Souhrn podkladů k výukovému předmětu. Bezpečnostní a právní předpisy

Transkript

1 Souhrn podkladů k výukovému předmětu Bezpečnostní a právní předpisy leden 2016

2 Zkušební otázky z předmětu Bezpečnostní a právní předpisy 2016, 1. Prameny práva, právní systémy, právní odvětví ČR, definice právního státu, ústřední orgány státní správy (1/93 Sb. čl.2., čl. 4, 2/69 Sb. 1, 2) 2. Právní akty, tvorba legislativy, moc zákonodárná, právotvorná pravomoc, právní síla právních aktů, derogace (1/93 Sb.čl. 2. od.4, hl.ii., čl. 67, 76, 78, 104, 2/69 Sb.) 3. Zákon o Sb., číselná identifikace obecně závazných předpisů, platnost, účinnost, vyhlašování, oznamování, publikační zdroje, dostupnost (309/99 Sb. Sb., ASPI) 4. Struktura právní normy (hypotéza, dispozice, sankce), protiprávní jednání, zavinění, sankce (40/09 Sb , 52-54, 200/90 Sb. 1-5, 11-15, 84) 5. Technické normy, harmonizace norem, třídicí znak norem ČSN, dostupnost (20/93 Sb., 22/97 Sb. 4-6, 6. Státní úřad inspekce bezpečnosti práce (SÚIP), oblastní inspektoráty, činnost (251/05 Sb., 7. Technická inspekce ČR, činnost institutu (174/68 Sb., 8. Primární obecně závazné předpisy v oblasti BOZP (2/93 Sb., 20/89 Sb., 258/00 Sb., 262/06 Sb., část 5, 309/06 Sb.) 9. Základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení prováděcí legislativa, hlavní okruhy (48/82 Sb., 101/05 Sb.) 10. Státní hygienická správa, hygienické předpisy (258/00 Sb., 361/07 Sb., 272/11 Sb.) 11. Opatření pro zacházení s jedy, karcinogeny, PCB (350/2011 Sb., ES č. 1272/2008, 361/07 Sb. příloha č. 2, 40/09 Sb. 284) 12. Kategorizace prací, náhrady za práci ve ztíženém pracovním prostředí (258/00 Sb , 432/03 Sb. 2-3, 262/06 Sb. 117). 13 Pracovní úrazy, evidence, záznam o úrazu, odškodňování (262/2006 Sb. 105, , 201/10 Sb.). 14. Přidělování a technické požadavky na OOPP (262/06 Sb. 104, 495/01 Sb., 21/03 Sb.,). 15. Bezpečnost technických zařízení, vyhrazená tlaková, plynová, zdvihací a elektrotechnická zařízení (18/79 Sb.,19/79 Sb., 21/79 Sb., 73/10 Sb.) 16. Protivýbuchová ochrana (406/04 Sb., 23/03 Sb., 22/89 Sb , ) 17. Integrace státu do hornictví kompetence, právotvorná pravomoc (Státní báňská správa, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo ŽP). 18. Horní právo ČR - primární obecně závazné předpisy (44/88 Sb., 61/88 Sb., 62/88 Sb. 157/09 Sb., 85/12 Sb., 83/12 Sb., 259/14 Sb.) 19. Přehled bezpečnostních předpisů v oboru hornictví (22/89 Sb., 26/89 Sb., 51/89 Sb., 202/95 Sb., 55/96 Sb.,52/97 Sb., 35/98 Sb., 239/98 Sb., 415/03 Sb., 659/04 Sb.) 20. Příklady povinností vyplývajících z rozhodnutí státní exekutivy nižších stupňů (např. rozhodnutí OBÚ Ostrava s.z. 0300/ /Ing.Kp/Pe, rozhodnutí Krajské hygienické st. Ostrava č.j /245/05/Ur.) Doporučené informační zdroje : Sbírka zákonů ČR - knihovna VŠB, portál MV portál státní správy ČR ASPI verze Automatizovaný systém právních informací elektronická Sbírka zákonů : Přístup na ASPI pro akademickou obec VŠB-TUO je zprostředkován návodem na vytvoření zástupce pro spouštění ASPI z areálu VŠB-TUO nebo přes VPN ze vzdáleného počítače. Návod je umístěn na adrese Souhrn studijních podkladů je dostupný na adrese: 2

3 OBSAH 1. Prameny práva, právní systémy, právní odvětví ČR, definice právního státu, ústřední orgány státní správy (1/93 Sb. čl.2., čl. 4, 2/69 Sb. 1, 2) Právní akty, tvorba legislativy, moc zákonodárná, právotvorná pravomoc, právní síla právních aktů, derogace (1/93 Sb.čl. 2. od.4, hl.ii., čl. 67, 76, 78, 104, 2/69 Sb.) Zákon o Sb., číselná identifikace obecně závazných předpisů, platnost, účinnost, vyhlašování, oznamování, publikační zdroje, dostupnost (309/99 Sb., Sb., ASPI) Struktura právní normy (hypotéza, dispozice, sankce), protiprávní jednání, zavinění, sankce (40/09 Sb , 52-54, 200/90 Sb. 1-5, 11-16, 84) Technické normy, harmonizace norem, třídicí znak norem ČSN, dostupnost (20/93 Sb., 22/97 Sb. 4-6, Státní úřad inspekce bezpečnosti práce (SÚIP), oblastní inspektoráty, činnost (251/2005 Sb., Technická inspekce ČR, činnost (174/68 Sb., ) Primární obecně závazné předpisy v oblasti BOZP (20/89 Sb., 2/93 Sb., 258/00 Sb., 262/06 Sb. část V, 309/06 Sb.) Základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení prováděcí legislativa (48/82 Sb., 101/05 Sb.) Státní hygienická správa, hygienické předpisy (258/00 Sb., 361/07 Sb., 272/11 Sb.) Opatření pro zacházení s jedy, karcinogeny, PCB (350/2011 Sb., ES č. 1272/2008, 361/07 Sb. příloha č. 2, 40/09 Sb. 283, 286) Kategorizace prací, náhrady za práci ve ztíženém pracovním prostředí (258/00 Sb , 432/03 Sb. 2-3, 262/06 Sb. 117) Pracovní úrazy, evidence, záznam o úrazu, odškodňování (262/2006 Sb. 105, , 201/10 Sb.) Přidělování a technické požadavky na OOPP (262/06 Sb. 104, 495/01 Sb., 21/03 Sb.,) Bezpečnost technických zařízení, vyhrazená tlaková, plynová, zdvihací a elektrotechnická zařízení (18/79 Sb.,19/79 Sb., 21/79 Sb., 73/10 Sb.) Protivýbuchová ochrana (406/04 Sb.,23/03 Sb., 22/89 Sb , ) Integrace státu do hornictví kompetence, právotvorná pravomoc (Státní báňská správa, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo ŽP) Horní právo ČR - primární obecně závazné předpisy (44/88 Sb., 61/88 Sb., 62/88 Sb., 157/09 Sb., 85/12 Sb., 83/12 Sb., 259/14 Sb. ) Přehled bezpečnostních předpisů v oboru hornictví (22/89 Sb., 26/89 Sb., 51/89 Sb., 202/95 Sb., 55/96 Sb.,52/97 Sb., 35/98 Sb., 239/98 Sb., 415/03 Sb., 659/04 Sb.) Příklady povinností vyplývajících z rozhodnutí státní exekutivy nižších stupňů (např. rozhodnutí OBÚ S 0300/ /Ing.Kp/Pe, rozhodnutí krajské hygienické st. č.j /245/05/Ur.)

4 1. Prameny práva, právní systémy, právní odvětví ČR, definice právního státu, ústřední orgány státní správy (1/93 Sb. čl.2., čl. 4, 2/69 Sb. 1, 2) Normy upravují chování lidí - morální neexistuje sankce, chování v rámci úsudku; člověk ví, co je správné a co není, - právní jsou závazné ; jsou sankcionovány státem - politické jsou to závazné podmínky stran strana: skupina stejně smýšlejících lidí, jsou to také normy náboženské (ideologie se svými pravidly) Definice práva: Je to vůle společnosti vyjádřená předpisy. Je to řád mírové koexistence lidí daný v nich samých. aj. Prameny práva (z historického pohledu) : - Právo angloamerické (Common Law právo obyčejové) ; právo zvyklosti judikatura je závazná, lidé se musí řídit výroky soudu - Právo kontinentální (historické kořeny římského práva, parlamentního, psaného) (kontinent = Evropa bez Britských ostrovů) V současnosti v ČR: pramenem práva právo psané, normativní právní akty přijaté zákonodárným sborem a státní exekutivou a kolektivní smlouvy (v angloamerickém právu může být pramenem práva i rozhodnutí soudu /precedens dosud neřešený případ/ závazné rozhodnutí soudu pro další případy). Právní systémy : - Vnější - právo mezinárodní - vytváří se převážně na základě dobrovolné účasti - právo dohody vnitřních právních systémů - např.: jsme členy EU: soudní rozhodnutí soudu ve Štrasburku jsou pro ČR závazné - Vnitřní - právo daného (státního) subjektu (př. právní řád ČR) 4

5 Právní systém ČR: Parlamentní systém vycházející z kontinentálního práva. Člení se na právní odvětví oblasti: 1. Právo veřejné Odvětví: - právo ústavní (ústava a ústavní zákony), - právo správní ; např.: hornictví (státní báňská správa), hornictví upravuje 5 zákonů a 46 prováděcích vyhlášek, - právo finanční, - právo trestní. 2. Právo soukromé - občanské (občanský zákoník,...), - rodinné (zákon o rodině,...), - obchodní (obchodní zákoník,...). 3. Právo smíšené povahy - spadá do oborů předchozích ; např. právo pracovní a právo sociálního zabezpečení Nejvyšší právní sílu v ČR má ústava, ale vyšší prioritu mají mezinárodní právní akty (pokud byly ratifikovány, např. Listina základních práv a svobod). Definice právního státu: Ústava: čl. č. 2 odst. 4: Každý občan může činit co není zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Ústřední orgány státní správy - jsou orgány legislativní (právotvorná pravomoc) - zákon zakládající orgány st. správy, 2/69 : zřízení ústředních orgánů st. správy - 1: ministerstva (14); 2 ostatní ústřední orgány státní správy (11) - tento zákon z roku 1969 platí dodnes (podle recepčního zákona) ; byl už více jak 80 krát novelizován. - zástupci ústředních orgánů st. správy jsou odpovědní vládě a vláda je odpovědná parlamentu - nižší stupně státní správy přijímají v působnosti obecně závazných předpisů Rozhodnutí, tj. závazné požadavky, např. krajské hygienické stanice, obvodní báňské úřady (př. Rozhodnutí sp.z.. 300/2008 OBÚ Ostrava ) - statutární orgány nižších územně správních celků vydávají ve své působnosti závazné Vyhlášky 5

6 2/1969 Sb. ZÁKON o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (do ledna 2016 novelizován 86x, poslední novela 377/2015 Sb.) ČÁST PRVNÍ Zřízení ústředních orgánů státní správy 1 V České republice působí tyto ústřední orgány státní správy, v jejichž čele je člen vlády: 1. Ministerstvo financí, 2. Ministerstvo zahraničních věcí, 3. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 4. Ministerstvo kultury, 5. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 6. Ministerstvo zdravotnictví, 7. Ministerstvo spravedlnosti, 8. Ministerstvo vnitra, 9. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 10. Ministerstvo pro místní rozvoj, 11. Ministerstvo zemědělství, 12. Ministerstvo obrany, 13. Ministerstvo dopravy, 14. Ministerstvo životního prostředí, 2 (1) V České republice působí tyto další ústřední orgány státní správy: 1. Český statistický úřad, (předsedu jmenuje prezident) 2. Český úřad zeměměřický a katastrální, 3. Český báňský úřad, 4. Úřad průmyslového vlastnictví, 5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, (předsedu jmenuje prezident) 6. Správa státních hmotných rezerv, 7. Státní úřad pro jadernou bezpečnost, 8. Národní bezpečnostní úřad, 9. Energetický regulační úřad, 10. Úřad vlády České republiky, 11. Český telekomunikační úřad 12. Úřad pro ochranu osobních údajů, 13. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. (další ustanovení zákona 2/1969 Sb. udělují kompetence ústředním orgánům státní správy) 6

7 2. Právní akty, tvorba legislativy, moc zákonodárná, právotvorná pravomoc, právní síla právních aktů, derogace (1/93 Sb.čl. 2. od.4, hl.ii., čl. 67, 76, 78, 104, 2/69 Sb.) 1/1993 Sb. ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY Hl. druhá Moc zákonodárná Čl.15 (1) Zákonodárná moc v České republice náleží Parlamentu. (2) Parlament je tvořen dvěma komorami, a to Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Čl.16 (1) Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, kteří jsou voleni na dobu čtyř let. (2) Senát má 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu šesti let. Každé dva roky se volí třetina senátorů. Čl.39 (1) Komory jsou způsobilé se usnášet za přítomnosti alespoň jedné třetiny svých členů. (2) K přijetí usnesení komory je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců nebo senátorů, nestanoví-li Ústava jinak. (3) K přijetí usnesení o vyhlášení válečného stavu a k přijetí usnesení o souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, jakož i k přijetí usnesení o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny všech senátorů. (4) K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů. Čl.41 (2) Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku. Čl.47 (1) Jestliže Senát návrh zákona zamítne, hlasuje o něm Poslanecká sněmovna znovu. Návrh zákona je přijat, jestliže je schválen nadpoloviční většinou všech poslanců. Hlava třetí moc výkonná (právotvorná pravomoc) Čl.76 (2) K přijetí usnesení vlády je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů. Čl.78 K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení. Nařízení podepisuje předseda vlády a příslušný člen vlády. 7

8 RELEVACE - právní síla právních předpisů : Právní sílu předpisu lze definovat ve dvou oblastech, tj. obecně závazné přepisy a interní směrnice. Předpis nižší právní síly musí být v souladu s předpisem vyšší právní síly. Obecně závazné předpisy : Obecně závazné předpisy jsou závazné pro každý právní subjekt právního řádu ČR (občana, státní organizace, podnikající subjekt). Subjekt je povinen se řídit obecně závazným předpisem v případech, kdy koná činnost obecně závazným předpisem upravenou. Za předpisy nejvyšší právní síly jsou považovány předpisy z oblasti práva vnějšího (mezinárodního), tj. Listina základních práv a svobod, ratifikované mezinárodní smlouvy aj. V oblasti práva vnitřního (právního řádu ČR) mají nejvyšší právní sílu právní předpisy vydávané zákonodárným sborem - ústavní zákony, zákony. Právní předpisy nižší právní síly jsou předpisy vydávané moci výkonnou (ústředními orgány státní správy). Moc výkonná je oprávněna vydat odvozený předpis v případech, kdy je zákonem pověřena. Odvozeným předpisem nejvyšší právní síly je Nařízení vlády (viz 1/93 Sb. čl. 76, 78). Nižší právní sílu mají právní předpisy vydávané ústředními orgány státní správy a ostatními ústředními orgány státní správy Vyhlášky (viz 2/69 Sb., 1, 2). Nižší stupně státní správy (např. Krajské hygienické stanice, Obvodní báňské úřady) vydávají závazná Rozhodnutí, tj. závazné požadavky nižší právní síly s územní působnosti (např. OBÚ Ostrava vydal rozhodnutí o opatřeních k zajištění jednotného plnění požadavků vyhlášky ČBÚ č. 22/89 Sb., BP pro hlubinné doly, v podobě Rozhodnutí sp.z. 0300/2008). Správní úřady územně správních celků a místní samosprávy vydávají obecně závazné předpisy v mezích územní a věcné působnosti (vyhlášky). Interní směrnice : Interní směrnice nemají právní sílu obecně závazného předpisu, jsou vydávány organizacemi a státní správou pro vnitřní potřebu předmětné organizace. Interní směrnice jsou závazné pro členy (zaměstnance) předmětné organizace (např. Směrnice rektora VŠB-TUO č. 1/2001 o pružné pracovní době...všb-tu Ostrava). Zjednodušené schéma právní síly právních aktů : Právní akty Individuální právní akty (např. úřední rozhodnutí, judikatura -rozhodnutí soudů, nejsou pramenem práva, jsou nástrojem aplikace práva) Normativní právní akty Obecně závazné předpisy Interní směrnice (nejsou obecně závazné) Zákonné (původní, primární) Listina základních práv a sv. Ústavní zákony Zákony Zákonná opatření senátu Vyhlášky územně správní 8 Podzákonné (odvozené, sekundární) Nařízení vlády Vyhlášky Výnosy Rozhodnutí

9 Principy právní síly : - právní normativní akt nižší právní síly nesmí být v rozporu s normativním aktem vyšší právní síly, - právní normativní akt určité právní síly může být změněn nebo zrušen pouze právním normativním aktem stejné, nebo vyšší právní síly. Derogace : - ustanovení, kterým se právní předpis, nebo jejich části (zákony nařízení, vyhlášky...) ruší se nazývá derogační klauzule. Zařazují se nejčastěji na konec nového právního předpisu mezi tzv. závěrečná ustanovení. - právní předpis určité normativní síly může být zrušen předpisem o stejné nebo vyšší právní síle (např. ústavní zákon jen ústavním zákonem, zákon pouze zákonem nebo ústavním zákonem, vyhláška pouze vyhláškou nebo zákonem Zákon o Sb., číselná identifikace obecně závazných předpisů, platnost, účinnost, vyhlašování, oznamování, publikační zdroje, dostupnost (309/99 Sb., Sb., ASPI) 309/1999 Sb. ZÁKON o Sbírce zákonů... 1 Právní předpisy vyhlašované ve Sbírce zákonů (1) Ve Sbírce zákonů se vyhlašují uveřejněním jejich plného znění a) ústavní zákony, b) zákony, c) zákonná opatření Senátu, d) nařízení vlády, e) právní předpisy vydávané ministerstvy a ostatními ústředními správními úřady; právní předpisy jiných správních úřadů a právnických osob, pokud na základě zvláštního zákona vydávají právní předpisy s celostátní působností (dále jen "právní předpisy"). (2) Právní předpisy uvedené v odstavci 1 písm. e) se označují názvem "vyhláška". 3 Platnost a účinnost právních předpisů (1) Právní předpisy nabývají platnosti dnem jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů. 9

10 (2) Dnem vyhlášení právního předpisu je den rozeslání příslušné částky Sbírky zákonů, uvedený v jejím záhlaví. (3) Pokud není stanovena účinnost pozdější, nabývají právní předpisy účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení. Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti, nejdříve však dnem vyhlášení. 8 Pravidla pro vydávání Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv (2) Sbírka zákonů se vydává v postupně číslovaných částkách označených pořadovými čísly, jejichž řada se uzavírá koncem každého kalendářního roku.... (3) Právní předpisy a další právní akty se ve Sbírce zákonů označují od počátku kalendářního roku pořadovými čísly v souvislé řadě, která se uzavírá koncem každého kalendářního roku. 10 (1) Sbírku zákonů a Sbírku mezinárodních smluv vydává, zajišťuje její tisk a distribuci Ministerstvo vnitra. 13 Společné ustanovení (1) Kraje a hlavní město Praha jsou povinny umožnit v pracovních dnech každému nahlížení do Sbírky zákonů, Sbírky mezinárodních smluv a Úředního věstníku Evropské unie. (2) Obce, městské obvody a městské části územně členěných statutárních měst jsou povinny umožnit nahlížení do Sbírky zákonů za stejných podmínek jako v odstavci 1. Číselná identifikace obecně závazných předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů : Číselná identifikace předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů obsahuje tři prvky. Prvním prvek je pořadové číslo předpisu, druhým prvkem je rok vyhlášení předpisu, třetím prvkem je zkratka publikačního zdroje - Sb. (zkratka odpovídá publikačnímu zdroji, pokud je předpis vyhlášen v jiném publikačním zdroji, je zkratka odlišná, např. Ústřední věstník zkratka Uv. ). Číselnou identifikaci přiřazuje příslušná redakce, v případě Sbírky zákonů Ministerstvo vnitra. Číselná identifikace předpisů následně odvozených, např. rozhodnutí nižších stupňů orgánu státní správy (např. Obvodního báňského úřadu), jsou identifikovány číslem jednacím příslušného úřadu. Příklad: číselná identifikace Horního zákona 44/1988 Sb. pořadové číslo předpisu v daném roce rok vyhlášení zkratka publikačního zdroje 10

11 Dostupnost obecně závazných předpisů : V tištěné podobě : částky Sbírky zákonů, věstníky ústředních orgánů státní správy lze objednat v rámci předplatného u příslušné redakce (Sb. ministerstvo vnitra), městské a obecní úřady poskytují nahlédnutí do Sbírky zákonů, viz 13, zákona 309/1999 Sb., knihovny knihovna VŠB- TUO, vědecké knihovny, účelové publikace. V elektronické podobě : ASPI Automatizovaný systém právních informací (Sbírka zákonu v elektronické podobě informace o ASPI viz. přístup na ASPI (Automatizovaný systém právních informací elektronická Sbírka zákonů) verze 13 je zprostředkován návodem na vytvoření zástupce pro spouštění ASPI z areálu VŠB-TUO nebo přes VPN ze vzdáleného počítače. Návod je umístěn na adrese portál ministerstva vnitra - Sb. zákonů v souborech *.pdf. portál státní správy ČR portály ústředních orgánů státní správy (např. ČBÚ ), portál BOZP ( 4. Struktura právní normy (hypotéza, dispozice, sankce), protiprávní jednání, zavinění, sankce (40/09 Sb , 52-54, 200/90 Sb. 1-5, 11-16, 84) Struktura právní normy obsahuje : - Hypotézu, - Dispozici, - Sankc i. Hypotéza - určuje za jakých podmínek se realizuje pravidlo chování obsažené v dispozici (hypotézou zákoníku práce jsou pracovně právní vztahy). Dispozice - stanoví vlastní pravidlo chování (konkrétní subjektivní práva a povinnosti např. znění paragrafů zákoníku práce). Sankce stanoví následky za porušení právního pravidla. 11

12 Protiprávní jednání Z hlediska přítomnosti, či nepřítomnosti lidské vůle se právní skutečnosti dělí na skutečnosti nezávislé na vůli subjektu : - právní události, - protiprávní stavy, skutečnosti závislé na vůli subjektu úkony : - právní úkony, - protiprávní úkony. Právní události se rozumí právní skutečnost, která není závislá na vůli daného subjektu (např. narození, smrt, promlčení-tzv. prokluze). Protiprávní stav je nezaviněný stav (např. škoda zaviněná živelnou pohromou), který je v rozporu s právní normou. Právní úkon pokud právní úkon splní právní náležitosti, je v souladu s právem. Právní úkon musí splňovat : - náležitosti subjektu - způsobilost k právník úkonům, - náležitosti vůle - vůle musí být skutečná, vážná, prostá omylu a svobodná, - náležitosti projevu vůle - projev musí být srozumitelný, určitý a musí být učiněn v předepsané formě, - náležitost vůle a projevu - musí existovat shoda mezi vůli a jejím projevem a formou, - náležitosti předmětu který musí být reálný (předmět kupní smlouvy musí existovat) a nesmí odporovat právu. Protiprávní úkony jsou škodlivým projevem vůle, které právo neschvaluje a spojuje s ním právní následky sankce. Protiprávní úkony jsou naplňovány protiprávním jednáním. Protiprávní jednání : - trestný čin delí se na přečiny a zločiny (40/2009 Sb., 13-14), - přestupky (200/1990 Sb.), - správní delikty (např. 61/88 Sb. 44a) - soukromoprávní delikty (např. nahradit škodu při porušení smluvních povinností). Zavinění - úmyslné - nedbalost - vědomé jednání (nedbalost vědomá) - nevědomé jednání (nedbalost nevědomá) Definice: Trestní zákon 40/09 Sb. 16, Zákon o přestupcích 200/90 Sb. 3,4 12

13 Zavinění úmyslné : Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel chtěl způsobem v tomto zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem,.... Nedbalostní jednání vědomé: Pachatel věděl, že může ohrozit zájem chráněný zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nezpůsobí. Nedbalost nevědomá: Pachatel nevěděl, že může způsobit porušení, ač o tom, vzhledem k okolnostem a ke svým osobním poměrům vědět měl a mohl. Sankce Druhy trestů z trestního zákona 40/09 Sb. 52 : Za spáchané trestné činy může soud uložit tresty a) odnětí svobody, b) domácí vězení, c) obecně prospěšné práce, d) propadnutí majetku, e) peněžitý trest, f) propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, g) zákaz činnosti, h) zákaz pobytu, i) zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, j) ztrátu čestných titulů nebo vyznamenání, k) ztrátu vojenské hodnosti, l) vyhoštění. Trestem odnětí svobody se rozumí, nestanoví-li trestní zákon jinak, a) nepodmíněný trest odnětí svobody, b) podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody, c) podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem. Zvláštním typem trestu odnětí svobody je výjimečný trest ( 54) : Výjimečným trestem se rozumí jednak trest odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let, jednak trest odnětí svobody na doživotí. Výjimečný trest může být uložen jen za zvlášť závažný zločin, u něhož to trestní zákon dovoluje.... Př.: 284 přechovávání jedu, drog - odnětí svobody od 1 do 8 let, podle rozsahu trestné činnosti. Druhy trestu z přestupkového zákona 200/1990 Sb. 11 (1) Za přestupek lze uložit tyto sankce: a) napomenutí, b) pokutu, c) zákaz činnosti, d) propadnutí věci. e) zákaz pobytu. 13

14 (2) Sankci lze uložit samostatně nebo s jinou sankcí; napomenutí nelze uložit spolu s pokutou. (3) Od uložení sankce lze v rozhodnutí o přestupku upustit, jestliže k nápravě pachatele postačí samotné projednání přestupku. 13 (2) V blokovém řízení ( 84) lze uložit pokutu do Kč, pokud tento zákon nebo jiný zákon nepřipouští uložit v takovém řízení pokutu vyšší, a v příkazním řízení ( 87) do Kč. Blokové řízení 84 (1) Přestupek lze projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže je spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z přestupku je ochoten pokutu ( 13 odst. 2) zaplatit. Sankce je v častých případech obsažena ve specifických, resortních obecně závazných předpisech. Například sankce, které může uložit Státní báňská správa v hornictví jsou předmětem zákona č. 61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, 44 : Zákon 61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě 44 Přestupky... (2) Fyzická osoba se jako osoba určená organizací k výkonu hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem dopustí přestupku tím, že poruší požadavek k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu včetně bezpečnosti používaných technických zařízení a požární ochrany v podzemí stanovený podle 6 odst. 6, s nímž ho organizace seznámila. (3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1pís. a), b) nebo e) nebo odstavce 2, (BOZP) b) Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d) nebo f). (výbušniny) (4) V blokovém řízení lze za přestupek uložit pokutu až do výše Kč a Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (2) Organizace se dopustí správního deliktu tím, že... d) v rozporu s 6 odst. 2 neučiní včas preventivní nebo zajišťovací opatření nebo neodstraní nebezpečný stav anebo neučiní opatření v rámci havarijní prevence,... g) v rozporu s 6 odst. 2 neučiní opatření k předcházení vzniku požárů a výbuchů, průvalů vod a bahna, průtrží hornin, uhlí a plynů, jakož i vzniku důlních otřesů a erupcí, 14

15 h) při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem použije technické zařízení nebo pomůcky v rozporu s 8 odst. 1, (4) Za správní delikt se uloží pokuta do a) Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c), d)... c) Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c) nebo e), podle odstavce 2 písm. a), b), e), g) Technické normy, harmonizace norem, třídicí znak norem ČSN, dostupnost (20/93 Sb., 22/97 Sb. 4-6, V rámci asimilačního procesu práva ČR s právem EÚ byla k 31. prosinci roku 1994 zrušena závaznost českých technických norem (632/1992 Sb., čl. I,). Závaznost oborových norem byla zrušena k 31. prosinci Příslušné normy zůstaly v platnosti do jejich nahrazení, případně zrušení. Technické normy jsou doporučující. V případech, kdy obecně závazné předpisy ukládají provedení upravených oblastí podle technické normalizace, např. osvětlování, stávají se předmětné technické normy závazné. Technickými předpisy jsou převážně obecně závazné předpisy s technickým obsahem. Pro účely zákona č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky jsou technickými předpisy ( 3) obecně závazné předpisy obsahující technické požadavky na výrobky (nařízení vlády, např. č. 21/2003 Sb. o technických požadavcích na osobní ochranné prostředky, aj.). Harmonizace technické normalizace zahrnuje asimilaci českých technických norem s technickými normami EU, případně soulad převzatých technických norem s technickými předpisy vyhlášenými podle 3, zákona č. 22/1997 Sb., které obsahují požadavky souvisejících směrnic EU. Řada technických bezpečnostních požadavků je uložena technickými normami normové požadavky, které jsou závazné v případech, kdy se na tyto technické normy odvolává obecně závazný předpis. Například umělé osvětlení pracovišť je upraveno nařízením vlády č. 361/2007 Sb., 45 Osvětlení, odst. 1 : (1) K osvětlení pracoviště včetně spojovacích cest se užívá denní, umělé nebo sdružené osvětlení. Osvětlení pracoviště a spojovacích cest mezi jednotlivými pracovišti denním, umělým nebo sdruženým osvětlením musí odpovídat náročnosti vykonávané práce na zrakovou činnost a ochranu zdraví v souladu s normovými hodnotami a požadavky. Normovou hodnotou se rozumí konkrétní hodnota denního, umělého nebo sdruženého osvětlení obsažená v příslušné české technické normě upravující hodnoty denního, sdruženého a umělého osvětlení 16) Normovým požadavkem se rozumí technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě 16). Osvětlení nesmí být příčinou oslňování. 16) ČSN Denní osvětlení budov, ČSN Sdružené osvětlení a ČSN EN Světlo a osvětlení - Osvětlení pracovních prostorů - Část 1: Vnitřní pracovní prostory. 15

16 20/1993 Sb. ZÁKON o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví 1 (1) Zřizuje se Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen "Úřad") se sídlem v Praze, který je podřízen ministerstvu průmyslu a obchodu (dále jen "ministerstvo"). Úřad je rozpočtovou organizací. 22/1997 Sb. ZÁKON o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů 3 Technické předpisy a technické dokumenty (1) Technickým předpisem pro účely tohoto zákona je právní předpis, obsahující technické požadavky na výrobky, popřípadě pravidla pro služby nebo upravující povinnosti při uvádění výrobku na trh, popřípadě do provozu, při jeho používání nebo při poskytování nebo zřizování služby nebo zakazující výrobu, dovoz, prodej či používání určitého výrobku nebo používání, poskytování nebo zřizování služby. 4 České technické normy (1) Česká technická norma je dokument schválený pověřenou právnickou osobou ( 5) pro opakované nebo stálé použití vytvořený podle tohoto zákona a označený písmenným označením ČSN, jehož vydání bylo oznámeno ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen "Věstník Úřadu"). Česká technická norma není obecně závazná. (2) Název česká technická norma a písmenné označení ČSN nesmějí být použity k označení jiných dokumentů. (3) Česká technická norma poskytuje pro obecné a opakované používání pravidla, směrnice nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků zaměřené na dosažení optimálního stupně uspořádání ve vymezených souvislostech. 4a Harmonizované technické normy a určené normy (1) Česká technická norma se stává harmonizovanou českou technickou normou, přejímá-li plně požadavky stanovené evropskou normou nebo harmonizačním dokumentem, které uznaly orgány Evropského společenství jako harmonizovanou evropskou normu, nebo evropskou normou, která byla jako harmonizovaná evropská norma stanovena v souladu s právem Evropských společenství společnou dohodou notifikovaných osob (dále jen "harmonizované evropské normy"). Pro specifikaci technických požadavků na výrobky, vyplývajících z nařízení vlády nebo jiného příslušného technického předpisu, může Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen "Úřad") po dohodě s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, jejichž působnosti se příslušná oblast týká, určit české technické normy, další technické normy nebo technické dokumenty mezinárodních, popřípadě zahraničních organizací, nebo jiné technické dokumenty, obsahující podrobnější technické požadavky (dále jen "určené normy"). Př- Převzaté technické normy EU vyhlášené jako harmonizované k nařízení vlády č. 170/1997 Sb. o technických požadavcích na strojní zař zařízení vyhlášené ve Věstníku 12/2002 UNMZ (str. 4) 16

17 Biskupský dvůr 5, Praha 1 (vyhledávání norem Identifikace technických norem : - Třídící znak ČSN - př. ČSN Ochrana práce. Výroba dřevotřískových desek. - př. ČSN Ochranné prostředky dýchacích orgánů - Polomasky a čtvrtmasky - Identifikace převzatých norem - př. ČSN EN 140 Ochranné prostředky dýchacích orgánů - Polomasky a čtvrtmasky Třídící znak ČSN : Příklad : ČSN Ochranné prostředky dýchacích orgánů - Polomasky a čtvrtmasky ČSN xx xx xx třída normy skupina normy pořadové číslo ve skupině (rozsah 01 99) (rozsah 01 99) (rozsah 01 99) (např. 01 obecná třída, třída 83 Ochrana životního prostředí pracovní a osobní ochrana, (např. skupina 22 Ochranné bezpečnost strojních zařízení) prostředky dýchacích orgánů) Pro identifikaci obsahu konkrétní technické normy je určující čas vydání normy. V rámci novelizace technických norem zůstává identifikace stejná, liší se pouze rokem vydání (případně měsíc, rok), který se uvádí za identifikátor, odděleno dvojtečkou. Příklad číselné identifikace převzaté normy doplněný časovým údajem : ČSN :2002 Ochranné prostředky dýchacích orgánů - Polomasky a čtvrtmasky Identifikace převzatých technických norem : Př. ČSN EN 140 Ochranné prostředky dýchacích orgánů - Polomasky a čtvrtmasky zkratka zahraničního původu (ISO, EU, DIN ) identifikační číslo normy (nemá strukturu) Číselná identifikace převzatých norem obsahuje při prvky. Prvním prvkem je zkratka ČSN, druhým prvkem je zkratka zahraničního původu (ISO, EU, DIN), třetím prvkem je číslo bez 17

18 struktury. Každé převzaté technické normě je přiřazen Českým normalizačním institutem třídící znak normy (byl používán v ČR jako jediný identifikátor před rokem 1994). Je uváděn v záhlaví normy pod dominantní identifikací převzaté normy. Příklad převzaté normy : Příklad : ČSN ISO 690:1996 Dokumentace - Bibliografické citace (třídící znak ) identifikace převzaté zahraniční normy třídicí znak normy Pro identifikaci obsahu konkrétní technické normy je určující čas vydání normy. V rámci novelizace technických norem zůstává základní identifikátor stejný, liší se pouze rokem vydání (případně měsíc, rok), který se uvádí za identifikátor, odděleno dvojtečkou. Příklad : - převzatá norma ČSN ISO 690: dnes již neplatná, zrušena převzatá norma ČSN ISO 690: dnes platná norma Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů Příklad přeneseně závazné normy - ČSN česká technická norma, jejíž plnění je závazně uloženo zněním 110, odst. 9, vyhlášky 22/1989 Sb. : 110 Měření a odběry vzorků důlního ovzduší (9) Odběr vzorků důlního ovzduší se provádí podle ČSN

19 6. Státní úřad inspekce bezpečnosti práce (SÚIP), oblastní inspektoráty, činnost (251/2005 Sb., Státní úřad inspekce práce : Horní náměstí 103/ Opava Generální inspektor: Mgr. Ing. Rudolf Hahn -organizace státního odborného dozoru nad bezpečností práce Sídlo SÚIP OPAVA centrum Zdroj : Dislokace - akční teritoria oblastních inspektorátů práce Zdroj : Roční zpráva o činnosti SÚIP 2011, 19

20 generální inspektor Mgr. Ing. Rudolf Hahn odbor informatiky

21 Sídla oblastních inspektorátů práce Oblastní inspektorát práce pro hlavní město Prahu Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj, Praha Oblastní inspektorát práce Jihočeský kraj a Vysočinu, České Budějovice Oblastní inspektorát práce Plzeňský kraj, Plzeň Oblastní inspektorát práce Ústecký kraj a Liberecký kraj, Ústí nad Labem Oblastní inspektorát práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický,Hradci Králové Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj, Brně Oblastní inspektorát práce Moravskoslezský kraj a Olomoucký, Ostrava Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě Živičná Ostrava Vedoucí inspektor: Ing. Václava Kociánová Regionální pracoviště - Jihlava, Sokolov, Liberec, Chrudim, Zlín, Olomouc 251/2005 Sb. ZÁKON o inspekci práce (1) Úřad a inspektoráty kontrolují dodržování povinností vyplývajících z 3 a) právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích... d) právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení... e) právních předpisů o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců... (2) Úřad a inspektoráty rovněž kontrolují dodržování a) kolektivních smluv v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývající z právních předpisů... b) vnitřních předpisů vydaných podle zákoníku práce, jestliže zakládají práva zaměstnanců. 7 (1) Inspektor je oprávněn a) vykonávat kontrolu podle tohoto zákona je-li při jejím zahájení přítomen člen statutárního orgánu kontrolované osoby, nebo jiná fyzická osoba, která vykonává nebo zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti kontrolované osoby 21

22 d) dotazovat se zaměstnanců kontrolované osoby bez přítomnosti dalších fyzických osob, zástupce příslušného odborového orgánu nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na záležitosti související s vykonávanou kontrolou,... e) nařizovat zachování místa úrazového děje v původním stavu až do skončení šetření... f) vydat rozhodnutí o zákazu 1. používání objektů, pracovišť, výrobních, pracovních prostředků nebo zařízení, pracovních nebo technologických postupů, látek nebo materiálů, vykonávání prací nebo činností, které bezprostředně ohrožují bezpečnost zaměstnanců... g) ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků pokuty do ,- Kč ČÁST ČTVRTÁ PŘESTUPKY A SPRÁVNÍ DELIKTY PRÁVNICKÝCH OSOB Kontrolní činnost SÚIP Výsledky kontrol BOZP malých a středních podniků v roce 2014 : Zdroj : Roční souhrnná zpráva o výsledcích kontrolních akcí provedených inspekcí práce za rok SUIP URL: 262/2006 Sb. Zákoník práce 101/2005 Sb. Nařízení vlády o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí 309/2006 Sb. Zákon kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o BOZP při činnosti mimo pracovně právní vztahy 378/2001 Sb. Narízení vlády kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí 48/1982 Sb. Vyhláška ČÚBP kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení 22

23 7. Technická inspekce ČR, činnost (174/68 Sb., ) Zákon č. 174/1968 Sb. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, 1, 6 Technická inspekce ČR: U Balabenky Praha 8 Ředitel Ing. Oldřich Küchler Obchodní jméno: Technická inspekce ČR * Právní forma: Příspěvková organizace * Zřizovatel: Ministerstvo práce a sociálních věcí -organizace státního odborného dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení - elektrická, plynová, tlaková, zdvihací. 174/1968 Sb. ZÁKON o státním odborném dozoru nad bezpečností práce (leden x novelizován, poslední novela 341/2011 Sb.) 1 Státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení vykonávají organizace státního odborného dozoru zřízené výhradně k tomuto účelu Ministerstvem práce a sociálních věcí.... 6a (1) Organizace státního odborného dozoru podle 1 při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení a) podávají odborná a závazná stanoviska o tom, zda jsou při projektování, konstrukci, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi vyhrazených technických zařízení splněny požadavky bezpečnosti technických zařízení, b) ve stanovených případech provádějí prohlídky, řídí a vyhodnocují zkoušky, kterými osvědčují, zda vyhrazená technická zařízení a materiály použité k jejich zhotovení splňují požadavky předpisů o zajištění bezpečnosti technických zařízení; d) prověřují odbornou způsobilost fyzických osob ke zkouškám, revizím, opravám, montážím nebo obsluze vyhrazených technických zařízení a vydávají jim o tom osvědčení. 23

24 (2) Pověření pracovníci organizace státního odborného dozoru jsou oprávněni vstupovat do prostoru organizací a provozních prostor podnikajících fyzických osob za účelem provedení dozoru a k jeho provedení vyžadovat potřebné doklady, informace a vytvoření podmínek. 24

25 TIČR Praha Pobočka Liberec

26 Sídla poboček Technické inspekce ČR Pobočka TIČR Prahu, ředitelství Pobočka TIČR Praha Pobočka TIČR České Budějovice Pobočka TIČR Plzeň Pobočka TIČR Ústí nad Labem Pobočka TIČR Liberec Pobočka TIČR Hradec Králové Pobočka TIČR Brno Pobočka TIČR Ostrava Technické inspekce Praha pobočka Ostrava Ostrava, Nádražní 157 tel.: fax: , Kancelář : Olomouc (spadá pod pobočku Ostrava) Hlavní akreditované činností TIČR : - podávání odborných a závazných stanovisek k projektování, konstrukci, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravám, údržbě, revizím, (vyhrazená tech. zařízení). - provádění prohlídek, řízení a vyhodnocování zkoušek, kterými osvědčuje splnění požadavků a předpisů na bezpečnost vyhrazených technických zařízení, popřípadě materiálů na jejich zhotovení ve stanovených případech potvrzuje úspěšné výsledky zkoušek. Další činnosti institutu : - poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a zdraví při práci, zejména činnosti spojené s prevencí rizik včetně navrhování opatření na minimalizaci a odstraňování rizik a jejich zdrojů, podávání odborných stanovisek k bezpečnostně technické úrovni strojů a technických zařízení při projektování, konstrukci, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách a údržbě. Činnosti spojené se zaváděním a realizací prvků v systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně ověření znalostí právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP. - pořádání odborných kursů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti, - činnost technických poradců v oblasti technických zařízení.

27 8. Primární obecně závazné předpisy v oblasti BOZP (20/89 Sb., 2/93 Sb., 258/00 Sb., 262/06 Sb. část V, 309/06 Sb.) 20/1989 Sb. Vyhláška ministra zahraničních věcí o Úmluvě o bezpečnosti a zdraví pracovníků a o pracovním prostředí (č. 155) Dne 23. června 1981 byla na 67. zasedání generální konference Mezinárodní organizace práce přijata Úmluva o bezpečnosti a zdraví pracovníků a o pracovním prostředí (č. 155). Ratifikace Úmluvy Československou socialistickou republikou byla zapsána dne 2. prosince 1988 generálním ředitelem Mezinárodního úřadu práce. Podle svého článku 24 odstavce 3 Úmluva vstoupí pro Československou socialistickou republiku v platnost dnem 2. prosince Zásady vnitrostátní politiky Čl.4 1. Každý členský stát s přihlédnutím k vnitrostátním podmínkám a zvyklostem a po projednání s nejreprezentativnějšími organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků má stanovit, provádět a pravidelně přezkušovat celkovou vnitrostátní politiku týkající se bezpečnosti a zdraví pracovníků a pracovního prostředí. 2. Cílem této politiky má být předcházet úrazům a újmám na zdraví, které vznikají v důsledku nebo v souvislosti s prací nebo během ní, tím že se sníží na prakticky nejmenší možnou míru příčiny nebezpečí souvisících s pracovním prostředím. 2/1993 Sb. USNESENÍ předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky HLAVA ČTVRTÁ Hospodářská, sociální a kulturní práva Čl.28 Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky.... Čl.29 Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky. 27

28 262/2006 Sb. ZÁKON ze dne 21. dubna 2006, zákoník práce ČÁST PRVNÍ - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ ČÁST DRUHÁ - PRACOVNÍ POMĚR ČÁST TŘETÍ - DOHODY O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR ČÁST ČTVRTÁ - PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU ČÁST PÁTÁ ČÁST ŠESTÁ - BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI - HLAVA I - PŘEDCHÁZENÍ OHROŽENÍ ŽIVOTA A ZDRAVÍ PŘI PRÁCI ( , prevence rizik) - HLAVA II - POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE, PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNANCE ( , OOPP, pracovní úrazy,...) - HAVA III SPOLEČNÁ USTANOVENÍ ( , účast zaměstnanců na řešení BOZP) - ODMĚŇOVÁNÍ ZA PRÁCI, ODMĚNA ZA PRACOVNÍ POHOTOVOST A SRÁŽKY Z PŘÍJMŮ Z PRACOVNĚPRÁVNÍHO VZTAHU ČÁST SEDMÁ - NÁHRADA VÝDAJŮ POSKYTOVANÝCH ZAMĚSTNANCI V SOUVISLOSTI S VÝKONEM PRÁCE ČÁST OSMÁ - PŘEKÁŽKY V PRÁCI ČÁST DEVÁTÁ- DOVOLENÁ ČÁST DESÁTÁ - PÉČE O ZAMĚSTNANCE ČÁST JEDENÁCTÁ - NÁHRADA MAJETKOVÉ A NEMAJETKOVÉ ÚJMY ČÁST DVANÁCTÁ - INFORMOVÁNÍ A PROJEDNÁNÍ, PÚSOBNOST ODBOROVÉ ORGANIZACE, RADA ZAMĚSTNANCŮ A ZÁSTUPCE PRO OBLAST BOZP ( , odbory) ČÁST TŘINÁCTÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ ČÁST ČTRNÁCTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Celkem 396 (Podrobnosti k ZP viz. okruh č. 7) - HLAVA I - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Díl 1 Pojištění odpovědnosti a zvláštní ustanovení o povinnosti nahradit škodu a nemajetkovou újmu ( 365, , náhrady) 28

29 258/2000 Sb. Zákon o ochraně veřejného zdraví ČÁST PRVNÍ - PRÁVA A POVINNOSTI OSOB A VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ HLAVA II - PÉČE O ŽIVOTNÍ A PRACOVNÍ PODMÍNKY DÍL 6 Ochrana před hlukem, vibracemi a neionizujícím zářením Hluk a vibrace Neionizující záření DÍL 7 Ochrana zdraví při práci 37 Kategorizace prací 39 Rizikové práce 40 Evidence rizikových prací 41 Používání biologických činitelů a azbestu HLAVA V - STÁTNÍ SPRÁVA V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 309/2006 Sb. ZÁKON kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) ČÁST PRVNÍ - DALŠÍ POŽADAVKY BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI V PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAZÍCH HLAVA I - POŽADAVKY NA PRACOVIŠTĚ A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ, VÝROBNÍ A PRACOVNÍ PROSTŘEDKY A ZAŘÍZENÍ, ORGANIZACI PRÁCE A PRACOVNÍ POSTUPY A BEZPEČNOSTNÍ ZNAČKY 2 Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí 3 Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí na staveništi 4 Požadavky na výrobní a pracovní prostředky a zařízení 5 Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy 6 Bezpečnostní značky, značení a signály HLAVA II - PŘEDCHÁZENÍ OHROŽENÍ ŽIVOTA A ZDRAVÍ 7 Rizikové faktory pracovních podmínek a kontrolovaná pásma 8 Zákaz výkonu některých prací 29

30 262/2006 Sb. ZÁKON zákoník práce ČÁST PÁTÁ BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI HLAVA I PŘEDCHÁZENÍ OHROŽENÍ ŽIVOTA A ZDRAVÍ PŘI PRÁCI 101 (1) Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen "rizika"). (2) Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli podle odstavce 1 nebo zvláštními právními předpisy je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají. (3) Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů touto dohodou pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění. (5) Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. (6) Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hradí zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance. 102 (1) Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. (2) Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. 30

31 (3) Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle prováděcího právního předpisu. (4) Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první vede zaměstnavatel dokumentaci. (5) Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik vychází zaměstnavatel ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí a) omezování vzniku rizik, b) odstraňování rizik u zdroje jejich původu, c) přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví, d) nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními postupy, e) nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky, f) omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek překračujících nejvyšší hygienické limity a dalších rizik na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu, g) plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí, h) přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany, i) provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení, j) udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (6) Zaměstnavatel přijímá opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, 31

32 HLAVA II POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE, PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNANCE (1) Zaměstnavatel je povinen 103 a) nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti, b) informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena; kategorizaci prací upravuje zvláštní právní předpis 32), c) zajistit, aby práce v případech stanovených zvláštním právním předpisem vykonávali pouze zaměstnanci, kteří mají platný zdravotní průkaz, kteří se podrobili zvláštnímu očkování nebo mají doklad o odolnosti vůči nákaze, d) sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje pracovnělékařskou péči a jakým druhům očkování a jakým pracovnělékařským prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkováním, prohlídkám a vyšetřením v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, e) nahradit zaměstnanci, který se podrobí pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování podle písmene d), případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku, popřípadě ve výši rozdílu mezi náhradou mzdy nebo platu podle 192 nebo nemocenským a průměrným výdělkem, f) zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, zaměstnancům agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, mladistvým zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů 32), zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště, g) zabezpečit, aby zaměstnanci jiného zaměstnavatele vykonávající práce na jeho pracovištích obdrželi před jejich zahájením vhodné a přiměřené informace a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o přijatých opatřeních, zejména ke zdolávání požárů, poskytnutí první pomoci a evakuace fyzických osob v případě mimořádných událostí, h) jestliže při práci přichází v úvahu expozice rizikovým faktorům poškozujícím plod v těle matky, informovat o tom zaměstnankyně. Těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, které kojí, a zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po porodu je dále povinen seznámit s riziky a jejich možnými účinky na těhotenství, kojení nebo na jejich zdraví a učinit potřebná opatření, včetně opatření, která se týkají snížení rizika psychické a fyzické únavy a jiných druhů psychické a fyzické zátěže spojené s vykonávanou prací, a to po celou dobu, kdy je to nutné k ochraně jejich bezpečnosti nebo zdraví dítěte, i) umožnit zaměstnanci nahlížet do evidence, která je o něm vedena v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, 32

33 j) zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci, k) nepoužívat takového způsobu odměňování prací, při kterém jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí újmy na zdraví a jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců, l) zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích stanoveného zvláštními právními předpisy (Z 379/2005 Sb. o tabákových výrobcích, 8 v prostorách, kde jsou pořádána pracovní jednání).... O informacích a pokynech je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci. (2) Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Školení podle věty první zaměstnavatel zajistí při nástupu zaměstnance do práce, a dále a) při změně 1. pracovního zařazení, 2. druhu práce, b) při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických anebo pracovních postupů, c) v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. (3) Zaměstnavatel určí obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení podle věty první pravidelně opakováno; v případech uvedených v odstavci 2 písm. c) musí být školení provedeno bez zbytečného odkladu. 104 Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje (1) Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem. 33

34 (2) V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci, poskytuje zaměstnavatel jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv. (3) Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům mycí, čisticí a dezinfekční prostředky na základě rozsahu znečištění kůže a oděvu; na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami, v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem, též ochranné nápoje. (4) Zaměstnavatel je povinen udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání. (5) Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje poskytne zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik (495/2001Sb.) a konkrétních podmínek práce. Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním. (6) Vláda stanoví nařízením bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů. (495/2001 Sb.) 105 Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání (1) Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele zaměstnavatel podle věty první bez zbytečného odkladu uvědomí zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožní mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámí ho s výsledky tohoto objasnění. (2) Zaměstnavatel vede v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. (3) Zaměstnavatel vyhotovuje záznamy a vede dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo a) ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo b) k úmrtí zaměstnance. Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá zaměstnavatel postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům. (4) Zaměstnavatel je povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. 34

35 (5) Zaměstnavatel je povinen přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů. (6) Zaměstnavatel vede evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na jeho pracovištích, a uplatní taková opatření, aby odstranil nebo minimalizoval rizikové faktory, které vyvolávají ohrožení nemocí z povolání nebo nemoc z povolání. (7) Vláda stanoví nařízením (201/2010 Sb.) způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. 106 Práva a povinnosti zaměstnance (1) Zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením; informace musí být pro zaměstnance srozumitelná. (2) Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance. (3) Zaměstnanec má právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, a to zejména uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření a svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (4) Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. Zaměstnanec je povinen a) účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na bezpečnost a ochranu zdraví při práci včetně ověření svých znalostí, b) podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy, c) dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele, d) dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu, 35

36 e) nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. f) oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci, zejména hrozící vznik mimořádné události nebo nedostatky organizačních opatření, závady nebo poruchy technických zařízení a ochranných systémů určených k jejich zamezení, g) s ohledem na druh jím vykonávané práce se podle svých možností podílet na odstraňování nedostatků zjištěných při kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon kontroly podle zvláštních právních předpisů, h) bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin, i) podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. HLAVA III SPOLEČNÁ USTANOVENÍ 108 Účast zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (1) Zaměstnanci nesmějí být zbaveni práva účastnit se na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci prostřednictvím odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (2) Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo přímo zaměstnancům umožnit a) účast při jednáních týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo jim poskytnout informace o takovém jednání, b) vyslechnout jejich informace, připomínky a návrhy na přijetí opatření týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména návrhy na odstranění rizik nebo omezení působení rizik, která není možno odstranit, c) projednat 1. podstatná opatření týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, 2. vyhodnocení rizik, přijetí a provádění opatření ke snížení jejich působení, výkon prací v kontrolovaných pásmech a zařazení prací do kategorií podle zvláštního právního předpisu38 3. organizaci školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,... 36

37 9. Základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení prováděcí legislativa (48/82 Sb., 101/05 Sb.) 48/1982 Sb. VYHLÁŠKA Českého úřadu bezpečnosti práce ze dne 15. dubna 1982 kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení Český úřad bezpečnosti práce stanoví podle 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, v dohodě s Českou odborovou radou a příslušnými ústředními orgány: PRVNÍ ČÁST - Všeobecná ustanovení DRUHÁ ČÁST Pracovní a provozní objekty ZRUŠENO TŘETÍ ČÁST Stroje a strojní zařízení ZRUŠENO ČTVRTÁ ČÁST Úprava a zpracování materiálů PÁTÁ ČÁST - Těžba a soustřeďování dříví - ZRUŠENO ŠESTÁ ČÁST - Stavební a montážní práce - ZRUŠENO SEDMÁ ČÁST - Tlaková zařízení OSMÁ ČÁST - Stlačování plynů a chlazení DEVÁTÁ ČÁST - Plynová zařízení DESÁTÁ ČÁST - Průmyslové pece JEDENÁCTÁ ČÁST - Elektrická zařízení DVANÁCTÁ ČÁST - Nářadí a pracovní pomůcky TŘINÁCTÁ ČÁST - Zdvihací zařízení - ZRUŠENO ČTRNÁCTÁ ČÁST - Nebezpečné látky a nebezpečné záření ČTVRTÁ ČÁST Úprava a zpracování materiálů Obrábění kovů 54 Společná ustanovení (1) Rotující upínací zařízení a nástroje použité u strojů k třískovému obrábění kovů musí být provedeny tak, aby při brzdění nebo při opačném smyslu otáčení nedošlo k jejich samovolnému uvolnění. (2) Pneumatická, hydraulická nebo elektromagnetická upínací zařízení musí být opatřena ochranným zařízením, které znemožní, aby při přerušení dodávky energie došlo k ohrožení bezpečnosti práce nebo k provozní nehodě

38 57 Vrtačky (1) Vrtačky s posuvným vřetenem musí být zajištěny proti samovolnému posuvu vřetena do dolní polohy. (2) Vrtaný předmět musí být zajištěn proti pootočení. 60 Brusky (1) Na vhodném místě brusky musí být trvanlivě vyznačen smysl otáčení brousicího nástroje.... (5) Brusky s brousicími nástroji z umělého brusiva s obvodovou rychlostí větší než 10 m/s musí být opatřeny, pokud brousicí nástroj nepracuje uvnitř obráběného předmětu, takovým ochranným krytem, který se při roztržení nebo uvolnění brousicího nástroje neroztříští Společná ustanovení pro lisy (1) Lisovací nástroje a jejich seřízení musí vylučovat možnost vsunutí prstů do nebezpečných míst.... Kování bucharem Společná ustanovení pro buchary (6) Při kování se nesmí používat sešikmených klínových podložek. 93 Papírenské stroje (1) Stroje s rychlostí vyšší než 2,5 m/s musí být vybaveny samočinným zaváděním papíru mezi sušicí válce. (2) Při zavádění papíru do stroje ručně musí na postup práce dozírat další pracovník.... Slévání 99 Společná ustanovení Licí pánve, licí zařízení a nářadí a dezoxidační prostředky používané při odlévání musí být před započetím práce suché. 38

39 109 Čistění odlitků tryskáním... (1) K čistění odlitků tryskáním se nesmí používat křemičitého písku. Svařování a termické řezání 110 Společná ustanovení... (4) Materiál znečištěný olejem, olovnatými barvami, zbytky odmašťovacích prostředků nebo podobnými látkami vyvíjejícími škodliviny se nesmí svařovat. (5) Osoby v okolí svařování a řezání musí být chráněny před škodlivými účinky těchto procesů. 114 Svařování a řezání pod vodou (1) Při svařování a řezání pod vodou se musí zajistit,aby... - nebylo používáno střídavého elektrického proudu, - mohl být okamžitě přerušen elektrický proud, - výměna elektrod byla prováděna jen po přerušení dodávky elektrického proudu do držáků elektrod, - před výměnou elektrody bylo svářeči potvrzeno, že dodávka elektrického proudu je přerušena; dodávka elektrického proudu smí být obnovena až po novém signálu svářeče.... SEDMÁ ČÁST Tlaková zařízení Kotelny (1) Do kotelny musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu pro spalování a větrání. (2) Dveře do kotelny musí být z nehořlavého materiálu, otevíratelné směrem z kotelny a opatřeny bezpečnostním označením. (3) Kotelny s půdorysnou plochou větší než 150 m čtverečných musí mít dvě únikové cesty, z nichž jedna musí vést přímo do volného prostoru. (4) Kotle umístěné mimo kotelny musí být zabezpečeny proti manipulaci nepovolanými osobami. 39

40 TRNÁCTÁ ČÁST Nebezpečné látky a nebezpečné záření 237 Nebezpečné látky (1) Při výrobě nebezpečných látek musí být zabráněno úniku těchto látek do prostoru pracovišť. (2) Nádrže a provozní zařízení obsahující nebezpečné látky, u nichž může dojít vlivem účinků statické elektřiny k ohrožení stability jejich obsahu, musí být uzemněny. (3) Zařízení, jeho součásti a prostory obsahující nebezpečné látky musí být označeny bezpečnostním označením. (4) Pracoviště s výskytem nebezpečných látek musí být opatřena dostatečným množstvím asanačních prostředků. 238 Skladování nebezpečných látek (1) Nebezpečné látky smějí být skladovány jen na místech k tomu určených v předepsaném množství a v bezpečných obalech; na obalech musí být vyznačen jejich obsah a bezpečnostní označení. Společně skladovat se smějí jen ty nebezpečné látky (jejich směsi), které spolu nebezpečně nereagují. (2) Zásobníky pro skladování nebezpečných látek musí být opatřeny bezpečnostním zařízením odpovídajícím druhu skladovaného materiálu, jalovou výpustí pro vyprazdňování, pokud není vyprazdňování zajištěno jinak, a zařízením na měření teploty uvnitř zásobníku. (3) Armatury cisteren a nádrží musí být po dobu skladování opatřeny spolehlivými uzamykatelnými kryty /2005 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí 1 Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje podrobnější požadavky na zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovišti a v pracovním prostředí. 40

41 2 (1) Toto nařízení se nevztahuje na pracoviště a) v dopravních prostředcích používaných při silniční, železniční a letecké dopravě mimo objekt zaměstnavatele, b) užívané při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a nakládání s výbušninami, podléhající vrchnímu dozoru podle zvláštního zákona, c) na plavidlech používaných při vnitrozemské nebo námořní plavbě. 3 (1) Pracoviště musí být po dobu provozu udržována potřebnými technickými a organizačními opatřeními, splňujícími požadavky tohoto nařízení, ve stavu, který neohrožuje bezpečnost a zdraví osob. (2) Zaměstnavatel při zajištění bezpečného stavu pracoviště vychází z hodnocení rizik vyplývajících z možných zdrojů ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců ve vztahu k vykonávané činnosti, zejména z posouzení možností omezení úrovně rizikových faktorů pracovních podmínek, požadavků na ochranu zaměstnanců před účinky škodlivin a rizik vyplývajících z provozování a používání výrobních a pracovních prostředků a zařízení. (3) Podmínkou k uvedení pracoviště, včetně výrobních a pracovních prostředků, do provozu a používání je, že odpovídají požadavkům stanoveným ve zvláštních právních předpisech a požadavkům tohoto nařízení. Před uvedením pracoviště do provozu a používání je nutné zajistit a) uspořádání pracoviště tak, aby zaměstnanci byli chráněni před nepříznivými povětrnostními vlivy a před škodlivými účinky pracovních a technologických postupů a výrobních a technologických procesů, včetně určení osob, k jejichž povinnostem patří zajišťovat bezpečný provoz, používání, údržbu, úklid, čištění a opravy pracoviště, b) stanovení obsahu a způsobu vedení provozní dokumentace a záznamů o vybavení pracoviště a určení osoby odpovědné za jejich vedení,... d) náležité a bezpečné upevnění technického vybavení pracoviště a výrobních a pracovních prostředků a zařízení a jejich částí tak, aby nemohlo dojít k jejich nežádoucímu (nechtěnému) pohybu,... g) zabezpečení pracoviště proti vstupu nepovolaných osob, a to i v mimopracovní době. (4) Zaměstnavatel při plnění zákonné povinnosti zajistí a) stanovení termínů, lhůt a rozsahu kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprav a rekonstrukce technického vybavení pracoviště,... 41

42 b) dodržování termínů a lhůt pro provádění činností uvedených v písmenu a) a určí osobu, jejíž povinností je zajistit jejich provádění,... 4 (1) Pracoviště a pracovní prostředí, s výjimkou pracovišť na zemědělsky obhospodařovaných pozemcích a příjezdových polních cestách k nim, pracovišť užívaných při práci v lese, pracovišť obdobného charakteru a pracovišť na stavbách určených pro plnění funkcí lesa, musí splňovat další podrobnější požadavky, které jsou stanoveny v příloze k tomuto nařízení.... Přílohy NV 101/2005 Sb. Další podrobnější požadavky na pracoviště a pracovní prostředí (celkem 12 příloh) Příloha 1. Stabilita a mechanická odolnost staveb 2. Elektrické instalace, průmyslové rozvody, potrubní systémy, vedení a sítě, únikové cesty Dveře, kterými prochází úniková cesta, pro případ nebezpečí - musí být průchodné bez dalších opatření a zvláštní pomoci, - se otevírají zpravidla ve směru úniku, - nesmí zajištěním proti vstupu nepovolaných osob bránit úniku a evakuaci osob, - nesmí být posuvné nebo karuselového provedení, - nouzové východy, určené v projektové dokumentaci stavby, se otevírají ve směru úniku Střechy, příčky, stěny a stropy, podlahy 4. Pracoviště s výskytem prachu a škodlivin v pracovním ovzduší 5. Dopravní komunikace, nebezpečný prostor 6. Nakládací a vykládací rampy 7. Pracoviště pro výrobu, opravy a údržbu dopravních prostředků 8. Poskytování první pomoci 9. Venkovní pracoviště 9.1 Venkovní pracoviště musí být zajištěna proti vstupu nepovolaných osob a uspořádána tak, aby nedocházelo k ohrožení zdržujících se zaměstnanců a osob a byl zaručen bezpečný pohyb dopravních prostředků i chodců. 9.2 Venkovní pracoviště, odstavné, parkovací a manipulační plochy a komunikace k nim musí být rovné, zpevněné a odvodněné a upravené proti nebezpečí pádu nebo uklouznutí zaměstnanců. 9.3 Není-li denní osvětlení dostatečné, musí mít venkovní pracoviště po dobu, kdy se na něm zdržují zaměstnanci, zajištěno umělé osvětlení odpovídající intenzity. 42

43 9.4 Venkovní pracoviště musí být, pokud je to možné, uspořádána tak, aby zaměstnanci - byli chráněni před nepříznivou povětrnostní situací, - nebyli vystavováni škodlivým účinkům hluku a škodlivin, zejména plynů, par a prachu, a byli chráněni před padajícími předměty, - mohli rychle opustit pracoviště v případě nebezpečí, případně aby jim mohla být rychle poskytnuta pomoc. 10. Skladování a manipulace s materiálem a břemeny 11. Sklad pohonných hmot, hořlavých kapalin a tuhých maziv 12. Nízkotlaká kotelna 10. Státní hygienická správa, hygienické předpisy (258/00 Sb., 361/07 Sb., 272/11 Sb.) V rámci 2.etapy reformy veřejné správy došlo s účinností od 1. ledna 2003 k rozdělení činnosti hygienické služby v ochraně veřejného zdraví do dvou oblastí: výkon státní správy a státního zdravotního dozoru - Krajské hygienické stanice poskytování služeb - Zdravotní ústavy 258/2000 Sb. ZÁKON o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů HLAVA V STÁTNÍ SPRÁVA V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 78 (1) Státní správu v ochraně veřejného zdraví vykonávají a) Ministerstvo zdravotnictví, b) krajské hygienické stanice, c) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra, d) Ministerstvo dopravy, e) Ministerstvo pro místní rozvoj, f) Ministerstvo životního prostředí, g) krajské úřady

44 82 Krajské hygienické stanice (1) Zřizují se krajské hygienické stanice, jejichž správní obvody a sídla stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu.... V čele krajské hygienické stanice je ředitel.... (2) Krajské hygienické stanici náleží... b) vykonávat státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů a plněním dalších povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, tímto zákonem a zvláštními právními předpisy k ochraně veřejného zdraví včetně ochrany zdraví při práci před riziky plynoucími z fyzikálních, chemických a biologických faktorů pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek a z fyzické a duševní zátěže a nad souvisejícími pracovními podmínkami včetně vybavení pracovišť, a rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví vydaným na základě těchto právních předpisů; státní zdravotní dozor nad ochranou zdraví při práci je státním odborným dozorem nad ochranou zdraví při práci ve smyslu zvláštního právního předpisu (Zákoník práce) c) rozhodovat na žádost zaměstnavatele nebo z moci úřední ve věcech kategorizace prací,... n) stanovit hygienický limit faktoru pracovních podmínek, neupraveného právním předpisem, (2)... do výše Kč. Ukládání pokut 92 Státní hygienická správa : Ministerstvo zdravotnictví ČR (8 sekcí) - Sekce ochrany a podpory veřejného zdraví - hlavní hygienik ČR MUDr. Vladimír Valenta PhD. - Krajské hygienické stanice, Zdravotní ústavy - Uzemní pracoviště krajských hygienických stanic Příl.2 (258/200 Sb.) Správní obvody krajských hygienických stanic a jejich sídla 1. Hygienická stanice hlavního města Prahy, Praha 2. Krajská hygienická stanice Středočeského kraje, Praha 3. Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje, České Budějovice 4. Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje, Plzeň 5. Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje, Karlových Varech 6. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje, Ústí nad Labem 7. Krajská hygienická stanice Libereckého kraje, Liberci 8. Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje, Hradci Králové 9. Krajská hygienická stanice Pardubického kraje, Pardubice 10. Krajská hygienická stanice kraje Vysočina, Jihlava 11. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje, Brně 12. Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje, Olomouc 13. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského, Ostrava 14. Krajská hygienická stanice Zlínského kraje, Zlín. 44

45 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje v Ostravě, Na Bělidle 7 Ředitelka MUDr. Helena Šebáková Organizační struktura KHS MK : Zdroj : (2014) MUDr. Helena Šebáková Příl.3 (258/200 Sb.) Územní pracoviště krajských hygienických stanic Celkem 61 pracovišť v ČR, Př.: Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě má územní pracoviště v obcích Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava, Územní pracoviště Karviná Těreškovové 2206, Karviná-Mizerov Vedoucí: MUDr. Pavla Urbánková 45

46 258/2000 Sb. ZÁKON o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů HLAVA V STÁTNÍ SPRÁVA V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddíl 3 Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav 86 (1) K vyšetřování a měření složek životních a pracovních podmínek,... přípravě podkladů pro hodnocení a řízení zdravotních rizik.... se zřizují zdravotní ústavy se sídlem v Ústí nad Labem, Ostravě. Zdravotní ústav se sídle v Ostravě Partyzánské nám Ostrava Ceník služeb zdravotního ústavu v Ostravě, měření fyzikálních faktorů Zdroj : (2008) 46

47 Vybrané hygienické předpisy : - NV 361/2007 Sb. kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci - NV 272/2011 Sb.o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací 361/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci ČÁST PRVNÍ - PŘEDMĚT ÚPRAVY ČÁST DRUHÁ - RIZIKOVÉ FAKTORY PRACOVNÍCH PODMÍNEK Tepelná zátěž Ochranné nápoje Toxické plyny Prach Chemické karcinogeny (olovo, azbest...) Fyzická zátěž Ruční manipulace s břemeny Psychická zátěž Zraková zátěž Biologickými činiteli ČÁST TŘETÍ - DALŠÍ BLIŽŠÍ HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA MIKROKLIMATICKÉ PODMÍNKY NA PRACOVIŠTI ČÁST ČTVRTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 47

48 Přílohy nařízení vlády 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců pří práci : P Ř Í L O H Y Příloha č. 1 - Mikroklimatické podmínky Část A - Obecně třídy práce Část B - Dlouhodobě únosná zátěž, režim práce a odpočinku Část C - Požadavky na mikr. pod. v podzemí, Část D - Korigovaná teploty podle rychlosti Část E - Přípustné povrchové teploty Příloha č. 2 - Chemické látky, hygienické limity Část A - Přípustné limity (PEL, NPK-P) chem. látek Část B - Postup při stanovení PEL směsí Příloha č. 3 - Prach, jeho hygienické limity a postup jejich stanovení Část A Seznam prachů a jejich limity Tab. 1 - Prachy s převážně fibrogenním účinkem Tab. 2 - Prahy s možným fibrogenním účinkem Tab. 3 - Prachy s převážně nespecifickým účinkem Tab. 4 - Prachy s převážně dráždivým účinkem Tab. 5 - Minerální vláknité prachy Část B - Metoda odběrů vzorků -azbest Část C - Způsob měření a hodnocení inhalační expozice Část D - Měření vdechovatelné a respirabilní frakce Příloha č. 4 - Seznam činností, při kterých může docházet k expozici olovu Příloha č. 5 - Fyzická zátěž Část A - Limity energetického výdeje, srdeční fr., počty pohybů Část B - Lokální svalová zátěž Část C - Hodnocení pracovních poloh Příloha č. 6 - Zrušeno Příloha č. 7 - Biologické činitele, zařazení do skupin, značení a požadavky na pracoviště Část A - Seznam biologických činitelů Část B - Požadavky na pracoviště Příloha č. 8 - Dosahy horních končetin Příloha č. 9 - Přípustné síly pro ovládače Příloha č. 10- Výsledné teploty a výměna vzduchu v sanitárních zařízeních 48

49 272/2011 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací ČÁST PRVNÍ ČÁST DRUHÁ ČÁST TŘETÍ ČÁST ČTVRTÁ ČÁST PÁTÁ ČÁST ŠESTÁ - PŘEDMĚT ÚPRAVY - HLUK NA PRACOVIŠTI - HLUK V CHRÁNĚNÝCH VNITŘNÍCH PROSTORECH STAVEB, V CHRÁNĚNÝCH VENKOVNÍCH PROSTORECH STAVEB A CHRÁNĚNÉM VENKOVNÍM PROSTORU - VIBRACE NA PRACOVIŠTÍCH - VIBRACE V CHRÁNĚNÝCH VNITŘNÍCH PROSTORECH STAVEB A NA PRACOVIŠTÍCH - ZPŮSOB MĚŘENÍ A HODNOCENÍ HLUKU A VIBRACÍ Příklady právní úpravy hygienických rizikových faktorů : plynné příměsi, prach, Plynné příměsi v pracovním ovzduší 361/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci 9 Hygienické limity, způsob jejich zjišťování a hodnocení (1) Hygienickým limitem chemické látky upravené podle zákona o chemických látkách se rozumí přípustný expoziční limit (PEL) nebo nejvyšší přípustná koncentrace (NPK-P). Hygienickým limitem prachu se rozumí přípustný expoziční limit. (2) Přípustný expoziční limit (PEL) chemické látky nebo prachu je celosměnový časově vážený průměr koncentrací plynů, par nebo aerosolů v pracovním ovzduší, jimž může být podle současného stavu znalostí vystaven zaměstnanec v osmihodinové nebo kratší směně týdenní pracovní doby, aniž by u něho došlo i při celoživotní pracovní expozici k poškození zdraví, k ohrožení jeho pracovní schopnosti a výkonnosti. Přípustný expoziční limit je stanoven pro práci, při které průměrná plicní ventilace zaměstnance nepřekračuje 20 litrů za minutu za osmihodinovou směnu. Koncentrace chemické látky nebo prachu v pracovním ovzduší, jejímž zdrojem není technologický proces, nesmí překročit 1/3 jejich přípustných expozičních limitů. 49

50 (3) Postup při stanovení přípustného expozičního limitu směsi chemických látek, stanovení přípustného expozičního limitu chemické látky při vyšší plicní ventilaci a postup při stanovení přípustného expozičního limitu v delší než osmihodinové směně, jsou upraveny v příloze č. 2 k tomuto nařízení, části B. (4) Nejvyšší přípustná koncentrace (NPK-P) je taková koncentrace chemické látky, které nesmí být zaměstnanec v žádném úseku směny vystaven. Při hodnocení pracovního ovzduší lze porovnávat s nejvyšší přípustnou koncentrací dané chemické látky časově vážený průměr koncentrací této látky měřené po dobu nejvýše 15 minut. Takové úseky s vyšší koncentrací smí být během osmihodinové směny nejvýše čtyři, hodnocené s odstupem nejméně jedné hodiny. (5) Seznam chemických látek a jejich přípustné expoziční limity a nejvyšší přípustné koncentrace jsou upraveny v příloze č. 2 k tomuto nařízení, části A. Seznamy prachů a jejich přípustné expoziční limity jsou upraveny v příloze č. 3 k tomuto nařízení, části A, tabulkách č. 1 až Příl.2 Hygienické limity látek v ovzduší pracovišť a způsoby jejich měření a hodnocení Část A (pouze některé plyny z celkového počtu 481 položek) Tabulka č Látka číslo CAS PEL NPK-P Poznámky Faktor přepočtu mg.m-3 na ppm Acetaldehyd , Acetanhydrid , Aceton , Benzen D,P 0, Nitrozní plyny (NOx), oxidy dusíku s výjimkou oxidu dusného Oxid sírový , Oxid siřičitý ,5 5 0, Oxid uhelnatý P 0, Oxid uhličitý , Sirovodík ,

51 361/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci 41 Větrání pracovišť (1) Na pracovišti musí být k ochraně zdraví zaměstnance zajištěna dostatečná výměna vzduchu přirozeným, nuceným nebo kombinovaným větráním. Množství vyměňovaného vzduchu se určuje s ohledem na vykonávanou práci a její fyzickou náročnost... Minimální množství venkovního vzduchu přiváděného na pracoviště musí být a) 25 m 3 /h na zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do tříd I nebo IIa podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1, ( W.m -2 ) bez přítomnosti chem. látek, prachu b) 50 m 3 /h na zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do tříd I nebo IIa podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1, ( W.m -2 ) s přítomnosti chem. látek, prachu c) 70 m 3 /h na zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do tříd IIb, IIIa nebo IIIb podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1, ( W.m -2 ) d) 90 m 3 /h na zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do tříd IVa, IVb nebo V podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1. ( a více W.m -2 ) (3) Minimální množství venkovního vzduchu podle odstavce 2 musí být zvýšeno při další zátěži větraného prostoru pracoviště, například teplem nebo pachy. V takovém případě se zvyšuje množství přiváděného venkovního vzduchu o 10 m 3 /h podle počtu přítomných zaměstnanců. Prach 361/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci 9 Hygienické limity, způsob jejich zjišťování a hodnocení (1) Hygienickým limitem chemické látky upravené podle zákona o chemických látkách se rozumí přípustný expoziční limit (PEL) nebo nejvyšší přípustná koncentrace (NPK-P). Hygienickým limitem prachu se rozumí přípustný expoziční limit. 51

52 (2) Přípustný expoziční limit (PEL) chemické látky nebo prachu je celosměnový časově vážený průměr koncentrací plynů, par nebo aerosolů v pracovním ovzduší, jimž může být podle současného stavu znalostí vystaven zaměstnanec v osmihodinové nebo kratší směně týdenní pracovní doby, aniž by u něho došlo i při celoživotní pracovní expozici k poškození zdraví, k ohrožení jeho pracovní schopnosti a výkonnosti. Přípustný expoziční limit je stanoven pro práci, při které průměrná plicní ventilace zaměstnance nepřekračuje 20 litrů za minutu za osmihodinovou směnu. Koncentrace chemické látky nebo prachu v pracovním ovzduší, jejímž zdrojem není technologický proces, nesmí překročit 1/3 jejich přípustných expozičních limitů. (3) Postup při stanovení přípustného expozičního limitu směsi chemických látek, stanovení přípustného expozičního limitu chemické látky při vyšší plicní ventilaci a postup při stanovení přípustného expozičního limitu v delší než osmihodinové směně, jsou upraveny v příloze č. 2 k tomuto nařízení, části B.... (5) Seznam chemických látek a jejich přípustné expoziční limity a nejvyšší přípustné koncentrace jsou upraveny v příloze č. 2 k tomuto nařízení, části A. Seznamy prachů a jejich přípustné expoziční limity jsou upraveny v příloze č. 3 k tomuto nařízení, části A, tabulkách č. 1 až Tabulka č. 1 - Prachy s převážně fibrogenním účinkem 1) Látka PELr (mg.m-3) PELc (mg.m-3) respirabilní frakce(fr) celková koncentrace Fr = 100 % křemen 0, kristobalit 0, tridymit 0, gama-oxid hlinitý 0, Fr </= 5 % Fr > 5 % dinas 2,0 10 : Fr grafit 2,0 10 : Fr prach černouhelných dolů 2,0 10 : Fr koks 2,0 10 : Fr slída 2,0 10 : Fr talek 2,0 10 : Fr 10 52

53 ostatní křemičitany (s výjimkou azbestu) 2,0 10 : Fr šamot 2,0 10 : Fr horninové prachy 2,0 10 : Fr slévárenský prach 2,0 10 : Fr ) Za fibrogenní se považuje prach, který obsahuje více než 1 % fibrogenní složky a v pokusu na zvířeti vykazuje zřetelnou fibrogenní reakci plicní tkáně. Tabulka č. 2 - Prachy s možným fibrogenním účinkem Látka PELc (mg.m-3) amorfní SiO2 4, svářečské dýmy1) 5, bentonit 6, Tabulka č. 3 - Prachy s převážně nespecifickým účinkem Látka PELc (mg.m-3) baryt 10,0 cement 10,0 čedič tavený 10,0 dolomit 10,0 železo a jeho slitiny1) 10,0 hliník a jeho oxidy (s výjimkou gama Al2O3) 10,0 hnědé uhlí a lignit 10,0 magnezit 10,0 ledek amonný 10,0 ocelárenská struska 10,0 oxidy železa 10,0 popílek 10,0 prach z umělého brusiva (karborundum, elektrit) 10,0 půdní prachy 10,0 sádra 10,0 saze 2,0 53

54 siderit 10,0 škvára 10,0 vápenec, mramor 10,0 vysokopecní struska 10, Tabulka č. 4 - Prachy s převážně dráždivým účinkem Látka PELc (mg.m-3) Textilní prachy: bavlna 2,0 len 2,0 konopí 2,0 hedvábí 2,0 syntetická vlákna textilní 4,0 sisal 6,0 juta 6,0 Živočišné prachy: peří 4,0 vlna 6,0 srst 6,0 ostatní živočišné prachy 6,0 Rostlinné prachy: mouka 4,0 tabák 4,0 čaj 4,0 káva zelená 2,0 koření 2,0 prach obilní 6,0 Prach z - chromu 0,5 - toxických a výrazně senzibilizujících (exotických) dřevin1) 1,0 - tvrdých a senzibilizujících dřev) 2,0 - ostatních (nesenzibilizujících a nekarcinogenních) dřevin 5,0 ostatní rostlinné prachy 6,0 Jiné prachy s dráždivým účinkem: prach fenolformaldehydových pryskyřic 5,0 prach PVC 5,0 prach z broušení pneumatik 3,0 prach epoxidových pryskyřic 2,0 prach papíru 6,0 prach polyakrylátových pryskyřic 5,0 prach polyesterových pryskyřic 5,0 prach polyethylenu 5,0 prach polypropylenu 5,0 prach polymerních materiálů 5,0 prach polystyrenu 5,0 54

55 prach siřičitanu vápenatého 5,0 prach sklolaminátů 5,0 prach škrobu 4, Tabulka č. 5 - Minerální vláknité prachy Látka PEL početní koncentrace (počet respirabilních vláken.cm-3) azbestová vlákna chrysotil1) 0, amfibolové azbesty 0, umělá minerální vlákna 1 (např. čedičová, skleněná, strusková) hmotnostní koncentrace (mg/m3) umělá minerální vlákna1) 4 (vlákna všech rozměrů) *************************************************************************** Pracoviště hlubinných dolů Ostravsko-karvinského revíru jsou z hledisky prašnosti zařazeny ve smyslu zákona č. 258/2000 Sb. a vyhlášky č. 432/2003 Sb. do kategorií rizika podle níže uvedené tabulky a to rozhodnutím krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě ze dne , č.j /245/05/Ur.: Nejvyšší přípustné expozice prachu v dolech OKR : Zdroj : Kategorizace prací v závislosti na míře rizika prašnosti. Rozhodnutí krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě ze dne č.j /245/05/Ur. 55

56 272/2011 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací HLUK NA PRACOVIŠTI 3 Ustálený a proměnný hluk (1) Přípustný expoziční limit ustáleného a proměnného hluku při práci vyjádřený a) ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,8h se rovná 85 db, nebo b) expozicí zvuku A EA,8h se rovná 3640 Pa2s, pokud není dále stanoveno jinak. (2) Hygienický limit ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště, na němž je vykonávána práce náročná na pozornost a soustředění, a dále pro pracoviště určené pro tvůrčí práci vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,8h se rovná 50 db. (3) Hygienický limit ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště ve stavbách pro výrobu a skladování, s výjimkou pracovišť uvedených v odstavci 2, kde hluk nevzniká pracovní činností vykonávanou na těchto pracovištích, ale je způsobován větracím nebo vytápěcím zařízením těchto pracovišť vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T se rovná 70 db. 10 Minimální rozsah opatření k omezení expozice hluku (1) Pokud se vyhodnocením změřených hodnot prokáže, že přes uplatněná opatření k odstranění nebo minimalizaci hluku překračují ekvivalentní hladiny hluku A stanovené pro osmihodinovou směnu přípustný expoziční limit 80 db, nebo že průměrná hodnota špičkového akustického tlaku C je větší než 112 Pa, musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně sluchu účinné v oblasti kmitočtů daného hluku. (2) Jestliže je překročen přípustný expoziční limit 85 db, respektive nejvyšší přípustná hodnota 200 Pa, musí zaměstnavatel zajistit, aby osobní ochranné pracovní prostředky zaměstnanci používali. 56

57 11. Opatření pro zacházení s jedy, karcinogeny, PCB (350/2011 Sb., ES č. 1272/2008, 361/07 Sb. příloha č. 2, 40/09 Sb. 283, 286) 350/2011 Sb. ZÁKON o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon) 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a upravuje a) práva a povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob (dále jen osoba ) při 1. výrobě, klasifikaci, zkoušení nebezpečných vlastností, balení, označování, uvádění na trh, používání, vývozu a dovozu chemických látek3) (dále jen látka ) nebo látek obsažených ve směsích nebo předmětech, (1) Pro účely tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie provádí zkoušení nebezpečných vlastností látky nebo směsi v rozsahu nebezpečných vlastností stanovených v částech 3 a 4 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/200821) pouze osoba, která má osvědčení o dodržování zásad (dále jen osvědčení ). 22 Oznamovací povinnost (1) Dovozce nebo následný uživatel, který jako první uvádí na trh Evropské unie na území České republiky směs, která má nebezpečné fyzikálně-chemické vlastnosti nebo nebezpečné vlastnosti ovlivňující zdraví, je povinen do 45 dnů ode dne, kdy tuto směs poprvé uvedl na trh, poskytnout Ministerstvu zdravotnictví informace o jejím vlivu na zdraví včetně informací o jejím úplném složení a fyzikálně-chemických vlastnostech v elektronické podobě a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. (2) Dodavatel, který na území České republiky uvádí na trh směs z jiného členského státu Evropské unie, která má nebezpečné fyzikálně-chemické vlastnosti nebo nebezpečné vlastnosti ovlivňující zdraví, je povinen do 45 dnů ode dne, kdy tuto směs poprvé uvedl na trh, poskytnout Ministerstvu zdravotnictví informace o jejím vlivu na zdraví včetně informací o jejím složení a fyzikálně-chemických vlastnostech obsažených v bezpečnostním listu v elektronické podobě a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. 57

58 NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí Zdroj ES č. 1272/2008: Klasifikační kódy : Zkratka pro kategorie nebezpečnosti : výbušné: E oxidující: O extrémně hořlavé: F+ vysoce hořlavé: F hořlavé: R10 vysoce toxické: T+ toxické: T zdraví škodlivé: Xn žíravé: C dráždivé: Xi senzibilizující: R42 a/nebo R43 karcinogenní: Carc. Cat. (1, 2 nebo 3) mutagenní: mutagenní: Muta. Cat. (1, 2 nebo 3) toxické pro reprodukci: Repr. Cat. (1, 2 nebo 3) nebezpečné pro životní prostředí: N nebo R52 a/nebo R53 58

59 Vybrané definice vlastnosti chemických látek : hořlavé látky nebo směsi; hořlavou je kapalná látka nebo směs, která má nízký bod vzplanutí, vysoce toxické látky nebo směsi; vysoce toxickou je látka nebo směs, která při vdechnutí, požití nebo při průniku kůží ve velmi malých množstvích způsobuje smrt nebo akutní nebo chronické poškození zdraví, toxické látky nebo směsi; toxickou je látka nebo směs, která při vdechnutí, požití nebo při průniku kůží v malých množstvích způsobuje smrt nebo akutní nebo chronické poškození zdraví, zdraví škodlivé látky nebo směsi; zdraví škodlivou je látka nebo směs, která při vdechnutí, požití nebo při průniku kůží může způsobit smrt nebo akutní nebo chronické poškození zdraví, žíravé látky nebo směsi; žíravou je látka nebo směs, která může zničit živé tkáně při styku s nimi, dráždivé látky nebo směsi; dráždivou je látka nebo směs, která může při okamžitém, dlouhodobém nebo opakovaném styku s kůží nebo sliznicí vyvolat zánět a nemá žíravé účinky, karcinogenní látka - se rozumí látka nebo směs látek, které vyvolávají rakovinu nebo její větší výskyt. Mezinárodně používané symboly a označování látek podle ES č. 1272/2008: Látky výbušné Látky žíravé Látky hořlavé Látky karcinogenní Látky toxické Látky nebezpečné pro životní prostředí 59

60 Příklady R vět (R risk): Příklady S vět (S-safety) : 361/2007 Sb. 60

61 NAŘÍZENÍ VLÁDY kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci 9 Hygienické limity, způsob jejich zjišťování a hodnocení (1) Hygienickým limitem chemické látky upravené podle zákona o chemických látkách se rozumí přípustný expoziční limit (PEL) nebo nejvyšší přípustná koncentrace (NPK-P). Hygienickým limitem prachu se rozumí přípustný expoziční limit. (2) Přípustný expoziční limit (PEL) chemické látky nebo prachu je celosměnový časově vážený průměr koncentrací plynů, par nebo aerosolů v pracovním ovzduší, jimž může být podle současného stavu znalostí vystaven zaměstnanec v osmihodinové nebo kratší směně týdenní pracovní doby, aniž by u něho došlo i při celoživotní pracovní expozici k poškození zdraví, k ohrožení jeho pracovní schopnosti a výkonnosti. Přípustný expoziční limit je stanoven pro práci, při které průměrná plicní ventilace zaměstnance nepřekračuje 20 litrů za minutu za osmihodinovou směnu. Koncentrace chemické látky nebo prachu v pracovním ovzduší, jejímž zdrojem není technologický proces, nesmí překročit 1/3 jejich přípustných expozičních limitů. (3) Postup při stanovení přípustného expozičního limitu směsi chemických látek, stanovení přípustného expozičního limitu chemické látky při vyšší plicní ventilaci a postup při stanovení přípustného expozičního limitu v delší než osmihodinové směně, jsou upraveny v příloze č. 2 k tomuto nařízení, části B. (4) Nejvyšší přípustná koncentrace (NPK-P) je taková koncentrace chemické látky, které nesmí být zaměstnanec v žádném úseku směny vystaven. Při hodnocení pracovního ovzduší lze porovnávat s nejvyšší přípustnou koncentrací dané chemické látky časově vážený průměr koncentrací této látky měřené po dobu nejvýše 15 minut. Takové úseky s vyšší koncentrací smí být během osmihodinové směny nejvýše čtyři, hodnocené s odstupem nejméně jedné hodiny. (5) Seznam chemických látek a jejich přípustné expoziční limity a nejvyšší přípustné koncentrace jsou upraveny v příloze č. 2 k tomuto nařízení, části A. Seznamy prachů a jejich přípustné expoziční limity jsou upraveny v příloze č. 3 k tomuto nařízení, části A, tabulkách č. 1 až Příl.2 (361/2007 Sb.) Hygienické limity látek v ovzduší pracovišť a způsoby jejich měření a hodnocení Část A (zde je uveden pouze jeden plyny z celkového počtu 481 položek) Tabulka č Látka číslo CAS PEL NPK-P Poznámky Faktor přepočtu mg.m-3 na ppm Polychlorované bifenyly ,5 1 D,P

62 Karcinogenní látky NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/ Karcinogenem se rozumí látka nebo směs látek, které vyvolávají rakovinu nebo její větší výskyt. Látky, které vyvolaly benigní a maligní nádory v dobře provedených experimentálních studiích na zvířatech, se rovněž pokládají za látky, o nichž se předpokládá nebo u nichž existuje podezření, že jsou lidským karcinogenem, pokud neexistují přesvědčivé důkazy, že mechanismus tvorby nádoru není pro člověka relevantní. Zdroj ES č. 1272/2008: PCB Polychlorované bifenyly 62

63 185/2001 Sb. ZÁKON o odpadech 27 Povinnosti při nakládání s PCB, odpady PCB a zařízeními obsahujícími PCB (1) Vlastníci PCB a odpadů PCB jsou povinni je odstranit a vlastníci, popřípadě provozovatelé zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci a zařízení, která mohou obsahovat PCB a podléhají evidenci jsou povinni tato zařízení dekontaminovat nebo odstranit v souladu s tímto zákonem v nejkratší možné době, nejpozději však do konce roku 2010, pokud neprokáží, že zařízení neobsahuje PCB. Transformátory, jejichž provozní kapalina obsahuje mg/kg PCB mohou jejich vlastníci, popřípadě provozovatelé dekontaminovat nebo odstranit až na konci jejich životnosti. (2) Získávání PCB z jiných látek za účelem jejich opětovného použití je zakázáno. 384/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva životního prostředí o nakládání s polychlorovanými bifenyly... 1 Technické požadavky na nakládání s polychlorovanými bifenyly... (1) Technické požadavky na nakládání s PCB z hlediska ochrany životního prostředí stanoví vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady (383/2001 Sb.) Opatření na ochranu zdraví lidí při nakládání s PCB stanoví zvláštní právní předpis (361/2007)... (4) Technické požadavky na zařízení obsahující PCB a podléhající evidenci podle 26 písm. d) zákona, včetně opatření na ochranu zdraví lidí a životního prostředí, jsou stanoveny příslušnými technickými normami : ÚŘAD PRO TECHNICKOU NORMALIZACI, METROLOGII A STÁTNÍ ZKUŠEBNICTVÍ : ČSN EN Předpis pro bezpečné užití plně zapouzdřených elektrických zařízení plněných PCB v praxi ČSN EN Předpis pro bezpečné užití plně zapouzdřených elektrických zařízení plněných olejem, která mohou být kontaminována PCB v praxi 63

64 258/2000 Sb. ZÁKON o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů 44b Odborná způsobilost (1) Za fyzické osoby odborně způsobilé pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické se považují a) absolventi vysokých škol, kteří 1. získali vysokoškolské vzdělání v akreditovaném magisterském studijním programu všeobecné lékařství nebo farmacie, nebo v akreditovaných magisterských studijních programech v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, 2. získali vysokoškolské vzdělání v oblasti oborů chemie,... b) fyzické osoby, které mají jiné vzdělání, než je uvedeno v písmenu a), a které se podrobily úspěšné zkoušce odborné způsobilosti /2009 Sb. ZÁKON Trestní zákon Nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů 283 (1) Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem (1) Kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává prekursor nebo jiný předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku, který obsahuje omamnou nebo psychotropní látku, nebo jedu, bude potrestán odnětím svobody až na pět let, peněžitým trestem, zákazem činnosti nebo propadnutím věci. 64

65 12. Kategorizace prací, náhrady za práci ve ztíženém pracovním prostředí (258/00 Sb , 432/03 Sb. 2-3, 262/06 Sb. 117) 258/2000 Sb. ZÁKON o ochraně veřejného zdraví... ČÁST PRVNÍ PRÁVA A POVINNOSTI OSOB A VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ HLAVA II PÉČE O ŽIVOTNÍ A PRACOVNÍ PODMÍNKY DÍL 7 Ochrana zdraví při práci 37 Kategorizace prací (1) Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do čtyř kategorií.... (2) O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Žádost předkládá osoba, která zaměstnává fyzické osoby v pracovněprávních nebo obdobných pracovních vztazích (dále jen "zaměstnavatel"), a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací. Práce do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel,... Ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly takto zařazeny, se považují za práce kategorie první. 38 nadpis vypuštěn Měření a vyšetření pro účely zařazení prací do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie nebo změn zařazení prací do těchto kategorií, která jsou potřebná k hodnocení rizik, může zaměstnavatel provést jen prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci nebo držitele autorizace ( 83c) k příslušným měřením nebo vyšetřením, je-li pro obor měření nebo vyšetřování autorizace nebo akreditace právními předpisy upravena, pokud není sám takto kvalifikovaný Rizikové práce (1) Rizikovou prací, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí práce, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací, je práce zařazená do kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazená do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nebo tak stanoví zvláštní právní předpis

66 40 Evidence rizikových prací Zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány rizikové práce, je dále povinen a) u každého zaměstnance ode dne přidělení rizikové práce vést evidenci 1. o jménu, příjmení a rodném čísle, 2. o počtu směn odpracovaných při rizikové práci, s výjimkou rizika infekčního onemocnění, 3. o datech a druzích provedených lékařských preventivních prohlídek a jejich závěrech, o zvláštních očkováních souvisejících s činností na pracovišti zaměstnavatele nebo o imunitě (odolnosti) k nákaze, 4. údajů o výsledcích sledování zátěže organismu zaměstnanců faktory pracovních podmínek a naměřených hodnotách intenzit a koncentrací faktorů pracovních podmínek a druhu a typu biologického činitele, s výjimkou údajů o zdravotním stavu zaměstnanců, b) ukládat evidenci podle písmene a) po dobu 10 let od ukončení expozice, a jde-li o práce 1. s chemickými karcinogeny stanovenými zvláštním právním předpisem, 2. s azbestem, 3. v riziku fibrogenního prachu, a 4. s biologickými činiteli,... dobu 40 let od ukončení expozice, /2003 Sb. VYHLÁŠKA kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií... Zařazování prací do kategorií 2 (1) Zařazení práce do kategorie vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek. (2) Při zařazování prací do kategorií se ve smyslu 37 odst. 3 písm. e) zákona stanoví kategorie rozhodujících faktorů v charakteristické směně. Za rozhodující faktory se považují faktory, které při dané práci podle současné úrovně vědeckého poznání mohou významně ovlivňovat nebo ovlivňují zdraví. Při zařazení jednotlivých faktorů do kategorie práce se do návrhu podle 37 odst. 3 písm. e) zákona uvede zařazení práce s jednotlivými rozhodujícími faktory podle přílohy č. 1 v charakteristické směně. Za charakteristickou směnu se pokládá směna, která probíhá za obvyklých provozních podmínek, při níž doba výkonu práce s jednotlivými rozhodujícími faktory v daném časovém úseku odpovídá celoročně nebo v rozhodujícím období skutečné míře zátěže těmto faktorům

67 3 (1) Ve smyslu 2 se za práce a) kategorie první považují práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví, b) kategorie druhé považují práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců, tedy práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity faktorů stanovené zvláštními právními předpisy (dále jen "hygienické limity"), a práce naplňující další kritéria pro jejich zařazení do kategorie druhé podle přílohy č. 1, c) kategorie třetí považují práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity, a práce naplňující další kritéria pro zařazení práce do kategorie třetí podle přílohy č. 1, přičemž expozice fyzických osob, které práce vykonávají (dále jen "osob"), není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů, a pro zajištění ochrany zdraví osob je proto nezbytné využívat osobní ochranné pracovní prostředky, organizační a jiná ochranná opatření, a dále práce, při nichž se vyskytují opakovaně nemoci z povolání nebo statisticky významně častěji nemoci, jež lze pokládat podle současné úrovně poznání za nemoci související s prací, d) kategorie čtvrté považují práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření. Příl.1 Kritéria kategorizace prací 1. Prach Přípustný expoziční limit (dále jen "PEL") se vztahuje podle povahy prachu buď na hodnoty vyjádřené v mg/m 3, nebo jde-li o vláknité prachy na počet vláken/cm 3. Kategorie druhá Do druhé kategorie se zařazují práce, při nichž jsou osoby vykonávající tyto práce (dále jen "osoby") exponovány prachu, jehož průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší jsou vyšší než 30 % hodnoty PEL stanoveného pro tento druh prachu zvláštním právním předpisem, hodnotu PEL však nepřekračují. Kategorie třetí Do třetí kategorie se zařazují práce, při nichž jsou osoby exponovány prachu, jehož průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší jsou vyšší než hodnota PEL pro tento druh prachu stanoveného zvláštním právním předpisem, avšak nepřekračují jeho trojnásobek. Kategorie čtvrtá Do čtvrté kategorie se zařazují práce, při nichž jsou osoby exponovány prachu, jehož koncentrace jsou vyšší než je uvedeno pro třetí kategorii. 67

68 2. Chemické látky Hluk Vibrace Neionizující záření a elektromagnetická pole Fyzická zátěž Pracovní poloha Zátěž teplem Zátěž chladem Psychická zátěž Zraková zátěž Práce s biologickými činiteli Práce ve zvýšeném tlaku vzduchu /2006 Sb. ZÁKON zákoník práce 117 Mzda a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí Za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek. Vymezení ztíženého pracovního prostředí pro účely odměňování a výši příplatku stanoví vláda nařízením. Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí nejméně 10 % částky, kterou stanoví tento zákon v 111 odst. 2 jako základní sazbu minimální mzdy. Ročenka Krajské hygienické stanice MS kraje 2013 : Zdroj : 68

69 13. Pracovní úrazy, evidence, záznam o úrazu, odškodňování (262/2006 Sb. 105, , 201/10 Sb.). 437/1990 Sb. SDĚLENÍ federálního ministerstva zahraničních věcí Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 12. listopadu 1921 byla na 3. zasedání generální konference Mezinárodní organizace práce přijata Úmluva o odškodňování pracovních úrazů v zemědělství (č. 12) a dne 10. června 1925 byla na 7. zasedání generální konference Mezinárodní organizace práce přijata Úmluva o odškodnění pracovních úrazů (č. 17). Ratifikace Úmluv Československou republikou byly zapsány dne 12. června Čl.1. Každý členský stát Mezinárodní organizace práce, který ratifikuje tuto úmluvu, se zavazuje zajistit, že osoby, které utrpěly pracovní úraz, nebo osoby na nich závislé, budou odškodněny za podmínek, rovnajících se přinejmenším těm, které stanoví tato úmluva. 262/2006 Sb. ZÁKON zákoník práce ČÁST PÁTÁ BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI 105 Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání (1) Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin... (2) Zaměstnavatel vede v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. (3) Zaměstnavatel vyhotovuje záznamy a vede dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo a) ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo b) k úmrtí zaměstnance.... (5) Zaměstnavatel je povinen přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů. 69

70 ČÁST JEDENÁCTÁ NÁHRADA MAJETKOVÉ A NEMAJETKOVÉ ÚJMY HLAVA III POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE K NÁHRADĚ ŠKODY Díl 1 Obecná povinnost nahradit škodu 269 (1) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. (4) Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela nebo zčásti nezprostí. 270 (1) Zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla a) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo b) v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy. (3) Zprostí-li se zaměstnavatel povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, je povinen určit část, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění; v případě uvedeném v odstavci 2 písm. b) je však povinen zaměstnavatel uhradit alespoň jednu třetinu škody nebo nemajetkové újmy. Oddíl 2 Druhy náhrad 271a Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (1) Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle 192 nebo odměny z dohody podle 194 a plnou výší nemocenského. Náhrada za ztrátu na výdělku podle věty první přísluší zaměstnanci do výše jeho průměrného výdělku před vznikem škody i za dobu, kdy mu podle 192 odst. 1 části věty druhé za středníkem nepřísluší náhrada mzdy nebo platu anebo odměny z dohody. 70

71 271b Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů o důchodovém pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží. (6) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil věk 65 let nebo důchodový věk, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, anebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění. 271c Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění (1) Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2. (2) Vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti. 271d Účelně vynaložené náklady spojené s léčením Účelně vynaložené náklady spojené s léčením přísluší tomu, kdo tyto náklady vynaložil. 271e Náhrada věcné škody Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu za věcnou škodu; ustanovení 265 odst. 3 platí i zde. Oddíl 3 Druhy náhrad při úmrtí zaměstnance 271g Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem (1) Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem přísluší tomu, kdo tyto náklady vynaložil. Od přiměřených 71

72 nákladů spojených s pohřbem se odečte pohřebné poskytnuté podle zvláštního právního předpisu. (2) Náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem tvoří výdaje účtované za pohřeb, hřbitovní poplatky, výdaje na zřízení pomníku nebo desky do výše nejméně Kč, výdaje na úpravu pomníku nebo desky, cestovní výlohy a jedna třetina obvyklých výdajů na smuteční ošacení osobám blízkým. 271h Náhrada nákladů na výživu pozůstalých (1) Náhrada nákladů na výživu pozůstalých přísluší pozůstalým, kterým zemřelý zaměstnanec výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat, a to do doby, do které by tuto povinnost měl, nejdéle však do konce kalendářního měsíce, ve kterém by zemřelý zaměstnanec dosáhl 65 let věku nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let. (2) Náhrada nákladů podle odstavce 1 přísluší pozůstalým ve výši 50 % průměrného výdělku zaměstnance, zjištěného před jeho smrtí, pokud výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat jedné osobě, a 80 % tohoto průměrného výdělku, pokud výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat více osobám. Od částek připadajících na jednotlivé pozůstalé se odečte důchod přiznaný pozůstalým z důvodu smrti zaměstnance. K případnému výdělku pozůstalých se nepřihlíží.. 271i Jednorázové odškodnění pozůstalých (1) Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi, partnerovi51a) a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši nejméně Kč. Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší dále rodičům zemřelého zaměstnance, jestliže žili se zaměstnancem v domácnosti, v úhrnné výši nejméně Kč; jednorázové odškodnění ve výši nejméně Kč přísluší i v případě, že se zemřelým zaměstnancem žil v domácnosti pouze jeden rodič. 201/2010 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu 1 Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie2) a upravuje způsob a obsah evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, hlášení smrtelného pracovního úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. 72

73 2 (1) Zaměstnavatel vede evidenci o úrazech v knize úrazů v elektronické nebo listinné podobě. Evidence obsahuje tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení (dále jen jméno ) úrazem postiženého zaměstnance, b) datum a hodinu úrazu, c) místo, kde k úrazu došlo, d) činnost, při níž k úrazu došlo, e) počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu, f) celkový počet zraněných osob, g) druh zranění a zraněná část těla, h) popis úrazového děje i) druh úrazu, j) zdroj úrazu, k) příčiny úrazu, l) jména svědků úrazu, m) jméno a pracovní zařazení toho, kdo údaje zaznamenal Pro statistické účely se smrtelným pracovním úrazem rozumí takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do 1 roku zemřel. 4 (1) Zaměstnavatel ohlásí pracovní úraz bez zbytečného odkladu a) územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin, b) odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, c) příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, a trvá-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat, d) příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu, jde-li o závažný pracovní úraz podle jiného právního předpisu (61/1988, 6 ods. 3), e) zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil. (2) Zaměstnavatel ohlásí smrtelný pracovní úraz bez zbytečného odkladu a) územně příslušnému útvaru Policie České republiky, b) odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, c) příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, d) příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu, 73

74 e) zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil, f) zdravotní pojišťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn. 5 (1) Záznam o úrazu vyhotovuje zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl. Záznam o úrazu předá zaměstnavatel bez zbytečného odkladu oprávněným osobám (262/2006 Sb., postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.). (2) Vzor záznamu o úrazu je uveden v příloze č. 1 k tomuto nařízení. 6 Zaměstnavatel zašle záznam o úrazu za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce a) územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin, b) příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, c) příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu, d) zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn, 7 V případě smrtelného pracovního úrazu zašle zaměstnavatel záznam o úrazu nejpozději do 5 dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl, a) územně příslušnému útvaru Policie České republiky, b) příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, c) příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu, d) zdravotní pojišťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn, 74

75 Příloha č. 1 NV 201/2010 Sb. 75

76 76

77 77

78 78

79 Úrazové pojištění zaměstnanců 262/2006 Sb. Zákoník práce 365 (1) Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne nabytí účinnosti jiné právní úpravy pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se řídí zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání ustanovením 205d zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce 65/1965 Sb. Zákoník práce 205d Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (1) Zaměstnavatelé zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance jsou pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání pojištěni (dále jen "zákonné pojištění") u České pojišťovny, akciová společnost, pokud s ní měli sjednáno toto pojištění k 31. prosinci Ostatní zaměstnavatelé jsou pojištěni u Kooperativy, československé družstevní pojišťovny, akciová společnost, případně jejího právního nástupce v České republice (dále jen "pojišťovny"). To se nevztahuje na organizační složky státu.40) Pracovní úrazovost ČR 2013 Zdroj : 79

80 14. Přidělování a technické požadavky na OOPP (262/06 Sb. 104, 495/01 Sb., 21/03 Sb.,) 262/2006 Sb. ZÁKON zákoník práce ČÁST PÁTÁ BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI 104 Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje (1) Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem. (2) V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci, poskytuje zaměstnavatel jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv. (3) Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům mycí, čisticí a dezinfekční prostředky na základě rozsahu znečištění kůže a oděvu; na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami, v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem, též ochranné nápoje. (4) Zaměstnavatel je povinen udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání. (5) Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje poskytne zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním. (6) Vláda stanoví nařízením bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů. 80

81 495/2001 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků 1 Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských společenství stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků (dále jen "ochranné prostředky"), mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. 2 Ochrannými prostředky pro účely tohoto nařízení nejsou : a) běžné pracovní oděvy a obuv, které nejsou určeny k ochraně zdraví zaměstnanců před riziky a které nepodléhají při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění, b) výstroj a vybavení záchranných sborů a služeb vykonávajících činnost podle zvláštních právních předpisů, c) speciální ochranné prostředky používané v armádě nebo pořádkových a bezpečnostních silách, d) výstroj a vybavení používané při provozu na pozemních komunikacích, e) sportovní výstroj a vybavení, f) ochranné prostředky určené pro sebeobranu, g) prostředky pro zjišťování a signalizování rizik a škodlivin na pracovišti. 3 (1) Ochranné prostředky musí a) být po dobu používání účinné proti vyskytujícím se rizikům a jejich používání nesmí představovat další riziko, b) odpovídat podmínkám na pracovišti, c) být přizpůsobeny fyzickým předpokladům jednotlivých zaměstnanců, d) respektovat ergonomické požadavky a zdravotní stav zaměstnanců. (2) Tam, kde přítomnost více než jednoho rizika vyžaduje, aby zaměstnanci používali současně více ochranných prostředků, musí být tyto ochranné prostředky vzájemně slučitelné. (3) Zaměstnanci musí být s používáním ochranných prostředků seznámeni. Používání ochranných prostředků více zaměstnanci je možné pouze v případě, že byla učiněna opatření, která zamezí ohrožení přenosnými chorobami. (4) Způsob, podmínky a dobu používání ochranných prostředků stanoví zaměstnavatel na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce a pracoviště a s přihlédnutím k vlastnostem těchto ochranných prostředků. 4 (1) Při hodnocení rizik pro výběr a použití ochranných prostředků se postupuje zejména podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení. (2) Při výběru ochranných prostředků se postupuje zejména podle příloh č. 2 a 3 k tomuto nařízení. 81

82 5 (1) K předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění poskytne zaměstnavatel dezinfekční prostředky. Za dezinfekční prostředky se považují též ochranné masti s dezinfekčním účinkem. (2) Zaměstnancům, kteří přicházejí do styku s látkami, jež mohou způsobit podráždění pokožky nebo znečištění zaměstnance, poskytne zaměstnavatel podle druhu látky mycí a čisticí prostředky, jejichž doporučené množství je uvedeno v příloze č. 4 k tomuto nařízení, případně regenerační krémy a masti. 6 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna Příkoha č. 1 (NV 459/2001 Sb.) 82

83 Příl.2 (NV 459/2001 Sb.) Jednotlivými ochrannými prostředky jsou zejména: Pro ochranu hlavy: a) ochranné přilby (používané např. v dolech, ve stavebnictví, lesnictví, zemědělství a průmyslu), b) ochrany proti skalpování (čepice, barety, síťky na vlasy - se štítkem nebo bez štítku, apod.), c) ochranné pokrývky hlavy (barety, čepice, nepromokavé klobouky apod., vyrobené z textilie, impregnované textilie aj.). Pro ochranu sluchu: a) zátkové chrániče sluchu a podobné prostředky, b) mušlové chrániče sluchu, c) akustické přilby (tzv. protihlukové přilby), d) mušlové chrániče sluchu, které lze připojit k ochranným přilbám, e) chrániče sluchu s přijímačem a nízkofrekvenční indukční smyčkou, f) ochrana sluchu s interkomem. Pro ochranu očí a obličeje: a) ochranné brýle, b) ochranné brýle proti záření rentgenovému, laserovému, ultrafialovému, infračervenému, viditelnému (proti oslnění), c) ochranné obličejové štíty, d) svářečské kukly a štíty (štíty s držadlem, kukly s upínacím náhlavním páskem nebo kukly, které lze připevnit na ochranné přilby). Pro ochranu dýchacích orgánů: a) masky a polomasky s filtry proti částicím, parám, plynům a proti radioaktivnímu prachu s vhodnou lícnicovou částí, b) izolační dýchací přístroje s přívodem vzduchu, c) prostředky na ochranu dýchacích orgánů včetně snímatelné svářečské kukly, d) potápěčské dýchací přístroje a vybavení. Pro ochranu rukou a paží: a) rukavice na ochranu před: - mechanickým poškozením (proti bodnutí, proříznutí, vibracím apod.), - chemickými látkami a biologickými činiteli, - elektřinou, žárem a nízkými teplotami, - ionizujícím zářením, b) palcové rukavice, c) ochranné prsty, d) ochranné rukávy, e) ochranné nátepníky pro těžkou práci, f) dlaňovice, g) ochranné rukavice pro práce ve vlhkém, mokrém nebo znečišťujícím prostředí

84 21/2003 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky 1 Základní ustanovení (1) Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských společenství stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky. (2) Pro účely tohoto nařízení se za osobní ochranný prostředek považuje každé zařízení nebo prostředek určený k nošení nebo držení jednotlivcem pro ochranu před jedním nebo více zdravotními a bezpečnostními riziky Podmínky uvedení osobních ochranných prostředků na trh a do provozu (1) Osobní ochranné prostředky musí splňovat základní požadavky na bezpečnost a na ochranu zdraví stanovené v příloze č. 2 k tomuto nařízení (dále jen "základní požadavky") a mohou být uváděny na trh a do provozu, pouze pokud při řádném udržování a používání pro zamýšlený účel chrání zdraví a zaručují bezpečnost uživatelů, aniž by tím došlo k ohrožení zdraví, bezpečnosti jiných osob, domácích a hospodářských zvířat nebo majetku. (2) Základní požadavky se považují za splněné, pokud je osobní ochranný prostředek ve shodě s harmonizovanou českou technickou normou, popřípadě se zahraniční technickou normou přejímající v členských státech Evropské unie harmonizovanou evropskou normu ( 4a zákona ). 3 Postupy posuzování shody (1) Před uvedením osobního ochranného prostředku na trh výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce shromáždí technickou dokumentaci v rozsahu stanoveném v příloze č. 3 k tomuto nařízení, aby mohla být v případě potřeby předložena orgánům dozoru, zajišťuje ES přezkoušení typu podle 4, s výjimkou osobních ochranných prostředků, které jsou uvedeny v odstavci 2, a dále postupuje podle 7. (2) U osobních ochranných prostředků jednoduché konstrukce, jejichž návrh vychází z toho, že uživatel může sám zhodnotit úroveň ochrany poskytované proti jednotlivým postupně účinkujícím minimálním rizikům, jež mohou být včas a bezpečně uživatelem rozpoznána, se ES přezkoušení typu nevyžaduje. Do této kategorie patří výhradně osobní ochranné prostředky určené pro ochranu uživatele proti a) mechanickému působení, jehož účinky jsou povrchové (například zahradnické rukavice, náprstky), 84

85 b) slabě agresivním čisticím prostředkům, jejichž účinek lze snadno vyloučit (například ochranné rukavice proti zředěným roztokům čisticích přípravků), c) rizikům při manipulaci s horkými předměty, které nevystaví uživatele teplotám převyšujícím 50 st.c nebo nebezpečným nárazům (například rukavice, zástěry pro profesionální používání), d) klimatickým vlivům, které však nejsou mimořádné ani extrémní (například pokrývka hlavy, sezonní oděv, obuv), e) slabým nárazům a vibracím, které nepostihují životně důležité části těla a jejichž účinky nemohou způsobit nevratná poškození (například lehké ochranné přilby proti skalpování vlasů, rukavice, lehká obuv), f) slunečnímu záření (sluneční brýle). (3) U osobních ochranných prostředků složité konstrukce určených k ochraně proti smrtelnému nebezpečí nebo proti nebezpečím, která mohou vážně a nevratně poškodit zdraví a kde návrh vychází z toho, že jejich bezprostřední účinky uživatel nemůže včas rozpoznat, zajišťuje výrobce kromě postupu uvedeného v odstavci 1 podle své volby kontrolu vyráběných osobních ochranných prostředků buď postupem podle 5 nebo 6 (tj. 5 schválení výrobku, 6 dohled nad výrobou ). Do této kategorie patří výhradně a) filtrační prostředky pro ochranu dýchacích orgánů proti pevným a kapalným aerosolům nebo proti dráždivým, nebezpečným, toxickým nebo radioaktivním plynům, b) prostředky pro ochranu dýchacích orgánů zajišťující plnou izolaci vůči okolní atmosféře, včetně přístrojů pro potápění, c) osobní ochranné prostředky poskytující pouze časově omezenou ochranu proti chemickému působení nebo proti ionizujícímu záření, d) zásahové prostředky pro použití v horkých prostředích, s účinky srovnatelnými se vzduchem o teplotě 100 st.c nebo vyšší, kde může nebo nemusí být infračervené záření, plameny nebo rozstřik velkého množství roztaveného materiálu, e) zásahové prostředky pro použití v chladných prostředích, s účinky srovnatelnými se vzduchem o teplotě -50 st.c nebo nižší, f) osobní ochranné prostředky chránící před pádem z výšky, g) osobní ochranné prostředky proti rizikům vyvolaným elektřinou a nebezpečným napětím nebo prostředky užívané jako izolace při práci pod vysokým napětím. Příl.2 ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA BEZPEČNOST A OCHRANU ZDRAVÍ 1. VŠEOBECNÉ POŽADAVKY NA VEŠKERÉ OSOBNÍ OCHRANNÉ PROSTŘEDKY Osobní ochranné prostředky musí poskytovat přiměřenou ochranu proti všem působícím rizikům. 1.1 Zásady navrhování Ergonomie Osobní ochranný prostředek musí být navržen a vyroben tak, aby uživatel mohl v předpokládaných podmínkách používání normálně vykonávat činnost, při které je vystaven riziku, a přitom využíval náležité ochrany nejvyšší možné úrovně. 85

86 1.2 Nezávadnost osobního ochranného prostředku Nebezpečné a další omezující vlastnosti Osobní ochranný prostředek musí být navržen a vyroben tak, aby při předpokládaných podmínkách používání byly vyloučeny nebezpečné a rušivé vlastnosti Vhodnost použitých materiálů Materiály osobního ochranného prostředku, včetně produktů jejich rozkladu, nesmějí nepříznivě ovlivňovat hygienu nebo zdraví uživatele Ochranné prvky pro potápěčskou výzbroj 1. Dýchací přístroj Dýchací přístroj musí být schopen dodávat uživateli dýchatelnou plynnou směs za předpokládaných podmínek používání a respektovat zejména maximální hloubku ponoření. 2. Pokud to předpokládané podmínky používání vyžadují, musí osobní ochranné prostředky zahrnovat a) oděv, který chrání uživatele před tlakem vyvolaným hloubkou ponoření (viz bod 3.2) nebo před chladem (viz bod 3.7); b) výstražné zařízení konstruované tak, aby poskytovalo uživateli okamžitou výstrahu blížícího se selhání v dodávce dýchatelné plynné směsi (viz bod 2.8); c) záchranný oblek umožňující uživateli návrat na hladinu (viz bod 3.4.1). Technické normy upravující OOPP : Technické normy upravující osobní ochranné pracovní prostředky spadají do třídy ČSN č Ochrana životního prostředí, pracovní a osobní ochrana, bezpečnost strojních zařízení a ergonomie, skupiny : Třídicí znak (třída, skupina) Počet platných norem (leden 2016) ČSN 83 21xx - Ochrana hlavy 38 norem ČSN 83 22xx - Ochranné prostředky dýchacích orgánů 49 norem ČSN 83 23xx - Ochrana rukou 16 norem ČSN 83 24xx - Ochrana očí a obličeje 22 norem ČSN 83 25xx - Ochrana nohou 15 norem ČSN 83 26xx - Ochranné pomůcky (pásy, chrániče a pod.) 21 norem ČSN 83 27xx - Ochranné oděvy 79 norem ČSN 83 28xx - Zkoušení materiálu na ochranné oděvy, 30 norem ochranné rukavice a ochrannou obuv ČSN 83 29xx - Materiály 4 normy celkem 274 Aktuální technické normy ve skupinách lze ověřit na portálu ÚŘAD PRO TECHNICKOU NORMALIZACI, METROLOGII A STÁTNÍ ZKUŠEBNICTVÍ zadáním třídy a skupiny do položky Třídicí znak : 86

87 15. Bezpečnost technických zařízení, vyhrazená tlaková, plynová, zdvihací a elektrotechnická zařízení (18/79 Sb.,19/79 Sb., 21/79 Sb., 73/10 Sb.) - Vyhláška 18/1979 Sb.ČÚBP kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti - Vyhláška 19/1979 Sb. ČÚBP kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti - Vyhláška 21/1979 Sb. ČÚBP kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti - Vyhláška 73/2010 Sb. ČÚBP kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti 18/1979 Sb. VYHLÁŠKA Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti 2 Vyhrazená tlaková zařízení (1) Vyhrazená tlaková zařízení ve smyslu 4 písm. d) až g) zákona (dále jen "zařízení") jsou: a) parní a kapalinové kotle (dále jen "kotle"), jejichž konstrukční tlak přesahuje 0,07 MPa a teplota pracovní látky převyšuje bod varu při tomto přetlaku, b) tlakové nádoby stabilní (dále jen "tlakové nádoby"), jejichž nejvyšší pracovní přetlak přesahuje 0,07 MPa a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, jedovaté a výbušné kapaliny o jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující jejich bod varu při přetlaku 0,07 MPa, c) kovové tlakové nádoby k dopravě plynů (dále jen "nádoby na plyny"), jejichž kritická teplota je nižší než +50 stupňů C, nebo plynů, u nichž při teplotě +50 stupňů C je absolutní tlak (tenze par) vyšší než 0,3 MPa Oprávnění organizací (1) Vyrábět, montovat, opravovat, rekonstruovat zařízení a provádět revize a zkoušky kotlů a tlakových nádob dodavatelským způsobem a periodické zkoušky nádob na plyny smějí organizace pouze na základě oprávnění (dále jen "oprávněná organizace"). (2) Oprávnění vydává inspektorát bezpečnosti práce (dále jen "orgán dozoru"), v jehož 87

88 obvodu má organizace sídlo popřípadě trvalý pobyt, a to na základě písemné žádosti organizace. 5 Individuální vyzkoušení (1) Každý dohotovený kotel a tlakovou nádobu s výjimkou výrobků stanovených k posuzování shody podle zvláštního zákona 2a) a nařízení vlády 2b) musí výrobce podrobit stavební a první tlakové zkoušce. Tyto zkoušky zajišťuje a provádí výrobce, pokud písemně nezmocnil jejich provedením organizaci, která je oprávněna k montáži kotle nebo tlakové nádoby. Ke každému kotli nebo tlakové nádobě musí výrobce vyhotovit průvodní dokumentaci včetně pasportu (revizní knihy) v rozsahu stanoveném technickými normami.... (4) Každou vyrobenou nádobu na plyny musí výrobce podrobit první zkoušce. 7 Revize a zkoušky provozovaných kotlů a tlakových nádob (1) Revize a zkoušky provozovaných kotlů a tlakových nádob smí provádět pouze revizní technik ( 8). Způsob, termíny a případy provedení revizí a zkoušek těsnosti stanoví technické normy. (2) Tlakovou zkoušku provádí revizní technik zpravidla vodou, popřípadě olejem nebo jinou nežíravou, nejedovatou a nevýbušnou kapalinou. Výsledek zkoušky zapíše do revizního záznamu. Hodnota zkušebního přetlaku je uvedena v průvodní dokumentaci zařízení.... (4) Tlaková zkouška musí být provedena a) určí-li to orgán dozoru, b) nejpozději do 9 let od provedení předchozí tlakové zkoušky zkušebním přetlakem, pokud v průvodní dokumentaci není stanovená lhůta kratší. 19/1979 Sb. VYHLÁŠKA Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti 2 Vyhrazená zdvihací zařízení (1) Vyhrazená zdvihací zařízení ve smyslu 4 písm. d) až g) zákona (dále jen "zařízení") jsou tato zařízení s motorickým pohonem: 88

89 a) zdvihadla a pojízdná zdvihadla o nosnosti nad 5000 kg (kladkostroje, kočky apod.), b) jeřáby o nosnosti nad 5000 kg, c) pohyblivé pracovní plošiny s výškou zdvihu nad 3 m, d) stavební výtahy s výškou zdvihu nad 3 m, jimiž se dopravují také osoby, e) výtahy, které jsou trvalou součástí staveb o nosnosti nad 100 kg a s výškou zdvihu nad 2 m, f) regálové zakladače se svisle pohyblivými stanovišti obsluhy. 3 Oprávnění organizace (1) Organizace mohou vyrábět, montovat, provádět generální opravy a rekonstruovat zařízení nebo dodavatelským způsobem je opravovat a provádět revize a revizní zkoušky jen na základě oprávnění (dále jen "oprávněná organizace"). U zařízení uvedeného v 2 odst. 1 písm. e) musí mít oprávnění k opravám též organizace, která zařízení provozuje, pokud si opravy vykonává sama. (2) Oprávnění vydává inspektorát bezpečnosti práce (dále jen "orgán dozoru"), v jehož obvodu působnosti má organizace sídlo popřípadě trvalý pobyt, a to na základě písemné žádosti organizace. 4 Individuální vyzkoušení (1) Každé nově smontované zařízení s výjimkou výrobků stanovených k posuzování shody podle zvláštního zákona 3a) a nařízení vlády 3b) musí výrobce, popřípadě montážní organizace podrobit montážní zkoušce a výchozí revizi elektrického zařízení a vyhotovit pro ně knihu zdvihacího zařízení, pasport nebo obdobný doklad. O individuálním vyzkoušení vyhotoví oprávněná organizace zápis Ověřovací zkoušky (1) Organizace provozující zařízení (dále jen "provozovatel") je povinna ověřit bezpečnost každého nového, generální opravou renovovaného nebo rekonstruovaného zařízení před jeho uvedením do provozu ověřovací zkouškou. (2) Provozovatel je povinen písemně oznámit orgánu dozoru, příslušnému podle umístění předpisy k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení nebo dokumentací zařízení. 6 Zkoušky po opravách Organizace, která opraví zařízení, je povinna ověřit jeho bezpečnost ověřovací zkouškou v rozsahu prováděné opravy a podle ustanovení technických norem. 7 Revize a revizní zkoušky Organizace je povinna soustavně ověřovat revizemi a revizními zkouškami další provozní způsobilost zařízení, rozsah a úplnost dokumentace. Tyto revize a revizní zkoušky se provádí v rozsahu a ve lhůtách předepsaných technickými normami, popřípadě technickými podmínkami výrobní organizace. 89

90 21/1979 Sb. VYHLÁŠKA Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti 2 Vyhrazená plynová zařízení Vyhrazená plynová zařízení ve smyslu 4 písm. d) až g) zákona (dále jen "zařízení") jsou zařízení pro a) výrobu a úpravu plynů, b) skladování a přepravu plynů, c) plnění nádob plyny, včetně tlakových stanic, d) zkapalňování a odpařování plynů, e) zvyšování a snižování tlaku plynů, f) rozvod plynů, g) spotřebu plynů spalováním. 3 Oprávnění organizací (1) Organizace mohou montovat, opravovat zařízení, provádět na něm dodavatelským způsobem revize a zkoušky a plnit tlakové nádoby na plyny jen na základě oprávnění (dále jen "oprávněná organizace"). (2) Oprávnění vydává inspektorát bezpečnosti práce (dále jen "orgán dozoru"), v jehož obvodu má organizace sídlo popřípadě trvalý pobyt, a to na základě písemné žádosti organizace.... (7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se nevztahují na plynárenská a odběrní plynová zařízení, pokud je montují a opravují plynárenské podniky (Vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky č. 175/1975 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení plynárenského zákona). (8) Výrobní nebo montážní organizace je povinna písemně oznámit orgánu dozoru příslušnému podle umístění zařízení alespoň 15 dnů předem místo a dobu provádění zkoušek zařízení a) pro plnění tlakových nádob plynem, b) kompresní a regulační stanice s vysokým a velmi vysokým tlakem, c) pro rozvod plynů s vysokým a velmi vysokým tlakem, d) pro spotřebu plynů spalováním s jednotlivým výkonem nad 3,5 MW, e) pro výrobu hořlavých plynů s jednotlivým výkonem nad 5 m 3 /h, f) na výrobu kyslíku s jednotkovým výkonem nad 1500 m 3 /h

91 Provoz zařízení Provozovatel je povinen: a) zajistit, aby kontroly a provozní revize byly vykonávány podle zvláštních předpisů, popřípadě návodů a pokynů výrobce a dodavatele,... c) vypracovat do jednoho měsíce od zahájení provozu místní provozní řád podle podkladů v projektové a dodavatelské dokumentaci, návodů výrobce a na základě zkušeností z provozu, d) u zařízení, kde se pracuje s jedovatými a nedýchatelnými plyny, před zahájením provozu zajistit dýchací a oživovací techniku, udržovat ji ve stavu schopném provozu a pro případ nutnosti (havárie, porucha apod.) zajistit protiplynovou nebo záchrannou službu, e) vést předepsanou technickou dokumentaci, evidenci zařízení a uschovat doklady stanovené právními předpisy nebo technickými normami /2010 Sb. VYHLÁŠKA o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních) 1 Tato vyhláška a) stanoví vyhrazená elektrická technická zařízení (dále jen zařízení ), jejich zařazení do tříd a skupin a bližší podmínky jejich bezpečnosti, (1) Zařízeními jsou zařízení 2 a) pro výrobu, přeměnu, přenos, rozvod a odběr elektrické energie a elektrické instalace, b) určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny. (2) Zařazení zařízení do tříd a skupin je uvedeno v příloze č. 1 k této vyhlášce. 3 Bližší podmínky bezpečnosti zařízení jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce. 91

92 16. Protivýbuchová ochrana (406/04 Sb.,23/03 Sb., 22/89 Sb , ) 406/2004 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu (nevtahuje se na hornictví, výbušniny, dopravu, spalování plynných paliv, zdravotnictví, 1) 2 (1) Při uplatňování zásad prevence rizik nebo k zajištění ochrany před výbuchem přijímá zaměstnavatel technická nebo organizační opatření přiměřená povaze provozu v souladu se zásadami, které uplatňuje podle charakteru činnosti v následujícím pořadí a) předcházení vzniku výbušné atmosféry, b) zabránění iniciace výbušné atmosféry, c) snížení škodlivých účinků výbuchu tak, aby bylo zajištěno zdraví a bezpečnost zaměstnanců.... (3) Technická nebo organizační opatření přijatá k prevenci a ochraně před výbuchem podle odstavců 1 a 2 zaměstnavatel pravidelně přehodnocuje v jím určených intervalech a bezodkladně při každé změně významné z hlediska zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (1) Zaměstnavatel posuzuje rizika výbuchu zejména se zřetelem na 3 a) pravděpodobnost výskytu výbušné atmosféry a její trvání, b) pravděpodobnost výskytu zdrojů iniciace, včetně možných výbojů statické elektřiny a na pravděpodobnost, zda jsou aktivní a účinné, c) používaná zařízení včetně instalace, látky, technologické procesy, pracovní postupy a jejich možné vzájemné působení, d) rozsah předpokládaných účinků výbuchu. 4 (1) Zaměstnavatel po provedení technických nebo organizačních opatření podle 2 a posouzení rizika výbuchu podle 3 a) klasifikuje prostory s prostředím nebezpečí výbuchu na prostory s nebezpečím výbuchu a prostory bez nebezpečí výbuchu podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, b) zabezpečí v prostorech klasifikovaných podle písmene a) plnění dalších požadavků podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení, 92

93 c) označí místa vstupu do prostorů s nebezpečím výbuchu bezpečnostními značkami výstrahy s černými písmeny EX označujícími "nebezpečí - výbušné prostředí" *). (*) 3 odst. 2/příloha od. 4, nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů) d) zabezpečí vypracování písemné dokumentace o ochraně před výbuchem podle 7 a její vedení tak, aby odpovídala skutečnosti. (2) Zaměstnavatel přijme další nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, kterými v prostorech s nebezpečím výbuchu zabezpečí, aby a) v takových pracovních podmínkách nebyla ohrožena bezpečnost a zdraví zaměstnanců, b) s ohledem na posouzení rizika výbuchu byla po dobu přítomnosti zaměstnanců nebo jiných osob vhodnými technickými prostředky náležitě monitorována, vyhodnocována a kontrolována výbušná atmosféra.... Příloha č..1 nařízení vlády 406/2004 Sb. KLASIFIKACE PROSTORŮ 1 Klasifikace prostorů Zaměstnavatel na základě výsledků posouzení rizika výbuchu podle 4 roztřídí prostory na prostory s nebezpečím výbuchu a prostory bez nebezpečí výbuchu. 1.1 Prostor s nebezpečím výbuchu je prostor, ve kterém se výbušná atmosféra může vyskytnout v množství vyžadujícím opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců. 1.2 Prostor bez nebezpečí výbuchu je prostor, ve kterém se nepředpokládá výskyt výbušné atmosféry v množství vyžadujícím opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců. 93

94 2 Klasifikace prostorů s nebezpečím výbuchu Prostory s nebezpečím výbuchu podle bodu 1.1 se zařazují do zón na základě četnosti výskytu výbušné atmosféry a doby jejího trvání. 2.1 Prostory s výskytem výbušné atmosféry složené ze směsi vzduchu a hořlavých látek ve formě plynu, páry nebo mlhy se zatřiďují do těchto zón: Zóna 0 Prostor, ve kterém je výbušná atmosféra tvořená směsí vzduchu s hořlavými látkami ve formě plynu, páry nebo mlhy přítomna trvale nebo po dlouhou dobu nebo často Zóna 1 Prostor, ve kterém je občasný vznik výbušné atmosféry tvořené směsí vzduchu s hořlavými látkami ve formě plynu, páry nebo mlhy pravděpodobný Zóna 2 Prostor, ve kterém vznik výbušné atmosféry tvořené směsí vzduchu s hořlavými látkami ve formě plynu, páry nebo mlhy není pravděpodobný, a pokud výbušná atmosféra vznikne, bude přítomna pouze výjimečně a pouze po krátký časový úsek. 2.2 Prostory, v nichž se výbušná atmosféra vyskytuje ve formě oblaku hořlavého prachu ve vzduchu, se zatřiďují do těchto zón: Zóna 20 Prostor, ve kterém je výbušná atmosféra tvořená oblakem zvířeného hořlavého prachu ve vzduchu přítomna trvale nebo po dlouhou dobu nebo často Zóna 21 Prostor, ve kterém je občasný vznik výbušné atmosféry tvořené oblakem zvířeného hořlavého prachu ve vzduchu pravděpodobný Zóna 22 Prostor, ve kterém vznik výbušné atmosféry tvořené oblakem zvířeného hořlavého prachu ve vzduchu není pravděpodobný, a pokud výbušná atmosféra vznikne, bude přítomna pouze výjimečně a pouze po krátký časový úsek. 2.3 Vrstvy, usazeniny a hromady hořlavého prachu musí být považovány za zdroj, který může vytvářet výbušnou atmosféru.... Příloha č. 2 nařízení vlády 406/2004 Sb. B. POŽADAVKY NA VÝBĚR ZAŘÍZENÍ A OCHRANNÝCH SYSTÉMŮ 1. Zařízení a ochranné systémy pro všechny prostory s prostředím nebezpečí výbuchu musí být zvoleny na základě kategorií podle zvláštního právního předpisu (23/2003 Sb.), pokud v písemné dokumentaci o ochraně před výbuchem není s ohledem na posouzení rizik 94

95 výbuchu stanoveno jinak. 2. V zónách klasifikovaných podle přílohy č. 1 části 2 smí být použita zařízení těchto kategorií: a) v zóně 0 nebo v zóně 20 zařízení kategorie 1, b) v zóně 1 nebo v zóně 21 zařízení kategorie 1 a 2, c) v zóně 2 nebo v zóně 22 zařízení kategorie 1, 2 a 3. 23/2003 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu 1 Základní ustanovení (1) Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských společenství stanoví technické požadavky na a) zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, Příl.1 KRITÉRIA PRO ZAŘAZENÍ ZAŘÍZENÍ DO SKUPIN A KATEGORIÍ 1. Skupina zařízení I a) Kategorie M 1... velmi vysokou úroveň ochrany... je určeno pro použití v podzemních částech dolů ohrožených metanem nebo hořlavým prachem... vyžaduje se, aby zařízení zůstávalo funkční i v případě výjimečných událostí ve vztahu k zařízení, za přítomnosti výbušné atmosféry... b) Kategorie M 2... vysokou úroveň ochrany... v podzemních částech dolů s pravděpodobným ohrožením metanem nebo hořlavým prachem... u tohoto zařízení se předpokládá, že bude v případě vzniku výbušné atmosféry vypnuto. 2. Skupina zařízení II a) Kategorie 1... velmi vysokou úroveň ochrany... je určeno pro použití v prostorech, ve kterých je výbušná atmosféra tvořená směsí vzduchu s plyny, párami nebo mlhami nebo 95

96 prachovzdušnou směsí přítomna trvale... musí zajišťovat dostatečnou úroveň ochrany i v případě výjimečných událostí... b) Kategorie 2... vysokou úroveň ochrany... v prostorech, ve kterých je občasný vznik výbušné atmosféry tvořené směsí vzduchu s plyny, párami nebo mlhami... dostatečná úroveň ochrany i v případě častého rušení nebo častých poruch zařízení... c) Kategorie 3... běžnou úroveň ochrany... kde vznik výbušné atmosféry... není pravděpodobný a pokud výbušná atmosféra vznikne, bude přítomna pouze zřídka a pouze po krátké časové období. Příloha č. 2 ZÁKLADNÍ BEZPEČNOSTNÍ A ZDRAVOTNÍ POŽADAVKY PRO NÁVRH A KONSTRUKCI ZAŘÍZENÍ Označování Všechna zařízení a ochranné systémy musí mít čitelně a trvanlivě vyznačeny přinejmenším tyto údaje a) název a adresu výrobce... b) označení CE, c) označení série nebo typu, d) sériové číslo, pokud existuje, e) rok výroby, f) specifické označení ochrany proti výbuchu (viz obr.) doplněné o symbol skupiny a kategorie zařízení, I M1 96

97 22/1989 Sb. VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí 83 Složení důlního ovzduší (1) V důlních dílech, ve kterých se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, musí důlní ovzduší obsahovat objemově nejméně 20 % kyslíku a koncentrace dále uvedených plynných škodlivin 16) nesmí překročit tyto hodnoty: kysličník uhelnatý (CO) 0,003 %, kysličník uhličitý (CO2) 1,0 %, kysličníky dusíku (nitrosní plyny) (NO + NO2) 0,00076 %, sirovodík (H2S) 0,00072 %. (2) Pracovat v důlním ovzduší s koncentrací kysličníku uhelnatého do 0,013 % je možné za předpokladu, že průměrná koncentrace kysličníku uhelnatého za osmihodinovou nebo kratší pracovní směnu nepřekročí hodnotu uvedenou v odstavci 1 a po celou dobu práce bude kontinuálně měřena koncentrace kysličníku uhelnatého v důlním ovzduší. (3) Závodní dolu může na přechodnou dobu povolit sníženou koncentraci kyslíku až na 19 % a zvýšenou koncentraci kysličníku uhličitého až na 1,5 %, avšak současně je povinen nařídit opatření k odstranění tohoto stavu. (4) Koncentrace metanu v důlním ovzduší těch důlních děl, ve kterých se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, nesmí být větší než 1 %. Pouze v místech, která jsou mimo účinný dosah větrního proudu, je dovolena místní koncentrace metanu do 2 %, musí však být provedena nezbytná opatření k odstranění tohoto stavu. (5) Není-li možno využitím okamžitě dostupných technických opatření snížit koncentraci metanu na meze stanovené v odstavci 4, může dát závodní dolu na nezbytně nutnou dobu písemný souhlas se zvýšením koncentrace metanu a) až na 1,5 % ve všech větrních proudech včetně pracovišť, kromě porubů s úpadním vedením důlních větrů ( 95 odst. 3) a celkového výdušného větrního proudu, b) až na 2 % v průchodním výdušném větrním proudu za posledním pracovištěm až k celkovému výdušnému větrnímu proudu. Tuto zvýšenou koncentraci metanu nemůže dovolit, je-li průchodní výdušný větrní proud veden úpadně. Písemný souhlas může vydat nejvýše na 6 měsíců Objemový průtok důlních větrů Objemový průtok důlních větrů v důlních dílech, ve kterých se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, musí být takový, aby byly dodrženy požadavky této vyhlášky. 97

98 ČÁST PÁTÁ Ochrana dolů proti výbuchu uhelného prachu 152 Zařazení dolů Uhelné doly jsou doly s nebezpečím výbuchu uhelného prachu. Za uhelný prach se z hlediska ochrany dolů proti jeho výbuchu pokládá uhelný prach o velikosti zrna do 1 milimetru.... Zneškodňování uhelného prachu 154 Poprašování inertním prachem (1) Používaná důlní díla, kromě jam, komínů, vrtů, zásobníků, porubů a dobývek musí být po celém obvodu a v celé délce poprašována inertním prachem, pokud není použito jiného povoleného způsobu zneškodňování. (2) Poprašovat se musí tak, aby obsah hořlavých látek ve směsi inertního a uhelného prachu nepřesáhl 20 % Kontrola poprašování (1) Směs inertního a uhelného prachu v důlních dílech musí být pravidelně zkoušena na obsah hořlavých látek tak, aby mohlo být včas obnoveno poprášení. Místa a lhůty pro odběr vzorků prachové směsi určí organizace podle intenzity usazování uhelného prachu. 157 Vlastnosti inertního prachu (1) K poprašování důlních děl a pro stavbu prachových protivýbuchových uzávěr mohou být používány vápencové prachy schválené zkušebnou určenou Českým báňským úřadem, které nesmí obsahovat volný kysličník křemičitý v množství přes 3 % ani jiné fibroplastické nebo toxické látky a které si zachovávají i v dole rozviřitelnost a schopnost se udržet po delší dobu ve vznosu. 158 Smáčení vodou a jiné způsoby zneškodňování uhelného prachu (1) Zneškodňování uhelného prachu smáčením vodou, případně vodou s přídavkem smáčedla je dovoleno tam, kde tento způsob, zejména z hlediska tepelně vlhkostních podmínek, je účinný. Pro zneškodňování uhelného prachu smáčením lze použít jen vodu z důlního požárního vodovodu. (3) Při smáčení se musí dbát, aby nebyla smáčena elektrická zařízení. Vhodnými opatřeními musí být zajištěno, aby nedošlo k úrazu elektrickým proudem

99 159 Způsob, kontrola a odpovědnost za zneškodňování uhelného prachu (2) Při prohlídkách pracovišť jsou dozorčí orgány a ostatní technici povinni kontrolovat také zneškodňování uhelného prachu. (3) Organizace určí pracovníky odpovědné za zneškodňování uhelného prachu a vymezí odpovědnost mezi předáky a pracovníky určené pro zneškodňování uhelného prachu. 17. Integrace státu do hornictví kompetence, právotvorná pravomoc (Státní báňská správa, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo ŽP) Ústřední (legislativní) orgány státní správy založené kompetenčním zákonem č. 2/1969 Sb.v platném znění (dále text zákona účinný v únoru 2011) : 2/1969 Sb. ZÁKON o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (do ledna 2016 novelizován 86x, poslední novela 377/2015 Sb.) 1 V České republice působí tyto ústřední orgány státní správy, v jejichž čele je člen vlády: 1. Ministerstvo financí, 2. Ministerstvo zahraničních věcí, 3. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 4. Ministerstvo kultury, 5. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 6. Ministerstvo zdravotnictví, 7. Ministerstvo spravedlnosti, 8. Ministerstvo vnitra, 9. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 10. Ministerstvo pro místní rozvoj, 11. Ministerstvo zemědělství, 12. Ministerstvo obrany, 13. Ministerstvo dopravy, 14. Ministerstvo životního prostředí, 99

100 (1) V České republice působí tyto další ústřední orgány státní správy: 2 1. Český statistický úřad, (předsedu jmenuje prezident) 2. Český úřad zeměměřický a katastrální, 3. Český báňský úřad, 4. Úřad průmyslového vlastnictví, 5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, (předsedu jmenuje prezident) 6. Správa státních hmotných rezerv, 7. Státní úřad pro jadernou bezpečnost, 8. Národní bezpečnostní úřad, 9. Energetický regulační úřad, 10. Úřad vlády České republiky, 11. Český telekomunikační úřad 12. Úřad pro ochranu osobních údajů, 13. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. 13 (1) Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy pro a) státní průmyslovou politiku, obchodní politiku, zahraničně ekonomickou politiku, tvorbu jednotné surovinové politiky, využívání nerostného bohatství, energetiku, teplárenství, plynárenství, těžbu, úpravu a zušlechťování ropy a zemního plynu, tuhých paliv, radioaktivních surovin, rud a nerud, (1) Ministerstvo životního prostředí je orgánem vrchního státního dozoru ve věcech životního prostředí. (2) Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy pro ochranu přirozené akumulace vod, ochranu vodních zdrojů a ochranu jakosti povrchových a podzemních vod, pro ochranu ovzduší, pro ochranu přírody a krajiny, pro oblast provozování zoologických zahrad, pro ochranu zemědělského půdního fondu, pro výkon státní geologické služby, pro ochranu horninového prostředí, včetně ochrany nerostných zdrojů a podzemních vod, pro geologické práce a pro ekologický dohled nad těžbou, pro odpadové hospodářství a pro posuzování vlivů činností a jejich důsledků na životní prostředí,

101 ZÁKON 61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě (do ledna 2013 novelizován 31x, poslední novela 18/2012 Sb.) ČÁST ČTVRTÁ Státní báňská správa 38 Organizace státní báňské správy (1) Orgány státní báňské správy jsou a) Český báňský úřad v Praze jako ústřední orgán státní báňské správy České republiky, b) obvodní báňské úřady, a to 1. Obvodní báňský úřad v Kladně, 2. Obvodní báňský úřad v Plzni, 3. Obvodní báňský úřad v Sokolově, 4. Obvodní báňský úřad v Trutnově, 5. Obvodní báňský úřad v Brně, 6. Obvodní báňský úřad v Mostě, 7. Obvodní báňský úřad v Ostravě, 8. Obvodní báňský úřad v Liberci. (2) Obvody působnosti obvodních báňských úřadů stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem. (3) V čele Českého báňského úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda České republiky. Předseda Českého báňského úřadu odpovídá za výkon své funkce vládě České republiky. (4) V čele obvodního báňského úřadu je předseda. (5) Český báňský úřad může v zájmu zhospodárnění výkonu státní báňské správy nebo v jiném důležitém zájmu a) pověřit plněním některých úkolů státní báňské správy jiný než místně příslušný obvodní báňský úřad nebo je sám převzít, b) pověřit obvodní báňský úřad některými úkoly, které jinak přísluší Českému báňskému úřadu. (6) Český báňský úřad zajišťuje osobní a věcné potřeby obvodních báňských úřadů. 39 Působnost orgánů státní báňské správy (1) Orgány státní báňské správy vykonávají vrchní dozor a) nad dodržováním horního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě, pokud upravují ochranu a využívání ložisek nerostů, bezpečnost provozu, zajištění chráněných objektů a zájmů před účinky hornické činnosti a nakládáním s výbušninami, b) nad dodržováním horního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě a jiných obecně závazných právních předpisů, které upravují bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost technických zařízení, požární ochranu v podzemí a pracovní podmínky v 101

102 organizacích, pokud vykonávají hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami, c) nad zajišťováním bezpečného stavu podzemních objektů.... (4) Organizace jsou povinny orgánům státní báňské správy kdykoliv umožnit vstup do objektů, zařízení a na pracoviště, předložit potřebné materiály, dokumentaci, odborné posudky a podat požadované informace a vysvětlení. Organizace jsou povinny poskytovat potřebnou součinnost orgánům státní báňské správy a vytvářet jim podmínky k nerušenému a rychlému výkonu vrchního dozoru a využívat výsledky jejich zjištění ve své práci /1988 Sb. ZÁKON o geologických pracích 17 Státní geologická služba (1) Výkonem státní geologické služby se shromažďují a poskytují údaje o geologickém složení území, ochraně a využití přírodních nerostných zdrojů a zdrojů podzemních vod a o geologických rizicích. (2) Pro výkon státní geologické služby zřídí ministerstvo (MŽP) Českou geologickou službu. Český báňský úřad Kozí 4, Praha 1 - Staré Město Tel: , Fax: Úřední hodiny: Pondělí až čtvrtek: 08:00-15:00 Předseda ČBÚ jmenován a odvoláván vládou České republiky Ing. Martin Štemberka Zdroj : 102

103 Státní báňská správa zaměstnávala v roce 2014 v průměru 183 zaměstnanců ( ). Zdroj ČBÚ červen 2015 : - Ve státní báňské správě (Český báňský úřad a 8 obvodních báňských úřadů) pracovalo 183 zaměstnanců (průměrný přepočtený evidenční stav 2014) a ze státního rozpočtu bylo za rok 2014 vyčerpáno ,- Kč. Působnost : viz Zákon 61/1988 Sb. 39 Působnost orgánů státní báňské správy (uvedeno výše) Organizační schéma SBS : Zdroj 2015 : Obvodní báňské úřady 8 obvodních báňských úřadů Delimitace působnosti OBÚ (zdroj 2015: OBÚ v Praze pro území hlavního města Prahy a pro úz. kr. Středočeského, OBÚ v Plzni pro území kraje Plzeňského, Jihočeského, OBÚ v Sokolově pro území kraje Karlovarského, OBÚ v Mostě pro území kraje Ústeckého, 103

104 OBÚ v Hradci Králové pro území krajů Královéhradeckého a Pardubického, OBÚ v Brně pro území krajů Jihomoravského a Zlínský, OBÚ v Ostravě pro území krajů Moravskoslezského Olomouckého OBÚ v Liberci pro území kraje Libereckého a kraje Vysočina. Úkoly státní báňské správy : (Zdroj: Vrchní dozor je vykonáván orgány státní báňské správy nad hornickou činností, činností prováděnou hornickým způsobem, požární ochranou v podzemí, dodržováním pracovních podmínek o v hornických organizacích, o při výrobě výbušnin, o při používání výbušnin k trhacím pracím a ohňostrojným pracím, nakládáním s těžebním odpadem podzemními objekty řádným odváděním úhrad za dobývací prostor a vydobyté vyhrazené nerosty. Orgány státní báňské správy kontrolují, zda hornické organizace vykonávají tyto činnosti v souladu se zákonem č. 44/1988 Sb., zákonem č. 61/1988 Sb. a zákonem č. 157/2009 Sb. předpisy vydanými na jejich základě (horní a bezpečnostní předpisy) a jinými obecně závaznými právními předpisy (např. zákoníkem práce, vyhláškou o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení, vyhláškou o placení úhrad z dobývacího prostoru a vydobytých vyhrazených nerostů apod.) 104

105 Formy výkonu vrchního dozoru 1. provádění prohlídek objektů, zařízení a pracovišť, 2. zjišťování stavu, příčin a následků závažných událostí na místě, 3. nařizování odstranit zjištěné závady a nedostatky. K zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu jsou nařizována nezbytná opatření. Pokud se zjistí závady, které zřejmě a bezprostředně ohrožují zákonem chráněný obecný zájem a které nelze ihned odstranit, je nařizováno v nezbytném rozsahu zastavení provozu organizace nebo jeho části, popřípadě některých technických zařízení, a to až do odstranění závad. Státní báňská správa dozoruje celkem 2655 organizací (2014) : Zdroj : (Seznam organizací dozorovaných ČBÚ: 6 uhelných akciových společností s celkovou roční těžbou kolem 47 mil. tun uhlí, s počtem 18,5 tisíc pracovníků zajišťujících těžbu, 5 společností provádějících těžbu ropy a zemního plynu, nebo provozují podzemní zásobníky plynu cca 600 společností s oprávněním k těžbě nerudních surovin, z nichž 290 v roce 2010 těžbu provádělo, 123 společností provádějících geologické a vrtné a geofyzikální práce, 169 organizací specializující se na podzemní práce spočívající v hloubení důlních jam a studní, na ražení štol a tunelů, jakož i na vytváření podzemních prostor o objemu větším než 300 m 3 horniny, 57 společností specializujících se na výkon trhacích prací, 17 společností, které vyrábějí výbušniny, 4 hlavní báňské záchranné stanice a jim podřízené závodní báňské záchranné stanice a dále práce na zpřístupňování jeskyní a práce na jejich udržováním v bezpečném stavu, práce k zajištění stability podzemních prostorů (podzemní sanační práce), např. pro muzejní expozice s veřejně přístupným podzemím, činnosti související s podzemními zásobníky plynu a další. Sankce SBS : 1. ČBÚ nebo OBÚ o organizaci do ,- Kč o pracovníkovi organizace do ,- Kč o propadnutí věci (výbušnin) 105

106 Z výroční zprávy ČBÚ o stavu bezpečnosti v hornictví za rok 2014 : Zdroj 2015 : V průběhu roku 2014 udělily orgány SBS při výkonu vrchního dozoru pokuty v celkové výši 3.256,65 tis. Kč.. bylo uloženo 369 blokových pokut v celkové výši 359,65 tis. Kč ve správním řízení bylo orgány SBS uloženo právnickým osobám 16 pokut ve výši tis. V souladu s 42 zákona č. 61/1988 Sb. bylo vydáno v roce 2014 báňskými inspektory celkem 43 závazných příkazů k zastavení provozu organizace nebo její části. Nejčastějším důvodem zastavení provozu byly zjištěné závady na strojním zařízení, a to ve 17 případech. V rámci výkonu správní agendy SBS bylo v roce 2014 vydáno: 180 povolení k otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek, 13 povolení k těžbě ložisek nevyhrazených nerostů, 65 povolení k likvidaci či zajištění hlavních důlních děl a lomů, 2 povolení k vyhledávání a průzkumu ložisek, 7 povolení ke zvláštním zásahům do zemské kůry, 68 povolení trhacích prací malého rozsahu, 29 povolení trhacích prací velkého rozsahu, 8 povolení pro ohňostroje, 21 povolení souvisejících s umístěním, stavbou, užíváním nebo zrušením skladu výbušnin, 59 rozhodnutí o stanovení, změny nebo zrušení dobývacích prostorů, 51 povolení k čerpání rezerv finančních prostředků na sanace a rekultivace, 8 povolení v rámci stavebního řízení, 17 vydaných souhlasů v rámci stavebního řízení. Ministerstvo průmyslu a obchodu - Ministr průmyslu a obchodu MUDr. Martin Kuba Adresa: Na Františku Praha 1 - Staré Město Tel: (+420) Fax: (+420) Telex: (02) mpo@mpo.cz Internet: 106

107 Prováděcí, obecně závazné předpisy související s oborem hornictví vydané MPO : 497/1992 Sb. Vyhláška MPO o evidenci zásob výhradních ložisek nerostů 617/1992 Sb. Vyhláška MH o placení úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých vyhrazených nerostů Část organizačního schéma MPO od (zdroj: Hornická ročenka 2014 doplněno z ): celkem 9 sekcí Hlavní činností a působnost odborů hornictví a surovinové a energetické politiky MPO : Odbor zodpovídá za přípravu politiky v oblasti nerostných surovin v rámci tvorby jednotné surovinové politiky a za přípravu energetické politiky. Surovinová politika ČR Provádí výkon státní správy v oblasti využívání nerostného bohatství a ve věcech komoditních burz zaměřených na zboží nezemědělského charakteru. Zodpovídá za výkon resortní statistické služby v oblasti nerostných surovin a energetického hospodářství. Stanoviska a rozhodnutí MP v oboru horního práva : Zdroj : Hornická ročenka 2014, Montanex, Ostrava Rozhodnutí - rozhoduje v součinnosti s MŽP o zařazení nerostů podle 3 Z 44/1988 Sb. (1 rozhodnutí v roce 2014) - rozhoduje o odpisu zásob podle 14c Z 44/1988 Sb. (18 rozhodnutí v roce 2014) 107

108 - rozhoduje v součinnosti s MŽP, ČBÚ a s dotčenými orgány státní správy a se souhlasem obcí o snížení a osvobození od úhrad podle 32a Z 44/1988 Sb. (žádné rozhodnutí v roce 2014) - rozhoduje o řešení střetů zájmů v součinnosti s MŽP, ČBÚ s ostatními dotčenými ústředními orgány státní správy a s přihlédnutím ke stanovisku krajského úřadu podle 33 odst. 3 Z 44/1988 Sb. (1 rozhodnutí v roce 2014) Stanoviska - uplatňuje stanoviska k politice územního rozvoje a k zásadám územního rozvoje, k územním plánům a k regulačním plánům z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství podle 15, odst. 2 Z 44/1988 Sb. (1798 stanovisek v roce 2014) - uplatňuje stanoviska (u MŽP) ke stanovení chráněného ložiskového území podle 17 Z 44/1988 Sb. (23 stanovisek v roce 2014) - uplatňuje stanoviska (u MŽP) k předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru podle 24, odst. 2 Z 44/1988 Sb. (24 stanovisek v roce 2014) - uplatňuje stanoviska (u MŽP) ke stanovení průzkumného území podle 4a Z 62/1988 Sb. (25 stanovisek v roce 2014) Informace o činnosti odboru hornictví MP viz Hornická ročenka 2014, Montanex, Ostrava Ministr životního prostředí Mgr. Tomáš Chalupa Vršovická 1445/65 Praha 10, Ústředna: info@env.cz Úřední hodiny podatelny ministerstva: Zdroj : Prováděcí, obecně závazné předpisy související s oborem hornictví a geologie vydané MŽP : 363/1992 Sb. Vyhláška MŽP zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru 364/1992 Sb. Vyhláška MŽP o chráněných ložiskových územích 206/2001 Sb. Vyhláška MŽP o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhod. geol. práce 282/2001 Sb. Vyhláška MŽP o evidenci geologických prací 368/2004 Sb. Vyhláška MŽP o geologické dokumentaci 369/2004 Sb. Vyhláška MŽP o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek 108

109 MŽP je ústředním orgánem státní správy pro: * ochranu přirozené akumulace vod * ochranu vodních zdrojů a ochranu jakosti podzemních a povrchových vod * ochranu ovzduší * ochranu přírody a krajiny * ochranu zemědělského půdního fondu * výkon státní geologické služby * ochranu horninového prostředí, včetně ochrany nerostných zdrojů a podzemních vod * geologické práce a ekologický dohled nad těžbou * odpadové hospodářství * posuzování vlivů činností a jejich důsledků na životní prostředí, včetně těch, které přesahují hranice státu * myslivost, rybářství a lesní hospodářství v národních parcích * státní ekologickou politiku Organizační struktura MŽP : (zjednodušeno ve vztahu k hornictví) : celkem 7 sekcí Zdroj MŽP : ; 7 sekcí 109