ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Transkript

1 - 132 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Petra Šebka a Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. v právní věci žalobce: P.K. bytem XXXX proti žalovanému: Nejvyšší správní soud sídlem Moravské náměstí 6, Brno o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného I. Žaloba se zamítá. takto: II. III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Žalobce se domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který má podle žalobce spočívat v tom, že žalovaný na svých webových stránkách zveřejnil (a stále zveřejňuje) rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové pobočka v Pardubicích, který v odůvodnění (na str. 6) obsahuje žalobcovo jméno a příjmení v souvislosti s tvrzením, že žalobce je

2 pokračování 2 ředitelem zmocněnce tamního žalobce v řízení týkajícím se spáchání přestupku, tj. ředitelem FLEET Control, s.r.o., která poskytuje pojištění na pokuty na webové stránce dále uvedený rozsudek obsahuje tvrzení, že žalobce sám také vystupuje v obdobných věcech jako obecný zmocněnec v řízeních o přestupku, dále že je manažerem různých projektů nabízejících pojištění na pokuty (např. Motoristická vzájemná pojišťovna a Řešíme pokuty o.s.) a spolu se svým bratrem je dostatečně znám svým účelovým a obstrukčním jednáním. To žalobci vadí a považuje to za nezákonný zásah. 2. Proto se žalobce domáhá vydání rozsudku, kterým by zdejší soud žalovanému uložil zákaz pokračovat ve zveřejňování jeho osobních údajů; v případě, že žalovaný od tohoto jednání upustí, domáhá se žalobce toho, aby zdejší soud deklaroval, že zveřejňování osobních údajů žalobce žalovaným bylo nezákonné. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem, včetně jednání, které ve věci proběhlo. 3. Žalovaný především namítá nepřípustnost žaloby ve vztahu k argumentaci ohledně porušení pravidel GDPR, věcně pak má za to, že publikace soudních rozhodnutí je ústavně konformním způsobem realizace práva na informace, že konstantně a oprávněně není prováděna anonymizace ohledně advokátů zastupujících účastníky řízení před soudy, a přestože žalobce advokátem není, svojí činností, jež byla popsána ve zveřejněném rozsudku, se postavení advokáta velmi blíží; žalobce vstupuje do veřejného prostoru, kde se prezentuje jako odborník na přestupkové a dopravní právo, čímž se oslabují jeho práva na informační sebeurčení. Žalovaný má tedy za to, že žaloba by měla být odmítnuta nebo zamítnuta. I žalovaný na svém procesním postoji setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem, včetně jednání, které ve věci proběhlo. 4. Zdejší soud nejprve posuzoval, zda je v této věci splněna podmínka aktivní a pasivní legitimace a zda byla dodržena lhůta pro podání žaloby. 5. Podle 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s. ), každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. Podle 83 s.ř.s. je žalovaným správní orgán, který podle žalobního tvrzení provedl zásah; jde-li o zásah ozbrojených sil, veřejného ozbrojeného sboru, ozbrojeného bezpečnostního sboru nebo jiného obdobného sboru, který není správním orgánem, anebo příslušníka takového sboru, je žalovaným správní orgán, který takový sbor řídí nebo jemuž je takový sbor podřízen, a u obecní policie obec. Podle 84 odst. 1 s.ř.s. musí být žaloba podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo. Podle 85 s.ř.s. je žaloba nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný. 6. Aktivní legitimace v řízení o žalobě ve smyslu 82 s.ř.s. svědčí každému, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech zásahem správního orgánu. Určující skutečností pro vyslovení závěru o existenci aktivní legitimace na straně žalobce je tedy tvrzení přímého zkrácení na právech zásahem správního orgánu, nikoli skutečnost, že k přímému zásahu do práv žalobce skutečně došlo (to již je otázkou pro posouzení žaloby ve věci samé). Přímé zkrácení na právech konkretizovaným postupem žalovaného zveřejněním rozsudku

3 pokračování 3 krajského soudu, jenž obsahoval údaje o žalobci a o jeho profesních aktivitách je ze strany žalobce konkrétně tvrzeno a je k němu argumentováno. Tato podmínka řízení je tedy splněna. 7. Pokud jde o legitimaci pasivní, žalovaným je správní orgán, který podle žalobního tvrzení provedl zásah. Uveřejnění textu rozsudku krajského soudu poté, co tento soud rozhodl, na webových stránkách žalovaného, byť je žalovaným instančně nadřízený soud, je podle zdejšího soudu úkonem v rámci výkonu veřejné moci; o takový výkon jde mimo jiné tehdy, poskytuje-li žalovaný informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a to jak na žádost ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., tak formou zveřejňování anonymizovaných znění rozhodnutí správních soudů na jeho internetových stránkách v databázi Rozhodnutí správních soudů. Taková forma uceleného poskytování informací (o rozhodovací činnosti správních soudů) není výkonem soudnictví ze strany žalovaného (ani výkonem soudnictví ze strany toho krajského soudu, jehož rozhodnutí bylo takto uveřejněno), odlišně např. od uveřejnění zkráceného znění rozsudku na úřední desce soudu, jímž se řízení před soudem končí (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , č.j. 8 Ans 2/ , č. 692/2005 Sb. NSS, rozsudek zdejšího soudu ze dne , č.j. 29 A 48/ , nebo rozsudek zdejšího soudu ze dne , č.j. 62 A 32/ ); jde o úkon v rámci veřejnosprávních kompetencí žalovaného mimo výkon soudnictví. Žalovaný je tu tedy v postavení správního orgánu. Podmínku pasivní legitimace žalovaného má tedy zdejší soud za splněnou. 8. Žalobu podanou dne má zdejší soud dále ve smyslu 84 odst. 1 s.ř.s za včasnou, neboť z nesporných tvrzení žalobce a žalovaného i z náhledu na webové stránky žalovaného bezprostředně po podání žaloby vyplynulo, že rozsudek krajského soudu, jehož zveřejnění včetně údajů o žalobci a o jeho profesních aktivitách je pokládáno za nezákonný zásah, byl na uvedených webových stránkách zveřejněn. Z pohledu žalobní argumentace jde o jednání, jež má charakter jednání trvajícího, a tedy žaloba nemohla být podána opožděně. 9. Přípustnost žaloby v tomto případě nelze podmiňovat vyčerpáním jiného (předcházejícího) prostředku nápravy ve smyslu 85 s.ř.s, neboť právní řád ve vztahu k postupu žalovaného spočívajícímu v uveřejňování rozhodnutí správních soudů žádný formalizovaný prostředek nápravy nenabízí. Argumentace porušením pravidel GDPR je přitom pouze součástí širší žalobní argumentace, a tedy ani v případě, že by zdejší soud ve vztahu k porušení pravidel GDPR dovozoval možnost jiného prostředku nápravy, nebylo by možno dovozovat nepřípustnost žaloby jako celku. Žaloba je tudíž přípustná. 10. Pokud jde o úvahy ohledně samotné důvodnosti žaloby, tu zdejší soud vychází z toho, že je vyloučeno, aby přezkoumával obsahovou stránku rozhodnutí jakéhokoli jiného soudu, a tedy aby se k ní jakkoli vyjadřoval; to tedy zdejší soud v rámci svých úvah (ani nepřímo) nyní nečiní. Pokud jde o samotnou publikaci (formu, způsob a rozsah) již existujících rozhodnutí vydaných kterýmkoli soudem rozhodujícím ve správním soudnictví ze strany žalovaného, tu zdejší soud vychází z toho, že právo na informace (podřazuje-li dosavadní shora uvedená judikatura správních soudů uveřejňování rozsudků pod realizaci práva na informace) patří mezi imanentní politická práva jednotlivců, při jehož realizaci je třeba respektovat i omezení plynoucí mimo jiné ze zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Zároveň však zdejší soud vychází z toho, že publikace judikatury má zejména dva cíle: jednak umožňuje kontrolu a transparentnost rozhodování soudů a kromě toho je nástrojem sjednocování rozhodovací praxe orgánů veřejné moci, zejména soudů (Bobek, M., Kühn, Z. a kol.: Judikatura a právní argumentace. 2. vydání. Praha: Auditorium, 2013, s. 218). Bez toho, že by

4 pokračování 4 součástí uveřejněného rozhodnutí bylo jeho odůvodnění jako celek, v němž lze nalézt konkrétní nosné důvody dílčích závěrů soudů v individuální věci, by ani jeden z těchto cílů nemohl být naplněn. Vyplývá-li ze žalobcem zmiňované strany 6 rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové pobočky v Pardubicích ze dne , č.j. 52 A 30/ , že soud odůvodňoval svůj závěr ohledně nevěrohodnosti (a v konečném důsledku nedůvodnosti) tamní žalobní argumentace vazbou žalobce na FLEET Control s.r.o., na osoby (mimo jiné na žalobce), jež se na činnosti FLEET Control s.r.o. podílejí, a na způsob, jakým tak činí, pak tím odůvodňoval, proč tamní žalobní argumentaci nepřisvědčuje. Bez toho, že by tak činil konkrétně, by tak tamní soud činit nemohl. Bez toho, že by pak takové odůvodnění bylo uveřejněno jako celek, nemuselo by o konkrétních důvodech rozhodování v individuální věci dostatečnou informaci přinášet. 11. Výsledek možného seznámení se s konkrétními důvody rozhodnutí ve shora uvedené individuální věci (kýmkoliv) je v podstatě totožný s výsledkem, jakého by bylo možno dosáhnout osobní účastí kohokoliv na jednání soudu a vyhlašování rozsudku soudu při jednání (v jednací síni), probíhalo-li by ve věci jednání. Možnost (z pohledu práva všeobecná přípustnost) takového výsledku je přitom projevem garance veřejnosti jednání, což je garance ústavní (čl. 96 Ústavy), a realizace takové možnosti nemůže být tudíž považována za nezákonnou. Jde-li o rozhodování ve správním soudnictví, pak podle 49 odst. 2 s.ř.s. je jednání veřejné, přičemž veřejnost může být vyloučena, a to i pro určitou část jednání, jen z důvodu utajovaných informací, obchodního tajemství, mravnosti nebo veřejného pořádku. Nic z toho, co žalobce zmiňuje a co mu vadí (že je žalobce individualizován v souvislosti s tvrzením, že je ředitelem zmocněnce tamního žalobce v řízení týkajícím se spáchání přestupku, tj. ředitelem FLEET Control, s.r.o., která poskytuje pojištění na pokuty na webové stránce a že žalobce sám také vystupuje v obdobných věcech jako obecný zmocněnec v řízeních o přestupku a že je manažerem různých projektů nabízejících pojištění na pokuty a je dostatečně znám svým účelovým a obstrukčním jednáním ), pod právě uvedenou výluku nelze podřazovat. Všeobecná možnost seznámení se se skutkovými detaily soudem projednávané věci včetně pohledu soudu na aktivity předcházející jeho rozhodování, jež souvisí s volbou procesní obrany toho, kdo tamní řízení vyvolal, je tak především důsledkem zásady veřejnosti rozhodování soudů. Podle zdejšího soudu nejde ostatně ani o výsledek obecně nežádoucí. Je-li soudnictví vystavěno na zásadě veřejnosti, pak účastnící řízení, kteří se na soudy obracejí, včetně zmocněnců v řízeních před soudy a v předcházejících správních řízeních, v důsledku aktivit jich samotných opouštějí svůj soukromý prostor, a tedy jejich právo na soukromí je nutně a legitimně limitováno právě výše zmiňovanou zásadou veřejnosti jednání soudu. 12. V nyní posuzované věci se uvedený závěr uplatní bezvýhradně právě s ohledem na skutečnost, že zveřejněný rozsudek pojednává výlučně o profesních aktivitách žalobce, které sám žalobce veřejně prezentuje. Jak vyplynulo z dokazování, žalobce provozuje osobní kanál P.K. na kde se prezentuje jako specialista na dopravní právo a obhajobu přestupků, který zakládal nechcipokutu.cz a Motoristickou vzájemnou pojišťovnu a který vyhrál stovky správních žalob a obhájil tisíce přestupků. Sám žalobce aktivně poskytuje rozhovory (článek na Muž nabízí pojištění proti pokutám. Úřady ho nahánějí na Kanárech ze dne , článek na Pojišťovna proti pokutám chystá nový trik na úřady, už se o ni zajímá policie ze dne , článek na auto.sme.sk Policajti majú v autách kamery, pokuta môže prísť aj bez zastavenia v části Piráti nebudú rychlejší ze dne ). Je to tedy právě žalobce, kdo svými profesními aktivitami do veřejného prostoru sám vstupuje, a zveřejněná součást odůvodnění rozsudku v žádném ohledu tyto profesní aktivity žalobce nepřesahuje; o ničem jiném než o těchto profesních aktivitách

5 pokračování 5 žalobce se ve vztahu k žalobci zveřejněné odůvodnění rozsudku nezmiňuje. Na žalobce a na jeho oborově známé profesní aktivity je důvodu nahlížet jako na profesní aktivity jakékoli jiné (přinejmenším oborově) známé osoby, jejíž údaje (údaje o ní) v rozsahu oborově známé profesní aktivity (kupř. že T.P. hraje hokej nebo že L.Š. hraje tenis) podle zdejšího soudu nepodléhají nutné anonymizaci. Charakter těchto údajů se zřetelně odlišuje kupř. od osobních údajů soukromých osob, jež žádají o poskytnutí informací, které jsou při zveřejňování poskytnutých informací údaji nutně anonymizovatelnými. Jakákoli argumentace údajným porušením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 (GDPR), zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, či eventuálně jiných právních předpisů tu tedy již na základě shora uvedeného vůbec není namístě; stejně tak argumenty ohledně povinné mlčenlivosti soudce a komparaci s uveřejňováním v insolvenčním rejstříku pokládá zdejší soud za zcela irelevantní. Ostatně ani samotný v žalobě vyjádřený nesouhlas žalobce (a jeho původního právního zástupce) s tím, aby byli v souvislosti s vedenými řízeními, v nichž jakkoli vystupují, zmiňováni, jde proti shora uvedenému. 13. Postup žalovaného tedy podle zdejšího soudu žádný znak nezákonnosti nevykazuje. Proto zdejší soud žalobu jako nedůvodnou podle 87 odst. 3 s.ř.s. zamítl. 14. O nákladech účastníků zdejší soud rozhodl podle 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, a proto mu nenáleží právo na náhradu nákladů řízení. To by náleželo procesně úspěšnému účastníkovi, kterým byl žalovaný. Zdejší soud však neshledal, že by žalovanému vznikly náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti, žalovaný náhradu ani nepožadoval, a proto bylo rozhodnuto, že se žalovanému náhrada nákladů řízení nepřiznává. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Brno 29. listopadu 2018 David Raus v.r. předseda senátu