18 /

Transkript

1 ZPRAVODAJ FARNOSTÍ n a L i p n ě POŘAD BOHOSLUŽEB NEDĚLE Pondělí Úterý / Horní Planá Frymburk Světlík Černá v Pošumaví 8:00 (farní kostel) 9:45 (farní kostel) 11:15 (farní kostel) Na poděkování za 40 let manželského života, za ochranu a zdraví s prosbou o další pomoc pro manžele Marii a Pavla, pro celou rodinu Surovčákovu a Ocáskovu. Prosba za zdárný průběh procesu blahořečení biskupa Josefa Hloucha. Na poděkování Pánu Bohu za vldp. P. Jana Tampíra a za + maminku, babičku a prababičku Josefu. v o l n ý d e n 17:00 (kaple na faře) Úterý po 2. neděli velikonoční Za + vldp. P. Edwarda Emila Mąku. Sobota :00 (farní kostel) Na dobrý úmysl dárce. Středa Čtvrtek Pátek :00 (FARNÍ KOSTEL) Votivní mše O Panně Marii 1 Za dar zdraví pro vážně nemocnou osobu. 14:00 (kaple v domově důchodců) Svátek sv. Filipa a Jakuba PRVNÍ PÁTEK V MĚSÍCI 17:20 mariánské večeřadlo 18:00 mše sv. (farní kostel) Votivní mše O Panně Marii 1 Prosba za zdárný průběh procesu blahořečení biskupa Josefa Hloucha. Sobota :00 (farní kostel) Za + vldp. P. Edwarda Emila Mąku. NEDĚLE :00 (farní kostel) 9:45 (farní kostel) 11:15 (farní kostel) Za + manžela Václava Mráze, bratra Jakuba, rodiče Mrázovy a Rynešovy. Adresa sídelní farnosti: Římskokatolická farnost Horní Planá Náměstí Horní Planá mobil: (+420) pater.spacek@seznam.cz farnosti-na-lipne@seznam.cz www: Za + rodiče Bertu a Pavla Krolovy. Příležitost ke svaté zpovědi: Horní Planá: Čt, Pá čtvrt hodiny přede mší sv. Ne čtvrt hodiny přede mší sv. Frymburk: Út, Ne čtvrt hodiny přede mší sv. Světlík: St během mariánského večeřadla Ne ihned po skončení mše sv. Černá v Pošumaví: So čtvrt hodiny přede mší sv. Za + Julii Mondekovou a Miluši Homolkovou. K udílení svátosti pomazání nemocných, k vyřizování křtu, svatby, pohřbu a v jakýchkoliv jiných záležitostech se můžete se mnou zkontaktovat telefonicky, em anebo mi můžete zanechat vzkaz v návštěvní knize na oficiálních stránkách našich farností. Budete-li chtít, můžete mne navštívit na faře v Horní Plané. V tomto případě vás prosím, abyste si termín setkání se mnou pro jistotu předem domluvili.

2 1. čtení (Sk 5, 12-16) 2. čtení (Zj 1, 9-11a ) Evangelium (Jan 20, 19-31) NEVĚŘÍCÍ TOMÁŠ Bratři a sestry, dnešní evangelium hovoří o apoštolu, který nechtěl uvěřit. Slyšíme o apoštolu Tomášovi, který měl potíže ve víře. Ale pokud se nad tímto evangeliem dobře zamyslíme, jistě poznáme, že pojednává především o nás. Kdybychom si přečetli pěkně po sobě všechno to, co je ve Svatých Písmech napsáno o apoštolu Tomášovi, zjistíme, že je to velký pochybovač, a budeme se divit, proč si takového člověka vybral Kristus Pán za svého apoštola. Tak například při vzkříšení Lazarově. Donesou diskrétní vzkaz, který nepřikazuje, ale čeká, co Ježíš udělá: Pane, ten, kterého miluješ, je nemocen. Apoštolé strnou: snad Ježíš nehodlá jít do Judeje, vždyť ho tam chtějí zabít! A Tomáš? Ten vidí hned to nejhorší: Pojďme tam a umřeme s ním! Jiná situace: Řeč Páně na rozloučenou. Ježíš je dojat, připravuje se na svůj odchod a na nové setkání po smrti v nebi: Odejdu, abych vám připravil u Otce místo! Vezmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já. A kam jdu, víte a cestu znáte. A Tomáš? Zase pochybuje: Nevíme, kam jdeš, a cestu neznáme. Avšak nejvíce se projeví Tomášova povaha při Zmrtvýchvstání: Neuvěřím, dokud na vlastní oči neuvidím. Neuvěřím, dokud si vlastní rukou nesáhnu. Za těmito podmínkami můžeme tušit hloubku Tomášovy bolesti nad tím, že zlo zvítězilo. Tušíme hloubku zklamání, kdy se Tomáš už bojí znovu věřit. Nezažil už každý z nás podobné otřesy, když uvěřil, že teď už konečně bude všechno dobré, pokojné, rozumné avšak skutečnost je úplně jiná? Takové zklamání naší důvěřivosti plodí nové a nové nevěřící Tomáše. Například přijdeš v neděli na mši svatou. Když máš Bohu při obětním průvodu nabídnout sám sebe, své dílo uplynulého týdne tu máš trýznivý pocit prázdných rukou, hluchého a planého života, jako bys celý týden strávil ne prací, ale lenošením a nicneděláním. A nedokážeš se postavit před Boha s modlitbou, jsi vyprázdněný, cítíš bolest z nedostatku živé víry, uspokojující naděje a zahřívající lásky. Ne, že bys nechtěl jistě bys to chtěl všechno, a jak rád ale nedokážeš to. Zkrátka ti to nejde. Radostným poselstvím dnešního evangelia je, že jednou z forem víry je trpět tím, že nemůžeme dost věřit, dost doufat a dost milovat. Zní to možná paradoxně, ale když litujeme toho, že nemůžeme dostatečně litovat to je také lítost. A litovat toho, že nemohu dostatečně věřit, je také už víra! Je to víra diskrétní, ale víra pokorná a víra poctivá tedy je to víra opravdová. Kristus Pán přijal Tomášovo nevyznání víry, přijal jeho podmínky protože viděl, co v něm opravdu je. Lidem jdou často Tomášové na nervy, protože do nich nevidí. Tomáš si myslel, že je nevěřící. I my jsme v jádru víc věřící, než si myslíme. Koho mrzí, že neumí víc a lépe věřit, ten už má skutečně dobrou víru. Bratře milý, sestřičko drahá, věříš tomu? Naší slávou je: Blahoslavení, kteří neviděli a uvěřili. My jsme v Ježíše uvěřili dřív, než jej uvidíme. Nekladli jsme si podmínky. Schází nám vlastně jen jediné umět se z toho radovat. A abychom to dokázali, prosme svatého apoštola Tomáše o přímluvu! Amen. Váš služebník a duchovní otec P. Mgr. Ing. Jan Špaček, dr. h. c.

3 AKTUALITY PRVNÍ PÁTEK V MĚSÍCI KVĚTNU MŠE SVATÁ A POBOŽNOST K NEJSVĚTĚJŠÍMU SRDCI JEŽÍŠOVU: V pátek 3. května 2019 od 14 hodin v kapli domova důchodců v Horní Plané budeme prožívat první pátek v měsíci květnu. Nejprve bude mše svatá ze svátku sv. Filipa a Jakuba, apoštolů. Po modlitbě po přijímání následuje pobožnost k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu (výstav Velebné svátosti, krátká adorace, litanie k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu, zásvětná modlitba, svátostné požehnání). MÁJOVÉ POBOŽNOSTI V NAŠICH FARNOSTECH: Milovaní bratři a sestry, drazí ctitelé a děti Panny Marie! Měsíc květen měsíc máj je nejkrásnější měsíc v roce. Je to měsíc Panny Marie. Po celý tento měsíc uctíváme v našich chrámech, kostelech, ale i vesnických kapličkách či domácnostech blahoslavenou Marii vždy Pannu při májových pobožnostech. Mým vznešeným a ušlechtilým cílem při májových pobožnostech je vésti Boží lid k pravé mariánské úctě. Blahoslavená Maria vždy Panna nás vede nejjistější cestou ke svému Synu Ježíši Kristu. Nikdy nestrhuje pozornost na sebe, ale vždy nás směřuje ke Kristu Pánu. Vzpomeňme na její slova v Káně Galilejské: Cokoliv vám řekne, učiňte! (Jan 2, 5) Proto i májová pobožnost začíná uctíváním Panny Marie, ale jejím vrcholem je výstav Velebné svátosti, adorace a svátostné požehnání. Základní motto májové pobožnosti zní: PER MARIAM AD IESUM! (skrze Marii k Ježíši) Schéma májové pobožnosti v našich farnostech: májová promluva recitace mariánské básně zpívané litanie k Panně Marii (loretánská litanie nebo tzv. bavorské litanie I a II) krátká modlitba k Panně Marii píseň č. 722 Vítej, vítej, Tělo přezázračné... (1. a 2. sloka) výstav Velebné svátosti krátká adorace píseň č. 722 Vítej, vítej, Tělo přezázračné... (3. sloka) svátostné požehnání Májová pobožnost se koná bezprostředně po mši svaté, a to v níže uvedených dnech. Při mši svaté není homilie májová promluva bude přednesena až při májové pobožnosti. Výjimku představuje májová pobožnost po nedělní mši svaté (farnost Černá v Pošumaví): Při mši svaté bude homilie z příslušné neděle májová promluva se nekoná! SVĚTLÍK: o 1. májová pobožnost: středa 1. května 2019 v 18 hodin ve farním kostele sv. Jakuba Staršího (votivní mše O Panně Marii 1 ) HORNÍ PLANÁ: o 1. májová pobožnost: čtvrtek 2. května 2019 v 17 hodin ve farním kostele sv. Markéty (votivní mše O Panně Marii 1 ) ČERNÁ V POŠUMAVÍ: o 1. májová pobožnost: sobota 4. května 2019 v 17 hodin ve farním kostele Neposkvrněného Početí Panny Marie ()

4 PASTÝŘSKÝ LIST MONS. VLASTIMILA KROČILA, DIECÉZNÍHO BISKUPA ČESKOBUDĚJOVICKÉHO, KE SLAVNOSTI ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ 2019 Milí diecézané, sestry a bratři v Kristu Ježíši, našem Pánu! Všechny vás pozdravuji dnešního dne, kdy spolu s celou Církví oslavujeme Krista, jenž pouta smrti rozlomil a jako vítěz vystoupil z hrobu (Exsultet). Ježíš Kristus vstal z mrtvých Aleluja! Jeho světlo prozářilo temnotu noci a my máme před očima vítěze nad smrtí, který pomáhá i nám, abychom dokázali překonávat osobní nezdary a díky jeho milosti, abychom i dokázali kráčet stále vpřed a stále vzhůru. Každý člověk může zakusit sám na sobě, jak pravdivé je takové tvrzení, když se opírá o víru ve Zmrtvýchvstalého a kráčí v Jeho světle. Paradoxně, právě v tento slavnostní den, si dovoluji obrátit se k vám podobně jako jsem se v naší českobudějovické katedrále obracel ke kněžím na Zelený čtvrtek a to v souvislosti s celospolečenskou situací, kdy ona jakoby žila pouze z informací o sexuálním zneužívání v Církvi a také o tom, že i já jako biskup, tyto praktiky zneužívání kryji. Nechce se mi ani věřit tomu, že by se mezi námi našel někdo, kdo by něco takového schvaloval ani já to nejsem! Ani já nejsem tím, kdo by něco takového kryl, zastíral či zlehčoval! Všichni dobře známe Ježíšovo běda na adresu těch, skrze které přichází pohoršení. Ježíš říká doslova: Bylo by pro něho lépe, aby mu dali na krk mlýnský kámen a uvrhli ho do moře (Lk 17,2). Všimněme si, že Ježíš nemluví o zneužívání, ale o pohoršení jako takovém; neužívá přitom žádné věkové kategorie do patnácti let, on prostě mluví o kategorii maličkých či nepatrných, což může býti kdokoliv, byť by mu bylo třeba deset, patnáct nebo dvacet let v žádném případě nejde jen o věk! Zneužití maličkých je hříchem do nebe volajícím a takový čin pokud se stal nelze tolerovat! Na místě je pak omluva obětem, jejich podpora a přijetí, což činím i já za všechny případné provinilé, pro něž jsem představeným. A činím tak i jménem mých předchůdců na biskupském stolci, neboť jsem přesvědčen o tom, že oni by učinili stejně tak. Zvláště na Velký pátek jsme prosili v duchu kajícnosti za dar odpuštění a smíření, za milost nápravy a za sílu čelit hříchům na všech úrovních; a především za ty viny, kterým Církev ať již univerzální či ta naše místní nedokázala vždy čelit nebo jim zabránit. Chceme tedy vykročit s pokorou, bez okázalosti a především s důvěrou v našeho Pána, který je dárcem vnitřní radosti a pokoje. Nemá snad tohoto zapotřebí právě ta dnešní, tolik rozháraná doba a naše společnost, zmítaná tolikerým hašteřením a spory? Všichni se snažme přimknout se více ke Vzkříšenému živému Kristu! Jedině v jeho síle dokážeme jít dál. Vzkříšený Ježíš kdysi řekl svým apoštolům: Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás. (Jan 20,21). To znamená, že jako Ježíš je zvěstovatelem lásky Boha Otce, tak také my máme býti zvěstovateli lásky Kristovy: máme býti posly jeho vzkříšení, jeho vítězství nad zlem a smrtí, máme býti

5 nositeli jeho božské lásky. Jistěže, stále zůstáváme svou přirozeností jen nedokonalými lidmi, avšak jsme těmi, kdo uvěřili a skrze křest se stali součástí velké rodiny Božích dětí. Tak putujeme tímto světem, i když naše putování není bez obtíží a obětí. V těchto následujících dnech velikonoční doby budeme slyšet při liturgii vybrané úryvky z knihy Skutky apoštolů. Budeme tak mít možnost sledovat rodící se Církev, její růst i první krůčky, ale i její velmi odvážná a zásadní rozhodnutí ze strany apoštolského sboru. To je výzva ke konfrontaci i pro naši místní Církev; i my máme dobře zvažovat svou vlastní situaci, přičemž jde o to, abychom vnímali správně pastorační potřeby naší diecéze, ale i své vlastní reálné možnosti. Zcela realisticky je třeba si přiznat, že vzhledem ke stále ubývajícímu počtu kněží se do budoucna jeví jako bezpodmínečně nutné obsazovat knězem jen ty farnosti s vyšším počtem účastníků bohoslužeb. Po poradě s vikáři a kněžskou radou dojde rovněž ke sloučení malých farností do větších celků, aby tím pro správce farnosti ubylo nadbytečné administrativy. V jednotlivých vikariátech bude obsazeno kněžími přibližně šest farností, z nichž budou spravovány ostatní farnosti za pomoci jáhnů a akolytů. Ruku v ruce s touto nelehkou situací je proto stále živá výzva prvních pátků v měsíci a potřeba modliteb za duchovní povolání. Kněžství je výrazem lásky Božského Srdce Páně a nemá nic společného s klerikalismem: vyjadřuje fakt, že sám Pán se svěřuje do rukou nedokonalých lidí a činí z nich své spolupracovníky. I dnes Bůh volá k následování ve služebném kněžství, které ač nelehké a mnohdy nevážené, přesto je velmi krásné. Vy mladí, věřící křesťané: Když dnes uslyšíte Boží hlas, nezatvrzujte srdce svá. (srov. Žid 3,7). Domnívám se, že v této situaci je také velmi důležité podporovat i vzdělávání těch laiků, kteří jsou ochotni zapojit se do života farností, jak v oblasti pastorace, tak i katecheze. Na podzim bude proto zahájen dvouletý kurz na Teologické fakultě v Českých Budějovicích, zaměřený na formaci a vzdělání budoucích akolytů a trvalých jáhnů, ochotných pomáhat kněžím v jednotlivých farnostech naší diecéze. Jestliže mluvíme o takovýchto výzvách pro naši místní Církev, pak jsou to výzvy adresované vám, milí diecézané! Pokud cítíte spoluodpovědnost za život Církve a myslíte, že byste mohli býti nápomocni, hlaste se u svých duchovních správců, kteří vám sdělí podrobnější informace. Slavíme-li dnes Slavnost Zmrtvýchvstání Páně, je to vhodná příležitost k tomu, abychom si uvědomili, že na naší životní cestě nikdy nejsme sami. V našem putování někdy možná strastiplném a obtížném nás stále provází ten, který veškeré obavy a strach apoštolů proměnil v radost! Zmrtvýchvstalý daroval apoštolům svůj pokoj a tento dar pokoje nepřestává udělovat i dnes a to každému, kdo po něm touží. Přeji Vám, milí diecézané, abyste každý z vás zakusili ve svém srdci tento pokoj od vzkříšeného Ježíše, živého Krista! Kéž radostné Aleluja zní nejen v našich chrámech, ale i ve všech našich domovech, rodinách i v srdcích každého z nás! Děkuji nakonec i za všechny vaše modlitby a duchovní podporu, kterou jste mi projevovali, zvláště v uplynulých týdnech. Velmi si toho vážím, ujišťuji vás svou modlitbou a ze srdce vám žehnám! Vlastimil, biskup českobudějovický