Věc: Metodický pokyn č. 2/2015 k doložení právního důvodu pro užívání sídla nebo pro užívání provozovny

Transkript

1 Všem krajským živnostenským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy, odboru živnostenskému a občanskosprávnímu Váš dopis značky Ze dne Naše značka MPO 46931/2015 PID MIPOX01Y6JVL Vyřizuje/linka JUDr. Srbová/2880 Kontaktní srbovai@mpo.cz V Praze dne Věc: Metodický pokyn č. 2/2015 k doložení právního důvodu pro užívání sídla nebo pro užívání provozovny Problematika se týká následujících ustanovení živnostenského zákona: odst. 2.Podnikatel je povinen na žádost živnostenského úřadu prokázat právní důvod pro užívání prostor, v nichž má na území České republiky sídlo a zahraniční osoba organizační složku závodu. Podnikatel nemusí prokazovat právní důvod pro užívání prostor, v nichž má v České republice umístěno sídlo, má-li sídlo totožné se svým bydlištěm ( 5 odst. 2), s výjimkou případů, že bydliště je na adrese sídla ohlašovny, zvláštní matriky nebo na adrese sídla správního orgánu, který úředně zrušil údaj o místu hlášeného pobytu na území České republiky odst. 1 písm. f) Fyzická osoba připojí k ohlášení f) doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž umístila sídlo, liší-li se od jejího bydliště ( 5 odst. 2), nebo má-li bydliště na adrese sídla ohlašovny, zvláštní matriky nebo na adrese sídla správního orgánu, nebo do nichž umístila na území České republiky organizační složku závodu zahraniční osoby; k doložení právního důvodu pro užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, že s umístěním souhlasí odst. 2 písm. f) Právnická osoba připojí k ohlášení f) doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, v nichž má právnická osoba na území České republiky sídlo, není-li ohlašovaná adresa sídla již zapsána v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci, pokud

2 je tento doklad stanoven zvláštním právním předpisem jako podmínka zápisu do této evidence; k doložení právního důvodu pro užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, že s umístěním souhlasí odst. 3 Živnost může být provozována ve více provozovnách, pokud podnikatel má právní důvod pro jejich užívání. Na žádost živnostenského úřadu je podnikatel povinen prokázat právní důvod pro užívání provozovny; to neplatí pro mobilní provozovny a automaty. U mobilních provozoven je podnikatel povinen na žádost živnostenského úřadu prokázat oprávněnost umístění provozovny. Je-li provozovna umístěna v bytě a není-li podnikatel vlastníkem tohoto bytu, může v něm provozovat živnost pouze se souhlasem vlastníka... Problematika se týká následujících ustanovení občanského zákoníku zákona č. 89/2012 Sb.: 714 (1) V záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud. (2) Jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání. 715 (1) Má-li být součást společného jmění použita k podnikání jednoho z manželů a přesahuje-li majetková hodnota toho, co má být použito, míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, vyžaduje se při prvním takovém použití souhlas druhého manžela. Byl-li druhý manžel opomenut, může se dovolat neplatnosti takového jednání. (2) Má-li být součást společného jmění použita k nabytí podílu v obchodní společnosti nebo družstvu, nebo je-li důsledkem nabytí podílu ručení za dluhy společnosti nebo družstva v rozsahu přesahujícím míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, platí odstavec 1 obdobně odst. 2 Při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů (1) O běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. (2) Rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel. 2

3 (3) Není-li návrh podle odstavce 2 podán do třiceti dnů od přijetí rozhodnutí, právo podat jej zaniká; nebyl-li spoluvlastník o nakládání uvědoměn, běží lhůta ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl (1) K rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud. (2) Spoluvlastník přehlasovaný při rozhodování podle odstavce 1 může navrhnout, aby o záležitosti rozhodl soud; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Ustanovení 1128 odst. 3 platí obdobně K rozhodnutí, na jehož základě má být společná věc zatížena nebo její zatížení zrušeno, a k rozhodnutí, na jehož základě mají být práva spoluvlastníků omezena na dobu delší než deset let, je třeba souhlasu všech spoluvlastníků. Problematika prokazování právního důvodu pro užívání prostor sídla: Podle živnostenského zákona dokládá ohlašovatel k ohlášení živnosti doklad prokazující právní důvod užívání prostor sídla, k čemuž postačí písemný souhlas vlastníka ( 46 živnostenského zákona). Bude-li spoluvlastník chtít umístit sídlo do vlastní nemovitosti, bude jeho záměr podléhat režimu běžné správy podle ustanovení 1128 odst. 1 NOZ, tzn., že spoluvlastníci budou rozhodovat o umístění sídla většinou hlasů. Hlasy se sčítají podle velikosti podílů. Pokud chce umístit do nemovitosti sídlo osoba odlišná od spoluvlastníků, spadá tato záležitost podle našeho názoru rovněž do režimu běžné správy ve smyslu ustanovení 1128 odst. 1 NOZ, k relevantnímu souhlasu bude tedy postačovat většina hlasů, pokud se umístěním sídla do společné nemovitosti nezmění její účelové určení (pokud tedy nedojde ke změně ve smyslu 1229 NOZ rozhodnutí o významné záležitosti, kde je potřeba souhlasu 2/3 spoluvlastníků; hlasy se počítají podle velikosti podílů). Je-li nemovitost ve společném jmění manželů, byť by do nemovitosti, která se nachází ve společném jmění manželů, chtěl umístit sídlo pouze jeden z manželů a nikoli třetí osoba, nejedná se o běžnou záležitost. Podle ustanovení 714 odst. 1 NOZ se tedy vyžaduje jednání (souhlas) obou manželů, resp. jednoho manžela se souhlasem druhého. Živnostenský úřad by tedy měl mít v praxi pro prokázání titulu k užívání prostor sídla v takové nemovitosti souhlas obou manželů. Je-li nemovitost součástí společného jmění manželů, přičemž sídlo do této nemovitosti chce umístit třetí osoba, bude se jednat o záležitost, kterou nelze považovat za běžnou ve smyslu ustanovení 714 odst. 1 NOZ. Bude tedy potřeba i zde souhlasu obou manželů, případně může jednat jeden se souhlasem druhého. Živnostenský zákon stanovuje v 46, že fyzická nebo právnická osoba je povinna doložit k ohlášení živnosti doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž bylo umístěno sídlo (obdobně je tomu i u žádosti o koncesi). Právním titulem prokazujícím oprávněnost užívání prostor sídla může být např. nájemní 3

4 smlouva, ale i např. smlouva pachtovní, výprosa či výpůjčka. Některé z těchto smluv mohou být uzavřeny ústní formou, ale z formulace 46 živnostenského zákona vyplývá, že podnikatel, resp. ohlašovatel připojuje k ohlášení živnosti doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž bylo umístěno sídlo, z čehož lze dovodit, že doklad bude mít zásadně písemnou formu. Problematika prokazování právního důvodu pro užívání prostor provozovny: Podle 17 živnostenského zákona je podnikatel povinen na žádost živnostenského úřadu kdykoliv prokázat právní důvod pro užívání provozovny; pokud je provozovna v bytě a podnikatel není zároveň jeho vlastníkem, je povinen doložit i souhlas vlastníka bytu s provozováním živnosti v bytě. V ustanovení 1129 odst. 1 NOZ jsou demonstrativně vymezeny případy, kdy je k rozhodnutí o významné záležitosti spoluvlastníků zákonem vyžadována dvoutřetinová většina hlasů spoluvlastníků. Jedná se o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování. Umístění provozovny do bytu bude zásadně podléhat režimu rozhodování o významné záležitosti, neboť provozovna v bytě bude znamenat ve většině případů velkou zátěž nemovitosti. Spoluvlastníci by tedy měli zásadně rozhodovat dvoutřetinovou většinou. Od výše uvedených případů provozovny v bytě je v praxi třeba odlišit případy, kdy prostor kolaudovaný jako provozovna bude nadále sloužit stejnému účelu, změní se pouze osoba, která bude prostor užívat (např. nový uživatel skladové haly). V případě nového uživatele by se pak jednalo o běžnou správu podle 1128 odst. 1 NOZ a k souhlasu s užíváním prostor provozovny bude postačovat většina hlasů. Je-li nemovitost ve společném jmění manželů a do nemovitosti by chtěl umístit provozovnu pouze jeden z manželů a nikoli třetí osoba, ani zde se nejedná o běžnou záležitost, kde by mohl jednat pouze jeden z manželů. Podle 714 odst. 1 NOZ se vyžaduje jednání (souhlas) obou manželů, resp. jednoho manžela se souhlasem druhého. Je-li nemovitost součástí společného jmění manželů, přičemž provozovnu do této nemovitosti chce umístit třetí osoba, bude se jednat o záležitost, kterou rovněž nelze považovat za běžnou ve smyslu ustanovení 714 odst. 1 NOZ (tedy za záležitost, kde by mohl jednat jen jeden z manželů). I zde bude potřeba souhlasu obou manželů, případně může jednat jeden se souhlasem druhého. Přechodné ustanovení NOZ 3028 občanského zákoníku odst. 2 (2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Při kontrolní činnosti živnostenského úřadu a v jejím rámci posuzování právních poměrů (např. zapsání sídla jako adresy v živnostenském rejstříku) vzniklých přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku/tohoto metodického pokynu je žádoucí, aby na tyto poměry bylo pohlíženo i v souvislosti s uplatňovanou judikaturou např. Ústavní soud v nálezu sp. zn. II. ÚS 471/05 ze dne 22. února 2006, sp. zn. II. ÚS 2919/2010 ze dne , Nejvyšší soud sp. zn. 22 Cdo 4756/2010 ze dne 28. listopadu Z cit. 4

5 judikatury plyne, že užívací právo spoluvlastníka vyplývá již z podstaty spoluvlastnictví a osoby stojící mimo okruh spoluvlastníků jej musí respektovat. Závěrem upozorňujeme, že ve věci potřebného souhlasu spoluvlastníků k nakládání se společnou věcí po účinnosti NOZ zatím neexistuje příslušná judikatura. Problematika prokazování právního důvodu pro užívání sídla, resp. provozovny může proto doznat změn v souvislosti s novou judikaturou soudů. Tímto metodickým pokynem se ruší metodický pokyn č. 5/2013 k doložení právního titulu k objektu nebo prostorám, v nichž má podnikatel na území České republiky sídlo (místo podnikání, zahraniční osoba organizační složku podniku), je-li objekt ve spoluvlastnictví více osob. Ing. Bc. Petr Kameník ředitel odboru živností elektronicky podepsáno 5