ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Transkript

1 Jednací číslo: 5 P 25/ P a Nc 62/ P a Nc 79/ P a Nc 80/2016 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Masnerovou ve věci péče o nezletilou, nar., zastoupenou Městem jako opatrovníkem, dceru, nar., bytem, u, zastoupené Mgr., advokátem se sídlem,, a, nar., t.č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici,,, zastoupeného JUDr., advokátkou se sídlem, o omezení rodičovské odpovědnosti, zákaz styku a zvýšení výživného t a k t o: I. Rodičovská odpovědnost otce ve vztahu k nezletilé, nar., s e o m e z u j e tak, že po dobu výkonu trestu otce je otec oprávněn stýkat se s nezletilou dvakrát ročně, a to v měsících červnu a prosinci každého roku na návštěvě ve věznici, vždy po dobu dvou hodin s tím, že matka zajistí dopravu nezletilé do věznice.

2 pokračování - 2-5P 25/2013 II. Styk otce s nezletilou po propuštění otce z výkonu trestu odnětí svobody s e n e u p r a v u j e. III. Soud z a m í t á návrh matky na určení výživného otci. IV. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í: Matka podala prostřednictvím svého právního zástupce dne návrh na omezení rodičovské odpovědnosti otce, případně pozastavení výkonu rodičovské odpovědnosti a zákaz styku otce s nezletilou. Návrh zdůvodnila s tím, že otec byl mimo jiné odsouzen k výkonu trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců za přečin vydírání a nebezpečného vyhrožování, kterých se dopustil vůči matce. Dcera otce ve věznici navštěvovala naposledy v březnu Návštěva ji vždy silně traumatizuje. Návštěva otce je pro nezletilou velmi stresující, jednak z důvodu prostředí ve věznici a jednak z důvodu samotného chování otce, který se snaží dceru nevybíravým způsobem ovlivňovat, a to na úkor její psychické pohody. Nezletilá byla z toho důvodu nucena vyhledat odbornou pomoc u psycholožky. Ze zprávy psycholožky Mgr. ze dne vyplynulo, že styk nezletilé s otcem je pro ni velmi traumatizujícím zážitkem. Otec má velmi neblahý vliv na citový, rozumový a mravní vývoj nezletilé, když dceru navádí proti matce, matku před dcerou očerňuje a nutí nezletilou k jednání, která odporují minimálně dobrým mravům a základním společenským hodnotám. Otec tedy nevykonává svou rodičovskou odpovědnost řádně a soud by ji měl omezit nebo alespoň zakázat jeho styk s nezletilou. Dne podala matka prostřednictvím svého právního zástupce návrh na stanovení výživného otci, a to od v částce 3.000,- Kč měsíčně. Návrh zdůvodnila tím, že rozsudkem Okresního soudu v Příbrami č. j. ze dne 18. dubna 2013 byla nezletilá svěřena do péče matky a otci nebylo vyměřeno výživné, neboť se od nacházel ve Vazební věznici. Od té doby došlo k zásadní změně poměrů u nezletilé, která od navštěvuje základní školu a výživou je zcela odkázána na matku. Matka žije s nezletilou a její polorodou sestrou, nar., na kterou matka pobírá výživné ve výši 9.000,- Kč měsíčně. Nezletilá

3 pokračování - 3-5P 25/2013 navštěvuje řadu kroužků, věnuje se házené, chodí na kurz plavání, matka hradí obědy ve školní jídelně a dále matka hradí nezletilé volnočasové aktivity, např. kurz v přírodě, soustředění s týmem házené, příměstský tábor v, družinu a pobyt na horách. Dále dceři pořizuje školní pomůcky, financuje výlety, kulturní programy včetně divadla. S úhradou výdajů matce vypomáhá její bratr a teta matky paní. Otec nehradí na výživu dcery nic. Skutečnost, že otec není zaměstnán z důvodu výkonu trestu odnětí svobody, jde jednoznačně k tíži otce a neměla by být brána v úvahu při stanovení rozsahu výživného. Otec ve svém písemném vyjádření s podanými návrhy matky nesouhlasil. Uvedl, že ve výkonu trestu je zcela izolovaný, na dceru nemá žádný vliv, nemá k dceři žádný přístup. S určením výživného pak nesouhlasil, neboť je zcela bez příjmu. Ve svém písemném vyjádření ze dne otec uvedl, že poté, co se dozvěděl, že dcera chodí na terapie a má trauma z návštěv ve věznici, se dobrovolně jejích návštěv vzdává. Uvedl, že o návštěvy dcery nebude žádat, aby jí nezpůsoboval nepříjemné pocity. V samotném závěru řízení pak navrhl zamítnout návrh matky na pozastavení rodičovské odpovědnosti i na vyměření výživného, neboť nezletilá se vyjádřila u psycholožky tak, že by se chtěla s otcem stýkat dvakrát ročně, a to již od května tohoto roku. Výživné otce vyměřit nelze, neboť ten je zcela bez příjmu, pracovně není zařazen a má zdravotní potíže. Opatrovník nezletilé navrhl zamítnutí návrhu matky s tím, že stanovit výživné v současné době není namístě a pokud jde o styk, nezletilá výslovně uvedla, že se styku s otcem nebrání, a to i v době, kdy je ve vězení, přičemž četnost návštěv podle nezletilé by měla být dvakrát ročně. Z rozsudku Okresního soudu v Příbrami č. j. ze dne 18. dubna 2013 soud zjistil, že nezletilá byla svěřena do výchovy matky a otci nebylo vyměřeno výživné z toho důvodu, že ve vazební věznici byl zcela bez příjmu. Rozsudkem Okresního soudu v Příbrami č. j. ze dne bylo rozhodnuto, že otec je vinen přečinem vydírání podle 175 odst. 1 trestního zákoníku a přečinem nebezpečného vyhrožování podle 353 odst. 1 trestního zákoníku, přičemž těchto přečinů se dopustil ve vztahu ke své bývalé družce matce nezletilé a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 12 (dvanácti) měsíců se zařazením do věznice s ostrahou a s povinností zaplatit poškozené na nemajetkovou újmu částku 5.000,- Kč s tím, že se zbytkem svého nároku byla poškozená odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Usnesením Krajského soudu v Praze č. j. ze dne bylo odvolání obžalovaného zamítnuto. Zprávou psycholožky sociální poradny Centra sociálních a zdravotních služeb Města, p.o., Mgr. ze dne bylo prokázáno, že s nezletilou proběhla tři setkání, a to 16.3., a z důvodu psychické podpory nezletilé před návštěvou otce ve vězení, pro kterou se nezletilá sama rozhodla. Návštěva nezletilé za otcem ve vězení měla pro ni velmi emočně negativní dopad v podobě silně traumatického zážitku, který bylo nutné terapeuticky ošetřit. Nezletilá opakovaně zmínila několik momentů, kdy na ni otec vyvíjel emoční nátlak a opakovaně nevhodným způsobem se vyjadřoval o matce nezletilé,

4 pokračování - 4-5P 25/2013 k níž má nezletilá silný emoční vztah. Po dobu návštěvy byla několikrát nezletilá vystavena křiku ze strany otce, pokud projevila nesouhlas s jeho názorem. V neposlední řadě jí bylo nepříjemné, když jí otec nutil k tomu, aby mu v příští návštěvě propašovala bonbóny. Celkově lze chování otce k nezletilé považovat za zcela nevhodné a nepříznivě působící pro další pozitivní osobnostní rozvoj nezletilé. Psycholožka aktuálně další styk nezletilé s otcem, po dobu jeho pobytu ve věznici, nedoporučila. Ze zprávy věznice soud zjistil, že otec je výkonu trestu od a konec výkonu trestu má Ve Věznici není pracovně zařazen za finanční odměnu ani nemá žádný jiný zdroj příjmu. Ze zprávy opatrovníka soud zjistil, že nezletilá je žákyní 4. třídy základní školy, ve škole dobře prospívá. Vztah nezletilé s matkou je velmi dobrý. Matka o dceru řádně pečuje a zajímá se o ni. Nezletilá je živá a veselá dívka, která má spoustu zájmů. Ve volném čase chodí na dramatický kroužek, na házenou, na výtvarný kroužek a na flétnu. Je zdravá, s ničím se dlouhodobě neléčí. Otce nezletilá ve věznici navštívila, při osobním pohovoru opatrovnici sdělila, že se s ním už nechce vídat. Při poslední návštěvě v březnu 2016 otec mluvil špatně o její matce, na nezletilé požadoval, aby za ním jezdila častěji, dokonce aby s ním byla ve věznici přes víkend, když to nezletilá odmítla, otec se na ni rozzlobil. Po této návštěvě jí otec napsal ošklivý dopis, poslal jí její rozstříhanou fotografii a vrátil jí také dopisy, které mu v minulosti napsala. Ze zprávy školy soud zjistil, že nezletilá chodí na vyučování připravena, do školy dochází pravidelně, matka se školou spolupracuje. Z potvrzení zaměstnavatele matky soud zjistil, že její čistý měsíční výdělek je ,- Kč. Z lékařských zpráv neurologického oddělení Nemocnice soud zjistil, že matka trpí skoliózou a těžší blokádou v oblasti bederní páteře. Dále trpí osteochondrózou a migrénami. Ze zprávy psycholožky sociální poradny Centra sociálních a zdravotních služeb Města, p.o., Mgr. ze dne soud zjistil, že se uskutečnil pohovor s nezletilou za účelem zjištění aktuálního stanoviska nezletilé ke styku se svým otcem ve věznici. Pohovoru byla přítomná Bc., vedoucí OSPOD v. Na otázku, jak často by chtěla, aby jí otec psal, odpověděla, že jednou za měsíc, ale aby v dopise nebylo nic ošklivého. Na dotaz, jak často by se chtěla s otcem stýkat, odpověděla: tak dvakrát za rok. Spontánně pak dodala, že otec jí nijak nechybí. Psycholožka doporučila respektovat přání a stanovisko nezletilé, což jsou dvě návštěvy u otce ročně. Matka jako účastnice řízení vypověděla, že vzetí otce do vazby nesla těžce. Zpočátku vozila nezletilou na návštěvy za otcem, a to společně s matkou otce. Po její smrti vozila nezletilou na návštěvy teta. Matka dávala dceři maximální prostor, aby byla s otcem v kontaktu. Ten však na dceru naléhal, napsal také dopis do školy, což nezletilá velmi těžce nesla. Dcera se stydí za to, že má tátu ve vězení. Matka o otci nikdy špatně nemluvila, snažila se, aby vztah nezletilé s otcem byl v pořádku. Po návštěvě nezletilé

5 pokračování - 5-5P 25/2013 u otce v březnu 2016, když byla dcera psychicky rozhozená, ji matka objednala u psycholožky, neboť jí chtěla pomoci, aby se dostala ze stresu. Pokud jde o výživné, otec dlouhodobě na výživu dcery nepřispívá, ona táhne všechno sama. Finančně jí vypomáhají její rodiče. Ona celý život pracuje, nikdy nebyla v evidenci úřadu práce, přestože trpí úpornými migrénami a chodí stažena v pásu pro bolesti páteře. Po autonehodě má celou řadu zdravotních problémů. Za čtyři roky, co je otec ve vězení, ho dcera navštívila asi třikrát nebo čtyřikrát. Předtím, než otec nastoupil do vězení, byl jeho vztah s dcerou v pořádku. Společné soužití ukončili, když byly dceři 4 měsíce a otec se od nich odstěhoval. Poté nezletilá pobývala střídavě u ní a u otce a výživné si neplatili. Otec jako účastník řízení vypověděl, že před jeho vzetím do vazby měli nezletilou fakticky ve střídavé výchově a výživné si neplatili. On byl nezaměstnaný v evidenci úřadu práce. V minulosti pracoval jako dělník s výdělkem asi ,- Kč. Dceru má rád, je to jeho jediné dítě, chce se jí věnovat i v budoucnu. Ve výkonu trestu není pracovně zařazen, má zdravotní omezení, a to vyhřezlé ploténky. Ve svém doplňujícím výslechu otec vypověděl, že žádal o invalidní důchod, jeho žádost byla zamítnuta pro nedostatek podkladů. V současné době již potřebné doklady shromáždil a hodlá podat novou žádost. O práci ve věznici se hlásí, nikdy však nebyl zařazen. Svědkyně, teta matky, vypověděla, že v březnu 2016 doprovázela nezletilou na návštěvu za otcem do věznice. Návštěva trvala asi tři hodiny, otec chtěl, aby nezletilá malovala, její výtvory se mu ale nelíbily. Otec chtěl colu, nezletilá mu jí šla koupit, byl ale rozčílený, že u sebe nemáme víc peněz, neboť ona před návštěvou musela odevzdat kabelku. Potom začal říkat, že už dlouho neměl bonbóny medvídky HARIBO a po nezletilé chtěl, aby mu je na příští návštěvu propašovala. Ta z toho byla špatná, neboť věděla, že se to nesmí. Potom začal mluvit o tom, že ve věznici je místnost, kde mohou děti s otcem strávit i noc a chtěl, aby tam nezletilá přijela na celý víkend. To přímo odmítla. Otec reagoval tak, že je táta a že by za ním měla přijet. Po návštěvě byly obě hodně rozrušené. Svědek, předvedený orgány eskorty, vypověděl, že v březnu 2016 byl v návštěvní místnosti Věznice. Spoluodsouzený byl od něho asi 1 m vzdálený a měl na návštěvě svou dceru. Po skončení návštěvy řekl otci, že to bylo hezké, jak si se svou dcerkou hezky hrál, podával jí tužky, měli tam nějaké omalovánky. Návštěva u něho i u spoluodsouzeného v březnu 2016 trvala asi tři hodiny. On určitě sousední návštěvu nijak neodposlouchával, nezaregistroval ale, že by tam mělo dojít k nějakému zvýšení hlasu nebo k pláči. Podle 870 občanského zákoníku, nevykonává-li rodič svoji rodičovskou odpovědnost řádně a vyžaduje-li to zájem dítěte, soud jeho rodičovskou odpovědnost omezí, nebo omezí její výkon, a zároveň stanoví rozsah tohoto omezení.

6 pokračování - 6-5P 25/2013 Podle 871 odst. 1 téhož zákona, zneužívá-li rodič svoji rodičovskou odpovědnost nebo její výkon, anebo svoji rodičovskou odpovědnost nebo její výkon závažným způsobem zanedbává, soud jej jeho rodičovské odpovědnosti zbaví. Podle 923 odst. 1 téhož zákona, změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. Podle 915 odst. 1 téhož zákona, životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že v daném případě jsou splněny podmínky pro omezení rodičovské odpovědnosti otce ve vztahu k nezletilé tak, že po dobu jeho výkonu trestu je otec oprávněn se s dcerou stýkat dvakrát ročně. K tomuto rozhodnutí vedlo soud vyjádření samotné nezletilé v lednu Při jejím pohovoru s psycholožkou Mgr. nezletilá výslovně uvedla, že jí otec nijak nechybí, ale že by jí nevadilo, kdyby se s ním stýkala dvakrát ročně. Vzhledem k tomu, že v minulosti otec dceru traumatizoval tím, že na ní vyvíjel emoční nátlak a nevhodně se vyjadřoval o matce nezletilé, ke které má nezletilá silný emoční vztah, bezprostředně po poslední návštěvě v březnu 2016 nezletilá další návštěvy ve věznici striktně odmítala. S větším časovým odstupem však je ochotná s otcem se dvakrát do roka vídat. Soud proto rozhodl v zájmu nezletilé tak, že akceptoval její stanovisko a omezil rodičovskou odpovědnost otce tak, jak je uvedeno ve výroku I.. Pokud jde o dobu po propuštění otce z výkonu trestu, jeho styk s nezletilou prozatím nebyl upraven s tím, že bude záležet především na otci, jak se bude vzájemný vztah vyvíjet. Optimální pro nezletilou by bylo, aby pro propuštění otce z výkonu trestu probíhal styk na základě dohody. Pokud by k dohodě nedošlo, má každý z rodičů právo podat návrh na soudní úpravu styku, případně na zákaz styku. Pokud jde o výživné, soud neshledal návrh matky na určení výživného otci důvodným. Rozsudkem č. j. ze dne 18. dubna 2013 nebylo otci výživné pro nezletilou vyměřeno za situace, kdy otec ve vazební věznici byl zcela bez příjmu. V tomto směru nedošlo podle soudu k takové změně poměrů, která by odůvodňovala původní rozhodnutí změnit. Otec i v současné době je bez pracovního zařazení, změnilo se pouze to, že není ve vazbě, ale ve výkonu trestu odnětí svobody. Potřeby nezletilé se samozřejmě s jejím věkem průběžně zvyšují a v současné době jsou jistě mnohem vyšší, než v roce 2013, kdy otci nebylo výživné vyměřeno. Životní úroveň dítěte má být ale zásadně shodná s životní úrovní rodičů, a pokud by soud návrhu matky vyhověl a otci výživné vyměřil, otec by svou vyživovací povinnost stejně nemohl plnit, neboť je zcela bez příjmu. Soud proto ke shodnému návrhu otce i opatrovnice návrh matky na určení výživného zamítl. Podle 23 z.ř.s. rozhodl soud o nákladech řízení. P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně v trojím vyhotovení.

7 pokračování - 7-5P 25/2013 Pokud by povinný dobrovolně neplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. V Příbrami dne 13. března 2017 JUDr. Zuzana Masnerová samosoudkyně