VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE ZA ROK 2017

Transkript

1 VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE ZA ROK 2017 říjen 2018 ISES, s.r.o. M.J. Lermontova Praha 6

2 Identifikační údaje Objednatel Název : Plzeňský kraj Statutární zástupce : Bc. Josef Bernard, hejtman Plzeňského kraje Sídlo : Škroupova 18, Plzeň IČ : DIČ : CZ Bank. spoj. Raiffeisenbank, a.s. pobočka Plzeň č. ú /550 Zpracovatel Název firmy : ISES, s. r. o. Statutární zástupce : Ing. Vladimír Klatovský, CSc. Právní forma : společnost s ručením omezeným Sídlo : M. J. Lermontova 25, Praha 6 IČ : DIČ : CZ Bank. spoj. : ČSOB Praha 1 č.ú.: /0300 Tel., fax : , ises@ises.cz Zodpovědný zpracovatel : Mgr. Jitka Kluzová Řešitelský tým : Ing. Karel Bursa Ing. Zuzana Dvořáková ISES

3 OBSAH 1 ÚVODNÍ ČÁST Cíl vyhodnocení Postup zpracování Použité podklady VYHODNOCENÍ INDIKÁTORŮ POH PLZEŇSKÉHO KRAJE Plnění soustavy indikátorů odpadového hospodářství Vývoj vybraných indikátorů v letech Hodnocení soustavy indikátorů stanovených v POH Plzeňského kraje HODNOCENÍ PLNĚNÍ CÍLŮ STANOVENÝCH V POH PLZEŇSKÉHO KRAJE Předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností Nakládání s komunálními odpady Biologicky rozložitelné odpady a biologicky rozložitelné komunální odpady Stavební a demoliční odpady Nebezpečné odpady Výrobky s ukončenou životností s režimem zpětného odběru Kaly z čistíren komunálních odpadních vod Odpadní oleje Odpady ze zdravotnické a veterinární péče Specifické skupiny nebezpečných odpadů Další skupiny odpadů Zásady pro vytváření sítě zařízení k nakládání s odpady Zásady pro rozhodování při přeshraniční přepravě, dovozu a vývozu odpadů Opatření k omezení odkládání odpadů mimo místa k tomu určená a zajištění nakládání s odpady, jejichž vlastník není znám nebo zanikl VÝSLEDKY VYHODNOCENÍ Plnění cílů POH Plzeňského kraje Souhrnné hodnocení PŘÍLOHY Přílohy k závazné části POH Plzeňského kraje Tabulka kódů nakládání s odpady Přehled podpořených žádostí z OPŽP v Plzeňském kraji v roce Přehled schválených žádostí o dotaci z Národního programu Životní prostředí v Plzeňském kraji v roce

4 Seznam zkratek Zkratka AOS BAT BRKO BRO ČOV ČR ČSÚ EMS/EMAS EU/ES EVVO HDP ISO ISOH KO KÚ MŽP N NO O OEEZ OH OO OPŽP PCB PET POH POH ČR POH PK SFŽP ČR SKO ŽP Text Autorizovaná obalová společnost Nejlepší dostupné technologie z hlediska životního prostředí Biologicky rozložitelné komunální odpady Biologicky rozložitelný odpad Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Systémy environmentálního řízení Evropská unie/společenství Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Hrubý domácí produkt Mezinárodní organizace pro standardizaci Informační systém odpadového hospodářství Komunální odpad Krajský úřad Ministerstvo životního prostředí ČR Kategorie odpadů - nebezpečné Nebezpečné odpady Kategorie odpadů - ostatní Odpadní elektronická a elektrická zařízení Odpadové hospodářství Ostatní odpady Operační program Životní prostředí Polychlorované bifenyly Polyetylén-tereftalát Plán odpadového hospodářství Plán odpadového hospodářství České Republiky Plán odpadového hospodářství Plzeňského kraje Státní fond životního prostředí České republiky Směsný komunální odpad Životní prostředí 4

5 1 Úvodní část 1.1 Cíl vyhodnocení Plán odpadového hospodářství Plzeňského kraje pro období (dále jen POH PK ) byl zpracován na základě 43 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále je zákon o odpadech ), který ukládá kraji v samostatné působnosti zpracovat plán odpadového hospodářství kraje pro jím spravované území. Účelem plánu odpadového hospodářství kraje je stanovit optimální způsob dosažení souladu s požadavky právních předpisů ČR a EU v oblasti odpadového hospodářství na území Plzeňského kraje. Plánovací proces v oblasti odpadového hospodářství v ČR je tvořen osou: - Plán odpadového hospodářství ČR, - Plány odpadového hospodářství krajů, - Plány odpadového hospodářství obcí. POH Plzeňského kraje obsahuje analytickou, závaznou a směrnou část. Závazná část plánu obsahuje cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadů a stanoví cíle, zásady a opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje pro nakládání s komunálními odpady, zejména směsným komunálním odpadem a biologicky rozložitelnými odpady, nakládání se stavebními odpady, nakládání s obalovými odpady, nakládání s výrobky s ukončenou životností a vybranými odpady podle části čtvrté tohoto zákona, nakládání s dalšími odpady, zejména nebezpečnými, přípravu na opětovné použití, recyklaci, využívání a odstraňování odpadů minimalizující nepříznivý dopad na životní prostředí, snižování množství odpadů ukládaných na skládky, zejména biologicky rozložitelných odpadů, snižování podílu biologicky rozložitelné složky ve směsném komunálním odpadu. Směrná část plánu odpadového hospodářství kraje obsahuje výčet nástrojů pro splnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje, kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl plán odpadového hospodářství kraje zpracován, kritéria pro typy, umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů, záměry na potřebná zařízení pro nakládání s odpady, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné. Cílem vyhodnocení POH Plzeňského kraje je pomocí soustavy indikátorů plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje zjistit stav plnění cílů a opatření stanovených v plánu odpadového hospodářství za rok Vyhodnocení plnění POH se provádí na základě 43 odst. 13 zákona o odpadech. 5

6 Základní údaje o kraji Krajské město Plzeň obyvatel k * ) Střední stav obyvatelstva k * ) Počet obcí: 501 z toho: 57 měst 15 obcí s rozšířenou působností 35 územních obvodů pověřených obcí (obce II. stupně) Hustota osídlení: 75,9 obyvatel/km 2 Podíl městského obyvatelstva: 67,1 %* ) Rozloha: km 2 (9,7 % území ČR* ) ) Pozn.: * ) zdroj ČSÚ 6

7 1.2 Postup zpracování Postup zpracování vyhodnocení plnění cílů POH PK Po zadání vyhodnocení plnění cílů POH PK zpracovatel obdržel výstupy z krajské databáze o produkci a způsobech nakládání s odpady na území kraje. Vlastní vyhodnocení plnění cílů POH PK bylo provedeno v souladu s požadavky zákona o odpadech a dle metodiky pro vyhodnocení plnění cílů POH ČR zpracované MŽP. Použité materiály jsou popsány kapitole 1.3 Použité podklady Způsob vyhodnocení plnění jednotlivých úkolů Na základě získaných informací o plnění každého úkolu bylo vypracováno odborné hodnocení. Stručně byl charakterizován stav plnění úkolu ve sledovaném roce, příp., pokud je to k plnění průběžného úkolu relevantní, v letech dalších. Součástí hodnocení je i vymezení případných problémů, signalizujících ohrožení splnění úkolu v zadaných termínech platnosti POH PK, nebo návrh dalších opatření. Pro sjednocení závěrů hodnocení jednotlivých úkolů byla využita následující stupnice: 1 - cíl je plněn 2 - cíl je plněn částečně 3 - cíl není plněn 4 - cíl nebyl posuzován Metodická poznámka: Plněn znamená, že cíl pokračuje, není ukončen, bude hodnocen i v dalším období. Z hodnocení nevyplynuly žádné výhrady (připomínky, problémy) k průběhu jeho plnění v roce Cíl bude znovu hodnocen v dalším období, zatím nejsou doporučována žádná opatření ke změně nebo další, resp. nové kroky. Plněn částečně znamená, že cíl pokračuje, není ukončen, bude hodnocen i v dalším období. Z hodnocení vyplývá, že byla uskutečněna řada kroků (činností, opatření) správným směrem. Pro splnění nejpozději do konce platnosti POH by měl být formulován konkrétní úkol. Formulace Plněn částečně nemusí být vždy považována za identifikaci problému, může být použita k označení doporučení dalšího postupu. Cíl není plněn znamená, že plnění cíle nenastalo. Cíl nebyl posuzován plnění cíle nebylo posuzováno, vzhledem k datu plnění, případně nedostatku potřebných údajů pro hodnocení plnění cíle; cíl je stanoven pro celou ČR a není sledován na krajské úrovni. 7

8 1.3 Použité podklady Zdroje dat K vyhodnocení plnění cílů POH Plzeňského kraje byly použity výstupy z Informačního systému odpadového hospodářství. Použita byla také data z ČSÚ, kde byla použita data o počtu obyvatel. Údaje o produkci a způsobech nakládání s odpady v roce 2017 byly porovnány s údaji o produkci a způsobech nakládání s odpady uvedenými v POH kraje a vybrané indikátory byly porovnány s údaji za roky 2005 až Dále byly použity údaje AOS EKO-KOM, a.s. a údaje o zpětném odběru výrobků od kolektivních systémů (ASEKOL a.s.; EKOLAMP s.r.o.; ELEKTROWIN a.s.; REMA Systém, a.s., RETELA, s.r.o.; ECOBAT s.r.o.) Soustava indikátorů OH Stav a vývoj odpadového hospodářství a míra plnění stanovených cílů byla zajišťována jednak prostřednictvím Soustavy indikátorů stavu a změn odpadového hospodářství Plzeňského kraje, dále pak vyhodnocením jednotlivých krajských opatření, k nimž nebyly stanoveny indikátory. Indikátory umožňují sledovat plnění kvantifikovaných i obecných cílů odpadového hospodářství stanovených v POH kraje a byly zvoleny tak, aby byl zajištěn jejich soulad s indikátory stanovenými v POH ČR. Hodnoceny byly: - základní indikátory vyplývající ze zákona o odpadech, - doplňující indikátory vyplývající z POH Plzeňského kraje, - jednotlivé cíle stanovené v POH PK. K vyhodnocení výše uvedených indikátorů byl použit program EVI 9, který umožňuje vyhodnotit vybrané indikátory POH. Vyhodnocení bylo provedeno v souladu s metodikou - Matematické vyjádření výpočtu Soustavy indikátorů OH v souladu vyhláškou č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění (aktualizace k ). Na základě rozhodnutí MŽP se nevyhodnocují indikátory: I.2, I.9, I.11, I.12, I.13, I.14, I.15, I.16, I.17, I.18, I.19,I.26, I.28, I.29, I.34 a I.35. 8

9 2 Vyhodnocení indikátorů POH Plzeňského kraje 2.1 Plnění soustavy indikátorů odpadového hospodářství Tabulka 1: Základní indikátory I.1 až I.18 Číslo Definice indikátoru Měrná jednotka Produkce 2017 Celková NO OO KO I.1 Celková produkce odpadů t/rok 2 531,32 57, ,36 305,36 I.2 Celková produkce odpadů na jednotku HDP ( v tisíci PPS). l.3 Podíl na celkové produkci odpadů. I.4 Produkce na obyvatele. I.5 I.6 I.7 I.8 I.9 I.10 I.11 Podíl využitých odpadů (R1 - R12, N1, N2, N8, N11, N12, N13, N15 ). Podíl materiálově využitých odpadů (R2 - R12, N1, N2, N8, N11, N12, N13, N15). Podíl energeticky využitých odpadů (R1). Podíl odpadů odstraněných skládkováním (D1, D5, D12). Podíl odpadů odstraněných jiným uložením (D3, D4). Podíl odpadů odstraněných spalováním (D10). Podíl odpadů vyvážených za účelem jejich odstranění. - Nevyhodnocuje se % z celkové produkce odpadů v kraji kg/obyvatele /rok % z celkové produkce skupiny odpadů % z celkové produkce skupiny odpadů % z celkové produkce skupiny odpadů % z celkové produkce skupiny odpadů 100,00 2,29 97,71 12, ,91 100, ,83 527,27 87,50 0,27 89,55 76,17 83,66 0,27 85,62 46,95 3,84 0,00 3,93 29,22 6,26 3,72 6,32 32,77 - Nevyhodnocuje se % z celkové produkce skupiny odpadů 0,09 3,56 0,00 0,01 - Nevyhodnocuje se I.12 I.13 I.14 I.15 I.16 I.17 I.18 Podíl odpadů dovážených za účelem jejich materiálového využití. Celková kapacita zařízení pro využívání odpadů Celková kapacita zařízení pro mat. využívání odpadů Celková kapacita zařízení na energetické využívání odpadů Celková kapacita zařízení na spalování odpadů Celková kapacita zařízení pro skládkování odpadů Celková kapacita zařízení pro jiné uložení odpadů - Nevyhodnocuje se - Nevyhodnocuje se - Nevyhodnocuje se - Nevyhodnocuje se - Nevyhodnocuje se - Nevyhodnocuje se - Nevyhodnocuje se 9

10 Tabulka 2: Doplňkové indikátory stanovené k základním indikátorům I.19 až I.22 Číslo Definice indikátoru Měrná jednotka I.19 Množství sběrových míst nebezpečných odpadů. - Nevyhodnocuje se I.20 I.21 I.22 Podíl nebezpečných odpadů ze zdravotnictví na celkové produkci odpadů ze zdravotnictví (18 01). Produkce odděleného sběru komunálních odpadů a obalů (podskupina a 15 01) od obcí. Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) ukládaného na skládky vzhledem ke srovnávací základně (1995) % 62,05 kg/obyvatele/rok 131,37 % 42,95 Tabulka 3: Specifické indikátory I.23 až I.35 Číslo l.23 l.24 I.25 I.26 Definice indikátoru Podíl stavebních a demoličních odpadů na celkové produkci odpadů. Podíl využitých stavebních a demoličních odpadů (R1, R3- R12, N1, N8, N11, N12, N13). Podíl stavebních a demoličních odpadů odstraněných skládkováním (D1, D5, a D12). Podíl stavebních a demoličních odpadů odstraněných jiným uložením (D3, D4). Měrná jednotka % z celkové produkce odpadů % ze stavebních a demoličních odpadů % ze stavebních a demoličních odpadů ,02 100,59 1,15 - Nevyhodnocuje se I.27 Celková produkce odpadů s obsahem PCB. t/rok 0,48 l.28 Celková produkce odpadních olejů. - Nevyhodnocuje se I.29 Celková produkce odpadních baterií a akumulátorů. - Nevyhodnocuje se I.30 Celková produkce kalů z čistíren odpadních vod. t/rok 7 592,00 l.31 Podíl kalů z produkce čistíren odpadních vod použitých na zemědělské půdě (R10, N2). % z celkové produkce kalů 37,14 I.32 Celková produkce odpadů azbestu. t/rok 2 830,05 I.33 Celková produkce autovraků. t/rok 9 907,31 I.34 I.35 Plnění cílů recyklace a využití odpadů z obalů ve struktuře přílohy č. 3 zákona o obalech. Rozdíl průměrné ceny za spalování tuny odpadu a ceny za uložení tuny odpadu na skládku včetně poplatků - Nevyhodnocuje se - Nevyhodnocuje se 10

11 2.2 Vývoj vybraných indikátorů v letech Tato podkapitola je zaměřena na vývoj vybraných indikátorů v časovém období pro roky 2005 až Soustava indikátorů je vyhodnocována na základě Zpracování matematického vyjádření výpočtu Soustavy indikátorů OH v souladu s vyhláškou č. 351/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. Matematické vyjádření pro vyhodnocení Soustavy indikátorů OH pro rok 2017 je vztaženo k legislativě platné k

12 [1000 t/rok] Indikátor I.1 - Celková produkce odpadů Tabulka 4: Celková produkce odpadů v letech Rok Všechny Nebezpečné Ostatní Komunální odpady odpady odpady odpady Vyhodnocení [1000 t/rok] [1000 t/rok] [1000 t/rok] [1000 t/rok] ,82 94, ,72 231, ,52 104, ,76 209, ,24 113, ,17 231, ,61 64, ,64 226, ,98 48, ,23 262, ,12 51, ,39 269, ,65 47, ,16 255, ,66 105, ,61 262, ,33 86, ,16 297, ,92 51, ,75 283, ,35 76, ,25 294, ,43 72, ,52 293, ,32 57, ,36 305,36 Graf č. 1: Celkové produkce odpadů v letech Všechny odpady Ostatní odpady Komunální odpady Nebezpečné odpady 12

13 [%] Indikátor I.3 - Podíl na celkové produkci odpadů Tabulka 5: Podíl odpadů na celkové produkci v letech Rok Všechny Nebezpečné Ostatní Komunální odpady odpady odpady odpady Vyhodnocení [%] [%] [%] [%] ,00 5,00 95,00 12, ,00 5,36 94,64 10, ,00 5,74 94,26 11, ,00 3,27 96,73 11, ,00 2,45 97,55 13, ,00 2,95 97,05 15, ,00 2,70 97,30 14, ,00 5,99 94,01 14, ,00 4,10 95,90 14, ,00 2,78 97,22 15, ,00 2,21 97,79 8, ,00 2,88 97,12 11, ,00 2,29 97,71 12,06 Graf č. 2: Podíl nebezpečných, ostatních a komunálních odpadů na celkové produkci v letech Ostatní odpady Nebezpečné odpady Komunální odpady 13

14 Produkce [kg/obyv./rok] Indikátor I.4 - Produkce na obyvatele Tabulka 6:: Produkce odpadů na obyvatele v letech Rok Všechny Nebezpečné Ostatní Komunální odpady odpady odpady odpady Vyhodnocení [kg/obyvatele/rok] [kg/obyvatele/rok] [kg/obyvatele/rok] [kg/obyvatele/rok] ,74 170, ,76 421, ,24 189, ,77 378, ,67 202, ,77 415, ,41 114, ,64 400, ,87 85, ,52 468, ,87 90, ,46 470, ,61 83, ,51 446, ,94 183, ,29 458, ,51 150, ,09 518, ,73 89, ,89 493, ,99 131, ,01 510, ,46 126, ,23 508, ,91 100, ,83 527,27 Graf č. 3: Produkce odpadů na obyvatele v letech Všechny odpady Ostatní odpady Komunální odpady Nebezpečné odpady 14

15 [%] Indikátor I. 6 - Podíl využitých odpadů (R1 až R12, N1, N2, N8, N11 až N13, N15) Tabulka 7: Podíl využitých odpadů v letech Rok Všechny Nebezpečné Ostatní Komunální odpady odpady odpady odpady Vyhodnocení [%] [%] [%] [%] ,82 16,48 62,10 2, ,37 8,42 64,37 9, ,55 8,7 83,89 12, ,32 14,12 88,09 16, ,21 16,25 92,07 21, ,6 1,55 80,95 20, ,57 1,78 73,51 27, ,11 2,35 79,74 29, ,44 0,57 82,81 34, ,64 0,66 74,7 29, ,89 0,24 84,76 34, ,83 0,41 84,25 58, ,5 0,27 89,55 76,17 Graf č. 4: Podíl využitých všech odpadů v letech Všechny odpady 15

16 [%] [%] [%] Graf č. 5: Podíl využitých komunálních odpadů v letech Komunální odpady odpady Graf č. 6: Podíl využitých nebezpečných odpadů v letech Nebezpečné odpady Graf č. 7: Podíl využitých ostatních odpadů letech Ostatní odpady 16

17 [%] Indikátor I. 6 - Podíl materiálově využitých odpadů (R2 až R12, N1, N2, N8, N11 až N13, N15) Tabulka 8: Podíl materiálově využitých odpadů v letech Rok Všechny Nebezpečné Ostatní Komunální odpady odpady odpady odpady Vyhodnocení [%] [%] [%] [%] ,89 15,98 61,15 2, ,58 8,00 63,56 9, ,87 8,31 83,19 12, ,44 13,51 87,20 16, ,42 13,62 91,33 20, ,75 0,90 80,09 20, ,85 0,76 72,80 27, ,18 1,90 78,78 28, ,61 0,13 81,97 34, ,72 0,22 73,76 28, ,40 0,10 84,26 34, ,21 0,41 81,55 38, ,66 0,27 85,62 46,95 Graf č. 8: Podíl materiálově využitých všech odpadů v letech Všechny odpady 17

18 [%] [%] [%] Graf č. 9: Podíl materiálově využitých komunálních odpadů v letech Komunální odpady odpady Graf č. 10: Podíl materiálově využitých nebezpečných odpadů v letech Nebezpečné odpady Graf č. 11: Podíl materiálově využitých ostatních odpadů letech Ostatní odpady 18

19 [%] Indikátor I. 7 - Podíl energeticky využitých odpadů (R1) Tabulka 9: Podíl energeticky využitých odpadů v letech Rok Všechny Nebezpečné Ostatní Komunální odpady odpady odpady odpady Vyhodnocení [%] [%] [%] [%] ,93 0,50 0,95 0, ,79 0,42 0,81 0, ,68 0,39 0,70 0, ,88 0,61 0,89 0, ,79 2,63 0,74 0, ,85 0,65 0,86 0, ,72 1,02 0,71 0, ,93 0,45 0,96 0, ,83 0,44 0,84 0, ,92 0,44 0,94 0, ,49 0,14 0,50 0, ,62 0,00 2,70 20, ,84 0,00 3,93 29,22 Graf č. 12: Podíl všech energeticky využitých odpadů v letech ,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 Všechny odpady 19

20 [%] [%] [%] Graf č. 13: Podíl energeticky využitých komunálních odpadů v letech Komunální odpady Graf č. 14: Podíl energeticky využitých nebezpečných odpadů v letech ,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 Nebezpečné odpady Graf č. 15: Podíl energeticky využitých ostatních odpadů v letech ,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 Ostatní odpady 20

21 [%] Indikátor I. 8 - Podíl odpadů odstraněných skládkováním (D1, D5, D12) Tabulka 10: Podíl odpadů odstraněných skládkováním v letech Rok Všechny Nebezpečné Ostatní Komunální odpady odpady odpady odpady Vyhodnocení [%] [%] [%] [%] ,53 3,22 17,24 76, ,60 1,26 13,24 80, ,58 0,89 13,29 84, ,25 2,80 13,66 95, ,14 2,58 13,40 69, ,96 1,96 13,30 62, ,04 2,78 14,36 69, ,44 0,92 12,11 56, ,25 0,97 9,60 49, ,85 2,34 11,10 52, ,65 1,87 5,74 48, ,30 2,53 6,42 37, ,26 3,72 6,32 32,77 Graf č. 16: Podíl všech odpadů odstraněných skládkováním v letech Všechny odpady 21

22 [%] [%] [%] Graf č. 17: Podíl komunálních odpadů odstraněných skládkováním v letech Komunální odpady Graf č. 18: Podíl nebezpečných odpadů odstraněných skládkováním v letech Nebezpečné odpady Graf č. 19: Podíl ostatních odpadů odstraněných skládkováním v letech Ostatní odpady 22

23 [%] Indikátor I Podíl odpadů odstraněných spalováním (D10) Tabulka 11: Podíl odpadů odstraněných spalováním v letech Rok Všechny Nebezpečné Ostatní Komunální odpady odpady odpady odpady Vyhodnocení [%] [%] [%] [%] ,15 1,98 0,06 0, ,17 1,80 0,08 0, ,13 1,43 0,05 0, ,13 2,11 0,05 0, ,10 3,63 0,02 0, ,11 3,56 0,01 0, ,14 4,72 0,01 0, ,14 2,24 0,01 0, ,11 2,62 0,01 0, ,13 4,51 0,01 0, ,06 2,65 0,00 0, ,10 3,09 0,01 0, ,09 3,56 0,00 0,01 Graf č. 20: Podíl všech odpadů odstraněných spalováním v letech ,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 Všechny odpady 23

24 [%] [%] Graf č. 21: Podíl nebezpečných odpadů odstraněných spalováním v letech Nebezpečné odpady Graf č. 22: Podíl ostatních odpadů odstraněných spalováním v letech ,1 0,05 0 Ostatní odpady 24

25 [%] Indikátor I Podíl nebezpečných odpadů ze zdravotnictví na celkové produkci odpadů ze zdravotnictví Tabulka 12: Podíl nebezpečných odpadů ze zdravotnictví na celkové produkci ze zdravotnictví v letech Rok Nebezpečné odpady ze zdravotnictví Vyhodnocení [%] , , , , , , , , , , , , ,05 Graf č. 23: Podíl nebezpečných odpadů ze zdravotnictví na celkové produkci odpadů ze zdravotnictví v letech Podíl nebezpečných odpadů ze zdravotnictví 25

26 Produkce [kg/obyv./rok] Indikátor I Produkce odděleného sběru komunálních odpadů a obalů (podskupina a 15 01) z obcí Tabulka 13: Produkce odděleného sběru komunálních odpadů a obalů na obyvatele z obcí v letech Rok Komunální odpady a obaly Vyhodnocení [kg/obyv./rok] , , , , , , , , , , , ,37 Graf č. 24: Produkce odděleného sběru komunálních odpadů a obalů na obyvatele v letech Komunální odpady a obaly 26

27 [%] Indikátor I Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) ukládaného na skládky vzhledem ke srovnávací základně 1995 Tabulka 14: Podíl BRKO ukládaného na skládky (srovnávací základna r. 1995) v letech Podíl BRKO Rok ukládaného na skládku Vyhodnocení [%] , , , , , , , , , , , , ,95 Graf č. 25: Podíl BRKO ukládaného na skládky v letech vzhledem ke srovnávací základně z roku Podíl BRKO ukládaného na skládky 27

28 Indikátor I Podíl stavebních a demoličních odpadů na celkové produkci odpadů Tabulka 15: Podíl stavebních a demoličních odpadů na celkové produkci odpadů v letech Rok Stavební a demoliční odpady Vyhodnocení [%] , , , , , , , , , , , , ,02 Tabulka 16: Dopočítaná produkce stavebních a demoličních odpadů z celkové produkce odpadů v letech Rok Všechny odpady Stavební a demoliční odpady Vyhodnocení [1000 t/rok] [1000 t/rok] ,82 468, ,52 604, ,24 787, ,61 791, ,98 933, ,12 711, ,65 815, ,66 870, , , ,92 978, , , , , , ,92 28

29 Produkce [1000 t/rok] Graf č. 26: Srovnání produkce stavebních a demoličních odpadů s celkovou produkcí odpadů v letech Všechny odpady Stavební a demoliční odpady 29

30 Indikátor I Podíl využitých stavebních a demoličních odpadů (R1, R3, R4, R5, R11, N1, N8, N11 až N13). Tabulka 17: Podíl využitých stavebních a demoličních odpadů v letech Rok Využité stavební a demoliční odpady Vyhodnocení [%] , , , , , , , , , , , , ,59 Graf č. 27: Podíl využitých stavebních a demoličních odpadů v letech [%] Podíl využitých stavebních a demoličních odpadů 30

31 Indikátor I Podíl stavebních a demoličních odpadů odstraněných skládkováním (D1, D5, D12) Tabulka 18: Podíl odstraněných stavebních a demoličních odpadů v letech Rok Odstraněné stavební a demoliční odpady Vyhodnocení [%] , , , , , , , , , , , , ,15 Graf č. 28: Podíl odstraněných stavebních a demoličních odpadů v letech [%] Podíl odstraněných stavebních a demoličních odpadů 31

32 Produkce [t/rok] Indikátor I Celková produkce odpadů s obsahem PCB Tabulka 19: Celková produkce odpadů s obsahem PCB v letech Rok Vyhodnocení Odpady s obsahem PCB [t/rok] , , , , , , , , , , , , ,48 Graf č. 29: Celková produkce odpadů s obsahem PCB v letech Odpady s obsahem PCB 32

33 Produkce [t/rok] Indikátor I Celková produkce kalů z čistíren odpadních vod Tabulka 20: Celkové produkce kalů z čistíren odpadních vod v letech Rok Kaly z čistíren odpadních vod Vyhodnocení [t/rok] , , , , , , , , , , , , ,00 Dle metodiky je indikátor definován jako celková produkce sušiny kalů z čistíren komunálních odpadních vod, které byly na sledovaném území vyprodukovány a evidovány dle zákona o odpadech a prováděcích vyhlášek v platném znění. Graf č. 30: Celková produkce kalů z čistíren odpadních vod v letech Kaly z čistíren odpadních vod 33

34 Indikátor I. 31 Podíl kalů z produkce čistíren odpadních vod použitých na zemědělské půdě (R10, N2) Tabulka 21: Podíl kalů z produkce čistíren odpadních vod použitých na zemědělské půdě v letech Rok Kaly z produkce ČOV použité na zemědělské půdě Vyhodnocení [%] , , , , , , , , , , , , ,14 Tabulka 22: Produkce kalů z ČOV použitých na zemědělské půdě v letech Rok Kaly z čistíren odpadních vod Kaly z produkce ČOV použité na zemědělské půdě Vyhodnocení [t/rok] [t/rok] , , , , , , , , , , , , ,98 748, ,64 728, ,46 346, , , ,84 928, , , , ,60 34

35 Produkce [t/rok] Graf č. 31: Srovnání produkce kalů z ČOV použitých na zemědělské půdě s celkovou produkcí kalů z ČOV v letech Kaly z ČOV Kaly z produkce ČOV použitých na zem. půdě 35

36 Produkce [t/rok] Indikátor I Celková produkce odpadů s obsahem azbestu Tabulka 23: Celková produkce odpadů s obsahem azbestu v letech Rok Odpady s obsahem azbestu Vyhodnocení [t/rok] , , , , , , , , , , , , ,05 Graf č. 32: Celková produkce odpadů s obsahem azbestu v letech Odpady s obsahem azbestu 36

37 Produkce [t/rok] Indikátor I Celková produkce autovraků Tabulka 24: Celková produkce autovraků v letech Rok Autovraky Vyhodnocení [t/rok] , , , , , , , , , , , , ,31 Graf č. 33: Celková produkce autovraků v letech Autovraky 37

38 2.3 Hodnocení soustavy indikátorů stanovených v POH Plzeňského kraje Tabulka 25: Soustava indikátorů odpadového hospodářství Druh indikátoru Cíle POH Popisné Název Vyjádření indikátoru Plnění v roce 2017 Podíl obcí, které zajišťují oddělený čtyřsložkový sběr (sklo, papír, plast, kovy) % počtu obcí 100 KO. % obyvatel 100 Míra recyklace papíru, plastu, skla, kovů obsažených v komunálních odpadech. % 57,44 Množství BRKO ukládaných na skládky odpadů. t/rok ,56 kg/obyv./rok 63,57 Podíl BRKO ukládaných na skládky vzhledem ke srovnávací základně roku 1995 % 42,95 Míra využití a materiálového využití stavebních a demoličních odpadů. % včetně zemin = 100,59 bez zemin = 103,10 Produkce odpadů (celková, ostatní odpady, nebezpečné odpady, komunální odpady, komunální odpady z obcí) celková t/rok ,46 kg/obyv./rok 4 370,91 ostatní odpady t/rok ,25 kg/obyv./rok 4 270,83 nebezpečné odpady t/rok ,21 kg/obyv./rok 100,09 komunální odpady t/rok ,62 kg/obyv./rok 527,27 komunální odpady z obcí t/rok ,04 kg/obyv./rok 334,73 38

39 Druh indikátoru Popisné Produkce SKO Název Vyjádření indikátoru Plnění v roce 2017 Produkce (výtěžnost) odděleného sběru komunálních odpadů (4 složkový sběr) původem z obcí t/rok ,00 kg/obyv./rok 245,54 t/rok ,67 Úprava odpadů t/rok / % Nevyhodnocuje se t/rok ,03 Využití odpadů % 87,50 t/rok ,21 Materiálové využití odpadů % 83,66 Recyklace odpadů t/rok / % Nevyhodnocuje se t/rok ,82 Energetické využití odpadů % 3,84 t/rok ,04 Odstraňování odpadů % 6,35 t/rok 2 278,19 Spalování odpadů % 0,09 t/rok ,85 Skládkování odpadů % 6,26 Kapacity zařízení t / m 3 Nevyhodnocuje se Počty zařízení dle druhu zařízení v ks viz Tabulka 44 BRO ,88 Produkce BRO a BRKO t/rok BRKO ,85 Produkce objemného odpadu t/rok ,79 kg/obyv./rok 62,20 39

40 3 Hodnocení plnění cílů stanovených v POH Plzeňského kraje 3.1 Předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností Program předcházení vzniku odpadu Číslo cíle Hlavní cíl Další cíle I Koordinovaným a jednotným přístupem vytvořit podmínky k nižší spotřebě primárních zdrojů a postupnému snižování produkce odpadů. a) Po celou dobu realizace Programu předcházení vzniku odpadů zajistit komplexní informační podporu o problematice, včetně zavedení problematiky předcházení vzniku odpadů do školních projektů, výzkumných programů a výchovných, osvětových a vzdělávacích aktivit související s ochranou a tvorbou životního prostředí. b) Zajistit účinné zapojení státní správy na všech úrovních do problematiky předcházení vzniku odpadů s cílem postupného snižování množství odpadů při výkonu státní správy. c) Vytvořit podmínky a nastavit motivační prvky pro snižování surovinových a energetických zdrojů ve výrobních odvětvích a zvyšování využívání druhotných surovin" v souvislosti s dalšími strategickými dokumenty (zejména Surovinovou politikou České republiky a Politikou druhotných surovin České republiky). d) Podpořit všemi dostupnými prostředky zavádění nízkoodpadových a inovativních technologií šetřící vstupní suroviny a materiály a podpořit výrobní a průmyslovou sféru ve snaze optimalizovat procesy řízení výroby z hlediska naplnění cílů Programu. e) Na všech úrovních podpořit, propagovat a dostatečně informovat o dostupných dobrovolných nástrojích (dobrovolné dohody, systémy environmentálního řízení, environmentálního značení, čistší produkce) s cílem jejich postupného rozšiřování. f) V souvislosti s jednotlivými cíli Programu, s cíli jiných programů a politik životního prostředí a s požadavky orgánů Evropské unie zajistit vhodné legislativní prostředí pro realizaci Programu. g) Věnovat maximální pozornost odpadům z potravin a vytvořit podmínky pro postupné snižování těchto odpadů na všech úrovních potravinového cyklu (fáze výroby potravin včetně jejich uvádění na trh a konzumace). h) Vytvořit podmínky ke stabilizaci produkce jednotlivých složek komunálních odpadů a jejímu následnému snižování na všech úrovních veřejné správy a na úrovni občanů. i) V součinnosti s dalšími strategickými dokumenty vytvořit podmínky ke stabilizaci produkce nebezpečných odpadů, stavebních a demoličních odpadů, textilních odpadů a odpadů z výrobkových směrnic s výhledem jejího reálného snižování v následujících letech. j) Podporovat využívání servisních a charitativních středisek a organizací za účelem prodlužování životnosti a opětovného používání výrobků a materiálů. k) Zvýšit aktivní úlohu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti podpory Programu předcházení vzniku odpadů. 40

41 Zdroje použité k hodnocení Stav plnění cílů Komentář l) Zvýšit účinnost prosazování problematiky předcházení vzniku odpadů v aktivitách a činnostech kolektivních systémů a systémů zpětně odebíraných výrobků. m) Zajistit vypracování potřebných analytických podkladů a hodnotících nástrojů za účelem vyhodnocování účinnosti Programu předcházení vzniku odpadů a posouzení dosažených pokroků dílčích prevenčních cílů a opatření. Databáze krajského úřadu. SFŽP podpora z OPŽP. Cíle jsou plněny Kraj Akční plán plnění koncepce EVVO v oblasti prevence vzniku a využívání odpadů pro roky stanovil cíl Zvýšení povědomí cílových skupin o správném a účelném nakládání s odpady, zvýšení množství zpětně odebíraných vyřazených elektrických zařízení V rámci této aktivity byly například vydány tištěné a digitální propagační a informační materiály, podpora realizace programů EVVO, úhrada dopravy školám do výukového střediska Černošín, divadelní představení pro děti, nádoby do škol a soutěž obcí kraje v třídění odpadů Na krajském úřadě proběhlo 30. ledna 2017 za účasti místopředsedy Evropského parlamentu Pavla Teličky diskusní setkání "Oběhové hospodářství: Výzvy pro Plzeňský kraj". Hlavním tématem byla otázka "Jak může aktuální balíček EU k oběhovému hospodářství ovlivnit nakládání s odpadem z pohledu zúčastněných stran působících v Plzeňském kraji?" OPŽP Specifický cíl 3.1 je zaměřen na Prevenci vzniku odpadů. Mezi hlavní cíle patří snížit množství odpadů z výroby, příprava výrobků na konci životnosti pro opětovné použití a podpora zavádění tzv. systému door-to-door. Podporované aktivity jsou: předcházení vzniku komunálních odpadů, předcházení vzniku průmyslových odpadů (např. aplikace technologií, které sníží měrné množství odpadů vznikající ve výrobě). V roce 2017 byla vyhlášena 68. výzva v rámci které bylo pro žadatele připraveno 600 milionů korun na projekty předcházení vzniku biologicky rozložitelného odpadu prostřednictvím domovních kompostérů. Přijímány byly dále i projekty na vybudování sběrné sítě kontejnerů pro textil, a to včetně svozových prostředků nebo na vybudování Center opětovného použití odpadů. Přehled schválených žádostí o dotaci z OPŽP v roce 2017 je uveden v příloze č

42 3.2 Nakládání s komunálními odpady Komunálními odpady Číslo cíle Cíle Cílová hodnota Zdroje použité k hodnocení Stav plnění cílů Komentář a) Do roku 2015 zavést tříděný sběr minimálně pro odpady z papíru, plastů, skla a kovů. b) Do roku 2020 zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov, sklo, pocházejících z domácností, a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností. Pro cíl b) se navrhuje stanovení postupných hodnot v určených letech: % % % Indikátory OH kraje. Databáze krajského úřadu. AOS EKO-KOM, a.s. Cíle jsou plněny Povinnost k zajistit místa pro oddělené soustřeďování složek komunálního odpadu, minimálně nebezpečných odpadů, papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů stanovila obcím novela zákona o odpadech č. 229/2014 Sb. Většina obcí a měst tuto povinnost splnila, byť některé pouze formálně, přijetím nových obecně závazných vyhlášek obcí. Kovy se bohužel v evidenci některých obcí nadále nevyskytují, i když je občané mohou v rámci systémů nakládání s komunálními odpady odevzdávat. Tabulka 26: Papír, sklo, plasty, kovy a odpadní obaly z obcí. Produkce (t) skupina 15 01* papír ( ) sklo ( ) 42 plasty ( ) kovy ( ) Celkem Zdroj: databáze krajského úřadu * odpadní obaly ( , , , ) z obcí (A00 + BN30) V roce 2017 bylo dle AOS EKO-KOM v průměru na 1 obyvatele ČR vytříděno 46,9 kg papíru, plastů, skla a nápojových kartonů, se započtením kovů bylo v ČR vytříděno na 1 obyvatele cca 59,9 kg. V průměru každý občan ČR za rok 2017 vytřídil 20,7 kg papíru, přes 13 kg plastů, 12,6 kg skla, téměř 0,5 kg nápojových kartonů a 13 kg kovů. Na území Plzeňského kraje bylo v roce 2017 dle AOS EKO-KOM v průměru na 1 obyvatele kraje vytříděno 47,4 kg papíru, plastů, skla a nápojových kartonů, se započtením kovů bylo vytříděno 53,4 kg. V průměru každý obyvatel kraje v roce 2017 vytřídil 18,4 kg papíru, 14,2 kg skla, 14,6 kg plastů, 0,3 kg nápojového kartonu a 6 kg kovů. Započtením produkce odpadů jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností (celková produkce papíru, skla, plastů a kovů skupiny 20 a produkce papírových, skleněných plastových a kovových obalů z obcí) bylo v roce 2017 na území Plzeňského kraje vytříděno

43 Účinnost separace [%] 34970,99 t papíru a papírových obalů, 9 473,51 t plastů a plastových obalů, 9 124,41 t skla a skleněných obalů a ,77 t kovů a kovových obalů. Jedná se o veškerou produkci tříděných odpadů obcí, včetně odpadů přijatých např. ve sběrnách a výkupnách od občanů obcí. Úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci papíru, plastů, skla a kovů na území kraje v roce 2017 dosáhla 57,44 %. Graf č. 34. Účinnost tříděného sběru využitelných složek KO v období * 2019* 2020* Rok Papír, plasty, sklo a kovy * Cílové hodnoty

44 3.2.2 Směsný komunální odpad Číslo cíle Cíl Zdroje použité k hodnocení Stav plnění cíle Komentář Směsný komunální odpad (po vytřídění materiálově využitelných složek, nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů) zejména energeticky využívat v zařízeních k tomu určených v souladu s platnou legislativou. Indikátory OH kraje. Databáze krajského úřadu. Cíl je plněn Směsný komunální odpad (dále jen SKO) je složka odpadu vznikající po vytřídění papíru, plastu, skla, nápojového kartonu, kovů, nebezpečného odpadu, objemného odpadu aj. SKO se vyznačuje velmi proměnlivým složením, obsahuje v různém poměru obaly, papír, lepenku, textil, plasty, sklo, kovový odpad, bioodpad, ale také chemikálie, baterie, léky, apod.). Z hlediska zákona o odpadech a dle Katalogu odpadů je směsný komunální odpad, jako ostatní komunální odpad, zařazen pod katalogové číslo Tabulka 27: Produkce a nakládání s SKO na území kraje. Rok Produkce Skládkování Materiálové využití Energetické využití Vyhodnocení [t] [t] [t] [t] Zdroj: databáze krajského úřadu Produkce směsného komunálního odpadu je dlouhodobě stabilní. V roce 2016 byl spuštěn zkušební provoz ZEVO Plzeň, ve kterém bylo v roce 2017 energeticky využito téměř 74,5 tis. tun směsného komunálního odpadu. Materiálově bylo využito 7,2 tis. t SKO. V roce 2017 bylo skládkováno 72,7 tis. tun směsného komunálního odpadu. V roce 2018 zahájil kraj realizaci dotačního programu překládací stanice odpadu - podpora přípravných prací (2018). Účelem dotačního programu je podpora přípravných prací (zejména zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení) pro výstavbu překládacích stanic směsného komunálního odpadu a ostatního energeticky využitelného odpadu v Plzeňském kraji. Dotace se poskytuje jako investiční. Předpokládaný celkový objem finančních prostředků pro tento dotační program na rok 2018 činí Kč. 44

45 3.3 Biologicky rozložitelné odpady a biologicky rozložitelné komunální odpady Číslo cíle Cíl Zdroje použité k hodnocení Stav plnění cíle Komentář Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce Indikátory OH kraje. Databáze krajského úřadu. Cíl je plněn Dle POH ČR mělo měrné množství BRKO ukládaných na skládku 2013 mělo dosahovat maximálně 74 kg/obyv./rok. Do roku 2020 by mělo měrné množství BRKO ukládaných na skládku klesnout až na 52 kg/obyv./rok. V Plzeňském kraji bylo v roce 2017 v přepočtu na jednoho obyvatele zaskládkováno 63,6 kg BRKO, což je o 10,4 kg méně než byl limit stanovený na období po roce Využitím téměř 75 tis. t směsného komunálního odpadu a více než 11 t objemného odpadu v ZEVO Chotíkov došlo mezi lety 2015 a 2017 k meziročnímu poklesu měrného množství BRKO o 45,9 kg/obyv. Tabulka 28: Měrné množství BRKO ukládaného na skládky. Rok Vyhodnocení Měrné množství BRKO ukládaného na skládky [kg/obyv.] , , , , , , , , ,6 45

46 Graf č. 35: Měrné množství BRKO ukládaného na skládky v přepočtu na jednoho obyvatele kraje Měrné množství BRKO ukládaného na skládky [kg/obyv.] Cílové hodnoty pro roky 2010, 2013 a 2020 [kg/obyv.] Do budoucna je tedy vhodné i nadále podporovat opatření, která vedou ke snižování skládkování biologicky rozložitelných odpadů, realizované např. zavedením odděleného sběru bioodpadů. Významný podíl BRKO bude předán k energetickému využití v ZEVO Chotíkov, jehož kapacita 95 tis. t za rok je již nyní téměř ze 100 % naplněna. 46

47 3.4 Stavební a demoliční odpady Číslo cíle Cíl Zdroje použité k hodnocení Stav plnění cíle Komentář Zvýšit do roku 2020 nejméně na 70 % hmotnosti míru přípravy k opětovnému použití a míru recyklace stavebních a demoličních odpadů a jiných druhů jejich materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou materiály nahrazeny v souladu s platnou legislativou stavebním a demoličním odpadem kategorie ostatní s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v Katalogu odpadů pod katalogovým číslem (zemina a kamení). Indikátory OH kraje. Databáze krajského úřadu. Cíl je plněn V roce 2017 bylo dle indikátoru I.24 na území kraje využito 100,59 % produkce stavebních a demoličních odpadů. Pokud bychom z indikátoru vyloučili odpad (zemina a kamení) činila by produkce stavebních odpadů 963,2 tis. tun, z toho bylo v roce 2017 na území kraje dále využito 993,0 tis. t stavebních odpadů, což představuje 103,1%. Tabulka 29: Podíl využitých stavebních a demoličních odpadů v letech bez zemin a kamení ( ). Rok Produkce Využité stavební a demoliční odpady Vyhodnocení [tis.t/rok] [%] ,5 93, ,2 103, min. 70 % 47

48 3.5 Nebezpečné odpady Číslo cíle Cíle Zdroje použité k hodnocení Stav plnění cílů Komentář a) Snižovat měrnou produkci nebezpečných odpadů. b) Zvyšovat podíl materiálově využitých nebezpečných odpadů. c) Minimalizovat negativní účinky při nakládání s nebezpečnými odpady na lidské zdraví a životní prostředí. d) Odstranit staré zátěže, kde se nacházejí nebezpečné odpady. Indikátory OH kraje. Databáze krajského úřadu. a) a b) Cíle jsou plněny částečně c) a d) Cíle jsou plněny Snižovat měrnou produkci nebezpečných odpadů. Produkce nebezpečných odpadů se v letech pohybovala v rozmezí tis. t / rok. V roce 2017 činila produkce nebezpečných odpadů v Plzeňském kraji 58,0 tis. t/rok, tj. v přepočtu na 1 obyvatele 100,1 kg. Podíl nebezpečných odpadů na celkové produkci odpadů Plzeňského kraje v roce 2017 činil 2,29 %. Podíl nebezpečných odpadů na celkové produkci odpadů kraje činil max. 6 %. Přes všechna přijatá opatření na straně původců odpadů se cíl snižovat měrnou produkci nebezpečných odpadů zatím nedaří plnit. Tabulka 30: Produkce a nakládání s NO na území kraje. Produkce Celková (tis.t) NO (tis.t) podíl (%) Materiálové využití (tis.t) Produkce na obyvatele (kg/obyv./rok) ,98 48,75 2,45 6,64 85, ,12 51,73 2,95 0,47 90, ,65 47,48 2,70 0,36 83, ,66 105,05 5,99 2,00 183, ,33 86,17 4,10 0,11 150, ,92 51,17 2,78 0,11 89, ,35 76,10 2,21 0,08 131, ,43 72,92 2,88 0,30 126, ,32 57,96 2,29 0,16 100,09 Zvyšovat podíl materiálově využitých nebezpečných odpadů. Materiálové využití nebezpečných odpadů se na území kraje pohybuje ve zlomcích procent. Podíl materiálového využívání nebezpečných odpadů je přímo závislý na složení produkovaných nebezpečných odpadů. Některé druhy odpadů mohou být odváženy k využití, případně odstranění mimo kraj, nelze stanovit přesnou hodnotu plnění indikátoru. 48

49 Nebezpečné odpady [t/rok] Graf č. 36: Produkce a materiálové využívání nebezpečných odpadů na území kraje Produkce nebezpečných odpadů Materiálové využívání Minimalizovat negativní účinky při nakládání s nebezpečnými odpady na lidské zdraví a životní prostředí Plnění cíle je garantováno stabilizací trhu v oblasti nakládání s odpady, kdy společnosti zajišťující služby v odpadovém hospodářství zejména pro průmyslové podniky disponují vybavením zaručujícím minimalizaci vlivu nebezpečných odpadů na okolní prostředí jak při skladování, tak při přepravě ke konečnému zpracovateli. Důležitou součástí plnění cíle je provádění kontrol činnosti společností podnikajících v oblasti nakládání s odpady ze strany KÚ PK a ČIŽP. Stoupá vybavenost firem odpovídající svozovou technikou a místa sběru a shromažďování odpadů odpovídají požadavkům kladeným na tato zařízení příslušnou legislativou. Zároveň stoupá počet firem dobrovolně zavádějících systém ekologického řízení (EMS, EMAS) garantující nakládání s odpady v souladu s požadavky legislativy i společenské etiky. Odstranit staré zátěže, kde se nacházejí nebezpečné odpady. Na krajské úrovni není projekt inventarizace starých zátěží a kontaminovaných ploch zpracován. V současné době eviduje tyto zátěže česká informační agentura životního prostředí CENIA, která seznamy zátěží doplňuje a zjišťuje jejich aktuální stav. Za tímto účelem byl sestaven projektový tým Národní inventarizace kontaminovaných míst. Státní fond životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí pravidelně vyhlašuje v prioritní ose 3 (Specifický cíl: Dokončit inventarizaci a odstranit staré ekologické zátěže ) výzvy, týkající se odstraňování starých zátěží. Podporovanými aktivitami jsou zejména realizace průzkumných prací (včetně doprůzkumů), analýz rizik, sanace vážně kontaminovaných lokalit. Ministerstvo financí ČR průběžně zajišťuje odstranění starých zátěží prostřednictvím odboru Realizace ekologických závazků vzniklých při privatizaci. 49

50 Množtsví obalů (tis. t/rok) 3.6 Výrobky s ukončenou životností s režimem zpětného odběru Obaly a obalové odpady Číslo cíle Cíle Zdroje použité k hodnocení Stav plnění cílů Komentář a) Zvýšit celkovou recyklaci obalů na úroveň 70 % do roku 2020 b) Zvýšit celkové využití odpadů z obalů na úroveň 80 % do roku c) Zvýšit recyklaci plastových obalů na úroveň 50 % do roku d) Zvýšit recyklaci kovových obalů na úroveň 55 % do roku e) Dosáhnout 55 % celkového využití prodejních obalů určených spotřebiteli do roku f) Dosáhnout 50 % recyklace prodejních obalů určených spotřebiteli do roku g) Dosáhnout cílů uvedených v příloze * Databáze krajského úřadu, podklady AOS EKO-KOM Cíle nebyly posuzovány Podle ustanovení zákona č. 477/2001 Sb., o obalech v platném znění, mají osoby, které uvádí obaly na trh povinnost zajistit stanovenou míru recyklace. Tuto povinnost plní povinné osoby samy nebo prostřednictvím AOS EKO-KOM, a.s. AOS EKO-KOM a.s. na svých stránkách deklaruje plnění povinností za celou ČR (údaje za jednotlivé kraje nejsou k dispozici) v následující rozsahu: Graf č. 37: Množství evidovaných obalů Obaly pro jedno použití (tis. t) Obaly uvedené na trh v ČR ( tis t) V roce 2017 klienti systému EKO-KOM uvedli na trh a do oběhu tun obalů. 50

51 Graf č. 38: Struktura nevratných obalů Struktura složení materiálů používaných klienty systému EKO-KOM k balení jejich výrobků se v letech prakticky nemění a liší se v pouhých jednotkách procent oproti předchozím letům. Graf č. 39: Celkové množství využitých odpadů z obalů. Množství využitého odpadu každoročně stoupá. V roce 2017 zajistila společnost EKO-KOM, a.s., za své klienty využití a recyklaci pro tun odpadů z obalů. Každý měsíc se systému EKO-KOM daří zajistit využití či recyklaci přes 67 tisíc tun domovního a průmyslového odpadu. 51

52 Graf č. 40: Dosažená míra recyklace a využití odpadů z obalů Jak je vidět na grafu, v České republice se z obalů nejvíce recykluje papír, následuje sklo, plasty, kovy a nápojové kartony. V systému EKO-KOM bylo celkem zrecyklováno 74 % všech obalů. Zdroj: * Příloha Tabulka 46 52

53 3.6.2 Odpadní elektrická a elektronická zařízení Číslo cíle Cíle Zdroje použité k hodnocení Stav plnění cílů Komentář a) Dosahovat vysoké úrovně tříděného sběru odpadních elektrických a elektronických zařízení Do 31. prosince 2015 dosáhnout úrovně tříděného sběru odpadních elektrických a elektronických zařízení na jednoho občana za kalendářní rok v hodnotě uvedené v Příloze* V letech dosáhnout minimálních úrovní sběru odpadních elektrických a elektronických zařízení uvedených v Příloze* b) Zajistit vysokou míru využití, recyklace a přípravy k opětovnému použití elektroodpadu V letech dosáhnout požadovaných % využití, recyklace a přípravy k opětovnému použití z celkové hmotnosti zpracovávaného elektroodpadu na sebraných odpadních elektrických a elektronických zařízeních v Příloze *. Od roku 2018 dosáhnout požadované míry (%) využití, recyklace a přípravy k opětovnému použití na celkové hmotnosti zpracovávaného elektroodpadu (sebraných odpadních elektrických a elektronických zařízení) v Příloze*. Databáze krajského úřadu. Výroční zprávy a podklady kolektivních systémů. Cíle nebyly posuzovány Na území ČR povinné osoby zajišťují zpětný odběr elektrozařízení buď individuálně nebo prostřednictvím kolektivních systémů. Dle výročních zpráv kolektivních systémů bylo v roce 2017 na území ČR sebráno a následně využito následující množství elektrozařízení. Tabulka 31: Zpětně odebrané množství EEZ na území ČR za rok Kolektivní systém Počet sběrných míst Zpětně odebrané EEZ Míra zpětného odběru *** /využití ASEKOL / ** t 62 % 94 % EKOLAMP sv. zdroje EKOLAMP - svítidla / ** 727 t t - / 95 % ELEKTROWIN / ** t 45 % / 90 % REMA SYSTÉM t 63 % / 95 % RETELA t - / 95 % ** mobilní sběr Zdroj: Výroční zprávy kolektivních systémů za rok 2017 *** z množství uvedeného na trh Evidence kolektivních systémů 53

54 Graf č. 41: Zpětný odběr a oddělený sběr v krajích v roce 2017 za ASEKOL a.s. Zdroj: Výroční zpráva ASEKOL a.s. Graf č. 42: Zpětný odběr a oddělený sběr v krajích dle výtěžnosti na obyvatele v roce 2017 za EKOLAMP s.r.o. Graf č. 43: Zpětný odběr a oddělený sběr v krajích v roce 2017 za ELEKTROWIN a.s. Zdroj: Zdroj: Výroční zpráva ELEKTROWIN a.s. Graf č. 44: Zpětný odběr a oddělený sběr v krajích dle výtěžnosti na obyvatele v roce 2017 za ELEKTROWIN a.s. 54

55 Graf č. 45: Vývoj zpětného odběru v letech ELEKTROWIN a.s. Zdroj: Výroční zpráva ELEKTROWIN a.s Zdroj: Výroční zpráva ELEKTROWIN a.s. Graf č. 46: Podíl na zpětném odběru v roce 2017 ELEKTROWIN a.s. Zdroj: Výroční zpráva ELEKTROWIN a.s. Kolektivní systémy na území kraje vytváří a postupně rozšiřují síť sběrných míst, kde je možné uvedená elektrozařízení odevzdávat. V následující tabulce je uvedeno množství elektrozařízení vysbíraných v rámci zpětného odběru. 55

56 Tabulka 32: Zpětně odebrané množství EEZ na území kraje za rok 2017 Kolektivní systém (2017) Počet stabilních sběrných míst Zpětně odebrané EEZ (t) Množství EEZ na 1 obyvatele (kg/obyvatele) ASEKOL ,99 EKOLAMP sv. zdroje 33 0, EKOLAMP svítidla 31 0,05 ELEKTROWIN ,15 REMA SYSTÉM - - 4,03 RETELA ,52 Zdroj: Zprávy kolektivních systémů za rok 2017 V přepočtu na 1 obyvatele kraje bylo v rámci zpětného odběru (podle údajů kolektivních systémů, které byly za kraj k dispozici) sesbíráno 10,8 kg. * Příloha 5.1. a) - Tabulka 47 a Tabulka 48 b) - Tabulka 49 a Tabulka 50 56

57 3.6.3 Odpadní baterie a akumulátory Číslo cíle Cíle Zdroje použité k hodnocení Stav plnění cílů Komentář a) Zvýšit úroveň tříděného sběru odpadních přenosných baterií a akumulátorů V letech dosáhnout požadovaných úrovní tříděného sběru odpadních přenosných baterií a akumulátorů v Příloze* b) Dosahovat vysoké recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů Dlouhodobě dosahovat požadované recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů. Minimální recyklační účinnost pro recyklaci výstupních frakcí recyklačního procesu na celkové hmotnosti odpadních baterií nebo akumulátorů vstupujících do recyklačního procesu v Příloze* Indikátory OH kraje. Databáze krajského úřadu. Výroční zprávy ECOBAT, s.r.o. Cíle nebyly posuzovány Podrobné údaje o zpětném odběru má k dispozici MŽP, na úrovni kraje jsou k dispozici jen částečně a to tehdy, pokud je oprávněná osoba zaeviduje jako přijaté odpady ke zpracování pod kódem BN30. Na území ČR zajišťuje zpětný odběr odpadních přenosných baterií a akumulátorů zejména společnost ECOBAT, s.r.o. Dle výroční zprávy bylo v roce 2017 na území ČR sebráno a následně využito následující množství odpadních přenosných baterií a akumulátorů. Tabulka 33: Zpětně odebrané množství odpadních přenosných baterií a akumulátorů na území ČR za rok 2017 Kolektivní systém Počet sběrných míst ECOBAT Zpětně odebrané baterie t 159 g/ obyv. Míra zpětného odběru /využití 46 % / 65 % Zdroj: Výroční zpráva ECOBAT s.r.o. Tabulka 34: Zpětně odebrané množství odpadních přenosných baterií a akumulátorů na území kraje za rok 2017 Kolektivní systém Zpětně odebrané baterie ECOBAT 77,9 t 134 g / obyv. Zdroj: Výroční zpráva ECOBAT s.r.o. * Příloha 5.1. a) - Tabulka 51 b) -Tabulka 52 57

58 Graf č. 47: Zpětný odběr baterií v roce 2017 ECOBAT, s.r.o. Zdroj: Výroční zpráva ECOBAT s.r.o. Baterie a akumulátory zpětně odebírají také další kolektivní systémy např. REMA Battery, který za rok 2017 vykazuje účinnost zpětného odběru více než 53,5 % (z výrobků uvedených na trh povinnými osobami, které REMA Battery zastupuje). Baterie a akumulátory zpětně odebírají také společnosti ASEKOL, ELEKTRIWIN, RETELA atp. Na území kraje bylo v roce 2017 v režimu odpadů vyprodukováno (A00) celkem 269,5 t použitých přenosných zdrojů proudu (včetně olověných akumulátorů 214,5 t). Další přenosné zdroje proudu jsou převzaty pod BN30, a to ve výši 420,0 t. Celkem bylo na území kraje dle evidence sesbíráno 689,6 t použitých přenosných baterií a akumulátorů. Téměř veškeré baterie a akumulátory sesbírané na území kraje byly odvezeny ke konečnému zpracování mimo kraj. Vzhledem k vysokému obsahu kovů v bateriích a akumulátorech se dá předpokládat jejich maximální možné využití. 58

59 3.6.4 Vozidla s ukončenou životností Číslo cíle Cíl Zdroje použité k hodnocení Stav plnění cíle Komentář Dosahovat vysoké míry využití při zpracování vozidel s ukončenou životností (autovraků) V roce 2015 a dále dosáhnout požadovaných % pro využití, recyklaci a opětovné použití při zpracování vybraných vozidel s ukončenou životností (vybraných autovraků) v Příloze* Indikátory OH kraje. Databáze krajského úřadu. Cíl nebyl posuzován Dle indikátoru I.33 o produkci autovraků je na území kraje zaevidováno 9 907,31 t autovraků. Indikátor je vypočten ze součtu všech číselných hodnot množství druhu odpadu katalogového čísla * dle Katalogu odpadů, u kterých byl vykázán kód nakládání BN30 a AN60. Tabulka 35: Produkce autovraků. Autovraky Vyhodnocení Produkce BN30 + AN60 [t/rok] , , , , , , , , ,31 Podrobné a přesné údaje o zpracování autovraků (procenta využití) nejsou Krajskému úřadu k dispozici. Souhrnné údaje o zpracování a využití autovraků zasílají povinné osoby na MŽP, kde jsou sumarizovány za celou republiku. Krajský úřad dle 78 zákona o odpadech, vede, pravidelně aktualizuje a zveřejňuje seznam osob oprávněných ke zpracování autovraků. Seznam provozovatelů zařízení pro autovraky s vydaným souhlasem podle 14 odst. 1 zákona o odpadech je umístěn na internetových stránkách ISOH Registr zařízení. Na území kraje je k dispozici 38 zařízení s povolením k provozování zařízení pro zpracování autovraků (demontáž autovraků). * Příloha Tabulka 53 59

60 Odpadní pneumatiky [t/rok] Odpadní pneumatiky Číslo cíle Cíle Zdroje použité k hodnocení Stav plnění cílů Komentář a) Zvýšit úroveň tříděného sběru odpadních pneumatik Dosáhnout požadované úrovně sběru pneumatik v Příloze 7.1 * b) Dosáhnout vysoké míry využití při zpracování odpadních pneumatik Od roku 2018 a dále dosáhnout požadovaných % pro využití, recyklaci a opětovné použití při zpracování odpadních pneumatik v Příloze* Indikátory OH kraje. Databáze krajského úřadu. Kolektivní systém ELTMA. Cíle nebyly posuzovány S pneumatikami je nakládáno jak v režimu odpadů, tak v režimu zpětného odběru. Podrobné údaje o zpětném odběru má k dispozici MŽP, na úrovni kraje jsou k dispozici jen částečně a to tehdy, pokud je oprávněná osoba zaeviduje jako přijaté odpady ke zpracování pod kódem BN30. V režimu odpadů bylo na území Plzeňského kraje v roce 2017 dle evidence (A00 + BN30) vyprodukováno 1 654,29 t pneumatik, 138,9 t pneumatik bylo upraveno k dalšímu využití (R12). Tabulka 36: Produkce odpadních pneumatik. Pneumatiky Vyhodnocení Produkce A00 + BN30 [t/rok] , , , , , , , , ,29 Graf č. 48: Produkce odpadních pneumatik na území kraje Produkce odpadních pneumatik 60