rozsah: 1-25/37. Druh EJ: ppr. Počet EJ: 1. UČ: O4. 7 Rejstřík odvolání a stížností 1938 Ref. ozn.: 1//5. Spis. znak: Opr. Rozsah: 1-30/38. Druh EJ: ppr. Počet EJ: 1. UČ: O5. 8 Rejstřík odvolání a stížností 1939 Ref. ozn.: 1//6. Spis. znak: Opr. Rozsah: 1-38/39. Druh EJ: ppr. Počet EJ: 1. UČ: O6. 9 Rejstřík odvolání a stížností 1940 Ref. ozn.: 1//7. Spis. znak: Opr. Rozsah: 1-48/40. Druh EJ: ppr. Počet EJ: 1. UČ: O7. 10 Rejstřík odvolání a stížností Ref. ozn.: 1//8. Spis. znak: Opr. Rozsah: 1-66/41, 1-29/42, 1-25/43, 1-12/44, 1-3/45, 1/46, 1-4/47, 1-4/48, -/49. Druh EJ: ppr. Počet EJ: 1. UČ: O8. 11 Všeobecný (sběrný) rejstřík Ref. ozn.: 1//9. Spis. znak: Npr. Rozsah: 1/33, -/34, 1/35, -/36, -/37, 1/38, 1/39. Druh EJ: ppr. Počet EJ: 1. UČ: O

11 Poř. č. Obsah / další informace datace vzniku 12 Všeobecný (sběrný) rejstřík Ref. ozn.: 1//10. Spis. znak: Npr. Rozsah: 1-6/41, 1-5/42, 1-2/43, 1-3/44, 1/45. Druh EJ: ppr. Počet EJ: 1. UČ: O SPISY Ref. ozn.: Spisy presidiální Ref. ozn.: 2/1. Spis. znak: Pres. 15 Pokyny k vyplňování rejstříků Opr a Npr, k vedení seznamu jmen pro rejstříky Opr a Npr a k předkládání výkazů o činnosti Ref. ozn.: 2/1//1. Spis. znak: Bez označení. Druh EJ: fas. Počet EJ: 1. UČ: J / Pokyny k jednotnému vyplňování tiskopisů otištěných ve vzoru jednacího řádu pro pracovní soudy Ref. ozn.: 2/1//2. Spis. znak: Pres 17b-3175/36. Druh EJ: fas. UČ: J Pokyny okresním soudům, u nichž nebyla zřízena zvláštní oddělení pro pracovní spory, k vyplňování rejstříků C a Cn v případech, kdy projednávaly pracovní spor Ref. ozn.: 2/1//3. Spis. znak: Pres 17b-5277/38. Druh EJ: fas. UČ: J Výkaz o činnosti Krajského soudu v Chrudimi jako soudu odvolacího ve sporech z pracovního, služebního a učebního poměru Ref. ozn.: 2/1//4. Spis. znak: Pres 23/39. Druh EJ: fas. UČ: J

12 T i r á ž 1. Název archivní pomůcky: Pracovní soud (odvolací) Chrudim 2. Časové rozmezí archivní pomůcky: Počet evidenčních jednotek 11 (ppr 10, fas 1) zpřístupněných archivní pomůckou: 4. Počet jednotek popisu, které 18 lze na základě archivní pomůcky zpřístupnit: 5. Rozsah archivní pomůckou 0,05 zpřístupněných archiválií v běžných metrech: 6. Stav archivní pomůckou 20. října 2015 zpřístupněných archiválií ke dni: 7. Značka archivního souboru: 8. Zpracovatel archivního souboru: Mgr. Jiří Kuba 9. Archivní pomůcku sestavil: PhDr. Marie Skopalová 10. Počet stran archivní pomůcky: 11. Údaje o schválení archivní pomůcky: 12 (z toho 8 stran úvodu) Mgr. Ivo Šulc, ředitel SOA v Zámrsku, čj. SOAZ-ZA/