Vliv pěstebních postupů na výživovou hodnotu potravin doc. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D.

Transkript

1 Vliv pěstebních postupů na výživovou hodnotu potravin doc. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D. Katedra kvality zemědělských produktů, Česká zemědělská univerzita v Praze

2 Produkční systémy Konvenční Integrované (trvale udržitelný rozvoj, dosažení optimálních výnosů vyšší kvality cestou, která nezatěžuje životní prostředí) Ekologické (Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství)

3 Úvod Jsou potraviny z různých produkčních systémů stejně bezpečné?? Je v některých méně látek z chemizace zemědělství? (rezidua pesticidů, těžké kovy, dusičnany) Obsahují některé více živin? Jsou nějaká rizika z ekologicky/ integrovaně pěstovaných potravin???

4 Studie porovnávající potraviny z různých systémů produkce některé postrádají vhodně zvolený plán experimentů výsledky si často protiřečí (nedostatek vhodných vzorků, porovnávání různých odrůd, plemen, geografických podmínek, krátká doba experimentu)

5 Ekologické x konvenční zemědělství Ekologické zemědělství celkový zodpovědný pohled na problematiku životního prostředí s akcentem na trvalou udržitelnost Konvenční zemědělství převažující snaha pomocí zvyšování vstupů do výrobního procesu dosáhnout co nejvyšší produkce

6 ? Zdravotní nezávadnost? potravin z ekologické produkce Sledování znaků (markerů) dodržování technologických postupů v ekologickém zemědělství: rezidua pesticidů toxické kovy obsah dusičnanů hladiny mykotoxinů a jiných přírodních toxinů

7 Přírodní toxiny produkty sekundárního metabolismu rostlin součást přirozeného ochranného mechanismu rostlin větší výskyt ve stresových situacích (poranění, škůdci, nevhodné podmínky pěstování či skladování) odrůdy pro ekologické zemědělství preferována vyšší odolnost proti škůdcům produkce ovlivněna genetickou dispozicí rostliny

8 Přírodní toxiny v zemědělských plodinách kyanogenní glykosidy kumariny a furanokumariny glukosinoláty glykoalkaloidy saponiny toxické aminokyseliny alkyl benzeny nitrily oxaláty alkaloidy

9 Co očekává spotřebitel od bioproduktů? snížený obsah kontaminujících látek zvýšený obsah některých živin vyšší obsah vlákniny výraznější senzorické vlastnosti lepší skladovatelnost a uchovatelnost

10 Možné limitující aspekty potravin z odlišných systémů produkce pravděpodobnost výskytu mykotoxinů odlišný obsah přírodních toxických látek odlišná technologická jakost (např. schopnost tvorby lepku) dostupnost pro spotřebitele šíře sortimentu cena související s náklady na produkci

11 Očekávanou zárukou kvality ekologických produktů je kontrolovaný způsob jejich produkce za přesně stanovených pravidel. Kvalita produktů: nutriční hygienicko-toxikologická technologická senzorická

12 Nutriční (výživová) hodnota = obsah látek, které se příznivě uplatňují v lidské výživě a jejich vzájemné poměry bílkoviny tuky obsahující esenciální MK dieteticky významné polysacharidy (vláknina) vitaminy enzymy nezbytné minerální prvky apod.

13 Hygienicko-toxikologická jakost = kontaminace cizorodými a toxickými látkami či sloučeninami s nežádoucími biologickými účinky Hlavní motivace zájmu o biopotraviny rezidua pesticidů obsah dusičnanů přírodní toxiny?

14 Technologická kvalita = vhodnost zemědělského produktu pro různé způsoby zpracování, odolnost proti mechanickému poškození, skladovatelnost apod. obsah vody - sušiny? obsah látek tvořících lepek

15 Senzorická jakost vnější vzhled a jeho jednotnost? velikost plodů Pro zemědělce jsou důležité i výnosy.

16 Postoj konzumenta Konzumace bioproduktů či produktů s nízkými vstupy agrochemikálií ( low imput ) je vnímána jako součást zdravého životního stylu. Průměrný evropský konzument má z hlediska jakosti a bezpečnosti tyto požadavky: méně potravinových aditiv, přírodní původ (absence pesticidů), celkově zdravá skladba diety. Zdroj: Hajšlová, J., Schulzová, V Porovnání produktů ekologického a konvenčního zemědělství. ÚZPI, Praha, 24 s. ISBN

17 Porovnání různých systémů produkce Porovnání kvality jablek a mrkví pěstovaných ekologickým a integrovaným systémem hospodaření

18 Literární rešerše jablka z ekologické produkce Pevnější dužnina, lepší chuť, více fosforu a fenolických látek (Weibel et al., 2000). Nejsou rozdíly v obsahu živin mezi bio a konvenční produkcí (Róth et al., 2007). Odlišná kyselost, velikost a barva. Nejsou rozdíly v ph, obsahu sacharidů, sušiny a tvrdosti jablek (Bordeleau, 2002). Kvalita je ovlivněna mnoha faktory. Nejsou rozdíly v senzorické kvalitě mezi bio a konvenční produkcí (Nagy et al., 2012).

19 Literární rešerše mrkev z ekologické produkce Zelenina (mrkev a brambory) z bio produkce měla nižší výnos, ale lepší některé senzorické a nutriční charakteristiky Rembialkowska (2003). Senzorické a chemické kvalitativní parametry jsou determinovány hlavně genetickými a klimatickými faktory (Seljasen et al., 2013). Způsob pěstování hraje minoritní roli.

20 Porovnání kvality jablek a mrkví metodika 7 odrůd jablek 2 odrůdy mrkví (2 různé hustoty výsevu rostlin) Obsah sušiny Obsah sacharidů Obsah askorbové kyseliny Antioxidační aktivita Senzorická analýza

21 Sušina jablka [mg/100 g] Cultivar Farming system interated organic IDARED 9.63 ± ± 0.11 MELROSE ± ± 0.18 ONTARIO ± ± 0.09 ŠAMPION ± ± 0.23 TOPAZ ± ± 0.19 ZVONKOVÉ ± ± 0.15 FLORINA ± ± 0.14 Statisticky významný vliv (p 0,0001) způsobu pěstování i odrůdy. Interakce mezi oběma faktory.

22 Sušina mrkve [mg/100 g] Cultivar Density of plants (1000/ha) organic Farming system integrated AFALON F ± ± 0.79 AFALON F ± ± 0.35 CORTINA F ± ± 0.78 CORTINA F ± ± 0.76 Statisticky významný vliv (p = 0,0004) způsobu pěstování. Interakce mezi všemi faktory.

23 Carbohydrate content [g/kg] Sacharidy - jablka Integrated Organic Cultivar Vyšší obsah monosacharidů u bioprodukce. Vliv odrůdy. Interakce mezi oběma faktory.

24 Carbohydrate content [g/kg] Sacharidy - mrkve Integrated Organic 5 0 Afalon/600 Afalon/900 Cortina/600 Cortina/900 Cultivar/Plant density Vyšší obsah monosacharidů u bioprodukce. Vliv odrůdy a hustoty rostlin (u glukosy). Interakce mezi všemi faktory.

25 Závěry jablka a mrkve U vzorků jablek byly shledány statisticky významné rozdíly mezi odrůdami (p 0,0001) i mezi způsoby pěstování (p 0,0001) a statisticky významné interakce mezi proměnnými odrůda a způsob pěstování (p 0,0001). U vzorků mrkví byly shledány statisticky významné rozdíly mezi odrůdami (p 0,0001), způsoby pěstování (p = 0,0010), i mezi hustotami pěstování (p 0,0001) a statisticky významné interakce mezi proměnnými: mezi odrůdou a způsobem pěstování (p 0,0001), mezi odrůdou a hustotou pěstování (p = 0,0033) i mezi způsobem pěstování a hustotou pěstování (p = 0,0006).

26 Porovnáni antioxidační aktivity léčivých rostlin pěstovaných ekologickým a konvenčním způsobem

27 Léčivé rostliny z ekologického a konvenčního zemědělství Mentha spicata L. Origanum vulgare L. Origanum heracleoticum L. Antioxidační aktivita Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi sklizněmi. Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi rostlinami z ekologického a konvenčního zemědělství. Byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi čerstvými a sušenými bylinami.

28 Porovnáni kvality mléka z ekologické a konvenční produkce

29 Závěr Při porovnávání různých systémů produkce je třeba vzít v úvahu následující faktory: vliv odrůdy, ročníku, lokality, klimatických podmínek, plemene, stres a nedostatek živin, zdravotní stav živočichů a rostlin, napadení hmyzem apod. hygienické limity pro potraviny

30 Děkuji za pozornost