Zpráva o činnosti Zelené linky pro export v období leden prosinec 2014

Transkript

1 Zpráva o činnosti Zelené linky pro export v období leden prosinec 2014 Zelená linka pro export (dále ZLPE) je projektem Ministerstva průmyslu a obchodu, který vznikl v roce 2006 coby součást Exportní strategie pro období s cílem naplnit dílčí cíle této strategie. I současná Exportní strategie pro léta počítá s pokračováním činnosti ZLPE. ZLPE představuje vstupní bránu do nabídky služeb státu pro exportéry. Je především informační centrálou, na kterou se čím dál tím více subjektů obrací se žádostí o poskytnutí celé řady informací více či méně spjatých s exportní problematikou. Zelenou linku pro export, společně s portálem Businessinfo.cz, je tedy možné považovat za rozcestník služeb státu pro exportéry. Cílem ZLPE je zpříjemnit a časově i finančně zefektivnit kontakt se státními institucemi a organizacemi, které podporují export. Statistika dotazů Od do Zelená linka pro export zodpověděla celkem dotazů týkajících se problematiky exportu. Na ZLPE se během roku obraceli kromě začínajících podnikatelů, kteří zvažují vývoz svého zboží či služeb, také již fungující exportéři, kteří uvažují o rozšíření svých aktivit i do dalších teritorií. Jako každý rok převažovaly dotazy telefonické nad písemnými, a to v poměru 2:1. Dva klienti ze tří se na nás obrátili prostřednictvím bezplatné telefonní linky Zbývající třetina dotazů byla elektronická, tazatelé přitom využili kontaktních ových adres ZLPE a to: export@mpo.cz či info@czechtrade.cz. Rozložení dotazů dle jednotlivých měsíců a dle formy zobrazuje Tabulka č. 1. Tabulka č. 1 Evidence dotazů v jednotlivých měsících dle způsobu realizace ZLPE CzechTrade Celkem Hovory y Hovory y Přepojení/ Přeposlání Hovory y Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem Počet dotazů celkem 1822

2 Obsahová struktura dotazů Většina dotazů směřovala na činnost agentury CzechTrade, o jejíž služby se dotazující zajímali nejvíce. V absolutním vyjádření se jednalo o téměř 600 dotazů, což představuje asi 30 % všech žádostí o informaci. Na pomyslném druhém místě se umístily dotazy týkající se informací o nových obchodních teritoriích, včetně jejích specifik a případných překážek pronikání do těchto zemí. V rámci dané kategorie se však vyskytuje celá řada velmi různorodých dotazů. Lze konstatovat, že převažují žádosti o všeobecné informace o teritoriích, a to především od začínajících podnikatelů. Od těch již zaběhlých jsou častější dotazy týkající se ověření obchodního partnera či různé administrativní předpisy. Výjimkou však nejsou ani zcela specifické požadavky zaměřené na konkrétní informace k určitému zboží či službám vztahující se k danému teritoriu. Významnou položkou byly též dotazy týkající se konkrétní podpory exportu. V tomto případě se jednalo především o informace ohledně možných účastí na mezinárodních veletrzích, které byly podporovány buď přímo Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo prostřednictvím agentury CzechTrade. Přesné procentní zastoupení jednotlivých dotazů je k nahlédnutí níže v grafu č. 1. Kategorie ostatní, která celkem čítala více než 200 dotazů v sobě zahrnuje např. otázky týkající se dodacích podmínek INCOTERMS, fungování ČEB a EGAP, podrobné statistiky ČSÚ z oblasti mezinárních obchodních vztahů, podpora financování ze strany CzechInvestu atp. Graf č. 1: Obsahová struktura dotazů 3% 13% 14% omezení vývozu z ČR informace o trhu ověření partnera vyhledávání kontaktů 5% clo veletrhy, výstavy, semináře 6% Czech Trade 30% 9% 4% dotazy ze zahraničí (cizinci) dovoz ostatní

3 Jak již bylo zmíněno výše, asi dvě třetiny dotazů jsou uskutečňovány telefonicky, zbytek prostřednictví u. Tento trend se v posledních několika letech nemění. Lze však říci, že dotazy složitější povahy, např. obsahující technické specifikace výrobků, jsou převážně uskutečňovány em, avšak není výjimkou, že podnikatel nás rovněž kontaktuje telefonicky, aby se informoval ohledně lhůty, ve které mu bude dotaz zodpovězen, popř. aby specifikoval další náležitosti, které z jeho dotazu nejsou zřejmé. Členění dotazů vznesených na ZLPE za rok 2014 dle formy jejich realizace můžeme podrobněji sledovat v grafu č. 2. Za povšimnutí jistě stojí skokový nárůst v měsíci srpnu, který přetrvával ještě i v září a částečně říjnu a listopadu. Tato náhlá vlna dotazů souvisí s uvalením sankcí proti Ruské federaci, kdy se čeští exportéři prakticky od prvního dne účinnosti těchto opatření informovali o možných dopadech sankcí na jejich podnikatelské aktivity. (Více informací viz Zpráva o sankcích proti Ruské federaci, Graf č. 2: Struktura dotazů dle formy jejich realizace hovory y Teritoriální struktura Co se teritoriální struktury dotazů týče, již rok 2013 předznamenal, jakým směrem se bude ubírat. Vedle dvou tradičních ohnisek zájmu (EU a rychle se rozvíjející asijské ekonomiky) jsme zpozorovali znatelný nárůst podnikatelů zaměřený na země skupiny BRICs. 1 Přičemž platí, že každé z těchto ohnisek má jednoho či dva tahouny, na které je zájem podnikatelů nejvíce koncentrován. Pokud se blíže zaměříme na strukturu dotazů z hlediska zemí, kterých se informace týkaly, v roce 2014 těsně předčil zájem o čínský trh dříve nejsilnější Rusko, které v roce BRIC je uskupení zemí s růstovým potenciálem a do roku 2050 by se měly stát nejvlivnějšími a největšími ekonomikami světa. Pojem vznikl jako akronym vytvořený z názvů jednotlivých států (Brazílie, Rusko, Indie a Čína) byl poprvé použit v roce 2003 ve zprávě Goldman Sachs. Některé zdroje k této skupině dodatečně řadí i Jihoafrickou republiku (odtud s - z anglického názvu South Africa - na konci zkratky).

4 zaujímalo jen 4,5 % z celkových dotazů. 2 Čína reprezentovala celkem 12 % dotazů, nejčastěji pak týkajících se ověření potenciálního partnera, popř. možná pomoc agentury CzechTrade při účasti na výstavách a veletrzích v tomto vzdáleném teritoriu. Na předních příčkách ve frekvenci dotazování se již tradičně umisťuje Německo, za rok 2014 to bylo téměř 11 % ze všech uskutečněných dotazů. Zájem českých podnikatelů o toto teritorium je dlouhodobě značný, a to nejen z důvodu geografické blízkosti, ale i jisté kulturní podobnosti a bezesporu také díky přetrvávajícím pozitivním výkonům německé ekonomiky. S jistým odstupem projevovali tazatelé zájem o Ukrajinu, 3 a to se 4 %. Francie a Itálie se shodně týkal 3,5% podíl všech poskytnutých teritoriálních informacích. Zbylá procenta dotazů se rozdělila mezi ostatní země, především Evropu a Asii. Určitou zajímavostí je mírný nárůst dotazů týkajících se afrických zemí, které byly v minulých letech na pokraji zájmu. Více informací o teritoriální struktuře dotazů za rok 2014 je možno nalézt v grafu č. 3, který je k nahlédnutí níže. Graf č. 3: Teritoriální struktura dotazů dle nejčastěji dotazovaných zemí 14% 12% 10% 6% 4% 2% 0% Čína Německo Rusko Ukrajina Itálie Francie USA Rakousko Z hlediska teritoriální struktury jsme však nesledovali pouze rozložení dle jednotlivých zemí, ale zajímalo nás také členění dotazů s ohledem na dělení zemí podle Exportní strategie ČR na léta V souvislosti s tímto členěním nedošlo oproti roku 2013 k žádným 2 V tomto údaji nejsou zahrnuty dotazy týkající se sankčních opatření z důvodu výjimečnosti opatření, aby nedošlo ke zkreslení časových řad. 3 V tomto údaji nejsou zahrnuty údaje týkající se dotazů uskutečněných prostřednictvím Kontaktní linky pro české firmy podnikající na Ukrajině, která byla vedena v rámci činnosti ZLPE vzhledem k situaci vzniklé na Ukrajině na jaře roku 2014.

5 významným změnám, hlavní struktura dotazů zůstala nezměněna. 4 I nadále převládají dotazy směřující na země, které Exportní strategie definuje jako Ostatní. V roce 2014 tyto země zaujímaly úctyhodných 49 % ze všech uskutečněných dotazů. Prioritní země se poté podílely na skladbě dotazů asi 38 % a země zájmové, jako v roce 2013, za těmito dvěma skupinami značně zaostávaly s pouhými 13 % dotazů. Počty dotazů v absolutních hodnotách jsou uvedeny níže v grafu č. 4. Graf č. 4: Teritoriální struktura dotazů dle členění na prioritní, zájmové a ostatní země Sankce EU proti Ruské federaci Ve druhé polovině roku 2014 ovlivnilo činnost ZLPE uvalení sankcí ze strany Evropské unie na Ruskou federaci jako reakci na eskalaci napětí na Ukrajině. 5 Od 1. srpna 2014 se ZLPE stala stěžejním kontaktním místem exportérů, kteří v souvislosti se vzniklou situací měli obavy o své obchodní aktivity realizované s partnery z Ruské federace. Do konce roku 2014 ZLPE zaznamenala celkem 308 dotazů týkajících se právě uvalených sankcí. Zpočátku byl hlavní význam ZLPE v poskytování základních informací a přehledu na které hlavní skupiny zboží opatření spadá a významná část se též týkala ještě nedokončených a rozpracovaných kontraktů mezi podnikateli. V pozdější době naopak převažovaly požadavky o ujištění, zda to či ono zboží podléhá režimu sankcí či ne. Z tohoto důvodu byly dotazy týkající se sankcí uváděny zvlášť, aby nezkreslovaly běžné teritoriální požadavky. 4 Viz Zpráva o činnosti Zelené linky pro export za období leden - prosinec 2013, dostupné online: 5 Více informací viz Zpráva o sankcích vůči Ruské federaci, dostupné online: