facultas nostra Fakulta se bavila na svém reprezentačním plese Cena Siemens 2019 pro docenta Zbyňka Tonara

Transkript

1 facultas nostra Časopis Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy Duben 2019 Fakulta se bavila na svém reprezentačním plese Představujeme Nemocnice Plzeňského kraje Rozhovor s přednostou PK LFP a FN Plzeň Janem Veverou Cena Siemens 2019 pro docenta Zbyňka Tonara

2 Den celoživotního vzdelávání ˇ & Festival absolventu / HODIN KAROLINUM / OVOCNÝ TRH 5, PRAHA 1 Molekulární kuchyně / právo v praxi / záchranáři / hlavolamy / vyšetření aterosklerózy / TV studio / chemikova zahrádka / origami / sexuální výchova / nemocnice pro medvídky / geografie netradičně / pokusy s dusíkem VSTUP ZDARMA Facultas nostra Pro Lékařskou fakultu v Plzni Univerzity Karlovy vydává: NAVA Nakladatelská a vydavatelská agentura, náměstí Republiky 17, Plzeň. Grafická úprava: NAVA DTP, spol. s r. o. Náklad: výtisků. Vydání č Redakce nezodpovídá za obsah placené inzerce. Redakční rada Prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc., doc. MUDr. Dana Müllerová, Ph.D., Ing. Marie Klečková, Ing. Barbora Černíková, Mgr. Daniela Vítová, Mgr. Lucie Sichingerová. redaktor.facultasnostra@seznam.cz. Distribuce výtisků zdarma. Neoznačené články jsou redakčními materiály. Foto na titulní straně: Viktor Dlouhý. Předání ocenění studentce LFP. 2 facultas nostra duben 2019

3 Úvodník děkana Stát a absolventi prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., MHA děkan Lékařské fakulty UK v Plzni Ve zdravé a vyspělé společnosti jsou ctěny zásady, které sice nejsou nikde napsané, o to jsou pečlivěji dodržované. Jednou z nich může být, že platí, co není výslovně zakázáno, je povoleno, další, že nikdo nemůže být trestán za své schopnosti a dovednosti. 10 % absolventů lékařských fakult opouští po promoci Čechy a odchází do ciziny. Z pohledu systému zcela zanedbatelný a celkem logický počet. Žijeme ve svobodné zemi v Evropské unii, ta je založena na volném pohybu osob, zboží a kapitálu. Ministerstvo zdravotnictví chce řešit nedostatek mladých lékařů tím, že zamýšlí zavázat mladé lékaře zvýšenou dotací na jejich rezidenturu k několika letům práce v českém zdravotnictví. Detaily nejsou známy, mělo by se jednat o zvýšení platu lékaře ve specializační přípravě až na korun a zlepšit by se mělo i ohodnocení školitelů. Vstup do systému by byl dobrovolný. Zamysleme se nad dopadem tohoto projektu. Pokud studujete, dále se vzděláváte, publikujete, habilitujete se, postupujete v kariérním žebříčku, přibývá mnoho úkolů a povinností. Možná s nimi počítáte, možná Vás jejich počet překvapil, ale když od nich trochu odhlédnete, zjistíte, že Vaše snažení je o svobodě, lépe řečeno o míře svobody. Tenčí se počet těch, kteří jsou nad Vámi, zvyšuje se počet podřízených, které vedete, a tím se zvyšuje Vaše užitečnost pro společnost. Studium lékařství je vzrušující, ovšem ne snadné a pohodlné. Po šesti letech se dostanete za brány fakulty s přáními, tužbami, plány, chutí si zařídit život dle svého naplnit právo občana Evropské unie. Najednou přichází stát a chce, abyste nesli na svých bedrech nejenom logickou povinnost se postgraduálně vzdělávat chce po Vás i daň za to, čím jste a čeho jste dosáhli. A není to daň v obyčejných penězích, chce to nejcennější, co máte, Váš čas. Chce ji po vás, kteří jste studovali školu, po jejíchž absolventech je poptávka převyšující nabídku ve všech státech v okolí. Nechce ji po absolventech škol produkujících divadelní vědce, kulturní antropology a absolventy jiných humanitních oborů (nic proti těmto profesím, naopak, jejich výsledky obdivuji), kteří jsou produkováni v takovém množství státními i soukromými školami, že jejich uplatnění často končí zcela mimo obor. Ti daň za své špatné rozhodnutí neplatí. Je nějaké řešení tohoto nedostatku lékařů, které není pro studenty medicíny diskriminační? Mám návrh, školné na vysokých školách. Například Kč ročně. Platí všichni, existuje možnost úvěru. Pokud student nedostuduje, školné propadá ve prospěch školy. Pokud po pěti letech po promoci absolvent pracuje v České republice a stále v oboru, který studoval, školné se po pěti letech vrací, navýšené o úrok stanovený ČNB. Stát zjevně nechce poskytnout absolventům medicíny podmínky v postgraduálním vzdělávání, stejně jako odměny, které by byly srovnatelné s podmínkami 80 km od Plzně na západ. Nechce řešit příčinu problému, věnuje se rovnou následkům. Je to jeho nepochybné právo. Pak ovšem musí najít systém nediskriminující jednu skupinu absolventů vysokých škol vůči druhé. Pokud by tomu tak nebylo, dnešní mladá a kritická generace by si již na gymnáziu zatraceně dobře rozmyslela, zda půjde cestou svobody, či roboty. Znovuvybudování železné opony v jakékoli formě kolem ČR je pro mne těžko přijatelné. Preferuji svobodu jednotlivce, odpovědnost jednotlivce a moudrý, malý, laskavý stát. facultas nostra duben

4 Krajské nemocnice nabízejí studentům nejen kvalitní přípravu, ale i budoucí zaměstnání Nabídnout studentům plzeňské lékařské fakulty praxi i zaměstnání. To je cílem nově uzavřené rámcové smlouvy mezi Nemocnicemi Plzeňského kraje a LF UK v Plzni. Všechny nemocnice jsou schopné a ochotné i v rámci postgraduálního vzdělávání mladé lékaře připravit a dovést k atestaci. MUDr. Alan Sutnar Díky této smlouvě nemocnice vlastněné Plzeňským krajem umožní studentům šestého ročníku odbornou praxi. V každé nemocnici bude moci praktikovat až devět studentů, o které se bude starat vedoucí praxe. Naše nemocnice se ve smlouvě zavázaly studenty odborně připravovat. Medici si projdou jednotlivými odděleními a budou se podílet na jejich chodu, vysvětlil předseda představenstva Nemocnic Plzeňského kraje Ing. Marek Kýhos. Také podle děkana lékařské fakulty je praxe v menších nemocnicích pro studenty v mnoha ohledech přínosná. Rychleji si tu mohou osvojit práci s pacientem, dostanou se k širokému spektru výkonů, to ve větších nemocnicích trvá déle, výhodou jsou i menší lékařské kolektivy, říká děkan LF prof. Jindřich Fínek. Nemocnice Plzeňského kraje se snaží o to, aby byly pro budoucí lékaře zajímavé. Proto nabízí mnoho výhod, například stipendia a v případě, že se rozhodnou zahájit kariéru, i zajímavý náborový příspěvek. Studenti u nás najdou individuální přístup, budou pracovat na odděleních v malém počtu a konzultovat problémy vždy s lékařem, který bude garantovat jejich výuku. Jsou pro ně připraveny konzultace ohledně diferenciální diagnostiky a praktických zkušeností lékařů. Seznámí se přímo s vyšetřovacími, diagnostickými i léčebnými metodami, potvrzuje předseda představenstva MUDr. Alan Sutnar. Nemocnice studentům nabízejí také stravování a ubytování, plánují pro ně zajistit i výhodné přepravní podmínky. Všechny nemocnice jsou schopné a ochotné i v rámci postgraduálního vzdělávání mladé lékaře připravit a dovést k atestaci, doplňuje Alan Sutnar. Spojit práci i život s Klatovskou nemocnicí se rozhodl například student 6. ročníku LF UK v Plzni Ivo Mátl. Se svojí přítelkyní Klárou Čápovou, také studentkou 6. ročníku, hledal nemocnici v okolí Plzně, kde by se oba mohli uplatnit a kde by jim umožnili nastoupit na oddělení, na které chtěli. Dá se říct, že pro člověka, který se chce dostat blíž k praktické medicíně a nemá ambice stát se vědeckým pracovníkem, je krajská nemocnice jasnou volbou. Do Klatovské nemocnice se opravdu těším, je to velmi moderní pracoviště a rád bych v ní nějakou dobu zůstal, říká Ivo Mátl, který oceňuje i přidělení stipendia. Komu by se nelíbilo dostávat stipendium za to, že o něj mají zájem? usmívá se student. 4 facultas nostra duben 2019

5 Představujeme nemocnice v Klatovech a ve Stodu Nemocnice Plzeňského kraje jsou lůžková zdravotnická zařízení vlastněná Plzeňským krajem. Nabízí ideální kombinaci moderního přístrojového vybavení a zázemí, poklidné rodinné atmosféry a zkušeného empatického personálu. Akutní péči poskytují v Domažlicích, Klatovech, Rokycanech a Stodu, nemocnice v Horažďovicích a Plané se specializují na následnou péči s rehabilitací. Tato zařízení Skupiny Nemocnic Plzeňského kraje působí na většině území kraje a péči poskytují především obyvatelům okresů Rokycany, Domažlice, Klatovy, podstatné části Tachovska a jižního Plzeňska a přilehlým částem dalších regionů. V tomto spádovém území žije téměř 320 tisíc obyvatel. Péči v nemocnicích ale vyhledávají i obyvatelé Plzně nebo Prahy. Toto vydání Facultas nostra přináší bližší pohled na Klatovskou a Stodskou nemocnici. Nemocnice v Klatovech - to je komplexní péče v jednom z nejmodernějších lůžkových zdravotnických zařízení v zemi. Po Plzni je to druhá největší multioborová nemocnice v kraji, která působí ve zcela novém a přístroji nově vybaveném objektu z roku Přesto nabízí pacientům péči v příjemné poklidné atmosféře. Slouží obyvatelům Klatov i klatovského okresu, který je v části Šumavy jedním z významných turistických center. Tato skutečnost klade na nemocnici vysoké nároky Zdravotní lůžka: 297 Odborné ambulance: 33 Zaměstnanci: 680 Hospitalizovaní: / rok Operace: 6300 / rok Výkony v nelůžkových provozech: 346 tisíc / rok facultas nostra duben

6 jak na rozsah zdravotní péče, tak i na kvalitu a rychlost jejího poskytování. I proto Plzeňský kraj zahájil v roce 2009 výstavbu zcela nového nemocničního komplexu. Takzvaný monoblok byl zařízen novými přístroji i vybavením. Soustředí v sobě většinu lékařských oborů, jež byly dosud rozmístěny v několika pavilonech rozlehlého areálu. Dnes je tak nemocnice v Klatovech jednou z nejmodernějších v zemi. Dojíždí sem i pacienti z Domažlicka a přilehlých částí Jihočeského kraje. Specializovanou péči klatovská nemocnice nabízí v těch nejdůležitějších medicínských oborech, jako je chirurgie, vnitřní lékařství, pediatrie, gynekologie a porodnictví nebo ARO. Specializované odbornosti jsou ortopedie, ORL a chirurgie hlavy a krku, oční, plicní, neurologie, psychiatrie, nukleární medicína nebo i dialýza. Poskytuje i multioborovou intenzivní péči včetně následné intenzivní péče a dlouhodobé ošetřovatelské intenzivní péče a v neposlední řadě i léčebnou rehabilitaci ambulantní i lůžkovou. Komplement tvoří radiodiagnostické oddělení a odbor klinických laboratoří, kam patří klinická biochemie, lékařská mikrobiologie, hematologie a transfuzní oddělení a oddělení kostního metabolismu. Odborná pracoviště doplňují dvě lékárny, oddělení léčebné výživy a patologicko-anatomické oddělení. V současné době plánuje Plzeňský kraj nákup přístrojů a zdravotnické techniky z Integrovaného regionálního operačního programu. Hodnota nakupovaných přístrojů a dalšího vybavení dosáhne k 80 milionům korun. Stodská nemocnice prošla v posledních letech řadou modernizací a další se chystají. Při všech moderních změnách si ale zařízení zachovává punc rodinné nemocnice, kde kromě kvalitní medicíny pomáhá uzdravovat i klidné prostředí a obětavý personál. Nemocnice leží zhruba 20 kilometrů západně od Plzně a zajišťuje nemocniční péči nejen pro své nejbližší okolí, ale i pro okres Tachov. Pro klidné prostředí, krátké čekací doby a kvalitní péči ale vyhledávají nemocnici i pacienti a zejména rodičky z Plzně. Zařízení nabízí podobně jako nemocnice v Klatovech péči v nejdůležitějších medicínských oborech, dále intenzivní péči, následnou péči, léčebnou rehabilitaci a komplementární služby. Interiéry nemocnice procházejí postupnou rekonstrukcí. Zcela nový je operační trakt a porodnice, pracoviště klinické biochemie, lékárna, pracoviště zobrazovacích metod (rentgeny a CT) rekonstruuje se rehabilitační oddělení a postupně i lůžkové části. Také Stodská nemocnice uspěla s žádostí o dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu na zajištění návazné péče a obnovu přístrojového vybavení v celkové hodnotě 40 milionů korun. Tyto přístroje již byly dodány na téměř všechna zdravotnická pracoviště a umožnily další posun k lepší diagnostice a léčbě nemocných. Zdravotní lůžka: 185 Odborné ambulance: 22 Zaměstnanci: 310 Hospitalizovaní: 7700 / rok Operace: 2300 / rok Výkony v nelůžkových provozech: 103 tisíc / rok 6 facultas nostra duben 2019

7 Jan Vevera (1970 ve Štětí) V letech studoval kulturní antropologii na Institutu základů vzdělanosti UK, v roce 1997 absolvoval na 1. lékařské fakultě UK a v r zde obhájil habilitační práci na téma biologické a environmentální faktory násilného chování. V letech 1999 a 2000 byl členem Koordinačního výboru Amnesty International v ČR. V roce 2000 působil v Kosovu jako koordinátor zdravotní péče pro organizaci Člověk v tísni. V letech prováděl postdokdorandský výzkum na School of Public Health, University of California, Berkeley, USA na téma násilí u pacientů s psychickou poruchou. V r pracoval na výzkumu násilí a viktimizace v Londýně. Od roku 2006 do r pracoval jako vedoucí psychiatr 7. polní nemocnice a později jako hlavní odborník oboru Psychiatrie AČR. Přednášel na Psychiatrické klinice 1. LF UK v Praze. Od 1. ledna 2017 je přednostou Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň. Ve své vědecké práci se věnuje biologickým a environmentálním faktorům násilného chování a posttraumatické stresové poruše. Kvalitní psychiatrie se dá dělat i ve stanu Více než dva roky působí Doc. MUDr. Jan Vevera, Ph.D., na Psychiatrické klinice plzeňské fakultní nemocnice jako její přednosta. Na otázku, z čeho měl v poslední době největší radost, odpověděl, že prosadil pro své pacienty pravidelnou aerobní procházku. Chodíme každé ráno 45 minut. A doporučuji to všem, protože pravidelný pohyb má prokazatelný antidepresivní efekt a snižuje stres. Také jsme publikovali několik studií v zahraničních časopisech týkajících se predikce násilí, genetiky impulsivity a správné léčby schizofrenie. Vědecky je to úspěch, ale pro naše pacienty teď a tady mi aerobní aktivita a fototerapie připadají důležitější, říká bývalý armádní psychiatr. Jak vaše profesní cesta vůbec začala? Věděl jste už jako dítě, že se stanete lékařem? Rozhodl jsem se velmi brzy, už jako student. Gymnázium jsem studoval v Roudnici nad Labem, a když jsem přemýšlel o vysoké škole, věděl jsem, že chci studium, které mi otevře cestu ke svobodě. Profese, která mě případně uživí i v zahraničí. Trápil mě režim, který svazoval všechny oblasti života. Lidi, kteří to v oficiální sféře někam dotáhli, museli vždy uzavírat nedůstojné kompromisy a hrbit se před závistivými hlupáky typu Jakeš. Humanitní vědy nemělo v tomto režimu smysl studovat a na techniku jsem nebyl. Takže se dá s nadsázkou říct, že k medicíně mne dotlačili bolševici. Kdyby padli o dva roky dřív, tj. v r. 1987, byl by ze mě dnes kulturní antropolog. Taky jsem se na ni po revoluci přihlásil. Hrozně mne to bavilo, ale získal jsem dojem, že prakticky bych se musel živit jako úředník nebo humanitární pracovník. A mezitím jsem dostudoval medicínu. A proč zrovna psychiatrie? Psychiatrie má z lékařských oborů k humanitním vědám nejblíže. Studoval jste tedy dvě vysoké školy najednou? Ano a velmi dlouho. Nutno dodat, že kulturní antropologii jsem nedostudoval Ale času jsem jí dal dost, protože mě hodně zajímala, byl to takový koníček. Jednou jsem dostal zajímavý domácí úkol. Odjet na měsíc na Slovensko do malé vesnice na konci silnice, nějak se tam uchytit a zmapovat strukturu sociálních vztahů. Jinak nic, žádné kontakty, jen doporučení, abych se snažil bydlet v nějaké rodině. Ukázalo se ale, že se tam začala zjevovat Panna Maria, tak mi to trochu zkomplikovala. V počátku, když se studia antropologie formovala, to vypadalo často takhle neformálně. A po úspěšné přednášce se vždy šlo s přednášejícím na pivo. Svá studia jsem různě přerušoval a rozkládal, protože jsem hodně cestoval. Už se konečně mohlo a já neodolal. Kam jste se podíval? Například jsem jedno celé léto pracoval v americkém Coloradu jako ranger, to bylo v rámci programu Work and Travel, takže jsem v USA strávil dvakrát půl roku. facultas nostra duben

8 Pracoval jsem, koupili jsme auto a toulali se po středozápadě. Došly nám peníze, někde jsme pracovali a jeli dál. Jako většinu suchozemců mne ale lákalo moře. Druhý rok jsem se vypravil na Aljašku a chtěl pracovat na rybářské lodi. Přiletěl jsem, koupil si noviny a přečetl si, že lososi letos nepřiplavali, nakonec jsem ale tu práci sehnal na ostrově Kodiak. Tři měsíce jsme pak na 12metrové lodi lovili lososy a v noci je překládali na větší zásobovací lodě z pobřeží. Živil jsem se v podstatě jen červeným kaviárem, protože hot dogy mi tak nechutnaly. Moji aleutští spolupracovníci a kapitán, který stále ještě mluvil rusky, protože jeho rodina se tam dostala za cara, jim ale dávali přednost. V r jsme zase přerušili školy a se třemi kamarády jsme vyrazili na půl roku na východ, do ruského pohoří Sichote Alin. Inspiroval nás film Akiro Kurosawy Dersu Uzala, který se tam odehrával. Cestovali jsme vlaky, ale místo přes Rusko jsme jeli přes Turecko, Pákistán, Indii a Čínu. Kamarádi byli přírodovědci, a když už jsem asi dva měsíce strávil v různých ornitologických rezervacích, tak jsem se na několik týdnů oddělil a odjel do Kalkaty, kde jsem pracoval jako dobrovolník v nemocnici Matky Terezy. V nemocnici Matky Terezy? A setkal jste se s ní? Ano, překvapilo mě, jak je drobná, takový věchýtek. Přitom neobyčejně silná žena. V té nemocnici jsem ale málem přišel o život. Jedním z mých úkolů bylo ručně prát takové těžké, chlupaté deky, často potřísněné výkaly, a pak je věšet na střeše té nemocnice. Úmorné horko, přímé slunce, nevím, kdo vymyslel, že praní je ženská práce. Ani když jsem 16 hodin denně u pásu kuchal ryby, nebylo tak náročné jako tohle. No a při tom rozvěšovaní dek jsem omdlel a jen se štěstím zůstal viset na okapu. Mrtvá ryba a pracoval v něm. Byly to docela výnosné časy. Jakmile jsme nastoupili do nemocnic, tak jsme na to přestali mít čas. Pamatuji si, že můj plat byl asi 8000 a nájem jsem platil Ještě jsem si dělal postgraduál, takže jsem mohl mít dva měsíce prázdnin, a abych měl vůbec na nájem, jezdil jsem v létě do Rakouska pracovat do jednoho horského hotelu. Ve vašem životopisu jsem se dočetla, že jste už pracovně působil v USA i ve Velké Británii Ano, zúčastnil jsem se postgraduálního programu na Californské univerzitě v Berkeley, to když jsem v Praze jako začínající vědecký pracovník s malým klinickým úvazkem v roce 1997 bral osm tisíc měsíčně. Dva roky jsem se pak v Americe věnoval vědecké práci o násilném chování. Působil jsem i na oddělení forenzní psychiatrie v Maudsley ve Velké Británii, které vedla profesorka Hodgins. Ta mě nasměrovala k tomu, abych se u pacientů se schizofrenií více soustředil na to, jak často jsou oběti násilí, spíše než jeho vykonavateli. Po návratu do českého zdravotnictví moje životní úroveň opět značně klesla, tak jsem to vyřešil armádou. Původně to bylo trochu nedorozumění. Z Ameriky jsem přijel nakažen zdvořilým chováním, a když mě oslovil šéf polní nemocnice, který hledal psychiatra mluvícího anglicky, vysvětlil jsem mu, že takovou nabídku považuji za čest, a moc si toho vážím, ale spíš Je podle vás cestování důležité? Kromě vysedávání v knihovnách a diskutování po barech a kavárnách je to jedna z tradičních forem vzdělávání. Nemyslím tím pobytový zájezd na Ibizu, ale skutečné cestování spojené s prací. Přinese nám respekt a toleranci k lidem i k sobě samým, nadhled, zkušenosti, znalosti i zážitky. Dnes je tolik možností studium v zahraničí, stáže. Nerozumím tomu, že toho studenti a doktoři tak málo využívají! Možná právě proto? Možná, navíc člověk chce vždycky to, co nemá, co nemůže nebo nemohl mít. Když jste tedy dostudoval, kde jste začal jako lékař působit? Jakmile jsem začal pracovat, moje příjmy dost výrazně poklesly. Myslím, že to byl případ mnoha mediků v polovině devadesátých let. Uměli jsme jazyky, většinou jsme se nějak uchytili v turistickém ruchu jako brigádníci a vydělávali dost na život i cestování. Kamarádi, kteří jsou teď úspěšnými anesteziology, měli takhle obsazený Karlův most. Já jsem ale vydával studentský časopis Babylon, takže jsem přičichl i k profesi novináře, také jsem spoluvlastnil studentský klub 8 facultas nostra duben 2019

9 inklinuji k univerzitnímu prostředí. On mi ale druhý den zavolal a řekl, ať na univerzitě zůstanu, oni že mne budou jen platit. A samozřejmě s nimi pojedu na mise. Všimla jste si mimochodem, že se válčí s inflací, bojuje s nedostatkem pracovních sil, ale do Afghánistánu a Iráku se jezdí na mise? Váhal jsem ještě chvíli, protože na armádu jsem se z dob socialismu díval spíše jako na nástroj komunistické strany. Respekt tehdy rozhodně neměla. A co váš názor změnilo? Jinak jsem to začal vnímat díky organizaci Člověk v tísni. Hledali někoho na misi v Kosovu, to byl rok Zrovna skončily válečné akce NATO a rozjížděl se tam program lékařské pomoci a já dělal takového medical officera, který se staral o lékařskou dokumentaci, vyšetřoval děti a jejich matky, zda jsou zdravé a mohou odjet na operaci srdce do ČR. A tam jsem se dostal do kontaktu s českou armádou. Pomáhali nám řešit infekci tularémie. Sledoval jsem je při práci. Profesionálové hovořící anglicky, měli respekt, pomáhali, kde to bylo zapotřebí. Dělali smysluplnou práci a člověk na ně mohl být hrdý. Vzpomněl jsem si na to v tom roce 2006 a nabídku přijal. Takže Kosovo a pak Afgánistán. Co jste tam jako vojenský psychiatr nejčastěji řešil? Průjem a záněty spojivek. S tím se tam člověk setká nejčastěji. V Afganistánu totiž není kanalizace, takže většina exkrementů se přemění na prach. Po písečných bouřích to pak bylo rychle poznat. Jako psychiatr pak hlavně úzkosti a akutní reakci na stres. Pro psychiatrickou indikaci jsem poslal šest lidí domů - ani jeden nebyl Čech. Posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD) mají vojáci celkově málo, to je pro mnohé překvapivé. Válka dneška je většinou dlouhý boj se sexuální a alkoholovou abstinencí, s nedostatkem soukromí, nebezpečím a nudou, často na odlehlém a nehostinném místě obehnaném ostnatým drátem a obrannými valy. Vojákům nedělá největší problémy to, že musí vyjíždět na zaminované cesty, že na ně dvakrát za měsíc dopadne raketa, ale spíše nedostatek soukromí, vody, to, že záchod sdílejí se stovkou dalších lidí. Problémy nastávají, až když se z války vrací. Mezi veterány z USA potom nacházíme až pětinu vojáku s poruchami duševního zdraví. Co je spouštěčem? Ztratili pocit sounáležitosti. Na misi mají svoje kamarády, jasně strukturovaný čas, nemají přístup k alkoholu a k drogám, mají zvýšenou fyzickou aktivitu, vydělávají víc než normálně, slyší, jak důležitou práci odvádějí a že jsou na ně doma pyšní. A na všechno mají lidi. Dělají sice nebezpečnou práci, ale prádlo řeší tak, že ho dají do pytle a vrátí se jim vyprané. Doma se tenhle systém často rozpadá a také se změní jejich pozice v rodině. Zjednodušeně řečeno, manželka se už naučila vyměnit žárovku a co teď zůstává tomu chlapovi? Vrátí se jako hrdina z války, první tři dny je to dobrý a pak se mu najednou začne všechno posouvat. Znám jednotky, kde se do pěti měsíců rozešli všichni. Vraťme se do Plzně, kde od ledna roku 2017 působíte jako přednosta psychiatrické kliniky fakultní nemocnice. Z okna své kanceláře se díváte na stavbu nového pavilonu. Těšíte se? Ano, i když jsem si vyzkoušel, že kvalitní psychiatrie se dá dělat i ve stanu. Nejdůležitější jsou lidé. Nová budova ale přinese mnohem vhodnější a modernější uspořádání psychiatrické kliniky. Bude více prostoru pro psychoterapii, ergoterapii, fyzioterapii, arteterapii, které budou významně posilovat účinnost léčby s pomocí léků. Část našich pacientů je hospitalizována nedobrovolně, jedná se o pacienty, kteří přežili sebevražedný pokus a po krátké terapii na jednotkách intenzivní péče jsou překládáni na psychiatrii, nebo jsou ve zvýšeném riziku ohrožení sebe nebo okolí. Tito pacienti teď nemají vycházky, architektonická konstrukce nového pavilonu, který bude mít vnitřní atrium, umožní, aby mohli chodit ven. V lůžkové části ke stávajícím 76 lůžkům přibude dalších 15 a víc bude také akutních lůžek. Zbývá vám čas na nějaké koníčky? Jak odpočíváte? Sportem, i když asi do třiceti let mi nic neříkal, do posilovny jsem začal chodit až v Americe. Do té doby jsem se zdržoval spíš v barech, knihovnách nebo redakcích. Teď ale rád lyžuju a běhám. Tady v Plzni to mám rád kolem Boleveckých rybníků. A s přítelkyní rádi cestujeme. facultas nostra duben

10 Česko! A jak dál? Veřejná debata proběhla v Plzni Veřejnou diskusi Univerzity Karlovy na téma bezpečnost hostila ve středu 20. března Měšťanská beseda v Plzni. Hlavními účastníky diskuse byli rektor Univerzity Karlovy prof. Tomáš Zima, rektor Západočeské univerzity doc. Miroslav Holeček, předseda vlády ČR Ing. Andrej Babiš, místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček, ředitel Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje Ing. František Pavlas, odborník na kybernetickou bezpečnost z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Mgr. Nikola Schmidt a další zástupci akademické obce, občanských sdružení, kraje i města. Bezpečnost se týká každého jednoho z nás, ať už se jedná o bezpečnost na ulici, v naší zemi či bezpečnost ve světě. Jde o mimořádně důležité téma s celou řadou závažných otázek a souvislostí. Svět kolem nás se dramaticky proměňuje, rozvoj digitalizace, nástup kybernetických technologií, mezinárodní konflikty, to vše přináší nová bezpečnostní rizika i potřebu nových, inovativních řešení. A ve všech těchto oblastech spatřuji prostor pro pomoc ze strany univerzit, pro zapojení špičkových vědců a odborníků, uvedl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Součástí akce Univerzity Karlovy byl také stánek na náměstí Republiky. Studenti zde seznamovali veřejnost s důležitými informacemi z oblasti bezpečnosti, členové spolku Life Saving Support také připravili ukázky první pomoci. Lidé získali informace o činnosti Univerzity Karlovy i o formách studijních programů a oborů, které škola nabízí. Součástí pracovní cesty rektora UK Tomáše Zimy v Plzni byla návštěva Regionálního technologického institutu výzkumného centra na Západočeské univerzitě. Tamní laboratoř materiálových struktur je určena pro výzkum v oblasti perspektivních materiálů v oblasti detekce chemických látek a vyrábí se v ní například senzory, které se používají pro hasičské zásahové obleky. Rektor Zima v Plzni pohovořil se studenty Gymnázia Luďka Pika a zavítal i na naši fakultu, která je jediným zástupcem Univerzity Karlovy v Plzeňském kraji. Na setkání s vedením fakulty, se zástupci akademického senátu a studenty se mluvilo o tématech ovlivňujících každodenní chod fakulty o financování vědy, o rozvoji vysokých škol, o plánech na dostavbu nového kampusu v Plzni. Projekt Univerzity Karlovy Česko! A jak dál?, který tentokrát zavedl rektora Univerzity Karlovy do Plzně, je diskusní platforma, která má za cíl definovat zásadní celospolečenské problémy České republiky. Do debaty univerzita zapojuje své špičkové vědce a odborníky, stejně tak osobnosti z řad odborné veřejnosti. Podstatou projektu jsou veřejné diskuse na jednotlivá témata napříč regiony ČR první debata se konala v Ústí nad Labem a měla téma zadluženosti občanů v ČR. Cílem debat je formulovat a iniciovat možná řešení a cestu, jak v jednotlivých problémech postupovat dál. Partnery projektu jsou kraje, města a regiony, hlavními mediálními partnery Deník a Česká televize. Foto: UK, René Volfík 10 facultas nostra duben 2019

11 Šafránkův ústav starší foto, dobová informační tabule. Šafránkův ústav nese jméno bývalého děkana LF Objekt, kde dnes sídlí Šafránkův ústav, je nejmladší z lochotínských tradičních budov, o které se postupně rozrostla plzeňská lékařská fakulta. Vyrostl prakticky na zelené louce. Původně zde byla Krajská politická škola Vítězného února (KPŠ). Brzy po roce 1989 byl objekt předán novému uživateli, jímž se stala Lékařská fakulta UK v Plzni. Hlavním inženýrem stavby byl Jiří Bém, projektant KPO Stavoprojekt Plzeň. Dodavatelem stavby se stal národní podnik plzeňské Pozemní stavby. Ing. arch. Miroslav Klein v žádosti o předání do užívání a trvalého provozu v říjnu 1974 napsal: Dokončování stavby a objektů je termínově zajištěno jednak hospodářskou smlouvou mezi dodavatelem a odběratelem a dále pak Sdruženým socialistickým závazkem všech pracovníků (i cizích dodavatelů), kteří se na stavbě KPŠ podílí. Terénní úpravy okolí stavby navrhla Ing. arch. Laserová, kolaudovalo se O měsíc později vydal odbor výstavby ONV povolení k trvalému provozu, jeho zahájení tak připadlo na výročí pro KSČ velmi významné 25. únor, den, kdy se v r KSČ chopila moci. V únoru 1988 získala KPŠ stavební povolení k rozšíření ubytovací kapacity. Dostavba získala souhlas k trvalému užívání až v roce 1990, kdy už byla v majetku LFP. Nový komplex zahrnoval vedle pavilonů s přednáškovými sály a učebnami také jídelnu, bufet, ubytovací kapacity a příslušné technickohospodářské zázemí. To si samozřejmě vyžádalo rozšíření řad pomocného personálu a přijetí nových zaměstnanců do sféry služeb a technického zabezpečení. Vzhledem k tehdy nebývalému vybavení audiovizuální technikou a vnitřním televizním okruhem byli později zaměstnáni i specialisté. Dokumentačně je podchyceno, že nové budovy nebyly bez závad a nedodělků, takže následovaly poměrně časté opravy a reklamace. Jako evergreen se uvádí trvalé zatékání vody do různých částí objektu, prim hrála střecha. Hasiči pravidelně čistili nepřístupná okna a fasády. Po převzetí objektu Lékařskou fakultou byl objekt přejmenován na Šafránkův ústav. Do nového objektu se přestěhovaly Ústav sociálního lékařství a Ústav jazyků. Studenti získali širší možnosti ubytování, rozšířily se výukové prostory, fakulta se dočkala kapacitně podstatně výhodnějšího přednáškového a kongresového sálu. facultas nostra duben

12 12 Jaroslav Šafránek na reprodukci umístěné v prostorách Šafránkova ústavu. Jaroslav Šafránek, děkan LF i průkopník televize a rozhlasu Jaroslav Šafránek se narodil v Plzni. Po studiích na českém gymnáziu v Plzni se r zapsal na filozofickou fakultu pražské české univerzity ke studiu matematiky a fyziky. Vysokoškolská studia zakončil r státní zkouškou způsobilosti vyučovat matematiku a fyziku na středních školách a doktorátem filozofie. V posledním ročníku studií se stal asistentem českého fyzikálního ústavu, v jehož čele stál tehdy prof. Č. Strouhal. Byl to asi právě on, kdo v Šafránkovi probudil či podpořil zájem o lékařské aplikace fyziky. Ve školním roce 1922/23 se v duchu tehdejších zvyklostí vydal na zkušenou do zahraničí. Na doporučení P. Ehrenfesta byl přijat do magnetické laboratoře předního světového odborníka v oblasti elektromagnetismu, prof. P. E. Weisse ve Štrasburku. Po zasvěcení do problematiky studia magnetických vlastností slitin kovů dostal za úkol experimentální studium magnetických vlastností slitin niklu a chrómu, jehož náročnou součástí byla již sama příprava chemicky čistého, elektrolytického chrómu. Výsledky publikoval v odborných francouzských i domácích časopisech. Na základě těchto prací se v r podrobil na pražské české univerzitě habilitačnímu řízení obor magnetooptika. Habilitace však nebyla ministerstvem uznána, protože magnetooptika ještě nefigurovala jako autonomní obor. Habilitoval se teprve v r. 1927, a to z experimentální fyziky. V této době se jeho zájem soustřeďoval na studium a konstrukci televizních systémů. Vycházel z funkce oční sítnice, jejíž tyčinky a čípky nahrazoval systémem fotočlánků. Získal pro svou myšlenku řadu technických nadšenců i mezi studenty, přispěl i na nákup nezbytných součástek a koncem roku 1935 byla první československá televizní aparatura hotová. Byla určena především k demonstrování a výkladu principu přenosu obrazu na dálku. Tato aparatura je dodnes uchována v muzeu televize v Praze. V té době (1936) vyšla také jeho první kniha Televize, která byla obratem rozebrána. Ve fyzikálním ústavu pražské české univerzity působil J. Šafránek až do uzavření českých vysokých škol v r Okupace znamenala konec výzkumu na vysokých školách. Za války působil jako středoškolský profesor. K prvnímu lednu 1946 byl však jmenován řádným profesorem lékařské fyziky na Lékařské fakultě UK v Plzni. První přednášku pro mediky v Plzni přednesl v sále Husovy univerzity (pozdější Komorní divadlo) ale už 6. prosince Teprve dne 16. prosince 1945 za účasti rektora UK profesora Salače a ministra školství Zdeňka Nejedlého byla slavnostně otevřena Lékařská fakulta v Plzni. Na svých přednáškách měl J. Šafránek vždy plno. Jako jeden z prvních vysokoškolských učitelů se pustil do budování fyzikálního ústavu a přednášení fyziky pro mediky. Postupně vybudoval reprezentativní ústav pro lékařskou fyziku. Pro svoji rozvážnost, moudrost a široké všeobecné vzdělání byl velmi vážený jak mezi odborníky, kolegy a studenty, tak i u široké veřejnosti. V roce 1948 stanul v čele Lékařské fakulty v Plzni, jejímž děkanem byl do r Šafránkovo vědecké dílo zahrnuje cca 60 publikací a 15 patentových přihlášek. K popularizačním a osvětovým aktivitám J. Šafránka patří i angažování se v abstinenčním hnutí, sám byl zapřísáhlým nekuřákem a abstinentem. Působil ve zpěváckém spolku Hlahol. Ve svých 65 letech, kdy měl již plný nárok na důchod, měl za úkol na lékařské fakultě v Praze vybudovat a vést fyzikální ústav. Zřejmě i následkem vysilující práce ho dne 22. srpna 1957 stihlo krvácení do mozku, o den později zemřel ve Spáleném Poříčí. Zásluhy o jeho vědeckou a pedagogickou činnost ocenila Lékařská fakulta UK v Plzni po roce 1989 tím, že pojmenovala svůj nejnovější pavilon jeho jménem. Foto: UK, René Volfík MUDr. Jaroslav Novák, Ph.D. facultas nostra duben 2019

13 Cena Wernera von Siemense doc. Zbyněk Tonar nejlepším pedagogickým pracovníkem V 21. ročníku prestižní vědecké soutěže Cena Wernera von Siemense zvítězil v kategorii Nejlepší pedagogický pracovník doc. MUDr. Mgr. Zbyněk Tonar, Ph.D. z Ústavu histologie a embryologie. Docent Zbyněk Tonar založil a vede Laboratoř kvantitativní histologie, kde se zaměřuje na otázku prokrvení normálních i nádorových vzorků a hojení tkání a orgánů s využitím biomateriálů na mikroskopické úrovni. Mikroskopickou stavbu tkání popisuje pomocí spojitých proměnných, čímž umožňuje použití standardních statistických postupů a optimalizaci designu experimentálních studií. Docent Tonar od svých učitelů převzal a dále rozvíjí originální vyučovací metodu histologie a embryologie, která je založena na kreslení výukových schémat v reálném čase během výuky. S její pomocí názorně vysvětluje jak mikroskopickou stavbu lidského těla, tak vývoj člověka před narozením. Tento přístup je opakovaně vysoce kladně hodnocen studenty, po kterých vyžaduje aktivitu a plné nasazení během přednášek. Pro pregraduální výuku lékařství zpracoval pro výuku histologie kompletní popisy všech probíraných preparátů, redigoval testované otázky a výukové cíle (výstupy učení, learning goals) pro objektivizaci písemné, praktické i ústní zkoušky. Byl řešitelem šesti úspěšných projektů pro inovaci výuky. Je autorem a editorem 15 učebních textů včetně učebnice Memorix histologie, oceněné Cenou Jaroslava Jirsy za nejlepší učebnici roku 2016 ve vědách lékařsko-farmaceutických. Vyučuje čtyři volitelné předměty, v magisterském programu byl školitelem 31 studentských vědeckých prací, aktuálně je školitelem či konzultantem pěti doktorandů. Rozsáhlá je také jeho vědecká práce. Nejprve vystudoval učitelství biologie a chemie pro střední školy. V diplomové práci se zaměřil na embryologii, od které je krůček k histologii. Obor ho zaujal natolik, že vystudoval i lékařskou fakultu, kde nalezl inspiraci jak v oboru, tak v pedagogické činnosti. U studentů docent Tonar oceňuje, když jsou aktivní a přebírají spoluzodpovědnost za své vzdělání, nelíbí se mu, když se snaží vyhnout tvrdé práci a hledají snadné cestičky. Ve své pedagogické práci využívá poznatků o efektivitě výuky, zejména navýšením aktivní práce studentů častou a průběžnou zpětnou vazbou a využitím znalostí k řešení konkrétních problémů. Přitom se drží nadčasových zásad J. A. Komenského: názornost a přehlednost, návaznost a systematičnost, oddělení informací zásadních od těch ostatních, pobídka k aktivnímu získávání zkušeností, přiměřenost učiva a také opakování. Mám-li umět srozumitelně vyložit látku studentům, motivuje mě to k hlubšímu porozumění mému oboru. Dráha pedagoga mi dala nikdy nekončící úsilí o jasné vyjadřování, což je velmi cenné i pro vědeckou práci. Kontakt s mladými lidmi mi velí neustrnout, vzdělávat se, sledovat novinky a pracovat na sobě. Výuka mi zprostředkovala setkání se studenty z řady zemí, o nichž jsem se mnohé dozvěděl. Cením si také spolupráce s celou řadou podobně smýšlejících vyučujících. S nimi se snažíme o propojení předmětů tak, abychom zajistili pro studenty lékařství co nejlepší a logickou návaznost v přípravě na jejich budoucí povolání, říká Zbyněk Tonar. Cenu Wernera von Siemense pořádá Siemens spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v Česku. V předchozích dvaceti ročnících soutěže bylo oceněno již 344 studentů, pedagogů a vědců a Siemens v nich formou finančních odměn podpořil české školství a vědu celkovou částkou deseti milionů korun. Letos převzalo ocenění celkem 26 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů z oblasti technických a přírodovědných oborů ve čtyřech kategoriích. Univerzita Karlova má samozřejmě velmi mnoho učitelů, kteří byli nebo jsou mými vzory. Mě velmi těší, že kvalita výuky je u nás ve středu pozornosti a společného úsilí a snad nějakým drobným dílem mohu přispět. Na vyhlášení byl pro mě hezký pocit, že vedle špičkových vědců byli cenou podpořeni i učitelé, dodal k tomu docent Tonar. facultas nostra duben

14 Jubilejní, již 40. Imunoanalytické dny Ve dnech března 2019 se konal v hotelu Primavera v Plzni jubilejní 40. ročník Imunoanalytických dnů (IAD). Ze 175 účastníků byli tři zahraniční. Dva řečníci dorazili ze Spolkové republiky Německo a jeden ze Slovenské republiky. RIA metody se na několika málo pracovištích prováděly v Československu od roku Jejich pracovníci se navzájem navštěvovali nebo se konaly semináře prakticky v rodinném kruhu. Před 40 lety jeden z hlavních průkopníků RIA metod na Slovensku, Ondrej Földeš, zorganizoval v Bratislavě první konferenci. Té se zúčastnilo více než 250 účastníků pracovníků laboratoří nukleární medicíny, klinické biochemie, endokrinologů, infekcionistů a internistů, vzpomíná prezident konference prof. Ondřej Topolčan na počátky radioimunoanalýzy. Charakter této a následujících konferencí byl podle něj zcela odlišný od současnosti. Dominovala izotopová problematika, chybělo adekvátní vybavení: Jediným prostředkem pro sestrojení kalibrační křivky bylo tehdy křivítko a milimetrový papír. Komerční substance byly k dispozici minimálně nebo vůbec, a tak se v zákulisí konferencí vyměňovaly nejen metodiky na přípravu základních substancí, ale i substance samotné. V současnosti jsou na IAD aktuální jiná témata. Letos to bylo uplatnění imunoanalýzy v multioborové spolupráci. Řešilo se, jak pomocí imunoanalýzy optimalizovat diagnostiku, monitorovat průběh onemocnění a optimalizovat léčbu. Mezi hosty konference patřili prof. Cyril Höschl s přednáškou Schizofrenie a imunitní systém, prof. Olga Golubnitschaja, generální sekretářka Evropské organizace pro preventivní, prediktivní a personalizovanou medicínu, nebo prof. Václav Pačes s přednáškou Etika v postgenomickém světě. Tradičně byla jedna sekce konference věnována biobankám. Úvodní přednášku zde přednesl prof. Christoph Brochhausen z univerzity v Regensburgu. Novinkou v programu IAD byla sekce věnovaná novým metodám stanovení nádorových markerů. V celkem osmi sekcích bylo předneseno 45 přednášek. Více o 40. ročníku IAD naleznete na 14 facultas nostra duben 2019

15 Univerzita třetího věku na LFP vyzkoušela i virtuální formu Od října 2018 do letošního března probíhal v Říčanech pilotní cyklus virtuálních přednášek U3V Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy. Pravidelně každé pondělí se v Domě s pečovatelskou službou na Komenského náměstí scházeli studenti z řad seniorů. On-line přenos z Lékařské fakulty v Plzni jim nabídl pestrou škálu přednášek předních odborníků z různých oblastí medicíny v programu souhrnně nazvaném Zdravé stárnutí. I virtuální přednášky daly posluchačům možnost komunikovat s přednášejícími, a to prostřednictvím mailu během přednášky i po jejím skončení. Posluchači se během studia seznamují se základy somatologie, nejčastějšími onemocněními ve stáří a jejich prevencí, tématy ze sociálního zabezpečení a zdravotně sociální oblasti. Ve druhém roce studia budou probírána například témata Oční onemocnění spojená se stárnutím, Poruchy sluchu ve stáří a jejich léčba, Preventivní aspekty stomatologické protetiky, Cévní onemocnění mozku a mnohá další, aby posluchači získali základní znalosti a základní orientaci v péči o své zdraví, prozrazuje docentka Libuše Čeledová z Lékařské fakulty v Plzni, která zde přednášky organizuje. 20. března 2019 obdrželo dvacet dva účastníků Univerzity třetího věku osvědčení o absolvování prvního roku studia. Slavnostní předání za účasti místostarostky Hany Špačkové proběhlo v obřadní síni MÚ Říčany. Kromě osvědčení obdrželi posluchači jako bonus nahrávku všech přednášek, které si v prvním roce kurzu vyslechli. Mohou si tak opětovně probrat témata, která je zaujala. Celý kurz U3V je dvouletý, po jeho absolvování obdrží Osvědčení Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy o absolvování celé virtuální univerzity, a to v červnu 2020 přímo ve starobylém Karolinu v Praze. Univerzita třetího věku působí na Lékařské fakultě v Plzni již 30 let. Říčany jsou prvním městem, ve kterém jsme díky podpoře představitelů města vyzkoušeli její virtuální podobu formou on-line přenosu přednášek, pochvaluje průkopnický přístup města docentka Čeledová. FN je na Lochotíně 40 let Vážení přátelé, v dubnu letošního roku uplyne 40 let od započetí stavby lochotínského areálu FN Plzeň. Pro ty, kteří nepamatují posledních 40 fakultních let, předkládám jen malé shrnutí. V dubnu 1979 začala výstavba a o šest let později přijímal první pavilon interních oborů pacienty. V roce 1985 se slavnostně otevřela lochotínská nemocnice a některá oddělení a kliniky se začala postupně stěhovat z borského areálu na Lochotín. Pro naši nemocnici to byl obrovský kvalitativní posun s léčebnými a výzkumnými možnostmi, nové přístroje napomáhaly k lepší diagnostice a následně i kvalitnější léčbě. Celých 40 let se lochotínský areál rozvíjel a dovoluji si připomenout, že ani na borskou část se nezapomínalo. Během této doby došlo ke spojení s vojenskou nemocnicí a stali jsme se špičkovým zdravotnickým zařízením, které má vynikající pověst. FN Plzeň je skvělá značka nejen pro pacienty, ale i pro zaměstnance. Pevně věřím, že v další čtyřicítce změníme my a naši nástupci fakultní nemocnici k nepoznání. Opět dojde k posunu ve vědě a výzkumu, doba přinese nové léky a léčebné postupy, modernější technologie. Ale jedno zůstane stále stejné. FN Plzeň a Lékařská fakulta i nadále budou spojené nádoby, jedna bez druhé by nemohla existovat. A za vším stále bude stát člověk. Pro širokou veřejnost připravujeme panelovou výstavu 40 let FN Plzeň, která bude instalována v lochotínském areálu. Koncem dubna budou mít všichni zájemci možnost prohlédnout si archivní snímky, včetně zajímavých vzpomínek několika pamětníků. Všichni jste srdečně zváni MUDr. Václav Šimánek, Ph.D. ředitel FN Plzeň L O C H O T Í N facultas nostra duben

16 Týden mozku přinesl novinky a informace o pokroku a přínosech ve výzkumu Paměť, její mechanizmy a poruchy, biologické rytmy a světlo, spánek a paměť ve zdraví a nemoci to jsou jen některá z témat série přednášek předních odborníků plzeňské lékařské fakulty. V rámci globální kampaně Týden mozku (Brain Awareness Week) vědečtí pracovníci a pedagogové Lékařské fakulty přednášeli v zaplněných prostorách Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje ve Smetanových sadech. Série přednášek se uskutečnila v úterý 12. března, vstup byl zdarma. Prvním z přednášejících byl respektovaný český vědec doktor Karel Ježek, který strávil sedm let v týmu manželů Moserových, držitelů Nobelovy ceny za lékařství. V Biomedicínském centru plzeňské lékařské fakulty vede Karel Ježek Laboratoř experimentální neurofyziologie a jeho tým se zabývá výzkumem mozku a paměti. Další přednášející, doktor Filip Tichánek, je rovněž výzkumným pracovníkem Biomedicínského centra a zaměřil se na téma Význam neurogeneze v dospělém mozku. Odborná asistentka Ústavu patologické fyziologie, doktorka Dana Jelínková, pak hovořila o biologických rytmech a světle. Na poli výzkumu se pohybuje i další z přednášejících, docent Jan Cendelín z Laboratoře neurodegenerativních poruch Biomedicínského centra. Ve své přednášce se zabýval otázkou neurotransplantační léčby. Na závěr série zazněla přednáška neurofyziologa Biomedicínského centra doktora Karla Blahny na téma Spánek a paměť ve zdraví a nemoci. Týden mozku je jedinečný cyklus přednášek o nejnovějších objevech a trendech ve výzkumu mozku a neurovědách, který je součástí Brain Awareness Week (BAW) celosvětové kampaně na zvýšení povědomí veřejnosti o úspěších a přínosech výzkumu mozku. Přednášky v rámci této kampaně připravila Lékařská fakulta v Plzni Univerzity Karlovy, spolupořadatelem byla Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje. 16 facultas nostra duben 2019

17 Odešel Pavel Těšínský, dlouholetý přednosta oční kliniky S pohnutím jsme v únoru přijali zprávu o úmrtí prof. MUDr. Pavla Těšínského, DrSc. Pan profesor, se kterým jsme byli ještě před několika měsíci v čilém pracovním kontaktu, završil svůj bohatý život ve věku 87 let po krátké, těžké nemoci. Narodil se 6. února 1932 v Plzni. K medicíně jej dle jeho slov přivedl tatínek, který byl úředníkem v tehdejší Všeobecné veřejné nemocnici. Tam mu jeho syn za války nosil obědy a v tomto prostředí se začal formovat jeho vztah k medicíně. Jeho další osud nasměrovala nešťastná náhoda, která se ukázala být nakonec šťastnou. V roce 1950 před maturitou onemocněl zánětem rohovky a stal se pacientem profesora Rudolfa Knoblocha, tehdejšího přednosty Oční kliniky FN v Plzni. Zde se prý definitivně rozhodl o svém budoucím oboru. Po úspěšně složené přijímací zkoušce je přijat ke studiu na Lékařskou fakultu UK v Plzni. Po promoci a získání titulu promovaný lékař nastupuje roku 1956 na oční kliniku. Stává se pilným a všímavým žákem profesora Knoblocha, jehož životní a profesní zkušenosti potom sám předává dalším generacím. V roce 1959 skládá specializační zkoušku z oftalmologie - I. atestaci, roku 1966 získává titul MUDr., v roce 1969 úspěšně skládá II. atestaci. Roku 1982 je jmenován docentem oftalmologie. Po předčasném úmrtí doc. Karla Šamana se stává roku 1983 přednostou Oční kliniky FN v Plzni a roku 1988 přebírá titul profesora oftalmologie. Ve svobodných časech pak naplno uplatňuje svoje zkušenosti, stojí při základech laserové technologie v klinické oftalmologii, ať už v operativě druhotného šedého zákalu, refrakčních vad či léčbě diabetické retinopatie. Přednáší v cizině, asi nejraději vzpomíná na cestu do Indie. Místo přednosty kliniky opouští v roce 1997, dále se však věnuje výuce, do roku 2006 slouží na klinice pohotovostní služby a až do loňského roku ordinuje v privátní ambulanci. Našel si čas i na lyžování, cyklistiku a cestování. Jako dlouholetý člen Lion s clubu věnoval energii podpoře nevidomým a slabozrakým, sdruženým v plzeňském Tyfloservisu. Manželka Věra, kterou jsme znali jako přísnou, ale milou kantorku katedry cizích jazyků LF, a zejména děti - syn Pavel, docent vnitřního lékařství ve vinohradské FN, a dcera Tamara, která jde v kantorských šlépějích maminky na LF v Plzni. S pýchou vyprávěl o vnucích. Pavel se etabloval jako cévní chirurg v zahraničí, Martin je úspěšný student matematiky na ZČU. Jeho přímý odkaz nese vnučka Anna, která mu vyplnila jeho poslední veliké přání: stala se oční lékařkou na klinice, jíž zasvětil celý svůj profesní život. Její první kroky na pracovišti ještě stihl sledovat. Zdá se, že vlastnosti, pro které jsme jej měli rádi - slušnost, pokora, skromnost a životní nadhled - i díky ní z kliniky nezmizí. Určitě má radost. Kolektiv zaměstnanců Oční kliniky FN Plzeň Zemřel prof. MUDr. Vladislav Eybl, DrSc. Prof. Vladislav Eybl zesnul po delší nemoci 5. února 2019 ve věku 86 let. Prof. Eybl se významně zasloužil o rozvoj poválečné i polistopadové farmakologie a toxikologie. Vystudoval na LF UK v Plzni a zůstal fakultě věrný po celou svou pedagogickou a vědeckou kariéru, tj. plných 60 let. V letech vedl Ústav farmakologie a toxikologie. Prof. Eybl byl mezinárodně uznávanou autoritou v oblasti využití chelátotvorných látek. Rovněž se zabýval studiem oxidativního stresu. Za svou práci získal mnoho ocenění, mezi jinými se stal v roce 2013 nositelem Medaile Josefa Hlávky. Zastával různé funkce v České společnosti pro experimentální a klinickou farmakologii a toxikologii JEP a její Toxikologické sekci a byl členem výboru EUROTOXU. Rovněž byl členem redakčních rad několika významných zahraničních časopisů. Farmakologové ztrácí nejen vědeckou osobnost, ale také dobrého, poctivého člověka. Čest jeho památce. facultas nostra duben

18 Večerní vizita aneb Jak se nezbláznit po škole? Únorová, už dvacátá čtvrtá beseda z cyklu Večerní vizita byla velice speciální, navštívily nás totiž bývalé členky našeho spolku Medicus Pilsensis, z. s. MUDr. Trinh Minh Ngoc a MUDr. Aneta Papanová, která dokonce spolek jeden ročník vedla jako předsedkyně. Vizita se konala tradičně ve velké posluchárně Šafránkova pavilonu, a to 26. února V letošním ročníku večerních vizit věnujeme pozornost hlavně životu a povinnostem po studiu lékařské fakulty. Konaly se různé přednášky, např. od Sekce Mladých Lékařů ČLK s obdobným tématem Co po škole? a v dalším termínu je připravena přednáška od stejné skupiny lékařů s tématikou pohovoru. Na začátku byla prezentace věnována procesu zvládání posledních chvil učení se na státní zkoušky a následně hosté mluvili hlavně o administrativních záležitostech, tedy co se má a nemusí udělat a zařídit. Lékařky zabrouzdaly také do tématiky pohovoru a vylíčily posluchačům, jak probíhaly jejich pohovory. Na závěr pak zakončily svou prezentaci zmínkou o svých dosavadních pracích, přičemž se několikrát zmínily, jak jsou se svým zaměstnáním spokojené. Posluchači měli připravené velké množství dotazů, které naše hosty velice mile překvapily, a doufáme, že byly všechny zodpovězeny dostatečně. Po ukončení obdrželi hosté menší pozornost od spolku jako poděkování, že se k nám na chvíli vrátili a věnovali svůj volný večerní čas této spektakulární a užitečné přednášce. Za Medicus Pilsensis, z. s. Truong Hoang Hieu 18 facultas nostra duben 2019

19 Lékařská fakulta se bavila na reprezentačním plese Devátý reprezentační ples Lékařské fakulty v Plzni se konal 8. března v Měšťanské besedě v Plzni. Děkan fakulty prof. Jindřich Fínek na něm přivítal mj. primátora města Plzně Mgr. Martina Baxu, emeritního děkana Lékařské fakulty v Plzni prof. Borise Kreuzberga, zástupce Fakultní nemocnice Plzeň a dalších partnerských nemocnic i jiné významné hosty. Tanečníky po celý večer doprovázel spolehlivý Taneční orchestr Miroslava Novotného, předtančení v rytmu romantického valčíku obstaraly baletky z Divadla J. K. Tyla. V kontrastu s jejich křehkostí pak byla kapela, která byla hlavním hostem večera Olympic Revival, při jehož vystoupení se sálem rozléhala pravá rocková hudba. K pestrému programu přispělo také uskupení Tanec v Plzni, které předvedlo latinskoamerické tance a později v malém sále pod vedením Jakuba Pecy si bylo možno jeden z tanců smyslnou bachatu dokonce nacvičit a vyzkoušet. Po loňském ocenění studentů sportovců vybral letos pan děkan k ocenění studentku Kristýnu Srbeckou za nikoli mimoškolní, ale přímo studijní mimořádné úspěchy. Kromě děkovného listu obdržela Kristýna za své výborné výsledky i stipendium. Během večera vystoupila na pódium také studentka 5. ročníku oboru Všeobecné lékařství v anglickém jazyce Carminho Líbano Monteiro z Portugalska. Carminho obohatila program večera zpěvem populárních písní a vzbudila nadšení v celém sále. Hosté odcházeli spokojení a zajisté již s očekáváním příštího, 10. reprezentačního plesu Lékařské fakulty v Plzni. Foto: Viktor Dlouhý facultas nostra duben

20 Foto: Jan Hutter Z lavic až na zimák vítězně pro Akademiky Před téměř dvanácti stovkami studentů sehráli Akademici další ročník tradiční akce Z lavic až na zimák. Do plzeňské Home Monitoring Arény zavítali jako diváci studenti základních a středních škol. Západočeši mladé diváky potěšili výhrou. Nebylo to však nic jednoduchého, maďarský soupeř bojoval až do konce, Plzeň nakonec slavila těsné vítězství 4:3. Plzeň vstoupila do zápasu aktivně a hned zahrozila v početní výhodě, ani jedna z šancí však neskončila gólem. Iniciativu poté převzali soupeři z Hokiklub Budapešť, kteří otevřeli skóre už v 7. minutě, kdy Frčka z mezikruží propálil Szecsi. Akademici zlepšili výkon a ve druhé třetině se jim podařilo vyrovnat. Jakub Pokorný při přečíslení tří proti dvěma vypálil z pravé strany, před brankou výborně clonil Šíma a kotouč zapadl až do sítě. Západočeši následně měli možnost dvou přesilovek, ale nevyužili ani tyto, do poslední části se tak šlo za stavu 1:1. Ve třetí třetině ale Západočeši ukázali, kdo je doma, a potěšili studenty hned třemi góly! Do utkání jsme vstoupili vlažně. Vše, co jsme si řekli v šatně před utkáním, jsme zapomněli, a proto nás soupeř přehrával. Postupem času se náš výkon lepšil. Začali jsme se dostávat do gólových šancí a zlepšili jsme výrazně pohyb, což vyústilo v naše trefy. Za stavu 4:1 jsme se nechali ukolébat výsledkem, opět jsme vypadli z tempa a strachovali jsme se o výsledek až do konce. Naštěstí jsme v posledních minutách zápasu výborně blokovali střely soupeře a těsný výsledek uhájili. Musíme si z utkání vzít jen pozitivní věci, hodnotí trenér Tomáš Ceperko. Studentům SŠ a ZŠ zápas ukázal, že i na vysoké škole mohou kvalitně sportovat a studovat zároveň a že plzeňští studenti drží při sobě. To Akademiky těší nejvíc, i když v březnovém čtvrtfinále neprošli přes brněnskou Masarykovu univerzitu a prohráli 2:1 na zápasy. Ale nebojte, nic nekončí, dáme si pár dní volna a pak se vrhneme na přípravu další sezóny, která bude v mnohém přelomová, ozývá se z kabiny Akademiků. Pokud u toho chcete být s nimi a pomáhat tvořit ten nejlepší univerzitní hokejový tým v Plzni, nebojte se jim napsat. 20 facultas nostra duben 2019

21 Dobro od kosti v Plzni Mezi studenty do Univerzitní kavárny Družba dorazil 12. března primář hematoonkologického oddělení FN Plzeň MUDr. Pavel Jindra Ph.D. Pohovořil o Českém národním registru dárců kostní dřeně. V příjemném prostředí a nad dobrou kávou vysvětlil, jak registr funguje a jak probíhá samotné dárcovství. MediCafé bylo v režii plzeňské pobočky studentské organizace mediků IFMSA, která o týden později, 20. března, uspořádala v prostorách fakulty také nábor právě do registru dárců krvetvorných buněk. Pod hlavičkou iniciativy Zapište se někomu do života čekali dobrovolníci s jednoduchým formulářem a vatovými štětičkami na zájemce o dárcovství. Ti tak nemuseli kvůli odběru vzorku (stěru z dutiny ústní) navštěvovat nemocnici. Podmínky registrace tj. věk let a dobrý zdravotní stav většina příchozích splňovala. Někteří byli překvapeni informací, že dárcovství již dnes nemusí probíhat klasickým odsátím dřeně z vnitřku kostí v celkové narkóze, ale že to lze i novějším způsobem získáním krvetvorných buněk z žilní krve, k čemuž slouží proces zvaný separace (aferéza). Během akce se zapsalo 81 nových dárců. Jen asi u každého stodesátého z celé řady registrovaných skutečně dojde během jeho života k odběru, přesto každý nově zapsaný zvyšuje naději pacientů na přežití. Děkujeme! Buněčná kultura není jen jogurt Science Café Plzeň hostilo dne 20. března Ing. Lucii Vištejnovou z Biomedicínského centra Lékařské fakulty v Plzni. Mluvilo se o buněčných kulturách. Kam se za sto let posunuly naše schopnosti modelovat složité vnitřní prostředí orgánů pro účely výzkumu? Jak přesně umíme napodobit například komunikační kanály mezi jednotlivými buňkami, které pak řídí fungování celého orgánu, či dokonce organismu? Na co všechno nám mohou odpovědět in vitro testy s buněčnými kulturami a co to vlastně in vitro test je? Besedující se ptali i na denní práci vědce a na to, jakou cestou se člověk k biomedicínskému výzkumu vlastně může dostat. Záznam diskuse je možné zhlédnout na Science Café je cyklus neformálních diskusí s vědci v prostředí kaváren. Smyslem setkání je společné hledání otázek a odpovědí, představení vědců jako inspirativních osobností a prezentace konkrétních vědeckých výzkumů. Diskusní večer Science Café se v Plzni koná zpravidla jednou za měsíc, vždy na jiné odborné téma. Začíná přednáškou pozvaného hosta, následuje prostor pro otázky publika. Zeptat se může každý na cokoliv, přednášky jsou koncipovány pro laické publikum. Vstup na večery je volný. Science Café se koná celkem v 17 městech, další však stále přibývají. Foto: DEPO2015 facultas nostra duben

22 Modelové situace: I jen jako může být velmi náročné Kromě akcí, kde spolek Life Saving Support pomáhá, školí či dozoruje, pořádá také modelové situace pro mediky a záchranáře, a to na tradičním místě - v Šafránkově pavilonu LFP UK. Tyto situace mohou být zcela neočekáváné, nebo předem plánované. V obou případech doplní teorii o nepostradatelnou praxi. Na přednášce MUDr. Jiřího Smetany, ředitele ZZS KVK, například vtrhla do přednáškové místnosti zakrvácená figurantka. Mediky a záchranáře tak zvedla ze židlí a ti se šmahem přesunuli o poschodí níž, kde bylo asi 12 figurantů, kteří plakali, křičeli, běhali, krváceli nebo taky nedělali nic, jen leželi a tiše nedýchali. Zásah byl vlastně takovou malou ukázkou pro pana ředitele a skončil na výbornou. Vše vypadalo tak reálně, že jsme museli některé obyvatele kolejí ubezpečit, že to celé bylo jen na oko. Jiný, tentokrát očekávaný a předem připravený zásah pro začátečníky, proběhl před koncem roku. Naši noví medici a záchranáři měli poprvé možnost si vyzkoušet všechno, co se doteď probíralo jen na učebně. Hezky v klidu, bez stresu a neúprosných vedoucích stanovišť, kteří dokázali i poradit či navést na správnou cestu. Za zmínku stojí nejen výkon našich figurantů, ale hlavně maskérů. Ono sice udělat z Jardy dědečka není tak těžký úkol, ale udělat z Tomáše babičku, to už se musí umět. Odpoledne krásně shrnula Kačka Soukupová: Na zásah jsem se původně trochu bála jít věděla jsem, že toho hodně neumím. A bála jsem se, že budu hozená do vody, abych si s tím nějak poradila. Opak byl pravdou. Chodili jsme všude po skupinkách, takže když někdo něco nevěděl, našel se vždycky někdo, kdo poradil. Navíc jsme si vyzkoušeli práci v týmu, což se člověk jinak než praxí nenaučí. Nejpřekvapivější pro mě bylo stanoviště s hysterickou maminkou, která nás nechtěla pustit ke svému dusícímu se dítěti. V životě by mě nenapadlo, že by taková situace vůbec nastala. Hodně mi taky dalo stanoviště, kde jsme museli vysvětlovat malé holčičce, jak má provést základní resuscitaci (TANR), protože jsme se na místo nemohli dostat. Z celého zásahu jsem byla nadšená Pavla Myslíková akci komentovala: Jako zasahující jsme si vyzkoušeli hned několik reálných situací, kde lidé všech věkových skupin potřebovali naši bezodkladnou pomoc. Dusící se dítě, topící se slečna, chodec sražený cyklistou a další případy nás přiměly chvatně vyhodnotit stav postižených a s klidnou hlavou (alespoň navenek) problém řešit. Věrné herecké počiny našich tutorů a následný komentář k našim výkonům zajistily, abychom se plně vžili do dané situace a následně se také poučili ze svých chyb... Další zásah se odehrával čtrnáct dní poté. Jako pokročilí jsme dostali propůjčené kompetence již vystudovaných lékařů a záchranářů, takže jsme mohli pacienty zaintubovat, zakanylovat nebo podat patřičné léky. Měli jsme k dispozici páteřní desku, krční límce, batohy a spoustu dalšího vybavení. Odřezávali jsme oběšence, resuscitovali jsme, ve squatu jsme léčili dívku s drogovou minulostí, akutní infarkt myokardu, řešili hromadné neštěstí a zasahovali u sociálně slabšího páru, kde rodiče zajímal víc alkohol než jejich malá dcerka. Pro moji kolegyni byla potěšením i výprava do sklepa, kde nikdy předtím nebyla. Co zprvu vypadalo jako klidný případ, skončilo pokusem o vraždu pobodáním se spoustou krve na podlaze. Velmi náročnou modelovkou pro nás byla situace dvou mladých sester, kdy jedna z nich umírala na rakovinu a my jí nemohli nijak pomoci. Naučili jsme se, že občas je naše místo i u těch, kteří nejsou nemocní, ale potřebují slova uklidnění a smíření. Tereza Janatová, Nela Tollingerová, Pája Myslíková, Kačka Soukupová 22 facultas nostra duben 2019

23 Foto: DCM Plzeň Mše svatá za dárce těl Zástupci studentů i pedagogů se v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Plzni zúčastnili děkovné bohoslužby za dárce, kteří věnovali své tělo pro účely vědy, a za jejich rodiny a blízké. Bohoslužbu celebroval plzeňský biskup Tomáš Holub, promluvou přispěl i doc. Pavel Fiala, proděkan fakulty a vedoucí Ústavu anatomie LF UK v Plzni. Lékařská psychologie a etika otevřené přednášky letního semestru 2018/19 Na přednášky Psychiatrické kliniky LFP přístupné veřejnosti srdečně zve přednosta Psychiatrické kliniky doc. MUDr. Jan Vevera, Ph.D. Místo konání: Modrá posluchárna, Univerzitní medicínské centrum, alej Svobody 76 Termíny: Vždy v pátek 11:30-13:10 Vstup zdarma Sociální desirabilita, předstírání a simulace doc. PhDr. Marek Preiss, Ph.D. Doc. Preiss vystudoval psychologii na FF UK v Praze a pracuje v Národní ústavu duševního zdraví (NÚDZ) a od roku 2011 také na University of New York in Prague. Zaměřuje se na oblast integrity, klinickou psychologii a poruchy osobnosti. Snaží se o tvorbu nových diagnostických metod Empatie a terapeutické spojenectví prof. MUDr. Jan Libiger, CSc., FCMA Prof. Libiger je profesorem psychiatrie na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové a členem České lékařské akademie. Pracuje na psychiatrii 45 let. Byl přednostou Psychiatrické kliniky LF UK a FN v Hradci Králové v letech a primářem kliniky Psychiatrického centra Praha v letech Dlouhá léta přednášel a učil Psychiatrii a Lékařskou psychologii na Psychiatrické klinice LF UK v Hradci Králové. V letech a byl stipendistou a později hostujícím pracovníkem v USA. Profesorem psychiatrie se stal v r Zajímá se o klinickou psychiatrii a psychopatologii. Je autorem řady kapitol v učebnicích psychiatrie a četných původních prací v domácím i zahraničním odborném tisku. Vedl českou účast na mezinárodní psychofarmakologické studii EUFEST, je členem mezinárodních psychiatrických společností Duševní zdravověda aneb jak nevypustit duši Marie Salomonová Marie Salomonová vystudovala neurovědy na britské University of Nottingham, kde byla aktivní členkou Student Minds a v rámci univerzity se zapojila i do kampaně Time to Change. Po návratu do Čech se spolu s kamarádkou Terezou Růžičkovou rozhodla rozjet kampaň Nevypusť duši a později se postarala o přerod tohoto studentského projektu do neziskové organizace. Připravovala sérii pilotních workshopů Duševní zdravověda pro teenagery a péči o duševní zdraví se snaží dostat i do skautských oddílů a vůbec kamkoli, kde je jí třeba tedy všude. V ND koordinuje projekty, komunikuje s partnery, vytváří programy workshopů a spoustu dalšího. Zajímá se o inovativní pedagogiku, přírodní vědy a výzkum v medicíně. facultas nostra duben

24 Zahradní slavnost Lékařské fakulty UK v Plzni Pátek 14. června 2019 Letní setkání studentů, pedagogů i dalších zaměstnanců fakulty v odpoledních a večerních hodinách na zahradě Procháskova pavilonu Novinka letošního roku: program S dětmi do práce. Ptají se vaše děti nebo vnoučata, kde to vlastně pracujete? Během Zahradní slavnosti jim umožníme nahlédnout na výuková pracoviště fakulty! Program dále upřesníme na webu a Facebooku. 59. STUDENTSKÁ VĚDECKÁ KONFERENCE dne LF UK v Plzni - UniMeC Modrá posluchárna, seminární místnost 1. a 2. patro zahájení v 8,30 hodin VÍCE INFORMACÍ JE K DISPOZICI NA: Nejlepší práce v magisterském a doktorském studiu budou finančně odměněny. na konferenci Vás srdečně zve: prof. MUDr. Vladislav TŘEŠKA, DrSc. proděkan pro doktorské studium, habilitační a jmenovací řízení