Suchdolský. zpravodaj. říjen Zpravodaj města Suchdol nad Lužnicí. 10 Kč. První školní den. Kampaň #Nepetuj. Pečovatelské služby města

Transkript

1 Suchdolský zpravodaj říjen 2019 Zpravodaj města Suchdol nad Lužnicí 10 Kč Autor snímku z balónu: Jan Paďourek Kampaň #Nepetuj Pečovatelské služby města První školní den Rod Popelů na Suchdolsku str. 2 str. 4 str. 10 str. 12

2 Informace z radnice V dne.. JE ČAS SE ZAMYSLET! Nalep etiketu #Nepetuj na opakovaně plněnou lahev! Nalepením etikety dáváš svému okolí jasně najevo, že se nebojíš jít příkladem a že ti není lhostejné životní prostředí. Naplňuj svoji lahev opakovaně! Opakovaným plněním lahve netvoříš zbytečný odpad v podobě PET lahví a jsi dobrým příkladem toho, jak alespoň trochu pomoci přírodě a minimalizovat tvorbu odpadu. Zaregistruj etiketu a zapoj se do soutěže! Naplňuj svoji lahev opakovaně, zaregistruj svoji etiketu do soutěže na a vyhraj věcné ceny od sponzorů kampaně. Vyfoť a sdílej fotku s hashtagem #Nepetuj na instagramu či facebooku, ať o tobě víme! Děkujeme všem, kteří se nebojí jít příkladem svému okolí a prostřednictvím etikety #Nepetuj šíří dobrou myšlenku! 02 Suchdolský zpravodaj říjen 2019

3 Informace z radnice Vozový park na železnici Návrat Regionovy Podle nové desetileté smlouvy mezi Jihočeskými krajem a Českými drahami budou na trati Veselí nad Lužnicí České Velenice nasazeny od nového jízdního řádu 2019/2020 tři soupravy (Regionova), přičemž dvě z těchto souprav budou v letním období jezdit dvojmo s vloženým kolovozem řady BDtax785. Celkem tedy v létě bude k dispozici 5 Regionov a 2 kolovozy. Tato vozba bude využívána do elektrizace tratě, jejíž dokončení v současné době je předpokládáno v roce Poté by měly být nasazeny tři nové RegioPantery v současné době se zvažuje pořízení třídílných s úpravou středního dílu pro přepravu Povinné očkování Od je chovatel povinen zajistit, aby byli psi platně očkováni proti vzteklině. Očkování psa proti vzteklině je platné pouze kol. Standardně tedy bude od jízdního řádu 2019/20 zajištěna nízkopodlažnost. red tehdy, pokud je pes nezaměnitelně identifikován (čipováním, dříve tetování) Usnesení Zastupitelstva města a Rady města Suchdol nad Lužnicí naleznete na úřední desce nebo na stránkách: Statistika obyvatel Suchdola (2.) Počet obyvatel v místních částech Část obce Obyvatelé Suchdol nad Lužnicí Tušť 261 Klikov 221 Hrdlořezy 118 Františkov 95 Bor 52 Celkem 3488 Počet obyvatel části obce Suchdol nad Lužnicí v jednotlivých ulicích Ulice Obyvatelé Žižkova 377 sídl. 17. listopadu 363 sídl. 9. května 339 Pražská 248 sídl. Na Pražské 220 J. K. Tyla 123 Na huti 112 Erbenova 107 Lužnická 107 náměstí T. G. Masaryka 100 (z toho 87 s trvalým pobytem na městském úřadě) Palackého 78 Alšova 74 Benátky 64 Vitorazská 54 Boženy Němcové 51 Havlíčkova 43 Husova 40 Nerudova 39 U Náhonu 37 Jiráskova října 33 Smetanova 28 Komenského 23 Náměstí svobody 22 Dělnická 15 Tři Facky 6 U nádraží 4 Nábřežní 2 Celkem Údaje pocházejí z registru obyvatel ČR k red 03

4 Téma Pečovatelské služby města Moje studentská praxe Martin Tesař Popis Pro svou praxi jsem si vybral Pečovatelské služby města Suchdol nad Lužnicí. Hlavní budova se nachází nedaleko toku ramena řeky Lužnice, kam se klienti a jejich návštěvy často vydávají na klidnou procházku. V blízkosti domova jsou i sportovní areály, které už klienti nevyužívají, ale mohou se kochat pohledem na sportovce. V oploceném areálu domova s pečovatelskou službou se nachází altánek, v němž se zdejší obyvatelé scházejí vzájemně nebo se svými příbuznými a vychutnávají si příjemnou atmosféru. Stavba domu proběhla poměrně nedávno. Bylo tomu před 13 lety. Budova obsahuje tři podlaží, výtah s hlasovým výstupem a samozřejmě bezbariérový přístup, bez kterého by se většina klientů, a nejen těch vázaných na kolečkové křeslo, stěží mohla pohybovat po celém areálu. Město Suchdol nad Lužnicí navíc nechalo vybudovat Dům s pečovatelskými byty. Ten byl oficiálně otevřen v květnu letošního roku a také se o něj a jeho klienty starají Pečovatelské služby. Kromě toho, že dům obsahuje 22 moderně vybavených bytů s výhledem na okolní krajinu, nalezneme zde i speciální výtah. Pečovatelské služby města Suchdol nad Lužnicí poskytují podporu a pomoc v činnostech, které klient nezvládá, dále se snaží podporovat rozvoj a zachování stávající soběstačnosti klienta v jeho přirozeném prostředí a pomoc při návratu po dlouhodobé hospitalizaci do vlastního životního prostředí a pomoc se zachováním nebo obnovením původního životního stylu. Služby se poskytují obyvatelům žijícím v Suchdole nad Lužnicí, a to v terénu v domácnostech klientů a v domě s pečovatelskou službou. Převážně jsou služby poskytovány v domácnostech klientů, protože tito klienti jsou v horším zdravotním stavu než obyvatelé domu s pečovatelskou službou. Pečovatelská služba je poskytována od 7.00 do h každý všední den. Cílovou skupinu tvoří senioři, osoby se zdravotním postižením od 27 let, osoby s chronickým onemocněním S paní Emilií Křivánkovou od 27 let, rodiny se třemi a více dětmi, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci. Zřizovatelem pečovatelských služeb je město Suchdol nad Lužnicí. Mezi základní činnosti, které svým klientům Pečovatelské služby poskytují, patří pomoc při zvládání běžných úkonů, péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně, poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajišťování stravy, pomoc při zajištění chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, ubytování, výměna ložního prádla, služby prádelny, výměna a dezinfekce kompenzačních pomůcek. Klienti si stanovují osobní cíle, které by měli za pomoci pečovatelské služby splnit. Osobní cíle jsou součástí individuálního plánu uživatele, na základě toho je uživateli poskytována pečovatelská služba. Ke každému klientovi se přistupuje jako k jedinci s odlišnými potřebami, což vede k jejich větší spokojenosti. Můj pracovní den začínal v 7 hodin. Nejdříve jsme s kolegyněmi probrali, co nás daný den čeká, koho navštívíme a co budeme dělat. Od 8 hodin jsme vyrazili do terénu. Navštěvovali klienty a pomáhali, s čím bylo třeba (hygiena, pomoc při zajištění chodu domácnosti nebo i nákupu a dalších činností). Od 11 hodin jsme rozváželi obědy pro seniory, kteří je měli objednané. Odpoledne měla různorodý charakter. Některá jsme strávili pomáháním klientům v domově důchodců, jindy se zase starali o lidi v domácnostech. Program končil v h. Převážná část finančních zdrojů pochází z rozpočtu města a z dotací, menší část finančních zdrojů je od klientů. Ti jsou v nájemním vztahu jako nájemníci, nehradí si pobyt jako např. v domově pro seniory (který je službou). Ceník služeb se řídí dle vyhlášky č. 505/2006 Sb. Služby jsou poskytovány v souladu se Standardy kvality sociálních služeb, související legislativou a vnitřními pravidly Pečovatelských služeb. Role Mým cílem bylo seznámit se s denním chodem tohoto zařízení, osvojit si teoretické poznatky i praktické dovednosti, které práce pečovatele v těchto službách vyžaduje. Chtěl jsem se naučit dobře komunikovat s lidmi, seznámit se s tím, jak se o ně starat. Má praxe začala úvodním seznámením se základními pokyny a s kolegyněmi. Seznámily mě s chodem zařízení, s jeho specifiky, jak individuálně přistupovat ke klientům. Nejprve jsem sledoval své kolegyně při práci a později i příslušné práce sám vykonával. Domluvili jsme se na činnostech, které jsem mohl provádět samostatně a při kterých jen asistovat. Některým klientům jsem pomáhal při přesunech na místa, kam zrovna potřebovali. Dále jsem pomáhal při oblékání, svlékání, výměně povlečení. Urovnával jsem osobní věci klientů dle jejich pokynů nebo si s nimi povídal. Také jsem jim nosil obědy ze školní jídelny. Život starších jedinců byl pro mě docela neznámou a řekl bych, že praxe mi přinesla hodně nových zážitků, zkušeností a pomohla mi si dost věcí uvědomit. Zjistil jsem, že mě pomáhání druhým opravdu baví a že bych v budoucnu rád pracoval v kontaktu s lidmi. Naprostá většina klientů byla moc milá, vděčná za každou maličkost. Bavilo mě naslouchat, ať již při posezení u nich nebo při procházce venku. Pochopil jsem, že si potřebují promluvit a zavzpomínat na staré časy. Vyprávěli mi o svých rodinách, sentimentálně se vraceli do mládí, nechybě- 04 Suchdolský zpravodaj říjen 2019

5 Téma / Pozvánky ly ani rozhovory o povolání. Některé osoby potěšil i fyzický kontakt, jako třeba dotyk nebo stisk ruky. Každá pochvala nebo poděkování od klientů mi udělala velkou radost. Některé klientky mě nazývaly fešákem, což bylo pohlazení pro mé ego. Obzvláště zajímavé mi přišlo starat se o klienty s neurologickou poruchou, ať už třeba s počínající Alzheimerovou chorobou, nebo postupující demencí. Fascinovalo mě, jak přemýšlí a často jsem sám pro sebe analyzoval jejich vystupování. Je určitě na místě zmínit se i o kolektivu pracovníků domova. I přes to, že tým se skládá pouze ze tří pracovníků, a to vedoucí pečovatelských služeb a dvou sociálních pracovnic, stará se o klienty tak, aby se cítili co nejlépe a byli v psychické pohodě i přes jejich zdravotní handicapy. Jejich práce je velmi náročná, zároveň velice záslužná a získaly můj obdiv. I mně byly velmi nápomocné, vždy ochotné, milé, profesionální a spoustu mě toho naučily. Pro mě osobně byla praxe v tomto zařízení prospěšná nejen po profesní stránce a musím také říci, že loučení s touto prací mě celkem mrzelo. Na tom mělo podíl i to, že mi spolupracovnice i klienti sdělili, že jim bude má přítomnost chybět a poděkovali mi za spolupráci. Praxe mě ujistila v tom, že chci pokračovat ve studiu medicíny, nasbíral jsem při ní spoustu nových zkušeností a také zažil zajímavá setkání. Bylo mi ctí spolupracovat s lidmi, kteří se snaží o spokojenost a prosperitu svých klientů, stejně jako s těmi, kteří tuto péči potřebují. Autor (20 let) absolvoval studentskou praxi v Pečovatelských službách Města Suchdol nad Lužnicí v srpnu a v září. Je studentem druhého ročníku všeobecného lékařství na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je rodák ze Suchdola. Text vychází ze závěrečné zprávy o praxi, je redakčně krácen a kazuistika konkrétních případů je vypuštěna ČTĚTE NÁVODY Instalujte a užívejte tepelné a jiné spotřebiče v souladu s průvodní dokumentací výrobce. HLÍDEJTE OTEVŘENÝ OHEŇ Nenechávejte bez dozoru otevřený plamen svíček, sporáku, krbu a zvyšte opatrnost při vaření. POZOR NA CIGARETY Při kouření a odhazování nedopalků do odpadkových košů nedopalky vždy dokonale uhaste. KONTROLA KOMÍNŮ Dodržujte pravidla na údržbu a provoz spalinových cest. TOPTE, JAK SE MÁ Nedávejte do blízkosti topidel hořlavé látky, popel ukládejte do nehořlavé nádoby. BEZPEČNOSTNÍ DESATERO Měli byste si uvědomit, že odpovědnost za své chování a za technické zabezpečení svých domovů proti požáru nesete pouze vy sami! Aby k těmto požárům nedocházelo a nedocházelo k úmrtím a zraněním, dodržujte toto BEZPEČNOSTNÍ DESATERO POUČTE SVÉ DĚTI Dejte z dosahu dětí zápalky, zapalovače, vysvětlete jim nebezpečí vzniku požáru. VYBAVTE SVOJI DOMÁCNOST Instalujte hlásiče požáru, vybavte domácnost hasicími spreji a přenosnými hasicími přístroji. UDRŽUJTE V POŘÁDKU UZÁVĚRY INŽENÝRSKÝCH SÍTÍ Hlavní vypínače elektrického proudu, uzávěry vody a plynu musejí být řádně označené a přístupné. KONTROLUJTE ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ Kontrolujte pravidelně stav spotřebičů a šňůrových vedení. UDRŽUJTE PRŮCHODNÉ CHODBY A SCHODIŠTĚ V případě požáru oceníte, že budete moci z hořícího domu rychle utéct a zachránit členy rodiny. Kalendář událostí čtvrtek , h Cvičení pilates Hasičská zbrojnice Pořádá Kateřina Hladíková pátek , h Přes prsty (film) Kino Suchdol nad Lužnicí sobota , 8.30 h Myslivna autobusový a pěší výlet do Novohradských hor Pořádá Město Suchdol nad Lužnicí sobota , h Fit sobota s Danem Müllerem Tělocvična základní školy Pořádá TJ Tatran, oddíl aerobiku sobota , h Zamykání Lužnice 40. ročník Na vodácké základně Pořádá Vodácký klub Suchdol nad Lužnicí sobota , h Taneční zábava Hasičská zbrojnice Pořádá Obec baráčníků pátek , h Hodinářův učeň (film) Kino Suchdol nad Lužnicí pátek , h Národní třída (film) Kino Suchdol nad Lužnicí pátek , h Rambo: Poslední krev (film) Kino Suchdol nad Lužnicí 05

6 Pozvánky Kino Suchdol nad Lužnicí Program v říjnu pátek , h (101 min) Přes prsty Nová komedie Petra Kolečka o lásce pod volejbalovou sítí a hlavně o tom, že člověk sice udělá hodně chyb, ale přesto vždycky přijde od života nová šance. Hrají: Petra Hřebíčková, Jiří Langmajer, Denisa Nesvačilová, Vojtěch Dyk a další. Mládeži do 12 let nepřístupno. Vstupné 120 Kč pátek , h (100 min) Hodinářův učeň Nová filmová pohádka přináší zábavu i klasický pohádkový příběh o boji dobra a lásky se zlem, lakotou a podlostí. Hrají: Viktor Preiss, Jaroslav Plesl, Václav Neužil, Jana Plodková, Michal Balcar. Mládeži přístupno. Vstupné 110 Kč pátek , h (90 min) Národní třída Film o chlápkovi jménem Vandam, který se rád a často porve. Předlohou je stejnojmenná kniha Jaroslava Rudiše v hlavní roli s Hynkem Čermákem. Hrají: Hynek Čermák, Kateřina Janečková, Jan Cina, Václav Neužil a další. Mládeži do 15 let nepřístupno. Vstupné 120 Kč pátek , h (91 min) Rambo: Poslední krev Ještě jednou, naposledy a osudově přichází do kin John Rambo v podání Sylvestra Stalloneho. Pátým dílem uzavře svůj téměř čtyřicet let dlouhý příběh legendární postavy akčního filmu. Hrají: Sylvestr Stallone, Paz Vega. České tirulky. Mládeži do 15 let nepřístupno. Vstupné 120 Kč Město Suchdol nad Lužnicí pořádá autobusový a pěší výlet do Novohradských hor MYSLIVNA m n. m., druhá nejvyšší hora Novohradských hor Pohorská Ves, Terčí Dvůr, Pivonice, Vyhlídka (941 m), Myslivna a Jánský Vrch (990 m), možná Kapelunk a určitě Pohoří. Trasa 14 až 17 km je středně náročná. Průvodce Milan Koželuh Sobota 5. října 2019 odjezd autobusu 8.30 h, Cena 150 Kč Přihlášky v infocentru v Suchdole nad Lužnicí TANEČNÍ ZÁBAVA Obec baráčníků Vitoraz Suchdol nad Lužnicí pořádá taneční zábavu v hasičárně dne 5. října 2019 od h. K tanci a poslechu hraje Malá kapela Flamendři. Připravena bude bohatá tombola. Srdečně vás zveme. 06 Suchdolský zpravodaj říjen 2019

7 Pozvánky (z regionu) PILATES každý čtvrtek od 18 h bez přihlašování Hasičská zbrojnice Info: Hladik.kate@ .cz tel.: (WhatsApp) S sebou: 80 Kč, podložka, ručník, pití TABATA každý čtvrtek od 19 h bez přihlašování Hasičská zbrojnice Info: Hladik.kate@ .cz tel.: (WhatsApp) S sebou: 80 Kč, ručník, pití, vhodná obuv Týden pro hospic nabídne jógu, běh i kulturu Barbora Drachovská Hospicová péče sv. Kleofáše, Třeboň Již posedmé budou moci lidé v Třeboni a letos poprvé také v Jindřichově Hradci podpořit Hospicovou péči sv. Kleofáše. Letos poprvé ročník podpoří herec Pavel Liška. Při akci Týden pro hospic mohou návštěvníci koupí vstupenky na koncert, divadlo či účastí v běžeckém závodě finančně podpořit práci celého týmu hospice. Týden zahájí v pondělí 7. října celostátní Papučový den. Přijďte i vy do práce či do školy v papučích a podpořte možnost těžce nemocných pacientů zůstat doma v kruhu svých blízkých až do konce. Fotografie v papučích můžete sdílet na sociálních sítích pod hashtagem #papucovyden. Dvakrát jóga, výstava i beseda Bolavá záda vám pomůže narovnat studio Háta a jejich cvičení jógy, přijďte hned v pondělí v 19 hodin do studia Háta v Třeboni a protáhněte si svaly. Zájemce v J. Hradci srdečně zveme na vernisáž výstavy Spolu DOMA v jindřichohradecké pobočce České spořitelny. Vernisáž začne v a představí fotografie z péče v rodinách, které se rozhodly doprovodit své blízké až do konce. Úterý bude v Třeboni opět patřit józe. V 18 hodin se jógoví nadšenci mohou sejít v tělocvičně FAKT v Třeboni. Provázet celou hodinou je bude Nikola Rozboudová. V Jindřichově Hradci si přijdou na své milovníci kultury. Scénické čtení v kavárně Střapatá Bohunka začíná v 19 hodin. I na středu jsme pro vás připravili zajímavý program. Spisovatel Aleš Palán představí svou knihu rozhovorů s Marií Svatošovou, zakladatelkou českého hospicového hnutí. V následující besedě bude prostor pro dotazy diváků. Aleš Palán, spisovatel, novinář a jeden ze signatářů Charty 77, se představí ve středu 9. října od 17 hodin v jindřichohradeckém DADA club Kasper. Kajetáni opět podpoří hospic Představení Na štaci připravil třeboňský Divadelní spolek Kajetán na čtvrtek 10. října v Divadle J. K. Tyla od h. Výtěžek ze vstupného, stejně jako veškeré další vstupné i dary získané během Týdne pro hospic, poputují na provoz Hospicové péče sv. Kleofáše. Čtvrtek patří v Třeboni také pravidelné mši. Těšíme se na všechny v Kostele Panny Marie Královny a sv. Jiljí od h. V Jindřichově Hradci můžete ve čtvrtek navštívit den otevřených dveří v kontaktním místě hospice na adrese Husova 156 od 9 do 15 hodin. K dispozici vám budou pracovnice hospice k setkání a rozhovoru i radám. Pátek bude od 18 hodin patřit vystoupení souboru KoS v Kostele sv. Václava v Lomnici nad Lužnicí. Na sobotním trhu na Masarykově náměstí budete moci hospic podpořit zakoupením oblečení v již zavedené Hadrárně, jejíž výtěžek půjde také na hospic. Letos se nám podařilo k Týdnu pro hospic připojit ještě další divadelní představení, které se uskuteční v KD Střelnice v J. Hradci v pondělí 21. října od 19 hodin. Těšit se můžete na představení Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách, režie se ujali manželé Jiří a Sabina Langerovi. Běhej pro hospic Sobotu 12. října jsme si zarezervovali pro všechny sportovní nadšence. V lázeňském parku nedaleko Hotelů Regent a Svět odstartujeme již šestý ročník Běhu pro Kleofáše. Zájemci se mohou registrovat na webu nebo na místě v den konání od 9.00 h. Připraveny jsou trasy pro děti i dospělé. Už v 10 hodin odstartujeme nejdelší závod na 12 km okolo rybníka Svět. V h se na start připraví dospělí běžci a starší mládež, kteří si budou chtít vyzkoušet čtyřkilometrovou trasu po lázeňském parku. Dětské závody na 1 km, 400 m a 100 m budou postupně startovat od h. Veškeré podrobnosti k běhu včetně vyznačených tras najdou zájemci na webu Na webu je možné se online zaregistrovat. Pokud se na běh chystáte, prosíme, využijte tuto online možnost, velmi nám to urychlí odbavení závodníků na místě. Pro další program Týdne pro hospic sledujte web Hospicové péče sv. Kleofáše (www. kleofas.cz) nebo facebookový profil hospice ( Těšíme se na vás! 07

8 Pozvánky z regionu Zažijte dny otevřených Ateliérů Pouze jednou za rok máte možnost navštívit v polovině října některý z vybraných sta ateliérů a osobně se tak potkat s umělci, kteří žijí a tvoří v jižních Čechách. Poznejte práci výtvarníků, řemeslníků, designérů či architektů. Nebojte se zaklepat na dveře jejich ateliéru. V tyto dny jsou neohlášené návštěvy přímo vítány. Užijte si bohatý doprovodný program, workshopy a komentované prohlídky. Během víkendu se vám pak otevře víc jak dalších 100 míst, na kterých můžete doslova zažít a mnohdy si i sami vyzkoušet, jak vzniká umění. Na své cesty si nezapomeňte vzít náš časopis DOA2019! Daniel Černý ateliér umělecké kovářství kujná huť den otevřeného ateliéru v sobotu od do h Kontakt: Blata (kujná huť, bývalý závod stará rašelina), Hranice. Tel.: ; dancerny@seznam.cz; GPS: N, E K objektu patří i depo a násep bývalé úzkokolejky, po které kdysi voli tahali vozíky s vytěženou rašelinou. Pod rukama zkušeného uměleckého kováře zde vznikají různá kování na dveře, mříže, ploty a kříže. Vyučil jsem se jako kovář podkovář v Hněvkovicích a ještě jako umělecký kovář a zámečník v Jihlavě. Při své práci používám tradiční kovářské postupy. Rád předávám dál své znalosti žákům, kteří ke mně chodí do huti na praxi, říká s úsměvem kovářský mistr. Mezi rozměrově největší díla, která kdy Daniel Černý se svým týmem realizoval, patří tzv. Mondra Brána, kterou vytvářel pro holandského zadavatele v roce Daniel Černý se pravidelně účastní výstav a různých kovářských setkání a sympozií. Dlouhodobě spolupracuje s Národním památkovým ústavem v Českých Budějovicích. Pokud si stejně jako my myslíte, že kovářskou huť Daniela Černého najdete bez GPS údajů a navigace, jste na velkém omylu. Naše první návštěva této kovárny v hlubokých Novohradských lesích se totiž neobešla bez toho, aniž bychom se po několika marných pokusech nalézt správnou cestu ztratili a volali o pomoc. Ten den pršelo, vše bylo v mlze a vidět bylo jen na pár metrů. Nakonec jsme se s Danielem Černým domluvili, že si nás na kraji lesa vyzvedne. Za pár minut se na lesní cestě vynořil dvoumetrový muž s koženou zástěrou a obrovským psem po svém boku. A jak jsme posléze zjistili, huť byla už nedaleko. Kovářská huť vznikla na místě dílen, které byly původně využívány jako technické zázemí pro těžbu rašeliny v okolí. 08 Suchdolský zpravodaj říjen 2019

9 Ohlédnutí Ahoj léto Alena Drábová Osadní výbor Tušť První sobotu v září se na pláži Malé tušťské pískovny konala akce Ahoj léto, den plný sportovních aktivit a soutěží, zakončený koncertem kapely FourJohns. Dopolední intenzivní déšť nám bohužel nedovolil odehrát plánovaný beachvolejbalový turnaj, následný program se již ale obešel bez větších změn a i přes nevlídné počasí si našel dostatek svých příznivců. Vzhledem k teplotě, jež ani trochu nepřipomínala léto, prokázali statečnost účastníci paddleboardových závodů. Ti se utkali ve všech věkových kategoriích od dětí po veterány. Především dívky pak s nadšením přivítaly další bod programu cvičení zumby. Jedním z největších lákadel pro všechny návštěvníky byla celodenní přítomnost teamu Tatra BuggyraRacing, který přivezl a představil dakarový speciál, Tatru Phoenix. Sympatičtí členové tohoto týmu poutavě popisovali nejen technické parametry speciálu, ale i zkušenosti, zážitky a atmosféru závodů Rallye Paříž-Dakar. Protože spokojenost byla oboustranná a celý team byl atraktivitou lokality pískoven nadmíru nadšen, je velmi pravděpodobné, že k nám v budoucnu opět zavítá. Ráda bych jménem Osadního výboru Tušť poděkovala všem, kteří akci Ahoj léto podpořili a díky nimž jsme vám mohli nabídnout pestrý a zajímavý program: Město Suchdol nad Lužnicí, Restaurace a Camp Paris (Pavel Školka), Team Tatra Buggyra- Racing, Jan Mlnařík, Petr Macho, Petra Šebl Jabůrková, Four Johns a Tiskárna Klikov (Pavel Stříbrský). Poděkování patří i vám všem, kteří jste se nenechali odradit a přišli se rozloučit s létem i přes nepřízeň počasí, které nám připomnělo, že podzim už klepe na dveře. 09

10 Základní škola První školní den Kateřina Vondrová ředitelka školy Je tady 2. září a přes otevřená okna je na ulici opět slyšet školní zvonek. Před dveřmi netrpělivě postávají velcí i malí, ale ze všeho nejvíce se na dnešní den určitě těšili noví prvňáčci. V doprovodu svých rodičů, babiček a dědečků mohli poprvé usednout do školních lavic a vdechnout atmosféru opravdové školy. Všechny naše nejmenší školáky a jejich doprovod přišla přivítat paní ředitelka s panem starostou a popřáli jim mnoho úspěchů a co možná nejhezčí školní léta, na která budou za čas určitě rádi vzpomínat. Ale udělejme si malou sondu i do ostatních tříd. V letošním školním roce jsme přivítali celkem 322 žáků, což je o 10 více než v minulém školním roce. Žáci jsou rozděleni do 17 tříd. Společně s novými prvňáčky jsme přivítali i tři nové pedagogy, dva na 1. stupeň a jednoho na 2. stupeň. Všem žákům, pedagogům a rodičům přejeme šťastný vstup do nového školního roku! Letošní prvňáčci 10 Suchdolský zpravodaj říjen 2019

11 Farnost O naději Iva Hojková Každý rok před začátkem listopadu chystáme hřbitovní kytice, věnce k uctění památky svých blízkých, které pak jdeme na hřbitov navštívit, zapálit jim svíčku apod. Naše kultura nám dovoluje s každým zemřelým se rozloučit i za přítomnosti širšího okruhu příbuzných, přátel a známých, a také dál truchlit a vzpomínat. Jistě chodíme na hřbitov po celý rok, obzvlášť ale kolem Památky zesnulých, lidově Dušiček. Jiný rozměr zde odkrývá a nabízí církev se svou nadějí ve zmrtvýchvstání a znovu se shledáním se zemřelými v nebi. Nedokážeme odpovědět na otázky: Proč musel zemřít tak mladý(á)? Proč se to stává dobrým lidem? Proč přicházejí rodiče o své děti a malé děti o své rodiče příliš brzy? Ale východisko tu je, a sice že víra v dobrého Boha, která nás posílí a povede v těch těžkých chvílích a ukáže, jak žít život dál, abychom se jednou sešli v nebi s Bohem i s dalšími lidmi. Modlitby nás nesou navzájem, vždyť člověk, který věří v Ježíše Krista, si tolik přeje, aby jednou do nebe přišel on i ostatní kolem něj. Tak jak zpíváme v písni na rozloučenou na závěr pohřbu v kostele při kropení rakve svěcenou vodou: Věřím, že můj Vykupitel žije, a že v den poslední ze země zase vstanu. A ve svém těle uvidím Boha, Spasitele svého. Uvidím ho já, a ne jiný, mé oči ho uvidí. A můžeme mít skutečně tuto naději, vždyť už Juda Makabejský, který se snažil v letech př. Kr. navrátit Židům svobodu, věřil ve zmrtvýchvstání: Nato uspořádal ve vojsku sbírku a poslal do Jeruzaléma dva tisíce drachem, aby byly přineseny oběti za padlé. Bylo to krásné a šlechetné jednání, vždyť Juda přitom myslil na vzkříšení. Kdyby nebyl přesvědčen, že padlí vstanou, bylo by zbytečné a marné modlit se za mrtvé. On však byl přesvědčen, že těm, kdo zemřeli ve zbožnosti, je připravena nejkrásnější odměna. To je vznešená a zbožná myšlenka proto dal přinést smírčí oběti za mrtvé, aby jim byly odpuštěny hříchy. (2 Mak 12, 43-45) Naděje ve vzkříšení z mrtvých a ve věčný život s Bohem ještě vzrostla a upevnila se právě díky Ježíši Kristu, který ač sám bez viny, bez zlých myšlenek a jednání, byl ukřižován a třetího dne vstal z mrtvých a slíbil, že každému v nebi chystá příbytek. Spolu se sv. Pavlem tedy můžeme věřit: Nechceme vás, bratří, nechat v nevědomosti o údělu těch, kdo zesnuli, abyste se nermoutili jako ti, kteří nemají naději. Věříme-li, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, pak také víme, že Bůh ty, kdo zemřeli ve víře v Ježíše, přivede spolu s ním k životu. (1 Tes 4,13-14) Proto se každý rok věřící z farnosti schází kolem na hřbitově a spolu s knězem se modlí za zemřelé a také za útěchu a sílu pro pozůstalé, zvlášť pro ty, kteří se hodně trápí. Také letos budou probíhat modlitby na hřbitově a mše sv. za zemřelé (rozpis bude uveřejněn na farním webu a na nástěnkách). Doufám a věřím, že v nebi jednou budu já i plno lidí kolem mě všichni dobří lidé, ale i hříšníci, kteří třeba jen na poslední chvíli poprosili za odpuštění svých vin. A to všechno mohou vyprosit naše přímluvy a modlitby. Z toho důvodu stále nechávají lidé tzv. sloužit mši sv. za někoho nebo za něco (říkáme tomu také intence), kdy prosíme Boha za živé i zemřelé i za sebe samé. Obálky, kam můžete napsat, za koho chcete intenci nechat sloužit, si můžete vzít vzadu na stolku v kostele a vyplněné odevzdat pak v sakristii. Přehled bohoslužeb a událostí v říjnu Mše sv. v kostele sv. Mikuláše Neděle mše svatá v 9.30 h Středa mše sv. v h v kostele první středu v měsíci. Další středy v domácnostech, bude oznámeno v ohláškách na nástěnce. Od středy bude mše sv. ve středu opět v h. Modlitba růžence před každou mší svatou v kapli sv. Jana Nepomuckého v pátek v 8.00 h Mše svaté v okolních farnostech České Velenice neděle h, čtvrtek h Dvory nad Lužnicí neděle 8.15 h, úterý h Rapšach pátek h Další události ve farnosti a podrobnější informace: Kontakt na kněze: P. Tomáš Vyhnálek, , suchdolnadluznici@dicb.cz 11

12 Historie Rod Popelů na Suchdolsku Pavla Kulišová Jan Popel a jeho rod V tomto článku jsem na základě studia archivních pramenů popsala původ rodu Popelů ze Suchdola. Vyšla jsem od Jana Popela ( ). Jeho otec Václav Popel (nar. 1848) byl knížecí schwarzenberský porybný na Třeboňsku. Jeho otec Jakub Popel ( ) byl cestář ve Slabošovicích. Předchozí generace Popelů je dohledaná ve vsi Hrachoviště, kde nejstaršího předka rodové linie Popelů ze Suchdola nacházíme v soupise poddaných v roce Potomci tohoto rodu Popelů v Suchdole dodnes žijí. Jan Popel přišel na svět 16. prosince 1887 v Hrdlořezích, později se rodina přemístila na Tři Facky. Ve svých mladších letech pobýval ve Vídni, později se vrátil do Suchdola. Jan Popel byl dvakrát ženat. První manželka v roce 1918 podlehla španělské chřipce a zanechala po sobě dvě malé děti, dceru Vladislavu (1913) a syna Vladimíra (1916). Dne 22. května 1920 se druhou ženou Jana Popela stala Ludmila Cebeová ( ), která se do Suchdola vrátila z Rakous. Ludmila přivedla na svět dva syny, Boříka a Milana (1924). Po svatbě žili manželé Jan a Ludmila Popelovi v podnájmu spolu s rodiči manžela v Suchdole v domě čp. 100 (majitelem domu byl František Benda, strážník trati). Následně si Popelovi postavili vlastní vilku s adresou Komenského 236 (stavební plán od stavitele Františka Paďourka je datován rokem 1923). Jan Popel byl povoláním mistr malířský. V novinového inzerátu se jeho odborný závod malířský a natěračský nabízí takto: Jan Popel v Suchdole n. L. doporučuje se P. T. obecenstvu (do Vitorazska, zvláště Cmuntu) ku provádění veškerých prací malířských. Pokoje od nejjednoduššího, až do slohu přepychového. Bohatý výběr vzorků, specielně»český svéráz«. Zhotovuji firmy, reklamy na dřevě, skle, plechu a zdi. Všeho druhu nátěr vnitřní i venkovní se zaručeným materiálem. Pro podniky zvláštní ceny. Jan Popel ( ) jako osmnáctiletý mladík. Atelier Kral ve Vídni Za první světové války Jana Popela ustanovilo obecní zastupitelstvo výpomocným strážníkem. Tuto službu vykonával až do konce války, kdy se ze zajetí vrátil bývalý strážník František Veselý. Jan Popel býval aktivním divadelním ochotníkem v Suchdole a pořádal výlety na Tři Facky. Platil za suchdolského vtipálka. Byl malířem pokojů, a jeho koníčkem bylo malování obrazů. Zachovalo se několik jeho amatérských obrazů, znázorňující pohledy na Suchdol. Jeden z nich, z roku 1933, najdeme na suchdolské radnici. (Podobný Popelův obraz visí v Americe u potomků rodiny Kamišů.) Suchdolská obecní kronika připomíná, že na obraze z roku 1932 zachytil poslední zdejší dřevěnou chalupu s doškovou střechou, stávala u usedlosti Tvrzických čp. 4 poblíž náměstí. Byla to typická dřevěná stavba, kterých o padesát let dříve bývalo v Suchdole mnoho, skoro většina. Obraz byl v suchdolském muzeu, nyní je nezvěstný. Jan Popel zemřel na jaře 12. dubna 1953 v ozdravovně v Dobřanech a kremace proběhla o deset dní později 22. dubna v krematoriu v Praze. Manželka Ludmila jej přežila o celých osmadvacet let. Její životní pouť skončila 25. dubna Jejich popel je pochován ve společném hrobě na hřbitově v Suchdole nad Lužnicí. Ve jménu Popel, vzniklém z obecného slova popel, je možné vidět odkaz na skromnost. Také křesťanství vidělo v popelu symbol pomíjivosti našeho pozemského života. Lobkowiczové, jeden z nejvýznamnějších šlechtických rodů v Čechách, mají rodové heslo Popel jsem a popel budu. Toto heslo zároveň odkazuje k jedné větvi jejich rodu, k Popelům z Lobkovic. Rod Popelů Rod Popelů je v jižních Čechách starobylý, na třeboňském panství se objevuje již na počátku 16. století, tedy za ještě vlády Rožmberků. První zmínku nalézáme v zachovalém soupisu poddaných vsi Hrachoviště z roku 1586, v němž je zachyceno stáří a rodiště jednotlivých sousedů. Podle seznamu bylo v Hrachovišti kromě 2 chalupníků, 2 podruhů a 1 hospody celkem 14 osedlých a jedním z nich byl třicetiletý Matěj Popel, syn nebožtíka Jandy, rodilý z Cepu. Matěj Popel je nejstarším doloženým předkem rodové linie Popelů ze Suchdola, který se patrně v roce 1585 přiženil 12 Suchdolský zpravodaj říjen 2019

13 Historie k Anně, vdově po Šimkovi Havlů, a spolu s gruntem přijal i jméno po chalupě. Půllánový grunt popelovský ujal za 169 kop míšenských, 40 grošů a 5 kop, z kteréžto ceny splácel ročně po pěti kopách až do úplného očištění. V roce 1616 v pátek po neděli leže na smrtelné posteli, jsa ještě dobré paměti, v přítomnosti rychtáře Jíry Šnorka, učinil kšaft o svém statečku a odkázal grunt s osením a vším příslušenstvím Matějovi, synu svému vlastnímu, za sumu 120 kop a na verunky ročně po 3 kopách míšenských. V následujících letech se na popelovském gruntu čp. 24 vystřídalo několik různých hospodářů. V roce 1670 se tu objevuje Martin, zeť nebožtíka Jílka Popela, kterému byl prošacován za 95 kop míšenských. V roce 1677 byl na grunt dosazen Rudolf Tichava, po jehož smrti v roce 1720 ujal tuto živnost jeho syn Šimon, po chalupě Popel. Šimon Popel zemřel v roce 1728 a tehdy se k vdově po nebožtíkovi, Monice, přiženil Jiřík, pozůstalý syn po nebožtíkovi Řehořovi Jouzanovi z Kramolína, jemuž byl grunt vyšacován za 60 kop míšenských. Ten jej držel až do vzrůstu Šimonka, pastorka svého, jemuž pak byl povinen grunt tento zase odevzdat. Léta 1741, dne 6. listopadu, postoupil Jiřík Popel grunt popelovský jemu připsaný Šimonovi, pastorkovi svému, v přítomnosti rychtáře Antonína Staňka a ostatních sousedů, za starou cenu 60 kop míšenských. Šimon Popel vedl hospodářství po celých jedenačtyřicet let. Poté, pro svou neduživost a sešlost věkem, odevzdal jej 3. prosince 1782 svému vlastnímu synovi Bartolomějovi, a to na takový způsob, že totiž syn pravený povinen bude, jak otce, tak matku Alžbětu, až do jejich smrti schrániti a rovněž Novinový inzerát malíře Jana Popela při jednom stole živiti. Zanechal jemu při živnosti 4 voly, 2 krávy, 1 prasnici, dva vozy, dva pluhy, dvoje brány a ostatní potřebnosti k hospodářství. Bartoloměj Popel se zasloužil o početné potomstvo, které přežívá dodnes po celé České republice. Bartoloměj Popel se narodil 17. srpna Se svou ženou Rozálií, rodem Velíškovou ze Spolí, měl celkem deset dětí, z nichž dospělosti se dožila pouze polovina z nich. Mezi těmito byli tři synové, Vojtěch, Ondřej, Jakub, a dcery Rozina a Mariana. Snad u všech dětí byl kmotrem přítel rodiny rychtář Vojtěch Janoušek. Bartoloměj totiž náležel k předním sousedům a nechyběl na žádné důležité události ve vsi. V té době byl patrně i konšelem. Bartolomějův nejstarší syn Vojtěch se oženil 23. května 1814 s Rozálií, dcerou sedláka Jakuba Kotila z Boru, a stal se dědicem rodinného popelovského gruntu v Hrachovišti čp. 24. Ti spolu měli rovněž početné potomstvo. V letech se jim postupně narodilo deset dětí. I když se Vojtěch zasloužil o tak četné potomstvo, přesto rod Popelů na popelovském dvoře v Hrachovišti postupně vymírá. Mladší Ondřej se v roce 1835 oženil s jistou Marií a stal se knížecím hajným. Nás však bude zajímat třetí a nejmladší syn Jakub, pokračovatel suchdolské linie rodu, který se v roce 22. listopadu 1842 oženil s Veronikou Withovou, služebnou na zámku v Třeboni, dcerou sedláka Tomáše Withy ze Zbudova. Jakub Popel přišel na svět 19. července V době narození prvního dítěte v roce 1843 je uváděn jako cestář ve Slabošovicích (dnešní Slavošovice). Cestářské řemeslo bylo poměrně váženým. Cestář vždy dostal na starost úsek silnice, o který se musel starat. Opravoval cesty a silnice tak, že většinou roztloukal kamení a díry vysypával směsí kamení a jílu rozmíchanou ve vodě. Na chalupě ve Slabošovicích čp. 22 přivedla Veronika na svět čtyři chlapce, z nichž Josef a Jakub (1845) byli dvojčata. Nejmladším byl Václav (1848) pokračovatel rodu. Sám Jakub zemřel na tamní chalupě ve Slabošovicích 13. února 1876 ve věku šestasedmdesáti let, stižen mozkovou mrtvicí. Manželka Veronika jej ve smrti následovala o tři roky později. Skonala před vánočními svátky 17. prosince 1879 údajně ve věku 70 let stářím. Václav Popel, nejmladší syn Jakubův, byl knížecím rybním hajným (porybným) ve schwarzenberských službách. Se svou rodinou bydlel porůznu, podle toho, kde právě zastával knížecí službu. Narodil se 27. února 1848 na chalupě čp. 22 ve Slavošovicích, malé vesničce ležící asi dva kilometry od Libína. Ve věku sedmatřiceti let uzavřel 2. května 1880 sňatek s Marií, dcerou tesaře Václava Hucka z třeboňského předměstí. Tehdy se v zápisu uvádí jako Popela recte Popel, knížecí pěšák. Po sňatku žil Václav s manželkou v domě čp. 128 na předměstí Třeboně, kde se jim narodily první dvě děti, Václav (oddán v roce 1914 s Františkou Jodasovou v Jablonci nad Nisou) a Augustína (provdává v roce 1914 za Františka Poroda z Boru). Poté jej nacházíme již jako knížecího rybního hajného v Hrdlořezích čp. 16, kde přišel na svět pokračovatel rodu Jan (1887). Nejmladší dcera Amálie (1894) se narodila v suchdolské osadě Tři Facky čp. 124 (Provdala se v roku 1920 za Josefa Uldricha z Jindřichova Hradce.) Zde, na Třech Fackách, působil Václav jako baštýř. Jan Popel, o kterém byla řeč výše, přišel na svět 16. prosince 1887 v Hrdlořezích, později se však rodina přesunula vlivem otcova povolání na Tři Facky. 13

14 Historie Ludmila Popelová a její rod Ludmila Popelová, rozená Cebeová ( ), je v Suchdole mezi lidmi známá jako autorka pamětí, ve kterých popisuje svoje životní osudy. Paměti ve stáří sepisovala do sešitu na radu svého vnuka Bořivoje. Dětství prožila v Hrdlořezích a v Třebči. Jako svobodná pracovala jako služebná v Kremži nad Dunajem, ve Vídni, v Hamburku a v Gaaden u Vídně. V roce 1920 se vdala za malíře pokojů Jana Popela a přestěhovala se do Suchdola nad Lužnicí, kde žila až do své smrti. Dále v tomto článku budu hledat původ rodu Ludmily Cebeové přes mužskou linii. Ludmilin otec, kovář Václav Cebe ( ), byl syn třeboňského krupaře Josefa ( ). Kořeny rodu jsou v obci Bzí, kde nacházíme tři nejstarší generace, Karla ( ), Martina ( ) a Jiřího ( 1742). (Bzí je dnes část Dolního Bukovska v okrese České Budějovice.) Jak bylo řečeno, Ludmila Popelová se narodila jako dcera kováře s neobvyklým jménem Cebe. Hrdlořezská obecní kronika k chalupě čp. 10 v Hrdlořezích, kde se říkalo V kovárně, uvádí následující: Domek byl vždy bytem obecního kováře. Dle ústního podání bydlel tu jako obecní kovář Ciml, Cebe, Vostřák, Blahut, Ragín a Weber. Tolik firem známých se vystřídalo na průčelí kovárny a kolik jich zůstalo neznámých, zapomenutých. V roce 1928 se provoz odchodem kováře Webra zastavil ( ) (Pamětní kniha obce Hrdlořezy, s. 25. V držení Jana Kroniky.) Příjmení Cebe po stránce jazykové není českého ani německého původu. Patrně to původně bylo francouzské příjmení, které se píše Cébé nebo také Sébé. V dialektu francouzského jihu znamená cébé/sébé cibuli. Můžeme se domnívat, že čeští Cebeové jsou potomky nějakého francouzského vojáka, který zůstal v Čechách. Rod Cebe se objevuje v oblasti kolem Českých Budějovic, konkrétně na panství Bzí, až na začátku 18. století. V nejstarším pozemkovém katastru, takzvané Berní rule z roku 1654, což je první zachovalý soupis poddaných pro většinu našich vesnic, se jméno Cebe ve vsi Bzí, ani v jiných okolních obcích, ještě nevyskytuje. První zprávu nacházíme až v seznamu poddaných na panství Bzí z roku Zde jmenovaný Jiřík Cebe, který v témže roce přijal poddanství syn Martin. Oženil se v roce 1716 s jistou Ludmilou a měli spolu pět dětí, Václava, Martina, Annu, Jana, Veroniku a Antonína. Po smrti první manželky v roce 1731 se ještě téhož roku znovu oženil s Annou, dcerou Ondřeje Touška z Netolic. Z druhého manželství se narodil František, Josef a Marie. Jiří Cebe zemřel 9. července 1742 ve věku šedesáti let. Pekařské řemeslo se obyčejně dědilo z otce na syna, v otcových šlépějích pokračoval druhorozený syn Martin (1717). Ten se 28. května 1743 oženil s Annou, dcerou panského bednáře Jana Meinhardta z Lomnice nad Lužnicí a v matričních zápisech je uváděn jako pekař ve Bzí (čp. 9). V následujících letech přivedla Anna na svět sedm potomků. Mezi těmito byli i tři synové, Karel, Antonín a Jan. Ještě za života otce převzal živnost nejstarší Karel, který se jediný vyučil pekařskému řemeslu. Sám Martin Cebe se dožil požehnaného věku dvaaosmdesáti let. Skonal stářím, 24. dubna 1799, a o dva dny později byl pochován do půdy hřbitova v Modré Hůrce. Karel Cebe se narodil jako čtvrté dítě svých rodičů, 25. ledna 1747, ve Bzí čp. 9. Ženil se až ve svých sedmatřiceti letech a svou nevěstu, o celých patnáct let mladší Rozálii, dceru sedláka Vojtěcha Pirase ze Sobětic, si k oltáři vedl 23. července V manželství se narodilo devět dětí, ale jen šesti z nich bylo dopřáno dožít se dospělosti. Děti se narodily v pořadí Alžběta, Marie, František, Jan, pokračovatel rodu Josef (1794), Václav, Jan, Ignác a Jan (1804), který opět dostal jméno po zemřelém bratrovi. To už měl Karel před sebou jenom krátký život. Zemřel ve věku šedesáti let 11. března 1804 na souchotiny a o dva dny později byl pochován na hřbitově v Modré Hůrce. Zanechal po sobě mladou vdovu se šesti nezletilými sirotky, z nichž nejmladšímu Janovi nebyl ani rok. Jejich další osud je zachycen v třeboňském soupisu poddaných z let 1806, který nám podává informaci o tom, že v rozmezí let odešla Rozálie s dětmi do Třeboně. Další její život Ludmila Cebeová, provdaná Popelová ( ). Foto z roku 1913 z ateliéru Zita ve Vídni je spojen s třeboňskou cihelnou, kde 6. března 1823 zemřela ve věku 66 let a stal se panským pekařem, je nejstarším stářím. Z dětí Karla Cebeho zůstala v rodné členem rodu. Z úmrtního zápisu můžeme obci Bzí pouze druhorozená dcera Marie, odvodit, že se narodil někdy kolem roku která se provdala za Matěje Zvánovce, pokrývače z Třeboně Kde konkrétně, nemůžeme s určitostí stanovit. V Třeboni rod Cebe pokračoval přes Josefa (1794), měšťana a povoláním krupaře. Jiří Cebe byl zakladatelem rodinné pekařské tradice, v níž pak pokračoval jeho Jak vyplývá z matričních zápisů, Josef se že- 14 Suchdolský zpravodaj říjen 2019

15 Historie nil až ve svých čtyřiceti letech a jeho ženou se stala třiadvacetiletá Anna, dcera sklářského handlíře Johana Cepa z Chlumu u Třeboně. Snoubenci byli oddáni 29. srpna 1837 v kostele v Chlumu a po svatbě žili v domě čp. 55 na třeboňském předměstí. Spolu měli tři děti, pokračovatele rodu Václava (1838), Františka (1840) a Marii (1843). Josef Cebe nežil dlouho, zemřel na jaře 15. května 1846 ve věku 52 let na souchotiny a o dva dny později byl uložen do půdy hřbitova u sv. Alžběty v Třeboni. Ovdovělá Anna se znovu provdala za jistého řezníka Schöffera. Václav Cebe, prvorozený Josefův syn, se vyučil kovářskému řemeslu. Oženil se ve zralém věku 33 let. Oddán byl roku 1871 v Suchdole s teprve šestnáctiletou Annou, dcerou Jana Tikalského ze Třech Facek čp Manželé se usadili na obecní kovárně v Hrdlořezích čp. 10, kde o pár měsíců později přivedla Anna na svět prvorozenou dceru Marii (7. prosince 1871). Po ní následoval Adolf (1874, odjel do Ameriky), Antonín (1876, oddán v roce 1929 s Kateřinou Svitákovou v Olešnici), Terezie (1878) a Karel (1880, jezdil jako námořník po světě). Nejmladší dcera Ludmila (16. září 1885) se narodila ve vesnici Ehrendorf (čp. 8). Otec totiž v té době pracoval v nedalekých železničních dílnách (v nynějších Českých Velenicích) a děti chodily do školy v městysi Dietmanns. Brzy po narození posledního dítěte se rodina Cebeova vrátila zpět na kovárnu v Hrdlořezích. Naposledy se kovář Cebe s rodinou přesunul přibližně roku Hrachoviště čp. 24. Původní grunt rodu Popelů. Současný stav 1895 do Třebče (chalupa čp. 2). Zde Václav zemřel po dlouhé nemoci 8. června 1904 ve věku 66 let. Místem posledního odpočinku se mu stal hřbitov v Trhových Svinech. V dalším vydání budeme pokračovat v tématu a přineseme ukázky z pamětí Ludmily Popelové. Rodina Popelových v Suchdole. Za volantem sedí Jan Popel ( ). Vzadu v autě sedí staří rodiče, Václav Popel, schwarzenberský baštýř ve výslužbě, s manželkou Marií. V pozadí je dům čp

16 Fórum občanů Vývoj situace v Tušti Anna Palmestamová Tušť Poté, co jsme se snažili vícekrát a různými způsoby upozornit Městský úřad v Suchdole nad Lužnicí na stávající velice neuspokojivý stav silnice I/24 procházející Tuští, došlo konečně ke schůzce trvající několik hodin. Přítomni byli starosta Luboš Hešík a místostarostka Ing. Alena Drábová. Nás devět Tušťáků, zastupujících zbývající obyvatele místní části, bylo uvedeno do malé zasedací místnosti. Bouřlivý začátek byl spíše emoční než věcný. Po více než dvou hodinách nám však bylo slíbeno, že se městský úřad začne o naše otázky, žádosti a starosti zajímat a během dalšího pracovního týdne (2. 6. září) měl úřad zjistit, jaká opatření ke zlepšení životního prostředí týkajícího se hluku a otřesů lze učinit. V pondělí jsem se tedy byla na městském úřadě zeptat, zda se v té naší tušťské záležitosti něco pohnulo. Dozvěděla jsem se, že: 1. Po celé Tušti budou umístěny značky Nerovnost vozovky. 2. Městský úřad požádal, aby byly častější policejní kontroly. 3. Snížení rychlosti je v pravomoci pouze Krajského úřadu České Budějovice po písemném vyjádření Policie České republiky, a to trvá nejméně 14 dnů. 4. Městský úřad bude kontaktovat (nebo již kontaktoval) Metrostav, který budoval přípojky a po kterých se vozovka propadává a bude žádat opravu těchto částí vozovky. Zatím je silnice pořád v záruce a měl by ji tedy opravit Metrostav. Co se týče bodu 1, značky byly rozmístěny Co se týče bodu 3, k němu jen poznámku a rovnici. Kolik vteřin řidiči ztratí, pokud pojedou namísto nejvyšší povolené rychlosti 50 km/h jen 30 km/h? Počítáme- -li, že tento úsek v Tušti měří 800 m, ztrácí 38 vteřin m při 50 km/h ujedete za 72 vteřin, 800 m při 50 km/h ujedete za 58 vteřin, 1000 m při 30 km/h ujedete za 120 vteřin, 800 m při 30 km/h ujedete za 96 vteřin. Rozdíl na osmi stech metrech je tedy 38 vteřin. Bod tři a čtyři budeme sledovat i nadále, neboť opatření vyžadují delší časové období. Omluva čtenářům Věra Čížková Tušť Omluva se týká našeho článku Co nás trápí v Tušti (SZ 8/2019) o neutěšeném stavu silnice a dopravy. Při následné schůzce na radnici pan starosta pohazoval srpnovými výtisky Suchdolského zpravodaje s tím, že zde uvádíme nepravdivé údaje. Zopakuji, co jsme napsali v srpnu (1.): Máme pocit, jako by někdo tuto opravu vozovky oddaloval, snad z důvodu turistické sezóny. Na takový dojem máme právo, je to věcí každého člověka. Napsali jsme (2.): Přitom město nemá vykoupené pozemky na stavbu chodníků. (Máme ve slově chodníků napsáno -ů, a ne jen -u.) V zářijovém čísle zpravodaje pan starosta uvádí: (...) v červnu letošního roku na Městský úřad Třeboň se všemi majetkoprávními doklady, opravňujícími jej opravu provést (doložené většinou formou smlouvy o smlouvě budoucí) navíc s tím, že již v červnu přímý odkup některých pozemků odsouhlasilo zastupitelstvo města a ten byl realizován. Ostatní pozemky budou odkoupeny až po dokončení stavby a jejím přesném geodetickém zaměření. Co je smlouva o smlouvě budoucí? Je to taková smlouva, ve které se strany pouze předběžně dohodnou na uzavření budoucí smlouvy o nějakém konkrétním závazku. Závazek zde je tedy jen závazek uzavřít v dohodnuté době určitou smlouvu. Věřím, že kdyby ze strany města bylo jakýmkoliv způsobem podáno odpovídající vysvětlení na naše dopisy a petice, nemusel by se pan starosta tvrdě ohrazovat. Možná by pan starosta ve svém Slovu starosty mohl podávat informace tak, jako nám občanům při schůzce na radnici. Zeptali jsme se, proč jsou na jednom místě umístěné dopravní značky (omezená rychlost, zúžená vozovka, styčná značka). Na to pan starosta odpověděl, že si jistý občan dal žádost a on mu vyhověl. Určitě bych této možnosti také využila. Mohla jsem prožít klidné léto bez obavy, kdy mi otřesy zase něco spadne. Vám, kteří na Facebooku k tomu zvedáte palečky a posíláte smějící se tvářičky, přeji, aby vám to vydrželo co nejdéle. Že bychom v Tušti neměli, jak se tam píše, míchat hrušky s jablky? Prosím. To ví i můj pejsek, jablka žere a hrušky ne. Vám, kteří s námi naše problémy naopak sdílíte, děkuji. Je to, jak píše Karel Havlíček: Kdo si nechce hubu spálit, musí mlčet nebo chválit. 16 Suchdolský zpravodaj říjen 2019

17 Z jiných médií Návštěva pohraniční keramické dílny vrací v čase Miroslav Homola Jako by se člověk vrátil o osm století zpět. Tak si může s mírnou dávkou fantazie připadat návštěvník, kterého vpustí do své keramické dílny, a především k peci Pavel Kovářík. Otec tří malých kluků sám sebe označuje za hrnčíře. Každý, kdo navštíví Kováříkův prastarý dům v pohraničním Rapšachu, uvidí, že hrnec je pouhým označením pro desítky druhů různých výrobků z pálené hlíny, která s příměsí oxidu železa vytváří jedinečnou strukturu. Té se zde po staletí říkalo podle vedlejší jihočeské vesničky Klikovská keramika. Keramické dílny zde však prozatím vymírají. Pec jako před staletími Na Klikově vyráběl keramiku i můj táta, který je absolventem bechyňské školy. Já jsem však s hrnci už začal tady, v Rapšachu, kam jsme se asi před 18 lety přestěhovali. V tomto domě se podle dokumentů, které jsem našel, vyráběly hrnce už v roce 1880, kdy zde byla postavena takzvaná kaselská pec. Jde však o systém výroby, který je už nejméně 800 let starý. Jeho principem je vypalování v rozměrné peci na dřevo při teplotě až 1500 stupňů Celsia. Tak vysoké teploty se přitom dosahuje bez větráků či ventilátorů. Jediný tah vytváří zhruba deset metrů vysoký komín o průměru asi jednoho metru, který je na konci pece, popisuje prastarý způsob pálení z místních jílů Pavel. Výpal je důvod k malé oslavě Za asistence svých synů Kuby a Štěpána, kteří mají keramickou hlínu na rukou i oděvu, stejně jako jejich táta, vysvětluje, že po nanošení všech polotovarů do pece se celá pec zazdí a zůstanou jen dva otvory na přikládání. No a pak se to všechno vypálí za zhruba necelé dva dny topení, dodává výtvarník, jenž po vypálení uspořádá malou zahradní oslavu se sousedy. Nejistá budoucnost Jak doplňuje, dříve se na Klikově a dalších zhruba 15 místech v okolních vesnicích pálily hlavně hrnce. Byly to prostě výrobny nádobí. V hrncích se až do počátku 19. století Tradici prastaré Klikovské keramiky udržuje Pavel Kovářík v Rapšachu běžně vařilo, a i poté si mnozí jistě pamatují, že hliněné glazované hrnce z tenké hlíny babičky využívaly třeba na mléko či sádlo. Teď místo hrnců děláme většinou květináče, džbány, amfory a další výrobky, které odebírají pro potěšení zahrádkářů prodejny po celé republice a jezdí k nám i sousedé z Rakouska, dodává keramik a opatrně nejstaršímu z chlapců podává z pece zapomenutý jurský park. V drobné hliněné skulptuře nechybí dinosaurus či rostliny. Povedlo se mu to, poznamenává táta, ale zároveň dodává, že by byl přece jen raději, aby synové, kteří s ním tráví v dílně a u pece hodně času, dělali v dospělosti něco jiného. Systém výroby je už nejméně 800 let starý Synové Kuba (větší) a Štěpán jsou mu v práci častými společníky. Miroslav Homola, Právo 17

18 Z jiných médií Společenská kronika Jubilanti Růžena Buštová, 96 let Suchdol nad Lužnicí, Nerudova Marie Trsková, 95 let Tušť 130 Všem jmenovaným i nejmenovaným srdečně gratulujeme. Svatba Milan Cihlář (České Budějovice) a Ivana Lusková (České Budějovice) V Suchdole nad Lužnicí, poblíž Františkova Zajímavosti V průběhu srpna a září léta zcela zmizely objekty bývalého státního statku v osadě Benátky. Tento areál živočišné výroby, který sloužil zejména jako vepřín, byl v provozu do roku Od té doby chátral a nyní byl ve zcela havarijním stavu. Místo nechal zrekultivovat na svoje náklady současný majitel. Od nového školního roku mají žáci v suchdolské základní škole místo papírové žákovské žákovskou knížku elektronickou značky Bakaláři. Na železniční trať procházející přes Suchdol se mají vrátit ve větší míře soupravy Regionova. V současné době jezdí na trati přes Suchdol nad Lužnicí zejména soupravy tažené lokomotivou, které železničáři přezdívají brejlovec. Soupravě, která se označuje jako Regionova, se podle sdělení pracovníků na železnici říká Regina nebo také Vondráčková. dv Zprávy Policie ČR Pila a pak řídila Dne 17. srpna v odpoledních hodinách řídila podezřelá žena v obci Klikov osobní motorové vozidlo tovární značky Opel Vectra, když byla při své jízdě v rámci dohledu nad BESIP zastavena a kontrolována hlídkou policistů ze Suchdola nad Lužnicí. Žena se na výzvu mužů zákona dobrovolně podrobila dechové zkoušce přístrojem Dräger, zda není pod vlivem alkoholických nápojů. Řidička dvakrát po sobě nadýchala přes 2,50 promile alkoholu. Policisté ze Suchdola nad Lužnicí přečin ohrožení pod vlivem návykové látky řádně zadokumentovali. Nyní řidičku, jenž se posilnila alkoholem před jízdou, stíhají v režimu zkráceného přípravného řízení. (Zpráva z 29. srpna 2019) Z regionu Oznámil znásilnění Dne 12.srpna kolem 6.30 hodin oznámil muž na policejní služebně, že byl v nočních hodinách a nad ránem opakovaně znásilněn neznámým mužem tmavé pleti, který hovořil pouze německým jazykem. Ke znásilnění mělo dojít v okolí pěší zóny vedoucí v Českých Velenicích směrem k pěšímu hraničnímu přechodu do Rakouské republiky. Na místo ihned vyjely dvě policejní hlídky obvodního oddělení Suchdol nad Lužnicí. Operačním střediskem PČR byla povolána kompletní výjezdová skupina služby kriminální policie a vyšetřování z J. Hradce a také psovod se služebním psem. Policisté s kriminalisty se případem na místě intenzivně zabývali. V průběhu provedeného vyšetřování bylo muži zákona zjištěno, že poškozený, který je homosexuál, měl mít opakovaně soulož či jiný pohlavní styk s dosud neustanoveným jiným mužem, avšak toto vše z jeho strany bylo vždy dobrovolné a znásilněn nebyl. Znásilnění si měl údajně vymyslet proto, že zameškal pracovní směnu v zaměstnání a že měl být nevěrný svému současnému partnerovi. (Zpráva z 13. srpna 2019) Výběr zpráv z Renata Homolková Oprava. V rozhovoru s Pavlou Kulišovou (Zaujetí pro genealogii, 7/2019) byl chybně uveden suchdolský kněz Oldřich Votava jako Votruba. red Řádková inzerce Hostinec U Jezárka v Suchdole nad Lužnicí přijme od číšníka nebo servírku na plný pracovní úvazek. Informace na tel. č (Pavel Hanus) 18 Suchdolský zpravodaj říjen 2019

19 Inzerce Vyučení v oboru elektrotechnika nebo v příbuzném oboru nebo 2 roky praxe Osvědčení podle 14 vyhlášky č. 50/1978 Sb. výhodou Práce v dvousměnném provozu Zodpovědný přístup Bohumil Tichý Klikov