Migrace ze Subsaharské Afriky: historický vývoj a současné trendy

Transkript

1 Migrace ze Subsaharské Afriky: historický vývoj a současné trendy Josef Lochman Praha 2018

2 Obsah: 1. Závěry z jednotlivých kapitol Seznam zemí Subsaharské Afriky a jejich rozdělení do regionů Rozdělení zemí Afriky a Evropy do regionů Subsaharská Afrika Severní Afrika a evropské regiony... 8 Vývoj migrace ze Subsaharské Afriky do Evropy od roku Migrační trendy v budoucnu Groundswell (2018) Marchiori a kol. (2012) Srovnání počtu lidí, kteří ze subsaharských zemí emigrují v rámci regionu a mimo region Data za rok Data za rok zemí Subsaharské Afriky s největší emigrací Data za rok Data za rok zemí Subsaharské Afriky s největší emigrací do Evropy Data za rok Data za rok Hlavní cílové světové regiony a země Data za rok Cílové regiony Cílové země Cílové země v Evropě Data za rok Cílové regiony Cílové země Cílové země v Evropě Hlavní push a pull faktory Obecné push a pull faktory Push a pull faktory dle výzkumu Cummings a kol Push a pull faktory dle výzkumu European Asylum Support Office (2016) Push faktory dle výzkumu Kalipeni a kol. (2012) Případové studie

3 8.2.1 Etiopie (AICS 2017) Somálsko (IOM, Somalia 2017) Nigérie (IOM, Nigeria 2014) Pull faktory dle IOM, DTM (únor 2018) Shrnutí faktorů Charakteristiky příchozích migrantů ze Subsaharské Afriky Migrace podle pohlaví Migrace podle věku Charakteristiky migrantů dle IOM, DTM (únor 2018) Charakteristiky migrantů dle IOM, DTM (prosinec 2016) Charakteristiky migrantů dle IOM, Italy (2016) Shrnutí Zdroje

4 Seznam tabulek Tabulka 1: Podíl obyvatel ze Subsaharské Afriky ve vybraných evropských zemích (2015 a 2050) Tabulka 2: Celkový podíl emigrantů v regionu a mimo region v roce Tabulka 3: Počet a podíl emigrantů v regionu a mimo region v jednotlivých zemích v roce Tabulka 4: 10 zemí s největší emigrací v rámci Subsaharské Afriky v roce Tabulka 5: 10 zemí s největší emigrací mimo Subsaharskou Afriku v roce Tabulka 6: Celkový podíl emigrantů v regionu a mimo region v roce Tabulka 7: Počet a podíl emigrantů v regionu a mimo region v jednotlivých zemích v roce Tabulka 8: 10 zemí s největší emigrací v rámci Subsaharské Afriky v roce Tabulka 9: 10 zemí s největší emigrací mimo Subsaharskou Afriku v roce Tabulka 10: 10 zemí Subsaharské Afriky s největší emigrací v roce Tabulka 11: 10 zemí Subsaharské Afriky s největším podílem emigrantů v roce Tabulka 12: 10 zemí Subsaharské Afriky s největší emigrací v roce Tabulka 13: 10 zemí Subsaharské Afriky s největším podílem emigrantů v roce Tabulka 14: 10 zemí Subsaharské Afriky s největší emigrací do Evropy v roce Tabulka 15: 10 zemí Subsaharské Afriky s největší emigrací do Evropy v roce Tabulka 16: 10 regionů s největší imigrací ze Subsaharské Afriky v roce Tabulka 18: 10 zemí s největší imigrací ze zemí Subsaharské Afriky za rok Tabulka 19: 10 evropských zemí s největší imigrací ze zemí Subsaharské Afriky za rok Tabulka 20: 10 regionů s největší imigrací ze Subsaharské Afriky v roce Tabulka 21: 10 zemí s největší imigrací ze zemí Subsaharské Afriky za rok Tabulka 22: 10 evropských zemí s největší imigrací ze zemí Subsaharské Afriky za rok Seznam grafů Graf 1: Vývoj příchozích migrantů ze Subsaharské Afriky do Evropy od roku 1990 (OSN)... 9 Graf 2: Vývoj příchozích migrantů ze Subsaharské Afriky do Evropy od roku 1960 (Světová Banka)... 9 Graf 3: Procentuální změna ve vývoji migrace oproti předchozímu období Graf 4: Budoucí vývoj emigrace Subsaharské Afriky Graf 5: Net migration rate na obyvatel v zemích Subsaharské Afriky Graf 6: Grafické znázornění emigrace v rámci regionu a mimo region v roce Graf 7: Grafické znázornění emigrace v rámci regionu a mimo region v roce Graf 8: Grafické znázornění změny v počtu migrantů za roky 2010 a Graf 9: Grafické porovnání typů cílových regionů migrantů v roce Graf 10: Grafické porovnání 10 regionů s největší imigrací ze subsaharských zemí v roce Graf 11: Grafické porovnání typů cílových regionů migrantů v roce Graf 12: Migrace ze Subsaharské Afriky do Evropy (muži/ženy) Graf 13: Imigrace ze Subsaharské Afriky do Evropy podle věkových skupin

5 1. ZÁVĚRY Z JEDNOTLIVÝCH KAPITOL Od roku 1990 (respektive 1960) absolutní počty migrantů ze subsaharských do Evropy neustále zvětšují; imigrace ze subsaharských zemí je větší než imigrace z Evropy do Subsaharské Afriky (viz Graf 1 a Graf 2). V roce 1960 bylo podle Světové Banky v Evropě necelých 200 tisíc subsaharských migrantů, zatímco v roce 2017 (poslední dostupné údaje; OSN) to bylo 4 miliony 189 tisíc. Ačkoliv dochází ke stálému růstu, procentuální podíl vztažený k předchozímu období se zmenšuje. Jinými slovy, od roku 2010 dochází k poklesu migrantů, kteří imigrovali do Evropy (viz Graf 3: Procentuální změna ve vývoji migrace oproti předchozímu období). V nejnovějším intervalu jde o procentuální změnu jen mezi 2 roky (u ostatních 5 let), takže je dost možné, že kvůli migrační krizi dojde zase k nárůstu. Podle dat OSN bude saldo migrace Subsaharské Afriky záporná do roku 2100 (pravděpodobně i v dalších letech, ale data dostupná jen do tohoto roku); tzn., že emigrace ze Subsaharské Afriky bude převyšovat imigraci do Subsaharské Afriky až do zmíněného roku (viz Graf 4). Subsaharské Afrika je zejména zdrojovým regionem, takže hodnoty saldo migrace uvedené v grafu 4 budou přibližné skutečné emigraci ze Subsaharské Afriky. Zhruba do roku 2050 bude emigrace stoupat až na hodnotu 1 milion 800 tisíc. Ve druhé polovině už bude docházet k postupnému poklesu emigrace ze Subsaharské Afriky. Pozor, nejde o emigraci do Evropy, ale emigraci pouze ze Subsaharské Afriky. Do roku 2050 by se podíly subsaharských národností měly téměř zdvojnásobit v hlavních evropských státech (viz Tabulka 1). Nejvíce ohrožené země emigrací budou například země na východním pobřeží Afriky a země na severu Guinejského zálivu (viz Graf 5). Největší podíl emigrantů ze Subsaharské Afriky zůstává v regionu (necelých 70 %). 15 % pak přichází do Evropy, která je nejvýznamnější destinací pro migranty mimo Subsaharskou Afriku (viz Tabulka 2). Další významné destinace jsou Severní Amerika a Asie (prostorově blízké země Asie). Země, u kterých převažuju emigrace mimo region jsou zejména menší ostrovní a bohatší země historicky spojené se státy západní Evropy (viz Tabulka 3). V absolutních počtech to pak jsou populačně silné země a také země s historickým spojením (viz Tabulka 5). Silnou mimiregionální emigracci má i Somálsko, ze kterého dochází k silné emigraci do Asie. Zeměmi s největší emigrací jsou ty, ve kterých probíhá (probíhala) válka (Súdán a Jižní Súdán) či jsou ovlivněné represivním režimem (DR Kongo) (viz Tabulka 10). Co se týká podílu emigrantů na celkovém obyvatelstvu, nejhůře na tom je jedna z nejchudších zemí světa, Středoafrická republika, která má přes 15 % emigrantů z celkové populace (viz Tabulka 11). Do Evropy pak míří především migranti z Nigérie, Jihoafrické republiky a Somálska (viz Tabulka 14). Nejvíce migrantů zůstává v Africe; tedy v nejchudších zemích světa. Hlavními cílovými regiony jsou Východní, Západní, Střední a Jižní Afrika (viz Tabulka 16). Po afrických regionech je to pak Severní Amerika a Severní a Západní Evropa. Na úrovni zemí je nejvýznamnější cílovou destinací Jihoafrická republika, Pobřeží Slonoviny, Uganda, USA a Spojené království (viz Tabulka 17). Pod tabulkou mám rozepsáno, odkud migrují a do jakých zemí. Obecně platí, že dochází k migraci ve vztahu k prostorové blízkosti; tzn., že dochází k emigraci z jednoho státu do prostorově blízkého druhého státu. Dále je to již zmíněná historická blízkost s evropskými zeměmi (Spojené království). Push a pull faktory; klíčovými pull faktory Evropy jsou pracovní příležitosti a s tím související vyšší mzdy a zvyšování životní úrovně. Dalším významným pull faktorem je bezpečnost. Jednotícími push faktory Subsaharské Afriky jsou především válečné konflikty a chudoba, která se promítá ve špatných životních podmínkách, nezaměstnanosti a nízkých platech. Dalšími důležitým push faktorem je environmentální složka, která se promítá i do ekonomických faktorů zemědělci ztratí práci kvůli 5

6 přetrvávajícímu suchu (neúroda bez zaměstnání emigrace). Významnými push fakory je i korupce, demografický tlak, nemoci či společenský tlak (kultura emigrace). Migranti ze Subsaharské Afriky jsou zejména muži. Podíl mužů se liší mezi odhady od OSN (viz Graf 12) a vzorky populace z případových studií; data od OSN ukazují vyváženější podíl mužů a žen. Věkové rozdělení je již podobnější, největší podíl má věková skupina mezi roky. Rodinný status migrantů patrně souvisí s nízkým věkem migrantů. Naprosto dominantní je podíl svobodných jedinců mezi migranty. Co se týká vzdělání, velký podíl mají migranti pouze s prvním stupněm základní školy (podle mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání). Naopak zanedbatelná část migrantů disponuje vysokoškolským vzděláním. Vysoká zaměstnanost migrantů se ukázala pouze v posledním průzkumu. Zbylé průzkumy ukázaly spíše velmi vysokou nezaměstnanost, která se pohybuje od cca %. Nicméně, cena migrace se pohybovala zhruba mezi dolarů; Eritrejci pak měly velký podíl respondentů, u kterých náklady na migraci z 57 % byly přes dolarů. Z hlediska náboženství se ukázal jako dominantnější Islám se 60 % mezi respondenty u jednoho výzkumu. Nadbytek muslimů ale může být způsoben tím, že ve vzorku se počítalo i s migranty z Pákistánu, Afghánistánu a Iráku, kteří ačkoliv patřili k méně zastoupeným národnostem, mohli výsledný podíl ovlivnit. Náboženství mezi subsaharskými migranty by tak mohlo mít vyrovnaný podíl mezi křesťany a muslimy. 6

7 2. SEZNAM ZEMÍ SUBSAHARSKÉ AFRIKY A JEJICH ROZDĚLENÍ DO REGIONŮ Do Subsaharské Afriky podle dat z OSN, se kterými v celé práci pracuji, patří země Východní, Střední, Jižní a Západní Afriky. Jedinou výjimkou je Súdán, kterého sice OSN zařadila do Subsaharské Afriky, ale zároveň Súdán zařadila do Severní Afriky. Pro lepší práci s daty a větší přehlednost jsem Súdán zařadil do Východní Afriky, kde je i Jižní Súdán (rozdělení těchto dvou zemí se uskutečnilo v roce 2011). Hlavním důvodem je, že pokud uvažujeme o migraci ze Subsaharské Afriky do Severní Afriky, Súdán by byl započítán 2x proto jsem ho přesunul do té Východní. Pod seznamem zemí Subsaharské Afriky uvádím i rozdělení zemí do konkrétních regionů (také podle dat z OSN). Mimo africké země jsem vypsal i evropské regiony, tak jak je rozřadila OSN, aby se Vám lépe interpretovaly připravené výstupy. Poslední důležitou úvodní poznámkou jsou migranti, které OSN označila jako Others North a Others South. Jde o migranty, u kterých není známa země původu, nebo uvedli více zemí. V práci jsem s nimi nepočítal, aby se počítalo čistě se subsaharskými zeměmi. Navíc by došlo k velké odchylce od původního tématu. Například USA by se s Others staly největší cílovou zemí migrantů ze Subsaharské Afriky jde spíše o migraci z Latinské Ameriky. Ačkoliv nejde úplně o zanedbatelná čísla (Jihoafrická republika by měla včetně Others další milion imigrantů v dalších státech již jde o mnohem menší počty), poměrově zůstává význam migrace stejný například pořadí cílových zemí v rámci regionu Subsaharské Afriky zůstává víceméně stejné. Seznam zemí Subsaharské Afriky Angola Benin Botswana Burkina Faso Burundi Čad DR Kongo Džibutsko Eritrea Etiopie Gabon Gambie Ghana Guinea Guinea-Bissau Jihoafrická republika Jižní Súdán Kamerun Kapverdy Keňa Komory Kongo Lesotho Libérie Madagaskar Malawi Mali Mauritánie Mauricius Mayotte Mosambik Namibie Niger Nigérie Pobřeží slonoviny Réunion Rovníková Guinea Rwanda Senegal Seychely Sierra Leone Svatá Helena Somálsko Svatý Tomáš a Princův ostrov Středoafrická republika Svazijsko Súdán Tanzanie Togo Uganda Zambie Zimbabwe 7

8 2.1 Rozdělení zemí Afriky a Evropy do regionů Subsaharská Afrika Východní Afrika: Burundi, Komory, Džibutsko, Eritrea, Etiopie, Keňa, Madagaskar, Malawi, Mauricius, Mayotte, Mosambik, Réunion, Rwanda, Seychely, Somálsko, Jižní Súdán, Súdán, Uganda, Tanzanie, Zambie, Zimbabwe. Střední Afrika: Angola, Kamerun, Středoafrická republika, Čad, Kongo, DR Kongo, Rovníková Guinea, Gabon, Svatý Tomáš a Princův ostrov. Jižní Afrika: Botswana, Lesotho, Namibie, Jihoafrická republika, Svazijsko. Západní Afrika: Benin, Burkina Faso, Kapverdy, Pobřeží slonoviny, Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Libérie, Mali, Mauritánie, Niger, Nigérie, Svatá Helena, Senegal, Sierra Leone, Togo Severní Afrika a evropské regiony Severní Afrika: Alžírsko, Egypt, Libye, Maroko, Tunisko, Západní Sahara. Východní Evropa: Bělorusko, Bulharsko, Česko, Maďarsko, Polsko, Moldavsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Ukrajina. Severní Evropa: Normanské ostrovy, Dánsko, Estonsko, Faerské ostrovy, Finsko, Island, Irsko, ostrov Man, Lotyšsko, Litva, Norsko, Švédsko, Spojené království. Jižní Evropa: Albánie, Andorra, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Gibraltar, Řecko, Vatikán, Itálie, Malta, Černá Hora, Portugalsko, San Marino, Srbsko, Slovinsko, Španělsko, Makedonie. Západní Evropa: Rakousko, Belgie, Francie, Německo, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Monako, Nizozemsko, Švýcarsko. 8

9 VÝVOJ MIGRACE ZE SUBSAHARSKÉ AFRIKY DO EVROPY OD ROKU 1990 Graf 1: Vývoj příchozích migrantů ze Subsaharské Afriky do Evropy od roku 1990 (OSN) Počet migrantů do Evropy Evropa celkem Východní Evropa Severní Evropa Jižní Evropa Západní Evropa Graf 2: Vývoj příchozích migrantů ze Subsaharské Afriky do Evropy od roku 1960 (Světová Banka) Evropa celkem Východní Evropa Severní Evropa Jižní Evropa Západní Evropa

10 Zdroj: WTO (2011) Data Světové Banky se od dat OSN liší metodicky. WTO ve své databázi počítá s migranty definovanými jako: ti, kteří se narodili v zahraničí (foreign-born concept), zatímco OSN počítá i s dalšími skupinami (uprchlíky, cizinci ) (viz poslední odstavec na straně 1 v metadatech databáze; dostupné zde). Graf 3: Procentuální změna ve vývoji migrace oproti předchozímu období 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00-5, / / / / / /2015 Evropa celkem Východní Evropa Severní Evropa Jižní Evropa Západní Evropa I když absolutní počty migrantů ze Subsaharské Afriky stále rostou (Graf 1) (mimo období 1995/2000 ve Východní Evropě), dochází k neustálému a výraznému zpomalování růstu (viz Graf 3). Ale pozor, poslední dostupná procentuální změna je v intervalu dvou let. Může nastat k nárůstu podílu migrantů do roku

11 3. MIGRAČNÍ TRENDY V BUDOUCNU Tabulka 1: Podíl obyvatel ze Subsaharské Afriky ve vybraných evropských zemích (2015 a 2050) Francie VB Itálie Španělsko Švédsko Švýcarsko Německo ,5 2,0 0,7 0,5 1,5 1, ,9 3,3 1,5 1,2 2,8 2,0 0,6 Zdroj: Héran (2018) Graf 4: Budoucí vývoj emigrace Subsaharské Afriky Zdroj: UN, DEPARTMENT OF ECONOMIC AND SOCIAL AFFAIR (2017b) 3.1 Groundswell (2018) 86 milionu lidí v Subsaharské Africe v roce 2050 bude podle nejvíce pesimistického scénáře ohroženo migrací; podle nejvíce optimistického scénáře maximálně necelých 40 milionů. Nejde ale o emigraci ze Subsaharské Afriky; jedná se o vnitro-regionální migraci. Hlavními příčinami tohoto typu migrace je: zvyšující se hladina vody, snižující se zemědělská produkce a nedostatek vody. 1 Jedná se o rozdíl mezi imigrací a emigrací (saldo migrace). Prognóza počítá s průměrnou variantou plodnosti. Údaje jsou v tisících; označují, saldo migraci v daném intervalu např.: mezi roky 2035 a 2040 bude saldo migrace Subsaharské Afriky -2 miliony lidí (u všech sloupců jde o záporné hodnoty, tzn. Větší emigrace než imigrace. 11

12 3.2 Marchiori a kol. (2012) Tato práce se věnuje saldo migrací jednotlivých zemí způsobenou environmentálními změnami. Výsledky jsou uvedené jako net migration rate na 1000 obyvatel za období mezi roky 2000 až Počítá se takto, pro přehled: č ů č ů č Kladné hodnoty tedy mají země převážně cílové, zatímco záporné jsou zdrojové. Pokud má ale země hodnotu např. -3, neznamená to, že na každých obyvatel jsou 3 emigranti. Ale 3 imigranti mínus emigranti. Výsledky tak spíše ukazují, jaké země jsou více ohroženy emigrací z environmentálních příčin a jaké země budou spíše cílové, kam migranti budou směřovat. Graf 5: Net migration rate na obyvatel v zemích Subsaharské Afriky Zdroj: Marchiori a kol. (2012) 12

13 4. SROVNÁNÍ POČTU LIDÍ, KTEŘÍ ZE SUBSAHARSKÝCH ZEMÍ EMIGRUJÍ V RÁMCI REGIONU A MIMO REGION 4.1 Data za rok 2017 Tabulka 2: Celkový podíl emigrantů v regionu a mimo region v roce 2017 Region Počet Podíl [%] Subsaharská Afrika ,45 Asie ,04 Austrálie a Oceánie ,72 Evropa ,49 Latinská Amerika a Karibik ,17 Severní Afrika ,86 Severní Amerika ,27 Ostatní regiony celkem ,55 Migrace mimo Subsaharskou Evropu byla z 50,71 % do Evropy. Graf 6: Grafické znázornění emigrace v rámci regionu a mimo region v roce

14 Tabulka 3: Počet a podíl emigrantů v regionu a mimo region v jednotlivých zemích v roce 2017 Země Emigrantů v regionu Emigrantů mimo region Počet Podíl [%] Počet Podíl [%] Angola , ,53 Benin , ,16 Botswana , ,14 Burkina Faso , ,87 Burundi , ,30 Čad , ,92 DR Kongo , ,41 Džibutsko , ,18 Eritrea , ,35 Etiopie , ,70 Gabon , ,61 Gambie , ,84 Ghana , ,89 Guinea , ,94 Guinea-Bissau , ,21 Jihoafrická republika , ,48 Jižní Súdán , ,55 Kamerun , ,63 Kapverdy , ,14 Keňa , ,57 Komory , ,90 Kongo , ,32 Lesotho , ,45 Libérie , ,22 Madagaskar , ,80 Malawi , ,40 Mali , ,95 Mauricius , ,82 Mauritánie , ,80 Mayotte , ,37 Mosambik , ,42 Namibie , ,49 Niger , ,15 Nigérie , ,19 Pobřeží slonoviny , ,41 Réunion , ,11 Rovníková Guinea , ,01 Rwanda , ,38 Senegal , ,22 Seychely , ,51 Sierra Leone , ,29 Somálsko , ,31 Středoafrická republika , ,64 Súdán , ,63 Svatá Helena , ,67 14

15 Svatý Tomáš a Princův , ,16 ostrov Svazijsko , ,51 Tanzanie , ,68 Togo , ,27 Uganda , ,18 Zambie , ,87 Zimbabwe , ,87 Tabulka 4: 10 zemí s největší emigrací v rámci Subsaharské Afriky v roce 2017 Země 15 Počet Jižní Súdán DR Kongo Burkina Faso Somálsko Súdán Mali Zimbabwe Středoafrická republika Pobřeží slonoviny Uganda Tabulka 5: 10 zemí s největší emigrací mimo Subsaharskou Afriku v roce 2017 Země Počet Súdán Somálsko Nigérie Jihoafrická republika Etiopie Ghana Keňa Senegal Zimbabwe Angola Data za rok 2010 Tabulka 6: Celkový podíl emigrantů v regionu a mimo region v roce 2010 Region Počet Podíl [%] Subsaharská Afrika ,45 Asie ,15

16 Austrálie a Oceánie ,89 Evropa ,55 Latinská Amerika a Karibik ,16 Severní Afrika ,98 Severní Amerika ,81 Ostatní regiony celkem ,55 Graf 7: Grafické znázornění emigrace v rámci regionu a mimo region v roce 2010 Severní Afrika 0,98% Severní Amerika 7,81% Latinská Amerika a Karibik 0,16% Evropa 18,55% Austrálie a Oceánie 1,89% Asie 5,15% Subsaharská Afrika 65,45% Tabulka 7: Počet a podíl emigrantů v regionu a mimo region v jednotlivých zemích v roce 2010 Země Emigrantů v regionu Emigrantů mimo region Počet Podíl [%] Počet Podíl [%] Angola , ,71 Benin , ,54 Botswana , ,77 Burkina Faso , ,85 Burundi , ,99 Čad , ,89 DR Kongo , ,85 Džibutsko , ,64 Eritrea , ,01 Etiopie , ,69 Gabon , ,51 Gambie , ,19 Ghana , ,68 Guinea , ,95 16

17 Guinea-Bissau , ,14 Jihoafrická republika , ,88 Jižní Súdán , ,90 Kamerun , ,10 Kapverdy , ,26 Keňa , ,27 Komory , ,01 Kongo , ,38 Lesotho , ,57 Libérie , ,06 Madagaskar , ,03 Malawi , ,94 Mali , ,19 Mauricius , ,61 Mauritánie , ,52 Mayotte , ,12 Mosambik , ,15 Namibie , ,07 Niger , ,33 Nigérie , ,37 Pobřeží slonoviny , ,44 Réunion , ,98 Rovníková Guinea , ,34 Rwanda , ,86 Senegal , ,91 Seychely , ,04 Sierra Leone , ,03 Somálsko , ,45 Středoafrická republika , ,33 Súdán , ,37 Svatá Helena 193 5, ,36 Svatý Tomáš a Princův , ,73 ostrov Svazijsko , ,41 Tanzanie , ,08 Togo , ,90 Uganda , ,13 Zambie , ,63 Zimbabwe , ,68 Tabulka 8: 10 zemí s největší emigrací v rámci Subsaharské Afriky v roce 2010 Země 17 Počet Burkina Faso DR Kongo Somálsko Mali Pobřeží slonoviny

18 Zimbabwe Uganda Mosambik Súdán Benin Tabulka 9: 10 zemí s největší emigrací mimo Subsaharskou Afriku v roce 2010 Země Počet Somálsko Súdán Nigérie Jihoafrická republika Etiopie Ghana Senegal Keňa Zimbabwe Angola

19 5. 10 ZEMÍ SUBSAHARSKÉ AFRIKY S NEJVĚTŠÍ EMIGRACÍ 5.1 Data za rok subsaharských zemí s největší emigrací (v regionu + mimo něj) má dohromady emigrantů (viz Tabulka 10). Zbylých 42 zemí Subsaharské Afriky má pouze téměř polovinu, emigrantů. Tabulka 10: 10 zemí Subsaharské Afriky s největší emigrací v roce 2017 Země Počet Somálsko Súdán Jižní Súdán DR Kongo Burkina Faso Nigérie Mali Zimbabwe Jihoafrická republika Ghana Největší podíl emigrantů na celkové populaci zdrojové země (v rámci regionu i mimo něj) měly především ostrovní státy s malým počtem obyvatel 2 ; v první desítce jich bylo hned šest. Kvůli malé reprezentativnosti těchto podílů níže vypisuji pouze 10 kontinentálních států s největším podílem emigrantů (viz Tabulka 11). Tabulka 11: 10 zemí Subsaharské Afriky s největším podílem emigrantů v roce 2017 Země Podíl [%] Středoafrická republika 15,55 Lesotho 14,62 Jižní Súdán 13,93 Somálsko 13,49 Eritrea 11,99 Burkina Faso 7,67 Rovníková Guinea 7,55 Namibie 7,50 Svazijsko 6,70 Zimbabwe 6,20 2 Svatá Helena (88,71 %), Kapverdy (41,51 %), Svatý Tomáš a Princův ostrov (40,31 %), Seychely (38,34 %), Komory (14,32 %), Mauricius (13,21) 19

20 5.2 Data za rok 2010 Tabulka 12: 10 zemí Subsaharské Afriky s největší emigrací v roce 2010 Země Podíl [%] Somálsko Burkina Faso DR Kongo Súdán Nigérie Mali Zimbabwe Pobřeží slonoviny Jihoafrická republika Ghana Tabulka 13: 10 zemí Subsaharské Afriky s největším podílem emigrantů v roce Země Podíl [%] Somálsko 13,09 Lesotho 11,95 Burkina Faso 8,89 Rovníková Guinea 8,23 Libérie 6,69 Eritrea 6,33 Guinea-Bissau 5,94 Togo 5,90 Zimbabwe 5,78 Benin 5,74 3 V první desítce znovu ostrovní státy, které jsem v tabulce vynechal: Svatá Helena (81,95), Seychely (35,67), Kapverdy (30,45), Svatý Tomáš a Princův ostrov (17,63), Komory (15,74), Mauricius (12,28) 20

21 6. 10 ZEMÍ SUBSAHARSKÉ AFRIKY S NEJVĚTŠÍ EMIGRACÍ DO EVROPY Data za rok 2017 Tabulka 14: 10 zemí Subsaharské Afriky s největší emigrací do Evropy v roce 2017 Země Počet Nigérie Jihoafrická republika Somálsko Senegal Ghana Angola Keňa DR Kongo Kamerun Pobřeží slonoviny Data za rok 2010 Tabulka 15: 10 zemí Subsaharské Afriky s největší emigrací do Evropy v roce 2010 Země Počet Nigérie Jihoafrická republika Senegal Ghana Somálsko Angola Keňa DR Kongo Kamerun Pobřeží slonoviny Ukázalo se, že 10 zemí se nezměnilo; změnily se pouze počty migrantů včetně pořadí u roku Níže přidávám graf s grafickým porovnání vývoje emigrace z těchto 10 zemí. 21

22 Graf 8: Grafické znázornění změny v počtu migrantů za roky 2010 a Nigérie Jihoafrická republika Somálsko Senegal Ghana Angola Keňa DR Kongo Kamerun Pobřeží slonoviny Nigérie Jihoafrická republika Somálsko Senegal Ghana Angola Keňa DR Kongo Kamerun Pobřeží slonoviny

23 7. HLAVNÍ CÍLOVÉ SVĚTOVÉ REGIONY A ZEMĚ 7.1 Data za rok 2017 Jak jsem zmínil ve druhé kapitole, celkový počet emigrantů ze zemí Subsaharské Afriky za rok 2017 je Nejčastějším cílem jsou méně rozvinuté země (včetně chudých zemí) 4, ve kterých se nachází migrantů (75,5 %; viz Graf 9). Z toho v těch nejchudších státech světa 5, jak je definuje OSN, se nachází (39,2 % z celkového počtu emigrantů). Graf 9: Grafické porovnání typů cílových regionů migrantů v roce 2017 Chudé země; Rozvinuté země; Méně rozvinuté země; Cílové regiony o Co se týká světových regionů, nejvíce lidí zůstává v Africe ( ); konkrétně ve Východní Africe. V následující tabulce uvádím 10 největších cílových regionů pro emigraci ze zemí Subsaharské Afriky (viz Tabulka 16) a jejich grafické porovnání s podílem (viz Tabulka 16). V další tabulce (viz Cílové země Tabulka 17) je 10 zemí s největším počtem imigrantů ze zemí Subsaharské Afriky. 4 Tzn. země z Afriky, Asie (mimo Japonsko), Latinské Ameriky a Karibiku, Melanésie, Polynésie a Mikronésie. 5 Tj. 33 zemí z Afriky, 9 z Asie, 4 v Oceánii a 1 v Latinské Americe a Karibiku. 23

24 Samotná Subsaharská Afrika je regionem s největším podílem imigrantů (vyjma Afriky jako celku). Cílovým regionem je Subsaharská Afrika pro migrantů ze subsaharských zemí. Při započtení Others (North i South) je to migrantů. Tabulka 16: 10 regionů s největší imigrací ze Subsaharské Afriky v roce 2017 Region Počet Východní Afrika Západní Afrika Střední Afrika Jižní Afrika Severní Amerika Severní Evropa Západní Evropa Západní Asie Jižní Evropa Austrálie a Oceánie Ostatní regiony Graf 10: Grafické porovnání 10 regionů s největší imigrací ze subsaharských zemí v roce 2017 Jižní Evropa 4% Západní Asie 5% Západní Evropa 6% Austrálie a Oceánie 2% Ostatní 1% Severní Evropa 6% Východní Afrika 27% Severní Amerika 7% Jižní Afrika 9% Západní Afrika 22% Střední Afrika 11% Východní Afrika je cílovým regionem zejména pro migranty z: Jižního Súdánu ( ); Somálska ( ); DR Kongo ( ) Západní Afrika: Burkina Faso ( ); Mali ( ); Pobřeží slonoviny ( ) 24

25 Střední Afrika: Středoafrická republika ( ); DR Kongo ( ); Súdán ( ) Jižní Afrika: Zimbabwe ( ); Mosambik ( ); Lesotho ( ) Severní Amerika: Nigérie ( ); Etiopie ( ); Ghana ( ) Severní Evropa: Nigérie ( ); Somálsko ( ); Jihoafrická republika ( ) Západní Evropa: Senegal ( ); Madagaskar ( ); Kamerun ( ) Západní Asie: Súdán ( ); Somálsko ( ); Etiopie ( ) Jižní Evropa: o Angola ( ); Senegal ( ); Nigérie (91 260) Austrálie a Oceánie: o Jihoafrická republika ( ); Zimbabwe (49 364); Mauricius (30 172) Cílové země Tabulka 17: 10 zemí s největší imigrací ze zemí Subsaharské Afriky za rok 2017 Země Počet Jihoafrická republika Pobřeží slonoviny Uganda USA Spojené království Etiopie Nigérie Keňa Francie DR Kongo Jižní Súdán Jihoafrická republika je cílovou zemí zejména pro migranty z: Zimbabwe ( ); Mosambiku ( ); Lesotha ( ) Pobřeží slonoviny: Burkina Faso ( ); Mali ( ); Guinea (95 929) Uganda Jižní Súdán ( ); DR Kongo ( ); Rwanda ( ) USA Nigérie ( ); Etiopie ( ); Ghana ( ) Spojené království Jihoafrická republika ( ); Nigérie ( ); Keňa ( ) Etiopie Somálsko ( ); Jižní Súdán ( ); Eritrea ( ) 25

26 Nigérie Benin ( ); Ghana ( ); Mali ( ) Keňa Somálsko ( ); Uganda ( ); Jižní Súdán (91 862) Francie Madagaskar ( ); Senegal ( ); Pobřeží slonoviny (91 303) DR Kongo Rwanda ( ); Středoafrická republika ( ); Angola ( ) Jižní Súdán Súdán ( ); Uganda ( ); DR Kongo (87 871) Cílové země v Evropě Tabulka 18: 10 evropských zemí s největší imigrací ze zemí Subsaharské Afriky za rok 2017 Země Počet Spojené království Francie Itálie Portugalsko Německo Španělsko Švédsko Nizozemsko Švýcarsko Norsko Belgie

27 7.2 Data za rok 2010 Graf 11: Grafické porovnání typů cílových regionů migrantů v roce 2010 Chudé země; Rozvinuté země; Méně rozvinuté země; Cílové regiony Tabulka 19: 10 regionů s největší imigrací ze Subsaharské Afriky v roce 2010 Region 27 Počet Západní Afrika Východní Afrika Střední Afrika Jižní Afrika Severní Amerika Severní Evropa Západní Evropa Západní Asie Jižní Evropa Austrálie a Oceánie Ostatní regiony Cílové země Tabulka 20: 10 zemí s největší imigrací ze zemí Subsaharské Afriky za rok 2010 Země Počet Pobřeží slonoviny

28 Jihoafrická republika USA Spojené království Francie Nigérie Keňa Burkina Faso Súdán Uganda Etiopie Cílové země v Evropě Tabulka 21: 10 evropských zemí s největší imigrací ze zemí Subsaharské Afriky za rok 2010 Země Počet Spojené království Francie Itálie Portugalsko Španělsko Německo Nizozemsko Švédsko Švýcarsko Belgie Norsko

29 8. HLAVNÍ PUSH A PULL FAKTORY V této kapitole uvedu společné push faktory pro migranty ze subsaharských zemí podle práce od Cummingse a kol. (2015), kteří se věnovali faktorům migrantů ze Subsaharské Afriky, Středního Východu a Severní Afriky. Dále uvedu konkrétnější informace ke dvěma zemím; k Somálsku, které mělo v roce 2017 nejvíce emigrantů, a k Nigérii, která je státem s nejvyšší migrací do Evropy. 8.1 Obecné push a pull faktory Push a pull faktory dle výzkumu Cummings a kol Politické nejistota a válečné konflikty: jednotlivci se většinou z těchto důvodů rozhodnou až po změně osobních poměrů jako jsou přístup k příjmu, majetku nebo zdraví. Ztráta těchto faktorů může vést k nejistotě vedoucí k emigraci. Politická nestabilita ale může vést i k zamezení migrace (Eritrea setrvání z donucení). Ekonomická bezpečnost a příležitosti: politická nestabilita a konflikty musí být brány i v ekonomickém kontextu. Lidé berou migraci tak, aby naplnili své životní ambice. Migrace tedy neprobíhá jen do sousední země, ale pokračuje dále tam, kde je lepší úroveň života vidina lepších pracovních možností v Evropě podle výzkumu ze Senegalu dokonce 77 % migrantů uvedlo, že jsou z ekonomických důvodů ochotni riskovat život při migraci (navzdory absenci válečného konfliktu v Senegalu). Zkreslené informace o pracovních příležitostech bývají zkreslené kvůli předchozím migrantům, kteří (pod sociálním tlakem ze zdrojové země) uvádějí nepravdivé informace. Jako další faktor, proč lidé opouštějí zemi, autoři uvádějí migraci jako rodinou záležitost. Není to úplně ani push ani pull driver (ale spíš push; jde o ekonomickou migraci), ale jde určitě o důležitý faktor (asi se to dá zařadit mezi ekonomické push faktory). Rodiny vysílají své členy, aby dorazili do cílové země, ve které si mají najít práci a posílat peníze zpět. Vyslaný člen domácnosti má pak nazpět posílat remitence Push a pull faktory dle výzkumu European Asylum Support Office (2016) Socioekonomické faktory: tento významný faktor by se také dal popsat jako rozdíl mezi očekávanou a aktuální výší platu ve zdrojové a cílové zemi. Přístupnost pracovních možností v cílové zemi jako významný faktor migrace, které napomáhá jednoduchý přístup k informacím o životním standartu v cílové zemi. S tím souvisí i zvýšená poptávka po levné pracovní síle v Evropě. Politické faktory: konflikty, násilí, nejistota, politická nestabilita, porušování lidských práv a svobod. Demografické faktory: vysoký podíl mladého obyvatelstva jako push faktor. Historická, kulturní a geografické blízkost: historická (postkoloniální země), kulturní (podobný jazyk) a geografická (vzdálenost) blízkost = pull faktory. Environmentální faktory: zvyšování průměrné teploty i přírodní katastrofy. Sucha a, deforestace a degradace půdy v Nigeru; tyto faktory zejména stupňují ekonomickou nejistotu. Environmentální faktory mají vliv spíše na vnitrostátní migraci než mezinárodní. Migrační politika: umírněnější migrační politika cílové země jako pull faktor. 29

30 8.1.3 Push faktory dle výzkumu Kalipeni a kol. (2012) Autoři uvádějí push faktory na příkladu brain drainu ze zdravotnictví, inadequate remuneration for highly skilled individuals and substandard health care systems have contributed to the brain drain Socioekonomické faktory: korupce, nízké platy, časté hladomory, endemická chudoba a riskantní pracovní prostředí (vystavení HIV). Politická nestabilita Vysoká kvalita života v cílových zemích Vzdělání 8.2 Případové studie Etiopie (AICS 2017) Jedná se o souhrnnou práci několika autorů z etiopských univerzit. Hlavními push faktory jsou ty ekonomické. Nezaměstnanost, underemployment 6, nízké platy obecně chudoba jako nejdominantnější push faktor. Psychologické a socio-kulturní faktory: touha mladých stát se bohatými, postoj společnosti k migraci, nátlak rodiny. Politické: nesympatie k vládě (špatné vládnutí), špatná infrastruktura, nejistá no war no peace situace s Eritreou (push faktor zejména u obyvatel žijících při hranicích s Eritreou), bezpečnost, nedostatek (omezený přístup k) zemědělské půdy, špatné byrokratické řízení, korupce, Pull Faktory: větší pracovní příležitosti, vyšší platy, sociální sítě (autoři sociální sítě moc nespecifikovali. Z kontextu jsem pochopil, že jde o příbuzné, kteří v Evropě již žijí) Somálsko (IOM, Somalia 2017) Válečný konflikt: Somálsko je jednou z nejvíce nestabilních zemí světa, která je navíc v občanské válce. Nestabilita je hlavním důsledkem klanové války a války o přírodní zdroje. Dále je zde přítomnost teroristické organizace Al Shabaab v jižní a centrální části. Lidská práva a politická neschopnost: podle Freedom House se Somálsko řadí mezi země, které nejsou svobodné (v ohledu na lidská práva a svobody občanů); země je na třetím nejhorším místě v tomto žebříčku. Diskriminace vůči menšinám, human trafficking Genderově zaměřené násilí: násilí vůči ženám (a dětem), znásilňování, svatby s dívkami nízkého věku i ženská obřízka, která bývá běžnou záležitostí. Sharia víceméně nahradila politický systém a zákony. Ekonomické podmínky: nezaměstnanost je sice spíše důsledkem dlouhotrvající války, ale měla by být zmíněna samostatně. 70 % obyvatel do 30 let nemá práci. Země ani nemá dostatečně schopné lidi, kteří by mohli zastávat důležitější pracovní pozice. 6 Underemployment označuje stav, ve kterém jsou pracovníci zaměstnáni na pracovní pozici, která neodpovídá jejich specializaci (manažer zaměstnán v zemědělství), nebo stav, při kterém se pracovník musí spokojit s nižším úvazkem, než požaduje. 30

31 Přírodní podmínky: několik období sucha spolu s válkou ohrožuje až 4 miliony lidí, kteří mohou být zasaženi hladomorem; zhoršující se podnebí znemožňuje výrobu dostatku potravin. Důsledek nefungující vlády je i neschopnost zadržet vodu, která pak obyvatelům chybí Nigérie (IOM, Nigeria 2014) Politické prostředí: ačkoliv vojenský režim v Nigérii padl a od roku 1999 je země prezidentskou demokracií, politické prostředí je jedním z hlavních push faktorů. Hlavními důsledky špatného vládnutí jsou zejména vnitrostátní konflikty kvůli náboženství (sever muslimský; jih křesťanský) a teroristické organizaci Boko Haram operující na severu země. Dalšími důsledky jsou například konflikty kvůli zdrojům, nebo obecně velká kriminalita. Ekonomická situace: ekonomika Nigérie je jednou z nejrychleji se rozvíjejících se ekonomik světa, ale i přesto má vysokou míru inflace. Autoři článku se více ke špatné ekonomické situaci nevyjadřovali (naopak spíš se vyjadřovali jen pozitivně). Pravděpodobně se situace zlepšuje, ale stále jde o rozvojovou zemi, která nemá takovou tržní sílu (patrně souvisí s dalším faktorem). Dynamika pracovního trhu: vysoký podíl nezaměstnanosti (i vzdělané populace) a extrémní chudoba obyvatel. Problém je podle autorů hlavně v nízké poptávce po pracovní síle spíše než nabídce. Zapojení do pracovního trhu: na pracovním trhu dominují hlavně muži, ale podíl žen na pracovním trhu od roku 1990 ze 37 % na 47 % k roku Navíc se situace zlepšuje i díky politickým reformám (více peněz do vzdělání přímo pro ženy) Samostatně výdělečná činnost: souvisí s velkou nezaměstnaností. Velký podíl obyvatel si vydělává sama zejména zemědělstvím. Protože jde o malé farmy s nízkou produktivitou, tito lidé si vydělávají jen velmi málo; zhruba 2 americké dolary na den. Nezaměstnanost Nezaměstnanost mladého obyvatelstva: pro věkovou skupinu let byla v roce ,9 %; pro nezaměstnanost 23,3 %. V roce 2012 pak 54 % mladého obyvatelstva byla nezaměstnaná. Chudoba: severovýchodní a severozápadní regiony měly v roce 2010 až 77,7% nezaměstnanost Pull faktory dle IOM, DTM (únor 2018) Respondenti tohoto výzkumu z Nigérie, Gambie a Guinei (rozhovor probíhal v italských regionech) odpověděli, že si Itálii vybrali hlavně z důvodu: 7 o Nigérie: bezpečnosti 29 %; socio-ekonomických podmínek 41 % o Guinea: bezpečnosti 29 %; socio-ekonomických podmínek 40 % o Gambie: bezpečnosti 34 %; socio-ekonomických podmínek 45 % Shrnutí faktorů Ve všech zmíněných studiích se faktory docela opakovaly. Jako hlavní push faktor bych zmínil politickou nestabilitu (včetně porušování lidských práv a svobod, genderově zaměřené násilí atd)), která může eskalovat ve války (či působení teroristických organizací) vedoucí i k ekonomické nestabilitě (další významný push faktor). Ekonomická stabilita Evropy, bezpečí a velký počet 7 O výzkumu je více napsáno v poslední kapitole Charakteristiky migrantů dle IOM, DTM (únor 2018) 31

32 pracovních příležitostí pak působí jako významný pull faktor. Nutno ale dodat, že informace o pracovních příležitostech šířící se přes formální i neformální zdroje, nemusejí odpovídat realitě. Nicméně, Evropa díky své vyspělosti potřebuje levnou pracovní sílu, kterou lze získat právě ze subsaharských zemí. Nabídka takových pozic pak působí jako významný pull faktor. K ekonomickým push faktorům bych zmínil ještě demografický tlak. V zemi může dojít k většímu podílu mladého obyvatelstva, které si chce zlepšit životní standart. Jako další push faktor lze zmínit environmentální složku, která kvůli klimatickým změnám vede k většímu výskytu přírodních katastrof jako jsou sucha, degradace půdy atd. Zhoršené přírodní prostředí může také vést až k ekonomické nestabilitě, kdy lidé zaměstnaní v zemědělství se nemohou uživit. Environmentální migrace ale má spíše vnitrostátní měřítko. Jako poslední push faktor bych uvedl sociální a psychologický rozměr. Lidé žijící v chudobě a mizerných životních podmínkách migrují, aby si také zlepšili životní standart. Vliv pak mohou hrát i různé nemoci či slabá zaměstnanost žen. V subsaharských zemích je na obyvatele často vyvíjen i společenský tlak (rodiny vysílají své členy, aby se vydali do Evropy a získali peníze). V Etiopii je nejvýznamnější ekonomický push faktor. Chybí dostatek pracovních míst, nízké platy; chudoba jako hlavní hnací mechanismus emigrace stejně tak pull faktor Evropy. Etiopané odcházejí do Evropy, aby si našli (lépe placenou) práci. Dalšími důležitými push faktory jsou ty politické; nespokojenost s vládou, špatné řízení vládních institucí a s tím spojená korupce a omezený přístup k zemědělské půdě. Bezpečnost na rozdíl od zbytku Subsaharské Afriky není v Etiopii dominantní push faktor. S prostorovou blízkostí k Eritree, se kterou je Etiopie ve stavu no war no peace, ale tento push faktor je významnější. 32

33 9. CHARAKTERISTIKY PŘÍCHOZÍCH MIGRANTŮ ZE SUBSAHARSKÉ AFRIKY 9.1 Migrace podle pohlaví Graf 12: Migrace ze Subsaharské Afriky do Evropy (muži/ženy) muži ženy Zdroj UN, DEPARTMENT OF ECONOMIC AND SOCIAL AFFAIRS (2017) 9.2 Migrace podle věku Tato data byla převzata z Eurostatu. Proměnná věk je brána jako věk, který byl dosažen v daném roce a jako migranti jsou bráni ti, kteří se narodili v Subsaharské Africe. 33

34 Graf 13: Imigrace ze Subsaharské Afriky do Evropy podle věkových skupin Zdroj: Eurostat (2018) 9.3 Charakteristiky migrantů dle IOM, DTM (únor 2018) Výzkumu se na Central Mediterranean route zúčastnilo celkově respondentů. Analýza IOM, DTM se ale týká 5 národností, které byly ve výzkumu nejvíce zastoupeny (za Subsaharskou Afriku: Guinea, Gambie, Nigérie). Vzorek pro národnosti ze Subsaharské Afriky pokrývá respondentů (Guinea 385; Gambie 359; Nigérie 676). Rozhovory byly uskutečňovány v 21 různých lokalitách v italských regionech Sicílie, Apulie, Lombardie a Furlánsko-Julském Benátsku. Průměrný věk respondentů z Guinei a Gambie byl 20 let, respondentů z Nigérie byl 24. Věkové charakteristiky viz Obrázek 1 o Guinea: 65 % dospělí muži; 4 % dospělé ženy; 31 % děti 8 o Gambie: 67 % dospělí muži; 1 % dospělé ženy; 32 % děti o Nigérie: 71 % dospělí muži; 22 % dospělé ženy; 7 % děti 8 Dětmi se rozumí lidé pod 18 let; dospělý nad 18 34

35 Obrázek 1: věkové rozdělení respondentů Děti migrovaly: o Nigérie: z 90 % samy; ze 2 % s rodinou; z 8 % bez rodiny 9 o Gambie: z 92 % samy; ze 2 % s rodinou; ze 6 % bez rodiny o Guinea: z 86 % samy; ze 6 % s rodinou; z 8 % bez rodiny Rodinný status respondentů (viz Obrázek 2): o Nigérie: ze 78 % svobodní o Gambie: z 90 % svobodní o Guinea: z 85 % svobodní 9 Tím se myslí, že migrovaly s lidmi, kteří nepatří do jejich rodiny. 35

36 Obrázek 2: rodinný status respondentů Procento respondentů s dětmi: o Nigérie: 21 % o Gambie: 7 % o Guinea: 9 % Vzdělání respondentů (viz Obrázek 3) o Nigérie: 25 % žádné; 25 % 1. stupeň; 30 % 2. stupeň; 18 % střední škola; 2 % VŠ 10 o Gambie: 30 % žádné; 21 % 1. stupeň; 29 % 2. stupeň; 20 % střední škola o Guinea: 25 % žádné; 20 % 1. stupeň; 40 % 2. stupeň; 11 % střední škola; 4 % VŠ Obrázek 3: vzdělání respondentů Zaměstnanost respondentů: o Nigérie: 43 % zaměstnáno; 20 % samostatně výdělečně činní; 7 % studenti; 30 % nezaměstnáno 10 Překlad stupňů vzdělání jsem dělal podle mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání (viz 36

37 o Gambie: 33 % zaměstnáno; 15 % samostatně výdělečně činní; 14 % studenti; 38 % nezaměstnáno o Guinea: 34 % zaměstnáno; 16 % samostatně výdělečně činní; 23 % studenti; 27 % nezaměstnáno o Zaměstnaní byli spíše muži než ženy. Náklady na migraci (viz Obrázek 4) o Respondenti, kteří uvedli, že nevědí, kolik je stála cesta do cílové země, byli s velkou pravděpodobností oběťmi obchodování s lidmi. Obrázek 4: náklady za migraci Téměř stejné výsledky (myšleno výsledky celého průzkumu) přinesl i průzkum z července 2017, ve kterém měly největší zastoupení stejné subsaharské země (IOM, DTM červenec 2017) 9.4 Charakteristiky migrantů dle IOM, DTM (prosinec 2016) Tento průzkum se prováděl od července do listopadu 2016 v Itálii na Sicílii. Průzkum se věnuje 5 nejvíce zastoupeným národnostem, kteří čítají 55 % z celkových 6485 respondentů (cca 3567 respondentů vlastní výpočet) o Nigérie 18 % o Eritrea 14 % o Gambie 9 % o Guinea 8 % o Senegal 6 % o Další národnosti: Bangladéš 6 %; Súdán 5 %; Mali 5 %; Pobřeží slonoviny 4 %; Somálsko 4 %; další 21 % 37

38 Věkové rozdělení respondentů (viz Obrázek 5) o Průměrný věk respondentů (pro 5 nejzastoupenějších národností) byl 22 let Pro Nigérii: 24 Pro Eritreu: 24 Pro Gambii: 20 Pro Guineu: 20 Pro Senegal: 22 Obrázek 5: věkové rozdělení respondentů Rodinný status respondentů (viz Obrázek 6) o Většina respondentů jsou nezadaní; nejmenší podíl nezadaných má Eritrea (70 %). o Naopak nejmenší podíly mají rozvedení/ovdovělí, kteří se pohybují okolo 1-2 %. Může mít souvislost s nízkým věkem respondentů. Obrázek 6: rodinný status respondentů 38

39 Vzdělání respondentů (viz Obrázek 7) o Zatímco Senegal má největší podíl mezi respondenty se základním vzděláním (42 %), dominuje i v největším podílu respondentů bez vzdělání. Naopak Eritrea sice má nízký počet respondentů se základním vzděláním (27 %), ale zároveň disponuje nejmenším podílem respondentů bez vzdělání (pouze 5 %). Obrázek 7: vzdělání respondentů Zaměstnanost je nejhorší u Guinei; pouhých 26 % uvedlo, že v době, kdy se rozhodli emigrovat, bylo zaměstnáno. Naopak nejvyšší zaměstnanost byla mezi respondenty Senegalu a Nigérie (55 %). Respondenti z Gambie byly zaměstnáni v 44 % případů a Eritrejci v 45 %. V následujícím obrázku (viz Obrázek 8) náklady na migraci dle jednotlivých států. Obrázek 8: náklady za migraci 39

40 9.5 Charakteristiky migrantů dle IOM, Italy (2016) Jde o průzkum z italských regionů: Lazio, Apulie a Sicílie. Celkem má průzkum respondentů. Výstupy průzkumu se týkají i respondentů, kteří pochází i mimo Subsaharskou Afriku. Do této práce uvedu spíše výstupy, které se týkají pouze migrantů ze Subsaharské Afriky nicméně zastoupení respondentů mimo Subsaharskou Afriku je ve významné menšině, tak by výstupy pro celý vzorek neměly mít takový dopad na odlišnost výsledků. o 65 % respondentů ze Západní Afriky; 13 % z Východní Afriky a 2 % ze Střední Afriky (pouhých 20 % z ostatních regionů) Rozdělení podle pohlaví (viz Obrázek 9) o Ze všech respondentů bylo pouhých 17 % žen. Největší podíl žen bylo z Pobřeží slonoviny (36%), Nigérie (26 %) a Eritrey (22%). Naopak nejmenší podíl žen bylo mezi emigranty z Ghany (5 %) a Sierry Leone (8 %). Obrázek 9: Rozdělení respondentů podle pohlaví Rozdělení podle věku: o Migranti z Gambie jsou nejmladšími, 40 % je mladší než 21 let. Nigerijci a Eritrejci mají kolem 20 % migrantů ve věku 21 a méně (30 % pak ve věku 26 a více). Nejstarší jsou migranti z Mali, kteří mají podíl věkové skupiny 26 a více let 70 %. Rozdělení podle náboženství o Křesťané jsou zejména migranti z Nigérie (90 %) a Eritrey (75 %). Naopak více než 90 % muslimů mají Senegal, Gambie a Mali. o Z celkového vzorku bylo 60 % muslimů, 38 % křesťanů (2 % další náboženství). Mezi křesťany bylo nejdominantnější katolictví (34 %), dále ortodoxní křesťanství (20 %) protestanství (14 %); zbývající respondenti (32 %) uvedli jako své vyznání pouze obecně křesťanství. Respondenti podle rodinného statusu o Ze všech respondentů bylo nejvíce těch svobodných (66%); největší podíl měla Nigérie a Gambie (74 %). 40