Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Organizace svozu komunálního odpadu v mikroregionu Bystřicko Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Zdeněk Konrád, Ph.D. Vypracoval: Michaela Hovorková Brno 2010

2

3 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Organizace svozu komunálního odpadu v mikroregionu Bystřicko vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF Mendelovy univerzity v Brně. dne Podpis diplomanta

4 PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucímu své bakalářské práce panu Ing. Zdeňku Konrádovi, Ph.D., za poskytnutí odborných rad a podnětů při psaní mé bakalářské práce. Dále bych ráda vyslovila poděkování starostům obcí mikroregionu Bystřicko za vstřícnost při získávání informací. Hlavní dík patří slečně Veronice Chalupové za ochotu při poskytování informací a materiálů pro zpracování práce.

5 ABSTRAKT Tato práce je zaměřena na analýzu systému svozu komunálního odpadu v mikroregionu Bystřicko. Je zde zahrnuta charakteristika tohoto mikroregionu. Dále jsou zde vysvětleny základní legislativní požadavky a pojmy v odpadovém hospodářství. Je zde rozebrána problematika sběru a následného nakládání s komunálním odpadem v mikroregionu Bystřicko. Jsou zde uvedeny druhy sběrných nádob a systémy sběru komunálních odpadů. Také jsou zde popsány základní části vozidel, kterými je odpad svážen z místa vzniku do místa dalšího zpracování nebo odstranění. Práce obsahuje popis programu BUENO, který je zaveden v obci Bystřice nad Pernštejnem. Tento program se zabývá zlepšením systému sběru separovaného odpadu. V závěru práce jsou navrženy některé změny pro zlepšení stávajícího systému nakládání s odpady na Bystřicku. Klíčová slova: komunální odpad, sběrné systémy, svoz odpadů ABSTRACT This bachelor thesis is focused on the analysis of municipal waste collection system in micro region Bystřicko. It also includes the characteristics of this micro region. Furthermore, there are explained basic concepts and legislative requirements in waste management. There is analysed the problem of collection and subsequent disposal of municipal waste in Bystřicko. Here are the types of municipal waste collection containers and systems. There are also described the basic parts of vehicle for the transport of waste from the point of origin to the point of further processing or disposal. This work contains the desciption of the program BUENO, which is introduced in the village Bystřice nad Pernštejnem. This program deals with improving the system of separated waste collection. Finally there are some changes disigned to improve the existing waste management system in Bystřicko. Key words: municipal waste, collection systems, waste collection

6 OBSAH PROHLÁŠENÍ... 3 PODĚKOVÁNÍ... 4 ABSTRAKT ÚVOD CÍL PRÁCE LEGISLATIVNÍ PŘEDPISY Hlavní právní předpisy v ČR Základní pojmy Hlavní činnosti v OH Katalog odpadů Evidence odpadů CHARAKTERISTIKA MIKROREGIONU Obyvatelstvo Zeměpisné informace Turistika Podnebí Členské obce SVOZOVÁ FIRMA HARMONOGRAM SVOZU Shromažďovací prostředky Způsoby svozu Způsoby sběru komunálního odpadu Odvozný sběr Donáškový sběr Sběrný dvůr Síť sběren Pytlový sběr Zastávkový odvozný způsob Balíkový sběr Systémy nakládání s komunálním odpadem Paralelní (duální) systém Integrovaný systém... 25

7 6.4.3 Zálohový systém Hlavní zařízení na využití nebo odstranění odpadu Spalovna odpadů Bioplynová stanice Kompostárna Skládka odpadu Svoz odpadu na Bystřicku Sběrné nádoby Posádka svozových vozidel Skládka Bukov Místní poplatek za systém nakládání s komunálními odpady BUENO SVOZOVÁ TECHNIKA Popis procesů při manipulaci s odpadem Nakládací a lisovací proces Vyprazdňovací proces Struktura vozidla Lisovací nástavba Zásobník odpadu Vytlačovací zařízení Hydraulické zařízení Elektrické zařízení Bezpečnost obsluhy Monitoring DISKUSE ZÁVĚR POUŽITÉ PRAMENY SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY... 44

8 1 ÚVOD Odpady na Zemi vznikají od počátku života na ní. Kdysi žili lidé kočovným životem a vše, co se pro ně stalo nepotřebným nebo co už nemohli spotřebovat, nechali na místě a odešli jinam. Ve starověku se lidé zbavovali odpadů nebo poškozených nástrojů tím, že vyhrabávali velké jámy, do kterých vše nepotřebné a nepoužitelné uložili a zahrnuli to zeminou. V období antického Řecka a Říma byly vystavěny primitivní kanalizace a prováděl se občasný úklid veřejných prostranství. Odpadky otroci odnášeli do veřejné kanalizace. Po zániku Římské říše na dlouho dobu zanikly také nároky na čistá města. [12] Počátkem 20.století se začíná řešit odvoz odpadků z měst, stavějí se kanalizace a vodovody. V tomto období jsou ve Velké Británii uvedeny do provozu první spalovny a řízené skládky odpadů. Na pevninu se rozšiřují převážně až během 20. let 20. století [12]. Odpadů vzniká stále větší množství se zvyšující se variabilitou složení. Pokud nedokážeme nalézt bezodpadové technologie ve všech sférách lidské činnosti, růst množství odpadů se nezastaví. Aby nás odpady nepohltily, je třeba je přepracovávat na druhotné suroviny a opětovně je využívat, nebo alespoň zmírnit jejich dopad na životní prostředí. V rámci odpadového hospodářství existuje několik možností, jak s odpady nakládat. V České republice je v provozu několik zařízení na energetické využitý odpadů, pro jejich recyklaci popřípadě na odstranění odpadů. Dále v této práci jsou některá tato zařízení popsána. Aby bylo možné odpady dále využívat případně odstraňovat, je nutné je přepravit z místa vzniku do místa dalšího zpracování. K tomuto slouží různé systémy sběru, třídění a svozu odpadů. Odpady jsou shromažďovány do sběrných nádob, které jsou v různých intervalech vyprazdňovány do svozových vozidel. Pro svoz odpadů se využívají nákladní automobily se speciální nástavbou. Dříve se využívalo rotačního stlačování odpadů, což bylo neefektivní, neboť mezi jednotlivými kusy odpadu vznikaly vzduchové mezery a prostor zásobníku na odpad nebyl optimálně využíván. Nyní se používá lineárního stlačování odpadu, což umožňuje odvést až třikrát více odpadu než v případě rotačního stlačování. 8

9 2 CÍL PRÁCE Cílem práce je analyzovat stávající systém svozu komunálního odpadu a nakládání s ním na území 34 obcí náležejících do mikroregionu Bystřicko. Práce má za úkol představit možnosti moderní techniky pro optimalizaci sběru a úpravy odpadu před jeho přepravou do místa zpracování popřípadě odstranění. Cílem práce je přiblížit legislativní úpravu této problematiky a vysvětlit několik základních termínů, které se vyskytují v zákoně o odpadech a se kterými bude dále pracováno také v této práci, jako je například definice pojmu odpad, komunální odpad, nakládání s odpadem a jiné. Dále má za úkol popsat systémy přepravy odpadů, charakterizovat sběrné nádoby a přiblížit problematiku vedení průběžné evidence o produkci odpadů. Dalším cílem práce je shrnout informace týkající se četnosti svozů odpadu, rozdělení sběrných nádob, vedení evidence odpadů a různorodosti způsobů stanovení místního poplatku za zapojení do systému nakládání s komunálními odpady v jednotlivých obcích mikroregionu. 9

10 3 LEGISLATIVNÍ PŘEDPISY Odpadové hospodářství je regulováno několika právními předpisy. Za základní zákon je považován zákon o odpadech, který se ale nevztahuje například na odpadní vody, odpady z hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ukládané v odvalech, výsypkách a odkalištích, odpady drahých kovů, radioaktivní odpady, mrtvá lidská těla, včetně mrtvě narozených těl a potratů, částí těl, včetně amputovaných končetin, orgánů a ostatků, konfiskáty živočišného původu, odpady trhavin, výbušnin a munice, vytěžené zeminy, hlušiny, včetně sedimentů z různých vodních toků a nádrží, vyhovující limitům znečištění pro jejich použití na zemědělském půdním fondu, k zavážení podzemních prostor a k úpravám povrchu terénu a také na nezachycené emise znečišťující ovzduší. Tyto odpady podléhají zvláštním právním předpisům, kterými jsou například vodní zákon, zákon o ovzduší, stavební nebo veterinární zákon. 3.1 Hlavní právní předpisy v ČR Zákon č. 185/2001 sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 275/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 188/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 7/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 314/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 34/2008 Sb., zákona č. 383/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č.157/2009 Sb. a zákona č. 223/2009 Sb.[5] Vymezuje pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi při dodržování ochrany životního prostředí, zdraví člověka a trvale udržitelného rozvoje, práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství a působnost orgánů státní správy.[3] o Vyhláška č. 383/2001 Sb. v platném znění, o podrobnostech nakládání s odpady 10

11 o Vyhláška č. 294/2005 Sb. v platném znění, o podrobnostech ukládání odpadu na skládky o Vyhláška č. 381/2001 Sb. v platném znění, kterou se stanoví Katalog odpadů a seznam nebezpečných odpadů Nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky Obsahuje obecnou, analytickou, závaznou a směrnou část. Stanovuje se nejméně na 10 let. Stanovuje rámcové cíle a rámcová opatření k jejich dosažení. Povinnost sestavit POH (plán odpadového hospodářství) má každý původce odpadu, který ročně produkuje více než 10t nebezpečného nebo 1000t ostatního odpadu. [3] Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 66/2006 Sb., zákona č 296/2007 Sb., zákona č 25/2008 Sb. a zákona č. 126/2008 Sb.[5] Zákon se vztahuje na nakládání se všemi obaly, které jsou v ČR uváděny na trh nebo do oběhu. Stanovuje práva a povinnosti osob a působnost správních orgánů při nakládání s obaly a uvádění obalů na trh a do oběhu, při zpětném odběru a při využití odpadu z obalů. Jedinou společností, která v České republice zabezpečuje zpětný odběr a využití odpadů z obalů, je autorizovaná obalová společnost EKO-KOM a.s. [3] 3.2 Základní pojmy Odpad: každá movitá věc, které se osoba zbavuje, má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č.1 zákona o odpadech. [6] Komunální odpad: veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v prováděcím právním 11

12 předpise, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob, nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Původcem komunálního odpadu je obec. [6] Směsný komunální odpad: Vše co zůstane po vytřídění využitelných složek. Využitelné složky: např. papír, plasty, sklo, lepenka, nápojové kartony. Odpadové hospodářství: činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy a kontrola těchto činností. [12] Původce odpadů: právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž podnikatelské činnosti vznikají odpady. Původcem komunálního odpadu je obec. [6] Oprávněná osoba: každá osoba, která je oprávněna k nakládání s odpady podle zákona o odpadech nebo podle zvláštních právních předpisů. [6] Místní poplatek: Účelem místního poplatku je především získání finančních prostředků na zajištění provozu přijatého systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu. Stává se povinným až jeho zavedením v obecně závaznou vyhláškou obce. Obecně závazná vyhláška: Postup pro vydání obecně závazné vyhlášky je obsahem ustanovení zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. V příloze č. 1 je uvedena obecně závazná vyhláška obce Rožná. Zelený bod: ochranná známka, znamená, že je za obal zaplaceno do systému EKO-KOM, jenž zajišťuje sběr a výkup odpadů z obalů. Znamená tedy, že výrobce zaplatil za jeho recyklaci. 3.3 Základní činnosti v OH Nakládání s odpady shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování odpadů. [12] Shromažďování odpadů krátkodobé soustřeďování odpadů do sběrných prostředků v místě vzniku před dalším nakládáním s odpady. [12] Úprava odpadů činnost, která vede ke změně jejich fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností (včetně jejich třídění) za účelem snadnější přepravy, využití nebo odstranění, případně snížení jejich objemu a odstranění nebezpečných vlastností. 12

13 Skladování odpadů přechodné umístění odpadů, které byly soustředěny v místě vzniku (shromážděny, sesbírány, vykoupeny) do zařízení k tomu určeného a jejich ponechání v něm. [12] Sběr odpadů shromažďování odpadů právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných subjektů za účelem jejich předání k dalšímu využití nebo odstranění. [12] Výkup odpadů sběr odpadů, kdy odpady jsou právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání kupovány za sjednanou cenu. [12] Využívání odpadů činnosti uvedené v příloze 3 zákona o odpadech (např. R1 využívání odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie; R2 - získání/regenerace rozpouštědel, atd.). [12] Materiálové využití odpadů náhrada prvotních surovin látkami získanými z odpadů, jenž lze považovat za druhotné suroviny, nebo využití látkových vlastností odpadů k původnímu účelu nebo k jiným účelům, s výjimkou bezprostředního získání energie. [12] Energetické využití odpadů použití odpadů hlavně způsobem obdobným jako paliva za účelem získání jejich energetického obsahu nebo jiným způsobem k výrobě energie. [12] Odstraňování odpadů činnosti uvedené v příloze 4 k zákonu o odpadech (např. D1 ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu, např. skládkování apod.; D2 úprava půdními procesy, např. biologický rozklad kapalných odpadů či kalů v půdě apod.). [12] 3.4 Katalog odpadů Je stanoven vyhláškou č. 381/2001 Sb. V katalogu je u každého odpadu uveden jeho šestimístný kód a kategorie. Odpady jsou zde rozděleny do 20 skupin. Každý odpad má své katalogové číslo, které se skládá ze 6 číslic. XXYYZZ XX skupina odpadů YY podskupina ZZ.druh odpadu 13

14 Například: Směsný komunální odpad kategorie O V příloze č. 2 je uveden seznam 20 základních skupin odpadů dle katalogu odpadů 3.5 Evidence odpadů Původci odpadů a oprávněné osoby jsou povinni: 1. Vést průběžnou evidenci odpadů dle: druhů odpadů, jejich množství a způsobu nakládání s odpady. Za každou provozovnu a druh odpadů samostatně. [5] 2. Zaslat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do následujícího roku hlášení o produkci a nakládání s odpady. A to při roční produkci nad 50 kg NO nebo 50 t OO. [5] Průběžná evidence obsahuje: a) Množství a zařazení vzniklého odpadu (název, katalogové číslo, kategorie). b) Kód způsobu nakládání s odpadem. c) Množství přijatého odpadu do zařízení, identifikaci oprávněné osoby. d) Množství předaného odpadu do jiného zařízení, identifikaci oprávněné osoby. e) Jméno a příjmení osoby odpovědné za vedení evidence, datum, číslo zápisu. [5] V příloze č. 3 je uvedeno roční hlášení o produkci nakládání s odpady obce Rožná za rok 2008 Další evidence: Provozovatelé skládek vedou údaje o stavu finanční rezervy k předchozího roku. [5] Osoby oprávněné ke sběru a výkupu odpadů a obce přidávají údaje o jimi používaných shromažďovacích místech, sběrných dvorech a skladech odpadů. [5] KÚ a ORP vedou záznamy o vydaných souhlasech a dalších rozhodnutích. [5] 14

15 Provozovatelé ČOV vedou evidenci použití upravených kalů na zemědělské půdě. [5] Evidence zařízení a látek s obsahem PCB (5 litrů, koncentrace 0,005 %hm.) a hlášení na MŽP do [5] Evidence zpětného odběru a využití elektrické akumulátory, odpadní oleje, výbojky a zářivky, galvanické články a baterie, pneumatiky, chladničky a mrazicí zařízení. Povinen výrobce, prodejce. Hlášení na MŽP do [5] Evidence autovraků výrobci a dovozci na MŽP. [5] Evidence a obalů a odpadů z obalů osob uvádějících je na trh a do oběhu v množství, zpětném odběru, využití a způsobu nakládání. Hlášení na MŽP do [5] 15

16 4 CHARAKTERISTIKA MIKROREGIONU Mikroregion Bystřicko je sdružení 34 menších obcí, ležících v blízkosti města Bystřice nad Pernštejnem. Tyto malé, v krajině roztroušené vesničky, byly stále častěji označovány jako neefektivní a špatně spravovatelné obce, což bylo hlavním důvodem založení sdružení většího počtu obcí, jehož cílem je společný postup při realizaci strategického plánu udržitelného rozvoje regionu a realizace aktivit v oblastech ekonomického rozvoje, rozvoje venkova, kvality života, ochrany životního prostředí, rozvoje cestovního ruchu a propagace regionu na základě schváleného systému. Obce, jako celek, mají větší úspěšnost při prosazování politických cílů a při čerpání prostředků z EU pro společné projekty. Centrem mikroregionu se stalo město Bystřice nad Pernštejnem, neboť je největší co do rozlohy, tak také do počtu obyvatel. Může poskytovat nejrůznější služby počínaje ubytováním, stravováním kulturním a sportovním vyžitím konče. Kancelář Bystřicka se nachází v budově městského úřadu v Bystřici nad Pernštejnem. [10] 4.1 Obyvatelstvo Podle dostupných informací z roku 2006 žije v této oblasti obyvatel, z nichž jsou muži a ženy. K největším obcím podle počtu obyvatel patří Bystřice nad Pernštejnem s 8879 obyvateli, Strážek s 943 obyvateli a Rožná se 758 obyvateli. [10] 4.2 Zeměpisné informace Bystřicko leží v severní části Českomoravské vrchoviny v kraji Vysočina (okres Žďár nad Sázavou). Jeho sousedy jsou na východě Jihomoravský kraj, na severozápadě Pardubický kraj, na západě je to mikroregion Novoměstsko a na jihu mikroregion Horní les a Velkomezeříčsko-Bítešsko. Mikroregion se rozprostírá v Hornosvratecké vrchovině. Žďárské vrchy na severu oblasti navazují na Nedědickou vrchovinu. Velká část mikroregionu leží v přírodním parku Svratecká hornatina. Bystřicko je odvodňováno řekou Svratkou a jejími přítoky. Největšími z nich jsou Bystřice, Fryšávka, Loučka a Nedvědice. Mezi největší památky patří bezesporu hrad Pernštejn 16

17 a několik hradních zřícenin: Dalečín, Pyšolec, Zubštejn a Hradisko. Dominantu tvoří také přehradní nádrž Vír, která slouží jako zásobárna pitné vody nejen pro Bystřicko, ale také pro další obce a částečně také pro Brno. [10] V příloze č. 4 je uvedena mapa mikroregionu Bystřicko. 4.3 Turistika K turistickým atrakcím patří velký počet atraktivních cyklistických stezek v letních měsících, v zimních pak mnoho lyžařských tras a také sjezdové lyžování. Turisticky nejatraktivnější je Westernové městečko Šiklův Mlýn u Zvole a také 2 rozhledny: Horní les u Nyklovic a rozhledna Karasín. [10] 4.4 Podnebí Bystřické podnebí je drsnější, průměrná roční teplota se pohybuje okolo +7 C. Srážkové pásmo se pohybuje od 600 mm do 680 mm. Počet letních dnů je odhadován na 20-40, počet mrazových dní Zima je většinou bohatá na sníh, bývá zde dnů se sněhovou pokrývkou. [10] 4.5 Členské obce Mikroregion Bystřicko v sobě sdružuje 34 obcí. Některé z těchto obcí do svého katastru zahrnují další obce, které mají společné zastupitelstvo. Tyto menší obce se považují za místní části. Jejich výčet je uveden v Tabulce č.1. 17

18 Tabulka č. 1 Členské obce [10] Členská obec Počet částí Místní části Blažkov 2 Blažkov, Dolní Rozsíčka Bohuňov 2 Bohuňov, Janovičky Bukov 1 Bukov Bystřice nad Pernštejnem 12 Bystřice n.p., Divišov, Dvořiště, Bratrušín, Domanínek, Domanín, Karasín, Kozlov, Lesoňovice, Pivonice, Rovné, Vítochov Dalečín 3 Dalečín, Hluboké, Veselí Dolní Rožínka 2 Dolní Rožínka, Horní Rozsíčka Horní Rožínka 1 Horní Rožínka Chlum-Korouhvice 2 Chlum, Korouhvice Koroužné 3 Kobylnice, Koroužné, Švařec Lísek 3 Lhota, Lísek, Vojtěchov Milasín 1 Milasín Nyklovice 1 Nyklovice Písečné 1 Písečné Prosetín 3 Brťoví, Čtyři Dvory, Prosetín Rodkov 1 Rodkov Rovečné 2 Malé Tresné, Rovečné Rozsochy 5 Albrechtice, Blažejovice, Kundratice, Rozsochy, Vojetín Rožná 3 Josefov, Rožná, Zlatkov Sejřek 2 Bor, Sejřek Strachujov 1 Strachujov Strážek 7 Habří, Jemnice, Krčma, Meziboří, Mitrov, Moravecké Janovice, Strážek Střítež 2 Nivy, Střítež Sulkovec 2 Polom, Sulkovec Štěpánov nad Svratkou 2 Štěpánov n.s., Vrtěříž Ubušínek 1 Ubušínek Ujčov 5 Dolní Čepí, Horní Čepí, Kovářová, Lískovec, Ujčov Unčín 1 Unčín Věchnov 1 Věchnov Velké Janovice 1 Velké Janovice Velké Tresné 1 Velké Tresné Věstín 3 Bolešín, Věstín, Věstínek Vír 1 Vír Zvole 3 Branišov, Olešínky, Zvole Ždánice 1 Ždánice 18

19 5 SVOZOVÁ FIRMA V celém mikroregionu zajišťuje svoz komunálního odpadu společnost TS města a.s. Bystřice nad Pernštejnem. Tato společnost je ve 100% vlastnictví města Bystřice nad Pernštejnem. Je členem Hospodářské komory České republiky a Sdružení veřejně prospěšných služeb. Společnost je také držitelem certifikátu společnosti Eko-kom, což je autorizovaná obalová společnost, která zajišťuje sdružené plnění povinností zpětného odběru a využití odpadu z obalů, a tím jejich další efektivní recyklaci. Dalším je certifikát společnosti DQS Czech ČSN EN ISO 9001:2001 a certifikát společnosti DQS Czech ČSN EN ISO 14001:2005. Společnost DQS Cert s.r.o. se specializuje na certifikaci systémů řízení, především certifikaci QMS - Systém managementu jakosti dle standardu ISO 9001, EMS - Systému environmentálního managementu dle standardu ISO a SMBOZP - Systému managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dle specifikace OHSAS18001.[11] Firma TS města a.s. je rozdělena do několika středisek: Středisko dopravy, Středisko odpadů, Středisko údržby a Středisko správa. Mezi činnosti těchto středisek patří: přípravné práce pro stavby, pronájem a půjčování věcí movitých, poskytování technických služeb, dokončovací stavební práce, nakládání s odpady (vyjma nebezpečných), specializovaný maloobchod, silniční motorová doprava nákladní, provádění staveb, jejich změn a odstraňování, technické činnosti v dopravě, správa a údržba nemovitostí, podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady, maloobchod použitým zbožím, velkoobchod. Společnost obchoduje s drtí ze stavebního odpadu, s pískem a s dalšími komoditami. Firma také zajišťuje svoz separovaného komunálního odpadu v mikroregionu bystřicko, který kromě Bystřice nad Pernštejnem čítá dalších 33 obcí, které zahrnují ve svých katastrech další obce.[11] Tato společnost provozuje několik dílčích provozoven. Jsou jimi chráněná dílna, která se nachází přímo v areálu společnosti. Tato provozovna vznikla za přispění úřadu práce v Bystřici nad Pernštejnem pro vytvoření pracovních míst. Zaměstnává 5 lidí se ztíženou pracovní schopností ZPS a je financována z prostředků pracovního úřadu a města Bystřice nad Pernštejnem. Její hlavní náplní se stalo dotřiďování plastů a papíru, které byly společností TS města a.s. sebrány a svezeny v rámci systému třídění komunálních odpadů z města Bystřice nad Pernštejnem, z obcí v mikroregionu Bystřicko a od podnikatelských subjektů v této oblasti. Další provozovnou je sběrný 19

20 dvůr, kam mohou občané Bystřice nad Pernštejnem bezplatně odevzdat pneumatiky, kovy, plasty, papír, dřevo, hlínu, stavební odpad a komunální odpad a to jeden vozík ročně. Ve větším množství mohou občané odevzdávat tyto komponenty za stanovený poplatek stejně jako občané ostatních obcí Bystřicka. Nedílnou součástí firmy je malá kompostárna bioodpadu, která se nachází v obci Ždánice a také skládka odpadu na Železince u obce Věchnov. Tato skládka ale slouží pouze k dočasnému uložení pryžového a stavebního odpadu. Není skládkou odpadu v pravém slova smyslu.[11] 20

21 6 HARMONOGRAM SVOZU Do této kapitoly je nutné zahrnout sběrné nádoby, způsoby, kterými mohou občané odpady odevzdávat na určená místa a popis posádky svozového vozidla. 6.1 Shromažďovací prostředky Za shromažďovací prostředky označujeme odpadkové nádoby, sudy, kontejnery, pytle, vaky, kartónové obaly a speciální kontejnery. Jsou určeny pro odpad kategorie ostatní a také pro odpad kategorie nebezpečný odpad. Jsou vyráběny jako plastové, kovové, papírové, sklolaminátové nebo jutové. Podle způsobu nakládání s jejich obsahem při svozu se dělí na přesypné, výměnné a skladovací. Přesypné nádoby se vyprazdňují do svozových prostředků, výměnné se po naplnění odpady vyměňují za prázdné. Skladovací nádoby se používají pro bezpečné uložení nebezpečných odpadů nebo jiných rizikových látek. Podle velikosti se dělí na malé, střední a velké: Přesypné Výměnné -malé (objem 70, 110, 120, 240, 360 l) -malé( objem do 1,1 m 3 ) -střední (objem 1100 až 1500 l) -střední (objem 1,1 až 5 m 3 ) -velké (objem 1,5-5 m 3 ) -velké (objem 5-20 m 3 ) [1] Domovní odpad je obvykle shromažďován v přesypných nádobách. V zástavbě vilového typu se jedná o kovové nebo plastové popelnicové nádoby (např. o objemu 110 nebo 240 litrů). V sídlištní zástavbě se používají spíše přesypné plastové nebo kovové kontejnery o objemu 1,1 až 3,2 m 3. Objemný odpad a odpad jemu podobný ze živností, průmyslových závodů, velkých hotelů, úřadů a podobně bývá shromažďován do objemných kontejnerů, které jsou vyměňovány za prázdné výměnným postupem. Nemocniční odpad a jiné odpady umístěné v pytlích se odvážejí jednorázovým postupem. [1] 21

22 Obrázek 1 Sběrné nádoby [4] 6.2 Způsoby svozu Sběrný systém je tvořen shromažďovacími prostředky na odpad, způsoby sběru odpadu a sběrnými odpadovými vozidly Pravidelný odvoz Tímto způsobem je svážen především domovní odpad a odpad domovnímu podobný (živnostenský odpad), některé průmyslové odpady, odpady z těžební činnosti a kaly, které se odvážejí v pravidelných předem smluvených termínech. [1] Nepravidelný odvoz Jedná se o velkorozměrné odpady, o malé hmotnosti velkého objemu, které se vyskytují jen občas. Tento odpad je shromažďován ve velkoobjemových kontejnerech, které se podle potřeby vyvážejí jednorázově nebo výměnným způsobem [1] 6.3 Způsoby sběru komunálního odpadu V České republice se domovní odpad obvykle třídí všemi níže uvedenými sběrovými způsoby. Pouze 31 % obcí využívá jen jeden ze způsobů. Nejčastěji (49 % obcí) je používán donáškový sběr do nádob se spodním nebo horním výsypem v kombinaci se sběrným dvorem. Sběrný dvůr však slouží jen jako doplňkový zdroj vytříděných 22

23 a využitelných složek, neboť se zde ukládá hlavně objemný odpad, stavební suť, elektrošrot, nebezpečný odpad a bioodpad Odvozný sběr Sběrné nádoby umístěny v blízkosti domovních vstupů nebo uvnitř stavebních objektů s donáškovou vzdáleností do m. Mezi jeho výhody patří vysoká účinnost třídění, dobrá kvalita vytříděných surovin, menší pravděpodobnost poškození sběrných nádob a jednodušší manipulace se sběrnými nádobami. K nevýhodám patří vyšší frekvence svozu, vyšší nároky na organizaci tříděného sběru obyvateli. [2] Donáškový sběr Sběrná místa na veřejných prostranstvích, v ulicích, v blízkosti obchodních center, škol, vybavena více nádobami pro tříděný sběr. Donášková vzdálenost m. Snadná dostupnost pro obyvatele. Tímto způsobem se sbírají starý papír a lepenka, sklo, plasty a textil. [2]. Obrázek č.2 Způsoby sběru komunálního odpadu [2] Sběrný dvůr Slouží k odkládání objemného odpadu, nebezpečných složek domovního odpadu, bioodpadu i jednotlivých vytříděných využitelných složek. Jedná se o přesně vymezený zabezpečený prostor, ve kterém jsou umístěny různé nádoby umožňující organizovaný příjem určených druhů odpadů. Pokud se zde kromě sběru odpad i dále zpracovává 23

24 (dotřiďuje, demontuje elektrošrot, drtí, lisuje, štěpkuje dřevo) či i prodávají využitelné složky odpadu (autosoučástky, použitelný nábytek), pak se jedná o recyklační dvůr. [2] Síť sběren Jedná se o donáškový způsob do sběrny, ve které se obvykle vykupuje určitý jeden nebo více druhů odpadu, např. starý papír, lepenka, kovy apod. Patří sem také obchody, ve kterých lze odkládat drobný nebezpečný odpad (např. v lékárnách prošlé léky, v drogeriích, zlatnictvích a prodejnách fotoaparátů různé druhy baterií apod.). Různé druhy baterií lze odevzdávat také ve školách nebo na úřadech. [2] Pytlový sběr Do pytlů, nejčastěji plastových, se ukládá starý papír a plasty. Naplněné pytle se odvážejí odvozným způsobem nebo v donáškovém způsobu sběru. Nevýhodou pytlů je, že může docházet k protržení. [2] Zastávkový odvozný způsob Jedná se o odvoz mobilní sběrnou drobného nebezpečného odpadu z domácností, kterými jsou např. zbytky barev a laků, domácí chemikálie a pesticidy, nádobky od sprejů, nádobky znečištěné škodlivými látkami, prošlé léky, suché články a baterie, autobaterie, zářivky, popř. i vyjetý olej, olejové filtry a podobně. Jako mobilní sběrna se používá speciálně upravený nákladní automobil vybavený kontejnery na nebezpečný odpad. [2] Balíkový sběr Ve městech, kde je nedostatek místa pro další nádoby na třídění, svazují občané do balíku starý papír, který pak položí u stanoviště odpadkových nádob. Nejedná se tedy o samostatný způsob, ale jen o doplněk. [2] 24

25 6.4 Systémy nakládání s komunálním odpadem Tyto systémy zahrnují již probrané shromažďování, sběr a třídění komunálního odpadu, jeho svoz dopravními prostředky a navazující úpravu, jakožto předpoklad pro jeho využívání, popřípadě odstranění Paralelní (duální) systém Vedle sebe existují dva samostatné systémy sběru. Jednak sběr obalového odpadu (výrobci a distributoři) a jednak sběr vytříděného komunálního odpadu (obec). Legislativa po výrobcích a distributorech obalů žádá jejich zpětný odběr. Odpady z obalů zapojené do duálního systému mají značku Zelený bod. Nevýhodou tohoto systému je zdvojení provozních nákladů a komplikovaný způsob výpočtu poplatků.[2] Integrovaný systém Existuje pouze jeden systém sběru. Nerozlišuje se zdroj odpadu. Zda jde o obalový, domovní nebo jiný odpad, ale materiálové složení. Třídí se veškerý shromážděný odpad bez ohledu na jeho původ. Výhodou tohoto systému je především úspora investic a provozních nákladů. Z financí získaných od výrobců a distributorů obalů se částečně hradí náklady na třídění veškerého komunálního odpadu. Také v tomto systému mohou být odpady opatřeny značkou Zelený bod. [2] Zálohový systém Jedná se o zálohování především skleněných nápojových obalů. Míra využití je díky finanční motivaci občanů %. V komunálním odpadu tvoří zálohované obaly pouze 2-5 %. Jeho nevýhodou je, že znevýhodňuje některé typy obalů. Je překážkou volného evropského trhu s baleným zbožím, je ekonomicky a organizačně velmi náročný a vyžaduje vysokou míru účasti obyvatel. [2] 25

26 6.5 Hlavní zařízení na využití nebo odstranění odpadu Z plánu odpadového hospodářství vyplývá pro Českou republiku povinnost snížit množství biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky. Tento odpad je problematické spalovat, proto je nutné odstraňovat tento druh odpadu jinou cestou, například v bioplynové stanice nebo kompostováním Spalovna odpadů Jedná se o zařízení na energetické využití odpadu. Termický proces probíhá v rozmezí teplot C. Z legislativy vychází, že pro komunální odpad je minimální teplota spalování 850 C. Při procesu spalování odpad neodstraníme beze zbytku, ale dojde k výraznému snížení jeho objemu. Zbytky po spálení jsou ukládány na skládku příslušného typu Bioplynová stanice Bioplynová stanice je zařízení pro řízenou anaerobní fermentaci. Při procesu vzniká bioplyn, který může být energeticky využit, neboť se jedná o kvalitní obnovitelné palivo. Jako suroviny pro výrobu bioplynu se používají odpady z veřejné zeleně, odpady z domácností a zahrad, zbytky z jídelen, restaurací a hotelů nebo výstupy z chovu hospodářských zvířat Kompostárna Kompostárna je zařízení pro aerobní rozklad organického odpadu. Vzniká velice kvalitní humus. Optimální vlhkost zralého kompostu je %, ph 6-8 a poměr C:N 35-40: Skládka odpadu Skládka je technické zařízení určené k ukládání předepsaných druhů odpadů za daných technických a provozních podmínek při průběžné kontrole vlivu na životní prostředí. 26

27 Skládky se dělí podle různých hledisek, např. dle vztahů k úrovni terénu, z hlediska zabezpečení, dle způsobu uložení odpadů. Hlavním hlediskem pro rozdělení skládek je technologické zabezpečení. Z tohoto hlediska se dělí na: S-IO určena pro inertní odpady. S-OO1 skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad (dále OO) s nízkým obsahem biologicky rozložitelných odpadů (dále BRO), a odpadů z azbestu S-OO2 skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie OO s nízkým obsahem BRO, nereaktivních nebezpečných odpadů (dále NO) a odpadů z azbestu S-OO3 - skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie OO včetně odpadů s podstatným obsahem BRO; odpadů, které nelze hodnotit na základě jejich výluhu, a odpadů z azbestu. Na tyto skládky nebo sektory se nesmějí ukládat odpady na bázi sádry. S-NO určené pro NO [2]. Komunální odpady se ukládají na skládky typu S-OO Svoz odpadu na Bystřicku Firma TS Města a.s. zajišťuje svoz komunálního odpadu v mikroregionu Bystřicko. Předmětem její činnosti je také svoz odpadu z podnikatelských subjektů, které mají s touto společností uzavřenou smlouvu na svoz odpadu. Dále zajišťuje svoz odpadů i v dalších obcích mimo mikroregion, se kterými má uzavřené smlouvy. Veškerý směsný komunální odpad sebraný na Bystřicku je odvážen na skládku odpadu u obce Bukov Sběrné nádoby Sběrnou nádobu na odpad si každý majitel nemovitosti pořizuje sám a na vlastní náklady. Nádoby je možné pořídit v běžné prodejně nebo v areálu technických služeb 27

28 v Bystřici nad Pernštejnem. Prodávají se zde plechové nebo plastové popelnicové nádoby o objemu 110 litrů, odvoz si majitel zajišťuje sám, případně je možné za příplatek popelnici dopravit. Pokud dojde při vyprazdňování sběrné nádoby k jejímu poškození, vymění mu firma na vlastní náklady popelnici za novou, popřípadě si majitel zakoupí novou popelnici u TS Města a.s. a zaplatí pouze polovinu ceny. Postup určení náhrady je závislý na předchozím stavu sběrné nádoby. Na sídlištích, kde je majitelem domů obec, zajišťují společné kontejnery TS Města a.s. Bystřice nad Pernštejnem. Používají se kontejnery s vrchním výsypem o objemu 1100 litrů. V administrativní budově technických služeb je možno zakoupit žluté pytle na plastové nápojové obaly, protože v některých obcích mikroregionu je používán pytlový sběr pro třídění plastů. V některých obcích je směsný komunální odpad shromažďován ve společných kontejnerech. U obcí, kterých se to týká je v tabulce č. 2 ve sloupci četnost svozu značka (K). V sídlištní zástavbě jsou kontejnery zabezpečeny proti pohybu pomocí mechanismu blokujícímu kola. Kontejnery jsou uzamykatelné, označené etiketami s informacemi, jaké druhy odpadů do daného kontejneru patří Posádka svozových vozidel V současné době provozují TS Města a.s. 3 vozidla pro svoz komunálního a separovaného odpadu. Posádku svozového vozidla tvoří 3 pracovníci. Pracují na jednosměnný provoz. Délka směny se nedá jednoznačně určit, protože každý den mají jinou trasu. Posádky vozidel se nemění. Každá posádka má svoje stálé trasy, které se liší v lichém týdnu od sudého, což je způsobeno různou četností svozu odpadu v různých obcích. Některé obce mají sjednáno 52 vozů za rok, jiné obce vyvážejí pouze v intervalu jednou za 14 dní, což znamená 26 svozů. Některé obce v letních měsících sváží odpady jednou za 14 dní a v zimních měsících každý týden, což poté vychází na 39 svozů za rok. Vyjíždí se i ve dnech státních svátků. Pokud není možné vyjet ve stanovený den, jsou občané informováni a svoz se uskuteční v náhradním termínu. V příloze č. 5 a 6 je uveden rozpis tras jednotlivých posádek svozových vozidel pro zimní období 2008/

29 6.6.3 Skládka Bukov Již dříve v této práci bylo konstatováno, že veškerý směsný komunální odpad, který je svážen z mikroregionu Bystřicko, končí na skládce tuhého komunálního odpadu Bukov. Jedná se o řízenou skládku typu S-OO3. Celková plocha areálu 1. a 2. etapy výstavby činí 7,14 hektarů, z čehož 2,32 hektarů tvoří samotná skládka. Uvažuje se o 3. etapě výstavby. 1. etapa výstavby zaujímá objem m 3, 2. etapa m 3, plánovaná 3. etapa by měla zaujmout objem m 3. [8] Místní poplatek za systém nakládání s komunálními odpady Svoz komunálního odpadu v mikroregionu probíhá v souladu s planými právními předpisy. Některé obce mají místní poplatek za systém nakládání s komunálními odpady zakotven v samostatné obecně závazné vyhlášce. V každé obci je také vybírán tento poplatek v jiné výši. Některé obce mají stanoven nižší poplatek a zbylou částku doplácí ze svého rozpočtu. Jiné obce mají stanovenou výši poplatku dle skutečných nákladů za uplynulý rok tak, aby nemusely doplácet. V následující tabulce jsou shrnuty informace týkající se výše místního poplatku za systém nakládání s komunálními odpady a četnosti svozu. Je zde uvedena vždy základní sazba za osobu, ve výjimečných případech pak za sběrnou nádobu. Většina obcí poskytuje mnoho výjimek, které jsou zakotveny v obecně závazné vyhlášce dané obce. Jedná se většinou o slevu na poplatníka do 18let, v některých obcích do 15 let. Dále pak sleva po doložení faktury o zaplacení spotřeby plynu nebo elektřiny a jiné výjimky. 29

30 Tabulka č. 2 Místní poplatek a četnost svozu Členská obec Samostatná OZV Výše poplatku za KO [Kč/osoba] Počet svozů/rok Blažkov ano Bohuňov x Bukov ano 0 39 Bystřice nad Pernštejnem ano Dalečín ano Dolní Rožínka ano Horní Rožínka ano 950 za nádobu 39 Chlum-Korouhvice ano 515 na číslo popisné Po naplnění (K) Koroužné ano Lísek x 700 za nádobu 39 Milasín ano (K) Nyklovice ano Písečné x Prosetín ano (K) Rodkov ano Rovečné ano Rozsochy x Dle množství nevytříděného odpadu 42 Rožná ano 1100 za nádobu 26 Sejřek ano Strachujov ano Strážek ano Střítež ano Sulkovec ano 300 Po naplnění (K) Štěpánov nad Svratkou ano Ubušínek ano Ujčov ano Unčín ano Věchnov ano Velké Janovice ano (K) Velké Tresné x Dle množství nevytříděného odpadu 26 Věstín ano Vír ano Zvole ne (K) Ždánice ano

31 7 BUENO Projekt BUENO Bystřicko udržitelné a environmentální nakládání s odpady, je první etapou dlouhodobého a rozsáhlého projektu města Bystřice nad Pernštejnem, který je zaměřen na rozvoj systému třídění komunálního odpadu. Tento projekt se začal připravovat v roce Mimo jiné byl inspirován úspěšnými projekty jiných měst ČR, která za podpory zdrojů Evropské unie vybudovala ucelený a moderní systém sběru tříděného odpadu. 1. etapa zahrnovala několik kroků. Prvním z nich pro realizaci projektu bylo vybudování nových zpevněných ploch pro umístění kontejnerů na separovaný odpad. Takovýchto kontejnerových hnízd vyrostlo 54, umístěných tak, aby pokryly celé město. Dalším krokem bylo umístění sběrných nádob na složky separovaného odpadu. Konečným krokem pak bylo pořízení dopravně manipulační techniky na svoz a další manipulaci s vytříděnými složkami odpadu (svozového vozidla s lineárním stlačováním, teleskopického manipulátoru a vozidla pro přepravu kontejnerů).druhá etapa zahrnuje zřízení nového centrálního sběrného dvora města. Tato etapa by měla být realizována v letošním roce. Třetí etapa předpokládá vybudování komunální kompostárny na zpracování a následné využití biologicky rozložitelného odpadu vznikajícího na území města a do čtvrté etapy byly zařazeny další dlouhodobé a zatím ještě ne zcela přesně specifikovatelné aktivity směřující k posílení a stabilizaci systému třídění jako základního nástroje pro naplnění plánů odpadového hospodářství jak města tak i Kraje Vysočina. Realizací tohoto projektu by mělo dojít ke zkvalitnění nakládání s odpady a navýšení kapacity jejich zpracování či třídění o 43 t.rok -1. [7] 31

32 8 SVOZOVÁ TECHNIKA TS Města a.s. Bystřice nad Pernštejnem mají ve svém vozovém parku vyčleněna pro svoz tuhého komunálního odpadu 3 vozidla. Jedná se o vozidlo se speciální nástavbou CROSS 14 o objemu 14 m 3 na podvozku RENAULT typu:d BOM 4x4. Dále pak vozidlo se speciální nástavbou CROSS 14 o objemu 16 m 3 na podvozku RENAULT typ: BOM 4x2. Třetí automobil je s nástavbou HALLER o objemu 19 m 3 na podvozku MAN typu TGS x4-4BL. Vozidlo na svoz tuhého komunálního odpadu CROSS je určeno výhradně pro nakládání, stlačování a odvoz komunálního, průmyslového a rozměrného odpadu. Nástavba má zvláštní zařízení pro nakládání a stlačování odpadu. Nízká nakládací hrana a široký otvor v zadním díle vozidla umožňují obsluze minimální vynaložení síly při manuálním vkládání odpadu. Velký objem nakládací vany zaručuje rychlé odstranění odpadu.v příloze č. 7-9 jsou uvedeny technické parametry vozidel pro svoz tuhého komunálního odpadu. Používaných na Bystřicku 8.1 Popis procesů při manipulaci s odpadem Nakládací a lisovací proces Ze sběrných nádob je odpad vysypáván do nakládací vany. Po naplnění této vany se uvede do chodu lisovací zařízení, které se skládá z nosné a lisovací desky. Toto zařízení se vysune nejprve do nejvyšší polohy. Nosná deska poté sjíždí do své dolní polohy, čímž dochází ke stlačování odpadu. Po dosažení její nejnižší polohy přepne koncový spínač pohyb na lisovací desku. Ta se začne otáčet o 120 ve směru zásobníku. Lisovací deska projde celou nakládací vanou. Při svém pohybu sbírá odpad, který přesouvá směrem k zásobníku. Jakmile se lisovací deska přestane otáčet, zůstane v poloze kolmo k nosné desce. V této vzájemné poloze vyjíždějí desky do horní polohy, čímž se dosahuje maximálního stlačení odpadu. Odpad je stlačen silou 25t proti vtlačovacímu čelu. Protitlak vtlačovacího čela se automaticky přizpůsobuje tlaku odpadu pomocí PDS-systému (Pilot-duo-systém). [4] 32

33 Tímto je nakládací a lisovací proces ukončen. Při dalších pracovních cyklech se vytlačovací čelo posouvá směrem ke kabině řidiče tlakem stlačovaného odpadu. Pracovní cyklus lze opakovat do té doby, dokud se nezaplní celý zásobník a vytlačovací čelo dosáhlo polohy nejblíže ke kabině řidiče. Celý nakládací a lisovací proces je řízen elektronicky. Systém získává informace o poloze mechanizmů pomocí přibližovacích spínačů. [4] Vyprazdňovací proces Jakmile dosáhne po naplnění zásobníku vytlačovací čelo své koncové polohy, dochází po otevření zadního dílu k aktivaci vtlačovacího zařízení pomocí příslušných ovládacích prvků. Již při zvednutí zadního dílu vypadává část obsahu zásobníku. Zbytky odpadů v nakládací vaně mohou být odstraněny pevným stěračem. Vytlačovací čelo se postupně hydraulicky posouvá směrem k zadnímu dílu až dojde k úplnému vyprázdnění zásobníku. Po vyprázdnění se zásobník opět spojí se zadním dílem. Poté je vozidlo připraveno pro start dalšího pracovního cyklu. [4] Obrázek č.3 Pohyb vytlačovacího zařízení při nakládacím a vyprazdňovacím procesu [4] 8.2 Struktura vozidla Lisovací nástavba Lisovací nástavba se skládá ze zásobníku odpadu a zvedacího zadního čela, ve kterém se nachází nakládací a lisovací zařízení. Na každé straně zadního čela je namontována 33

34 sklápěcí stupačka. Nad každou stupačkou jsou namontovány dva držáky s protiskluzovým potahem. Lisovací nástavba je na pomocném rámu namontována na podvozek. Pomocný rám je pevně spojen s rámem podvozku.[4] Zásobník odpadu Je vyroben ve tvaru zaoblené svařované ocelové skříně, která je zesílená v rozích čtyřhrannými profily. Objem zásobníku je závislý na použitém podvozku. Využitelný objem zásobníku se pohubuje od 7,5 do 23 m 3. Čelní stěna zásobníku je otevřená z důvodu snadnější údržby a opravy vytlačovacího čela. Vytlačovací čelo je vedeno ve dvojité T kolejnici, která je provařená ve dně zásobníku. [4] Vytlačovací zařízení Jedná se o pevnou svařovanou konstrukci. Celý zadní díl je otočně uložen na dvou čepech v horní části zásobníku. Pro pohyb vtlačovacího čela slouží teleskopické, hydraulicky ovládané, vytlačovací zařízení, které je ovládáno hydraulickým válcem montovaným v dolní části vtlačovacího čela. Díky tomu je válec chráněn před poškozením odpadem. Píst válce je připevněn v přední části zásobníku. Vytlačovací čelo se může pohybovat po celé délce zásobníku. Oblasti vystavené velkému namáhání a opotřebení, jako je například dno nakládací vany, stříhací hrana vany, hrana lisovací desky, jsou vyrobeny z vysoce odolného nebo pancéřového materiálu. Zvedání a spouštění zadního dílu zajišťují dva hydraulické válce. V zadním díle je umístěno lisovací zařízení odpadu. Aby mohlo odolávat vznikajícím silám a opotřebení je robustní konstrukce. Lisovací zařízení se skládá z posuvné nosné desky a otočné lisovací desky. Obě tyto desky se ovládají hydraulicky. Lisovací deska se otáčí pomocí dvou hydraulických válců. Nosná deska je posouvána válci a je vedena pomocí čtyř kladek v profilu. Na přední straně lisovací desky je zvláštní stříhací hrana, vyrobená z vysoce pevného materiálu. Přepínání pohybů nosné a lisovací desky řídí elektronika. [4] K zadnímu dílu je nainstalován speciální vyklápěč. Standardně se u vozidel typu CROSS používá univerzální vyklápěč Ros rocca. Můžou zde být připojeny vyklápěče v různém provedení. Univerzální vyklápěč umožňuje vyprazdňovat tyto popelové nádoby : plechové kulaté nádoby 110 litrů, plastové hranaté nádoby 120 a 240 litrů a kontejnery 1100 litrů. [4]. V příloze č. 10 je uveden obrázek vyklápěče Ros rocca. 34

35 8.2.2 Hydraulické zařízení Skládá se z hydraulického čerpadla, hydraulických válců, ventilů s pojistnými ventily, nádrže hydraulické kapaliny, z hydraulického vedení a jeho spojovacích dílů. Kompletní hydraulické zařízení je montováno vně oblasti, kde se shromažďuje odpad. Vyklápěč je ovládán vlastním hydraulickým okruhem. [4] Elektrické zařízení Vozidlo je vybaveno elektrickou instalací 24V. Zásobování elektrickou energií je vedeno z instalace podvozku. Elektronika, která řídí lisovací zařízení, pracuje ve dvou režimech. A to poloautomatickém, kdy proběhne jeden pracovní cyklus, nebo v plnoautomatickém, kdy pracovní cykly probíhají neustále za sebou. Elektronická řídící jednotka je umístněna v kabině řidiče, případně na nástavbě za kabinou řidiče. Je také napájena z elektroinstalace podvozku. [4] Bezpečnost obsluhy Z důvodu zvýšení bezpečnosti pracovníků obsluhy svozových vozidel, jsou tato vozidla zpravidla již od výrobce vybavena bezpečnostními prvky. Pokud například na stupačkách stojí pracovník, je vozidlu znemožněno couvání. Dále mají automobily v tomto případě omezenou rychlost jízdy. Pokud dojde k poškození tohoto zařízení, je vozidlo vybaveno malou kamerou, aby se obsluze vzadu na nástavbě umožnila komunikace s řidičem pro rychlé řešení jakýchkoli problémů Monitoring Všechna svozová vozidla, která vlastní společnost TS Města a.s., jsou vybavena systémem GPS. Tento systém slouží především ke kontrole svozových tras a ke zjednodušení řešení problémů s uzavírkami ulic a cest. Díky tomuto systému lze v případě stížností jednoduše prokázat, zda se dané vozidlo v danou chvíli nacházelo v místě vzniklého konfliktu. 35

36 9 DISKUSE Analýzou stávajícího systému sběru a následného nakládání s komunálním odpadem v mikroregionu Bystřicko, za použití dostupných informací, bylo dosaženo následujících výsledků. Firma TS Města a.s. Bystřice nad Pernštejnem, která zajišťuje svoz komunálních odpadů v dané oblasti, využívá pro svoz odpadů 3 nákladní automobily se speciální nástavbou. Jedná se o 2 vozidla na podvozku RENAULT a jedno vozidlo na podvozku MAN. Všechna vozidla jsou vybavena vyklápěčem Ros rocca. Tento univerzální vyklápěč umožňuje vyprazdňování sběrných nádob nejen popelnicového typu o objemu 110 litrů, ale také kontejnerů o objemu 1100 litrů s horním výsypem. Toto usnadňuje proces svážení odpadů z celé oblasti, neboť se zde střídá sídlištní zástavba se zástavbou vesnickou. Jak již bylo zmíněno dříve v této práci, v různých typech zástavby se z prostorových důvodů používají různé druhy sběrných nádob. Pokud by vozidla pro svoz směsného komunálního odpadu byla vybavena speciálními vyklápěči pro určité druhy sběrných nádob, bylo by nutné, aby v jedné obci, ve které se jsou používány různé druhy nádob, zajišťovala svoz odpadů různá svozová vozidla. Tím by došlo ke zkomplikování organizace svozu a také ke zvýšení finanční náročnosti provozu systému. Díky tomu, že pro shromažďování většiny separovaných složek komunálního odpadu se používají kontejnery o objemu 1100 litrů s horním výsypem, lze pro jejich vyprazdňování použít vozidla pro svoz směsného komunálního odpadu s univerzálním vyklápěčem. Pro vyprazdňování kontejnerů se spodním výsypem se používá vozidlo s hydraulickou rukou. Většina kontejnerů je ale s vrchním výsypem, což snižuje náklady na pořízení dopravněmanipulační techniky. Další výbavou těchto vozidel je lisovací zařízení. U všech vozidel, používaných na Bystřicku, se jedná o zařízení s lineárním stlačováním. V minulosti se u svozových vozidel používalo rotační stlačování, což bylo málo efektivní. Mezi jednotlivými částmi odpadu se tvořily vzduchové prostoje. Díky tomu docházelo k dřívějšímu zaplnění zásobníku odpadu. Auta vozila méně odpadů, než byla schopná pojmout. S použitím lineárního stlačování dochází k efektivnějšímu využití prostoru zásobníku. Vozidla jsou schopná naráz odvést až trojnásobně větší množství odpadů než při použití rotačního stlačování, což je výhodnější nejen z hlediska snížení časové náročnosti obsluhy vozidel, ale hlavně z hlediska ekonomického. 36

37 Celý systém funguje bez větších problémů. Komplikace nastávají v případě, že dojde k poruše některého ze svozových vozidel. V dané oblasti není zaveden žádný centrální informační systém. V Bystřici nad Pernštejnem je zaveden informační kanál, který vysílá na kabelové televizi. Zde bývají občané informováni o všech událostech. V ostatních obcích mikroregionu ale žádný takový kanál neexistuje. Obce mohou občany upozornit na změny pomocí vývěsek nebo hlášení rozhlasu. Nejméně informovaní jsou občané takzvaných místních částí, kde nejsou tyto vývěsky aktualizovány a místní rozhlas zde funguje velmi špatně nebo vůbec. Řešení může přinést aktualizace informací na vývěskách, opravení systému rozhlasu, nebo zavedení centrálního informačního systému. Dále bylo zjištěno, že veškerý směsný komunální odpad, který je vyprodukován na území mikroregionu Bystřicko, je ukládán na skládku komunálních odpadů Bukov. V této oblasti je to momentálně jedinou ekonomicky a technicky dostupnou variantou. Z plánu odpadového hospodářství České republiky vyplývají pro původce odpadů závazné limity pro snížení podílu biologicky rozložitelného komunálního odpadu na skládky do roku V současné době nejsme schopni plnit tyto limity, protože nejen v mikroregionu Bystřicko, ale v celé republice není dostatečná kapacita zařízení pro alternativní způsoby zpracování, úpravy nebo odstranění biologicky rozložitelných složek komunálních odpadů. Jednou z možností je vybudování komunální kompostárny. Město Bystřice nad Pernštejnem plánuje v rámci programu BUENO-Bystřicko-udržitelné a environmentální nakládání s odpady zbudovat takovouto kompostárnu ve svém katastru. Její výstavba je plánována na letošní rok. Tento krok povede ke zvýšení nákladů na pořízení sběrných nádob na biologicky rozložitelné odpady, na výstavbu kompostárny a na osvětu obyvatel. Na druhou stranu dojde k ušetření nákladů za uložení odpadů na skládku a ke snížení množství odpadů ukládaných na skládku. V nedávné době se hovořilo o tom, že by v každém kraji v České republice mohla být vybudována krajská spalovna komunálních odpadů. Tento způsob odstranění odpadů je další vhodnou variantou pro snížení jejich množství. Důležité je získat dostatek informací o produkci odpadů, aby bylo zajištěno jejich dostatečné množství pro provoz spalovny. Jednou z variant je dovoz odpadů ze zahraničí. Spalováním odpadů lze získat tepelnou energii, za použití parní turbíny je možné získat energii elektrickou. Pokud ovšem nebude dostatečné množství odpadů, bude provoz spalovny neekonomický. 37

38 Základním nástrojem pro snížení množství odpadů ukládaných na skládky v mikroregionu Bystřicko je umístění dostatečného počtu sběrných nádob na složky separovaného sběru. V některých obcích je těchto nádob nedostatek nebo chybí úplně, což vede ke zhoršené kvalitě zbytkového komunálního odpadu. Proto ve směsném komunálním odpadu nacházíme vysoký podíl plastového, papírového, skleněného a hlavně biologicky rozložitelného odpadu. V případě plastových odpadů může být svoz v některých obcích uskutečňován prostřednictvím žlutých plastových pytlů, které mohou být v pravidelných intervalech vyváženy buď z centrálního uložiště nebo odvozným způsobem přímo od jednotlivých nemovitostí. Stejný postup lze aplikovat také u papírového odpadu. Celý systém sběru a následného nakládání s komunálním odpadem je nákladnou záležitostí. Každá obec má legislativní a ekonomické parametry nastaveny jinak. Některé obce mají místní poplatek za systém zakotven v samostatné obecně závazné vyhlášce. Maximální výše stanovená zákonem je 500 Kč/osoba/rok. V mnohých případech ani tato maximální výše nepokryje veškeré náklady spojené s nakládáním s odpady. Některé obce vybírají od poplatníků tento poplatek v plné výši. Jiné z obcí mají poplatek stanoven dle skutečných nákladů za uplynulý kalendářní rok. Některé obce mají stanovenou nižší sazbu poplatku a chybějící částku doplácejí z vlastního rozpočtu. Pro zlepšení ekonomické situace obcí by bylo vhodné nastavit výši poplatku tak, aby obce nemusely doplácet. V obecních rozpočtech by pak zůstávaly prostředky pro další investice. 38

39 10 ZÁVĚR Pro nakládání s odpady jsou v České republice stanovy legislativní požadavky. Této oblasti se týkají především zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění, zákon č. 477/2001 Sb., o obalech v platném znění a také zákon č.17/1992 Sb., o životním prostředí v platném znění. Dalšími právními předpisy jsou vyhláška č. 294/2005 Sb., o podrobnostech ukládání odpadů na skládku v platném znění, vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady v platném znění a vyhláška č.381/2001 Sb., kterou se stanoví katalog odpadů a seznam nebezpečných odpadů v platném znění. Důležitým legislativním nástrojem upravujícím systém nakládání s odpady je nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o plánu odpadového hospodářství České republiky. Mezi hlavní činnosti v odpadovém hospodářství patří sběr, shromažďování, skladování, úprava, využívání a odstraňování odpadů. Důležitým ukazatelem produkce odpadů je vedení průběžné evidence a podání ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady, pokud původce případně oprávněná osoba přesáhla za uplynulý kalendářní rok množství vyprodukovaného odpadu, případně odpadu, se kterým oprávněná osoba nakládala, stanovené příslušným právním předpisem. Tato práce se zaměřuje na systém svozu komunálního odpadu v konkrétní oblasti. Jedná se o mikroregion Bystřicko, který vznikl sdružením 34 obcí. Mikroregion leží v kraji Vysočina, v okrese Žďár nad Sázavou. V celé oblasti žije (podle dostupných informací z posledního sčítání lidu roku 2006) obyvatel. Největší členskou obcí je Bystřice nad Pernštejnem, která se také stala sídlem kanceláře sdružení Bystřicko. Jedinou společností, která v této oblasti zajišťuje svoz komunálního odpadů, je firma TS Města a.s. Bystřice nad Pernštejnem. Tato firma používá pro svoji činnost 3 nákladní vozidla se speciální nástavbou. Tato vozidla je možné využívat nejen pro svoz směsného komunálního odpadu, ale také pro separovaný sběr. Automobily jsou vybaveny zařízením pro lineární stlačování odpadů, které umožňuje stlačit odpad až trojnásobně oproti systému s rotačním stlačováním. Firma využívá automobily s velikostí zásobníku odpadu 14m 3, 16m 3 a 19m 3. Dvě vozidla jsou vybavena nástavbou CROSS, jedno vozidlo nástavbou HALLER. Nástavba se skládá ze zásobníku odpadu, na který je připevněno lisovací, nakládací a vytlačovací 39

40 zařízení. Automobily jsou také vybaveny univerzálním vyklápěčem Ros rocca, který umožňuje vyprazdňování různých typů nádob. Posádku svozového vozidla tvoří 3 pracovníci. Posádky mají na každý den v týdnu naplánovány jiné trasy, které se liší v lichém týdnu od sudého. Tyto odchylky jsou způsobeny různou četností svozu odpadů v jednotlivých obcích mikroregionu. Posádky mají nepravidelnou pracovní dobu, která je závislá na konkrétní trase. Složení posádek se mění jen v případě onemocnění některého ze členů. V dané oblasti jsou používány sběrné nádoby popelnicového typu o objemu 110 litrů, kontejnery s horním výsypem o objemu 1100 litrů, které jsou v pravidelných intervalech odvozným způsobem vyprazdňovány. Použití sběrných nádob je závislé na typu zástavby. Veškeré odpady vyprodukované v mikroregionu Bystřicko jsou sváženy na skládku komunálního odpadu skupiny S-OO3 u obce Bukov. V mikroregionu dosud není vybudována žádná bioplynová stanice ani spalovna komunálních odpadů. TS Města a.s. Bystřice nad Pernštejnem provozují malou kompostárnu bioodpadu. V současné době probíhají přípravy na výstavby komunální kompostárny v katastru obce Bystřice nad Pernštejnem v rámci programu BUENO-Bystřicko-udržitelné a environmentální nakládání s odpady. Tento program se začal realizovat v Bystřici nad Pernštejnem v loňském roce. Je rozdělen do několika etap. První etapa, která zahrnovala vybudování 54 kontejnerových hnízd pro umístění kontejnerů pro separovaný sběr a pořízení dopravně-manipulační techniky. Druhá etapa, která zahrnuje vybudování centrálního sběrného dvora právě probíhá a vybudování komunální kompostárny, která tvoří 3. etapu tohoto programu, je plánováno na konec letošního roku. 40

41 POUŽITÉ PRAMENY LITERÁRNÍ ZDROJE [1] FILIP, J, a kol. Odpadové hospodářství. 1.vyd. BRNO: MZLU, s. [2]FILIP,J; BOŽEK,F; KOTOVICOVÁ,J. Komunální odpady a skládkování. 1.vyd. BRNO: MZLU, s. [3]MAREČEK,J, a kol. Legislativa odpadového hospodářství. 1. vyd. BRNO: MZLU, s. [4]NÁVOD K OBSLUZE PRO VOZIDLO NA SVOZ TUHÉHO KOMUNÁLNÍHO ODPADU TYP CROSS [5]STEJSKAL, B, Výuková prezentace: Legislativa odpadového hospodářství, MZLU, 2009 [6]Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů v platném znění INTERNETOVÉ ZDROJE [7]Bystřice nad Pernštejnem: BUENO- Bystřicko - nakládání s odpady [online]. 2009, Poslední změna [cit ].. Dostupné z WWW: [8]Ministerstvo životního prostřední České republiky:žádost o vydání integrovaného povolení pro zařízení Skládka TKO Bukov [online]. Vydání: , Poslední aktualizace [cit ]. Dostupné z WWW: C-Bukov-final02-kap6.pdf 41

42 [9]Seznam oprávněných osob k nakládání s odpady včetně jejich povolených odpadů, které vydal Krajský úřad Olomouckého kraje: Katalog odpadů [online]. 2010, Poslední změna [cit ]. Dostupné z WWW: [10]SLANÁ, B, Mikroregion Bystřicko: Charakteristika mikroregionu Bystřicko [online]. 2009, Poslední změna [cit ].. Dostupné z WWW: [11]TS Města a.s. [online]. 2010, Poslední aktualizace [cit ]. Dostupné z WWW: [12]Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Odpady. [online]. 2010, Poslední změna [cit ]. Dostupné z WWW: 42

43 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1:Obecně závazná vyhláška obce Rožná o poplatku za komunální odpad...45 Příloha č. 2:Úvodní stránka katalogu odpadů...49 Příloha č. 3:Roční hlášení o produkci a nakládání s odpady obce Rožná za rok Příloha č. 4:Mapa mikroregionu Bystřicko...54 Příloha č. 5:Trasy svozových vozidel v lichém týdnu (Zimní období 2008/2009)...55 Příloha č. 6:Trasy svozových vozidel v sudém týdnu (Zimní období 2008/2009)...56 Příloha č. 7:Technologické parametry vozidla č Příloha č. 8:Technologické parametry vozidla č Příloha č. 9:Technologické parametry vozidla č Příloha č. 10:Vyklápěš Ros rocca zepředu a z boku

44 PŘÍLOHY 44

45 Příloha č. 1 Obecně závazná vyhláška obce Rožná o poplatku za komunální odpad č. 2/2008 Zastupitelstvo obce Rožná vydává dne podle ustanovení 17 odst. 2 a 17a odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ustanoveními 10 písm. d) a 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), tuto obecně závaznou vyhlášku. Čl. 1 Úvodní ustanovení (1) Tato vyhláška stanovuje výši a způsob výběru poplatku za komunální odpad. Čl. 2 Systém nakládání s komunálními odpady (1) Směsné komunální odpady se shromažďují do plastových nebo kovových nádob o objemech 110 nebo 120 litrů, které zabezpečuje plátce poplatku. Sběr a odstranění odpadů z těchto nádob provádí ve čtrnáctidenních intervalech (26 svozů ročně) oprávněná osoba určená obcí. V zimním období (říjen duben) na základě zaplacení příslušného poplatku se sběr a odstranění odpadů provádí ve stejném termínu i z druhé popelnicové nádoby přidané k popelnicové nádobě na 26 svozů (13 svozů ročně). Čl. 3 Správce poplatku (1) Obec stanoví poplatek za komunální odpad vznikající na jejím území. Poplatek je příjmem obce. Poplatek je využíván výhradně na financování systému nakládání s komunálním odpadem. (2) Správu poplatku vykonává Obecní úřad Rožná (dále jen "správce poplatku") a v řízení ve věcech poplatku se postupuje podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, pokud zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, nestanoví jinak. Čl. 4 Poplatník a plátce poplatku (1) Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. (2) Plátce poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Plátce poplatku rozúčtuje poplatek na jednotlivé poplatníky užívající nemovitost. Plátce poplatku je povinen pod vlastní majetkovou odpovědností vybrat poplatek od poplatníků a odvést ho včas a ve správné výši správci poplatku. 45

46 Čl. 5 Sazba poplatku (1) Sazba poplatku pro kalendářní rok se stanovuje podle předpokládaných oprávněných nákladů obce v kalendářním roce vynaložených na systém nakládání s komunálními odpady. (2) Poplatek se rozpočítává na jednotlivé poplatníky podle počtu nádob a počtu svozů uvedených v čl. 2. (3) Výše poplatku stanovená podle odst. 2 se zvyšuje za třetí a každou další zletilou osobu (18 let) s trvalým bydlištěm v nemovitosti poplatníka, připadající na jednu nádobu, vždy o 20 %. Pro výši poplatku je předmětný stav ke dni daného kalendářního roku. (4) Výše poplatku pro kalendářní rok je stanovena přílohou k této vyhlášce. Přílohu schvaluje zastupitelstvo obce nejpozději do kalendářního roku. (5) V případě vzniku poplatkové povinnosti během kalendářního roku přihlášením se k trvalému pobytu nebo nabytím nemovitosti je poplatek hrazen poměrnou částí za každý i započatý měsíc. Čl. 6 Osvobození a úlevy (1) Poplatek stanovený podle čl. 5 se snižuje o 50 % pokud má v nemovitosti trvalý pobyt pouze jedna fyzická osoba, která pobírá starobní nebo invalidní důchod. (2) Poplatek stanovený podle čl. 5 se v případě pouze 26 svozů ročně podle čl. 2 snižuje o 25 % pokud poplatník prokáže, že nemovitost není vytápěna tuhými palivy. (3) Nárok na osvobození nebo na snížení poplatku se prokazuje pro daný kalendářní rok, předmětný je stav ke dni daného kalendářního roku, a) podle odst. 1 čestným prohlášením o tom, že fyzická osoba je příjemcem starobního nebo invalidního důchodu b) podle odst. 2 doložením aktuálního dokladu o fakturací plateb za plyn nebo elektřinu za období předcházející zpoplatněnému období ve výši stanovené přílohou č. 1 této vyhlášky (4) Nárok na snížení poplatku je poplatník povinen oznámit správci poplatku písemně nebo ústně do protokolu s uvedením adresy předmětné nemovitosti a připojením dokladů dle odstavce 3. (5) Osoby do 18 let věku jsou od poplatku osvobozeny. (6) Snížení poplatku lze poskytovat pouze pro jeden z uvedených případů. 46

47 Čl. 7 Splatnost (1) Poplatek je splatný správci poplatku jednorázově nejpozději do kalendářního roku. Poplatek je splatný bez výzvy správce poplatku plátcem poplatku. (2) Termín splatnosti poplatku pro poplatníka určuje plátce poplatku tak, aby sám mohl odvést poplatek správci poplatku v termínu určeném v odstavci 1. (3) Poplatek je splatný: a) v hotovosti v kanceláři obecního úřadu v úředních hodinách, b) složenkou zaslanou plátci poplatku správcem poplatku. Čl. 8 Ohlašovací povinnost (1) Ohlašovací a registrační povinnost je vyžadována dle 33 odst. 15 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů. (2) Plátce poplatku je povinen sdělit správci poplatku počet svozů, množství a objem nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti a počty fyzických osob, na které se vztahuje osvobození nebo úlevy stanovené vyhláškou. (3) Plátce poplatku je povinen na vyžádání správce poplatku oznámit počet, jména, adresu trvalého bydliště a věk fyzických osob užívajících nemovitost. (4) Plátce poplatku je povinen ohlásit správci poplatku změnu vlastnictví nemovitosti a to nejpozději do 30-ti dnů ode dne, kdy tato změna nastala. Čl. 9 Platební výměr (1) Neuhradí-li poplatník plátci poplatek včas nebo ve správné výši, oznámí plátce tuto skutečnost obci, která na základě toho vyměří poplatek platebním výměrem. (2) Dlužný poplatek lze vyměřit do tří let od konce kalendářního roku, ve kterém poplatková povinnost vznikla. (3) Tomu, kdo nesplní ve lhůtě stanovené touto vyhláškou nebo rozhodnutím povinnost nepeněžité povahy (např. ohlašovací povinnost), může správce poplatku uložit pokutu podle ustanovení 37 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů. 47

48 Čl. 10 Snížení, prominutí poplatku Správce poplatku, může na základě rozhodnutí vydaného Finančním výborem zastupitelstva obce Rožná poplatek snížit, prominout, případně umožnit splátky, a to z důvodu zmírnění nebo odstranění tvrdosti. Čl. 11 Závěrečné ustanovení Touto obecně závaznou vyhláškou se ruší Obecně závazná vyhláška č. 1/2005 ze dne a Obecně závazná vyhláška č. 4/2007, kterou se mění obecně závazná vyhláška obce Rožná o poplatku za komunální odpad č. 1/2005 v Příloze č. 1, chválená zastupitelstvem obce dne Tato obecně závazná vyhláška nabývá platnosti schválením a vyvěšením dne a účinnosti dnem Příloha č. 1 k obecně závazné vyhlášce obce Rožná č. 2/2008 o poplatku za komunální odpad, kterou se stanoví výše poplatku za komunální odpad pro rok Poplatek za komunální odpad se pro kalendářní rok 2009 stanovuje následovně: Počet svozů popelnicové nádoby: Výše poplatku za nádobu: Kč 13 (druhá popelnicová nádoba pro zimní období říjen-duben k popelnicové nádobě na 26 svozů, v součtu nahrazuje 39 svozů ) 550 Kč vlastník stavby určené nebo sloužící k rekreaci či jiné obytné stavby: a) bez popelnicové nádoby 500 Kč b) pravidelný vývoz popelnicové nádoby : 26 svozů 800 Kč 13 svozů (druhá popelnicová nádoba pro zimní období říjen-duben k popelnicové nádobě na 26 svozů, v součtu nahrazuje 39 svozů )550 Kč 2 Kritéria pro posuzování výše předkládané fakturace za poslední fakturační období předcházející zpoplatněnému období pro jednu popelnicovou nádobu: a) elektřina ,-Kč b) plyn ,-Kč 3. Nárok na slevu lze uplatnit pouze na jednu popelnicovou nádobu. 48

49 Úvodní stránka katalogu odpadů [9] Příloha č. 2 kód název kategorie 01 ODPADY Z GEOLOGICKÉHO PRŮZKUMU, TĚŽBY, ÚPRAVY A DALŠÍHO ZPRACOVÁNÍ NEROSTŮ A KAMENE 02 ODPADY ZE ZEMĚDĚLSTVÍ, ZAHRADNICTVÍ, RYBÁŘSTVÍ, LESNICTVÍ, MYSLIVOSTI A Z VÝROBY A ZPRACOVÁNÍ POTRAVIN 03 ODPADY ZE ZPRACOVÁNÍ DŘEVA A VÝROBY DESEK, NÁBYTKU, CELULÓZY, PAPÍRU A LEPENKY 04 ODPADY Z KOŽEDĚLNÉHO, KOŽEŠNICKÉHO A TEXTILNÍHO PRŮMYSLU 05 ODPADY ZE ZPRACOVÁNÍ ROPY, ČIŠTĚNÍ ZEMNÍHO PLYNU A Z PYROLYTICKÉHO ZPRAC0VÁNÍ UHLÍ 06 ODPADY Z ANORGANICKÝCH CHEMICKÝCH PROCESŮ 07 ODPADY Z ORGANICKÝCH CHEMICKÝCH PROCESŮ 08 ODPADY Z VÝROBY, ZPRACOVÁNÍ, DISTRIBUCE A POUŽÍVÁNÍ NÁTĚR0VÝCH HMOT (BAREV, LAKŮ A SMALTŮ), LEPIDEL, TĚSNICÍCH MATERIÁLŮ A TISKAŘSKÝCH BAREV 09 ODPADY Z FOTOGRAFICKÉHO PRŮMYSLU 10 ODPADY Z TEPELNÝCH PROCESŮ 11 ODPADY Z CHEMICKÝCH POVRCHOVÝCH ÚPRAV, Z POVRCHOVÝCH ÚPRAV KOVU A JINÝCH MATERIÁLŮ A Z HYDR0METALURGIE NEŽELEZNÝCH KOVŮ 12 ODPADY Z TVÁŘENÍ A Z FYZIKÁLNÍ A MECHANICKÉ POVRCHOVÉ ÚPRAVY KOVŮ A PLASTŮ 13 ODPADY OLEJŮ A ODPADY KAPALNÝCH PALIV (KROMĚ JEDLÝCH OLEJŮ A ODPADŮ UVEDENÝCH VE SKUPINÁCH 05, 12 A 19) 14 ODPADNÍ ORGANICKÁ ROZPOUŠTĚDLA, CHLADICÍ A HNACÍ MÉDIA (KROMĚ ODPADŮ UVEDENÝCH VE SKUPINÁCH 07 A 08) 15 ODPADNÍ OBALY; ABSORPČNÍ ČINIDLA, ČISTICÍ TKANINY, FILTRAČNÍ MATERIÁLY A OCHRANNÉ ODĚVY JINAK NEURČENÉ 16 ODPADY V TOMTO KATALOGU JINAK NEURČENÉ 17 STAVEBNÍ A DEMOLIČNÍ ODPADY (VČETNĚ VYTĚŽENÉ ZEMINY Z KONTAMIN0VANÝCH MÍST) 18 ODPADY ZE ZDRAVOTNICTVÍ A VETERINÁRNÍ PÉČE A / NEBO Z VÝZKUMU S NIMI SOUVISEJÍCÍHO (S VÝJIMKOU KUCHYŇSKÝCH ODPADŮ A ODPADU ZE STRAVOVACÍCH ZAŘÍZENÍ, KTERÉ SE ZDRAVOTNICTVÍM BEZPROSTŘEDNĚ NESOUVISÍ) 19 ODPADY ZE ZAŘÍZENÍ NA ZPRACOVÁNÍ (VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ) ODPADU, Z ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD PRO ČIŠTĚNÍ TĚCHTO VOD MIMO MÍSTO JEJICH VZNIKU A Z VÝROBY VODY PRO SPOTŘEBU LIDÍ A VODY PRO PRŮMYSLOVÉ ÚČELY 20 KOMUNÁLNÍ ODPADY (ODPADY Z DOMÁCNOSTÍ A PODOBNÉ ŽIVNOSTENSKÉ, PRŮMYSLOVÉ ODPADY A ODPADY Z ÚŘADŮ), VČETNĚ SLOŽEK Z ODDĚLENÉHO SBĚRU 50 ODPADY VZNIKLÉ Z ELEKTROODPADŮ 49

50 Hlášení o produkci a nakládání s odpady obce Rožná za rok 2008 Příloha č. 3 50

51 51

52 52

53 53

54 Mapa mikroregionu Bystřicko [10] Příloha č. 4 54

55 Trasy posádek svozových vozidel v lichém týdnu Příloha č. 5 55

56 Trasy posádek svozových vozidel v sudém týdnu Příloha č. 6 56

57 Technologické parametry vozidla č.1 Příloha č. 7 Značka vozidla: RENAULT PREMIUM typ: D BOM 4x4 SPZ: 1J Popis zařízení: Speciální nástavba CROSS 14 o objemu 14 m 3 na podvozku RENAULT ke svozu komunálního odpadu a separovaného odpadu. Základní technické údaje: Délka: 8,4 m Šířka: 2,49 m Výška: 3,4 m Pohot. Hmotnost: kg Užítečná (včetně obsluhy) kg Celková hmotnost: kg Vozidlo přepravující odpady musí být vybaveno (kromě běžných) následujícími doklady: záznam o provozu vozidla (provozní deník), záznam o provozu vozidla nákladní dopravy+kotouče z tachografu provozním řádem pro mobilní zařízení ke sběru nebo výkupu odpadu. Vozidlo přepravující odpady musí být vybaveno (kromě běžné výbavy) prostředky pro případ havárie a následný sanační zásah, osobními ochrannými pomůckami a prostředky pro hasební zásah. 57

58 Příloha č. 8 Technologické parametry vozidla č.2 Značka vozidla: RENAULT PREMIUM typ: BOM 4x2 SPZ: 2J Popis zařízení: Speciální nástavba CROSS 14 o objemu 16 m 3 na podvozku RENAULT ke svozu komunálního odpadu a separovaného odpadu. Základní technické údaje: Délka: 6,38 m Šířka: 2,5 m Výška: 3,28 m Pohot. Hmotnost: kg Užítečná (včetně obsluhy) kg Celková hmotnost: kg Vozidlo přepravující odpady musí být vybaveno (kromě běžných) následujícími doklady: záznam o provozu vozidla (provozní deník), záznam o provozu vozidla nákladní dopravy+kotouče z tachografu provozním řádem pro mobilní zařízení ke sběru nebo výkupu odpadu. Vozidlo přepravující odpady musí být vybaveno (kromě běžné výbavy) prostředky pro případ havárie a následný sanační zásah, osobními ochrannými pomůckami a prostředky pro hasební zásah. 58

59 Příloha č. 9 Technologické parametry vozidla č.3 Značka vozidla: MAN typ: TGS x4-4BL SPZ: 3J Popis zařízení: Speciální nástavba HALLER o objemu 19 m 3 na podvozku RENAULT ke svozu komunálního odpadu a separovaného odpadu. Základní technické údaje: Délka: 9,6 m Šířka: 2,5 m Výška: 3,65 m Pohot. Hmotnost: kg Užítečná (včetně obsluhy) kg Celková hmotnost: kg Vozidlo přepravující odpady musí být vybaveno (kromě běžných) následujícími doklady: záznam o provozu vozidla (provozní deník), záznam o provozu vozidla nákladní dopravy+kotouče z tachografu provozním řádem pro mobilní zařízení ke sběru nebo výkupu odpadu. Vozidlo přepravující odpady musí být vybaveno (kromě běžné výbavy) prostředky pro případ havárie a následný sanační zásah, osobními ochrannými pomůckami a prostředky pro hasební zásah. 59

60 Vyklápěč Ros rocca ze předu a z boku Příloha č