DAŇOVÉ ZÁKONY. Aktualizační servis / Vydání za DUBEN

Transkript

1 DAŇOVÉ ZÁKONY Aktualizační servis / Vydání za DUBEN OBSAH: (1) Prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení (k rozšíření ospravedlnitelných důvodů ) strana 03 (2) Zdanění příjmů plynoucích fyzické osobě z provozu výrobny elektřiny.... strana 07 (3) Bytové jednotky v nově postavených rodinných domech a daň z nabytí nemovitých věcí strana 08 Základní shrnutí legislativního vývoje v roce Daňové zákony 2017 vyšly na konci ledna V publikaci jsou zařazeny novely zákona o daních z příjmů, zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, zákona o dani z přidané hodnoty a daňového řádu přijaté zákonem, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v Poslanecké sněmovně dne 13. ledna Legislativní proces byl však u tohoto zákona zcela dokončen až 28. dubna Po vrácení zákona Senátem potvrdila Poslanecká sněmovna zákon v původním znění teprve 4. dubna 2017 a prezident zákon podepsal 28. dubna Účinnost novel se posouvá tak, že zákon bude účinný patnáctým dnem po zveřejnění ve Sbírce zákonů (ke dni vydání tohoto čísla aktualizačního servisu zákon ještě zveřejněn nebyl) a některá ustanovení (zejména v novele zákona o daních z příjmů) budou použitelná zpětně pro celé zdaňovací období roku 2017, vybrané body mají naopak odloženou účinnost k 1. lednu Pro správnou orientaci v novelách je třeba pracovat jak se samotnými texty zákonů, tak s přechodnými ustanoveními a informacemi v aktualizačním servisu. V publikaci Daňové zákony 2017 jsou také zařazeny tři novely, které byly ke dni uzávěrky sice definitivně schváleny, neměly však ještě přidělené číslo ve Sbírce zákonů. Tyto zákony mezitím již byly publikovány a informace o nich přinášíme níže Upozornění: Znění textů v této publikaci bylo prověřeno s veškerou dostupnou péčí, vydavatel ani prodejce však nepřebírají žádné záruky za eventuální škody vzniklé jejím použitím a neodpovídají tedy za to, pokud by na základě textů zveřejněných v této publikaci kdokoliv konal nebo se zdržel konání a v souvislosti s tím mu vznikla jakákoliv škoda materiální nebo nemateriální povahy. Jediným rozhodujícím zněním zákonů v případě pochybností a sporů jsou texty ve Sbírce zákonů. Autorská práva k této publikaci jsou předmětem ochrany podle zákonů ČR a SR a vykonává je výhradně vydavatel. Rozmnožování a šíření jakýmkoliv způsobem celku nebo části této publikace bez výslovného písemného svolení vydavatele je zakázáno. Nerespektování práv vydavatele může vést k soudnímu postihu včetně povinnosti náhrady škody a/nebo trestního stíhání. DAŇOVÉ ZÁKONY úplná znění platná v roce 2017 / Aktualizační servis / Vydání za DUBEN 2017 DonauMedia, s. r. o., Tallerova 4, Bratislava. Pište nám na newsletter@newsletter.cz

2 02 v přehledu novel. 2. Dne 25. ledna 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 14/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 159/ 2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon novelizuje částí pátou, článkem VI zákon o Finanční správě České republiky. Malá novela má věcný charakter. Novela je účinná od 1. září Dne 14. února 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 33/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 235/ 2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon novelizuje článkem I zákon o dani z přidané hodnoty. Malá novela má věcný charakter, mění sazbu daně na noviny a časopisy. Novela je účinná od 1. března Číslo zákona 33/2017 Sb. je třeba doplnit na vytečkované místo v názvu zákona na stranách 7 (komentáře) a 76 (úplný název zákona - nadpis) ve vydání s EAN na obálce Číslo zákona 33/2017 Sb. je třeba doplnit na vytečkované místo v názvu zákona na stranách 110 (komentáře) a 112 (úplný název zákona - nadpis) ve vydání s EAN na obálce Dne 15. února 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 40/2017 Sb. nález Ústavního soudu ze dne 6. prosince 2016 sp. zn. Pl. ÚS 32/15 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 235/ 2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon novelizuje v bodech II a III zákon o dani z přidané hodnoty. Novelizace má věcný charakter, ruší dvě ustanovení týkající se kontrolního hlášení. Novela je účinná částečně od 15. února 2017, částečně od 31. prosince Číslo nálezu 40/2017 Sb. je třeba doplnit na vytečkované místo v názvu zákona na stranách 7 (komentáře) a 76 (úplný název zákona - nadpis). Číslo nálezu 40/2017 Sb. je třeba doplnit na vytečkované místo v názvu zákona na stranách 110 (komentáře) a 112 (úplný název zákona - nadpis) ve vydání s EAN na obálce Dne 3. března 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 63/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 56/ 2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon novelizuje částí druhou článkem III zákon o dani silniční. Malá novela má legislativě technický charakter. Novela je účinná od 1. června Očekávané novelizace: V květnu bude zveřejněním ve Sbírce zákonů završen legislativní proces u novel zákona o daních z příjmů, zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, zákona o dani z přidané hodnoty a daňového řádu přijatých zákonem, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v Poslanecké sněmovně dne 13. ledna 2017 (viz bod 1.). Zákon byl vrácen s pozměňovácm návrhem ze Senátu do Poslanecké sněmovny, v původním znění (bez pozměňovacího návrhu) byl opětovně schválen dne 4. dubna 2017 a prezidentem podepsán dne 28. dubna Všechny novely jsou již zařazeny (bez čísla ze Sbírky zákonů) ve všech tištěných verzích publikace Daňové zákony Posouvá se pouze jejich účinnost, o které budeme uživatele servisu obratem informovat. 7. Uživatele tištěné příručky upozorňujeme, že po definitivním ukončení legislativního procesu velkých novel (viz bod 1. a 6.) obdrží buď mailem nebo v tištěné podobě opravný list, v němž budou shrnuty informace o čísle, pod nímž budou novely publikovány ve Sbírce zákonů, účinnosti a příslušných stranách, na kterých byla čísla zákonů pouze vytečkována (týká se též novel publikovaných ve Sbírce zákonů až po uzávěrce tištěné publikace) a opravách v textech zákonů, které byly dosud zveřejněny v aktualizačním servisu. Důležité upozornění: Pokud jste se k odběru aktualizačního servisu přihlásili v průběhu roku a toto vydání aktualizačního servisu jste obdrželi později než 1. května 2017, platné a nejčerstvější informace o novelách v tomto úvodním přehledu obsahuje vždy výhradě přehled novel z posledního měsíce! Novinka v e shopu zakony.cz Zákon o dani z přidané hodnoty Komplet tištěné publikace, e booku a aktualizačního servisu po všech aktuálních novelách z let 2016 a 2017 Verze pro náročné odborníky, daňové poradce, pracovníky Finanční správy - jediná tohoto typu na českém trhu. Pro denní použití v profesionální praxi. Šířka publikace cca 23 cm, přehledné uspořádání s výraznými orientačními prvky, kvalitní bílý papír. Servisní stránka Zvláštní vydání s podrobnými komentáři přímo u jednotlivých novelizačních bodů. Seznamte se podrobně a pečlivě s velkou novelou zákona o dani z přidané hodnoty schválenou 4. dubna 2017 a s dalšími změnami pro rok 2017! Rychlá orientace ve změnách, poznámky ke všem novelám na příslušných místech u jednotlivých novelizačních bodů, grafické uspořádání zohledňující praktické potřeby, přehledná úprava. Další zde: s-komentarem-zmen/

3 Prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení (k rozšíření ospravedlnitelných důvodů ) Dalším textem podle informace Generálního finančního ředitelství se vracíme k základním postupům souvisejícím s podáním žádosti o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení (zejména ve vztahu k rozšíření důvodů pro toto prominutí s účinností od 6. března 2017). Právní úprava Institut individuálního promíjení pokut za nepodání kontrolního hlášení upravuje speciálně ustanovení 101k zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Rozsah prominutí a podrobný postup řízení upravuje Pokyn GFŘ D - 29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení, ve znění Dodatku č. 1 (č. j.: 26878/17/ ), který nabyl účinnosti dne 6. března ) (naposledy viz aktualizační servis za březen 2017). Pokyn GFŘ-D- 29 se ovšem nevztahuje na pokuty uložené dle ustanovení 101h odst. 1 písm. a) zákona o dani z přidané hodnoty (pokuty ve výši Kč) ani dle 101h odst. 2 a 3 zákona o dani z přidané hodnoty (pokuty ve výši až Kč a až Kč ). Základní podmínky Pro možnost prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení ve výši stanovené Pokynem GFŘ D-29 musí být splněny následující podmínky: 1. Za nesplnění povinností souvisejících s kontrolním hlášením byla uložena pokuta: Kč dle 101h odst. 1 písm. b) zákona o dani z přidané hodnoty za podání kontrolního hlášení v náhradní lhůtě na základě výzvy správce daně, Kč dle 101h odst. 1 písm. c) zákona o dani z přidané hodnoty za nepodání kontrolního hlášení na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů v kontrolním hlášení, nebo Kč dle 101h odst. 1 písm. d) zákona o dani z přidané hodnoty za nepodání kontrolního hlášení ani v náhradní lhůtě stanovené správcem daně. 2. K nesplnění povinností, za které byla uložena pokuta, došlo z některého ospravedlnitelného důvodu, který je vymezen v části II. 3. A. Pokynu GFŘ D - 29 viz také bod 3 níže. 3. U daňového subjektu nebyly naplněny podmínky vylučující možnost prominutí pokuty ve smyslu části II. 2. A. Pokynu GFŘ D - 29 viz bod 2 níže. 4. Daňový subjekt podal žádost o prominutí pokuty a uhradil správní poplatek ve výši Kč. 5. K podání žádosti o prominutí pokuty došlo nejpozději do tří měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit tuto pokutu viz bod 1 níže. 1. Podání žádosti a poplatková povinnost Správce daně rozhodne o případném prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení na základě žádosti daňového subjektu. Žádost se podává u správce daně věcně a místně příslušného správě daně (v době podání žádosti o prominutí), ke které se váže pokuta, o jejíž prominutí je žádáno. Podání žádosti o prominutí pokuty není formulářovým podáním a z toho důvodu není stanoven povinný formát ani struktura takového podání (znění a obsah této žádosti je proto zcela na uvážení žadatele). V této souvislosti proto není vyžadována ani elektronická forma podání. Pro prominutí pokuty je nicméně podstatné, aby žádost obsahovala veškeré údaje potřebné pro řízení o prominutí dané pokuty. Jedná se zejména o identifikaci žadatele (daňové identifikační číslo, jméno a příjmení, popřípadě název) a samotné určení pokuty (tj Kč, Kč nebo Kč), o které má být rozhodováno (v této souvislosti se jedná o uvedení čísla jednacího platebního výměru, kterým byla daná pokuta uložena), precizně popsané důvody, pro které se žádá prominutí včetně jejich doložení prokazatelným způsobem (pokud je u jednotlivých bodů ospravedlnitelných důvodů doložení vyžadováno). Žádost o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení lze podat nejpozději do tří měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit pokutu. Platební výměr na pokutu se stává pravomocným: a) po uplynutí lhůty pro podání odvolání tato lhůta činí 30 dnů ode dne doručení tohoto platebního výměru, nebo b) v okamžiku právní moci rozhodnutí o odvolání proti platebnímu výměru pokud bylo takové odvolání podáno viz bod 4 níže. Pokud tedy k určitému porušení povinnosti související s kontrolním hlášením došlo za období roku 2016, nicméně platební výměr na pokutu byl subjektu doručen například 14. února 2017, stává se podle výše uvedeného písm. a) pravomocným 17. března Podat žádost o prominutí pokuty je následně možné nejpozději 19. června ) Žádost o prominutí příslušenství daně obecně podléhá správnímu poplatku ve výši Kč. Správní poplatek lze uhradit obecně jakýmkoli způsobem pro placení daní 3) zejména: a) bezhotovostním převodem b) v hotovosti c) kolkovými známkami Opakovaná žádost Daňový subjekt, který podal žádost o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení před účinností Dodatku č. 1, a této žádosti nebylo vyhověno z důvodu, že nebyl naplněn žádný z ospravedlnitelných důvodů uvedených v původním znění Pokynu GFŘ D - 29 (body 1 až 10 původního znění pokynu), má možnost podání opakované žádosti dle aktualizovaného pokynu. Při podání opakované žádosti není v dané záležitosti vyžadováno uvedení nových důvodů oproti důvodům 03 1) Pokyn je zveřejněn ve Finančním zpravodaji číslo 3/2017, který je k dispozici na legislativa/financni-zpravodaj/2017/financni-zpravodaj-cislo ) Pravidla počítání času upravuje ustanovení 33 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád ). 3) Nejčastější dotazy, které se týkají problematiky placení daní vč. čísel bankovních účtů finančních úřadů, čísla matrik a přečíslí účtů (předčíslím účtu pro úhradu správních poplatků je 3711), jsou k dispozici na internetu Finanční správy jak-spravne-zaplatit-dan/2016/jak-spravne-zaplatit-dan-v-roce

4 uvedeným v původní žádosti a současně ji lze podat i před uplynutím 60 dnů od oznámení zamítavého rozhodnutí. Nicméně toto platí pouze pro situace aktuálně nastalé v přechodném období mezi původní verzí Pokynu GFŘ D - 29 a jeho novelizovanou verzí. V případech, kdy plátce nebude moci podat opakovanou žádost o prominutí pokuty z důvodu uplynutí tříměsíční lhůty ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit pokutu, nelze související pokutu za nepodání kontrolního hlášení v zásadě žádným způsobem prominout, neboť původní zamítavé řízení o prominutí pokuty z těchto důvodů nelze obnovit ani přezkoumat (ve smyslu ustanovení 117 a následujících a 120 a následujících daňového řádu). Doplnění žádosti Daňový subjekt, který podal žádost o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení před účinností Dodatku č. 1, a o této žádosti nebylo dosud rozhodnuto, nemusí žádost doplňovat o uvedení některého nově doplněného ospravedlnitelného důvodu. Správce daně o žádosti bude rozhodovat již podle aktualizovaného pokynu GFŘ-D Vylučující podmínky pro možnost prominutí pokuty Správce daně v rámci řízení o prominutí pokuty prvotně posoudí, zda lze žádosti o prominutí pokuty vůbec vyhovět, neboť příslušenství daně nelze prominout, pokud daňový subjekt nebo osoba, která je členem jeho statutárního orgánu v posledních třech letech závažným způsobem porušil daňové nebo účetní právní předpisy. Definice závažného porušení daňových nebo účetních předpisů je uvedena v bodě II. 2. A. na str. 3 Pokynu GFŘ D - 29 (například se jedná o osobu, která má nebo měla status nespolehlivého plátce apod.). 3. Rozšíření ospravedlnitelných důvodů Dodatkem č. 1 byl Pokyn GFŘ D - 29 rozšířen zejména o další ospravedlnitelné důvody, při jejichž naplnění lze uplatnit institut prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení. Konkrétně byla tabulka Ospravedlnitelných důvodů doplněna o body č. 11 až 17. Na základě všech nově stanovených ospravedlnitelných důvodů lze prominout 100 % udělené pokuty, nicméně nadále platí, že finální částka k prominutí může být krácena v návaznosti na četnost porušování povinností při správě daní u konkrétního plátce (daňového subjektu) viz část II. 3. B. Pokynu GFŘ D Důležité je, že Dodatkem č. 1 byly, kromě jiného, doplněny i tzv. obecné důvody, které stanovují možnost prominutí pokuty bez ohledu na příčinu pochybení (viz bod č. 11 a 12). Pokud jsou u daňového subjektu naplněny podmínky pro prominutí dle bodu 15 a 16, budou tyto uplatněny vždy přednostně. Obecné a specificky ospravedlnitelné důvody prominutí se navzájem nevylučují, pokud není u jednotlivých bodů v Pokynu GFŘ D - 29 stanoveno jinak. Přehled nově stanovených ospravedlnitelných důvodů v Dodatku č. 1: Bod č. 11 Za období roku 2016 mohou být prominuta obecně maximálně dvě pochybení vztahující se k plnění povinností u kontrolního hlášení a zakládající vznik pokuty ve výši Kč, Kč nebo Kč. Do období roku 2016 spadají pokuty, respektive pochybení, v návaznosti na datum dne následujícího po marném uplynutí lhůty pro podání kontrolního hlášení. V případě pokuty ve výši Kč je rozhodný okamžik uplynutí lhůty podle ustanovení 101e a 101f zákona o dani z přidané hodnoty, tj. lhůty, kdy mělo být kontrolní hlášení podáno. Pokuty ve výši Kč a Kč se zařadí do období toho kalendářního roku, ve kterém marně uplynula lhůta stanovená výzvou správce daně dle 101g odst. 1 a 3 zákona o dani z přidané hodnoty. Příklad 1: Plátce nepodal kontrolní hlášení za měsíc prosinec 2016 (nebo poslední kalendářní čtvrtletí roku 2016) v zákonem stanovené lhůtě , ale až v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván (vznik pokuty ve výši Kč). V uvedeném případě se nejedná o pochybení spadající do období roku 2016, neboť den po marném uplynutí lhůty spadá již do roku Tato pokuta bude moci být prominuta za podmínek stanovených bodem č. 12. Příklad 2: V případě vzniku pokuty Kč nebo Kč je podstatný okamžik uplynutí dané lhůty zakládající vznik předmětné pokuty bez ohledu na skutečnost, do kterého období spadala související povinnost podání původního kontrolního hlášení. Například pokud byla v souvislosti s povinností podat kontrolní hlášení za listopad 2016 vydána výzva ke změně, doplnění nebo potvrzení původních údajů, přičemž lhůta pro reakci marně uplynula Dané pochybení proto spadá ve smyslu výše uvedeného rovněž do roku 2017 a možnost prominutí bude posuzována také ve vztahu k naplnění podmínek bodu 12. V rámci podání žádosti o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení může žadatel zvolit, zda hodlá uplatnit obecný ospravedlnitelný důvod dle bodu č. 11 nebo zda se má uplatnit (při nastalé skutečnosti) některý z dalších ospravedlnitelných důvodů č. 1 až 10 nebo 13 až 16. Aplikace důvodu podle č. 15 a 16 má však vždy přednost. Bod č. 12 Za období roku 2017 může být prominuto obecně pouze jedno pochybení vztahující se k plnění povinností u kontrolního hlášení zakládající vznik pokuty ve výši Kč, Kč nebo Kč. Pro účely určení období, do kterého nastalé pochybení spadá, se uplatní stejná pravidla, jaká jsou uvedena v bodě č. 11. Rovněž i v případě řízení o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení vztahující se k roku 2017 může žadatel zvolit, zda hodlá uplatnit obecný ospravedlnitelný důvod dle bodu č. 12 nebo zda se má uplatnit (při nastalé skutečnosti) některý z dalších ospravedlnitelných důvodů č. 1 až 10 nebo 13 až 16. Aplikace důvodu podle č. 15 a 16 má však vždy přednost. Bod č. 13 Pokuty ve výši Kč a Kč vzniklé z důvodu neúčinnosti podání kontrolního hlášení podaného způsobem vyžadujícím dodatečné potvrzení (tzv. E-tiskopis), mohou být opakovaně prominuty, pokud k danému pochybení došlo u podání kontrolního hlášení za období leden až prosinec 2016 a současně za předpokladu, že do vydání rozhodnutí o žádosti o prominutí pokuty bylo učiněno platné podání kontrolního hlášení za předmětné období. Příklad 3: Plátce podal řádné kontrolní hlášení za leden 2016 způsobem vyžadujícím dodatečné potvrzení (tzv. E-tiskopis), nicméně toto podání nebylo potvrzeno ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení ( ), ale v souladu s 71 odst. 3 daňového řádu (např ) a v důsledku toho nebylo kontrolní hlášení účinně podáno. S ohledem na vzniklou situaci byl plátce vyzván k podání kontrolního hlášení, což mělo za následek vznik pokuty ve výši Kč nebo Kč v závislosti na splnění či nesplnění povinnost stanovené ve výzvě. Pokud následně došlo k platnému podání kontrolního hlášení nejpozději do vydání rozhodnutí o prominutí, je možné pokutu prominout (za předpokladu naplnění všech zákon- 04

5 ných podmínek pro uplatnění institutu prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení u konkrétního žadatele). Bod č. 14 Specifický bod pro případy úmrtí plátce, neboť z hlediska právní úpravy přechodu daňové povinnosti u fyzických osob dle daňového řádu se pro účely správy daní hledí na zůstavitele tak, jako by žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Daňové povinnosti zůstavitele může plnit kupříkladu osoba spravující pozůstalost. Pokud by došlo k pochybení zakládající vznik pokuty ve výši Kč, Kč nebo Kč v období ode dne úmrtí zůstavitele do 20. dne po oznámení o určení osoby spravující pozůstalost správci daně, lze takto vzniklé pokuty prominout, ovšem pouze za předpokladu, že zůstavitel nemá, respektive neměl ustanoveného zástupce (nebo jím pověřené osoby) pro účely plnění povinností souvisejících s kontrolním hlášením. Bod č. 15 Specifický bod pro případy, kdy k nepodání kontrolního hlášení došlo z důvodu, že plátci nevznikla povinnost jeho podání. Uplatní se pouze pro období let 2016 a 2017, a to přednostně před ostatními body ospravedlnitelných důvodů. V případě souběhu situací nastalých z ospravedlnitelných důvodů uvedených v bodech č. 15 a 16 lze uplatnit v daném roce pouze jeden z nich. Příklad 4: Plátce nereagoval na výzvu k podání kontrolního hlášení dle 101g odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty ve stanovené lhůtě, důsledkem čehož mu vznikla povinnost uhradit pokutu ve výši Kč. Pokud následně, tj. po uplynutí lhůty stanovené ve výzvě, ale během pěti pracovních dnů reagoval na výzvu k podání s tím, že mu povinnost podat kontrolní hlášení za předmětné období nevznikla a tato povinnost mu skutečně nevznikla, může být uložená pokuta zcela prominuta, pokud se jednalo o jediné pochybení do vydání rozhodnutí o žádosti o prominutí v roce 2016 nebo Do počtu pochybení za jednotlivá období roku 2016 a 2017 se nezapočítávají ta, která lze ospravedlnit dle tabulky ospravedlnitelných důvodů (body č. 1 až 14) a samozřejmě pochybení související s pokutou ve výši Kč Pro účely určení období, do kterého nastalé pochybení spadá, se uplatní stejná pravidla, jaká jsou uvedena v bodě č. 11. Pokud by plátce podal žádost o prominutí dvou pokut za porušení povinnost souvisejících s kontrolním hlášením nastalých za období roku 2016, přičemž v jednom případě by se například jednalo o obecné pochybení z důvodu č. 11 a ve druhém případě o nepodání kontrolního hlášení z důvodu, že plátci nevznikla povinnost jeho podání (bod č. 15). Prvotní obecné pochybení se pro účely naplnění podmínky jediného pochybení do vydání rozhodnutí o žádosti o prominutí stanovené v bodě č. 15 nezapočítá a současně se bod č. 15 uplatní přednostně. Za daných okolností plátce vyčerpá ospravedlnitelný bod č. 15 (a tudíž není možné v daném roce uplatnit bod č. 16) a pouze jedno obecné pochybení dle bodu č. 11. Bod č. 16 Specifický bod pro případy, kdy plátce reagoval na výzvu ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů v podaném kontrolním hlášení po stanovené lhůtě s tím, že plátce potvrdil správnost naposledy podaného kontrolního hlášení. Týká se pokuty ve výši Kč a uplatní se pouze pro období let 2016 a 2017, a to přednostně před ostatními body ospravedlnitelných důvodů. V případě souběhu situací nastalých z ospravedlnitelných důvodů uvedených v bodech č. 15 a 16 lze uplatnit v daném roce pouze jeden z nich. Příklad 5: Plátce nereagoval na výzvu ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů v podaném kontrolním hlášení ve stanovené lhůtě (a tudíž mu vznikla povinnost uhradit pokutu ve výši Kč). Pokud následně během pěti pracovních dnů podal předmětné následné kontrolní hlášení s tím, že potvrdil správnost naposledy podaného kontrolního hlášení, může být tato pokuta zcela prominuta, pokud se jednalo o jediné pochybení do vydání rozhodnutí o žádosti o prominutí v roce 2016 nebo Do počtu pochybení za jednotlivá období roku 2016 a 2017 se nezapočítávají ta, která lze ospravedlnit dle tabulky ospravedlnitelných důvodů (body č. 1 až 14) a samozřejmě pochybení související s pokutou ve výši Kč. Pro účely určení období, do kterého nastalé pochybení spadá, se uplatní stejná pravidla, jaká jsou uvedena v bodě č. 11. Pravidla pro upřednostnění bodu č. 16 se uplatní obdobným způsobem jako v případě bodu č. 15. Bod č. 17 Specifický bod pro případy, kdy povinnost uhradit pokutu ve výši Kč, Kč nebo vznikla na základě okolností stanovených ve výzvě dle 101g odst. 1 a 3 zákona o dani z přidané hodnoty doručené pouze na ový kontakt. Platí pro období od do , přičemž je možné opakované uplatnění tohoto ospravedlnitelného bodu. Tento bod zohledňuje zrušení ustanovení 101g odst. 5 zákona o dani z přidané hodnoty Ústavním soudem (nález sp. Zn. Pl ÚS 32/15, ze dne zveřejněn ve Sbírce zákonů dne ). 4. Přehled možností využití ospravedlnitelných důvodů v roce 2016 a 2017 Body (rozsah) využití ospravedlnitelných důvodů dle části II. 3. A. Ospravedlnitelný důvod (tabulka) Pokynu GFŘ D - 29 V roce až 10. = vždy při vzniklé situaci (tj. např. i opakovaně) 11. = 2x jakékoliv pochybení zakládající vznik pokuty ( Kč; Kč; Kč): 13. = podání kontrolního hlášení za leden až prosinec 2016 (tj. např. i opakovaně při nastalé situaci) 14. = specifický bod v případě úmrtí plátce 15. nebo 16. = 1x (buď pouze 15. nebo pouze 16. dle nastalé situace) 17. = vždy při vzniklé situaci (tj. např. i opakovaně) V roce až 10. = vždy při vzniklé situaci (tj. např. i opakovaně) 12. = 1x jakékoliv pochybení zakládající vznik pokuty ( Kč; Kč; Kč) 13. = dopad pro rok 2017: podání kontrolního hlášení za prosinec nebo 4. čtvrtletí = specifický bod v případě úmrtí plátce 15. nebo 16. = 1x (buď pouze 15. nebo pouze 16. dle nastalé situace) 17. = vždy při vzniklé situaci (tj. např. i opakovaně) 5. Podání odvolání a podání žádosti o prominutí pokuty Proti rozhodnutí o povinnosti platit pokutu (platebnímu výměru) lze samozřejmě uplatnit řádný opravný prostředek prostřednictvím podání odvolání (informace o této skutečnosti je obsažena v platebním výměru v rámci poučení). Odvolání současně odkládá vykonatelnost platebního výměru, což v zásadě znamená odklad splatnosti předmětné pokuty. V dané souvislosti ovšem podotýkáme, že ve většině případů sankcí udělených za porušení povinností souvisejících s kontrolním hlášením neexistuje právní důvod pro podání odvolání, neboť vznik pokuty podle 101h odst. 1 písm. b) až d) zákona o dani z přidané hodnoty se váže ke skutečnosti snadno zjistitelné (buď k podání kontrolního hlášení ve stanovené lhůtě došlo, nebo nikoli). V případech, kdy plátce brojí proti udělení pokuty pouze z důvodu nesouhlasu s výší takové pokuty, nelze od- 05

6 volání vyhovět. Odvolání slouží k účinné obraně proti udělené sankci zejména v případě, že ke vzniku předmětné pokuty ze zákona skutečně nedošlo (tj. v případech, kdy je udělena sankce, nicméně plátce své veškeré povinnosti splnil řádně (zejména v předepsaném formátu a struktuře) a včas. Pokud tedy odvolání proti platebnímu výměru není důvodné, měl by být primárně uplatněn institut prominutí daně, za předpokladu naplnění podmínek pro jeho aplikaci. Vzhledem ke skutečnosti, že podání žádosti o prominutí pokuty má rovněž odkladný účinek, odkládá se splatnost pokuty až do okamžiku ukončení řízení o jejím prominutí (u nedoplatků na příslušenství daně, kterým je i pokuta, nevzniká úrok z prodlení). 06 Zdroj: Generální finanční ředitelství

7 Zdanění příjmů plynoucích fyzické osobě z provozu výrobny elektřiny S účinností od 1. května 2016 bylo zákonem č. 125/2016 Sb., který novelizuje zákon o daních z příjmů, mimo jiné doplněno ustanovení 10 odst. 1 písm. a) v tom smyslu, že ostatními příjmy dle 10 zákona o daních z příjmů jsou také příjmy z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem. Přechodné ustanovení pak stanoví, že 10 odst. 1 písm. a) o daních z příjmů, ve znění ode dne nabytí účinnosti uvedené novely, lze použít již pro zdaňovací období roku Z toho dle stanoviska Generálního finančního ředitelství vyplývá, že pro zařazení příjmů z provozu výrobny elektřiny (tedy také fotovoltaické elektrárny), pod příjmy ze samostatné činnosti ( 7 zákona o daních z příjmů) nebo ostatní příjmy ( 10 zákona o daních z příjmů) je s účinností od 1. května 2016 určující, zda je či není k provozu výrobny elektřiny vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem. Které subjekty musí nebo nemusí mít licenci, vymezuje 3 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Podle Generálního finančního ředitelství tedy není pro posouzení toho, zda je licence k provozování výrobny elektřiny vyžadována, jediným kritériem instalovaný výkon, ale zcela zásadní je způsob provozování výrobny elektřiny. V případě provozování výrobny elektřiny jako podnikání dle energetického zákona, je pak licence vyžadována bez ohledu na instalovaný výkon. Pokud fyzická osoba provozuje výrobnu elektřiny, elektřinu vyrábí (nikoliv pouze pro vlastní spotřebu), dodává do elektrizační sítě a inkasuje za to příjem, jedná se o podnikání dle energetického zákona, ke kterému je licence Energetického regulačního úřadu vyžadována. Příjmy z provozu takové výrobny elektřiny je tak nutné i po výše uvedené novele zákona o daních z příjmů považovat za příjmy ze samostatné činnosti dle 7 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů. 07 Zdroj: Generální finanční ředitelství

8 Bytové jednotky v nově postavených rodinných domech a daň z nabytí nemovitých věcí 08 V poslední době vznikly diskuse, zda první úplatné nabytí vlastnického práva k bytovým jednotkám v nově postavených rodinných domech může být osvobozeno od daně z nabytí nemovitých věcí. Poplatníci se v řadě případů domnívali, že budou od daně z nabytí nemovitých věcí osvobozeni a v některých případech správce daně uplatněné osvobození dokonce akceptoval. Od daně z nabytí nemovitých věcí je podle zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí v současné době osvobozeno první úplatné nabytí vlastnického práva ke stavbě rodinného domu, k pozemku nebo právu stavby, jejichž součástí je stavba rodinného domu, a k jednotce zahrnující byt a s ním užívanou garáž, sklep nebo komoru, která se nachází v bytovém domě. Nabytí bytových jednotek v nově postavených rodinných domech však od daně osvobozeno není. Pokud již bylo osvobození uznáno, bude povinností správce daně nabytí vlastnického práva dodanit v rámci dozorčího prostředku upraveného daňovým řádem. Finanční správa vydala proto informaci k aplikaci zákonného opatření Senátu s návodem pro poplatníky, kteří s úhradou daně nepočítali, případně jim již bylo osvobození přiznáno, jak požádat o posečkání úhrady daně nebo o její rozložení na splátky, nebo jak požádat o prominutí příslušenství doměřené daně. Bez ohledu na změny, které přinesla novela zákonného opatření s účinností od , právní úprava obsažená v 7 zákonného opatření jak ve znění účinném od 1. ledna 2014, tak ve znění účinném od 1. listopadu 2016, se vždy vztahovala pouze na jednotky v bytovém domě, nikoliv na jednotky v rodinném domě či v jiném typu stavby. Zákonné opatření výslovně stanoví jako jednu z podmínek pro přiznání osvobození, že se musí jednat o jednotku v bytovém domě. Je nutno zdůraznit, že bytové jednotky se nacházejí i v jiných objektech, než jsou bytové či rodinné domy. V katastru nemovitostí je evidováno celkem devatenáct typů staveb, které jsou rozděleny na jednotky podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), nebo podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a v řadě z nich se mohou nacházet obdobné jednotky, které jsou uvedeny v 7 zákonného opatření, tj. jednotky typu byt, garáž, sklep nebo komora. Jedná se zejména o stavby či budovy občanské vybavenosti, víceúčelové stavby, stavby ubytovacích zařízení či stavby garáží a podobně. K zaměňování pojmů bytový dům a rodinný dům je třeba upřesnit, že termín bytový dům není pojem nadřazený rodinnému domu, pro oba tyto pojmy je nadřazeným pojem stavba pro bydlení. Uvedené pojmy jsou výslovně definovány v 2 písm. a) vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Shodná defini- ce těchto pojmů je rovněž uvedena v příloze vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška). Ustanovení 7 zákonného opatření zcela jednoznačně rozlišuje osvobození pro stavby rodinných domů (ať již se jedná o rodinné domy jako stavby samostatné nebo jako součást pozemku či práva stavby), které je upraveno v odst. 1 písm. a) a b) uvedeného ustanovení, a pro vyjmenované jednotky v bytovém domě (nikoliv pro jakékoliv jednotky nebo pro jednotky v rodinném domě či jiném typu stavby), které je upraveno v odst. 1 písm. c) a d) [s účinností od pouze v písm. c)]. Ustanovení 7 zákonného opatření je formulováno jednoznačně a nepřipouští jiné možnosti výkladu, čímž byl vyjádřen záměr zákonodárce poskytnout při splnění všech zákonem stanovených podmínek úlevu v případě prvního úplatného nabytí stavby rodinného domu nebo jednotky v bytovém domě sloužící k bydlení, pouze pro tyto případy. Momentálně nic nenasvědčuje tomu, že by šlo o chybu v textu zákonného opatření. S ohledem na platné znění 7 zákonného opatření a stanovenou definici pojmu bytový dům nelze v současné době v daňovém řízení postupovat jiným způsobem než uplatnit osvobození pouze na případy jednotek v bytovém domě. Naproti tomu případy nabytí jednotek vyčleněných v rodinném domě či v jiném typu stavby (např. víceúčelová stavba) podléhají v souladu se zákonem zdanění. Generální finanční ředitelství doporučuje proto poplatníkům, jichž se uvedená situace týká (může se jednat o desítky, maximálně stovky případů), a již podali daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí, ve kterém si uplatnili nezákonně osvobození podle 7 zákonného opatření z titulu prvního úplatného nabytí vlastnického práva k jednotce, aby sami 1) podali na svých místně příslušných finančních úřadech dodatečná daňová přiznání, ve kterých vyčíslí daň nebo zálohu bez uplatnění shora uvedeného osvobození a zároveň tuto vypočtenou daň či zálohu uhradili. Jestliže se z těchto důvodů poplatníci ocitli v potížích, že mohou z důvodu tíživé sociální či ekonomické situace požádat správce daně o posečkání úhrady daně, případně o její rozložení na splátky podle 156 daňového řádu. Při splnění podmínek stanovených zákonem je možné požádat také o prominutí příslušenství daně. 1) Podle 141 daňového řádu zjistí-li daňový subjekt, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, dodatečné daňové přiznání a ve stejné lhůtě rozdílnou částku uhradit. Zdroj: Generální finanční ředitelství