MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2008 PAVLÍNA PIVKOVÁ

2 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Produkce a prodej biopotravin v Jihomoravském kraji Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Vladimír Mikule, Ph.D. Vypracoval: Pavlína Pivková Brno 2008

3 PROHLÁŠENÍ: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Produkce a prodej biopotravin v jihomoravském kraji vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Souhlasím, aby byla práce uložena v knihovně Agronomické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v brně a zpřístupněna ke studijním účelům. dne podpis...

4 ABSTRAKT Účelem ekologického zemědělství je produkovat kvalitní biopotraviny, chránit životní prostředí, přírodu a její zdroje a spoluvytvářet harmonickou kulturní krajinu. Ale kromě toho i pečovat o pestrost života, vytvářet slušné životní podmínky pro člověka a chovaná zvířata, a tím udržet zemědělství jako tradiční obor lidské činnosti. Cílem bakalářské práce je naznačit hlavní význam ekologického zemědělství jeho cíle a zásady. V samotné práci se zabývám zpracováním studie z oblasti produkce biopotravin v Jihomoravském kraji. V jednotlivých okresech Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo zpracováním přehledu producentů a prodejců biopotravin včetně jejich charakteristiky a prodeje. Na základě podkladů zhodnocuji úroveň bioprodukce několika hlavních prodejen biopotravin. Klíčová slova: ekologické zemědělství, biopotraviny, bioprodukce ABSTRACTION: Purpose of ecological agronomy is produce dualit biofond, protect enviroment, natue and sources and together created harmonious cultural scenery. But also further take care about diversity of live, create decency living conditions for people and brood animals and thereby keep agriculture as traditional subjekt of human activity. The point of bachleor work is to indicate the main meaning, history, purposes and diference of ecological agronomy compared to conventional way of ekonomy. In my enviromental study I elaboraty studies from areas of produce biofond in South Moravia. In single regions Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo processing summary of producers and sellers biofoodincluding and thein characteristic and sale. On the base of data evaluation I investigate level of bioproduction a several main shop with biofond. Keywords: ecological agronomy, biofood, bioprodukce

5 Chtěla bych poděkovat Všem Ekologickým zemědělcům, kteří mi ochotně poskytli informace a cenné rady o ekologickém zemědělství. Také bych chtěla poděkovat svému vedoucímu práce a v neposlední řadě také své rodině, která mne ve studiu podporovala.

6 OBSAH: 1. ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Ekologické zemědělství Cíle a zásady Ekologického zemědělství Základní rozdíly mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím Základní pojmy ekologického zemědělství Biopotraviny Zpracování biopotravin Označení biopotravin Ceny biopotravin Pravidla pro ekologické zemědělství Zvláštní ustanovení pro ekologického zemědělce Zvláštní ustanovení pro chov hospodářských zvířat Shrnutí pravidel pro Ekologického zemědělství Kvalita produktů v ekologickém zemědělství Nutriční hodnota Hygienicko-toxikologická jakost Technologická kvalita Senzorická jakost Současný stav Ekologického zemědělství Vývoj struktury ekologického zemědělství Regionální rozmístění ekologických podniků Potenciál biopotravin na českém trhu Znalost výrobků BIO Nabídka a sortiment bioproduktů Poptávka po Biopotravinách Nabídka Biopotravin Čím je dána vyšší kvalita biopotravin...25

7 4. METODIKA A VLASTNÍ PRÁCE Vymezení a charakteristika jižní Moravy Okres Blansko Okres Brno-město a Brno-venkov Okres Břeclav Okres Hodonín Okres Vyškov Okres Znojmo Přehled producentů a prodejců biopotravin na jižní Moravě Specializované prodejny Produkce biopotravin na Jižní Moravě Farma Pollau Farma Trnka Konkurenceschopnost vybraných prodejen biopotravin ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY PŘÍLOHY..43

8 1. ÚVOD V České republice se ekologické zemědělství začalo utvářet od poloviny 80. let. V roce 1989 zahájily přechod na ekologické zemědělství první tři farmy v Jeseníkách a Bílých Karpatech. K hospodařilo podle zásad ekologického zemědělství 963 ekofarem s celkovou výměrou půdy ha, což představuje 6,61 % z celkové výměry zemědělské půdy v ČR. Cílem je dosáhnout do roku 2010 podílu 10 % zemědělské půdy obhospodařované ekologicky.ekologické zemědělství má již dlouhou tradici a historii. Již na počátku minulého století považovali někteří významní evropští myslitelé, jako například Rudolf Steiner používání chemie a umělých hnojiv za nepřirozené a poškozující přírodu. Vzniklo tak hnutí ekologických zemědělců, které se postupně rozšiřovalo po celém světě. Ekologické zemědělství má různé směry, například nejstarší biodynamické zemědělství, nebo organické, či biologické zemědělství, ale v postatě všichni ekologičtí zemědělci používají tyto základní postupy a zásady: hospodařit v souladu s přírodou problémům se škůdci a chorobami předcházet a nesnažit se stále s přírodou bojovat nepoužívat umělé chemické prostředky, které poškozují prostředí a přináší velké riziko poškození zdraví lidí chovat všechna domácí zvířata důstojným způsobem, respektovat jejich přirozené požadavky a chování. minimalizovat negativní vlivy zemědělství na kvótní prostředí Díky těmto zásadám se vlastně ekologičtí zemědělci dobrovolně stávají těmi, kteří nepoškozují zdroje podzemní a povrchové vody, udržují krajinu a snaží se, aby v krajině bylo dostatek úkrytů pro různé volně žijící organizmy, chrání a oceňují důležitost starých krajových odrůd kulturních rostlin a plemen domácích zvířat. Ekologické zemědělství je průkopníkem nového trendů technologické bezpečnosti a ekologické kvality potravin. Základním principem těchto postupů je, že není nutno kontrolovat obsah residuí pesticidů v produktech, pokud tyto látky vůbec nepoužívám. 2. CÍL PRÁCE

9 Ekologické zemědělství je hospodaření s kladným vztahem ke zvířatům, půdě, rostlinám a přírodě bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých látek. Jedná se o velmi pokrokový způsob hospodaření, které staví na tisíciletých zkušenostech našich předků a bere ohled na přirozené koloběhy a závislosti. Tak umožňuje produkovat vysoce hodnotné a kvalitní potraviny. Rozvíjí se již několik desetiletí a od r je součástí zemědělské politiky EU. Vzrůstající zájem konzumentů o ekologické potraviny zřetelně odráží rostoucí orientaci veřejnosti na otázky životního prostředí a osobního zdraví. Ekologický způsob produkce sebou přináší také nový pohled na kvalitu plodin. Jakost produktů pocházejících z ekologického zemědělství má zcela jiný rozměr, je chápána komplexněji jako výsledek kvality celého zemědělského systému, a má proto v tomto pojetí maximální prioritu. V první části bakalářské práce se zabývám charakteristikou ekologického zemědělství a biopotravin včetně jejich produkce na území celé české republiky. Dále má práce obsahuje přehled producentů a prodejců biopotravin na území jižní Moravy včetně jejich charakteristiky a prodeje. V poslední části mé práce zhodnocuji na základě podkladů úroveň bioprodukce několika hlavních prodejen biopotravin. 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED

10 3.1. Ekologické zemědělství V České republice jsou produkty vyrobené za podmínek uvedených v zákoně č.30/2006 Sb. (úplné znění zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství) označovány jako tzv.bioprodukty a biopotraviny. V posledních letech se začíná objem prodaných bioproduktů a biopotravin významně zvyšovat, k čemuž bezesporu přispělo i zavedení prodej e v řetězci supermarketů a hypermarketů a zahájení prodeje po internetu. Tato skutečnost přispěla k snadnější dostupnosti produktů ekologického zemědělství pro širokou veřejnost. V kvalitě bio se prodávají především výrobky cereální, včetně mouky, bylinné čaje, víno, sojové výrobky, z živočišných výrobků je kromě bio-hovězího masa možno zakoupit především mléko a mléčné výrobky. V nabídce produktů z biofarem chybí ve větší míře produkce olejnin (kromě máku), drůbežího masa a vajec. Nedostatečná je i nabídka čerstvého ovoce a zeleniny Cíle a zásady Ekologického zemědělství Základem ekologického zemědělství je holistické chápání přírody, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje. Moderní zemědělství musí respektovat přírodní cykly, ochranu a udržování přirozené úrodnosti půdy, ochranu a vytváření přirozených životních podmínek hospodářských zvířat, musí respektovat stabilitu ekosystému a podporovat biodiverzitu, stejně jako musí být ekonomicky výkonné, shodovat se zájmy společnosti a zejména spotřebitelů potravin a plnit všechny sociálně ekonomické úkoly rozvoje venkova. V takovém pojetí zemědělství je ekologické zemědělství nejmodernější způsob zemědělského hospodaření a tento zákon je symbolickým krokem českého zemědělského zákonodárství do 21. století. Při přípravě a schvalování zákona č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství byly sledovány a zohledňovány tyto cíle: umožnit produkovat zemědělské suroviny a vyrábět potraviny vysoké kvality, přispět ke zlepšování vztahů zemědělského hospodaření s přirozenými ekosystémy a přírodními cykly, udržovat a zlepšovat dlouhodobou úrodnost půdy, umožnit účinnou ochranu vod, vodních zdrojů a chránit život ve vodě,

11 podporovat biodiverzitu a agrobiodiverzitu, podporovat biologickou diverzitu zvýšením počtu pěstovaných plodin a odrůd, podporovat rozmanitost chovaných plemen hospodářských zvířat, používat v zemědělství a při výrobě potravin v co možná největší míře obnovitelné zdroje, vytvářet harmonickou rovnováhu mezi pěstováním rostlin a chovem zvířat, poskytovat hospodářským zvířatům přirozené podmínky života, minimalizovat všechny formy znečištění, přispět k rozvoji ekologicky a společensky odpovědného zemědělského hospodaření, odpovědné výroby a prodeje potravin, umožnit rozvoj venkova a kvalitní život obyvatel na venkově Základní rozdíly mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím Základní rozdíly mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím lze shrnout takto (Petr Dlouhý 1992): Konvenční zemědělství 1. upřednostňování kvantity 2. ekonomická rentabilita se klade před požadavek biologické ekologické rovnováhy 3. silně specializovaný provoz 4. jednostranný osevní postup používání anorganických, lehce rozpustných hnojiv 5. používání pesticidů Ekologické zemědělství 1. upřednostňování kvality 2. ekologická a biologická rovnováha se klade před ekonomické požadavky 3. mnohostranný provoz 4. pestrý osevní postup 5. používání převážně organických statkových hnojiv 6. pěstitelský postup jako takový působí preventivně proti výskytu chorob, škůdců a plevelů Základní pojmy ekologického zemědělství Ze zákona č.242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství se rozumí : a) bioproduktem surovina rostlinného nebo živočišného původu nebo hospodářské zvíře získané v ekologickém zemědělství podle předpisů Evropských společenství,

12 b) biopotravinou se rozumí potravina vyrobená za podmínek uvedených v tomto zákoně a předpisech Evropských společenství, splňující požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost stanovené zvláštními právními předpisy, c) ostatním bioproduktem ekologické krmivo nebo ekologický rozmnožovací materiál d) ekologickým podnikatelem se rozumí osoba, která je evidována podle zvláštního právního předpisu a registrována podle tohoto zákona, a hospodaří na ekofarmě, e) osobou podnikající v ekologickém zemědělství se rozumí ekologický podnikatel, výrobce biopotravin, osoba uvádějící biopotraviny nebo bioprodukty do oběhu, výrobce nebo dodavatel ekologických krmiv nebo dodavatel ekologického rozmnožovacího materiálu. f) ekologickým chovatelem včel osoba, která není ekologickým podnikatelem, chová včely v ekologickém zemědělství a je registrována v souladu s tímto zákonem, g) ekofarmou se rozumí uzavřená hospodářská jednotka zahrnující jednotlivé pozemky, hospodářské budovy, provozní zařízení a popřípadě i hospodářská zvířata uvedená v 4 odst.2, sloužící ekologickému zemědělství Biopotraviny Biopotravina je potravina vyrobená ze surovin pocházejících z ekologického zemědělství za podmínek uvedených v Nařízení Rady 2092/91 ES a v zákoně č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, na kterou bylo vydáno osvědčení o původu biopotraviny Zpracování biopotravin K výrobě ekologických potravin (biopotravin) se používají ekologické suroviny a další látky, povolené legislativou platnou pro ekologické zemědělství. Při ekologickém zpracovávání se používají tyto základní postupy a zásady: zpracovávají se výhradně bioprodukty, povolen je pouze 5% podílu surovin pocházejících z konvenčního zemědělství používají se obecně platné způsoby zpracování a konzervace je zakázáno používání syntetických chemických látek jako surovin je možno použít pouze přídavné a pomocné látky, aromata či konvenční suroviny stanovené v Nařízení Rady (EHS) č. 2092/91

13 Důvodem zvýšeného zájmu spotřebitelů o bioprodukty je snížený obsah nežádoucích kontaminujících látek (reziduí pesticidů, umělých hnojiv, potravinových aditiv, těžkých kovů), dále pak očekávaný zvýšený obsah některých živin (vitamínů, minerálních látek), vyšší obsah vláknin, výraznější senzorické vlastnosti (chuť a vůně), lepší skladovatelnost a uchovatelnost. Mezi limitující aspekty biopotravin patří možná větší pravděpodobnost výskytu mikotoxinů a také možný vyšší obsah přírodních toxických látek (alkaloidy apod.), dále horší technologická vlastnost ( např. nižší obsah lepku u chlebového obilí), horší dostupnost biopotravin pro spotřebitele a omezený sortiment. Limitující skutečností je i vyšší cena v porovnání s konvenčními potravinami, která souvisí s vyššími nákladami. ( Označení biopotravin Dle zákona osvědčení o původu bioproduktu, biopotraviny nebo ostatního bioproduktu vydá pověřená osoba v souladu s ČSN EN na žádost do 30 dnů ode dne provedení kontroly, u rostlinných produktů pěstovaných na orné půd a rostlinných produktů z trvalých kultur nejpozději do sklizně dané plodiny, a to nejméně na 1 kalendářní rok, nejdéle však na 15 měsíců, pokud osoba podnikající v ekologickém zemědělství splnila požadavky tohoto zákona a předpisů Evropských společenství. Tato osvědčení je osoba podnikající v ekologickém zemědělství povinna uchovávat po dobu 5 let. Pravé a certifikované biopotraviny jsou označené grafickým znakem BIO (případně jeho schválenými modifikacemi) s nápisem Produkt ekologického zemědělství. Tato značka zaručuje, že produkty byly kontrolovány na každém kroku od pole přes úpravu a zpracování až ke konečnému spotřebiteli. Správně označená biopotravina nese i číslo kontrolní organizace: CZ- KEZ-01 nebo číslo a zkratku některé jiné schválené kontrolní organizace.v Evropské unii je možno používat celoevropskou značku pro biopotraviny. Získání certifikátu KEZ pro produkty ekologického zemědělství k použití této značky ekozemědělce a výrobce také opravňuje. ( Zákon udává označovat všechny bioprodukty, biopotraviny, krmiva a osiva. Produkt se označí na obale logem BIO v souladu s odstavcem I, Označování bioproduktu, biopotraviny nebo ostatních produktů 23, případně jiným vhodným způsobem. Například

14 zástavový skot bude při prodeji označen v průvodní dokumentaci slovem BIO a kódem kontrolní organizace (např. CZ-KEZ-01, CZ-ABCERT-02, CZ-BIOKONT-03). Obr.1 Grafický znak Bio, tato značka zaručuje, že produkty byly kontrolovány na každém kroku od pole přes úpravu a zpracování až ke konečnému spotřebiteli. Obr.2 Celoevropská značka pro biopotraviny používaná v Evropské unii Ceny biopotravin Nákupní cena biopotravin je zpravidla vyšší než u obdobných konvenčních produktů například kvůli delšímu produkčnímu cyklu, většímu podílu ruční práce, důslednému oddělování od konvenční produkce (pocházející z farem běžného zemědělství), stále přetrvávajícímu malému rozsahu ekologického pěstování, chovu a zpracováním a přísným kontrolám a certifikaci, které si musí ekologičtí zemědělci sami platit. Tato cena však může být považována za reálnou cenu kvalitních potravin, které byly vyprodukovány nejen podle požadavků vysoké bezpečnosti potravin, ale i dalších požadavků kladených na ekologické zemědělství, jako jsou ochrana životního prostředí nás všech, pohoda zvířat nebo podpora udržitelného rozvoje venkova. ( Pravidla pro ekologické zemědělství

15 Zvláštní ustanovení pro pěstování rostlin Ekologický podnikatel je při hospodaření na zemědělské půdě povinen, dle ustanovení zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství : a. u sadů a vinic zajišťovat vegetační pokryv, který může být kombinován se zakrytím orné půdy mulčem, b. obdělávat půdu šetrným způsobem, s ohledem na zlepšování fyzikálních vlastností půdy, úrodnosti a protierozního působení, c. používat pouze hnojiva, pomocné půdní látky, pomocné rostlinné přípravky a substráty povolené pro ekologické zemědělství v prováděcím právním předpisu, d. používat ekologické osivo a sadbu, ve výjimečných případech nemořené konvenční osivo. e. používat pouze přírodní látky, postupy nebo přípravky na ochranu rostlin povolené pro ekologické zemědělství v prováděcím právním předpisu, f. střídáním plodin přispívat ke snížení populační hustoty plevelů, původců chorob a škůdců rostlin a dodržovat zásady střídání plodin stanovené v prováděcím právním předpisu, g. při pěstování rostlin dodržovat vyvážený osevní postup, zaměřený na udržení a zvyšování úrodnosti půdy a obsahu organických látek v půdě, zajištění živin pro růst rostlin a minimalizaci ztrát živin. h. všechna statková hnojiva, která nepocházejí z ekofarmy, musí být kompostována nebo fermentována. i. je zakázáno použít statková hnojiva pocházející ze systémů klecového chovu drůbeže a systémů, v nichž jsou hospodářská zvířata trvale ustájena na roštových stáních, j. je zakázáno použít čistírenské kaly a odpadní vody kromě kalů a odpadních vod z vlastní ekofarmy Zvláštní ustanovení pro chov hospodářských zvířat Ekologický podnikatel je povinen dle ustanovení zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství : a. chovat všechny druhy a plemena hospodářských zvířat s ohledem na zachování jejich zdraví využívat přirozené systémy chovu a zachovávat podmínky pohody a ochrany zvířat před utrpením, bolestí a poškozováním zdraví.

16 b. používat se smí pouze krmiva pocházející z ekologického zemědělství c. smí se používat pouze některá léčiva a veterinární přípravky d. zemědělec musí vytvořit podmínky ochrany zdraví, prevence onemocnění a péče o hospodářská zvířata e. v případě onemocnění hospodářských zvířat nebo podezření z něj neodkladně zabezpečit zákrok veterinárního lékaře, a podle výsledku vyšetření přednostně použít přírodní a homeopatické přípravky, f. zemědělec musí zajistit, aby skladovací prostory pro chlévskou mrvu, močůvku a kejdu měly dostatečnou kapacitu a neohrožovaly životní prostředí a přírodní zdroje, g. přednostně používat přirozenou plemenitbu, h. při přepravě zvířat a před jejich porážkou musí být přijatá vhodná opatření k minimalizaci stresu Shrnutí pravidel pro ekologické zemědělství Pro ekologické zemědělství je zakázáno dle ustanovení zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství : a. trvalé ustájení všech druhů hospodářských zvířat v uzavřených prostorách bez přístupu do výběhu nebo na pastvu, klecové chovy, b. krmit mláďata savců krmnými směsmi ze sušeného mléka, c. krmit hospodářská zvířata násilně, d. podávat hospodářským zvířatům rutinně léčivé přípravky a hormony, e. používat doplňkové látky jako stimulátory růstu, antikokcidika a chemoterapeutika) u zdravých hospodářských zvířat, f. používat metody přenosu embryí v rámci reprodukce. K výrobě biopotravin může být použito mimo bioproduktů, přídatných látek a pomocných látek také surovin zemědělského původu nepocházejících z ekologického zemědělství v množství, které nesmí přesáhnout 5 % složení surovin. Při výrobě biopotravin je zakázáno používat geneticky modifikované organismy a produkty z nich pocházející. Přídatné látky, pomocné látky a suroviny zemědělského původu, nepocházející z ekologického zemědělství mohou mít pouze přírodní původ a nesmí se jednat o chemické, uměle vyrobené látky. Výrobce biopotravin je povinen zajistit, aby nedošlo ke smísení nebo záměně bioproduktů nebo biopotravin s jinými produkty nebo potravinami. Ekologický

17 podnikatel a výrobce biopotravin je povinen zajistit, aby nedošlo ke kontaminaci bioproduktů spalinami při sušení, nebo k posklizňovému ošetření produktů chemickými přípravky v prostorách, kde jsou skladovány bioprodukty. ( Kvalita produktů v ekologickém zemědělství Podle Hajšlové a Schulzové je kvalita vlastního produktu v ekologickém zemědělství chápána jako jeden z nejdůležitějších parametrů hodnocení, neboť odráží výsledek kvality celého zemědělského systému. Hlavní důraz je kladen na kvalitativní vlastnosti produktů, jako jsou minimální hladiny cizorodých látek, čerstvost, přirozenost, vnitřní nutriční a fyziologické vlastnosti, např.biologická hodnota bílkovin, obsah vitamínů a minerálních látek, chuť, atd. Zárukou kvality ekologických produktů je kontrolovaný způsob jejich produkce (pěstování plodin, chov zvířat a způsob zpracování,produktů) za přísně stanovených pravidel. (Hajšlová, Schulzová 2006) Nutriční hodnota Nutriční hodnota, nebo-li výživová hodnota vyjadřuje obsah látek, které se příznivě uplatňují v lidské výživě a jejich významné poměry. Jedná se především o bílkoviny, tuky obsahující esenciální mastné kyseliny, dieteticky významné polysacharidy (vláknina), vitaminy, enzymy, nezbytné minerální prvky atd. (Hajšlová, Schulzová 2006) Hygienicko-toxikologická jakost Hygienicko-toxikologická jakost se odvíjí zejména od stupně kontaminace produktů cizorodými a toxickými látkami či sloučeninami s nežádoucími biologickými účinky. Zdravotně-hygienické hledisko je bezesporu hlavní motivací zájmu spotřebitelů o biopotraviny. Při ekologické produkci jsou minimalizovány až zcela eliminovány chemické prostředky pro ochranu rostlin, a dochází tak ke snížení rizika kontaminace bioproduktů rezidui pesticidů. Z dosavadních hodnocení obsahu dusičnanů je pravděpodobné, že ekologické produkty budou kvalitnější, ale v některých případech při používání výhradně

18 statkových hnojiv tomu tak být nemusí. Z hlediska hygienické jakosti je důležité v zemědělských produktech sledovat hladiny mikotoxinů a jiných přírodních toxinů. (Hajšlová, Schulzová 2006) Technologická kvalita Technologická kvalita vystihuje vhodnost plodiny pro různé způsoby zpracování za průmyslových a kulinárních podmínek (loupatelnost, výtěžnost, barevná stálost, vhodnost k vaření, pečení), odolnost proti mechanickému poškození, skladovatelnost atd. Produkty z ekologického vykazují většinou menší skladovací ztráty. Konvenční produkty mají díky dusíkatým hnojivům větší obsah vody a méně sušiny. Pro škrobárenský průmysl je např. důležitý obsah sušiny v bramborové hlíze, ten však závisí převážně na odrůdě brambor. U ekologicky pěstovaných obilovin bývá často nižší obsah lepku (důležitý ukazatel pro pekárenské využití) a tím snížená technologická jakost. (Hajšlová, Schulzová 2006) Senzorická jakost Dalším parametrem hodnocení je senzorická jakost. Výrobky jsou řazeny do jednotlivých jakostních tříd podle vnějších znaků jako velikost, tvar, hmotnost, barva a vnější vzhledová bezchybnost. Požadavky, které mají výrobky splňovat, jsou pro jednotlivé jakostní třídy definovány normou a zařazení výrobků do určité třídy je pak směrodatné pro cenovou relaci. Za určitých podmínek může být vnější vzhled ekologicky pěstované zeleniny horší než u konvenční (není to však pravidlem), problémem může být nejednotnost vzhledu ekologických plodin. Brambory z ekologického zemědělství jsou zpravidla drobnější, s pevnější slupkou a kompaktnější dužinou. Tyto vlastnosti zvyšují odolnost hlíz proti mechanickému poškození. Bio-brambory vykazují většinou lepší skladovatelnost. (Hajšlová, Schulzová 2006)

19 3.5. Současný stav Ekologického zemědělství Vývoj struktury ekologického zemědělství V roce 2006 a zejména v prvním pololetí roku 2007 došlo k výraznému nárůstu jak výměry ekologicky obhospodařované půdy, tak počtu všech kategorií osob podnikajících v ekologickém zemědělství. Dalším pozitivním trendem byl relativně vyšší nárůst ekologicky obhospodařované orné půdy oproti trvalým travním porostů. Hlavním důvodem nárůstu počtu ekologických zemědělců je zvýšení kompenzačních sazeb pro ekologické zemědělce od roku 2007 v rámci Programu rozvoje venkova. Dalším důvodem je vytvoření konkurenčního prostředí v oblasti kontroly dodržování pravidel ekologického zemědělství. Výrazně se zvýšila také dostupnost biopotravin pro spotřebitele. Jejich nabídka se rozšiřuje i mimo velká města. Biopotraviny se začaly prodávat v diskontních prodejnách i v běžných prodejnách potravin v menších městech. Hlavním důvodem nárůstu počtu ekologických zemědělců je zvýšení kompenzačních sazeb pro ekologické zemědělství v programu rozvoje venkova (PRV). Dalšími faktory, které motivují pro vstup do ekologického zemědělství, je vytvoření konkurenčního prostředí v oblasti kontroly dodržování pravidel ekologického zemědělství a stoupající poptávky po biosurovinách ze strany výrobců biopotravin. (Ministerstvo zemědělství, 2007) Ukazatel Počet ekofarem Výměra ekologicky obhospodařované zemědělské půdy (ha) Podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy na celkové výměře zemědělské půdy v ČR 5,98 6,61 7,41 (%) Výměra ekologicky obhospodařované orné půdy (ha) , Výměra ekologicky obhospodařovaných trvalých travních porostů (ha) , Výměra ekologicky obhospodařovaných trvalých kultur sady, vinice (ha) , ,58 Ostatní ekologicky obhospodařované plochy (ha) , ,42 Počet výrobců biopotravin mědělství v letech 2005, 2006, 2007 Tab. 1 Sta v Eko logi cké ho ze

20 Podnikatelské subjekty podle předmětu činnosti rok 2006 Ekologičtí podnikatelé, žadatelé o registraci 963 Výrobci biopotravin(včetně vlastní distribuční činnost) 152 Osoby uvádějící bioprodukty a biopotraviny do oběhu 57 Dovozci biopotravin ze třetích zemí 13 Výrobci krmiv a osiv 10 Smluvní zpracovatelé (samostatně registrovaní) 4 Ekologický včelař 1 Celkem podniků Tab. 2 Počet podniků v ekologickém zemědělství k Regionální rozmístění ekologických podniků Největší zastoupení EZ v rámci České republiky mají tradičně horské a podhorské oblasti. Extenzivní hospodaření na TTP tvoří stále 82,4 %. První dvě místa v počtu ekofarem, ale i výměře, zaujímají Karlovarský a Jihočeský kraj. Největší počet ekologických podniků v České republice je na okrese Šumperk (69 ekofarem), následuje okres Cheb (57), okres Karlovy Vary (50) a okres Zlín (48). Jedna třetina ekofarem se nachází na Moravě. V počtu ekofarem vede Zlínský a Olomoucký kraj, ale s ohledem na výměru ekologických ploch je významný Moravskoslezský kraj s téměř 35 tisíci hektary (3. největší výměrou dle krajů v ČR). V Čechách je kromě Karlovarského a Jihočeského kraje významný kraj Plzeňský a Ústecký, a to rozlohou i počtem farem. Bohužel stále nízké zastoupení mají silné produkční oblasti na orné půdě jako kraj Středočeský, Pardubický a Vysočina. Ale i zde počet podniků pomalu roste. Sledujeme-li meziroční nárůst po okresech, k největšímu rozmachu EZ došlo na okrese Šumperk, Prachatice a Klatovy. Naopak oblasti s minimálním zastoupením ekologického zemědělství jsou například okresy Karviná, Most, Teplice, Kutná Hora či Louny. Je nutné dodat, že regionální distribuci ekologických podniků výrazně ovlivnilo rozmístění regionálních center svazu PROBIO. Práce svazu PRO-BIO a jejich poradců přispívá k rozvoji ekologického hospodaření v oblastech působnosti těchto poradenských center. (

21 Tab.3 Pořadí podle počtu ekofarem Tab.4. Pořadí podle výměry EZ (ha) 1. Jihočeský kraj Karlovarský kraj Zlínský kraj Olomoucký kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Moravskoslezský kraj Liberecký kraj Královehradecký kraj Jihomoravský kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Středočeský kraj Praha Karlovarský kraj 50827,3 2. Jihočeský kraj 35073,1 3. Moravskoslezský kraj 34949,3 4. Ústecký kraj 31007,7 5. Zlínský kraj 25872,9 6. Plzeňský kraj Liberecký kraj 22086,9 8. Olomoucký kraj Královehradecký kraj 11117,3 10. Jihomoravský kraj 6975,9 11. Pardubický kraj 4626,8 12. Kraj Vysočina 4539,4 13. Středočeský kraj 3120,6 14. Praha 1285, Potenciál biopotravin na českém trhu Znalost výrobků BIO Výrobky s označením BIO pravidelně kupuje velmi úzká skupina spotřebitelů - v české populaci je zastoupení pravidelných zákazníků výrobků BIO jen 3%. Další čtvrtina populace výrobky BIO zná, ale kupuje je jen nepravidelně, rovněž čtvrtina výrobky BIO zná, ale nekupuje a téměř polovina spotřebitelů výrobky se značkou BIO vůbec nezná a nekupuje. Mnohem vyšší zastoupení pravidelných zákazníků BIO potravin mají ženy a respondenti s vysokoškolským vzděláním. Významně vyšší je rovněž zastoupení pravidelně nakupujích BIO potraviny ve věkovém intervalu 25 až 44 let oproti tomu je tento poměr nižší u nejmladších a nejstarších věkových kategorií. Nejdůležitějším zdrojem znalostí o BIO potravinách jsou podle respondentů pořady v televizi (jiné než reklama), informace v prodejně, denní tisk a časopisy a rovněž reklamy výrobců či prodejců. Pro ženy je rovněž významným informačním kanálem komunikace s jejich známými. pravidelně je kupuji 3% neznám, nekupuji znám, kupuji nepravidelně 26%

22 Graf č.1 Znalost a četnost výrobků Bio ( Green marketing) Dnes kupují biopotraviny hlavně lidé, kteří se vědomě snaží pečovat o své zdraví nebo kteří mají nějaké zdravotní potíže. Dá se říci, že prvotní skupina konzumentů, kterou tvořili hlavně vegetariáni a ekologové, se tak značně rozšířila. Obecně lze říci, že spotřebitelé bio jsou lidé, kteří se snaží být zodpovědní vůči sobě, svému zdraví a zdraví svých blízkých a kteří uvažují o vlivu svého chování na ochranu zvířat, na životní prostředí a venkov. Početnou skupinu mezi konzumenty biopotravin tvoří maminky s dětmi. (Průšová, Zemanová, 2004) Nabídka a sortiment bioproduktů Sortiment biopotravin na české trhu je ve srovnání s vyspělými zeměmi malý. Příčinou malého rozvinutí zpracovatelských kapacit je chybějící tradice malokapacitních výrob, nedostatek a vysoká cena technologií, málo zkušeností i informací o nich, obtížné získávání úvěrů na pořízení malokapacitních technologií i ekonomická situace zemědělských podniků. Dovoz biopotravin ze zahraničí roste vzhledem k omezené nabídce domácí bioprodukce a stoupající poptávce, ale relativně stále ještě vysoké ceny v relaci k cenám našich zemědělských výrobků včetně biopotravin import limitují. Nákupní ceny bioproduktů (farmářské ceny) závisí na poptávce na trhu a na složitosti odbytových cest. Všeobecně jsou vyšší než ceny obdobných konvenčních produktů o tzv. prémii za bioprodukci. V evropských zemích dosahují premie značné rozpětí (podle regionu, trhu, druhu bioproduktu kolísají v rozpětí od několika procent až po několikanásobek ceny konvenční produkce (např.: pšenice %, brambory %, mléko 8 36 %,

23 hovězí maso do 30 %, vepřové maso %). V posledních letech se objevuje tendence k poklesu prémiových cen resp. příplatků za kvalitu bio u rostlinných produktů vlivem konkurence ze zemí východní Evropy a dalších zemí, zatímco ceny živočišných produktů pozvolna rostou. V ČR je nákupní cena výrazně nižší než v zemích EU. Příplatek za bioprodukt je u většiny potravinářských plodin % u kvalitních pšenic do 20 % a u speciálních plodin (kmín, mák, semena na klíčení atd.) %. U krmných obilovin je příplatek %. Z důvodů nedostatečné komunikace mezi prvovýrobci, obchodníky, zpracovateli a spotřebiteli je část produkce prodávána za konvenční ceny. Ceny biopotravin na trhu se výrazně liší podle distribučních cest. Také jejich rozpětí je značné podle jednotlivých způsobů prodeje i zemí. 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% hypermarket specializované prodejny supermarket diskontní prodejny menší prodejny specializované prodejny stánkový prodej internetový obchod jinde prodej přímo u farmáře Graf č. 2 Nabídka Bioproduktů ( Green marketing) Poptávka po Biopotravinách Název BIO potravina u respondentů nejčastěji asociuje výrobky bez chemických přísad, vypěstované bez chemického hnojení a obecně zdravé, přírodní, ekologicky vypěstované potraviny. 3% respondentů mají název BIO potravina spojený s cenou a tedy

24 dražším výrobkem. Zhruba 2% respondentů mají spontánní asociace vyloženě negativní uváděli, že jde o produkty nedobré nebo uvedli, že s touto značkou je spojen jen mediální humbuk či jde o podvod. U podpořené asociace, kde měli respondenti vybrat pouze jednu odpověď, kterou název BIO potravina charakterizuje, přisoudili ve zhruba třetině případů odpovědi produkt ekologického zemědělství. Pětina respondentů uvedla, že jde o zdravotně nezávadné produkty, další témeř pětina pak odpověděla, že se jedná o produkty jen z přírodních surovin. Správnou značkou označilo BIO produkty 23% respondentů. Téměř polovina nedokázala pro BIO produkty značku vůbec určit. Nejvíce jsou mezi dotázanými známí prodejci bio potravin (zná 22%), výrobce či ekologického zemědělce zná jen velmi malá část respondentů (4 respektive 6% z dotázaných) Nabídka biopotravin Biopotraviny zatím nejsou v ČR stejně dostupné jako konvenční potraviny, ale trh s biopotravinami se dynamicky rozvíjí. Spotřebitelé mají několik možností, kde je koupit, i když dost záleží na místě jejich bydliště. a) Biopotraviny se prodávají v prodejnách specializovaných buď přímo na biopotraviny nebo častěji na zdravou výživu cca 1/5 objemu prodaných biopotravin. b) Některé obchodní řetězce začaly po vzoru zemí svého původu biopotraviny také nabízet. Zatím je jejich nabídka poměrně omezená a prodavači nebyli odborně proškoleni, takže nejsou spotřebiteli schopni poradit a pomoci. Celkový objem prodaných biopotravin je i přesto v supermarketech nejvyšší - více než 2/3 objemu biopotravin! c) Biopotraviny lze koupit přímo ze dvora - tj. na ekofarmě, také na biojarmarcích, biodožínkách, výstavách a veletrzích konaných hlavně za účelem jejich propagace. Na těchto akcích má spotřebitel šanci seznámit se přímo s ekofarmáři a ti mu rádi zodpoví jeho dotazy. Existují také různé kluby a sdružení. (Průšová, Zemanová, 2004) 3.7. Čím je dána vyšší kvalita biopotravin Pro pochopení rozdílu si musíme uvědomit nejen nebezpečí cizorodých látek v potravě pro lidské zdraví, ale i fakt, že výzkum o všech jejich vlivech stále ví jen velmi málo. Také

25 tzv. hygienické limity jsou jen dohodou lidí o hranici únosného rizika, která je dána stupněm poznání v té době. Navíc v potravinách na trhu dnes hygienici sledují jen snadno měřitelné látky (dusičnany, těžké kovy), zatímco např. obsah pesticidů stanovují jen zřídka. Přičtěme, že o vzájemných reakcích chemikálií, jimiž jsme prohnali většinu potravin od pole po stůl, ani o jejich dlouhodobém účinku při ukládání v našem organismu nevíme skoro nic. A tak není divu, že mnoho lékařů i vědců nepochybuje o vlivu chemizace zemědělství na růst civilizačních chorob. Je proto logické, že poučenější lidé, zejména v zemích s rozvinutějším trhem s biopotravinami, čím dál víc dávají přednost potravinám vzniklým v přirozených podmínkách, co nejméně upravovaným a konzervovaným. Bez čekání na měření často neměřitelného ze strany hygieniků apod. Vycházejí z přesvědčení, že potraviny jsou kvalitnější, neprocházejí-li sprškami chemikálií, že lepší bude maso zvířat, která se volně pasou a nekrmí se pící poznamenanou umělými hnojivy, a že totéž platí o čerstvých produktech neumrtvených průmyslovými konzervačními kouzly. A umějí si třeba i sami odpovědět na argument typu "exhalacím se přece neubrání ani biopole" - vědí totiž, že i v místech, kde má výtka smysl, je kvalitativním rozdílem nutně už holý fakt, že škodliviny do produkčního cyklu alespoň nepřidává sám zemědělec. Kvalitu potravin lze však nazírat z více úhlů. U biopotravin stále víc odborníků mluví o vyšší kvalitě ekologické, příp. sociální: pole ekozemědělců mívá víc žížal i hmyzu, vyšší mikrobiální aktivitu i obsah humusu, louka pak i větší druhovou pestrost rostlin; ekofarmy s alternativní možností obživy zemědělce jsou přínosem i pro vylidňující se venkov. U kvality nutriční (výživné) bodují biopotraviny podle výzkumů vyšším obsahem hořčíku a železa, které pomáhají v prevenci nemocí ze stresu a srdečních poruch (tato přednost se ale neztratí jen při správné úpravě - např. u brambor vařených ve slupce, u celozrnné mouky apod.). Kvalita hygienická, daná obsahem škodlivin, se zvyšuje absencí pesticidů při pěstování i obvykle menším obsahem dusičnanů v bioproduktech. Jejich vyšší technologickou kvalitu vidí lidé z praxe hlavně v tom, že se snáze skladují a méně kazí (jsou vyzrálejší a mají víc sušiny). O vyšší kvalitě senzorické, tedy smysly vnímané, mluvíme zejména u chuti a vůně. Bioprodukty totiž mají víc aromatických látek. Bývají i lépe hodnoceny při tzv. slepých ochutnávkách, zejména mléka, masa a zeleniny. Shrneme-li kvalitativní přednosti biopotravin obecně, pak lze říci, že rozhodující rozdíl spočívá především v oné kvalitě ekologické, tedy kvalitě systému, v němž se produkují. Při naší výživě a našich kulinářských aktivitách si však jistě budeme všímat i kvality nutriční, senzorické a technologické, protože právě ty můžeme využít či ovlivnit. I v tom by vám naše kuchařka chtěla být pomocníkem, rádcem i inspirací.

26 (Merhaut, 2006) 4. METODIKA A VLASTNÍ PRÁCE Spotřeba biopotravin v České republice rychle roste, ale stále většina z nich pochází z dovozu. Čeští zemědělci se stále více orientují na výrobu biopotravin. Podpora jejich produkce ze strany ministerstva zemědělství tak přináší konkrétní výsledky, k 31. říjnu 2007 bylo registrováno více než 220 výrobců biopotravin. Za poslední rok přibylo 75 nových výrobců biopotravin, z toho jen za poslední tři měsíce se nově zaregistrovalo téměř 30 nových výrobců biopotravin. Počet ekologických zemědělců se v porovnání s loňským rokem výrazně zvýšil, téměř o 350 farem. Vlastní práce byla rozdělena do dvou částí. V první části se zabývám výrobou a rozšířením biopotravin v jednotlivých regionech Jihomoravského kraje. Dále také zpracovávám přehled producentů a prodejců biopotravin na území jižní Moravy včetně ekonomických ukazatelů. V další části vlastní práce na základě podkladů zhodnocuji úroveň bioprodukce, rentabilitu a konkurenceschopnost výrobců a prodejců biopotravin a bioproduktů na jižní Moravě Vymezení a charakteristika jižní Moravy Hospodářsky významný region s výhodnou polohou v jihovýchodní části České republiky při hranicích s Rakouskem a Slovenskem odedávna představuje strategickou křižovatku Evropy. Rozlohou se Jihomoravský kraj řadí na čtvrté místo a počtem obyvatel na třetí místo mezi ostatními regiony České republiky. Tudy kráčelo do Evropy křesťanství, podél zdejších řek se během staletí zrodilo množství městeček a měst, na svazích se dodnes

27 prostírají vinice a ovocné sady. Svým návštěvníkům jižní Morava předkládá rozmanitou škálu kulturních, přírodních i technických památek, na své si přijdou i ctitelé moderní architektury a milovníci židovských památek. Čtyři zdejší lokality jsou zapsány v Seznamech světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, nabídku doplňuje přitažlivá folklorní a vinařská turistika Okres Blansko Jedna z ekologicky nejčistších oblastí České republiky s nádhernou přírodou a více než tisícovkou jeskyní svádí k objevování křehké krásy podzemního světa. Pod zemským povrchem jsou zde ukryty rozsáhlé komplexy krápníkových jeskyní, jejichž přítomnost prozrazují další zvláštnosti propadání vodních toků, ponorné říčky, závrty a poklesy terénu včetně hlubokých údolí s vápencovými skalními útesy, které slouží jako vynikající horolezecké terény. Příjemné a zdravé přírodní prostředí je ideální pro pobyt a sporty ve volné přírodě pěší a lyžařskou turistiku, cykloturistiku a jízdy na koni. Vedle přírodních krás zde objevíte také zajímavé církevní stavby, zámky, zříceniny několika hradů, zajímavé technické stavby i židovské památky Okres Brno-město a Brno-venkov Obchodním a společenským střediskem Jihomoravského kraje je druhé největší město České republiky Brno s 380 tisíci obyvateli, sídlo významných státních i nestátních institucí včetně několika nejvyšších státních úřadů a diplomatických zastoupení některých zemí. Město je zároveň veletržním centrem střední Evropy; každoročně se zde koná padesát mezinárodních veletrhů a výstav. Město rovněž nabízí nepřeberné množství divadel, muzeí, kin a obchodů včetně doprovodných služeb a řady společenských a sportovních akcí. Výjimečnost regionu spočívá v dokonalém spojení všech možností velkoměsta s řadou turistických cílů v blízkém okolí. Jedním z nejatraktivnějších míst je památková zóna Slavkovské bojiště, kde se roku 1805 odehrál jeden z největších střetů napoleonských válek bitva u Slavkova Okres Břeclav Kraj lužních lesů, vinic a úrodných polí v nejjižnějším cípu Moravy je proslulý bohatou historií, folklorními tradicemi a četnými stavebními památkami. Teplo a nížinný

28 charakter v oblasti soutoku řek Dyje a Moravy daly vzniknout typickému přírodnímu společenství lužní krajině s největším dochovaným zbytkem lužního lesa na území Evropy. Dvě zdejší lokality biosférická rezervace Dolní Morava a Lednicko-valtický areál jsou zapsány v seznamech UNESCO. Oblast s řadou půvabných zámků, působivých parkových staveb, kolonád, soch a lesních chrámů představuje pravděpodobně nejrozsáhlejší komponovanou krajinu na světě Okres Hodonín Pro Moravské Slovácko je příznačný zejména bohatý, dosud živý folklor s tradicemi lidových písní, krojů, tanců, slavností a tradičních řemesel. Přírodní hranici oblasti vytvářejí na severu hluboké listnaté lesy Ždánického lesa a pohoří Chřiby, na jihu hřeben Bílých Karpat, biosférické rezervace UNESCO s orchidejovými loukami a vzácnou florou a faunou. Slováckem protéká řeka Morava a vytváří nádherné meandry, lemované lužními lesy. Atmosféru dotváří svébytná vinařská turistika, stavební památky církevní i světské architektury, zajímavé archeologické lokality a řada jedinečných folklorních akcí a festivalů Okres Vyškov Starobylé biskupské město Vyškov leží ve Vyškovské bráně na horním toku řeky Hané. Během uplynulých desetiletí se nadále upevňovalo postavení Vyškova jako kulturního, společenského a hospodářského centra regionu. Ačkoli patřil v roce 1945 k nejhůře postiženým městům v zemi, entuziasmus obyvatel osvobozeného města dává záhy průchod k jeho obnově. Historie a současnost města Vyškova se každoročně setkávají při zářijových Dnech evropského dědictví. Otevírají se dveře historických památek, město ožívá středověkým jarmarkem, folklórními tradicemi, ale i sportovními událostmi a vystoupeními kulturních souborů Okres Znojmo Ráj všech cyklistů, milovníků vína a historie leží na hranicích s Rakouskem. Slunné a úrodné nížiny, ovocné sady a proslulé vinohrady střídá malebná pahorkatina a hluboká údolí několika řek. Tou nejslavnější je Dyje, kterou střeží několik mohutných hradů a romantických

29 zámků. Kolem jejího hraničního toku s četnými meandry se rozkládá nejmenší národní park České republiky, Podyjí, se skalnatými i zalesněnými svahy, vřesovišti, unikátními lesostepmi a hustou sítí značených turistických cest a cyklostezek. Centrem regionu je Znojmo, druhé největší město Jihomoravského kraje a zároveň středisko vyhlášené vinařské oblasti. ( Přehled prodejců biopotravin na jižní Moravě Biopotraviny jsou už v podstatě ke koupi již všude: na ekofarmách, v mnoha prodejnách zdravé výživy, v super a hypermarketech i v internetových obchodech a při prestižních biojarmarcích a dalších akcích pro veřejnost Specializované prodejny BIOAPETIT, Brno : prodej suché potraviny, těstoviny, zelenina, mléko a mléčné výrobky, nápoje, vejce, maso a masné výrobky BIOPOTRAVINY, Brno: prodej - suché potraviny, pečivo, těstoviny, zelenina, mléko a mléčné výrobky, nápoje, vejce, maso a masné výrobky BIONATURA, České Budějovice : prodej - suché potraviny, pečivo, těstoviny, zelenina, mléko a mléčné výrobky, nápoje, vejce, maso a masné výrobky BIOPOTRAVINY LUMO NATUR, Brno : prodej - suché potraviny, pečivo, těstoviny, zelenina, mléko a mléčné výrobky, nápoje, vejce, maso a masné výrobky BRÁNA KE ZDRAVÍ, Brno: prodej - suché potraviny, pečivo, těstoviny, zelenina, mléko a mléčné výrobky, nápoje, vejce, maso a masné výrobky CENTRUM ZDRAVÍ, Kuřim : prodej - suché potraviny, těstoviny, mléko a mléčné výrobky, nápoje, maso a masné výrobky DIA RACIO BIO, Hodonín : prodej suché potraviny, těstoviny, pečivo, mléko a mléčné výrobky, nápoje HERBA, Břeclav : prodej - suché potraviny, těstoviny, mléko a mléčné výrobky, nápoje HLÁSENSKÝ ALOIS,Vyškov: prodej suché potraviny LÉKARNA U RAKA, Lednice na Moravě: prodej suché potraviny, těstoviny, pečivo

30 MANNA, Brno : prodej - suché potraviny, pečivo, těstoviny, zelenina, mléko a mléčné výrobky, nápoje MARCO POLO, Znojmo: prodej suché potraviny, těstoviny, mléko a mléčné výrobky, nápoje, maso a masné výrobky NATURKA, Brno : prodej - suché potraviny, těstoviny, zelenina, mléko a mléčné výrobky, nápoje NOVOTNÝ + AD, Brno: prodej - nápoje, maso a masné výrobky NAJADA PŘÍRODNÍ A EKOLOGICKÉ PRODUKTY, Břeclav : prodej suché potraviny, těstoviny, pečivo, nápoje OBCHOD S DOBRÝM VÍNEM, Brno: prodej nápoje PRAMEN BRNĚNKA, Brno: prodej - suché potraviny, pečivo, těstoviny, zelenina, mléko a mléčné výrobky, nápoje, vejce, maso a masné výrobky PÁLAVSKÝ SKLÍPEK, Mikulov: prodej suché potraviny, těstoviny, zelenina, mléko a mléčné výrobky, nápoje SVĚTLUŠKA, Brno : prodej - suché potraviny VITALITA, Brno : prodej suché potraviny, těstoviny, mléko a mléčné výrobky, nápoje VINESELEKT MICHLOVSKÝ, Rakvice: prodej nápoje ZDRAVÁ PLANETA, Brno : prodej suché potraviny, těstoviny, nápoje, vejce ZDRAVÁ VÝŽIVA, Brno : prodej suché potraviny ZDRAVÁ VÝŽIVA U MĚNÍNSKÉ BRÁNY, Brno : prodej suché potraviny, těstoviny, pečivo, mléko a mléčné výrobky, nápoje ZDRAVÁ VÝŽIVA U RUBÍNU, Brno : prodej - suché potraviny, těstoviny, mléko a mléčné výrobky, nápoje ZDRAVÝ ŽIVOT, Brno: prodej - suché potraviny, pečivo, těstoviny, zelenina, mléko a mléčné výrobky, nápoje, vejce SLUNEČNICE, Hodonín: prodej - suché potraviny, těstoviny, mléko a mléčné výrobky, nápoje ZDRAVÍČKO ZDRAVÁ VÝŽIVA, Kyjov: prodej suché potraviny, těstoviny, pečivo, mléko a mléčné výrobky, nápoje 4.2. Produkce biopotravin na Jižní Moravě

31 Pro nastínění produkce biopotravin v Jihomoravském kraji jsem kontaktovala a navštívila ekologické zemědělce, uvedené v seznamu ekologických zemědělců Ministerstva zemědělství. Hlavním zájmem bylo zjistit, jaké biopotraviny se na farmě produkují a pokud možno v jakém množství. Zajímala jsem se také o život na jejich ekofarmě, a další aktivity spojené s prací na farmě. Setkala jsem se zemědělci velice ochotnými provést mne po jejich farmě a sdělit mi všechny informace pro mne potřebné, ale ve větším množství s farmáři, kteří mi sdělili jen okrajové informace týkající se pouze pěstovaných biopotravin, ale také s takovými, kteří mi mou návštěvu odmítli z důvodu pracovní vytíženosti. I tak mi informace získané pomohli k tomu abych zpracovala práci týkající se bioprodukce v našem kraji. Vyhodnocení produkce jsem rozdělila dle jednotlivých okresů, k čemuž jsem připojila i stručný popis farem. U těch farmářů, kteří byli nadmíru ochotni jsem zpracovala podrobněji. Okres Blansko Vitoušová Lída, Ing., Křetín - Soukromé hospodářství v podhorské oblasti o výměře 2,5 ha, zaměřené na pěstování zeleniny, především dýně Hokaido, pastináku, mrkve, cibule a česneku. Farma je zapojena v síti WWOOF, uvítá tak pomoc při pracech na farmě, výměnou za bydlení a stravu. Maximální ubytovací kapacita jsou 4 osoby, je tedy nezbytná telefonická domluva. Preferuje anglicky mluvící pomocníky, neboť se zabývá také výukou angličtiny. Ekologická farma Wágnerová Lipovec - Soukromá farma zaměřená na pěstování zeleniny a obilovin. Na farmě prodej zeleniny ze dvora. Farma se nachází v blízkosti CHKO Moravský Kras. Pěstování brambor, cibule, česnek, pšenice, pohanka a dodavatel do prodejen PRO-BIO a Countrylife. Prodej ekologických plodin přímo z farmy: cibule (1kg = 15 Kč), česnek konzumní (1kg = 90 Kč), česnek sadbový (1kg = 110 Kč), brambory (1kg = 10 Kč), Oves (1kg = 300 Kč), sláma ( 1t = dohodou), seno ( 1t = dohodou).

32 Obr. 3 Ekologická farma Wágnerová Okres Brno Ekofarma Deblín, Štěrba Jan, Ing - soukromé hospodářství s výměrou 28 ha, chov masného a mléčného skotu (prodej mléka a jatečných zvířat), pěstování brambor, obilovin a bylin, zeleniny, zpracování mléka (výroba sýrů, tvarohu).. Farma nabízí prodej produkce přímo ze dvora a díky vlastní balicí lince dodává zeleninu (vlastní i nakoupenou od ostatních farmářů) i do supermarketů., velkoobchod s biozeleninou a bioovocem včetně zahraniční. Pan Štěrba byl vyhlášen nejlepším ekologickým zemědělcem roku Kropáček Rudolf, Tišnov - soukromé hospodářství celkem 41 ha, chov masného a mléčného skotu, pěstování obilovin (pšenice špalda, žito), brambor a ovoce (jablka, hrušky). Přímý prodej ovoce a brambor. Okres Břeclav FARMA POLLAU Abrlová Jarmila, Pavlov - rodina Abrlových ekologicky obhospodařuje cca 5,5 ha polí a vinic v obci Pavlov, který se nachází v CHKO Pálava v n.v. 300 m.n.m. Pěstují, zpracovávají a prodávají majoránku, saturejku, yzop, bazalku, tymián, petržel, estragon, pažitku, šalvěj a dobromysl. Sortiment doplňují bylinné směsi ("Na ryby", "Na kuře" aj.), originální bylinné koupele v 5 druzích, ("Uklidňující", "Zkrášlující" aj.). Ve své produkci biovín se Abrlovi soustředili na ryze moravské odrůdy. Jejich byliny i biovíno jsou