Rozbor řešení grantového projektu a program prací pro další rok. Jméno řešitele: PhDr. Zdeněk Vojtíšek. Registrační číslo projektu: 401/06/1774

Transkript

1 Rozbor řešení grantového projektu a program prací pro další rok Jméno řešitele: PhDr. Zdeněk Vojtíšek Registrační číslo projektu: 401/06/1774 Název projektu: Přínos W. C. Smithe pro teorii a praxi dialogu monoteistických náboženství v České republice Rok 2006 byl prvním rokem badatelského projektu Přínos W. C. Smithe pro teorii a praxi dialogu monoteistických náboženství v České republice. Hlavním zaměřením úvodního roku projektu bylo Smithovo pojetí metodologie komparativní religionistiky a jeho chápání této disciplíny jako zprostředkovatele v mezikulturním dorozumění. 1. Shrnutí badatelské práce v 1. roce projektu Projekt počítal s tím, že v prvním roce bude hlavní pozornost soustředěna na rešerši, shromažďování, klasifikaci a zpracovávání odborné literatury, a to Smithových odborných prací, sekundárních zdrojů o jednotlivých aspektech Smithova díla, odborné literatury, pojednávající o metodologii komparativní religionistiky a odborné literatury, pojednávající o dialogu a spolupráci monoteistických náboženství. Z této práce zřetelně vyplynulo několik skutečností: 1. Ve svém pojetí religionistiky Smith kombinuje komparativní perspektivu s perspektivou nábožensko-dějinnou (hovoří o comparative history of religion). Metodologii religionistiky je podle něho nutno nově promyslet vzhledem k současným globalizačním a integračním trendům. Vědu o náboženství již nelze pěstovat ve splendid isolation euroamerické kultury v rámci osvícenského paradigmatu vědy. Religionistika má spoluodpovědnost při hledání principů koexistence a dorozumění mezi jednotlivými nábožensko-kulturními okruhy v rámci jedné, planetární civilizace. 2. Mezi Smithovy nejdůležitější příspěvky k nové metodologii patří jeho zpracování dějin pojmu religion a jeho ekvivalentů v evropských jazycích. Smith dokládá, že ve většině náboženských tradic pojem religion či jeho ekvivalent chybí. Ani v rámci evropské kultury až donedávna tento pojem neznamenal to, co znamená dnes. K postupné krystalizaci tohoto pojmu (a jeho přibližných analogií) docházelo do značné míry zvenku (v polemice, příp. apologii) a stabilizoval se do značné míry v defenzivním kontextu rivality jednotlivých světonázorových rámců. Pojem religion byl až donedávna spíše adjektivní než substantivní povahy, odkazoval spíše ke kvalitě či atitudě, než k nějaké entitě, jeho význam byl blíže významovému poli slova pietas. V monografiích The Meaning and End of Religion, Faith and Belief, Belief and History či Towards a World Theology Smith argumentuje metodou historie slov : u klíčových slov sleduje frekvence, kontexty, významy, sémantická pole a jejich proměny. Touto cestou dochází ke zjištění, že současný význam slova náboženství je dítětem evropského osvícenství. Je to podle něj intelektuální konstrukt bez ontologického referentu. Z dynamického konceptu blízkého pietas se procesem reifikace stalo zavádějící abstraktum. Smith proto navrhuje slovo a pojem religion opustit a nahradit jej dvojicí polárních pojmů cumulative tradition a personal faith. 3. Nejen kumulativní tradice, ale i osobní víra musejí být předmětem religionistiky, i když kumulativní tradice je vědeckému bádání lépe dostupná. Religionistika proto musí být podle Smithe personalistická a musí být dialogická - má nezastupitelnou roli v interkulturním dorozumění. Nezbytnou součástí odborného studia živých tradic musí být dialogická interakce s jejich stoupenci. Předmětem zájmu religionistiky musí být (vedle textů, reálií atd.) osobní, subjektní, resp. existenciální rovina náboženství. Personal faith je ve Smithově pojetí engagement, commmitment, awareness, je to orientace, celostní response, way of seeing oneself and reality. Víra je generically human, možná essentialy human.

2 4. Velkou pozornost (dvě knižní monografie) věnuje Smith rozlišení mezi faith a belief (belief je konceptualizací víry). Víra předchází kumulativní tradici, produkuje ji, zároveň je jí nesena a prostředkována (tradice je kontextem, prostředím pro víru, médiem jejího předávání v dějinách). Religionistika musí podle Smithe rozvinout metodologické nástroje, umožňující náležitě zohledňovat a interpretovat tuto rovinu náboženství. 5. Kumulativní tradice je objektivizovaným výrazem žitého náboženství. Pohledu zvenku je pochopitelně daleko lépe přístupný. Je to sediment, stopa v dějinách, kterou žité náboženství zanechává. Není to ovšem, zdůrazňuje Smith, statický systém, každá tradice je plynoucí proud, resp. dynamický dějinný proces. Tradice má samozřejmě také svou kognitivní funkci a svoji konceptuální rovinu. Tu je podle Smithe třeba chápat jako okno, kterým se člověk dívá na skutečnost, jako soubor apriorních předpokladů (ne názorů!), v jejichž světle dávají život a vesmír smysl. Náboženská tradice je jedincům i komunitám osvědčeným způsobem, jak uskutečňovat lidství, jak se cítit doma ve vesmíru. Musíme-li užívat pojmu a slova náboženství v plurálu, pak je třeba podle Smithe rozumět jednotlivým náboženstvím jako konkrétním způsobům uskutečňování lidství, nikoli jako světonázorovým systémům. Jednotlivé náboženské tradice nejsou nutně různé odpovědi na tutéž otázku, ale artikulace různých otázek a jim adekvátních odpovědí. Každá náboženská tradice je pak otevřený historický proces se sobě vlastní dynamikou. 6. V tomto pojetí se pak religionistika zabývá židovskou, křesťanskou, buddhistickou atd. formou lidství. V každé z nich může být dílčí adekvátní porozumění skutečnosti platné univerzálně (totéž pochopitelně platí o vědecké racionalitě, které se religionistika nesmí vzdát). Religionistika se tímto způsobem stává hermeneutickým vědním oborem, ústícím do filosofické antropologie, do kladení otázek po člověku a jeho bytostném určení. V tomto smyslu může být důležitým nástrojem mezikulturního porozumění. 7. Největší výhodou navrhovaných polárních konceptů cumulative tradition a personal faith je to, že jsou univerzálně srozumitelné a uplatnitelné, a to jak pro angažované stoupence náboženských tradic, tak i pro agnostické či ateistické badatele. Umožňují tedy adekvátní porozumění náboženským tradicím zevnitř i zvenku v rámci dialogické interakce mezi religionisty a (vzdělanými) angažovanými stoupenci jednotlivých tradic. I vnější pozorovatel se může učit rozumět tomu, co praktikující věřící míní tím kterým úkonem či symbolem. 8. Naznačené metodologické revize a návrhy domýšlí Smith do filosofických a teologických souvislostí (a je v tomto bodě nezřídka kritizován). Trvá na tom, že napříště je i v religionistice a teologii náboženství nezbytné vycházet z planetárně sdíleného lidství, že všichni lidé si musí zvykat na první osobu plurálu v planetárním rámci: někteří z nás jsme křesťané, někteří jsme muslimové, někteří jsme sekulární humanisté. Kolektivní my se stále více týká celého lidstva. Žádná tradice se dnes neobejde bez reflexe těch druhých. Nábožensko-kulturní tradice vstupují v posledních desetiletích do éry (která nemá v minulosti obdobu), kdy jsou neodmyslitelnou součástí jejich dějin také dějiny jiných tradic. Jestliže být křesťanem (muslimem apod.) znamená vědomě participovat v dějinném procesu zvaném křesťanství (resp. islám apod.), pak dnes tyto jednotlivé procesy dospívají do stádia, kdy si uvědomují sousední procesy víc než kdykoli předtím. Jediná komunita, do níž nakonec patříme, je world-wide a history-long, zahrnuje tedy celé lidstvo. Podle Smithe je snad možné v této souvislosti vyhlížet corporate human self-consciousness. Teologové dnes musí promýšlet teologii komparativních dějin náboženství, nejen v rámci křesťanství, ale analogicky ve všech ostatních tradicích. 2. Řešitelský tým Doc. Tomáš Novotný dokončil své úkoly na rok 2006, ale ze zdravotních a pracovních důvodů se rozhodl v práci na projektu již nepokračovat. Na jeho místo do řešitelského týmu k přistupuje doc. Karel Floss. Tímto žádáme o svolení k této změně v řešitelském týmu. Doc. PhDr. Karel Floss je filosof s dlouhodobým zájmem o mezináboženský dialog a s úzkými vazbami na Nadaci Světový étos v Tübingen. S dílem W. C. Smitha se Karel Floss již částečně seznámil při badatelské práci v teorii mezináboženského dialogu, protože na Smithe se současné vědecké autority v tomto oboru často odkazují. Díky Karlu Flossovi získala Společnost pro studium

3 sekt a nových náboženských směrů jako řešitelské pracoviště přímé spojení na českou pobočku Nadace Světový étos Centrum Prokopius v Sázavě nad Sázavou a přístup k bohaté knihovně Centra. Životopis a výběr z bibliografie Karla Flosse je uveden níže v této zprávě. Dr. Pavel Hošek získal vyšší akademickou hodnost, když se roku 2006 úspěšně habilitoval. 3. Úkoly projektu pro rok 2006 a jejich splnění Pro první rok badatelského projektu byly stanoveny a řešeny čtyři následující úkoly: 1. Shromáždění potřebné literatury. Řešitelé se seznámili se Smithovými metodologickými pracemi (The Meaning and End of Religion, Faith and Belief, Towards a World Theology, The Faith of Other Men). Knihy byly získány koupí ze zahraničí nebo knihovní výpůjčkou a rozmnoženy kopírováním pro všechny členy řešitelského týmu. S reakcí na Smithovu metodologii se část řešitelského týmu seznámila při zahraničních cestách. Knihovna Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů byla doplněna o desítky publikací, vztahujících se k prezentaci současných náboženských společenství a k mezináboženskému dialogu. 2. Vykonání cest do knihoven a religionistických pracovišť. V rámci projektu podnikli doc. Pavel Hošek a dr. Zdeněk Vojtíšek studijní cestu do Londýna a doc. Pavel Hošek do Tübingen. Zprávy z cest do Londýna a Tübingen jsou uvedeny níže. Doc. Ivan Štampach a doc. Pavel Hošek studovali v knihovně Nadace Světový étos v Sázavě. Doc. Tomáš Novotný získal od Londýnské univerzity stipendium na týdenní pobyt v rámci týdne jidiš jazyka tzv. Ot Azoy. 3. Vedení badatelského semináře. Doc. Pavel Hošek vedl v průběhu roku 2006 dva badatelské semináře, zaměřené na metodologické předpoklady religionistiky a na mezináboženský dialog. V letním semestru roku 2006 to byl seminář W. Pannenberg on Religion na Evangelické teologické fakultě UK. Tématem tohoto semináře byly metologické předpoklady vědy o náboženství z interdisciplinárního hlediska, zejména s ohledem na vztah religionistiky a teologie náboženství. Předmětem seminárních analýz a diskusí byly především texty W. Pannenberga, pojednávající o vztahu teologie a religionistiky, v nichž hojně odkazuje na analogické pojetí W. Cantwella Smithe. V zimním semestru roku 2006 to byl seminář Tillich on Religion na Evangelické teologické fakultě UK. Tématem tohoto semináře byly principiální předpoklady vědy o náboženství z interdisciplinárního hlediska, zejména s ohledem na vztah filosofie náboženství a teologického, resp. angažovaného studia lidské religiozity. Předmětem seminárních analýz a diskusí byly především texty P. Tillicha, pojednávající o vztahu filosofie náboženství a teologie. 4. Zpracování prvního publikačního výstupu. Článek doc. Pavla Hoška Teologická religionistika Wilfreda Cantwella Smithe byl přijat k publikaci v odborném časopise Theologická revue, ale dvojčíslo 1-2 / 2006 Teologické revue doposud nevyšlo. 4. Další počiny řešitelského týmu na poli teorie a praxe mezináboženského dialogu 1. Účast na konferencích, které měly často mezinárodní účast, anebo se v některých případech konaly v zahraničí. o Doc. Ivan Štampach a dr. Vojtíšek přednášeli na mezinárodní konferenci Náboženství a politika ve dnech 3. a 4. října 2006 v Pardubicích (konferenci pořádala Katedra religionistiky a filozofie Fakulty filozofické Univerzity Pardubice). o Doc. Pavel Hošek a dr. Zdeněk Vojtíšek přednášeli o mezináboženském dialogu na 5. studijním dni Ekumenické rady církví, Praha, 4. dubna o Doc. Ivan Štampach přednášel na Letní filosofické škole, kterou pořádala nadace Světový étos - Centrum Prokopios. o Dr. Zdeněk Vojtíšek přednášel na mezinárodní konferenci Alternatívne liečebné metódy s presahmi do náboženstviev, kterou pořádal Ústav pre vzťahy štátu a cirkví v Bratislavě 19. září

4 o Dr. Zdeněk Vojtíšek přednášel na mezinárodní konferenci Církve v českých zemích a otázka nacionalismu, pořádané Husitskou teologickou fakultou UK v rámci jejího výzkumného záměru v Praze, 26. října o Doc. Pavel Hošek přednášel na konferenci Promoting Exchange between NGOs, media and researchers from the Middle East and new EU member states, Evangelická teologická fakulta UK, Praha, února o Doc. Tomáš Novotný se účastnil týdenního workshopu o klezmerové hudbě, nigunech a tzv. chazanut (hudebním zpracování liturgie v synagoze), pořádaného Jewish Music Institute při Londýnské univerzitě. o Doc. Pavel Hošek přednášel na kolokviu Aktuální otázky mezináboženského dialogu, Česká křesťanská akademie Praha, 22. února o Doc. Pavel Hošek přednášel na konferenci Palestine and Education, Bethlehem, Israel, dubna o Doc. Pavel Hošek přednášel na Letní filosofické škole, Světový étos - Centrum Prokopios, Sázava, 7. července o Doc. Pavel Hošek přednášel na semináři pro pedagogy Dialog křesťanů a Židů, Židovské Muzeum Praha, 29. října o Doc. Pavel Hošek přednášel na Kolokviu o antisemitismu, Fakulta humanitních studií, Západočeská univerzita, Plzeň 9. listopadu o Dr. Zdeněk Vojtíšek se pasivně účastnil mezinárodního semináře Nová náboženská hnutí a politika 25. listopadu 2006 v Londýně. o Doc. Pavel Hošek se pasivně účastnil Mezináboženského setkání Forum Podíl na dalších projektech řešitelského pracoviště, Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů. o Doc. Ivan Štampach, doc. Pavel Hošek a dr. Zdeněk Vojtíšek se zapojili do projektu Mezináboženský kalendář, jehož cílem je seznámit veřejnost s hlavními svátky pěti hlavních světových náboženství. Na projektu spolupracují příslušníci hinduismu, judaismu, buddhismu, křesťanství a islámu. o Dr. Zdeněk Vojtíšek moderoval pět seminářů, na nichž se veřejnosti představili minoritní náboženské společnosti. Z hlediska mezináboženského dialogu monoteistických náboženství byl nejvýznamnější seminář, na němž vystoupili zástupci tří nejvýznamnějších českých muslimských komunit v Praze, Brně a Teplicích. Seminář se konal na Evangelické teologické fakultě UK 7. prosince 3. Podíl na projektech jiných pracovišť, souvisejících s teorií a praxí mezináboženského dialogu. o Doc. Tomáš Novotný, doc. Pavel Hošek a dr. Zdeněk Vojtíšek se účastnili projektu Lessingova Institutu, zaměřeného na monoteistická náboženství, jejich poznávání a možnosti dialogu mezi nimi. Doc. Novotný se společně s prof. Hurwitzem z Toronta tento projekt několik let připravoval a doc. Hošek se projektu intenzivně věnoval po celý první ročník kurzů, tedy během měsíce července. Přednáškový cyklus Lessingova Institutu byl nazván Mainstream and nonconformist movements in Judaism, Christianity and Islam. Byl určen americkým a kanadským studentům a proběhl na Anglo-American College v Praze. Doc. Novotný přednášel o judaismu v kontextu dialogu abrahamovských náboženství, doc. Hošek o islámu a dr. Vojtíšek o teorii vzniku a vývoje nových náboženských hnutí. o Doc. Pavel Hošek a dr. Zdeněk Vojtíšek se podíleli na přípravě materiálů pro projekt multikulturní výchovy na základních školách ( realizovaný při katedře občanského sektoru Fakulty humanitních studií UK, dr. Vojtíšek v roli konzultanta, doc. Hošek se účastnil setkání konzultační skupiny a vypracoval několik referenčních studijních materiálů pro učitele, zaměřených na problematiku multikulturality a mezináboženských vztahů. o Doc. Pavel Hošek se podílel na realizaci projektu Společnosti křesťanů a Židů, v jehož rámci se připravoval a na podzim (v prostorách Židovského muzea) realizoval výukový program pro učitele středních a základních škol, věnovaný problematice židovsko-křesťanských vztahů.

5 o Doc. Pavel Hošek a dr. Zdeněk Vojtíšek jsou ve stálém korespondenčním styku s mezinárodní mezináboženskou organizací World Conference of Religions for Peace (WCRP). o Doc. Pavel Hošek působí v redakční radě periodika Zpravodaj Společnosti křesťanů a Židů. o Doc. Ivan Štampach a dr. Zdeněk Vojtíšek se podíleli na přípravě tématu česká muslimská komunita časopisu o současné náboženské scéně Dingir (1/2006). 5. Publikační činnost řešitelského týmu v roce 2006, zaměřená na metodologii religionistiky a mezináboženský dialog doc. ThDr. Ivan O. Štampach a) publikace ŠTAMPACH I.: Islám a evropská kultura, Dingir č. 1/2006, s ŠTAMPACH I.: Jaký islám je nebezpečný? Z pohledu religionisty, revue Prostor, č. 1-2/2006, s ŠTAMPACH I.: Náboženská pluralita a její (ne)zvládání, Teologie & Společnost. Časopis pro náboženství, kulturu a veřejný život, č. 4 / 2006, s ŠTAMPACH I.: Abrahámovská ekuména, Zpravodaj SKŽ č. 55 / 2006, s ŠTAMPACH I.: Spiritualita, víra, pochybnosti, Universum. Revue České křesťanské akademie, č. 3/2006, s ŠTAMPACH I.: Surprising Religious Shift at the Heart of Europe, The Heart of Europe č. 6/2006, s. 4-7 (totéž zároveň ještě ve verzích německé, francouzské, španělské a ruské). ŠTAMPACH I.: Medzináboženské vzťahy v službe mieru. Spolupráca náboženstiev môže byť zázemím pokojnejšieho sveta, Domino, č /2006, s. 33. ŠTAMPACH I.: Náboženská tolerance je lhostejnost, Literární noviny č. 9 / 2006, s. 1 a 8. b) přednášky pro veřejnost 1. Účast na panelové diskusi společně s prof. Milanem Opočenským, doc. Martinem Prudkým a Leo Pavlátem na téma Vztahy judaismu k jiným vyznáním pořádalo ve svých prostorách Vzdělávací a kulturní středisko Židovského muzea v Praze Přednáška na téma Mezináboženský dialog pro pozvanou veřejnost v Pardubicích v prostorách firmy T-String Přednáška Ježíš a Mojžíš na společné procházce (křesťansko-židovské vztahy) v brněnské obci Náboženské společnosti českých unitářů dne Přednáška Pluralita židovských a křesťanských směrů v židovsko-křesťanském dialogu v sérii přednášek pro středoškolské učitele v Židovském vzdělávacím centru v Praze Účast ve veřejné diskusi s Danem Drápalem a Martinem Zikmundem na téma vztahů křesťanství a islámu pořádal sbor Českobratrské církve evangelické v Praze na Vinohradech ve svých prostorách Přednáška Křesťanství v mezináboženských vztazích pro konferenci baptistické mládeže v prostorách sboru Bratrské jednoty baptistů v Liberci Přednáška Islám a současnost pro filosofickou sekci klubu Sisyfos v Praze v prostorách pražského Pen Clubu c. mediální vystoupení (o aktuálních neuralgických bodech vztahů křesťanství a islámu) např. v pořadu Události v přímém přenosu dne , v pořadu Vedlejší efekty na stanici ČT 24 dne , v pořadu Doteky víry na stanici ČRo 1 Rádiožurnál , v pořadu Ozvěny dne na stanici ČRo 1 Rádiožurnál a v dalších. doc. Pavel Hošek, ThD. a) odborné články HOŠEK P.: Teologie náboženství (teologická religionistika) jako věda, in: Gallus, P., Macek, P. (vyd.), Evangelická teologie pod drobnohledem, CDK, Brno HOŠEK P.: Výklad svatých textů v teologii a v religionistice, in: sborník Náboženství a věda, Univerzita Pardubice,

6 HOŠEK P.: Teologická religionistika Wilfreda Cantwella Smithe, Teologická revue, v tisku. b) recenze HOŠEK P.: P. Barša, Západ a islamismus, L. Kropáček, Islám a Západ, Dingir 1/ c) přednášky 1. Mezináboženský dialog, regionální pastorálka ČCE Přerov, 13. února 2. Evropa a islám, přednáška pro veřejnost, Zbraslav, 21. března 3. Perspektivy mezináboženského dialogu, přednáška pro veřejnost, Benátky nad Jizerou, 22. března 4. Možnosti mezináboženského dialogu, 5. studijní den Ekumenické rady církví, Praha, 4. dubna 5. Proč mezináboženský dialog, CB Náchod, 23. dubna 6. Na cestě k mezináboženskému dialogu, koleje Větrník, Praha, 17. května 7. Evropa a islám, CB Kladno, 21. května 8. Na cestě k dialogu náboženství, vzdělávací setkání farářů ČCE, Daňkovice, září 9. Modely mezináboženských vztahů, horácký seniorát ČCE, Velká Lhota, 16. září 10. Křesťanský kostelík v globální vesnici: problémy a výzvy náboženského pluralismu, výjezdní soustředění studentů ETF UK, Chotěboř, září 11. Mezináboženský dialog, pražský seniorát ČCE, Praha, 10. října 12. Křesťanství a islám, jihočeský seniorát ČCE, Tábor, 16. října 13. Judaismus a křesťanství, Česká křesťanská akademie, Chrudim, 24. října 14. Možnosti a meze mezináboženského dialogu, ČCE Dobříš, 7. prosince PhDr. Zdeněk Vojtíšek a) článek VOJTÍŠEK, Z., Český boj o mešity, Dingir 2006, 9 (1), str b) příspěvek na konferenci VOJTÍŠEK, Z., Neúspěšné návrhy na registraci náboženských společností podle zákona 3/2002 Sb. v letech , referát na konferenci Náboženství a politika, katedra religionistiky a filozofie FF UP, Pardubice, c) přednášky 1. Současný náboženský život u nás světová náboženství, pro pedagogy, Krajské centrum vzdělávání, Plzeň, Dialog v oblasti sekt a nových náboženských hnutí, 5. studijní den Ekumenické rady církví, Praha, Náboženský terorismus, pro policisty, školící centrum Solenice, Světová náboženství v České republice (křesťanství, buddhismus, islám), pro českou křesťanskou akademii, Pelhřimov, New Religious Movements, Lessing Institute, Anglo-American College, Praha, Víme, co je islám?, klub Betanie, Jilemnice, Náboženský život u nás, farní sbor Českobratrské církve evangelické, Praha - Žižkov, Program prací pro další rok Hlavním zaměřením druhého roku projektu je aplikace Smithova pojetí v islamistice. Jsou stanoveny následující úkoly: 1. Seznámení se Smithovými knihami, které se zabývají islamistikou. Pro řešitelský tým tedy budou rozmnoženy knihy Modern Islam in India (Lahore, 1943), Islam in Modern History (Princeton University Press, New Jersey, 1957), On Understanding Islam (Mouton Publishers, New York, 1981). 2. Vědecká konference o vztazích a spolupráci mezi monoteistickými náboženstvími. Řešitelský tým počítá s dvoudenní konferencí v předběžném termínu 3. a 4. května Je plánováno zorganizovat

7 čtyři přednáškové bloky, a to pro (1.) zahraniční a (2.) české badatele, (3.) české představitele monoteistických náboženství a (4.) studenty religionistiky a teologie. 3. Recenzovaný sborník s příspěvky, přednesenými na konferenci o vztazích a spolupráci mezi monoteistickými náboženstvími. Řešitelský tým počítá s vydáním tohoto sborníku ještě v roce Další publikační výstup. Řešitelský tým počítá s publikací odborného článku (či série článků) o Smithově přínosu pro islamistiku. 5. Badatelský seminář. V zimním semestru školního roku 2007/2008 proběhne na Evangelické teologické fakultě UK badatelský seminář na téma Smithův přínos pro islamistiku. 6. Studijní cesty. Řešitelský tým počítá s krátkodobými studijními cestami na Teologickou fakultu University v Aarhusu, do knihovny univerzity v Krakově, do Tübingen a na Teologickou fakultu Jihočeské univerzity.