OZNÁMENÍ INFORMACÍ ZÁJEMCŮM PŘED UZAVŘENÍM POJISTNÉ SMLOUVY

Transkript

1 OZNÁMENÍ INFORMACÍ ZÁJEMCŮM PŘED UZAVŘENÍM POJISTNÉ SMLOUVY V souladu s 66 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě (dále také jen Zákon ), poskytuje MetLife pojišťovna a.s. (dále také jen pojišťovna nebo pojistitel ) vstupní informace před případným uzavřením pojistné smlouvy. Převážná část Zákonem předepisovaných informací je pojišťovnou standardně poskytována již přímo ve formuláři umožňujícím předložit kvalifikovaný návrh na uzavření pojistné smlouvy (dále také jen Návrh ), ve Všeobecných pojistných podmínkách pro životní pojištění a připojištění k němu společnosti MetLife pojišťovna a.s. vydaných pod číslem 4.2 (dále také jen VPP ) a ve Zvláštních pojistných podmínkách pro investiční životní pojištění MetLife pojišťovny a.s. (dále také jen ZPP ). Pro snadnější orientaci, kromě dalších zákonem požadovaných informací, níže poskytujeme specifické odkazy na výše uvedené dokumenty, které již dané informace obsahují. Pro správné a úplné porozumění vždy doporučujeme seznámit se s jejich úplným obsahem. kovatelé nejsou oprávněni činit právní úkony mající za následek vznik, změnu nebo zánik práv a/nebo povinností ve vztahu k pojistiteli či * * Program investování Peněžní trh Dluhopisy Státní dluhopisy Nemovitosti Dluhopisy rozvíjejících se trhů Akcie středoevropské Akcie světové Akcie evropské Povaha podkladových aktiv Podkladová aktiva jsou představována zejména bankovními vklady, případně i dalšími investičními nástroji peněžního trhu nebo Podkladová aktiva jsou představována zejména dluhopisy a ostatními cennými papíry s pevným výnosem, případně i dalšími investičními nástroji z těchto cenných papírů odvozenými nebo nástroji se srovnatelným rizikovým profilem (např. dluhopisovými fondy). Za účelem Podkladová aktiva jsou představována zejména státními dluhopisy a ostatními cennými papíry s pevným výnosem, případně i dalšími investičními nástroji z těchto cenných papírů odvozenými nebo nástroji se srovnatelným rizikovým profilem (např. dluhopisovými fondy). 50 % podkladových aktiv. Za účelem efektivní správy portfolia může být část aktiv investována i do investičních nástrojů peněžního trhu. Podkladová aktiva jsou představována, přímo či formou cenných papírů fondů kolektivního investování, zejména nemovitostními fondy realitních trhů není stanoveno. Za účelem efektivní správy portfolia může být část aktiv investována i do investičních nástrojů peněžního Podkladová aktiva jsou představována, přímo či formou cenných papírů fondů kolektivního investování, zejména dluhopisy a ostatními cennými papíry s pevným výnosem, případně i dalšími investičními nástroji z těchto cenných papírů odvozenými vydávanými vládami, lem. Za účelem efektivní správy portfolia může být část aktiv investována i do investičních nástrojů peněžního trhu. Sektorové omezení Podkladová aktiva jsou představována, přímo či formou cenných papírů fondů kolektivního investování, zejména akciemi a ostatními cennými papíry s proměnlivým výnosem, případně i dalšími investičními nástroji, jejichž výnos je odvozen od vývoje na akciových trzích, nebo nástroji obecně charakterizovat jako vysoké. Podkladová aktiva jsou představována, přímo či formou cenných papírů fondů kolektivního investování, zejména akciemi a ostatními cennými papíry s proměnlivým výnosem, případně i dalšími investičními nástroji, jejichž výnos je odvozen od vývoje na celosvětově rozložených akciových trzích, nebo nástroji se srovnatelným rizikovým profilem. Sektorové omezení není stanoveno. Za účelem efektivní lze obecně charakterizovat jako vysoké. Podkladová aktiva jsou představována, přímo či formou cenných papírů fondů kolektivního investování, zejména akciemi a ostatními cennými papíry s proměnlivým výnosem, případně i dalšími investičními nástroji, jejichž výnos je odvozen od vývoje na evropských akciových trzích, nebo nástroji se srovnatelným rizikovým profilem. Sektorové omezení není stanoveno. Za účelem efektivní správy portfolia charakterizovat jako vysoké. * pro konkrétní pojistnou smlouvu je rozhodující stav uvedený v pojistce

2 Program investování Akcie nerostné bohatství Akcie světové Konzervativní+ Kombinovaný+ Dynamický+ Povaha podkladových aktiv Podkladová aktiva jsou představována, přímo či formou cenných papírů fondů kolektivního investování, zejména akciemi a ostatními cennými papíry s proměnlivým výnosem, případně i dalšími investičními nástroji, jejichž výnos je odvozen od vývoje cen akcií společ- Podkladová aktiva jsou představována, přímo či formou cenných papírů fondů kolektivního investování, zejména akciemi a ostatními cennými papíry s proměnlivým výnosem, případně i dalšími investičními nástroji zaměřenými na dosažení výnosu odpovídajícímu Podkladová aktiva jsou představována zejména investičními nástroji s obecně nízkou nebo střední mírou rizika, jako jsou např. vklady u bank a ostatní nástroje peněžního trhu, dluhopisy a ostatní cenné papíry s pevným výnosem nebo cenné papíry fondů kolektivního nižší střední. Podkladová aktiva jsou představována zejména investičními nástroji s obecně nízkou nebo střední mírou rizika, jako jsou např. vklady u bank a ostatní nástroje peněžního trhu, dluhopisy a ostatní cenné papíry s pevným výnosem nebo cenné papíry fondů kolektivního vyšší střední. Podkladová aktiva jsou představována zejména investičními nástroji s vysokou mírou rizika (např. akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem), které mohou představovat až 70 % podkladových aktiv. Kromě toho jsou dále zastoupeny, přímo či formou cenných papírů fondů kolektivního investování, investiční nástroje s obecně nízkou nebo střední mírou rizika, jako jsou např. vklady u bank - Podkladová aktiva jsou představována zejména investičními nástroji s vysokou mírou rizika (např. akcie a ostatní cenné papíry s pro- cenných papírů fondů kolektivního investování, investiční nástroje s obecně nízkou nebo střední mírou rizika, jako jsou např. vklady právo případného využití institutu zajištění podkladových aktiv proti tomuto riziku POUČENÍ VE SMYSLU ZÁKONA Č. 101/2000 SB., O OCHRANĚ OSOBNÍCH ÚDAJŮ Pojišťovna Vás tímto jako správce osobních údajů informuje o následujících skutečnostech: a) nejste povinen poskytnout pojišťovně jakékoliv údaje o své osobě, jste oprávněn odmítnout poskytnutí těchto údajů a poskytujete-li jakékoliv nout návrh na uzavření, resp. návrh na změnu, příslušné pojistné smlouvy, b) Vaše osobní údaje budou zabezpečeně uchovávány v elektronické nebo listinné podobě, platně poskytnout informace o osobních údajích o Vás zpracovávaných, jinak kdykoli za přiměřenou úhradu nepřevyšující náklady nezbytné k poskytnutí informace, d) máte právo, zjistíte-li nebo domníváte-li se, že pojišťovna nebo zpracovatel provádí zpracování Vašich osobních údajů, které je v rozporu s ochranou Vašeho soukromého a osobního života nebo v rozporu se zákonem, zejména jsou-li osobní údaje nepřesné s ohledem na účel jejich zpracování: i) požádat pojišťovnu nebo zpracovatele o vysvětlení, oprávněnou, e) máte právo na opravu Vašich osobních údajů.

3 VŠEOBECNÉ POJISTNÉ PODMÍNKY PRO ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ A PŘIPOJIŠTĚNÍ K NĚMU SPOLEČNOSTI METLIFE POJIŠŤOVNA A.S. ÚVOD Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Na životní pojištění a doplňková pojištění ( připojištění ) k němu (vše dále také jen pojištění ), která sjednává MetLife pojišťovna a.s. (dále také jen pojistitel ), se použijí příslušná ustanovení zákona o pojistné smlouvě 1, podpůrně pak občanského zákoníku 2, dále tyto Všeobecné pojistné podmínky 3 (dále také jen VPP ), příslušné Zvláštní pojistné podmínky (dále také jen ZPP ) a konkrétní pojistná smlouva s osobou, která s pojistitelem tuto pojistnou smlouvu uzavřela (dále také jen pojistník ). Ustanovení VPP a příslušných ZPP jsou součástí pojistné smlouvy. V dalším se pojmem pojistná smlouva rozumí konkrétní pojistná smlouva, VPP a ZPP. 2. Životní pojištění a připojištění sjednávané s pojistitelem je soukromým pojištěním 4. Jedná se o pojištění obnosové 5 ; pojistitel je oprávněn v souladu s obecně závazným právním předpisem upravit ve Zvláštních pojistných podmínkách některé připojištění sjednávané k životnímu pojištění jako pojištění škodové 6, pokud taková alternativa není výslovně zakázána zákonem. OBECNÁ USTANOVENÍ Článek 2 Typy pojištění 1. Pojistitel v rámci životního pojištění sjednává zejména pojištění pro případ následujících pojistných nebezpečí: a) smrti (dále také jen pojištění pro případ smrti ), b) dožití (dále také jen pojištění pro případ dožití ), c) smrti nebo dožití (dále také jen pojištění pro případ smrti nebo dožití ). 2. Současně s životním pojištěním lze sjednat připojištění, a to ze jména úrazové pojištění a/nebo pojištění pro případ nemoci, například pojištění pro případ následujících pojistných nebezpečí: a) smrti úrazem (dále také jen připojištění pro případ smrti úrazem nebo připojištění smrti úrazem ), b) trvalého tělesného poškození následkem úrazu (dále také jen připojištění pro případ trvalého tělesného poškození následkem úrazu nebo připojištění trvalých následků úrazu ), c) trvalé plné invalidity (dále také jen připojištění pro případ trvalé plné invalidity nebo invalidní připojištění ), d) trvalé plné invalidity následkem úrazu (dále také jen připojištění pro případ trvalé plné invalidity následkem úrazu nebo úrazové invalidní připojištění ), e) plné pracovní neschopnosti (dále také jen připojištění pro případ pracovní neschopnosti, případně připojištění zproštění od placení pojistného pro případ plné pracovní neschopnosti ), f) závažných onemocnění (dále také jen připojištění pro případ závažných onemocnění nebo připojištění závažných onemocnění ). 3. Smluvní strany pojistné smlouvy mohou sjednat i jiné typy životního pojištění a připojištění k němu. Na taková pojištění se po užijí tyto VPP, pokud ZPP nestanoví jinak. Článek 3 Definice pojmů 1. Definice použité v těchto Všeobecných pojistných podmínkách se vztahují pouze na životní pojištění a připojištění k němu, která jsou sjednána podle těchto VPP. 2. Pojištěným se rozumí osoba, na jejíž život nebo zdraví se pojištění vztahuje. 3. Odkupným se rozumí část tzv. nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako technická rezerva vypočtená pojistně-matematickými metodami k datu zániku pojištění. Pojistná smlouva stanoví, za jakých podmínek vzniká pojistníkovi při zániku pojištění, nikoli z důvodu pojistné události, nárok na výplatu odkupného. Pokud jsou splněny tyto podmínky na vznik nároku na odkupné, má pojistník právo, aby mu na jeho písemnou žádost pojistitel vyplatil odkupné. Odkupné je splatné do tří (3) měsíců ode dne, kdy pojistitel obdržel žádost o výplatu odkupného. Je-li pojistník odlišný od pojištěného a nejedná-li se o skupinové pojištění, vyžaduje se k vyplacení odkupného písemný souhlas pojištěného. 4. Pojistnou událostí se rozumí nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě, resp. ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. 5. Úrazem se rozumí neočekávané a náhlé působení zevních sil nebo vlastní tělesné síly nezávisle na vůli pojištěného, ke kterému došlo během trvání pojištění a kterým bylo pojištěnému způsobeno poškození zdraví nebo smrt. 6. Trvalým tělesným poškozením se rozumí a) úplná ztráta orgánu nebo jiné části těla, b) úplné pozbytí všech funkcí orgánu nebo jiné části těla, c) jiný stav podstatného porušení tělesné struktury či funkce, je-li tento stav uveden v pojistné smlouvě, pokud je taková skutečnost potvrzena zdravotnickým zařízením pověřeným pojistitelem. 7. Trvalou plnou invaliditou se rozumí trvalá a plná neschopnost pojištěného vykonávat v době ohlášení pojistiteli a kdykoliv v budoucnu jakoukoliv výdělečnou činnost, pro kterou má pojištěný přiměřené předpoklady vyplývající z jeho znalostí, dosaženého vzdělání, kvalifikace a zkušeností, s přihlédnutím k tomu, zda je možné pojištěného rekvalifikovat na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával. Existenci neschopnosti je oprávněn posuzovat a stanovovat výhradně pojistitel, a to též na základě stanoviska (podkladů) zdravotnického zařízení pověřeného pojistitelem. Současně platí, že tato neschopnost musí být následkem nemoci nebo úrazu pojištěného při naplnění dalších podmínek pojistné smlouvy. 8. Trvalou plnou invaliditou následkem úrazu se rozumí trvalá a plná neschopnost pojištěného vykonávat v době ohlášení pojis- 1

4 titeli a kdykoliv v budoucnu jakoukoliv výdělečnou činnost, pro kterou má pojištěný přiměřené předpoklady vyplývající z jeho znalostí, dosaženého vzdělání, kvalifikace a zkušeností, s přihlédnutím k tomu, zda je možné pojištěného rekvalifikovat na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával. Existenci neschopnosti je oprávněn posuzovat a stanovovat výhradně pojistitel, a to též na základě stanoviska (podkladů) zdravotnického zařízení pověřeného pojistitelem. Současně platí, že tato neschopnost musí být následkem úrazu pojištěného při naplnění dalších podmínek pojistné smlouvy. 9. Plnou pracovní neschopností se rozumí přechodná nebo trvalá plná neschopnost pojištěného vykonávat v důsledku nemoci nebo úrazu současné zaměstnání, nebo jiné zaměstnání či výdělečnou činnost, pro kterou má pojištěný přiměřené předpoklady vyplývající z jeho znalostí, dosaženého vzdělání, kvalifikace a zkušeností. Existenci neschopnosti je oprávněn posuzovat a stanovovat výhradně pojistitel, a to též na základě stanoviska (podkladů) zdravotnického zařízení pověřeného pojistitelem. Současně platí, že tato neschopnost musí být následkem nemoci nebo úrazu pojištěného při naplnění dalších podmínek pojistné smlouvy. 10. Pojistnou částkou se výhradně pro účely pojištění podle těchto VPP rozumí částka vyjádřená v penězích, která může být sjednána v pojistné smlouvě (v návaznosti na placené pojistné) mezi pojistitelem a pojistníkem pro účely stanovení výše pojistného plnění v tom kterém pojištění (připojištění). 11. Výročím se rozumí výroční den počátku pojištění. 12. Pojistným rokem se rozumí rok začínající běžet v den počátku pojištění nebo na výročí. 13. Pojistnou dobou se rozumí doba, na kterou bylo pojištění sjednáno. Pojištění lze sjednat na dobu určitou nebo na dobu neurčitou. 14. Čekací dobou se rozumí doba sjednaná v pojistné smlouvě, po kterou pojistiteli nevzniká povinnost poskytnout pojistné plnění z událostí, které by jinak byly pojistnými událostmi. Čekací doba začíná běžet okamžikem počátku příslušného pojištění, pro které byla sjednána. Článek 4 Pojistná událost 1. Za pojistnou událost se v životním pojištění považuje, v souladu s danou pojistnou smlouvou (podle typu sjednaného pojistného nebezpečí), smrt pojištěného během trvání pojištění nebo dožití se pojištěným určitého věku nebo dne stanoveného v pojistné smlouvě jako konec pojištění. 2. Za pojistnou událost se v připojištění smrti úrazem považuje smrt pojištěného následkem úrazu, který pojištěný utrpí během trvání tohoto připojištění, pokud smrt nastala v období prvních dvanácti (12) měsíců od okamžiku úrazu. 3. Za pojistnou událost se v připojištění trvalých následků úrazu považuje trvalé tělesné poškození pojištěného následkem úrazu, který pojištěný utrpí během trvání tohoto připojištění, pokud toto trvalé tělesné poškození nastalo v období prvních dvanácti (12) měsíců od okamžiku úrazu. 4. Za pojistnou událost se v invalidním připojištění považuje okamžik, kdy uplynula doba stanovená v pojistné smlouvě, po kterou trvala nepřetržitě trvalá plná invalidita pojištěného vzniklá následkem úrazu nebo nemoci; podmínkou je, že toto připojištění trvalo nepřetržitě ode dne úrazu nebo vzniku nemoci do dne pojistné události a v případě invalidity následkem úrazu je navíc podmínkou, že tato trvalá plná invalidita pojištěného začala v období prvních dvanácti (12) měsíců od okamžiku úrazu. 5. Za pojistnou událost se v úrazovém invalidním připojištění považuje okamžik, kdy uplynula doba stanovená v pojistné smlouvě, po kterou trvala nepřetržitě trvalá plná invalidita pojištěného vzniklá následkem úrazu; podmínkou je, že toto připojištění trvalo nepřetržitě ode dne úrazu do dne pojistné události a tato trvalá plná invalidita pojištěného začala v období prvních dvanácti (12) měsíců od okamžiku úrazu. 6. Za pojistnou událost se v připojištění pro případ pracovní neschopnosti a v připojištění zproštění od placení pojistného pro případ plné pracovní neschopnosti považuje okamžik, kdy uplynula doba stanovená v pojistné smlouvě, po kterou trvala nepřetržitě plná pracovní neschopnost pojištěného vzniklá následkem úrazu nebo nemoci; podmínkou je, že toto připojištění trvalo nepřetržitě ode dne úrazu nebo vzniku nemoci do dne pojistné události a v případě pracovní neschopnosti následkem úrazu je navíc podmínkou, že tato plná pracovní neschopnost začala v období prvních dvanácti (12) měsíců od okamžiku úrazu. 7. Za pojistnou událost se v připojištění závažných onemocnění považuje okamžik stanovení diagnózy jakéhokoli ze závažných onemocnění uvedených v pojistné smlouvě (tj. okamžik, kdy všechna stanovená kritéria byla zjištěna a diagnóza byla zapsána do lékařské dokumentace vedené příslušným zdravotnickým zařízením či ošetřujícím lékařem, který má odbornou specializaci k náležitému posouzení daného onemocnění) nebo okamžik ukončení jednoho z lékařských zákroků uvedených v pojistné smlouvě. Pojistná smlouva může navíc stanovit jako podmínku vzniku pojistné události přežití pojištěného po určenou dobu od okamžiku stanovení té určité diagnózy nebo od skončení toho určitého lékařského zákroku. 8. Není-li v pojistné smlouvě stanoveno jinak a nejedná-li se o pojistnou událost smrt nebo dožití, stanovuje přesný okamžik pojistné události pojistitel na podkladě vyjádření zdravotnického zařízení pověřeného pojistitelem. Článek 5 Oprávněná osoba 1. Oprávněnou osobou se rozumí osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění. 2. Je-li dohodnuto, že pojistnou událostí je smrt pojištěného, může pojistník určit obmyšleného jako oprávněnou osobu, a to jménem nebo vztahem k pojištěnému. Až do vzniku pojistné události může pojistník obmyšleného měnit. Změna obmyšleného je účinná dnem doručení sdělení pojistiteli. Je-li pojistník odlišný od pojištěného, může určit nebo změnit osobu obmyšleného jen s písemným souhlasem pojištěného. Není-li v době pojistné události určen obmyšlený nebo nenabude-li obmyšlený práva na pojistné plnění, nabývají tohoto práva osoby určené obecně závaznými právními předpisy V případě pojistné události jiné než smrt pojištěného je oprávněnou osobou pojištěný. V případě, že pojistné plnění je poskytováno formou zproštění od placení pojistného, je však oprávněnou osobou pojistník; právo na pojistné plnění může pojistník uplatnit pouze tehdy, pokud prokáže splnění povinnosti seznámit pojištěného s obsahem související pojistné smlouvy a jestliže prokáže, že mu byl k přijetí takového pojistného plnění dán souhlas pojištěného. 4. Pokud byly splněny podmínky pro vznik nároku na pojistné plnění a pojištěný/oprávněná osoba zemře před výplatou pojistného plnění, pojistitel vyplatí toto pojistné plnění jeho/jejím dědicům. POJISTNÉ PLNĚNÍ Článek 6 Společná ustanovení o pojistném plnění 1. Nárok na pojistné plnění (dále také jen plnění ) vzniká za podmínek stanovených pojistnou smlouvou, resp. obecně závaznými právními předpisy, nastane-li pojistná událost. 2. Pojistné plnění má formu jednorázového nebo opakovaného plnění, a to podle toho, co bylo v pojistné smlouvě sjednáno. 3. Pojistné plnění má charakter pohledávky, kterou lze v souladu s obecně závazným právním předpisem 8 zastavit. Zástavní právo k této pohledávce vznikne uzavřením smlouvy mezi pojistníkem (zástavním dlužníkem) a zástavním věřitelem (např. bankou), pokud v ní není ujednáno jinak. Zástavní právo k pohle- 2

5 dávce je vůči pojistiteli (jako dlužníku zastavené pohledávky, tedy poddlužníku) účinné doručením písemného oznámení pojistníka o něm, nebo tím, že zástavní věřitel pojistiteli prokáže vznik zástavního práva. Je-li pojistník odlišný od pojištěného, může pohledávky z pojištění zastavit jen se souhlasem pojištěného. 4. Náklady spojené s uplatněním nároku na plnění nese ten, kdo nárok uplatňuje, pokud obecně závazný právní předpis nestanoví jinak. 5. Nestanoví-li zákon jinak, může pojistitel plnění z pojistné smlouvy odmítnout, jestliže: a) příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednávání pojištění nebo jeho změně v důsledku úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů, a jestliže by při znalosti této skutečnosti v době uzavření pojistné smlouvy tuto smlouvu neuzavřel, nebo ji uzavřel za jiných podmínek, nebo b) oprávněná osoba uvede při uplatňování práva na plnění z pojištění vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčí. Dnem doručení oznámení o odmítnutí pojistného plnění pojištění zanikne. K vrácení pojistného v tomto případě nedochází. 6. Pojistník je povinen uvést v pojistné smlouvě správné datum narození a pohlaví pojištěného. Pokud pojistník uvedl nesprávné datum narození nebo pohlaví pojištěného a v důsledku toho bylo pojistitelem chybně stanoveno pojistné, je pojistitel oprávněn pojistné plnění z této smlouvy snížit v poměru výše pojistného, které bylo placeno, k výši pojistného, které by bylo placeno, kdyby pojistník uvedl správné datum narození nebo pohlaví pojištěného. Dozví-li se pojistitel o vědomém porušení povinnosti pojistníka až po uskutečněném plnění, je osoba, jíž bylo plněno, povinna vrátit poměrnou část pojistného plnění odpovídající snížení plnění. Za splnění těchto povinností ručí pojistník. 7. Pojistník je povinen bez zbytečného odkladu pojistiteli oznámit, že nastala pojistná událost, podat pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků této události, předložit k tomu potřebné doklady a postupovat způsobem dohodnutým v pojistné smlouvě. Není-li pojistník současně pojištěným, má tuto povinnost pojištěný; je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, má tuto povinnost oprávněná osoba. Veškeré předkládané doklady v jiném než českém nebo anglickém jazyce musejí být úředně přeloženy do českého nebo anglického jazyka. 8. Pojistiteli musí být při oznámení pojistné události, kterou je smrt pojištěného, předány tyto doklady: a) úředně ověřená kopie úmrtního listu s udáním data a místa narození pojištěného (zemřelého), b) podrobné lékařské nebo úřední osvědčení o příčině smrti a o počátku a průběhu nemoci, jež vedla ke smrti pojištěného, c) prohlášení obmyšleného, zda smrt byla vyšetřována policií, a v tom případě jeho závazek k poskytnutí součinnosti k opatření zprávy policie. 9. Jsou-li pro to důvody související se šetřením pojistné události, je pojistitel oprávněn požadovat údaje o zdravotním stavu, zjištění zdravotního stavu nebo příčiny smrti pojištěného a další potřebné doklady a informace. Zjišťování zdravotního stavu nebo příčiny smrti se provádí na základě zpráv a zdravotnické dokumentace vyžádaných pojistitelem pověřeným zdravotnickým zařízením od ošetřujících lékařů, a v případě potřeby i prohlídkou nebo vyšetřením provedeným zdravotnickým zařízením pověřeným pojistitelem. 10. Pojištěný je povinen zdržet se jednání, jímž by jinému způsobil těžkou újmu na zdraví nebo smrt. Pokud mělo porušení této povinnosti podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh nebo na zvětšení rozsahu jejích následků, nebo na zjištění nebo určení výše pojistného plnění, může pojistitel pojistné plnění snížit úměrně tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit. 11. Oprávněná osoba nemá právo na pojistné plnění, jestliže pojistnou událost způsobila úmyslně sama nebo z jejího podnětu jiná osoba. 12. Pojistitel je povinen po řádném oznámení pojistné události bez zbytečného odkladu zahájit šetření nutné ke zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit. Pojistné plnění je splatné do patnácti (15) dnů po skončení šetření. Šetření se považuje za skončené dnem, kdy pojistitel sdělí jeho výsledky oprávněné osobě. Pojistitel je povinen ukončit šetření do tří (3) měsíců po dni, kdy byla pojistná událost pojistiteli oznámena. Nemůže-li ukončit šetření v uvedené lhůtě, je pojistitel povinen sdělit osobě, které má vzniknout nebo vzniklo právo na pojistné plnění, důvody, pro které nelze šetření ukončit, a poskytnout jí na její žádost přiměřenou zálohu. Tato lhůta neběží, je-li šetření znemožněno nebo ztíženo z viny oprávněné osoby, pojistníka nebo pojištěného. 13. Územní platnost pojištění není omezena, není-li zákonem nebo pojistnou smlouvou stanoveno jinak. 14. Pojistné plnění je splatné v České republice v měně České republiky, pokud není v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. 15. Právo na plnění ze životního pojištění se promlčí nejpozději za deset (10) let. Právo na plnění z jiného než z životního pojištění (zejména tedy z úrazového pojištění a z pojištění pro případ nemoci) se promlčí nejpozději za tři (3) roky. Promlčecí doba práva na pojistné plnění počíná běžet za jeden (1) rok po vzniku pojistné události. 16. V případě připojištění, jehož součástí je úrazové pojištění, ze jména tedy v připojištění smrti úrazem, v připojištění trvalých následků úrazu, v invalidním připojištění, v úrazovém invalidním připojištění a v připojištění pro případ pracovní neschopnosti (v tomto a následujících odstavcích jen příslušné připojištění ) je pojistník a/nebo pojištěný povinen bezodkladně oznámit pojistiteli každou změnu či rozšíření zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti pojištěného. Pokud pojistiteli nebyla do vzniku pojistné události oznámena změna či rozšíření zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti pojištěného, která představuje vyšší pojistné riziko, než jaké odpovídá výdělečné činnosti v době uzavření pojistné smlouvy, je pojistitel oprávněn přiměřeně snížit pojistné plnění z příslušného připojištění. 17. Pokud se v důsledku změny nebo rozšíření zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti pojištěného pojistné riziko příslušného připojištění podle odst. 16 tohoto článku podstatně zvýší tak, že pokud by v tomto rozsahu existovalo již při uzavírání pojistné smlouvy, pojistitel by smlouvu uzavřel za jiných podmínek, vzniká pojistiteli právo do jednoho (1) měsíce od dne, kdy se dozvěděl o zvýšení pojistného rizika, navrhnout změnu pojistné smlouvy upravující příslušné připojištění ode dne, kdy se pojistné riziko zvýšilo. Pojistník je povinen se k tomuto návrhu vyjádřit do jednoho (1) měsíce ode dne doručení, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Nesouhlasí-li pojistník se změnou pojistné smlouvy nebo nevyjádří-li se k této změně v uvedené lhůtě, má pojistitel právo příslušné připojištění vypovědět, a to ve lhůtě dvou (2) měsíců ode dne, kdy obdržel nesouhlas pojistníka se změnou pojistné smlouvy, nebo ode dne, kdy uplynula lhůta pro vyjádření pojistníka. V takovém případě příslušné připojištění zanikne uplynutím osmi (8) dnů ode dne doručení výpovědi pojistníkovi. 18. Pokud se v důsledku změny nebo rozšíření zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti pojištěného pojistné riziko příslušného připojištění podle odst. 16 tohoto článku podstatně zvýší tak, že pokud by v tomto rozsahu existovalo již při uzavírání pojistné smlouvy, pojistitel by za těchto podmínek pojistnou smlouvu na příslušné připojištění neuzavřel, má právo připojištění vypovědět, a to ve lhůtě jednoho (1) měsíce ode dne, kdy se dozvěděl o zvýšení pojistného rizika. V takovém případě příslušné připojištění zanikne uplynutím osmi (8) dnů ode dne doručení výpovědi pojistníkovi. 3

6 Článek 7 Plnění a výluky v životním pojištění 1. Z pojištění pro případ smrti vyplatí pojistitel plnění, pokud dojde k pojistné události, kterou je smrt pojištěného, a pokud jsou splněny všechny podmínky stanovené v pojistné smlouvě pro vznik nároku na výplatu plnění. Jestliže bylo pojištění v rámci jedné pojistné smlouvy sjednáno pro více pojištěných, vyplatí pojistitel plnění v případě smrti i jen jednoho z pojištěných v době trvání pojištění, není-li v pojistné smlouvě stanoveno jinak. 2. Z pojištění pro případ dožití vyplatí pojistitel plnění, pokud dojde k pojistné události, kterou je dožití, a pokud jsou splněny všechny podmínky stanovené v pojistné smlouvě pro vznik nároku na výplatu plnění. Jestliže bylo pojištění v rámci jedné pojistné smlouvy sjednáno pro více pojištěných, vyplatí pojistitel plnění, pokud se všichni pojištění dožijí stanoveného dne, není-li v pojistné smlouvě stanoveno jinak. 3. Z pojištění pro případ smrti nebo dožití vyplatí pojistitel plnění, pokud dojde k pojistné události, kterou je smrt pojištěného nebo dožití, a pokud jsou splněny všechny podmínky stanovené v pojistné smlouvě pro vznik nároku na výplatu plnění. Jestliže bylo pojištění v rámci jedné pojistné smlouvy sjednáno pro více pojištěných, postupuje se podle druhé věty odst. 1 tohoto článku, resp. druhé věty odst. 2 tohoto článku. 4. Pojistitel však vyplatí oprávněné osobě odkupné při výluce plnění pro případ smrti pojištěného, tedy: a) při smrti pojištěného následkem sebevraždy v době do dvou (2) let od počátku pojištění nebo od zvýšení pojistné částky (rozumí se jiné zvýšení pojistné částky než v důsledku indexace pojištění dle článku 15 těchto VPP), b) při smrti pojištěného v přímé nebo nepřímé souvislosti s válečnými událostmi, se vzpourou, s povstáním, s občanskými nepokoji nebo (nejedná-li se o stav krajní nouze nebo nutné obrany) s aktivní účastí pojištěného na násilné akci. Článek 8 Plnění v připojištění smrti úrazem a v připojištění trvalých následků úrazu 1. Z připojištění smrti úrazem vyplatí pojistitel plnění, pokud dojde k pojistné události, kterou je smrt pojištěného následkem úrazu, a pokud jsou splněny všechny podmínky stanovené v pojistné smlouvě pro vznik nároku na výplatu plnění. 2. Z připojištění trvalých následků úrazu vyplatí pojistitel plnění, pokud dojde k pojistné události, kterou je trvalé tělesné poškození pojištěného následkem úrazu, a pokud jsou splněny všechny podmínky stanovené v pojistné smlouvě pro vznik nároku na výplatu plnění. 3. Je-li sjednáno připojištění smrti úrazem a jiné úrazové pojištění v rámci jedné pojistné smlouvy a dojde-li k pojistné události, kterou je smrt pojištěného následkem úrazu, za který již dříve vznikl nárok na pojistné plnění, vyplatí pojistitel za smrt následkem úrazu pouze případnou částku přesahující již přiznané plnění z tohoto úrazu. Článek 9 Plnění v invalidním připojištění a v úrazovém invalidním připojištění 1. Z invalidního připojištění a/nebo úrazového invalidního připojištění vyplatí pojistitel plnění, pokud dojde k pojistné události, kterou je trvalá plná invalidita pojištěného, resp. trvalá plná invalidita pojištěného vzniklá následkem úrazu, a pokud jsou splněny všechny podmínky stanovené v pojistné smlouvě pro vznik nároku na výplatu plnění. 2. Pro vznik nároku na pojistné plnění z invalidního připojištění a/nebo úrazového invalidního připojištění je pojistník a/nebo pojištěný povinen: a) oznámit pojistiteli trvalou plnou invaliditu pojištěného nejpozději do šesti (6) měsíců od události, která vedla ke vzniku trvalé plné invalidity nebo o které bylo možné se odůvodněně domnívat, že by k ní vést mohla, a dále b) prokázat pojistiteli trvání trvalé plné invalidity dle požadavků pojistitele, zejména s přihlédnutím k ustanovení článku 4, odst. 4 těchto VPP (invalidní připojištění), resp. článku 4, odst. 5 těchto VPP (úrazové invalidní připojištění), a c) vyvinout na požádání pojistitele přiměřenou potřebnou součinnost. 3. Pokud pojistník a/nebo pojištěný poruší některou z povinností uvedených v odst. 2 tohoto článku, je pojistitel oprávněn snížit pojistné plnění úměrně tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit. Článek 10 Plnění v připojištění zproštění od placení pojistného pro případ plné pracovní neschopnosti 1. V připojištění pro případ pracovní neschopnosti je forma a výše pojistného plnění upravena v pojistné smlouvě. Následující odstavce tohoto článku se použijí pouze v případě, že formou pojistného plnění je zproštění od placení pojistného. 2. Z připojištění zproštění od placení pojistného pro případ plné pracovní neschopnosti vznikne nárok na plnění, pokud dojde k pojistné události, kterou je plná pracovní neschopnost pojištěného, a pokud jsou splněny všechny podmínky stanovené v pojistné smlouvě pro vznik nároku na plnění. Plnění z připojištění je pojistitelem poskytováno formou zproštění pojistníka povinnosti platit pojistné za pojištění, a to po dobu plné pracovní neschopnosti pojištěného během trvání tohoto připojištění počínaje oka mžikem pojistné události, tedy počínaje okamžikem, kdy plná pracovní neschopnost pojištěného trvala nepřetržitě po dobu stanovenou v pojistné smlouvě. Plnění z tohoto připojištění nelze požadovat po zániku tohoto připojištění. 3. Na plnění z připojištění zproštění od placení pojistného pro případ plné pracovní neschopnosti vznikne nárok, pouze pokud placení pojistného nebylo přerušeno a pokud jsou v době oznámení pojistné události řádně uhrazeny všechny splátky pojistného v rámci příslušné pojistné smlouvy. 4. Pojistník a/nebo pojištěný je povinen oznámit pojistiteli plnou pracovní neschopnost pojištěného vždy nejpozději dva (2) měsíce po jejím vzniku, dále pak na dotaz pojistitele kdykoliv neprodleně prokázat její trvání. Pokud je některá povinnost podle předchozí věty porušena, je pojistitel oprávněn snížit pojistné plnění úměrně tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit. 5. Pokud dojde ke zvýšení pojistného (rozumí se jiné zvýšení pojistného než v důsledku indexace pojištění dle článku 15 těchto VPP), pojistitel si vyhrazuje právo nevztáhnout připojištění zproštění od placení pojistného pro případ plné pracovní neschopnosti na takto zvýšenou část pojistného. Článek 11 Plnění v připojištění závažných onemocnění 1. Z připojištění závažných onemocnění vyplatí pojistitel plnění, pokud dojde po uplynutí čekací doby sjednané pro toto připojištění k pojistné události z tohoto připojištění a pokud jsou splněny všechny podmínky stanovené v pojistné smlouvě pro vznik nároku na výplatu plnění. 2. Pro vznik nároku na pojistné plnění z připojištění závažných onemocnění je pojistník a/nebo pojištěný povinen pojistnou událost z tohoto připojištění řádně a prokazatelně oznámit a doložit pojistiteli do dvou (2) měsíců od jejího vzniku. Pojistitel může vznik nároku na pojistné plnění podmínit potvrzením diagnózy pojištěného zdravotnickým zařízením pověřeným pojistitelem; pojištěný je povinen podrobit se takovému vyšetření. 3. Pokud pojistník a/nebo pojištěný poruší některou z povinností podle odst. 2 tohoto článku, je pojistitel oprávněn snížit pojistné plnění úměrně tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit. 4

7 4. Pokud dojde k události, která by jinak splňovala náležitosti (podmínky) pro vznik pojistné události, před uplynutím čekací doby nebo jsou u pojištěného před uplynutím čekací doby diagnostikovány příznaky závažného onemocnění vedoucího později ke vzniku pojistné události, kterou je toto závažné onemocnění, pojistné plnění se nevyplácí a připojištění zaniká. Článek 12 Výluky z připojištění 1. V úrazovém pojištění a v pojištění pro případ nemoci, zejména tedy v připojištění smrti úrazem, v připojištění trvalých následků úrazu, v invalidním připojištění, v úrazovém invalidním připojištění, v připojištění pro případ pracovní neschopnosti a v připojištění závažných onemocnění nevzniká nárok na pojistné plnění, pokud pojistná událost nastala v přímé nebo nepřímé souvislosti: a) se ztrátou vědomí nebo s podstatným ovlivněním psychické a/nebo fyzické výkonnosti pojištěného, pokud byly způsobeny alkoholem, léky nebo omamnou či návykovou látkou, b) s duševními poruchami pojištěného, c) se sebevraždou pojištěného, s pokusem o sebevraždu pojištěného, jakož i s úmyslným poškozením vlastního zdraví pojištěného včetně úmyslného nevyhledání zdravotní péče nebo úmyslného nedbání léčebných pokynů, d) s úmyslným trestným činem pojištěného, pro který byl soudem pravomocně uznán vinným, e) s jednáním pojištěného, které jinak nese podstatné znaky úmyslného trestného činu, ale trestní stíhání nebylo zahájeno dle 11 TŘ či bylo zastaveno, bylo přerušeno, podmíněně zastaveno či došlo k narovnání 9, f) s řízením motorového vozidla pojištěným bez odpovídajícího řidičského oprávnění, g) s řízením motorového vozidla pojištěným bez platného osvědčení opravňujícího k provozu na veřejných komunikacích nebo nesplňujícího podstatné náležitosti opravňující k provozu na veřejných komunikacích, h) s jízdou pojištěného odcizeným motorovým vozidlem, i) s letectvím, s výjimkou pravidelných leteckých spojů a charterových (rekreačních sezonních) letů provozovaných licencovaným leteckým dopravcem, j) s aktivní účastí pojištěného na závodech všeho druhu, kromě atletiky a plavání, k) se sportovní a zábavní činností pojištěného spojenou s vysokým nebezpečím, jako jsou např. seskoky z letadel (parašutismus), létání včetně používání rogal nebo balonů, horolezectví, speleologie, potápění a tzv. adrenalinové sporty, l) s válečnými událostmi, se vzpourou, s povstáním, s občanskými nepokoji nebo (nejedná-li se o stav krajní nouze nebo nutné obrany) s aktivní účastí pojištěného na násilné akci nebo rvačce, m) s radioaktivním nebo ionizujícím zářením, které je následkem jaderné katastrofy nebo poruchy na jaderném zařízení. 2. V úrazovém pojištění a v pojištění pro případ nemoci dále nevzniká nárok na pojistné plnění, pokud k pojistné události nebo k příčinám pojistné události došlo při pobytu mimo Českou republiku, státy Evropské unie, USA a Kanadu delším než tři (3) měsíce. To neplatí, pokud pojistitel s pojištěním během takového pobytu vyslovil předem souhlas. 3. V invalidním připojištění a v připojištění pro případ pracovní neschopnosti pojistitel dále neposkytuje plnění, pokud je pojištěný nakažen virem HIV nebo jeho variantami, a to i v případě, že nákaza nezpůsobila nemoc AIDS. POJISTNÁ SMLOUVA, POJISTNÉ A ZMĚNY POJISTNÉ SMLOUVY Článek 13 Uzavření pojistné smlouvy 1. Pojistná smlouva musí mít písemnou formu. Lze ji uzavřít na základě písemně zpracovaného návrhu zájemce (potenciálního pojistníka) na uzavření pojistné smlouvy (dále také jen návrh ). V zájmu konkrétnosti a jednoznačnosti návrhu činěného zájemcem je návrh činěn na tiskopise (dále také jen Návrh ), který je k dispozici prostřednictvím zprostředkovatelů pojistitele. Doručení neúplně, nepřesně nebo nečitelně vyplněného tiskopisu návrhu se nepovažuje za projev vůle směřující k uzavření pojistné smlouvy a pojistitel je oprávněn tiskopis vrátit zájemci k doplnění. Pro případ, že zájemce vyplní Návrh, může být přiložen formulář obsahující písemné dotazy pojistitele týkající se navrhovaného pojištění K uzavření pojistné smlouvy na základě akceptace návrhu zájemce je třeba, aby návrh byl přijat ve lhůtě uvedené v Návrhu. Není-li lhůta určena v Návrhu, činí jeden (1) měsíc, nebo, je-li podmínkou uzavření pojistné smlouvy lékařská prohlídka, musí být návrh akceptován do dvou (2) měsíců ode dne, kdy pojistitel tento Návrh obdržel. Akceptace návrhu je vůči zájemci účinná dnem doručení akceptace návrhu na uzavření smlouvy. Obsahuje-li přijetí návrhu dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny proti původnímu návrhu, považuje se takové přijetí za nový návrh. Nevyjádří-li se druhá strana k novému návrhu ve lhůtě jednoho (1) měsíce ode dne, kdy jí byl nový návrh doručen, považuje se návrh za odmítnutý. 3. Pojistka je potvrzením o uzavření pojistné smlouvy, které vydává pojistníkovi pojistitel po uzavření pojistné smlouvy. Pojistka obsahuje určení smluvních stran, číslo pojistné smlouvy, pojistné nebezpečí, pojistnou dobu, dobu platnosti pojistné smlouvy a další základní údaje o obsahu pojistné smlouvy včetně údaje o oka mžiku počátku pojištění. 4. Pojištění začíná v 0:00 hod. dne, kdy pojistitel přijal návrh pojistníka, pokud není v pojistné smlouvě stanoveno jinak. V případě, že zájemce reaguje na (proti)návrh pojistitele, začíná pojištění v 0:00 hod. dne, kdy pojistitel obdržel sdělení zájemce o tom, že akceptoval (proti)návrh pojistné smlouvy. 5. Pojistitel je oprávněn požadovat údaje o zdravotním stavu a zjištění zdravotního stavu pojištěného, jsou-li pro to důvody související se stanovením výše pojistného rizika a výše pojistného, pokud k tomu byl pojistiteli dán souhlas pojištěného. Zjišťování zdravotního stavu se provádí na základě zpráv a zdravotnické dokumentace vyžádaných pojistitelem pověřeným zdravotnickým zařízením od ošetřujících lékařů, a v případě potřeby i prohlídkou nebo vyšetřením provedeným zdravotnickým zařízením. Za tímto účelem zmocňuje pojistník (a pojištěný, jedná-li se o osobu odlišnou od pojistníka) podepsáním Návrhu pojistitele k vyžádání související dokumentace a informací od lékařů, nemocnic a dalších zdravotnických zařízení, ve kterých byly nebo jsou pojišťované osoby léčeny či vyšetřovány. 6. Pojistník a pojištěný jsou povinni pravdivě a úplně odpovědět na všechny písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění. To platí i v případě, že jde o změnu pojištění. Následky nesplnění či neplnění této povinnosti jsou stanoveny v článku 6, odst. 5 a článku 16, odst. 1 těchto VPP a dále v obecně závazných právních předpisech. 7. Podpisem návrhu na uzavření pojistné smlouvy pojištěný a/nebo pojistník uděluje pojistiteli plnou moc ke všem úkonům nutným v souladu s obecně závaznými právními předpisy nebo s pojistnou smlouvou ke zjišťování správnosti a úplnosti údajů pro řádné uzavření či změnu pojistné smlouvy, resp. ke zjišťování oprávněnosti nároku na pojistné plnění. Analogicky se za udělení takové plné moci v tomto rozsahu považuje i pozdější písemný souhlas pojištěného s již uzavřenou pojistnou smlouvou. 8. Skutečnosti, které se pojistitel dozví při zjišťování zdravotního stavu pojišťované osoby (pojištěného), jakož i další skutečnosti, rozhodné pro uzavření pojistné smlouvy nebo pro přiznání nároku na plnění z pojistné smlouvy, je oprávněn pojistitel použít jen pro svou potřebu pro účely pojištění, jinak jen se souhlasem pojištěného a/nebo pojistníka. 9. Dojde-li ke ztrátě, poškození nebo zničení pojistky, vydá pojistitel na žádost a náklady pojistníka druhopis pojistky. Vydáním 5

8 druhopisu pojistky pozbývají originál pojistky nebo její dříve vydané druhopisy platnosti. 10. Ustanovení zákona, VPP a/nebo ZPP o uzavření pojistné smlouvy se použijí obdobně i pro postup při změnách pojistné smlouvy. Je-li při takové změně vydána nová pojistka, pozbývají dříve vydané pojistky platnosti. Článek 14 Pojistné 1. Pojistné je úplatou za pojištění. Výše pojistného se určuje podle pojistně-matematických zásad platných pro jednotlivé typy životního pojištění a připojištění a je uvedena v pojistné smlouvě. Na písemnou žádost pojistníka doručenou do sídla pojistitele je pojistitel povinen sdělit zásady pro stanovení výše pojistného u sjednaného pojištění. 2. Pojistné je stanoveno na celou dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno (jednorázové pojistné), nebo za jednotlivá pojistná období dohodnutá v pojistné smlouvě (běžné pojistné). V pojistné smlouvě lze dohodnout, že jednorázové nebo běžné pojistné bude placeno ve splátkách. 3. Pokud se výše pojistného určuje s přihlédnutím k věku pojištěného, stanoví se vstupní věk pojištěného v letech jako rozdíl mezi rokem počátku pojištění a rokem narození; v případě, že den počátku pojištění pořadím v kalendářním roce předchází dni narození, odečte se od věku vypočítaného dle předchozí věty jeden (1) rok. 4. Pojistitel nepřijme návrh na uzavření pojistné smlouvy činěný zájemcem, dokud mu zájemce nezaplatil požadovanou zálohu na pojistné. Tuto podmínku může pojistitel prominout a akceptovat návrh i před zaplacením zálohy na pojistné. 5. Jednorázové pojistné a běžné pojistné za první pojistné období (resp. jeho první splátka) jsou splatné nejpozději třetí (3.) pracovní den poté, co pojistník převezme pojistku. Pokud byla v souvislosti s návrhem složena zájemcem záloha na pojistné, oka mžikem počátku pojištění ji pojistitel považuje za pojistné. Pojistné za další pojistné období (resp. jeho první splátka) je splatné prvního dne tohoto období. Mešká-li pojistník se zaplacením té které splátky pojistného, nastává postup a účinek předpokládaný zákonem pro neplacení pojistného Pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu nebo do dne převodu pojištění na pojištění bez placení pojistného, není- -li v obec ně závazných právních předpisech nebo v pojistné smlouvě stanoveno jinak 12. Nastala-li pojistná událost, v důsledku které pojištění zaniklo, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; jednorázové pojistné náleží v takovém případě pojistiteli za celou dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno. 7. Řádně uhrazeným pojistným se rozumí pojistné, které bylo připsáno na účet pojistitele jím určený, a to ve výši, měně a lhůtě stanovených v pojistné smlouvě, resp. v upomínce k zaplacení pojistného, a s identifikací platby (zejména variabilního symbolu) stanovenou pojistitelem. Pojistitel může dále stanovit, v jakých případech je možné uhradit pojistné jiným způsobem. Článek 15 Indexace pojištění 1. V pojištění za běžné pojistné lze sjednat automatické zvyšování pojistného a pojistné částky pro životní pojištění a sjednaná připojištění ke dni výročí (dále jen indexace pojištění ). 2. Indexace pojištění se provádí způsobem dohodnutým v pojistné smlouvě ke dni výročí. Pojistitel je oprávněn stanovit minimální hodnotu indexu. 3. Při indexaci pojištění se zvyšují pojistné částky bez přezkoumávání zdravotního stavu pojištěného. Článek 16 Ukončení a změny pojistné smlouvy 1. Pojistitel je oprávněn od pojistné smlouvy odstoupit pouze v případech výslovně uvedených v obecně závazných právních předpisech 13 nebo v pojistné smlouvě, zejména v těchto případech: a) Zjistí-li pojistitel v době trvání pojištění, že pojistník uvedl nesprávné datum narození pojištěného, je oprávněn odstoupit od pojistné smlouvy, jestliže by s pojistníkem v případě správně uvedeného data narození pojištěného v době uzavření pojistné smlouvy za daných podmínek pojistnou smlouvu neuzavřel. b) Zodpoví-li pojistník nebo pojištěný při sjednávání pojistné smlouvy úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění, má pojistitel právo od pojistné smlouvy odstoupit, jestliže při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů by pojistnou smlouvu neuzavřel. Toto právo může pojistitel uplatnit do dvou (2) měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil, jinak právo zanikne. To platí i v případě změny pojistné smlouvy. 2. Pojistník je oprávněn od pojistné smlouvy odstoupit, jestliže mu pojistitel nebo jím zmocněný zástupce nepravdivě nebo neúplně zodpověděl jeho písemné dotazy týkající se sjednávaného pojištění a jestliže současně při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů by pojistnou smlouvu neuzavřel. Toto právo může pojist ník uplatnit na adrese sídla pojistitele do dvou (2) měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil, jinak právo zanikne. To platí i v případě změny pojistné smlouvy. 3. Odstoupením od pojistné smlouvy se smlouva ruší od počátku. Pojistitel je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě do 30 dnů ode dne odstoupení od pojistné smlouvy, vrátit zaplacené pojistné, od kterého se odečte to, co již z pojištění plnil. V případě odstoupení pojistitele se od zaplaceného pojistného odečítají i náklady spojené se vznikem a správou pojištění. Pojistník nebo pojištěný, který není současně pojistníkem, popřípadě obmyšlený, je ve stejné lhůtě jako pojistitel povinen pojistiteli vrátit částku vyplaceného pojistného plnění, která přesahuje výši zaplaceného pojistného. 4. Pojistitel je oprávněn pojistnou smlouvu (pojištění) vypovědět pouze v případech uvedených v obecně závazných právních předpisech nebo v pojistné smlouvě, zejména v těchto případech: a) Pojistitel může pojištění vypovědět do dvou (2) měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy. Dnem doručení výpovědi počíná běžet osmidenní výpovědní lhůta, jejímž uplynutím pojištění zaniká. Bylo-li v takovém případě již zaplaceno pojistné nebo jeho část (splátka) a nebylo-li a nebude-li (na základě žádosti o výplatu pojistného plnění) pojistitelem z této pojistné smlouvy plněno, pojistitel vrátí (není-li v souladu s pojistnou smlouvou příslušná jiná část) zbývající část pojistného, sníženou o náklady spojené se vznikem a správou pojištění. b) V případě podstatného zvýšení pojistného rizika u připojištění, jehož součástí je úrazové pojištění, je pojistitel oprávněn připojištění vypovědět za podmínek stanovených obecně závazným právním předpisem 14 (viz také článek 6, odst. 16 až 18 těchto VPP). c) Je-li připojištění, které není samo životním pojištěním, sjednané k životnímu pojištění s běžným pojistným, zaniká toto připojištění výpovědí pojistitele ke konci pojistného období; výpověď musí být doručena alespoň šest (6) týdnů před uplynutím pojistného období, jinak je neplatná. d) Pojistitel může připojištění, které není samo životním pojištěním, vypovědět do tří (3) měsíců ode dne doručení oznámení vzniku pojistné události z tohoto připojištění. Dnem doručení výpovědi počíná běžet výpovědní lhůta jednoho (1) měsíce, jejímž uplynutím připojištění zaniká. 5. Pojistník je oprávněn pojistnou smlouvu (pojištění) vypovědět pouze v případech uvedených v obecně závazných právních předpisech nebo v pojistné smlouvě, zejména v těchto případech: a) Pojistník může pojištění vypovědět do dvou (2) měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy. Dnem doručení výpovědi počíná běžet osmidenní výpovědní lhůta, jejímž uplynutím pojištění zaniká. Bylo-li v takovém případě již zaplaceno pojistné 6

9 nebo jeho část (splátka) a nebylo-li a nebude-li (na základě žádosti o výplatu pojistného plnění) pojistitelem z této pojistné smlouvy plněno, pojistitel vrátí (není-li v souladu s pojistnou smlouvou příslušná jiná část) zbývající část pojistného, sníženou o náklady spojené se vznikem a správou pojištění. b) Je-li sjednáno pojištění s běžným pojistným, zaniká pojištění výpovědí pojistníka ke konci pojistného období; výpověď musí být doručena alespoň šest (6) týdnů před uplynutím pojistného období, jinak je neplatná. c) Pojistník může pojištění vypovědět do tří (3) měsíců ode dne doručení oznámení vzniku pojistné události. Dnem doručení výpovědi počíná běžet výpovědní lhůta jednoho (1) měsíce, jejímž uplynutím pojištění zaniká. d) Pojistník může pojištění vypovědět do jednoho (1) měsíce ode dne doručení sdělení o převodu pojistného kmene nebo jeho části podle zvláštního právního předpisu 15 nebo do jednoho (1) měsíce ode dne zveřejnění oznámení o odnětí povolení k provozování pojišťovací činnosti pojistitele 16. Dnem doručení výpovědi počíná běžet osmidenní výpovědní lhůta, jejímž uplynutím pojištění zaniká. 6. Pojistitel a pojistník se mohou na zániku pojištění dohodnout. V této dohodě musí být určen okamžik zániku pojištění a dohodnut způsob vzájemného vyrovnání závazků. V případě zániku pojištění dohodou však pojistitel není povinen vrátit zbývající část pojistného, které bylo původně zaplaceno za období následující po tomto zániku pojištění. 7. Pojištění zaniká uplynutím pojistné doby. U pojištění sjednaného na dobu určitou lze v pojistné smlouvě dohodnout, že uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, pojištění nezaniká, pokud pojistitel nebo pojistník nejméně šest (6) týdnů před uplynutím pojistné doby nesdělí druhé straně, že na dalším trvání tohoto pojištění nemá zájem. Pokud pojištění nezanikne, prodlužuje se za stejných podmínek o dobu stanovenou v pojistné smlouvě. 8. Pojištění zaniká na základě ustanovení obecně závazných právních předpisů v těchto případech: a) Pojištění zaniká, nestanoví-li pojistná smlouva jinak, dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než jeden (1) měsíc. Upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného. Lhůtu podle věty první lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. b) Pojištění zaniká dnem, kdy zaniklo pojistné riziko a/nebo dnem, kdy došlo ke smrti pojištěné fyzické osoby. c) Pojištění zaniká výplatou odkupného provedenou podle článku 3, odst. 3 těchto VPP. 9. Připojištění sleduje osud základního pojištění, ale lze ho samostatně vypovědět či jinak ukončit, nestanoví-li pojistná smlouva jinak. INVESTIČNÍ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Článek 17 Obecná ustanovení o investičním životním pojištění 1. Investiční životní pojištění je životní pojištění pro případ smrti nebo dožití spojené s vnitřním fondem pojistitele 17. Pojistitel v rámci vnitřního fondu ustanovuje programy investování investičního životního pojištění. Pojistník má možnost volit programy inves tování v souladu s ustanoveními příslušné pojistné smlouvy. 2. Kapitálová hodnota investičního životního pojištění se určí jako hodnota podílů programů investování, které jsou připsány na pomyslném (pouze pro účely výpočtu uvažovaném) podílovém účtu k dané pojistné smlouvě. Vytváření a rušení podílů na pomyslném podílovém účtu, jakož i stanovování hodnoty podílů, provádí pojistitel v souladu s pojistnou smlouvou. Pojistná smlouva může stanovit právo pojistníka kdykoliv v průběhu trvání inves tičního životního pojištění zvýšit kapitálovou hodnotu pojištění jednostranným úkonem, a to zaplacením mimořádného pojistného za předpokladu současného potvrzení tohoto úkonu v písemné formě doručeného pojistiteli; může tak učinit pouze za podmínek stanovených v pojistné smlouvě. 3. Výše pojistného plnění pro případ smrti pojištěného je u investičního životního pojištění stanovena v pojistné smlouvě na základě kapitálové hodnoty pojištění a pojistné částky pro případ smrti, byla-li pojistná částka pro případ smrti sjednána. 4. Výše pojistného plnění pro případ dožití je u investičního životního pojištění rovna kapitálové hodnotě pojištění, není-li v pojistné smlouvě stanoveno jinak. 5. Pokud při zániku investičního životního pojištění vznikl nárok na výplatu odkupného, vyplatí pojistitel odkupné ve výši kapitálové hodnoty pojištění snížené o tzv. stornovací poplatek, pokud je tak v pojistné smlouvě ujednáno. 6. Pojistník, kterému vznikl nárok na odkupné, může požádat o ukončení placení běžného pojistného, pokud výše kapitálové hodnoty pojištění přesahuje minimum stanovené pojistitelem. Poté, co je pojistiteli doručena písemná žádost, bude pojištění za podmínek stanovených v pojistné smlouvě převedeno na pojištění bez placení pojistného a bude trvat do dne, kdy výše kapitálové hodnoty dosáhne nulové hranice (nebo ji dokonce překročí do záporu); poté pojištění zanikne bez náhrady (redukce pojistné doby). Pro účely tohoto odstavce se do kapitálové hodnoty pojištění nezahrnuje hodnota podílů vytvořených na základě zaplaceného mimořádného pojistného. 7. Pokud v případě investičního životního pojištění uplynula lhůta pro zánik pojištění v důsledku neplacení pojistného, ale vznikl přitom již nárok na odkupné a výše kapitálové hodnoty pojištění k tomu dni přesahuje minimum stanovené pojistitelem, pojištění bude automaticky převedeno na pojištění bez placení pojistného a bude trvat do dne, kdy výše kapitálové hodnoty dosáhne nulové hranice (nebo ji dokonce překročí do záporu); poté pojištění zanikne bez náhrady (redukce pojistné doby). Pro účely tohoto odstavce se do kapitálové hodnoty pojištění nezahrnuje hodnota podílů vytvořených na základě zaplaceného mimořádného pojistného. 8. I po převodu pojištění na pojištění bez placení pojistného podle odst. 6 nebo odst. 7 tohoto článku zůstává zachováno právo pojistníka, aby mu na jeho žádost pojistitel vyplatil odkupné. 9. Pokud bylo investiční životní pojištění za běžné pojistné sjednáno s pojistnou částkou pro případ smrti, zaniká pojištění bez náhrady okamžikem, kdy výše kapitálové hodnoty dosáhne nulové hranice (nebo ji dokonce překročí do záporu). To se nevztahuje na případy, kdy je v pojistné smlouvě na určité období sjednána garance pojistné částky pro případ smrti. V tomto garančním období pak pojištění dosažením nulové hranice (nebo jejím překročením do záporu) nezanikne. Pro účely tohoto odstavce se do kapitálové hodnoty pojištění nezahrnuje hodnota podílů vytvořených na základě zaplaceného mimořádného pojistného. 10. Vzhledem k podstatě investičního životního pojištění je odchylně od článku 14, odst. 6 těchto VPP stanoveno právo pojistitele na pojistné 18. Pojistitel má u smluv investičního životního pojištění vždy právo na veškeré alokované splátky pojistného; tyto alokované splátky pojistného je pojistitel povinen zohlednit při stanovení výše pojistného plnění nebo odkupného. Alokovanými splátkami pojistného se rozumí splátky pojistného, které již byly použity na vytvoření podílů na podílovém účtu vedeném k dané pojistné smlouvě. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 18 Závěrečná ustanovení 1. Splátky pojistného a pojistná částka se zaokrouhlují na celé koruny české dle obecných pravidel zaokrouhlování. Při výplatě 7

10 pojistného plnění, odkupného a/nebo jiných výplatách spojených s pojištěním bude vyplacená částka zaokrouhlena na celé koruny české dle obecných pravidel zaokrouhlování. V případě smluvení jiné měnové jednotky se postupuje analogicky. 2. Pojistitel je povinen, pokud tak stanoví obecně závazný právní předpis, snížit poskytovanou výplatu spojenou s pojištěním o částku stanovenou obecně závazným předpisem (nebo vypočtenou podle tohoto předpisu) a určenou podle tohoto obecně závazného právního předpisu k odvedení pojistitelem. 3. Pojistník je povinen bezodkladně informovat pojistitele o každé změně své adresy (tedy bydliště nebo sídla) a/nebo doručovací (kontaktní) adresy a/nebo adresy pojištěného. Tato povinnost se vztahuje i na pojistitele ve vztahu k pojistníkovi. 4. Pojistitel doručuje veškeré písemnosti týkající se pojištění na poslední pojistiteli známou kontaktní adresu pojistníka a/nebo pojištěného v České republice. Pokud pojistník a/nebo pojištěný přesídlí (změní bydliště) do zahraničí, musí pojistiteli sdělit též svou kontaktní adresu na území České republiky. 5. V úrazovém pojištění a pojištění pro případ nemoci jsou pojistník i pojištěný povinni bezodkladně oznámit pojistiteli průkazným způsobem ukončení trvalého pobytu pojištěného na území České republiky a také každou změnu jeho pobytu mimo Českou republiku, pokud jde o pobyt delší než tři (3) měsíce; to neplatí pro pobyt na území států Evropské unie, USA, Kanady. 6. Veškerá sdělení, oznámení a žádosti týkající se pojištění se činí písemně způsobem předepsaným pojistitelem (např. na tiskopisech). Sdělení adresovaná pojistiteli jsou účinná dnem jejich doručení do sídla pojistitele. 7. Pro účely pojištění podle těchto VPP je písemná forma zachována u právních úkonů učiněných telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila, pouze tehdy, pokud jsou písemně doplněny nejpozději do pěti (5) dnů i předložením jejich originálu, případně písemným podáním shodného znění. Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžadují tyto VPP, je neplatný. 8. Nebyl-li adresát písemnosti týkající se pojištění zastižen na poslední odesílateli známé adrese, za den doručení se považuje třetí (3.) den po uložení písemnosti u držitele poštovní licence, byla-li písemnost takto uložena, a to i když se adresát o uložení nedozvěděl. Odepře-li adresát písemnost převzít, je písemnost doručena dnem, kdy její přijetí bylo odepřeno; adresát o důsledku odepření převzetí nemusí být zvlášť poučen. Pro případ oznámení pojistné události se za den doručení oznámení považuje den, kdy pojistiteli byl doručen řádně a úplně vyplněný formulář Oznámení pojistné události. 9. Tyto Všeobecné pojistné podmínky nabývají účinnosti dnem Pojistitel je oprávněn změnit tyto VPP v dohodě s pojistníkem. Návrh nového znění Všeobecných pojistných podmínek doručí pojistitel pojistníkovi. Den účinnosti změny musí být stanoven tak, aby mezi doručením nových (změněných) Všeobecných pojistných podmínek pojistníkovi a dnem účinnosti změny bylo období nejméně čtyřiceti (40) dní. Nedoručí-li pojistník pojistiteli nejméně deset (10) dní přede dnem účinnosti změny sdělení, že nesouhlasí se změnou Všeobecných pojistných podmínek, potvrzuje tím svůj souhlas se změnou Všeobecných pojistných podmínek ve znění, v jakém mu byla doručena. Úkony účastníků (stran) pojištění se posuzují podle té úpravy Všeobecných pojistných podmínek, která je platná pro účastníky pojištění ke dni, kdy se o úkonu dozvěděl účastník, kterému byl adresován. 11. Tyto VPP jsou závazné pro obě strany pojistné smlouvy, tedy pojistníka a pojistitele, jakož i přiměřeně pro všechny další účastníky pojištění sjednaného pojistitelem, pokud není v pojistné smlouvě upraveno jinak. 12. Pro to které konkrétní pojištění platí, že se použijí přednostně ustanovení konkrétní pojistné smlouvy před ustanoveními ZPP, ustanovení ZPP se použijí přednostně před ustanoveními VPP a ustanovení VPP se použijí před ustanoveními zákona. Ustanovení věty první se nevztahuje na ta ustanovení obecně závazných právních předpisů, která mají kogentní charakter. 13. Návrhy na uzavření pojistné smlouvy doručené pojistiteli přede dnem účinnosti (přijetí) těchto VPP se řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami pro životní pojištění a připojištění k němu vydanými pod č. VPP Pojistné smlouvy uzavřené přede dnem přijetí těchto VPP a plnění z nich se řídí příslušnými předchozími Všeobecnými pojistnými podmínkami, pokud se strany nedohodnou jinak. 15. Pojistník je oprávněn navrhnout pojistiteli, že dnem doručení takového návrhu pojistiteli se mění konkrétní pojistná smlouva tak, že se na ni budou vztahovat tyto VPP a zároveň i s pojištěním související ZPP (nahrazující původní Smluvní ujednání nebo Speciální pojistné podmínky). Pokud by po změně byla ustanovení konkrétní pojistné smlouvy v rozporu se souvisejícími ustanoveními nově přijatých VPP a/nebo ZPP, přednost má i nadále úprava v konkrétní pojistné smlouvě, pokud strany nedohodnou též změnu obsahu konkrétní pojistné smlouvy. Učiněním návrhu se pojistník výslovně vzdává aplikace příslušných ustanovení občanského zákoníku a přijetím návrhu na změnu pojistitelem, podléhá tento smluvní vztah nové zákonné úpravě 19. Pokud pojistitel akceptuje návrh pojistníka na tuto změnu pojistné smlouvy, sdělí to pojistníkovi písemnou formou. Rozhodnutí musí pojistitel učinit nejpozději do třiceti (30) dní ode dne doručení návrhu, jinak se má za to, že návrh neakceptuje. 16. Možnost uplatnit daňové a jiné úlevy se i pro případ přijetí jiných Všeobecných pojistných podmínek a souvisejících Zvláštních pojistných podmínek řídí zvláštním předpisem 20. Právní vztahy z pojištění, na které se vztahují tyto VPP, se řídí českým právem. 17. Účastníci pojištění se zavazují řešit případné spory vyplývající z pojistného vztahu nejprve smírnou cestou. Není-li dohoda možná, jsou k řešení takových sporů příslušné české obecné soudy. 1 ke dni účinnosti těchto VPP zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě) 2 ke dni účinnosti těchto VPP zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník 3 Všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění a připojištění k němu společnosti MetLife pojišťovna a.s. vydané pod č. VPP ke dni účinnosti těchto VPP viz 1 zákona o pojistné smlouvě 5 ke dni účinnosti těchto VPP viz zejména 34 a násl. za použití ust. 3 písm. aa) zákona o pojistné smlouvě 6 ke dni účinnosti těchto VPP viz zejména 26 a násl. za použití ust. 3 písm. z) zákona o pojistné smlouvě 7 ke dni účinnosti těchto VPP viz 51, odst. 2 a 3 zákona o pojistné smlouvě 8 ke dni účinnosti těchto VPP viz 159 a související občanského zákoníku 9 ke dni účinnosti těchto VPP viz např. 11, 172, 173, 307 a 309 trestního řádu (TŘ) 10 ke dni účinnosti těchto VPP viz 14, odst. 1 zákona o pojistné smlouvě 11 ke dni účinnosti těchto VPP viz 20 zákona o pojistné smlouvě 12 viz také článek 17, odst. 10 těchto VPP 13 ke dni účinnosti těchto VPP v zákoně o pojistné smlouvě a podpůrně v občanském zákoníku 14 ke dni účinnosti těchto VPP viz 15 zákona o pojistné smlouvě 15 ke dni účinnosti těchto VPP viz 103 a násl. zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví ve znění pozdějších předpisů 16 ke dni účinnosti těchto VPP viz 116 a násl. zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví ve znění pozdějších předpisů 17 vnitřním fondem pojistitele se rozumí vnitřní fond, který je ve vlastnictví pojistitele a je obvykle rozdělený do jednotek viz 72, odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví ve znění pozdějších předpisů, t.j. nejedná se o investiční nebo podílový fond ve smyslu zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování ve znění pozdějších předpisů 18 ke dni účinnosti těchto VPP viz 13, odst. 1 zákona o pojistné smlouvě 19 zákonu o pojistné smlouvě 20 ke dni účinnosti těchto VPP zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 13/01 M VPP 4.2 8

11 ZVLÁŠTNÍ POJISTNÉ PODMÍNKY PRO INVESTIČNÍ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ METLIFE POJIŠŤOVNY A.S. VISION (DÁLE TAKÉ JEN VIS 3.2 ) Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Tyto Zvláštní pojistné podmínky (dále také jen ZPP ) jsou nedílnou součástí pojistné smlouvy o investičním životním pojištění Vision (dále také jen pojištění VIS ), kterou sjednává MetLife pojišťovna a.s. (dále také jen pojistitel ). 2. Pojištění VIS se dále řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami pro životní pojištění a připojištění k němu společnosti MetLife pojišťovna a.s. vydanými pod číslem VPP 4.2 (dále také jen Všeobecné pojistné podmínky nebo VPP ) a příslušnými ustanoveními zákona o pojistné smlouvě 1, podpůrně pak občanského zákoníku 2. Vision jako investiční životní pojištění je tedy v souladu s VPP pojištěním pro případ smrti nebo dožití spojeným s programy investování. 3. Pojištění VIS se vždy sjednává pro jednoho pojištěného dospělého. V rámci jednoho pojištění VIS lze zároveň pojistit jedno nebo více pojištěných dětí. 4. Dnem smrti pojistníka, který není totožný s pojištěným dospělým, se pojistníkem stává pojištěný dospělý. Článek 2 Pojmy Na pojištění VIS se vztahuje vymezení pojmů, jak je definováno ve VPP s tím, že další pojmy jsou vymezeny následovně: Pojištěný dospělý Osoba ve vstupním věku minimálně šestnácti (16) let, pro kterou je sjednáno pojištění pro případ smrti nebo dožití (dále také jen pojištění pojištěného dospělého ). Pojištěné dítě Osoba ve vstupním věku nejvýše patnácti (15) let, pro kterou je sjednáno pojištění pro případ smrti (dále také jen pojištění pojištěného dítěte ), pokud je určena v pojistné smlouvě. Pojistná částka Obecná definice pojistné částky je uvedena ve VPP 3. V rámci pojištění VIS se v pojistné smlouvě sjednává pojistná částka pro případ smrti, která může být odlišná pro jednotlivé pojištěné. Pojistná částka pro případ smrti pojištěného dospělého se skládá z pevné složky a z klesajících složek a/nebo může být sjednána ve formě pozůstalostní penze. Pokud bylo spolu s pojištěním pojištěného dospělého nebo s pojištěním pojištěného dítěte sjednáno také připojištění, může být pro každé připojištění každého pojištěného sjednána odlišná pojistná částka. Pozůstalostní penze Pojistná částka pro případ smrti pojištěného ve formě pravidelně se opakujících plateb, jejichž výše, frekvence a doba výplaty je stanovena v těchto ZPP nebo sjednaná v pojistné smlouvě. Invalidní penze Pojistná částka pro případ invalidity pojištěného ve formě pravidelně se opakujících plateb, jejichž výše, frekvence a doba výplaty je stanovena v těchto ZPP nebo sjednaná v pojistné smlouvě. Běžné pojistné Pojistné placené pojistníkem v pravidelných splátkách ve výši sjednané v pojistné smlouvě. V průběhu pojištění VIS může být běžné pojistné navyšováno. Každým navýšením se zvýší celková suma běžného pojistného, avšak pro účely alokace podle článku 10 těchto ZPP, plynutí lhůt pro stanovení odkupného podle článku 15 těchto ZPP a pro stanovení rozsahu zproštění od placení pojistného podle článku 29 těchto ZPP se každé navýšení (část pojistného) posuzuje samostatně. Hlavní pojistná doba Doba určitá, na kterou se sjednává pojištění pojištěného dospělého. Konec hlavní pojistné doby Den bezprostředně předcházející příslušnému výročí, kterým uplyne pojistná doba sjednaná v konkrétní pojistné smlouvě pro pojištění pojištěného dospělého. Konec pojištění pojištěného dítěte a konec připojištění uplynutím pojistné doby jsou definovány analogicky. Pojistné období Časové období, za které se platí běžné pojistné. Délka pojistného období pro pojištění VIS je jeden (1) rok. První pojistné období začíná v den počátku pojištění VIS. Program investování Interní program investování ustanovený výlučně pro účely investičního životního pojištění, který se řídí ustanoveními článků 36 až 39 těchto ZPP. Podíl Poměrný díl programu investování stanovený pro účely pojištění pro případ smrti nebo dožití. Podílový účet Individuální pomyslný účet spravovaný pojistitelem ke každé pojistné smlouvě, na nějž se připisují podíly jednotlivých programů investování vytvořené na základě uhrazeného běžného a/nebo mimořádného pojistného. Nákupní cena Cena stanovená pojistitelem použitá pro vytváření podílů jednotlivých programů investování. Prodejní cena Cena stanovená pojistitelem použitá pro rušení podílů jednotlivých programů investování. Hodnota podílů Počet podílů připsaných na podílovém účtu vynásobený jejich příslušnou prodejní cenou. Kapitálová hodnota pojištění Hodnota všech podílů připsaných na podílovém účtu. Oceňovací den Den, kdy jsou stanoveny prodejní a nákupní ceny podílů jednotlivých programů investování. POJISTNÁ DOBA Článek 3 Pojistná doba 1. Pojištění pojištěného dospělého se sjednává na dobu určitou (hlavní pojistná doba). Není-li v konkrétní pojistné smlouvě 1

12 ujednáno jinak, sjednává se hlavní pojistná doba do dne bezprostředně předcházejícího prvnímu výročí následujícímu po dožití věku šedesáti pěti (65) let pojištěným dospělým. 2. Pojištění toho kterého pojištěného dítěte se sjednává na dobu určitou. Není-li v konkrétní pojistné smlouvě ujednána pojistná doba kratší, sjednává se pojištění toho kterého pojištěného dítěte do dne bezprostředně předcházejícího prvnímu výročí následujícímu po dožití věku dvaceti pěti (25) let tím kterým pojištěným dítětem, nejdéle však do konce hlavní pojistné doby. Pojištění toho kterého pojištěného dítěte zaniká dnem zániku posledního připojištění toho kterého pojištěného dítěte. 3. Pojištění toho kterého pojištěného dítěte nabývá účinnosti až prvním dnem v 0:00 hod po dosažení věku tří (3) let tím kterým pojištěným dítětem. POJISTNÉ PLNĚNÍ Článek 4 Pojistné plnění pro případ smrti pojištěného dospělého 1. Výše pojistného plnění pro případ smrti pojištěného dospělého je rovna součtu hodnot klesajících složek pojistné částky pro případ smrti ke dni smrti a vyšší z níže uvedených hodnot: a) pevná složka pojistné částky pro případ smrti ke dni smrti, b) hodnota podílů připsaných na podílovém účtu vytvořených na základě uhrazeného běžného pojistného stanovená ke dni doručení oznámení pojistné události (je-li oznámení pojistné události doručeno až po uplynutí hlavní pojistné doby, stanoví se hodnota podílů k poslednímu dni hlavní pojistné doby). 2. Pokud bylo sjednáno mimořádné pojistné, je pojistné plnění stanovené podle odst. 1 tohoto článku zvýšeno o hodnotu podílů připsaných na podílovém účtu vytvořených na základě uhrazeného mimořádného pojistného stanovenou ke dni doručení oznámení pojistné události (je-li oznámení pojistné události doručeno až po uplynutí hlavní pojistné doby, stanoví se hodnota podílů k poslednímu dni hlavní pojistné doby). 3. Pokud bylo v pojistné smlouvě sjednáno pojistné plnění pro případ smrti pojištěného dospělého také ve formě pozůstalostní penze, je v případě smrti pojištěného dospělého kromě pojistného plnění podle odst. 1 a 2 tohoto článku vyplácena pozůstalostní penze po dobu, dle frekvence a ve výši sjednané ke dni jeho smrti. Není-li v konkrétní pojistné smlouvě ujednáno jinak, pozůstalostní penze se vyplácí s roční frekvencí do konce sjednané pojistné doby pro pozůstalostní penzi. 4. Pokud bylo v pojistné smlouvě sjednáno pravidelné roční navýšení vyplácené pozůstalostní penze, navyšuje se přiznaná pozůstalostní penze po každém roce výplaty o sjednané procento z pozůstalostní penze vyplácené v předchozím roce. 5. Smrtí pojištěného dospělého zaniká celé pojištění VIS. Článek 5 Pojistné plnění pro případ smrti pojištěného dítěte 1. Výše pojistného plnění pro případ smrti pojištěného dítěte je rovna pojistné částce pro případ smrti toho kterého pojištěného dítěte ke dni jeho smrti. 2. Není-li v konkrétní pojistné smlouvě ujednána pojistná částka pro případ smrti pojištěného dítěte vyšší, je rovna minimální výši Kč. 3. Smrtí pojištěného dítěte zaniká pojištění toho kterého pojištěného dítěte a všechna připojištění pro něj sjednaná. Pokud smrt pojištěného dítěte nastane v pojistné době toho kterého pojištěného dítěte, avšak před počátkem účinnosti pojištění pro případ smrti podle článku 3, odst. 3 těchto ZPP, pojištění toho kterého pojištěného dítěte včetně všech připojištění sjednaných pro to které pojištěné dítě zaniká bez náhrady. 4. Při výluce plnění pro případ smrti pojištěného dítěte dle článku 7, odst. 4 VPP, nárok na plnění nevzniká. 5. Pojistná událost nenastává, zemře-li pojištěné dítě následkem úrazu, který utrpělo před počátkem pojištění, nebo nemoci, která byla diagnostikována nebo jejíž příznaky byly diagnostikovány před počátkem pojištění. Článek 6 Pojistné plnění pro případ dožití pojištěného dospělého 1. Výše pojistného plnění pro případ dožití pojištěného dospělého je rovna kapitálové hodnotě pojištění ke dni konce hlavní pojistné doby. Článek 7 Garance pojistných částek a vyhodnocení postačitelnosti pojistného 1. Pokud jsou řádně hrazeny všechny splátky běžného pojistného, pojistitel veškeré pojistné částky garantuje, nejdéle však po dobu deseti (10) let od počátku pojištění VIS, není-li ujednáno jinak, např. v článku 21 těchto ZPP. Garanci pojistných částek (dále také jen garance ) je pojistitel oprávněn prodloužit. 2. Pojistitel nejpozději tři (3) měsíce před ukončením dosavadního období garance provede pojistně-matematické vyhodnocení postačitelnosti dosavadní výše běžného pojistného (dále také jen vyhodnocení postačitelnosti ). Při tomto vyhodnocení postačitelnosti se nezkoumá zdravotní stav pojištěného. 3. Pokud na základě vyhodnocení postačitelnosti dle odst. 2 tohoto článku výše dosavadního běžného pojistného postačuje k prodloužení garance o dvě (2) budoucí období, pojistitel prodlouží garanci o jedno (1) období; postup a délka období jsou stanoveny v odst. 4 tohoto článku. 4. Garanci pojistitel prodlužuje vždy o dalších pět (5) let nebo o jiný celý počet let sjednaný v pojistné smlouvě, nejdéle však do konce příslušné hlavní pojistné doby sjednané ke dni počátku pojištění VIS, po jejímž uplynutí již nelze garanci prodloužit. 5. Pokud na základě vyhodnocení postačitelnosti dle odst. 2 tohoto článku dosavadní výše běžného pojistného nepostačuje k prodloužení garance o dvě (2) budoucí období, navrhne pojistitel pojistníkovi zvýšení běžného pojistného stanoveného pojistitelem na základě pojistně-matematických metod (se zachováním dosavadních pojistných částek). V případě akceptace tohoto návrhu ve lhůtě stanovené pojistitelem bude garance prodloužena o jedno (1) období. 6. Pokud pojistník nebude akceptovat návrh pojistitele podle odst. 5 tohoto článku, a to ve lhůtě stanovené pojistitelem, garance nebude prodloužena, není-li ujednáno jinak. 7. Garance je dále ukončena, pokud dojde k vyplacení části kapitálové hodnoty pojištění a/nebo k převedení pojištění VIS na pojištění bez placení pojistného podle článku 16 těchto ZPP. 8. Po ukončení garance pojištění VIS trvá dále, dokud bude hodnota podílů v ten který den připsaných na podílovém účtu vytvořených na základě uhrazeného běžného pojistného kladná; ke dni, kdy tato hodnota dosáhne nuly nebo záporné hodnoty, pojištění VIS zaniká bez náhrady, případně s výplatou odkupného podle článku 15, odst. 3 těchto ZPP. Pokud je však ke dni, kdy hodnota podílů připsaných na podílovém účtu vytvořených na základě uhrazeného běžného pojistného dosáhne nuly nebo záporné hodnoty, poskytována garance, pojištění VIS nezaniká. POJISTNÉ Článek 8 Běžné pojistné 1. Pojistník je povinen platit běžné pojistné ve výši a způsobem sjednaným v pojistné smlouvě. 2. Běžné pojistné může být placeno v roční splátce nebo v pololetních, čtvrtletních či měsíčních splátkách. 3. V pojistné smlouvě lze sjednat, že část splátek běžného pojistného nebo celou splátku běžného pojistného platí zaměstna- 2

13 vatel pojistníka. Za splnění závazku k úhradě části pojistného placeného zaměstnavatelem nebo celého pojistného placeného zaměstnavatelem však pojistiteli odpovídá pouze pojistník. Pokud část splátek běžného pojistného hradí zaměstnavatel pojistníka, splátka pojistného se považuje za řádně uhrazenou až okamžikem, kdy je plně uhrazena celá splátka běžného pojistného. 4. Běžné pojistné za první pojistné období (resp. jeho první splátka) je splatné nejpozději třetí (3.) pracovní den poté, co pojistník převezme pojistku, nejpozději však poslední den prvního (1.) měsíce trvání pojištění VIS. Pokud byla v souvislosti s návrhem na uzavření pojistné smlouvy složena záloha na běžné pojistné, pojistitel ji ke dni počátku pojištění VIS započte na běžné pojistné. Další splátky běžného pojistného za první pojistné období a splátky za další pojistná období jsou splatné dle frekvence placení pojistného sjednané v konkrétní pojistné smlouvě, a to vždy: při měsíční frekvenci ke dni v měsíci, resp. při čtvrtletní frekvenci ke dni v prvním měsíci čtvrtletí, resp. při pololetní frekvenci ke dni v prvním měsíci pololetí, který se číslem shoduje se dnem počátku pojištění VIS, resp. při roční frekvenci k prvnímu dni pojistného období. Článek 9 Mimořádné pojistné 1. Pojistník a pojistitel mohou na návrh pojistníka sjednat mimořádné pojistné. Pojistitel je oprávněn podmínit akceptaci takového návrhu zejména řádnou úhradou běžného pojistného. Mimořádné pojistné musí být uhrazeno ve formě stanovené pojistitelem a nesmí být nižší než minimum stanovené pojistitelem. 2. Sjednání ani uhrazení mimořádného pojistného nemá vliv na povinnost pojistníka platit běžné pojistné. 3. Sjednání mimořádného pojistného nabývá účinnosti dnem akceptace návrhu na jeho sjednání pojistitelem, není-li v konkrétní pojistné smlouvě ujednáno jinak. Článek 10 Alokace 1. Z každé uhrazené splátky běžného pojistného je odečtena částka na úhradu nákladů spojených s přijetím platby pojistného stanovená pojistitelem (tzv. inkasní poplatek). 2. Částka odpovídající části běžného pojistného po odpočtu inkasního poplatku (určené alokačním procentem podle odst. 3 tohoto článku) bude převedena na podíly jednotlivých programů investování, a to v poměru aktuálně platném pro konkrétní pojistnou smlouvu. 3. Alokační procento je v jednotlivých letech stanoveno takto (přičemž každé navýšení pojistného je posuzováno samostatně): a) 10 % až 55 % (viz níže uvedená tabulka) z částky odpovídající každé splátce běžného pojistného za první pojistný rok (resp. první rok po tom kterém navýšení běžného pojistného) po odpočtu inkasního poplatku bude převedeno na podíly jednotlivých programů investování; Zbývající pojistná doba (v celých letech): Alokační procento v prvním pojistném roce (resp. prvním roce po tom kterém navýšení běžného pojistného): 19 a méně a více 55 % 40 % 25 % 10 % b) 60 % z částky odpovídající každé splátce běžného pojistného za druhý pojistný rok (resp. druhý rok po tom kterém navýšení běžného pojistného) po odpočtu inkasního poplatku bude převedeno na podíly jednotlivých programů investování; c) minimálně 100 % z částky odpovídající každé splátce běžného pojistného za třetí a následující pojistné roky (resp. třetí a následující roky po tom kterém navýšení běžného pojistného) po odpočtu inkasního poplatku bude převedeno na podíly jednotlivých programů investování; toto procento může být v Sazebníku poplatků pojistitelem zvýšeno. 4. Částka odpovídající části mimořádného pojistného určené alokačním procentem bude převedena na podíly jednotlivých programů investování v poměru specifikovaném pojistníkem a v souladu s předpisy pojistitele platnými ke dni nabytí účinnosti sjednání příslušného mimořádného pojistného. Alokační procento pro mimořádné pojistné se řídí Sazebníkem poplatků platným ke dni nabytí účinnosti sjednání příslušného mimořádného pojistného Částky odpovídající části běžného pojistného a/nebo mimořádného pojistného jsou převáděny na podíly na základě nákupní ceny podílů jednotlivých programů investování platné ke dni převodu. Částka odpovídající části první splátky běžného pojistného je převedena na podíly ke dni počátku pojištění VIS. Částky odpovídající části dalších splátek běžného pojistného jsou převáděny na podíly bezprostředně po řádném uhrazení celé splátky běžného pojistného. Částka odpovídající části mimořádného pojistného je převáděna na podíly ke dni nabytí účinnosti jeho sjednání. ODEČÍTÁNÍ PODÍLŮ Z PODÍLOVÉHO ÚČTU Článek 11 Odečítání podílů z podílového účtu 1. Pojistitel odečte každý měsíc z podílového účtu část podílů vytvořených na základě uhrazeného běžného pojistného. Hodnota takto odečítaných podílů odpovídá částce na úhradu administrativních nákladů stanovené pojistitelem (tzv. administrativní poplatek). 2. Pojistitel odečte každý měsíc z podílového účtu část podílů vytvořených na základě uhrazeného běžného pojistného. Hodnota takto odečítaných podílů odpovídá částce na úhradu rizika spojeného s pojištěním pojištěného dospělého, s pojištěním pojištěných dětí a se sjednanými připojištěními, a to na následující měsíc (tzv. rizikové poplatky), která je stanovena pojistitelem podle pojistně-matematických zásad. 3. Pojistitel je dále oprávněn odečíst z podílového účtu část podílů v hodnotě odpovídající částce (poplatku) na úhradu vícenákladů, které vznikly pojistiteli v souvislosti s neplněním povinností pojistníka stanovených pojistnou smlouvou (např. není- -li řádně hrazeno pojistné) nebo v souvislosti se zpracováním žádostí pojistníka o dodatečné administrativní úkony. 4. I v případě, že počet podílů na podílovém účtu vytvořených na základě uhrazeného běžného pojistného nepostačuje k odečtení podílů specifikovaných v odst. 1, 2 a 3 tohoto článku, bude odpovídající počet podílů odečten z podílového účtu. 5. Počet podílů potřebný k odečtení podílů stanovených v odst. 1, 2 a 3 tohoto článku je určen na základě prodejní ceny platné ke dni odpočtu podílů. Jsou-li podíly připsané na podílovém účtu umístěny ve více než v jednom programu investování, odečtou se podíly jednotlivých programů investování ve stejném poměru jako je poměr hodnot podílů těchto programů investování připsaných na podílovém účtu vytvořených na základě uhrazeného příslušného pojistného. NAVÝŠENÍ PODÍLŮ NA PODÍLOVÉM ÚČTU Článek 12 Navýšení podílů na podílovém účtu (administrativní a inkasní poplatky) 1. Pojistitel na každé desáté (10.) výročí pojištění VIS navýší podíly na podílovém účtu vytvořené na základě uhrazeného běžného pojistného o podíly odpovídající částce rovnající se 50 % inkas- 3

14 ních poplatků a 50 % administrativních poplatků odečtených v průběhu uplynulých deseti (10) pojistných let danému výročí předcházejících. Ke dni konce hlavní pojistné doby pojistitel dále navýší podíly na podílovém účtu vytvořené na základě uhrazeného běžného pojistného o podíly odpovídající částce rovnající se zbývající části inkasních poplatků a administrativních poplatků odečtených za celou hlavní pojistnou dobu, o jejichž výši nebyly podíly již dříve navýšeny. 2. Počet podílů potřebný k navýšení podílů podle odst. 1 tohoto článku je určen na základě prodejní ceny platné ke dni navýšení podílů. Jsou-li podíly připsané na podílovém účtu vytvořené na základě uhrazeného běžného pojistného umístěny ve více než v jednom programu investování, navýší se podíly jednotlivých programů investování ve stejném poměru jako je poměr hodnot podílů těchto programů investování připsaných na podílovém účtu vytvořených na základě uhrazeného běžného pojistného ke dni navýšení. 3. Dojde-li na návrh pojistníka ke zkrácení hlavní pojistné doby tak, že do jejího konce zbývá ke dni zkrácení méně než deset (10) let, pojistitel po tomto zkrácení hlavní pojistné doby již dále podle odst. 1 tohoto článku podíly nenavyšuje. 4. Podmínkou pro navýšení podílů podle odst. 1 tohoto článku dále je, že všechny splátky běžného pojistného jsou řádně uhrazeny. Článek 13 Navýšení podílů na podílovém účtu (rizikové poplatky) 1. Pojistitel po každých deseti (10) letech od sjednání toho kterého pojištění nebo připojištění pojištěného dospělého navýší podíly na podílovém účtu vytvořené na základě uhrazeného běžného pojistného o podíly odpovídající částce rovnající se stanovenému procentu z rizikových poplatků za to které pojištění nebo připojištění odečtených z podílového účtu v průběhu uplynulých deseti (10) let za podmínky, že v průběhu těchto deseti (10) let nedošlo k pojistné události v tomto pojištění nebo připojištění. 2. Ke dni sjednaného konce pojištění nebo připojištění pojištěného dospělého pojistitel dále navýší podíly na podílovém účtu vytvořené na základě uhrazeného běžného pojistného o podíly odpovídající částce rovnající se stanovenému procentu z rizikových poplatků za to které pojištění nebo připojištění odečtených z podílového účtu v průběhu uplynulých let od posledního navýšení podílů na podílovém účtu dle odst. 1 tohoto článku za podmínky, že v průběhu tohoto období nedošlo k pojistné události v tomto pojištění nebo připojištění. 3. Příslušné procento je stanoveno dle Sazebníku poplatků platného ke dni navýšení podílů. Podíly budou navýšené k poslednímu dni období dle odst. 1 a 2 tohoto článku. 4. Počet podílů potřebný k navýšení podílů podle odst. 1 a 2 tohoto článku je určen na základě prodejní ceny platné ke dni navýšení podílů. Jsou-li podíly připsané na podílovém účtu vytvořené na základě uhrazeného běžného pojistného umístěny ve více než v jednom programu investování, navýší se podíly jednotlivých programů investování ve stejném poměru jako je poměr hodnot podílů těchto programů investování připsaných na podílovém účtu vytvořených na základě uhrazeného běžného pojistného ke dni navýšení. 5. Dojde-li na návrh pojistníka k ukončení a/nebo ke zkrácení pojistné doby toho kterého pojištění nebo připojištění tak, že do jejího konce zbývá ke dni zkrácení méně než deset (10) let, pojistitel po tomto ukončení/zkrácení již dále podle odst. 1 a 2 tohoto článku podíly v souvislosti s tímto pojištěním nebo připojištěním nenavyšuje. Každé navýšení pojistné částky nebo změna parametrů pojistného plnění daného pojištění nebo připojištění se posuzuje jako sjednání nového pojištění nebo připojištění. 6. Podmínkou pro navýšení podílů podle odst. 1 a 2 tohoto článku dále je, že všechny splátky běžného pojistného jsou řádně uhrazeny a pojištění nebylo převedeno na pojištění bez placení pojistného dle článku 16 těchto ZPP. 7. Navýšení podílů na podílovém účtu se nevztahuje na rizikové poplatky odečtené z podílového účtu v souvislosti s připojištěním pro případ trvalého tělesného poškození následkem úrazu a s připojištěním pro případ tělesného poškození následkem úrazu pojištěného dospělého a na všechny rizikové poplatky odečtené z podílového účtu v souvislosti s pojištěním a připojištěním pojištěných dětí. ZMĚNY POJIŠTĚNÍ VIS Článek 14 Neplacení pojistného 1. Pokud není řádně uhrazena jakákoli splátka běžného pojistného, je pojistitel oprávněn zaslat pojistníkovi upomínku k uhrazení pojistného nebo jeho části. Pokud upomínka pojistitele doručená pojistníkovi obsahuje upozornění na zánik pojištění VIS v případě neuhrazení dlužného pojistného při nesplnění podmínek pro převod pojištění VIS na pojištění bez placení pojistného uvedených v odst. 2 tohoto článku a podmínky nejsou splněny, pojištění VIS zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce. Lhůtu podle předchozí věty lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 2. Pokud však po marném uplynutí lhůty stanovené v upomínce podle odst. 1 tohoto článku dosahuje hodnota podílů připsaných na podílovém účtu vytvořených na základě uhrazeného běžného pojistného minimálně částky stanovené pojistitelem v Sazebníku poplatků a pokud bylo již plně uhrazeno běžné pojistné za první dva (2) pojistné roky, pojištění VIS dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce podle odst. 1 tohoto článku nezaniká a je převedeno na pojištění bez placení pojistného podle článku 16, odst. 2 až 8 těchto ZPP. 3. Podíly jsou z podílového účtu odečítány podle článku 11 těchto ZPP i v případě, že běžné pojistné není řádně hrazeno. 4. Při zániku pojištění VIS podle odst. 1 tohoto článku vzniká pojistníkovi nárok na výplatu odkupného podle článku 15 těchto ZPP, pokud jsou splněny podmínky tam uvedené. Článek 15 Zánik pojištění VIS s výplatou odkupného 1. Při zániku pojištění VIS dohodou, výpovědí (s výjimkou výpovědi dle článku 16, odst. 4 písm. a) nebo odst. 5 písm. a) VPP), pro neplacení pojistného nebo na základě žádosti o výplatu odkupného se pro určení hodnoty odkupného rozlišují podíly připsané na podílovém účtu na základě uhrazení běžného a na základě uhrazení mimořádného pojistného a na jednotlivé části odkupného vzniká nárok, pouze pokud jsou splněny příslušné podmínky podle odst. 2 a 3 tohoto článku. Celková výše odkupného se pak určí jako součet částí odkupného stanovených dle odst. 2 a 3 tohoto článku. Pokud je takto stanovená hodnota odkupného záporná, odkupné je rovno nule. 2. Za předpokladu, že běžné pojistné za první tři (3) pojistné roky (resp. tři roky od toho kterého navýšení běžného pojistného) bylo řádně uhrazeno, je počínaje čtvrtým pojistným rokem (resp. čtvrtým rokem od toho kterého navýšení běžného pojistného) výše odkupného z podílů připsaných na podílovém účtu na základě uhrazení běžného pojistného rovna hodnotě těchto podílů ke dni rušení podílů. V ostatních případech se odkupné z podílů připsaných na podílovém účtu na základě uhrazení běžného pojistného nevyplácí. 3. Výše odkupného z podílů připsaných na podílovém účtu na základě uhrazeného mimořádného pojistného je rovna hodnotě těchto podílů ke dni rušení podílů. 4. Pokud je však odkupné vypláceno oprávněné osobě při výluce plnění pro případ smrti pojištěného dospělého 5, je výše odkupného rovna kapitálové hodnotě pojištění ke dni doručení ozná- 4

15 mení smrti pojištěného dospělého (je-li toto oznámení doručeno až po uplynutí hlavní pojistné doby, stanoví se hodnota podílů k poslednímu dni hlavní pojistné doby). Článek 16 Převod na pojištění bez placení pojistného 1. Počínaje třetím pojistným rokem je pojistník oprávněn převést pojištění VIS na pojištění bez placení pojistného, a to za předpokladu, že běžné pojistné za první dva (2) pojistné roky bylo plně uhrazeno a ke dni převodu dosáhne hodnota podílů připsaných na podílovém účtu vytvořených na základě uhrazeného běžného pojistného minimálně částky stanovené pojistitelem v Sazebníku poplatků. Převod pojištění VIS bude proveden v souladu s předpisy pojistitele platnými ke dni převodu. 2. Připojištění zproštění od placení pojistného pro případ plné pracovní neschopnosti při převodu pojištění VIS na pojištění bez placení pojistného zaniká a zastaví se odečet související části podílů dle článku 11, odst. 2 těchto ZPP. 3. Pojistník je oprávněn zvolit při převodu pojištění VIS na pojištění bez placení pojistného snížení té které pojistné částky až na nulu s výjimkou pojistné částky pro případ smrti pojištěných dětí, kde musí být dodržena její minimální výše. V případě snížení pojistné částky na nulu se zastaví odečet související části podílů dle článku 11, odst. 2 těchto ZPP. 4. Pokud pojistník neoznámí pojistiteli záměr snížit podle odst. 3 tohoto článku tu kterou pojistnou částku na nulu, zůstává ta která pojistná částka zachována v původní výši. Rovněž postup pojistitele podle článku 11, odst. 2 těchto ZPP zůstává nedotčen. 5. Ke dni převodu pojištění VIS na pojištění bez placení pojistného je pojistitel oprávněn odečíst z podílového účtu část podílů, jejichž hodnota odpovídá dlužným splátkám běžného pojistného. 6. Administrativní poplatek je nadále hrazen odečítáním podílů z podílového účtu. 7. Při převodu pojištění VIS na pojištění bez placení pojistného končí garance dle článku 7 těchto ZPP se všemi důsledky zde uvedenými, včetně redukce pojistné doby. 8. Ke dni, kdy hodnota podílů připsaných na podílovém účtu vytvořených na základě uhrazeného běžného pojistného dosáhne nuly nebo záporné hodnoty, pojištění VIS zaniká, případně však s výplatou odkupného podle článku 15, odst. 3 těchto ZPP. Článek 17 Převod podílů mezi programy investování 1. Pojistník je oprávněn převádět podíly připsané na podílovém účtu mezi jednotlivými programy investování. Na žádost pojistníka pojistitel zruší podíly zvolených programů investování připsané na podílovém účtu (nebo jejich část) a nahradí je podíly jiných zvolených programů investování tak, aby hodnota nově vytvořených podílů odpovídala hodnotě zrušených podílů. 2. Za první převod podílů v každém pojistném roce nebude pojistitel odečítat žádné podíly. Za každý další převod podílů v témž pojistném roce je pojistitel oprávněn odečíst paušálně podíly v hodnotě odpovídající pojistitelem stanovené částce na úhradu administrativních nákladů spojených s převodem (tzv. poplatek za převod podílů). 3. Převody podílů budou provedeny za použití prodejní ceny podílů jednotlivých programů investování platné ke dni účinnosti převodu. 4. Pojistitel je oprávněn v Sazebníku poplatků stanovit minimální hodnotu převáděných podílů a nejnižší možnou hodnotu podílů, kterou lze ponechat v jednotlivých programech investování po převodu. 5. Převod podílů mezi programy investování nabývá účinnosti ke dni doručení oznámení změny pojistiteli, není-li v souladu s předpisy pojistitele stanoven pojistníkem jiný den následující po doručení tohoto oznámení. Článek 18 Změna alokace pojistného 1. Pojistník je oprávněn změnit program investování, do kterého se alokuje běžné pojistné, či změnit poměr, ve kterém se běžné pojistné alokuje do jednotlivých programů investování. Tato změna je možná, pouze pokud jsou řádně uhrazeny všechny splátky běžného pojistného. 2. Za první změnu alokace v každém pojistném roce nebude pojistitel odečítat žádné podíly. Za každou další změnu alokace v témž pojistném roce je pojistitel oprávněn odečíst z podílového účtu paušálně podíly v hodnotě odpovídající pojistitelem stanovené částce na úhradu administrativních nákladů spojených s touto změnou (tzv. poplatek za změnu alokace). 3. Pojistitel je oprávněn v Sazebníku poplatků stanovit minimální a maximální část pojistného, kterou lze alokovat do jednotlivých programů investování. 4. Změna alokace nabývá účinnosti ke dni doručení oznámení změny pojistiteli. Článek 19 Asistovaná správa podílového účtu 1. Pojistník je oprávněn zvolit si tzv. asistovanou správu podílového účtu (dále jen asistovaná správa ), která představuje pojistitelem prováděné změny alokačního poměru a zároveň převody podílů mezi programy investování vytvořených na základě toho pojistného, pro které byla asistovaná správa zvolena. Tyto změny probíhají automaticky v pravidelných intervalech (dále období ), a to počínaje tzv. zahajovacím dnem podle odst. 4 tohoto článku a nevyžadují výslovný pokyn pojistníka. 2. Asistovaná správa nabývá účinnosti ke dni počátku pojištění VIS nebo ke dni sjednání příslušného mimořádného pojistného, resp. ke dni následujícímu po doručení oznámení o volbě asistované správy do sídla pojistitele, byla-li zvolena později (dále jen den počátku asistované správy ). 3. Pro účely asistované správy jsou jednotlivé programy investování rozděleny do tří Skupin, které se odlišují rizikovým profilem podkladových aktiv: Skupina I: Do této skupiny jsou zařazeny programy investování, jejichž podkladová aktiva jsou představována zejména investičními nástroji s nízkou mírou rizika (např. bankovní vklady a ostatní nástroje peněžního trhu), a to přímo či formou cenných papírů kolektivního investování. Skupina II: Do této skupiny jsou zařazeny programy investování, jejichž podkladová aktiva jsou představována zejména investičními nástroji se střední mírou rizika (např. dluhopisy a ostatní cenné papíry s pevným výnosem nebo cenné papíry s obdobným rizikovým profilem), a to přímo či formou cenných papírů kolektivního investování. Skupina III: Do této skupiny jsou zařazeny programy investování, jejichž podkladová aktiva jsou představována zejména investičními nástroji s vysokou mírou rizika (např. akcie, komodity, indexové certifikáty a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem), a to přímo či formou cenných papírů kolektivního investování. 4. Asistovanou správu lze zvolit v jedné ze tří variant Konzervativní, Vyvážené a Dynamické. Zahajovacím dnem je pro jednotlivé varianty níže uvedené výročí před koncem původně sjednané pojistné doby, resp. den počátku asistované správy, nastal-li později. Varianta asistované správy Výročí před koncem původně sjednané pojistné doby Konzervativní 4. Vyvážená 7. Dynamická 10. 5

16 5. Ke dni počátku asistované správy je nastaven alokační poměr tak, aby odpovídal zastoupení jednotlivých Skupin platnému pro zahajovací den, a proveden převod podílů mezi programy investování tak, aby hodnota příslušných podílů po převodu odpovídala tomuto alokačnímu poměru. 6. Počínaje zahajovacím dnem je na počátku každého období stanoveného v Sazebníku asistované správy, minimálně však jednou za tři (3) měsíce, nastaven alokační poměr tak, aby odpovídal zastoupení jednotlivých Skupin platnému pro dané období a proveden převod podílů mezi programy investování tak, aby hodnota příslušných podílů po převodu odpovídala tomuto alokačnímu poměru. 7. Aktuální zastoupení jednotlivých Skupin platné pro jednotlivá období a aktuální zastoupení konkrétních programů investování v jednotlivých Skupinách zveřejňuje pojistitel v Sazebníku asistované správy, který je dostupný na internetových stránkách či v sídle pojistitele. 8. Převede-li pojistník podíly připsané na podílovém účtu vytvořené na základě uhrazení příslušného pojistného a/nebo změní- -li alokační poměr, ruší tím zároveň i asistovanou správu příslušného pojistného. 9. Pojistník je oprávněn kdykoli zrušit asistovanou správu pro to které pojistné. Zrušení nabývá účinnosti dnem následujícím po doručení oznámení do sídla pojistitele, není-li dohodnuto jinak. Alokační poměr zůstává nastaven na hodnotu platnou ke dni zrušení asistované správy. 10. Pojistitel je povinen minimálně jednou za dvanáct (12) měsíců přehodnotit a případně upravit zastoupení konkrétních programů investování v jednotlivých Skupinách i zastoupení Skupin platné pro jednotlivá období. 11. Pojistitel je oprávněn odečíst z podílového účtu paušálně podíly v hodnotě odpovídající pojistitelem stanovené částce na úhradu administrativních nákladů spojených s jednotlivými změnami (tzv. poplatek za změnu alokace v rámci asistované správy a tzv. poplatek za převod podílů v rámci asistované správy). Článek 20 Právo na odložení zrušení a/nebo převodu podílů 1. Pojistitel je oprávněn v odůvodněných případech odložit zrušení a/nebo převod podílů mezi jednotlivými programy investování podle článků 14, 15, 16, 17 a 19 těchto ZPP. Pojistitel je povinen písemně informovat pojistníka o tomto odkladu. 2. Zrušení a/nebo převod podílů mezi jednotlivými programy investování mohou být odloženy až o jeden (1) měsíc. V případě, kdy jsou rušeny a/nebo převáděny podíly programu investování, který je vztažen k aktivům představovaným nemovitostmi a/nebo hmotným movitým majetkem, mohou být zrušení a/nebo převod podílů odloženy až o šest (6) měsíců. 3. Případný rozdíl v hodnotě rušených podílů způsobený odložením zrušení a/nebo převodu podílů nese pojistník. PŘIPOJIŠTĚNÍ Článek 21 Společná ustanovení 1. Ustanovení tohoto článku se vztahují na všechna připojištění sjednaná v rámci pojištění VIS, není-li v těchto ZPP stanoveno nebo v konkrétní pojistné smlouvě ujednáno jinak. 2. Pouze společně s pojištěním pojištěného dospělého lze sjednat následující připojištění: a) připojištění pro případ smrti úrazem (dále také jen připojištění STÚ nebo připojištění smrti úrazem ), b) připojištění pro případ náhlé smrti (dále také jen připojištění NAS nebo připojištění náhlé smrti ), které je sjednáno pro případ pojistného nebezpečí smrti následkem úrazu, následkem akutního infarktu myokardu a/nebo následkem cévní mozkové příhody, c) připojištění pro případ trvalého tělesného poškození následkem úrazu (dále také jen připojištění TNÚ nebo připojištění trvalých následků úrazu ), d) připojištění pro případ tělesného poškození následkem úrazu (dále také jen připojištění NÚ nebo připojištění následků úrazu ), které je sjednáno pro případ pojistného nebezpečí tělesného poškození následkem úrazu, e) připojištění pro případ invalidity 1., 2. nebo 3. úrovně (dále také jen připojištění PTI1+ nebo připojištění invalidity ), které je sjednáno pro případ pojistného nebezpečí invalidity, která je definována v článku 26, odst. 3 těchto ZPP, f) připojištění pro případ invalidity 2. nebo 3. úrovně (dále také jen připojištění PTI2+ nebo připojištění invalidity 2+3 ), které je sjednáno pro případ pojistného nebezpečí invalidity, která je definována v článku 27, odst. 3 těchto ZPP, g) připojištění pro případ invalidity 3. úrovně (dále také jen připojištění PTI3 nebo připojištění invalidity 3 ), které je sjednáno pro případ pojistného nebezpečí invalidity, která je definována v článku 28, odst. 3 těchto ZPP, h) připojištění zproštění od placení pojistného pro případ plné pracovní neschopnosti (dále také jen připojištění ZPPN nebo připojištění zproštění od placení pojistného ), i) připojištění pro případ závažných onemocnění (dále také jen připojištění PPZO nebo připojištění závažných onemocnění ), j) připojištění denních dávek pro případ plné pracovní neschopnosti (dále také jen připojištění DDPN nebo připojištění pracovní neschopnosti ), k) připojištění denních dávek pro případ pobytu v nemocnici (dále také jen připojištění DDH nebo připojištění hospitalizace ), které je sjednáno pro případ pojistného nebezpečí hospitalizace. 3. Pouze společně s pojištěním pojištěného dítěte lze sjednat následující připojištění: a) připojištění pro případ trvalého tělesného poškození následkem úrazu (dále také jen připojištění TNÚ nebo připojištění trvalých následků úrazu ), b) připojištění pro případ tělesného poškození následkem úrazu (dále také jen připojištění NÚ nebo připojištění následků úrazu ), které je sjednáno pro případ pojistného nebezpečí tělesného poškození následkem úrazu, c) připojištění pro případ závažných onemocnění (dále také jen připojištění PPZO nebo připojištění závažných onemocnění ), d) připojištění denních dávek pro případ pobytu v nemocnici (dále také jen připojištění DDH nebo připojištění hospitalizace ), které je sjednáno pro případ pojistného nebezpečí hospitalizace. 4. Připojištění pojištěného dospělého se sjednává na dobu určitou, jejíž konec je shodný s koncem hlavní pojistné doby, není- -li jinde v těchto ZPP stanoveno nebo v konkrétní pojistné smlouvě ujednáno jinak. 5. Připojištění pojištěného dospělého zaniká nejpozději ke dni bezprostředně předcházejícímu prvnímu výročí následujícímu po dni, kdy pojištěný dospělý dosáhne věku šedesáti pěti (65) let, není-li jinde v těchto ZPP stanoveno nebo v konkrétní pojistné smlouvě ujednáno jinak. 6. Připojištění toho kterého pojištěného dítěte se sjednává na dobu určitou, jejíž konec je shodný s koncem pojištění toho kterého pojištěného dítěte, není-li v těchto ZPP stanoveno nebo v konkrétní pojistné smlouvě ujednáno jinak. 7. Připojištění toho kterého pojištěného dítěte zaniká nejpozději ke dni bezprostředně předcházejícímu prvnímu výročí následujícímu po dni, kdy to které pojištěné dítě dosáhne věku dvaceti pěti (25) let. 8. Připojištění zaniká také výpovědí pojistníka nebo pojistitele, a to uplynutím pojistného období, přičemž tato výpověď musí být doručena alespoň šest (6) týdnů před uplynutím pojistného období, jinak je neplatná. 6

17 9. Pojistitel nebo pojistník může připojištění vypovědět také do tří (3) měsíců ode dne doručení oznámení vzniku pojistné události z tohoto připojištění. Dnem doručení výpovědi počíná běžet výpovědní lhůta jednoho (1) měsíce, jejímž uplynutím připojištění zaniká. 10. Připojištění zanikají při zániku pojištění pojištěného dospělého z jakéhokoliv důvodu, nebo pokud je pojistná částka pro to které připojištění snížena na nulu. Připojištění toho kterého pojištěného dítěte dále zanikají i při zániku pojištění toho kterého pojištěného dítěte z jakéhokoliv důvodu. 11. Připojištění pracovní neschopnosti zaniká dnem, kdy byl pojištěnému přiznán na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu 6 starobní důchod, nebo dnem, kdy byl uznán invalidním na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu 7. Toto ustanovení se vztahuje též na připojištění hospitalizace, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak. 12. Připojištění zproštění od placení pojistného zaniká dnem, kdy byl pojištěnému přiznán na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu 8 starobní důchod. Toto ustanovení se vztahuje též na připojištění PTI1+, PTI2+ a PTI Pojištěný a/nebo pojistník je povinen pojistiteli nejpozději do patnácti (15) dnů ode dne právní moci rozhodnutí příslušného orgánu písemně oznámit vznik skutečnosti podle odst. 11 a 12 tohoto článku. 14. Pojistitel neposkytne pojistné plnění z připojištění, pokud pojistná událost nastala v přímé či nepřímé souvislosti s událostmi, aktivitami či skutečnostmi uvedenými mezi výlukami pro připojištění ve VPP 9. Pojistitel dále neposkytne pojistné plnění z připojištění, pokud je pojištěný nakažen virem HIV nebo jeho variantami, a to i v případě, že nákaza nezpůsobila nemoc AIDS, nebo pokud pojistná událost nastala v přímé či nepřímé souvislosti s náhlým ploténkovým páteřním syndromem bez objektivního postižení míchy a/nebo míšních kořenů nebo s jakoukoli funkční bolestí a/nebo dorzopatií bez objektivního neurologického nálezu. 15. Výluka pro připojištění uvedená v článku 12, odst. 1, písm. b) VPP se neuplatní v připojištění TNÚ a NÚ. V připojištění PTI1+, PTI2+ a PTI3 se tato výluka neuplatní, pokud pojistná událost nastala v souvislosti s poklesem pracovní schopnosti pojištěného nejméně o 70%. Současně je podmínkou pro neuplatnění této výluky skutečnost, že pojistná událost nenastala v přímé či nepřímé souvislosti s duševní poruchou pojištěného, která byla diagnostikována nebo jejíž příznaky byly diagnostikovány před počátkem připojištění. 16. Výluka pro připojištění uvedená v článku 12, odst. 1, písm. j) VPP se vztahuje v plném rozsahu pouze na pojištěného, který je profesionálním sportovcem podle odst. 17 tohoto článku. Na pojištěného, který není profesionálním sportovcem, se výluka vztahuje pouze v případě pojistné události nastalé v přímé nebo nepřímé souvislosti s aktivní účastí pojištěného na motoristických závodech (např. automobilové a/nebo motocyklové závody, závody vodních skútrů, člunů apod.), na jezdeckých závodech nebo závodech v jízdě na bobech, saních nebo skeletonu. 17. Profesionálním sportovcem se pro účely tohoto pojištění rozumí pojištěný, který v přímé či nepřímé souvislosti s provozováním sportovní činnosti pobírá příjem ze závislé činnosti (pracovního poměru) nebo jiný příjem (např. z nezávislé činnosti OSVČ). 18. Výluka pro připojištění uvedená v článku 12, odst. 1, písm. k) VPP se neuplatní, pokud pojistná událost nastala v přímé nebo nepřímé souvislosti s horolezectvím a současně byly splněny všechny dále uvedené podmínky: a) k úrazu a/nebo nemoci vedoucí k pojistné události došlo na území států Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska a současně v nadmořské výšce do metrů, b) pojištěný používal odpovídající vybavení, c) pojištěný není profesionálním horolezcem, d) k úrazu a/nebo nemoci vedoucí k pojistné události nedošlo při expedici, při lezení ledů, při tzv. free climbingu, při tzv. solo climbingu, při soutěži a/nebo při horolezectví klasifikovaném stupněm V nebo vyšším dle UIAA klasifikace. 19. Výluka pro připojištění uvedená v článku 12, odst. 1, písm. k) VPP se neuplatní, pokud pojistná událost nastala v přímé nebo nepřímé souvislosti s potápěním a současně byly splněny všechny dále uvedené podmínky: a) pojištěný je členem obecně uznávané (registrované) asociace potápěčů, zároveň však není profesionálním potápěčem, b) k úrazu a/nebo nemoci vedoucí k pojistné události nedošlo při potápění do hloubky větší než 40 metrů, při tzv. solo potápění, při vrakovém potápění, při jeskynním potápění, při ponorech pod led, při potápění v proudu řeky, při potápění s použitím trimixu, při potápění s tzv. rebreatherem, při soutěži a/nebo při pokusu o rekord. 20. Nárok na pojistné plnění z připojištění nevzniká, pokud k pojistné události nebo k příčinám pojistné události došlo při pobytu mimo státy Evropského hospodářského prostoru a dále mimo Švýcarsko, USA, Kanadu, Austrálii nebo Nový Zéland delším než tři (3) měsíce. To neplatí, pokud pojistitel s pojištěním během takového pobytu vyslovil předem souhlas. 21. Pojistitel je oprávněn přiměřeně snížit pojistné plnění v případě nedodržení léčebného režimu. Tím se rozumí zejména nerespektování pokynů lékaře při léčbě, zbytečný odklad vyhledání lékařského ošetření nebo jiné jednání pojištěného, které brání jeho uzdravení. Pojištěný je povinen vyvinout přiměřenou součinnost při kontrole dodržování léčebného režimu. 22. Pojistné za každé připojištění je hrazeno měsíčně odečítáním podílů z podílového účtu podle článku 11, odst. 2 těchto ZPP. Jeho výše se určuje podle Sazebníku poplatků, který je dostupný na internetových stránkách či v sídle pojistitele, za použití v místě a čase obvyklé sazby. Hodnota odečtených podílů je rovna takto určené výši pojistného. Článek 22 Pojistné plnění z připojištění smrti úrazem 1. Dojde-li k pojistné události, kterou je smrt pojištěného následkem úrazu 10, která nastane během trvání připojištění STÚ, a jsou-li splněny podmínky stanovené v pojistné smlouvě pro vznik nároku na pojistné plnění, vzniká navíc k nároku na pojistné plnění pro případ smrti podle článku 4 těchto ZPP nárok na pojistné plnění z připojištění smrti úrazem, a to ve výši pojistné částky sjednané pro připojištění STÚ ke dni smrti. Článek 23 Pojistné plnění z připojištění náhlé smrti 1. Za pojistnou událost se v připojištění NAS považuje ta z níže uvedených událostí, která nastane během trvání připojištění NAS nejdříve: a) smrt následkem úrazu 11, nebo b) smrt, jejíž přímou příčinou je akutní infarkt myokardu (diagnózy označené kódem začínajícím I21 dle MKN 12 ), nebo c) smrt, jejíž přímou příčinou je cévní mozková příhoda (diagnózy označené kódem I64 dle MKN 13 ), a to pokud nastala v období prvních dvaceti osmi (28) dní ode dne stanovení diagnózy (tj. dne, kdy diagnóza byla poprvé zapsána do lékařské dokumentace vedené příslušným zdravotnickým zařízením či ošetřujícím lékařem, který má odbornou specializaci k náležitému posouzení daného onemocnění) nebo do dvanácti (12) měsíců ode dne úrazu, přičemž diagnóza musí být stanovena (resp. úraz musí nastat) během trvání připojištění NAS. Lhůta dvaceti osmi (28) dní se nevztahuje na případy, kdy byla diagnóza stanovena až po smrti. 2. Příčina smrti musí být doložena potvrzením o údajích vedených ve sbírce listin z matriky, která vystavila úmrtní list, nebo listem o prohlídce mrtvého. 3. Dojde-li k pojistné události definované v odst. 1 tohoto článku 7

18 a jsou-li splněny podmínky stanovené v pojistné smlouvě pro vznik nároku na pojistné plnění, vzniká navíc k nároku na pojistné plnění pro případ smrti podle článku 4 těchto ZPP nárok na pojistné plnění z připojištění náhlé smrti, a to ve výši pojistné částky sjednané pro připojištění NAS ke dni smrti. Článek 24 Pojistné plnění z připojištění trvalých následků úrazu 1. Pojistnou událostí v připojištění TNÚ je úraz, ke kterému došlo během trvání tohoto připojištění, a který pojištěnému způsobil trvalé tělesné poškození uvedené v tabulce č. 1 v příloze těchto ZPP, které vznikne a/nebo se projeví v období prvních dvanácti (12) měsíců ode dne úrazu. Dojde-li k pojistné události a jsou- -li splněny všechny podmínky stanovené v pojistné smlouvě pro vznik nároku na pojistné plnění, vzniká pojištěnému nárok na pojistné plnění odvozené od pojistné částky sjednané pro toto připojištění pro toho kterého pojištěného. 2. Pojistné plnění je rovné procentu z pojistné částky sjednané pro připojištění TNÚ ke dni pojistné události pro toho kterého pojištěného stanovenému podle tabulky č. 1 v příloze těchto ZPP v závislosti na povaze a rozsahu trvalého tělesného poškození stanovených pojistitelem, a to podle stavu trvalého tělesného poškození na konci dvanáctého (12.) měsíce ode dne úrazu (nevyplývá-li z povahy trvalého tělesného poškození možnost dřívějšího vzniku nároku na pojistné plnění) nebo v době oznámení pojistné události, byla-li pojistná událost oznámena až po uplynutí této lhůty, není-li jinde v těchto ZPP stanoveno nebo v konkrétní pojistné smlouvě ujednáno jinak. 3. Pokud je však v pojistné smlouvě sjednána progresivní forma pojistného plnění pro připojištění TNÚ, je pojistné plnění rovné procentu z pojistné částky sjednané pro připojištění TNÚ ke dni pojistné události pro toho kterého pojištěného stanovenému podle tabulky č. 1 v příloze těchto ZPP v závislosti na povaze a rozsahu trvalého tělesného poškození stanovených pojistitelem, a to podle stavu trvalého tělesného poškození na konci dvanáctého (12.) měsíce ode dne úrazu (nevyplývá-li z povahy trvalého tělesného poškození možnost dřívějšího vzniku nároku na pojistné plnění) nebo v době oznámení pojistné události, byla-li pojistná událost oznámena až po uplynutí této lhůty, není-li jinde v těchto ZPP stanoveno nebo v konkrétní pojistné smlouvě ujednáno jinak, vynásobenému koeficientem progrese, který je stanoven podle následující tabulky: Ohodnocení trvalého tělesného poškození Koeficient progrese od 0 % do 25 % včetně 1 nad 25 % do 50 % včetně 2 nad 50 % do 75 % včetně 3 nad 75 % do 100 % včetně 5 4. V případě, že na konci dvanáctého (12.) měsíce ode dne úrazu nelze jednoznačně stanovit povahu a rozsah trvalého tělesného poškození pojištěného, pojistitel je stanoví nejpozději do tří (3) let ode dne úrazu. Jestliže nelze povahu a rozsah trvalého tělesného poškození pojištěného jednoznačně stanovit ani v průběhu této lhůty, je povaha a rozsah trvalého tělesného poškození stanovena podle stavu na jejím konci. 5. Za pojistnou událost uzná pojistitel také úraz, který pojištěnému způsobil trvalé tělesné poškození, které není výslovně uvedeno v tabulce č. 1 v příloze těchto ZPP, pokud je srovnatelné s některým poškozením v této tabulce uvedeným. V takovém případě stanoví procentní ohodnocení trvalého tělesného poškození lékař pojišťovny s přihlédnutím k procentnímu ohodnocení trvalého tělesného poškození uvedenému v tabulce č. 1 v příloze těchto ZPP, které je svou povahou danému trvalému tělesnému poškození nejbližší. Nárok na pojistné plnění však vzniká pouze v případě, že procentní ohodnocení daného trvalého tělesného poškození stanoveného dle předchozí věty činí alespoň 0,5 % a současně jsou splněny též všechny ostatní podmínky stanovené v pojistné smlouvě pro přiznání nároku na pojistné plnění z připojištění TNÚ. Na uznání nároku se vztahují ostatní ustanovení pro toto připojištění včetně výluk. 6. Zanechá-li jednotlivý úraz více trvalých tělesných poškození, vzniká pojištěnému nárok na pojistné plnění nejvýše za 100 % ohodnocení. Pokud je v pojistné smlouvě sjednána progresivní forma pojistného plnění pro připojištění TNÚ, jsou koeficienty progrese stanoveny samostatně pro každé jedno trvalé tělesné poškození (položku v tabulce) v pořadí od trvalého tělesného poškození s nejvyšším ohodnocením. 7. V pojistné smlouvě může být sjednána minimální výše celkového procentního ohodnocení trvalých tělesných poškození vzniklých následkem jednoho úrazu (min. ohodnocení). Není- -li v konkrétní pojistné smlouvě ujednáno jinak, činí min. ohodnocení 0,5 %. Pokud je celkové procentní ohodnocení trvalých tělesných poškození vzniklých následkem jednoho úrazu nižší než sjednané min. ohodnocení, nárok na pojistné plnění nevzniká. 8. Týkají-li se jednotlivá trvalá tělesná poškození po jednom nebo více úrazech: a) téže části těla (orgánu, končetiny nebo její části), jsou hodnocena jako celek, a to nejvýše ohodnocením uvedeným v tabulce č. 1 v příloze těchto ZPP pro anatomickou nebo funkční ztrátu příslušné části těla (orgánu, končetiny nebo její části), b) části těla (orgánu, končetiny nebo její části), která byla poškozena již před úrazem, pojistitel pojistné plnění přiměřeně sníží dle rozsahu předcházejících tělesných poškození. 9. V případě, že ve sledovaném období nedošlo k úrazu pojištěného dospělého podle tohoto článku, přičemž rozhodující je stav známý na základě oznámení doručeného ve sledovaném období pojistiteli, pojistitel sníží hodnotu odečítaných podílů dle článku 11 odst. 2 souvisejících s připojištěním TNÚ pojištěného dospělého oproti standardní výši o procento stanovené v Sazebníku poplatků (tzv. zvýhodnění za bezeškodní průběh) za jedno pojistné období bezprostředně následující po sledovaném období. Sledovaným obdobím se rozumí vždy počet po sobě jdoucích pojistných let trvání připojištění TNÚ pojištěného dospělého stanovený Sazebníkem poplatků. Zvýhodnění za bezeškodní průběh se uplatní nejdříve v pojistném roce trvání připojištění TNÚ pojištěného dospělého podle těchto ZPP uvedeném v Sazebníku poplatků. 10. Pojistná událost nenastává v případě: a) jakéhokoli tělesného poškození způsobeného onemocněním včetně systémových infekčních onemocnění, a to i v případě, že onemocnění vzniklo a/nebo se projevilo následkem úrazu, b) jakéhokoli tělesného poškození vzniklého následkem chybně provedeného lékařského zákroku. Článek 25 Pojistné plnění z připojištění následků úrazu 1. Za pojistnou událost se v připojištění NÚ považuje úraz, ke kterému došlo v době trvání tohoto připojištění, a který pojištěnému způsobil tělesné poškození uvedené v tabulce č. 3 v příloze těchto ZPP. 2. Z připojištění NÚ vznikne nárok na pojistné plnění, pokud dojde k pojistné události a jsou splněny všechny podmínky stanovené v pojistné smlouvě pro vznik nároku na pojistné plnění. 3. Pojistitel není povinen poskytnout pojistné plnění, nepřežije-li pojištěný alespoň dvacet osm (28) dní od okamžiku úrazu, který vedl ke vzniku pojistné události. 4. Pojistné plnění je rovné procentu z pojistné částky sjednané pro toto připojištění pro toho kterého pojištěného ke dni pojistné události stanovenému podle tabulky č. 3 v příloze těchto ZPP v závislosti na povaze a rozsahu tělesného poškození stanovených pojistitelem. Utrpí-li pojištěný během trvání tohoto připojištění opakovaně stejné tělesné poškození následkem úrazu, vznikne pojištěnému nárok na pojistné plnění odpovídající 8

19 jedné polovině ohodnocení za toto tělesné poškození, není- -li jinde v těchto ZPP stanoveno nebo v konkrétní pojistné smlouvě ujednáno jinak. 5. Není-li v pojistné smlouvě uvedeno jinak, vzniká pojištěnému nárok na pojistné plnění za všechna tělesná poškození uvedená v tabulce č. 3 v příloze těchto ZPP vzniklá následkem jednoho úrazu. Tělesná poškození zařazená do stejné oblasti (oblastmi se rozumí: I. Hlava a smyslové orgány; II. Krk; III. Hrudník; IV. Břicho, močové a pohlavní orgány; V. Bederní páteř a pánev; VI. Horní končetina; VII. Dolní končetina; VIII. Jiné tělesné poškození) jsou však hodnocena jako celek, a to nejvyšším ohodnocením vzniklého tělesného poškození v dané oblasti uvedeným v tabulce č. 3 v příloze těchto ZPP. Pojištěnému vždy vzniká nárok na pojistné plnění nejvýše za 100 % ohodnocení stanoveného výše uvedeným způsobem. 6. Pro účely připojištění NÚ podle těchto ZPP se: a) zhmožděním rozumí závažné tupé nepronikající poranění způsobené mechanickou silou, v jejímž důsledku vzniká současně významný krevní výron, bolest, otok a přechodná porucha funkce zasažené části těla a/nebo orgánu, b) dislokací rozumí posun kostních úlomků, který vyžaduje repozici provedenou lékařem a/nebo osteosyntézu, c) vykloubením rozumí takové vykloubení (luxace), které bylo léčeno repozicí provedenou lékařem, d) ránami rozumí řezné, sečné, tržné, bodné, střelné rány a rány vzniklé kousnutím zasahující do podkoží. 7. V případě, že ve sledovaném období nedošlo k úrazu pojištěného dospělého definovanému v odst. 1 tohoto článku, přičemž rozhodující je stav známý na základě oznámení doručeného ve sledovaném období pojistiteli, pojistitel sníží hodnotu odečítaných podílů dle článku 11 odst. 2 souvisejících s připojištěním NÚ pojištěného dospělého oproti standardní výši o procento stanovené v Sazebníku poplatků (tzv. zvýhodnění za bezeškodní průběh) za jedno pojistné období bezprostředně následující po sledovaném období. Sledovaným obdobím se rozumí vždy počet po sobě jdoucích pojistných let trvání připojištění NÚ pojištěného dospělého stanovený Sazebníkem poplatků. Zvýhodnění za bezeškodní průběh se uplatní nejdříve v pojistném roce trvání připojištění NÚ pojištěného dospělého podle těchto ZPP uvedeném v Sazebníku poplatků. 8. Pojistná událost nenastává v případě: a) jakéhokoli tělesného poškození následkem úrazu, které není uvedeno v tabulce č. 3 v příloze těchto ZPP, b) povrchového poranění kůže, c) natažení svalů, šlach a/nebo kloubních vazů (distenze), d) jakýchkoli zlomenin, pokud pojištěný trpí vrozenou lomivostí kostí, osteoporózou, nádorem a/nebo cystou pojivové tkáně v místě úrazu, a/nebo únavových zlomenin, e) jakéhokoli tělesného poškození vzniklého následkem chybně provedeného lékařského zákroku, f) jakéhokoli tělesného poškození způsobeného onemocněním včetně systémových infekčních onemocnění, a to i v případě, že onemocnění vzniklo a/nebo se projevilo následkem úrazu. Článek 26 Pojistné plnění z připojištění invalidity Pojistná událost z připojištění PTI1+ nastává dnem, kdy byl pojistiteli doručen posudek vydaný příslušným orgánem správy sociálního zabezpečení 14 prokazující invaliditu pojištěného a podklady o zdravotním stavu pojištěného v posudku uvedené (vše dále jen posudek ), to však za předpokladu, že připojištění PTI1+ trvalo nepřetržitě ode dne úrazu nebo vzniku nemoci, který/á vedl(a) k invaliditě pojištěného, do dne pojistné události. Podmínka vzniku nemoci v průběhu připojištění PTI1+ uvedená v předchozí větě se nevztahuje na nemoci, které pojištěný pravdivě a úplně uvedl při zjišťování zdravotního stavu před sjednáním tohoto připojištění, není-li v těchto ZPP uvedeno nebo v konkrétní pojistné smlouvě ujednáno jinak. 2. Z připojištění PTI1+ vznikne nárok na pojistné plnění, pokud dojde k pojistné události a jsou splněny všechny podmínky stanovené v těchto ZPP a v pojistné smlouvě pro vznik nároku na pojistné plnění. 3. Invaliditou pojištěného se výhradně pro účely tohoto připojištění rozumí pokles pracovní schopnosti pojištěného následkem nemoci nebo úrazu pojištěného nejméně o 35 %, který nastal z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a tento pokles nelze považovat za přechodný. 4. Pracovní schopností se pro účely tohoto připojištění rozumí schopnost pojištěného vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se pro účely tohoto připojištění rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěného před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 5. Při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěného doloženého výsledky odborných lékařských vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěný na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěného na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, schopnost využití zachovalé pracovní schopnosti a schopnost výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. 6. Invaliditu pojištěného posuzuje pojistitel zejména na základě posudku, případně také stanoviska (podkladů) zdravotnického zařízení pověřeného pojistitelem. 7. Není-li jinde v těchto ZPP uvedeno nebo v konkrétní pojistné smlouvě ujednáno jinak, má pojistné plnění z připojištění PTI1+ formu jednorázové výplaty. Pokud však pojistná událost nastala v souvislosti s poklesem pracovní schopnosti pojištěného nejméně o 50 %, má pojistné plnění kombinovanou formu, není-li v pojistné smlouvě sjednána jiná forma pojistného plnění. 8. Výše jednorázového pojistného plnění z připojištění PTI1+ je rovna sjednané pojistné částce pro připojištění PTI1+ ke dni pojistné události. Nárok na jednorázové pojistné plnění vzniká pouze za předpokladu, že invalidita pojištěného trvala nepřetržitě alespoň osmnáct (18) měsíců ode dne doručení posudku pojistiteli a pojistiteli bylo trvání invalidity na konci této lhůty prokázáno. Tato doba trvání invalidity se nevyžaduje v případě, že invaliditu pojištěného lze jednoznačně označit za trvalou a nevratnou. 9. Kombinovanou formou pojistného plnění se pro účely odst. 7 tohoto článku rozumí kombinace pravidelné měsíční dávky a následného jednorázového doplatku. Výše měsíční dávky je rovna 0,5 % ze sjednané pojistné částky pro připojištění PTI1+ ke dni pojistné události. Nárok na měsíční dávku vzniká uplynutím jednoho (1) měsíce ode dne doručení posudku pojistiteli a trvá po dobu, po kterou je pracovní schopnost pojištěného nepřetržitě snížena nejméně o 50 %, nejdéle však po dobu sedmnácti (17) měsíců. 10. Výše následného jednorázového doplatku je rovna sjednané pojistné částce pro připojištění PTI1+ ke dni pojistné události snížené o hodnotu vyplacených měsíčních dávek dle odst. 9 tohoto článku. Nárok na následný jednorázový doplatek vzniká pouze za předpokladu, že invalidita pojištěného trvala nepřetržitě alespoň osmnáct (18) měsíců ode dne doručení posudku pojistiteli a pojistiteli bylo trvání invalidity na konci této lhůty prokázáno. V případě, že invaliditu pojištěného lze jednoznačně označit za trvalou a nevratnou, může pojistitel na návrh pojistníka změnit kombinovanou formu pojistného plnění na jednorázovou výplatu a nevyžadovat dobu trvání invalidity dle tohoto odstavce. Výše jednorázového pojistného plnění z připojištění PTI1+ je pak rovna sjednané pojistné částce pro připojištění PTI1+ ke dni pojistné události snížené o hodnotu již vyplacených měsíčních dávek dle odst. 9 tohoto článku. 9

20 11. Pokud je v pojistné smlouvě sjednáno pojistné plnění z připojištění PTI1+ ve formě invalidní penze, je v případě pojistné události vyplácena invalidní penze dle frekvence a ve výši sjednané pro připojištění PTI1+ ke dni pojistné události. Nárok na invalidní penzi vzniká uplynutím jednoho (1) měsíce ode dne doručení posudku pojistiteli a trvá po dobu, po kterou je pracovní schopnost pojištěného nepřetržitě snížena nejméně o 35 %. Nárok na výplatu přiznané invalidní penze zaniká také dnem: a) konce pojistné doby, na kterou bylo připojištění PTI1+ sjednáno, nebo b) od kterého byl pojištěnému přiznán starobní důchod na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu, nebo c) smrti pojištěného. 12. V pojistné smlouvě může být sjednáno pravidelné roční navýšení invalidní penze. Přiznaná invalidní penze se pak po každém roce výplaty navyšuje o sjednané procento z invalidní penze vyplácené v předchozím roce. 13. Dnem doručení posudku pojistiteli připojištění PTI1+ zaniká. Zánikem připojištění nezaniká nárok na výplatu přiznaného pojistného plnění z tohoto připojištění. Pokud je v konkrétní pojistné smlouvě pro jednorázovou nebo kombinovanou formu pojistného plnění ujednáno, že doručením posudku připojištění PTI1+ nezaniká, zaniká toto připojištění nejpozději přiznáním pojistného plnění z tohoto připojištění ve formě jednorázové výplaty nebo následného jednorázového doplatku. 14. Pro vznik nároku na pojistné plnění z připojištění PTI1+ je pojistník a/nebo pojištěný dále povinen: a) oznámit pojistiteli invaliditu pojištěného nejpozději do šesti (6) měsíců ode dne úrazu nebo vzniku nemoci, který/á vedl(a) ke vzniku invalidity pojištěného nebo o které(m) bylo možné se odůvodněně domnívat, že by k ní vést mohl(a), a dále b) prokázat pojistiteli trvání invalidity pojištěného nepřetržitě nejméně osmnáct (18) měsíců podle odst. 8 a odst. 10 tohoto článku, a to nejpozději do šesti (6) měsíců ode dne uplynutí této doby, a dále c) prokázat pojistiteli nepřetržité trvání invalidity pojištěného kdykoli na žádost pojistitele, a dále d) oznámit pojistiteli změnu skutečností rozhodných pro výplatu měsíční dávky nebo invalidní penze (zejména změnu pracovní schopnosti pojištěného) nejpozději do patnácti (15) dnů od rozhodnutí příslušného orgánu, a dále e) vyvinout na požádání pojistitele přiměřenou potřebnou součinnost. 15. Pokud pojistník a/nebo pojištěný poruší některou z povinností uvedených v odst. 14 tohoto článku, je pojistitel oprávněn snížit pojistné plnění úměrně tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit. 16. Pojistná událost nenastává v případě, že invalidita vznikla následkem nemoci, která byla diagnostikována nebo jejíž příznaky byly diagnostikovány v prvních třech (3) měsících od počátku připojištění PTI1+. V takovém případě připojištění zaniká a pojistitel zvýší počet podílů na podílovém účtu o podíly původně odečtené podle článku 11 odst. 2 v souvislosti s připojištěním PTI1+. Článek 27 Pojistné plnění z připojištění invalidity Pojistná událost z připojištění PTI2+ nastává dnem, kdy byl pojistiteli doručen posudek vydaný příslušným orgánem správy sociálního zabezpečení 15 prokazující invaliditu pojištěného a podklady o zdravotním stavu pojištěného v posudku uvedené (vše dále jen posudek ), to však za předpokladu, že připojištění PTI2+ trvalo nepřetržitě ode dne úrazu nebo vzniku nemoci, který/á vedl(a) k invaliditě pojištěného, do dne pojistné události. Podmínka vzniku nemoci v průběhu připojištění PTI2+ uvedená v předchozí větě se nevztahuje na nemoci, které pojištěný pravdivě a úplně uvedl při zjišťování zdravotního stavu před sjednáním tohoto připojištění, není-li v těchto ZPP uvedeno nebo v konkrétní pojistné smlouvě ujednáno jinak. 2. Z připojištění PTI2+ vznikne nárok na pojistné plnění, pokud dojde k pojistné události a jsou splněny všechny podmínky stanovené v těchto ZPP a v pojistné smlouvě pro vznik nároku na pojistné plnění. 3. Invaliditou pojištěného se výhradně pro účely tohoto připojištění rozumí pokles pracovní schopnosti pojištěného následkem nemoci nebo úrazu pojištěného nejméně o 50 %, který nastal z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a tento pokles nelze považovat za přechodný. 4. Pracovní schopností se pro účely tohoto připojištění rozumí schopnost pojištěného vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se pro účely tohoto připojištění rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěného před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 5. Při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěného doloženého výsledky odborných lékařských vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěný na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěného na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, schopnost využití zachovalé pracovní schopnosti a schopnost výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. 6. Invaliditu pojištěného posuzuje pojistitel zejména na základě posudku, případně také stanoviska (podkladů) zdravotnického zařízení pověřeného pojistitelem. 7. Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, má pojistné plnění z připojištění PTI2+ kombinovanou formu. 8. Kombinovanou formou pojistného plnění se pro účely odst. 7 tohoto článku rozumí kombinace pravidelné měsíční dávky a následného jednorázového doplatku. Výše měsíční dávky je rovna 0,5 % ze sjednané pojistné částky pro připojištění PTI2+ ke dni pojistné události. Nárok na měsíční dávku vzniká uplynutím jednoho (1) měsíce ode dne doručení posudku pojistiteli a trvá po dobu, po kterou je pracovní schopnost pojištěného nepřetržitě snížena nejméně o 50 %, nejdéle však po dobu sedmnácti (17) měsíců. 9. Výše následného jednorázového doplatku je rovna sjednané pojistné částce pro připojištění PTI2+ ke dni pojistné události snížené o hodnotu vyplacených měsíčních dávek dle odst. 8 tohoto článku. Nárok na následný jednorázový doplatek vzniká pouze za předpokladu, že invalidita pojištěného trvala nepřetržitě alespoň osmnáct (18) měsíců ode dne doručení posudku pojistiteli a pojistiteli bylo trvání invalidity na konci této lhůty prokázáno. 10. V případě, že invaliditu pojištěného lze jednoznačně označit za trvalou a nevratnou, může pojistitel na návrh pojistníka změnit kombinovanou formu pojistného plnění na jednorázovou výplatu a nevyžadovat dobu trvání invalidity dle odst. 9 tohoto článku. Výše jednorázového pojistného plnění z připojištění PTI2+ je pak rovna sjednané pojistné částce pro připojištění PTI2+ ke dni pojistné události snížené o hodnotu již vyplacených měsíčních dávek dle odst. 8 tohoto článku. 11. Pokud je v pojistné smlouvě sjednáno pojistné plnění z připojištění PTI2+ ve formě invalidní penze, je v případě pojistné události vyplácena invalidní penze dle frekvence a ve výši sjednané pro připojištění PTI2+ ke dni pojistné události. Nárok na invalidní penzi vzniká uplynutím jednoho (1) měsíce ode dne doručení posudku pojistiteli a trvá po dobu, po kterou je 10