Suchdolský. zpravodaj. Dvacet let rybářské organizace. str. 21. únor Zpravodaj města Suchdol nad Lužnicí. 10 Kč

Transkript

1 Suchdolský zpravodaj únor 22 Zpravodaj města Suchdol nad Lužnicí 1 Kč Dvacet let rybářské organizace str. 21 Nový automobil u hasičů str. 4 Jak pracuje bezdrátový rozhlas str. 5 Kronikářka v Českém rozhlase str. 26 Facebook v Suchdole str. 28

2 Informace z radnice Rozpočet města na rok 22 Rozpočet byl schválen usnesením č. ZM 37/7/18/1/219 dne Podrobné znění rozpočtu je zveřejněno v elektronické podobě na uřední desce městského úřadu V listinné podobě je k nahlédnutí na odboru ekonomickém městského úřadu. red Sumář schváleného rozpočtu 22 v tis. Kč Schválený rozpočet Rozpočet po změnách Očekávaný výsledek Návrh rozpočtu Změny SCHVÁLENÝ ROZPOČET NA ROK k x xx Třída 1 - Daňové příjmy , , , , , Třída 2 - Nedaňové příjmy , 12 94, , , 12 54, Třída 3 - Kapitáové příjmy 25, 29, 566, 15, 15, Třída 4 - Přijaté dotace 5 321, 7 144, , , 539,1 5 64,1 a finanční operace 6 5, 6 5, 6 55, 6 162, 6 162, PŘÍMY CELKEM 76 93, , , , ,1 Konsolidace příjmu -6 5, -6 5, -6 55, , , PŘÍJMY PO KONSOLIDACI 7 43, , , , 7 22,1 Třída 5 - Běžné výdaje , , , ,3-3 1, 66 18,3 a finanční operace 6 5, 6 5, 6 55, 6 162, 6 162, Třída 6 - Kapitálové výdaje , , , , -745, 38 96, VÝDAJE CELKEM , , , , ,3 Konsolidace výdajů -6 5, -6 5, -6 55, , , VÝDAJE PO KONSOLIDACI , , , , ,3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ po konsolidaci , , , , ,2 NÁVRH ROZPOČTU SCHODKOVÝ SCHODKOVÝ SCHODKOVÝ SCHODKOVÝ SCHODKOVÝ Třída 8 - Financování 25, 25, 25, 25, 25, Dofinancování schodku přebytkem minulých roků , , , , ,2 Pronájem nebytových prostor kulturního domu na sídl. 9. května čp. 699 v Suchdole nad Lužnicí Pro pořádání kulturních akcí, oslav apod. (krátkodobé pronájmy) si zájemci mohou požádat o pronájem nebytových prostor v kulturním domě. Lze využít prostory sálu, jeviště, vinárny vč. příslušenství, nebo v případě menších akcí lze využít pouze prostory vinárny vč. příslušenství, a to za níže uvedených podmínek: výše nájemného při pronájmu sálu, jeviště, vinárny vč. příslušenství při konání jednorázové akce 1 Kč (v částce jsou započteny náklady na poskytnuté služby el. energie, vodné) výše nájemného při pronájmu vinárny vč. příslušenství při konání jednorázové akce 5 Kč (v částce jsou započteny náklady na poskytnuté služby el. energie, vodné) náklady na otop budou hrazeny dle skutečné výše cenu pronájmu může Rada města posoudit individuálně dle způsobu využití pronajatých prostor cenu pronájmu pro komerční účely stanoví Rada města individuálně podle způsobu využití Rada města může na požádání místních spolků a zájmových organizací přiměřeně snížit nájemné za konání společenských akcí pořadatel/nájemce bude plnit podmínky uzavřené nájemní smlouvy (úklid, pořadatelská služba, požární dozor atd.) Krátkodobou nájemní smlouvu k pronájmu nebytových prostor kulturního domu bude uzavírat vedoucí odboru majetku a investic. Bližší informace podají pracovníci Městského úřadu Suchdol nad Lužnicí odbor majetku a investic v budově radnice, l. patro, dveře č. l4, tel Informace najdete i na webu města 2 Suchdolský zpravodaj únor 22

3 Informace z radnice Projekt Rodinné pasy Jihočeský kraj připravil a finančně podpořil projekt Rodinné pasy, jehož realizátorem je organizace Sun Drive Communications, s. r. o., Brno. Projekt je založen na systému poskytování slev rodinám z Jihočeského kraje s alespoň jedním dítětem do 18 let, včetně rodin neúplných, náhradních či rodin tvořených partnerským svazkem. Účast na projektu a využívání slev je pro rodiny díky podpoře Jihočeského kraje bezplatná a slevy mohou využít napříč celou Českou republikou, podle zapojených poskytovatelů. Slevy je možné využívat na produkty i služby z oblasti kultury, cestovního ruchu, stravování, zdravotnictví apod. Hlavní myšlenkou tohoto projektu je prostřednictvím Projekt Senior pas výhod a slev umožnit rodinám větší zapojení do kulturních, sportovních, zábavních a dalších aktivit, které jinak mohou být pro rodiny finančně náročné. Informace o projektu s možností on-line registrace jsou uvedeny na webových stránkách: Projekt Rodinné pasy je inspirován projektem Familienpass v Dolním Rakousku. V České republice tento projekt funguje od roku 26, kdy byl pilotně realizován v Jihomoravském kraji. V současné době jsou do projektu zapojeny kromě našeho kraje také kraje: Olomoucký, Královéhradecký, Pardubický, Ústecký, Středočeský, Moravskoslezský a Kraj Vysočina. Jihočeský kraj připravil a finančně podpořil projekt Senior Pas, jehož realizátorem je organizace Sun Drive Communications, s. r. o., Brno. Projekt je založen na podpoře pro občany nad 55 let. Účast na projektu a využívání slev je pro seniory díky podpoře Jihočeského kraje bezplatná. Slevy a výhody mohou využít napříč celou Českou republikou, na Slovensku, a také v Rakousku podle zapojených poskytovatelů. Jedná se o ucelený systém slev na výrobky a služby poskytované držitelům karet Senior Pas. Tento pas přináší celoroční slevy v rozsahu 5 5 %, doplněné navíc o sezónní a bonusové slevy v oblastech: zdravotnictví, lázeňství, wellness, cestování, stravování, ubytování, vzdělání, muzea, galerie, ale i spotřební nákupy. Hlavní myšlenkou tohoto projektu je prostřednictvím výhod a slev umožnit seniorům smysluplné trávení volného času, ale i sbližování generací. Karta Senior Pas je nepřenosná, platná pouze pro svého držitele (registrace jednotlivce). Registrace párů a rodin není možná. O kartu pro svého seniora mohou požádat i jeho blízcí (partner, rodina, přátelé ) a její vydání je zdarma. Informace o projektu s možností on-line registrace jsou uvedeny na webových stránkách: V současné době jsou do projektu zapojeny tyto kraje: Jihomoravský, Olomoucký, Karlovarský, Královéhradecký, Pardubický, Ústecký, Zlínský, Liberecký, Moravskoslezský, Kraj Vysočina, nyní i Jihočeský. Petr Vrchota tajemník městského úřadu Místní poplatek z pobytu Informace k obecně závazné vyhlášce Od 1. ledna 22 platí nová Obecně závazná vyhláška č. 5/219 o místním poplatku z pobytu. Ruší se poplatky za lázeňský a rekreační pobyt a poplatek z ubytovací kapacity a zůstává jediný poplatek, a to poplatek z pobytu. Sazba tohoto poplatku je 15 Kč za každý den pobytu s výjimkou dne jeho počátku. Plátce odvede poplatek městskému úřadu nejpozději do 15. dne následujícího pololetí. Znamená to, že poplatek z pobytu se poprvé odvede za 1. pololetí 22, a to nejpozději do Nové formuláře si mohou plátci vyzvednout v infocentru, na městském úřadě nebo stáhnout na stránkách města. Text vyhlášky byl publikován v SZ 1/22 a je k dispozici také na webu města. Renata Rohrbachová Vodné a stočné pro rok 22 Zastupitelstvo města na svém zasedání dne schválilo návrh kalkulace dvousložkové ceny vodného a stočného pro rok 22: pohyblivá složka vodné činí vč. DPH 32,13 Kč/m 3, pohyblivá složka stočné činí vč. DPH 3,54 Kč/m 3, celkem vodné + stočné činí 62, 67 Kč/m 3 (vč. DPH 15 %.) Pevná složka vodného a stočného podle hodnoty trvalého průtoku vodoměru (bez DPH), která zůstává beze změny oproti roku 219: 1. skupina do 2,5 Qp (m 3 /H) z vodného 256 Kč ze stočného 19 Kč celkem 365 Kč/rok (celkem 42 Kč včetně DPH), 2. skupina do 6 Qp (m 3 /H) z vodného 114 Kč ze stočného 47 Kč celkem 1421 Kč/rok (celkem Kč včetně DPH), 3. skupina do 1 Qp (m 3 /H) z vodného 2265 Kč ze stočného 879 Kč celkem 3144 Kč/rok (celkem 3616 Kč včetně DPH), 4. skupina do 15 Qp (m 3 /H) z vodného 4286 Kč ze stočného Kč celkem 594 Kč/rok (celkem 6 79 Kč včetně DPH). Petr Vrchota tajemník městského úřadu Usnesení Zastupitelstva města a Rady města Suchdol nad Lužnicí naleznete na úřední desce nebo na stránkách: 3

4 Informace z radnice Sbor dobrovolných hasičů Nový dopravní automobil Ondřej Vajo velitel jednotky Před koncem roku jednotka obdržela z rukou starosty města Luboše Hešíka klíče od nového vozidla s nákladním přívěsem, které nahradilo již dosluhující vozidlo Avia z roku Vozidlo bylo spolufinancováno z dotace generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru (GŘ HZS) České republiky, Jihočeského kraje a dofinancováno Městem Suchdol nad Lužnicí. Tento dopravní automobil najde uplatnění u různých typů událostí, například: přeprava hasičů na místo zásahu, evakuace osob, jako zázemí pro zasahující a evakuované. Bude sloužit i jako vozidlo pro systém First respondent (resuscitace osob pomocí automatického externího defibrilátoru), ke kterému je jednotka předurčena. V loňském roce jednotka zasahovala u 135 událostí. Rád bych Vám za suchdolské hasiče popřál do roku 22 hodně zdraví, pohody a pracovních úspěchů. Kalendář města na rok 221 Tradiční a rodinné recepty Město Suchdol nad Lužnicí každoročně vydává kalendář s různorodými tématy. Rada města určila téma kalendáře na rok 221 budou to tradiční a rodinné recepty ze Suchdola a okolí. Rádi bychom vás v první polovině tohoto roku oslovili s prosbou o spolupráci. Jde opět o téma, jehož zpracování se bez pomoci obyvatel a rodáků vůbec neobejde. Věříme, že vás téma zaujme stejně jako v minulých letech (v opačném případě bychom kalendář nemohli realizovat). Může jít o staré osvědčené pokrmy, ale i ta oblíbená jídla, která se na vašem stole ujala nedávno, od nejobyčejnějších a nejčastějších po ty sváteční. Zajímají nás nejen samotné návody na přípravu pokrmů, ale také kontext povídání okolo jídla. Zajímají nás i případné fotografie s tématem vaření, stolování, kuchyně a jídla vůbec. Výsledkem by měla být mozaika různorodých příspěvků, která potěší každého labužníka. Kontakt: Odbor kultury a cestovního ruchu Tel.: odbor.kultury@meu.suchdol.cz dv 4 Suchdolský zpravodaj únor 22

5 Informace z radnice Pravidla pro hlášení městského rozhlasu Provozovatelem a vlastníkem městského mobilního rozhlasu (dále jen rozhlas) je město Suchdol nad Lužnicí (nám. T. G. Masaryka 9, Suchdol nad Lužnicí). Hlášení rozhlasem je zajišťováno prostřednictvím odboru majetku a investic městského úřadu, a to proškolenými zaměstnanci. Město má své území pokryto celkem 14 hlásiči včetně částí města (Bor, Františkov, Hrdlořezy, Klikov, Suchdol nad Lužnicí a Tušť). 1. Informační charakter hlášení Hlášení slouží především orgánům města Suchdol nad Lužnicí, příspěvkovým organizacím nebo organizačním složkám města a orgánům veřejné správy za účelem sdělení nejnutnějších aktuálních zpráv a informací, kterými jsou např. kulturní a sportovní akce, oznámení ztrát a nálezů živých zvířat na území města. Ostatní subjekty a instituce mohou prostřednictvím rozhlasu uveřejňovat aktuální informace a oznámení, které se týkají občanů města a jeho částí, a to bezúplatně. Hlášeny nebudou informace a oznámení politických stran a hnutí. Rovněž nebude možné vyhlásit akce, které mají politický charakter nebo jsou organizované volebními stranami a hnutími. Dále nebudou hlášeny nabídky volných pracovních míst. 2. Vysílací čas rozhlasu Informace jsou občanům vysílány v pracovních dnech pondělí pátek v letním období (duben říjen) v hodin, v zimním období (listopad březen) v hodin. Mimořádná hlášení mohou být vysílána kdykoliv. du nebo elektronicky na ovou adresu: podatelna@meu.suchdol.cz. Žádost musí obsahovat stručný a výstižný text hlášení, požadovaný počet hlášení, přesné termíny, adresu a kontakt žadatele. Za obsah hlášení v rozhlasové relaci zodpovídá žadatel. Jak pracuje bezdrátový rozhlas František Kropík Audio Kropík s. r. o., České Budějovice Firma Audio Kropík s. r. o. (České Budějovice), starající se o provoz bezdrátového rozhlasu v Suchdole nad Lužnicí, považuje za nutné osvětlit funkčnost celého ozvučovacího systému. Rádi bychom zodpověděli některé otázky, které přicházejí z řad obyvatelů ohledně srozumitelnosti některých reproduktorů. Vysvětlím velmi zjednodušeně princip ozvučení. Digitálně adresované rádiové přijímače, vhodně rozmístěné po městě a místních částech, nahrazují drahé drátové rozvody místního rozhlasu. Stanice jsou dobíjené v nočních hodinách z rozvodu veřejného osvětlení, denní provoz zajištuje akumulátor. Celkem je instalováno 141 přijímačů s 3 4 tlakovými reproduktory (cca 45 reproduktorů). Snahou projektu ozvučení bylo použít co 5. Na hlášení v rozhlase nemá žádný občan ani jiná fyzická či právnická osoba žádný právní nárok Pravidla byla schválena usnesením Rady města č. RM 745/24/13/1/219 ze dne nejvíce reproduktorů tak, aby byla pokryta co největší plocha a byla zaručena dobrá srozumitelnost. Zde nastává technický problém s hlasitostí, směrovými vlastnostmi, zpožděním reproduktorů z různých vzdáleností a s odrazy od budov. Tady je jádro pudla. Trochu fyziky ze základní školy: Zvuk je podélné kmitání vzduchových částic. Za normálního tlaku a teploty se šíří rychlostí cca 34 m/s (přibližně 1 km za 3 vteřiny). Rychlost světla a radiových vln je 3 km/s. Z toho vyplývá, že všechny reproduktory vysílají současně. To je důležité pro pochopení, proč slyšíme rozhlas několikrát a zpožděný. To, co slyšíme, záleží na místě, odkud posloucháme a kolik různých reproduktorů je v našem dosahu. Zpoždění a odrazy jsou způsobeny vzduchem. Článek je určen pro laickou veřejnost pro pochopení principu šíření zvuku místního rozhlasu, vynechávám odborné výrazy a výpočty. Celá problematika a funkčnost ozvučovacího systému a jeho začlenění do Integrovaného záchranného systému (IZS) je nad rámec tohoto článku. R2 1 m,29 s 3. Rozsah relace hlášení Délka jedné relace nesmí přesáhnout 5 slov a nesmí být delší než 1 minuta, a to včetně opakování. Jednotlivé hlášení se opakuje nejvýše 3x, tj. 3 pracovní dny s výjimkou mimořádného hlášení. Odvysílaná relace bude souběžně zveřejněna na webových stránkách města R4 1 m,29 s (2,9m/s) R3 1 m,29 s R1 1 m 2,9 s 4. Žádost o hlášení Žádost o hlášení v rozhlase se podává písemně přímo na podatelnu městského úřa- Celý princip místního rozhlasu je zřejmý z ilustračního obrázku. Jde o příklad reproduktorů vzdálených od posluchače 1 m (R1), 1 m (R2), 1 m (R3) a 1 m (R4) a přibližné zpoždění v atmosféře. Zpoždění zvuku bude 2,9 s (R1),,29 s (R2),,29 s (R3),,29 (R4). 5

6 I TADY SE MĚNÍ TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ PŘELAĎTE NA NOVÝ SIGNÁL DVB-T2 VČAS V celé České republice se mění starý televizní signál na moderní DVB-T2. Tato změna se postupně dotkne všech televizorů, které přijímají pozemní vysílání. A tak není na co čekat Lepší zvuk i obraz můžete mít díky DVB-T2 už teď. Připravte se na přeladění včas! Kdy a kde přecházejí na nový signál programy České televize? A jak poznáte, že se změna týká i vás? Jak na DVB-T2? 1 Objevuje-li se na vaší obrazovce logo HD, přeladění se vás netýká. 2 Vidíte tuto ikonu? Zpozorněte. Přechod na DVB-T2 se vás může týkat. Přeladit můžete ihned! K přeladění na DVB-T2 dochází na základě rozhodnutí vlády a mezinárodních dohod, které mají vést k rozvoji vysokorychlostního internetu. Česká televize nabízí informační pomoc s přeladěním na nový signál DVB-T2 na webu nebo na telefonu

7 Pozvánky Městské kino v roce 219 Statistické údaje Kalendář událostí pátek , 19. h Ples farností Restaurace U Pávků Pořádá Farnost Suchdol nad Lužnicí ad. Kulturní dům Pořádá Sokol Suchdol nad Lužnicí sobota Masopust na Františkově čtvrtek , 17. h Rakouské tisícovky Přednáška o Novohradských horách Kino Suchdol nad Lužnicí Pořádá Město Suchdol nad Lužnicí V loňském roce bylo v městském kině v Suchdole nad Lužnicí odehráno 58 filmových představení. Navštívilo je celkem diváků. Celková tržba ze vstupného byla Kč. (Někdy se ptáte, kdo určuje cenu vstupného. Cenu určuje filmový distributor, nikoli město.) Hlavní náklady na provoz budovy kina za rok 219 činily Kč za plyn a Kč za elektřinu. Návštěvnost filmů v roce 219 (Seznam filmů promítaných kině v Suchdole nad Lužnicí s návštěvou nad 5 diváků) Ženy v běhu (175 diváků, ) Ledové království II (163 diváků, ) Bohemian Rhapsody (161 diváků, ) LOVEní (15 diváků, ) Lví Král (133 diváků, ) Tajný život mazlíčků 2 (87 diváků, ) Spider-Man: Daleko od domova (8 diváků, ) Poslední aristokratka (71 diváků, ) Avengers: Endgame (58 diváků, ) Asterix a tajemství kouzelného lektvaru (58 diváků, ) Čertí brko (51 diváků, ) red sobota , 19. h Maškarní šibřinky S DJ Zvánovcem Cafe bar Cinema pátek , 19.3 h Můj příběh (film) Kino Suchdol nad Lužnicí sobota Masopust v Hrdlořezích sobota Masopust v Tušti úterý , 18. h Sukdol zvláštní ves na Třeboňsku Přednáší historik prof. Jaroslav Čechura Restaurace U Kaprů Pořádá Město Suchdol nad Lužnicí čtvrtek , 19.3 h Případ mrtvého nebožtíka (film) Kino Suchdol nad Lužnicí pátek , 2. h Fotbalový ples pátek , 19.3 h Cats (film) Kino Suchdol nad Lužnicí sobota Masopust na Klikově čtvrtek , 17. h Sněžná mela (film) Kino Suchdol nad Lužnicí pátek , 19.3 h Malé ženy (film) Kino Suchdol nad Lužnicí Výhled sobota , 2. h Vodácký country bál Kulturní dům Pořádá Vodácký klub pátek , 19. h Božská Sarah (divadelní představení) Divadlo Kalich Kino Pořádá Město Suchdol nad Lužnicí 7

8 Pozvánky pátek , 2. h Hasičský ples Kulturní dům Pořádá Sbor dobrovolných hasičů Suchdol nad Lužnicí sobota , 17. h Posezení s dechovkou Účinkuje kapela Libkovanka Kulturní dům vinárna Pořádá Město Suchdol nad Lužnicí neděle , 16. h Jak zvířátka k Petrovským přišla (divadlo pro děti) Kino Divadlo emillion Pořádá Město Suchdol nad Lužnicí sobota , 1. h Odemykání Lužnice Pořádá Vodácký klub Suchdol nad Lužnicí sobota Zájezd do lázní Bad Füssing Pořádá Město Suchdol nad Lužnicí Kino Suchdol nad Lužnicí Program v únoru pátek , 19.3 h (9 min) Můj příběh Mladá talentovaná Elizabeth rezignuje na úspěšnou kariéru baletky kvůli osudové lásce. Muž jejího srdce má však dvojí tvář. Hrají: Vlastina Svátková, Saša Rašilov, Vilma Cibulková, Tereza Kostková a další. Mládeži do 12 let nepřístupno. Vstupné 1 Kč čtvrtek , 19.3 h (97 min) Případ mrtvého nebožtíka Komedie, která si utahuje z kriminálek, jichž jsou dnes plné televizní obrazovky. Detektivní rámec je základem pro vtipné scény a zdařilé herecké výkony. Hrají: David Novotný, Hana Vagnerová, Lukáš Příkazský, Miroslav Táborský a další. Mládeži přístupno. Vstupné 1 Kč pátek , 19.3 h (11 min) Cats Legendární muzikál se dočkal filmového zpracování. Dnes večer dostane jedna jediná kočka šanci prožít další život. Hrají: Jennifer Hudson, Judi Dench a další. České titulky. Mládeži přístupno. Vstupné 12 Kč čtvrtek , 17. h (95 min) Sněžná mela Animovaný dobrodružný film. Veselé dobrodružství polárního lišáka Bleska, který má velký sen stát se nejlepším arktickým kurýrem. Jeho první zásilka ho ale zavede do tajuplné polární pevnosti, kde prohnaný zloduch Otto Von Walrus spřádá plány na zničení Arktidy. Česká verze. Mládeži přístupno. Vstupné 1 Kč pátek , 19.3 h (94 min) Malé ženy Romantické drama. Malé ženy čerpají z klasického románu a díla Louisy May Alcottové. Příběh čtyř mladých žen, z nichž každá je odhodlaná žít po svém. Hrají: Emma Watson, Florence Pugh a další. České titulky. Mládeži přístupno. Vstupné 1 Kč Cvičení v hasičské zbrojnici Každý čtvrtek, pilates od 18. h, tabata od 19. h. S sebou 8 Kč, podložka, ručník, pití, obuv. Info Kateřina Hladíková, hladik.kate@ .cz, a SOKOL Suchdol n. L. Vás zvou na fotbalovou zábavu ve vinárně KD v Suchdole nad Lužnicí Metafit a Body Tone s gumou tréninky v hasičské zbrojnici Každé úterý, 18. a 19. h Metafit Každý pátek, 18. h Body Tone s gumou Kontakt a rezervace: Jana Dušáková, fitness trenérka, , Facebook Metafit Jana Dušáková, Cena: 8 Kč PÁTEK 14. února 22 od 2: BOHATÁ TOMBOLA Vstupné 1,- Kč Předprodej v IC Suchdol nad Lužnicí, pí Rohrbachová. 8 Suchdolský zpravodaj únor 22

9 Pozvánky Město Suchdol nad Lužnicí vás zve na přednášku»sukdol«zvláštní ves na Třeboňsku Přednáší historik prof. Jaroslav Čechura (mj. autor knihy o suchdolské rodačce Johaně Peřkové) úterý od 18. hodin hospoda U Kaprů (Suchdol nad Lužnicí, nám. T. G. Masaryka čp. 9) Vstupné dobrovolné Město Suchdol nad Lužnicí pořádá přednášku ozvučenou projekci fotografií Rakouské tisícovky Větší část hor, u nás zvaných Novohradské, leží v Rakousku, je tam i nejvyšší hora Viehberg a dalších nejméně deset zajímavých tisícovek. O nich, jejich kraji, příbězích a také našich společných výletech vypravuje Milan Koželuh čtvrtek 2. února 17. h Kino Suchdol nad Lužnicí Vstupné 5 Kč Srdečně zve Město Suchdol nad Lužnicí O přednášce Suchdol nad Lužnicí má za sebou velmi dlouhé a zajímavé dějiny. Ukazují, že se tato lokalita se neproslavila jen sjížděním řeky Lužnice. To rozhodně nikoli! Dějiny obce jsou velmi staré a téměř vždy spojené s panstvím Třeboň, jehož součástí Suchdol po staletí byl. Každoden- nost obce prozrazuje, že konvenční označení páni versus poddaní nemusí vždy doslova platit. Už to, že se jednalo o hraniční ob- last s česky mluvící vsí, je velmi zajímavé. Jak to, že tu žilo po staletí převážně, ne-li výlučně, české obyvatelstvo? V století tu lze zachytit mnohé nečekané skutečnosti, jak velké obecní dluhy, které ves nesplácela, to dávalo Suchdolu i zvláštní nálepku u třeboňských úředníků. Ti častovali Suchdolské nejednou různými epitety. Dobře je znala i knížata ze Schwarzenberka, která jen tento neklid monitorovala. Velmi zajímavý je vývoj obce v 17. a 18. století, kdy se jednalo o největší ves na celém třeboňském panství. Ves neměla jen své sedláky, chalupníky a podruhy. Ale také lidi, kteří sekali šindele, pálili smolu a také se živili pašováním zboží všeho druhu přes blízkou česko-rakouskou hranici. Konečně musí zaujmout příběh Johany Peřkové (nar. 173), suchdolské rodačky. Odhaluje mnoho z každodennosti nejen této vsi, ale i velké části jižních Čech. Něco ukradla sedlákům, kde pracovala jako děvečka, něco na cestách jižními Čechami. Uměla očarovat muže, naučila se žít podle svého. Vykradla i několik kostelů na Táborsku. Dostala milost od Marie Terezie, když jí hrozil trest smrti. Ale sama tato císařovna byla docela jiná dáma, než ukázal nedávný televizní seriál. O přednášejícím Prof. PhDr. Jaroslav Čechura, DrSc. je český historik, specializující se na novověké sociální dějiny. Jeho současným působištěm je Ústav českých dějin FF UK a kromě toho spolupracuje s Katolickou teologickou fakultou UK a Technickou univerzitou v Liberci, dříve též s Max-Planck-Institut für Geschichte v Göttingenu. Je členem několika redakčních a vědeckých rad. Anotace: Novohradské hory patří k rozsáhlému masivu, jehož většina a také nejvyšší hora jsou v Rakousku. Tam se pohoří zdánlivě jmenuje Nordwald, ale v mapě je hned vedle napsáno Freiwald a pod tím ještě Weinsberge, aniž by byla vidět nějaká hranice jasně tato pohoří oddělující. Takže vzniká otázka, co z toho patří k našim Novohradským horám. Další pochyby nastanou při pátrání po tisícovkách. Na české straně jich je menšina, někde vyjádřená číslem tři, ale když se na stejné stránky podíváte o rok později, už je jich tam pět, ač ta tisícovka, kterou vy znáte, tam pro změnu uvedená není. V Rakousku jich má být patnáct, ale jak si tak brouzdáte mapou, napočtete jich dvacet a to se ani nedíváte jižněji do Weinsberge, tam jich je také dost. Magie tisícovek je tak trochu dána metrickou soustavou, měřit hory na stopy, vedla by kulatá hranice někde jinde. Ta hranice je samozřejmě nespravedlivá k některým horám nižším, které mohou být nejen hezčí, ale mnohdy i mohutnější a divočejší. U nás třeba Kraví a Kuní hora, v Rakousku Mandelstein. A naopak ne všechny tisícovky vzbudí úžas, jsou mezi nimi i zástupné nevýrazné vyvýšeniny v masivu větších hor. Ale přesto, tisícovka je tisícovka a nejméně deset z nich jsou opravdu vládci našich hor. Ostatně hrdinná sucholská parta horochodců už má za sebou výstup na Bärenstein a přechod hřebenu Tischbergu s pěti tisícimetrovými vrcholy za sebou. Přednáška Rakouské tisícovky se pokusí vnést jasno do počtu a hranic sousedních pohoří v Rakousku a také všech jejich tisícovek. A samozřejmě fotografiemi představit ty nejkrásnější a nejzajímavější z nich. Občas to budou fotky právě ze suchdolských výletů. Podíváme se i na mohutný Plochwald s jezerem ve výši tisíc metrů, pravděpodobný cíl naší výpravy 18. dubna 22. Přednáška končí blokem fotek a krásné hudby. 9

10 Pozvánky Sbor dobrovolných hasičů Suchdol nad Lužnicí pořádá v pátek 13. března 22 od 2. hodin v kulturním domě V. HASIČSKÝ PLES Masopustní obchůzky v Suchdole nad Lužnicí sobota Suchdol sobota Hrdlořezy, Tušť sobota Františkov sobota Klikov Vodácký klub v Suchdole nad Lužnicí pořádá VODÁCKÝ COUNTRY BÁL K tanci a poslechu hraje skupina MIDI z Tábora Vstupné 13 Kč, na místě 15 Kč Bohatá tombola, občerstvení zajištěno Předprodej vstupenek v Lomnické pekárně u paní Věry Decarli (od ) v okolních obcích sobota Hranice, Rapšach sobota Cep, Dvory, Jílovice sobota Halámky, Šalmanovice red Hraje Katastrofa a Ruky v kapcách sobota od 2. hodin ve vinárně kulturního domu Předprodej vstupenek: Pekařství MPM (naproti ZŠ) Bohoslužby a události ve farnosti v únoru Mše sv. v kostele sv. Mikuláše: Neděle mše svatá v 9.3 h Středa mše sv. v 17. h v kostele první středu v měsíci. Další středy v domácnostech, bude oznámeno v ohláškách na nástěnce a na webu farnosti. Modlitba růžence před každou mší svatou Výuka náboženství Náboženství učí na faře každou druhou středu od 15.3 h pan farář Tomáš Vyhnálek. Mše svaté v okolních farnostech: České Velenice neděle 11. h, čtvrtek 17. h Dvory nad Lužnicí neděle 8.15 h, úterý 17. h Rapšach pátek 17. h Udělování svátosti nemocných V měsíci únoru myslíme v modlitbách zvlášť na naše nemocné. Ve středu bude v kostele při mši sv. od 17. h udělování svátosti nemocných. Kdo se nebude moci dostavit do kostela, toho pan farář rád navštíví doma (kontakt uveden níže). Popeleční středa Mše svaté s udělováním popelce budou: v kostele v Suchdole v 17. h, v kostele v Č. Velenicích v 18. h. Popeleční středou začíná postní doba, která trvá čtyřicet dní a vrcholí velikonoční radostí. Svatý otec nám ve svém Poselství k postní době připomíná, že i v tomto roce nám Pán dopřává příhodný čas, abychom obnovili své srdce a připravili se na slavení velikého tajemství smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Je třeba, abychom se v mysli i v srdci neustále vraceli k tomuto tajemství. To pak v nás poroste měrou, jakou se necháme zapojit do jeho duchovní dynamiky, a také podle toho, jak na ně odpovíme. Další události ve farnosti a podrobnější informace: Kontakt na kněze: P. Tomáš Vyhnálek, OMI , suchdolnadluznici@dicb.cz 1 Suchdolský zpravodaj únor 22

11 Pozvánky Město Suchdol nad Lužnicí vás zve na divadelní představení Divadla Kalich Božská Sarah žská ah slavná hra Johna Murella o posledním létě proslulé herečky Osoby a obsazení: Sarah Bernhardtová Iva Janžurová Georges Pitou Kryštof Hádek Režie: Alice Nellis Termíny vodáckých akcí v tomto roce Odemykání Lužnice 28. března 22 Splutí řeky Lužnice ze Suchdola končí se zpravidla na vodáckém tábořišti v Majdaleně u kostela asi po dvanácti kilometrech. Sraz je v deset hodin na vodácké základně u mostu na Klikov. Zamykání Lužnice Splutí řeky Lužnice ze Suchdola končí se zpravidla na vodáckém tábořišti v Majdaleně u kostela asi po dvanácti kilometrech. Sraz je v deset hodin na vodácké základně u mostu na Klikov. Vánoční Lužnice Sraz v deset hodin na vodácké základně u Klikovského mostu. Lužnice se splouvá k jezu Pilař v Majdaleně (asi 8 km). Komu se nechce na lodi, tak se může zúčastnit tradičního pěšího pochodu kolem Lužnice, cílem je také Pilař. Cestou samozřejmě oheň na Mumii. Scéna: Matěj Cibulka, kostýmy Kateřina Štefková, hudba Jan Ponocný Délka představení: 165 minut (včetně přestávky) Pátek od 19. h Kino Suchdol nad Lužnicí Vstupné: 29 Kč Předprodej vstupenek: Infocentrum Suchdol nad Lužnicí INTENZIVNÍ LYŽAŘSKÝ A SNOWBOARDOVÝ KURZ Kdy: v průběhu jarních prázdnin, tj Kde: Čenkovice, Orlické hory Kurz je určen pro děti ve věku 6 15 let, které si chtějí osvojit či vypilovat svoji lyžařskou či snowboardovou techniku. To vše pod dohledem zkušených instruktorů v malých skupinách. Bližší info: anna.brothankova@seznam.cz, tel

12 Ohlédnutí Novoroční ohňostroj města ( ) Adventní školní jarmark ( ) Mikuláš v Hrdlořezích Ve čtvrtek procházeli hrdlořezskou vesnicí dům od domu Mikuláš s andělem a čtyřmi čerty, aby si na vlastní oči ověřili, zdalipak jsou zdejší děti opravdu jako andílci nebo jim pod vlásky raší růžky. Celkovou situaci vyhodnotili Mikuláš s andělem podle Knihy hříchů a dobrých skutků jako uspokojivou, a tak si zklamaní čerti nakonec z celkového počtu 23 navštívených dětí odnesli do pekla jen prázdné pytle. Mezi řinčením jejich řetězů a hrozivými zvuky, které vydávali, se tak ozývala alespoň výhružka, že příští rok přijdou na další zúčtování a ať se třese ten, kdo maminku a tatínka poslouchat nebude. Podle množství slibů a přísah by se Hrdlořezy mohly rázem přejmenovat na Svatou ves. Uvidíme, jak dlouho jim ta svatozář vydrží! Renata Homolková 12 Mikulášova výprava po Hrdlořezích. Zuzana Tomšů Suchdolský zpravodaj únor 22

13 Základní škola Předvánoční výlet do Třeboně Druhé kolo Mladého chemika Po školním jarmarku se žáci 2. ročníku vydali na předvánoční výlet do Třeboně. Cesta autobusem velmi rychle utekla a než jsme se nadáli, už jsme vystupovali u kostela nedaleko náměstí. Nejprve jsme navštívili malebný obchůdek s krásnou expozicí pod názvem Třeboň v marcipánu. Velkému zájmu se těšilo vyrábění ve voňavé dílničce, kde si každý mohl vyzkoušet práci s marcipánem a vymodelovat svůj vlastní suvenýr. Žáci se sami rozdělili do dvou skupin. První skupina nadšenců s paní vychovatelkou tvořila podle vlastní fantazie z voňavého marcipánu sladké figurky, ozdobičky a jiné dárečky pro své nejbližší. Druhá skupina pod vedením paní učitelky mohla obdivovat šikovnost cukrářů, kteří ztvárnili Třeboň v marcipánových miniaturách. V této galerii si žáci prohlédli například Schwarzenberskou hrobku, malebné náměstí s postavami v dobových kostýmech, rozkošné divadlo či si připomněli pověst o Jakubovi Krčínovi, historii rybářství nebo lázeňství. Po krátké svačince v místním útulném salónku se děti vystřídaly a s nadšením vytvářely svůj výrobek, což jim udělalo největší radost. Cílem výletu byla však návštěva státního zámku s netradiční prohlídkou zaměřenou na život našich předků v období Vánoc. Zásluhou zajímavého vyprávění žáci nahlédli do vánoční rezidence Schwarzenbergů a seznámili se s tradicemi a zvyky této doby. Díky prohlídce a poutavému výkladu průvodkyně jsme nasáli opravdovou vánoční atmosféru. Během krátkého výletu všichni našli čas na nákup drobných dárků v místním hračkářství a papírnictví. Před odjezdem domů jsme se krátce zastavili na náměstí u kašny a vyfotili se před nádherným dřevěným betlémem u vánočního stromečku. Na cestu zpět se všichni moc těšili, neboť pro mnohé cesta vlakem byla opravdovým zážitkem. Domů jsme se vrátili v dobré náladě, jen nám bylo líto, že to tak rychle uteklo. Radostné Vánoce a šťastný nový rok dodatečně přejí žáci 2. ročníku a Bohuslava Juráková Nejvíce se mi líbilo vytváření v muzeu marcipánu, ale líbil se mi i vánočně vyzdobený zámek. Přivezla jsem mamince a sestře vlastnoručně vyrobené postavičky z marcipánu. Obě měly velikou radost a já s nimi. Adélka Maděrová Líbila se mi prohlídka zámku a úchvatná Schwarzenberská hrobka z marcipánu. Obdivoval jsem miniaturní postavičky a šikovnost cukrářek, které dokázaly tak věrohodně ztvárnit a připomenout Třeboň v dávné historii. Všem bych toto muzeum doporučil. Vlastík Konárek Mám upřímnou radost, když můžu pochválit své 3 žákyně z 9.A, které jely bojovat do Prahy 12. prosince, aby se utkaly s ostatními mladými chemiky z naší ČR. Sice jsme neobhájily první tři místa, ale za úspěch považuji i 53. místo z celkových 344, toto místo obhájila Eliška Šťastná! 85. skončila Barbora Toulová a Adéla Šejvlová se vyšplhala na pěkné 123. místo. Všem třem gratuluji, obzvláště k pěknému výkonu Elišky. Myslím, že tato děvčata se ve světě určitě neztratí, protože se nebojí, přistupují ke všemu zodpovědně a s optimismem. Petra Kopecká Před Vánoci do Jižní Ameriky Jeden z posledních školních dnů roku 219 měli žáci 7. ročníků zpestřený cestovatelskou přednáškou. Dne 19. prosince 219 naši školu navštívil Michal Dibďák, který vzal mladé posluchače do Jižní Ameriky, konkrétně do Argentiny a Brazílie. Kromě zajímavostí o těchto dvou zemích se žáci dozvěděli spoustu typů na dostupné cestování po celém světě a vyslechli si spoustu úsměvných zážitků z cest. Věřím, že vyprávění cestovatele, který až na Antarktidu navštívil už všechny kontinenty, žáky inspirovalo a vzbudilo to v nich zájem poznávat svět. Šárka Oesterreicher 13

14 Základní škola Vánoční Vídeň Šárka Oesterreicher Mrazivého dne, který nesl magický datum , jsme se vydali s žáky 8.A, 8.B a 9.A na výlet do hlavního města Rakouska, do předvánoční Vídně. Z Wien Franz-Josefs-Bahnhof směřovaly naše kroky nejdříve k architektonickému skvostu Hundertwasserhaus, jedné z nejoriginálnějších vídeňských památek. Odtud už naše putování po Vídni nabralo směr staré město Innere Stadt a po návštěvě prvních vánočních trhů Am Hof jsme došli ke Stephansdomu, který se řadí k jedněm z nejkrásnějších gotických katedrál. Další zastávkou byla Státní opera na Ringstraße a poté nás čekal velkolepý palác Hofburg, jenž byl po šest staletích domovem habsburské dynastie. V jeho blízkosti navštívila naše skupina na Maria-Theresien-Platz další z vídeňských Christkindlmärkte. Mezitím se už začalo pomalu stmívat, rakouskou metropoli rozzářila světla slavnostní výzdoby a před námi byl poslední bod dnešního programu trh Wiener Weihnachtstraum před vídeňskou novogotickou radnicí. Kouzlo předvánoční atmosféry trhů provoněných skořicí dotvořily sněhové vločky, které se po setmění začaly snášet z nebe. O stěžejních místech prohlídky Vídně (Hundertwasserhaus, Stephansdom, Hofburg, Wiener Rathaus) jsme se dozvěděli základní informace prostřednictvím referátů připravených některými žáky. V průběhu dne jsme úročili své znalosti německého jazyka, trochu poznali hlavní město našich sousedů, ochutnali rakouské speciality, nasáli vánoční atmosféru na jedněch z nejznámějších adventních trhů a v pozdních večerních hodinách jsme se unavení, ale plní dojmů vrátili domů. Krásné Vánoce a šťastný nový rok PF 22 Již tradičně si krásné Vánoce a vše dobré v nové roce popřáli žáci, pedagogové a všichni zaměstnanci školy na vánoční besídce v pátek 2. prosince 219. V podání žáků ZŠ zazněly české a moravské koledy a vánoční písně, muzicírování příjemně oživil úryvek o vánočních zvycích z knihy Babička od Boženy Němcové. Na školní léta zavzpomínali též někteří bývalí žáci a učitelé. Milými slovy pozdravila všechny paní místostarostka Ing. Drábová a krásné Vánoce a úspěšný nový rok popřála paní ředitelka školy Mgr. Kateřina Vondrová. ZŠ TGM SUCHDOL NAD LUŽNICÍ 14 Suchdolský zpravodaj únor 22

15 Sport Fotbalový oddíl Mladší žáci opět váleli Martin Šuba Mladší žáci ani o Vánocích nezaháleli a se zúčastnili memoriálu JUDr. A. Straky v třeboňské sportovní hale. Memoriál byl rozdělen na dvě části, a to ranní a odpolední. Náš tým byl nalosován do ranní části, kde startovala mužstva z okresních přeborů, v odpolední části startovala mužstva z 1. A tříd a výše. Tajně jsme doufali v odpolední část, kde bychom se určitě neztratili a čekala by nás těžká utkání, což chceme, ale bohužel toto povánoční přání se nám nesplnilo. Náš tým, z důvodů různých absencí našich kmenových hráčů, doplnili naši odchovanci, kteří momentálně hájí barvy českobudějovického Dynama, v kategorii U13 Petr Vacek, v U12 Martin Šuba a v U11 Šimon Pavlík. Za soupeře jsme měli silné Dačice, Kardašovu Řečici, Sezimovo Ústí, Nemanice a Novou Bystřici. Naši hráči ve všech utkáních jasně dominovali, jak pohybově, tak individuální prací s míčem, velmi dobrý byl pohyb bez míče a předváděli oku lahodící kombinace, někdy až do prázdné soupeřovy branky. V brance se dařilo Míše Krásové, která skvěle četla hru, konstruktivně rozehrávala na spoluhráče a zakládala průnikovými přihrávkami na rozběhnuté spoluhráče gólové akce. Míša byla po zásluze vyhlášena za nejlepší brankářku turnaje. V obraně dominoval Honza Krejčí, dozadu výborný, ale ještě lepší směrem dopředu, kdy v pěti utkáních z pozice obránce vstřelil úctyhodných osm branek. V záloze se dařilo herně i střelecky Martinovi Šubovi dal šest branek, svou vytříbenou technikou připravoval šance spoluhráčům a motal hlavy soupeřům, někdy až moc. A v útoku byla radost koukat na dvojici David Hybner Roman Fučík. Ale tak bych mohl jmenovat celý tým, který hrál s chutí, uvolněně a s radostí. Určitě potěší nás trenéry slova chvály na náš tým z úst všech přítomných, ať už kolegů trenérů, diváků nebo činovníků z Okresního fotbalového svazu (OFS) a Krajského fotbalového svazu (KFS). Myslím, že už si všichni budou pamatovat, že v Suchdole Zlatý tým ( ). Horní řada zleva: trenér M. Šuba, L. Balaško, P. Vacek, J. Krejčí, R. Fučík, D. Hybner, trenér J. Bartoš. Dolní řada zleva: T. Růžička, M. Bušta, M. Šuba, Š. Pavlík, J. Bartoš. Ležící: M. Krásová se kope dobrej fotbal. Po závěrečném hvizdu, za velikého jásotu nebylo co řešit a bylo z toho první místo, a tudíž zlato. Náš zlatý tým nastoupil ve složení: Michaela Krásová, Tomáš Růžička, Lukáš Balaško, Jakub Bartoš, Matěj Bušta, Roman Fučík, Petr Vacek, Honza Krejčí, Martin Šuba, Šimon Pavlík a David Hybner. Výsledky Suchdol Dačice 3-2 Hybner, Fučík, Šuba Suchdol Kardašova Řečice 4- Krejčí 3, Šuba Suchdol Sezimovo Ústí 5- Pavlík 2, Fučík 2, Šuba Suchdol Nemanice 6-2 Vacek 2, Růžička, Krejčí, Pavlík, Šuba Suchdol Nová Bystřice 1- Krejčí 4, Krásová 3, Šuba 2, Bušta Mladší žáci ani na konci roku nezaháleli a zúčastnili se Memoriálu JUDr. A. Straky v Třeboni 15

16 Sport Stolní tenis Družstvo A, krajská soutěž Stolní tenis Stolní tenis TJ Sokol Suchdol stolní tenis po první polovině soutěží r TJ Sokol Suchdol stolní tenis po první polovině soutěží r Začátek soutěží říjen 219 ukončení březen 22 TJ Sokol Suchdol stolní219 tenis poukončení první polovině soutěží Začátek soutěží říjen březen 22r Začátek soutěží říjenc219 ukončení březen 22 Krajská soutěž Krajská soutěž C ' ' Krajská soutěž C 1. Jiří Janda P Bo Družstvo V R P K Skóre UP dy Bo Družstvo V R P K Skóre U dy TJ Suchdol nad Lužnicí A 9 9 9:42 27 TJ Suchdol nad Lužnicí A 9 9 9:42 27 VS Ta bor B :49 23 VS Ta bor B :49 23 TJ Sokol Mlada Voz ice A :66 19 TJ Sokol Mlada Voz ice A :66 19 TJ Jiskra Tr ebon B :63 19 TJ Jiskra Tr ebon B :63 19 TJ Sokol Milevsko A :68 18 TJ Sokol Milevsko A :68 18 Staving Studena C :61 17 Staving Studena C :61 17 SKST Ty n nad Vltavou B :7 17 SKST Ty n nad Vltavou B :7 17 KD Dac ice A :73 16 KD Dac ice A :73 16 TJ Sokol Lodhe r ov A :69 15 TJ Sokol Lodhe r ov A :69 15 TJ Jiskra Bechyne B 9 9 :9 TJ Jiskra Josef Dvořák 9 a František :9 Janda HráčiBechyne družstvaba: Jiří Janda, Milan 9 Kropík, Hráči družstva A: Jiří Janda, Milan Kropík, Josef Dvořák a František Janda Hráči družstva A: Jiří Janda, Milan Kropík, Josef Dvořák a František Janda Pořadí Pořadí Okresní přebor I Okresní přebor I Okresní přebor I Pořadí Pořadí Družstvo Družstvo Velenice A Velenice A Tr ebon C Tr ebon C Rudolec A Rudolec A Suchdol C Suchdol C RQ ec ice B RQ ec ice B Lodhe r ov B Lodhe r ov B Suchdol B Suchdol B Dac Dac ice icebb Pořadí Družstvo La La senice seniceaa Majdalena Vc Vc eelnice lniceaa Lomnice LomniceAA PU V PU V PU R R P P K K Skóre Skóre 127:71 127:71 119:79 119:79 129:69 129:69 19:17 19:17 114:84 114:84 19:89 19:89 18:18 18:18 87:111 87:111 Body Body P K Skóre 59:139 59:139 7:128 Body V 11 R :87 111:87 64:134 64: Josef Dvořák ml. 2. Milan Kropík 4. František Janda Družstvo B, okresní přebor I 1. Petr Záruba 2. Václav Kohl 3. Jaroslav Záruba 4. Josef Trsek Družstvo C, okresní přebor I 1. Josef Šubrt ml. 2. Jiřina Bubalová 3. Karel Průcha 4. Josef Šubrt st družstva B: PetrZáruba, Záruba, Jaroslav Záruba, VáclavTrsek Kohl a Josef Trsek Hráči družstva B: PetrHráči Záruba, Jaroslav Václav Kohl a Josef Hráči družstva C: Josef Šubrt ml, Josef Šubrt st., Matejová Jiřina, Karel Průcha, Jan Krahulec Hráči družstva C: Josef Šubrt ml, Josef Šubrt st., Matejová Jiřina, Karel Průcha, Jan Krahulec Podrobnější informace na tel. č Podrobnější informace na tel. č , na stránkách asociace stolního tenisu ( ( Nebo na stránkáchnebo Česká asociacečeská stolního tenisu Josef Šubrt Josef Šubrt Jan Krahulec Suchdolský zpravodaj únor 22

17 Farnost Světový den nemocných Iva Hojková Světový den nemocných poprvé vyhlásil papež Jan Pavel II. v roce Každý rok připadá na 11. únor, což je den, kdy také slavíme jeden svátek Panny Marie. Jedná se o svátek Panny Marie Lurdské. Tento zvláštní název je podle místa ve Francii, které se jmenuje Lurdy. Panna Maria se tam před mnoha lety několikrát zjevila dívce Bernadettě s přáním, aby se lidé více modlili, především za obrácení od zla a za hříšníky. Nakonec na tomto místě vytryskl léčivý pramen, ke kterému se dodnes sjíždějí tisíce poutníků s touhou po uzdravení. Dále se můžeme nechat povzbudit slovy z Poselství svatého otce Františka k 28. Světovému dni nemocných. Slova, která Ježíš vyslovuje:,pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím (Mt 11, 28), odhalují tajemnou cestu milosti, jež se ukazuje prostým lidem a nabízí posilu unaveným a vyčerpaným. Tato slova vyjadřují solidaritu Syna člověka, Ježíše Krista, se zarmouceným a trpícím lidstvem. Kolik lidí trpí na těle i na duchu! Slovy,pojďte ke mně volá všechny, aby přišli k němu, a slibuje jim úlevu a osvěžení. Když je Ježíš vyslovuje, má před očima lidi, s nimiž se každý den setkává na ulicích Galileje; mnozí jsou lidé prostí, chudí, nemocní a postavení na okraj vinou tíhy zákona a nespravedlivého sociálního systému. Tito lidé stále chodili za ním, aby naslouchali jeho slovu slovu dávajícímu naději. (Angelus, 6. července 214). Při 28. světovém dni nemocných se Ježíš obrací se svým pozváním na nemocné a utlačované i na chudé, kteří vědí, že jsou úplně závislí na Bohu. Byli zraněni těžkou zkouškou a potřebují uzdravení. Tomu, kdo prožívá úzkost ze své vlastní zranitelnosti, bolesti a slabosti, Ježíš Kristus nenakládá zákony, ale nabízí mu milosrdenství, to znamená svou osobní útěchu. Ježíš hledí na zraněné lidstvo. Má oči, které vidí, které si všímají, protože hledí do hloubky a nejsou lhostejné, ale zastavují se a pohlížejí na celého člověka, na každého člověka v jeho zdravotní situaci, aniž by někoho vyřazovaly, ale každého zvou, aby vstoupil do jeho života a zakoušel něhu. Drazí nemocní bratři a sestry, nemoc vás zvláštním způsobem staví mezi ty, kdo,se lopotí a jsou obtíženi, a tak přitahují pohled Ježíšova srdce. Z něho přichází světlo pro vaše temné chvilky a naděje ve vaší sklíčenosti. On vás zve, abyste šli k němu:,pojďte. V něm totiž najdete sílu překonat nepokoj a otázky, jež ve vás vyvstávají při této,noci těla a ducha. Kristus nám sice nedal žádné recepty, ale svým utrpením, smrtí a zmrtvýchvstáním nás osvobozuje od útlaku zla. Celé poselství bude možné si přečíst na webových stránkách farnosti. K článku použit také zdroj Ohlédnutí za událostmi nejen vánočními Iva Hojková Není to tak dlouho, co jsme naposled v kostele zazpívali koledu Narodil se Kristus Pán, a to při slavnosti Křtu Páně. Jak jsme prožívali předvánoční i vánoční dobu ve farnosti, si můžeme krátce připomenout i na přiložených fotografiích. Adventem nás v kostele provázela aktivita Choďme po Božích stezkách. Obnovili jsme své rozhodnutí kráčet za Ježíšem, aby se mohl zrodit nejen v městě Betlémě, ale i v našem srdci. Aktivita byla inspirována čteními z 1. neděle adventní (cyklus A), kde se mluví Snídaně po rorátech ( ) 17

18 Farnost Tříkrálová sbírka 22 Rorátní mše ( ) Scéna z vánoční hry o sv. Františkovi ( ) Suchdolský betlém o ochotě vyjít na cestu a změnit svůj život. Hlavním motivem jsou stopy, které připomínají naši ochotu vyjít za Ježíšem. Obraz, který ze stop vznikl, je symbolem naděje. Spasitel Ježíš přináší světlo do temnoty. I my můžeme, pokud budeme chodit po Božích cestách, přinášet světlo Boží lásky do našeho okolí. Děti i dospělí si mohli v kostele nalepit žlutou stopu na cestu na tmavé nástěnce, směřující k jeskyni, kde se narodil Spasitel. Zároveň si mohli každou neděli vzít stočený lístek s biblickým citátem a drobným úkolem, které byly povzbuzením na celý týden (lístečky byly ve třech věkových kategoriích). O Vánocích jsme skutečně doputovali do jeskyně k Ježíškovi s Marií a Josefem. Nechali jsme se inspirovat Diecézním katechetickým centrem Brněnského biskupství. Těsně před Vánoci jsme v sobotu měli rorátní mši svatou, kdy jsme už v půl sedmé vyráželi s lucerničkami z fary do kostela. Po mši svaté, při které jsme děkovali Panně Marii, jsme společně posnídali na faře. Potom se nás několik pustilo do výzdoby kostela. Myslím, že hodně z vás mi může potvrdit, že se nám to povedlo. V pondělí před Štědrým dnem jsme tradičně s dětmi zahráli vánoční hru. Tentokrát byla o tom, jak v Itálii v roce 1223 svatý František z Assisi pro své spolubratry a obyvatele Greccia sehrál vánoční scénu narození Krista. Vlastně to byl první živý betlém a od toho se také odvozuje tradice stavět betlémy jesličky. Na hru jsme měli vypůjčenou oslici Viktorii. Díky šikovným hráčům jsme mohli slovy sv. Františka zažít, jak veliký je Bůh. Kvůli nám se stal dítětem, položili ho mezi zvířata na obyčejnou slámu a první, kdo ho přišli pozdravit, byli pastýři, kteří páchli po ovcích. Při půlnoční mši svaté jsme měli možnost za to, že se veliký Bůh kvůli nám stal dítětem, poděkovat. A s radostí Ježíšovy narozeniny oslavovat. K tomu jsme určitě měli příležitost i při dalších vánočních mších. A velkou událostí, která se ještě odehrávala ve vánoční době, ale již v novém roce, je Tříkrálová sbírka. Letos se k nám přidali noví koledníčci, za což jsme moc rádi. Moc děkuji všem malým i velkým koledníkům, vedoucím a jejich rodinám za podporu a veškerou pomoc. Jmenovitě děkuji vedoucí Aničce a jejím králům Kačce, Verunce a Pavlíkovi, vedoucí Martě a Kubovi, Jaromírovi a Anežce, vedoucí Lence a Štěpánce, Sáře a Tomáškovi, vedoucí Martině a Anetce s Hankou, vedoucí Lence a Báře s Amálkou a vedoucímu Láďovi a Járesovi s Jirkou. A také děkuji svým králům Jakubovi, Ondrovi a Honzovi a Rozárce, Sebíkovi a Klaudince. Mé poděkovaní též letí do Rapšachu a všem tamním králům a jejich vedoucím. Výtěžek naší Tříkrálové sbírky 22 Letos se nám podařilo vykoledovat Kč, z toho Kč v Rapšachu. Podíl, který se vrátí do farnosti, bude podle letošního záměru rozdělen pro Oblastní charitu Třeboň a pro potřebné v Suchdole a okolí či na podporu trávení volného času dětí a mládeže. Vykoledovali jsme o 5 11 Kč víc než vloni. Moc děkuji všem dárcům, neboť koledujeme hlavně pro vás. Bez vašich úsměvů, přijetí, pochval a podobně by nás to tolik nebavilo. Moc vám přejeme, ať vás Boží požehnání všude provází. 18 Suchdolský zpravodaj únor 22

19 Historie Paměti Ludmily Popelové (3.) Pokračování pamětí Ludmily Popelové rozené Cebe ( ) z minulého čísla Jednou jsem přišla v neděli odpoledne domů, seděli tam cizí pán s paní a maminka je nějak hostila. Pak jsem se dozvěděla, že je to pan učitel Šnajd, bývalý [učitel] sestry Marie v Dietmanns. Chtěli na rodičích, aby jim dali Marii, že se bude mít u nich dobře. Oni totiž vyhráli velkou sumu peněz a koupili si v Kremži nad D[unajem] velký dům a potřebovali by nějakou spolehlivou osobu, neříkali služebnou. Marie že by byla jako jejich. Paní že by jí dala učit vařit a že prý by jí dobře platili. Jen kdyby měli v domě spolehlivého člověka. Byl to opravdu pěkný velký dům se zahrádkou. V suterénu bydlel domovník, v přízemí pan domácí a v prvním patře nájemníci. Rodiče jim jí dali. Chodila tenkrát už do šití jako dělnice k paní Baltové, matce paní Nenadálové, zemřelé naší sousedky [čp. 225]. Rodiče usoudili, že to bude mít Marie pohodlnější v domácnosti, slibovali, že žena domovníka jí bude pomáhat. Marie nebyla slabá, jenom chůze ji namáhala, bylo jí právě dvacet let. Ti páni Šnajdů si ji hned s sebou odvezli, byla u nich dvacet pět let. Pán prý byl moc hodný, paní nechválila, ale také si nestěžovala. Děti byly již větší a měli Marii rády. Ten pán se později těžce rozstonal se žaludkem, musel se mu žaludek často vypumpovat a to dělala sestra Marie. Říkala, že je to tak hodný ohleduplný člověk, že ona mu ráda posloužila. On prý jí říkával: Márinko, ty jsi moje spása, co já bych dělal bez tebe. Kolikrát přišly ty bolesti i v noci na něj a paní jen zazvonila a víc se nestarala. Ale byl ještě dvacet let živ. A ještě se musím zmínit o té době a školní docházce. V zimě jsme nemohli chodit po cestičkách a mezích, museli jsme po ujeté cestě podél tratě, která byla od borkařů ujetá. Ty [!] mívali veliké dřevěné saně a ty [!] cestu tak uhladili, že se nám po ní i dobře klouzalo, když právě nepadal sníh. Chodívali jsme všichni v dřeváčkách, málokteré dítě mělo boty. Já je měla, ale nechtěla jsem je, ono v nich záblo. A také se v nich nedalo klouzat. Mívali jsme vlněné, kolikrát podšívané punčochy, ty se podšívaly už nové, takže v těch dřeváčcích nezáblo. Ve škole [čp. 9] pak byla Ludmila Cebe v době navštěvování vzdělávacího spolku Wiener Hausfrauenverein chodba plná dřeváčků. Dole byly dvě třídy a nahoře tři a bylo tam víc místa, protože dole byl také byt řídícího učitele. Museli jsme mít dřeváčky pěkně řadou složené, ale což to bylo plané, když jsme se vyhrnuli všichni najednou, málokdo ty své našel, také kolikrát až za pár dní. Pan řídicí měl záchod jen pro sebe. My děti musely chodit na hnojiště, které bylo na dvoře, kde měli prasečí chlívky. Tam jsme klidně vystrčili jeden na druhého naše zadečky, ještě že chodívaly společně napřed děvčata a potom kluci. Ale moc dobře se pamatuji, že jsem kolikrát nevěděla, kam stoupnout, abych přinesla dřeváčky čisté a že jsme žádná nenosila kalhotky, ani v zimě, jen dlouhé teplé sukénky, takže nebylo žádné dlouhé svlékání. Také nesmím zapomenout na Marínku. Bylo to takové ubohé dítě nehezké, šilhala a napadávala na jednu nohu. Ani nevím už, čí byla a měla-li rodiče. Začala se mnou chodit do školy a ve druhé zůstala sedět, byla tam ještě, když jsme se stěhovali do Třebče, to mi bylo asi deset let. Měla jsem ji moc ráda, protože ti druzí jí pohrdali a kluci jí ubližovali. Je zvláštní, jak děti dovedou být kruté a zvlášť ke zmrzačeným lidem. Tuhle Marínku jsem vodila ráda za ruku a dávala jí někdy kousek našeho dobrého chleba, ona se vždy na mne tak dojemně dívala tím jejím šilhavým okem. Ale jednou jsem se na ní prohřešila. Bylo to tak. Náš ročník měl jít k první zpovědi. Náš katecheta nás zpovídal v naší třídě, byli kněží dva. Seděli jsme v lavicích a po pořadí jsme chodily jedna sem, druhá tam. Já měla jít ke katechetovi, ten byl mladý a já jsem se styděla. Hřešila jsem proti šestému přikázání, že jsem se dívala na nahaté kluky a měla necudné myšlénky. Tak jsem strčila Marínku na moje místo a šla jsem k panu faráři, byl to starý pán a nenechal nás ani vyznat se dokonce všech našich hříchů, sotva jsme začali, už nám dával rozřešení, to jest uložil nám, kolik se máme pomodlit Otčenášů a Zdrávasů a my utíkali od zpovědnice ke stupínku a vroucně se tam modlili. Divila jsem se vždy, že stačí tak malé pokání za tolik hříchů. Co jsme se to natrápili, celý týden předem jsme museli zpytovat svědomí a abychom si to pamatovali, psali jsme si je a ptávali se jedna druhé, kolik jich už má a která si je nemohla pamatovat, ta je četla z papírku. Začínalo to předmluvou: Já bídná hříšnice, zpovídám a vyznávám se vám, otče duchovní, na místě Božím, že jsem hřešila proti přikázání. A tak jsme to brali pak popořadě ty [!] přikázání, ale muselo to být pro toho kněze otrava, když si na to vzpomenu, poslouchat dlouhé hodiny ty děti. Při druhé zpovědi chodili jsme pak už k svatému přijímání, to bylo už horší, nesměl se žádný hřích zapomenout, rodiče pěkně ráno odprosit, aby nám odpustili, co jsme [se] jich nazlobili a nesměli nic pozřít. Trvalo to vždy celé dopoledne a my měli už takový hlad, to jsme vpadli k pekaři do krámu na ty dobré puliny a cpali se, pekař už byl přichystaný, že vše vyprodá, míval ještě jiné dobroty, ale děti tenkráte nedostávaly tolik peněz jako dnes. 19

20 Historie Také chodilo mnoho starých lidí žebrotou, ale málokde dostali krejcar, většinou jen kus chleba, jen některá bohatá selka dala hrnek mouky nebo vajíčko. Zvlášť se pamatuji na jednu osobu, říkali ji Marjána z Kramolína. Byla tlustá, vypasená, měla červený zduřelý obličej, na sobě několik sukní, jak kde dostala, takže byla širší než delší. Nosila v náruči všelijaké svinuté hadry, mluvila nesrozumitelně, lidé říkali, že měla děcko, chlap ji nechal a [že] se zbláznila z toho a ty hadry že má za své dítě. Chodila tak po vesnicích, někde ji nechali ve chlévě přespat. Druhý, velmi zajímavý chudák byl Honza Šoupavý. Byl němý, nosil nějakou starou uniformu a vysokou důstojnickou čepici, celou ověnčenou umělými květinami, co si dávali tenkráte chlapci za klobouk, když byli odvedený [!], tj. vojnou povinni. Veliké boty, jak mu kdo dal, i každou jinou, a většinou rozbité, protože nohy nezdvihal, asi nemohl, a tak se šoupal po světě. Ale lidé jej měli rádi, nosil velikou plátěnou mošnu, tu měl stále plnou a všade mu dali najíst i ňáký [!] ten krejcar. Chudák, snažil se vždy takovými podivnými zvuky dávat najevo svou vděčnost a gestikulací a my přikývali, jako že rozumíme. Jen ty venkovské děti, to je havěť nevychovaná, bezcitná, ty po něm házely klacky a posmívaly se mu, zvlášť kluci. K mým krásným dětským zážitkům patřil ještě slunovrat, to jsme pálili čarodějnice. (Pak svátek Všech svatých, první listopad, a ovšem Velikonoce a Vánoce.) Pálení čarodějnic, to bylo pozdě večer, kluci si už déle k tomu účelu sklízeli ometená košťata, pahýly namáčeli do smůly, pak se šlo někam za ves, kde se udělal oheň, kluci podpalovali košťata a hořící [je] vyhazovali do výše, přeskakovali oheň a my děti jen přičumovaly, ale bylo to ohromně krásné. Pak byly Velikonoce. Udělala jsem velikou hadrovou pannu, napíchli [jsme] ji na kůl a chodili s Márínkou [!] koledovat. Ostatní děti chodily houfně, Marínku s sebou nechtěly, tak jsme šly samy dvě, jen po sedlácích a zpívaly: Smrt pluje po vodě, nové léto k nám veze, na červené vejce, na žluté mazance. Jaký je to mazanec bez koření, bez vajec? A ty svatá Markýto [!], dej nám pozor na žito, až budeme žíti, přijď nám otevříti. Svatý Petr hřímá, veze flaši vína, abychom se napili, Pánaboha chválili. Panimámo [!] krásná, dejte žičku [!] másla a ždibíček [!] mouky, budeme péct vdolky pro ty naše pacholky. Mouku nám stejně nedávali, jen nějaké to vajíčko a to jsem nechala Marínce. Pak bylo Všech svatých, prvního listopadu. To se pekly ve staveních dobré rohlíky, většinou zakládány makem [!]. Zase jsme s Marínkou chodily a křičely za dveřmi: Všichni svatí na rohlíky, aby byly hodně veliký jako tátovy podvlíkačky! Přinesly jsme plnou mošničku, kterou nesla Marínka a poctivě jsme se rozdělily. A zase se bylo na co těšit. Vánoce. Na vesnici za mé doby nebylo zvykem dávat dětem dárky, ani komu jinému. Ale stromek jsme Ludmila Cebe na pracovišti (sedící v okně). Kuchyně ve vile Marx v Gaadenu přeci mívaly my děti, který jsme si samy obstaraly, samozřejmě kluci. O to se nám rodiče nestarali. Nadělaly jsme si papírových řetězů, pozlatily ořechy, sehnaly červená jablíčka, svíčičky také byly, a jakou radost jsme měly ze stromku. A těch dobrot, co maminka napekla a uvařila. Napřed tedy bývala ta rybí polévka, ale rybu neviděla, jen krupičku místo jiker, ale byla dobrá, maminka nešetřila smetanou. Pak černý kuba, to byly dušené kroupy se sušenými houbami, hodně očesnekované a máslem maštěné. Pak byly pečené šišky spařené, polité máslem a sirobem a sypané hodně mákem. Pak byly ještě výražkové vdolky pečené na plotně při mírném ohni, to mají takovou zvláštní chuť, co já měla ráda. Ty byly mazané povidly. A pak byla ještě tak zvaná muzika, to byl velký hrnec vařených švestek, sušených hrušek a jablka. Bylo toho tolik, že jsme to jedli několik dní. Matka měla od nás pokoj, jen otec dostával čerstvé jídlo. Ten marodil totiž se žaludkem, často zvracel. Vzpomínám si, že jsem vlastně opomněla ještě mnoho radostných zážitků z toho raného dětství. To byla hned ta Květná neděle týdne před Velikonocemi. To přinesli kluci domu hromadu jedlové chvoje a vrbového proutí. Upletli z toho velkou silnou metlu až dva metry dlouhou, ozdobili pestrými pentlemi a v neděli ji nesli do kostela, kde je kněz světil. Říkalo se jim berani. Kluci se vždy naparovali, kdo má delšího a lepšího berana. Pak ty větévky roznášeli rodiče po polích, aby se urodilo, zastrkávali je za krovy, aby neuhodilo, když byla bouřka. [1] Pak začátkem června bývalo Boží tělo. To jsme my holky natrhaly polních květin, upletly věnce, kterými jsme se ozdobily, a ještě plný košíček [okvětních lístků], která jaký měla. Po náměstí byly rozestavěný [!] oltáře, ozdobený [!] květinami a mladými břízkami, hořícími svícny, těch oltářů bylo asi pět. Čtyři muži vynesli z kostela takzvaná nebesa a pod nimi kráčel kněz a nesl nejsvětější svátost oltářní. Šlo se od jednoho oltáře ke druhému, hrála velká kapela, kluci nesli korouhve z kostela, my družičky házely kvítí po cestě, kudy měl jít ten kněz, a při každé té oltářní zastávce, kde se zpívalo a modlilo, nakonec vystřelili někde za humny. Čekávaly jsme na tu ránu my děti se strachem a zacpávaly si už včas uši. Po ukončení jsme si každý nesl náruč těch břízových [!] větévek domů, protože to bylo posvěcené, zase [se] to strkalo za krovy na půdu, aby neuhodilo. Ještě jeden radostný zážitek jsem prožívala. Bylo to vždy na jaře, když byl svátek Svatého Jána [!], šli lidé s knězem do polí prosit o dobrou úrodu, dvě ty nižší třídy směly jít spolu s panem učitelem. Kluci zase nesli korouhve, hromadně se zpívalo a modlilo, chodilo se mezi polmi [!] po mezích, bývalo to záhy zrána, všade byla rosa, slunce hřálo, ptáčci zpívali, nejvíce skřivánek, bývala jsem při těch toulkách tak šťastna. Zašlapali jsme sice při tom mnoho krásné trávy, ale chodili jsme bosi, jen kněz a pan učiteli byli obuti, ty asi měli promáčené [!] perka! Pokračování příště [1] Beran je objemná kytice nebo spíš pletenec, vázaný na Květnou neděli. Jak vidíme, patřil zvyk k Velikonocím i v suchdolské farnosti. Jde o zaniklý výroční obyčej, dnes spojovaný především s Doudlebskem. Pode literatury je název odvozen od kudrnatého povrchu, který připomínal vlnu berana. Německojazyčná paralela se nazývá např. Palmstangen. 2 Suchdolský zpravodaj únor 22

21 Rozhovor Dvacet let rybářské organizace Rozhovor se suchdolskými rybáři V letošním roce si suchdolští sportovní rybáři připomínají dvacet let od založení samostatné místní organizace Českého rybářského svazu. Sešli jsme se proto s několika členy výboru organizace, konkrétně s Davidem Hrbkem, Petrem Klímou, Michalem Koubou, Luďkem Kubátem a Josefem Tvrzickým. Rybáři pravidelně přispívají do zpravodaje, a tak toto povídání má být spíš takové malé nahlédnutí do života spolku především pro nerybáře. Protože se rybáři v odpovědích vzájemně doplňovali, není uváděno, kdo konkrétně na kterou otázku odpovídal. V přepisu jsme se snažili zachovat co nejvíce z jazykových specifik. Revír Jak se můžeme dočíst, místní organizace Suchdola nad Lužnicí je jednou z necelé pětistovky organizací Českého rybářského svazu (ČRS), který s přibližně 25 tisíci členy patří mezi největší zájmová sdružení v České republice. Český rybářský svaz sdružuje sportovní rybáře, kteří hospodaří v rybářských revírech. (Naopak profesní sdružení produkčních rybářství se jmenuje Rybářské sdružení České republiky.) Teď zrovna sedíme v teple u vás v klubovně (čp. 779), ale mohli byste popsat, kde provozujete rybaření, kde máte vaše rybářské revíry? Každá místní organizace by měla mít snahu obhospodařovat nějakou vodu. V rybářským řádu jsou hranice revírů přesně popsaný. Naše revíry jsou označený Lužnice 1 A a 1 B. Revír 1 A je náš kus Lužnice, od jezu u Šulců mlejna v Tušti až po Rozvodí. Rozvodí je to místo, kde se dělí Stará a Nová řeka. (Je to kousek od parkoviště, když se jede z Majdaleny na Třeboň, po pravej straně, jak tam parkujou kamiony.) Na druhý straně úseku, u Šulců, je značka a dál už je to zase Velenic. A revír Lužnice 1 B jsou pískovny. Hospodaříme na pískovnách Majdalena, Tušť Velká a Tušť Malá. Pískovny jsou ve společným hospodaření s místní organizací v Třeboni. Suchdol má už těch dvacet let samostatnou organizaci, ale pískovny jsou pořád jeden revír, s tím, že naše organizace hospodaří na pískovnách v Tušti, Třeboň na Majdaleně. Patří do vašeho revíru taky potoky přítoky Lužnice? Co třeba Černý potok neboli Tušť? Z rybářské schůze ( ). Zleva David Hrbek (předseda), Petr Klíma (rybniční hospodář), Matouš Karel Řeřicha (člen výboru), Luděk Kubát (vedoucí rybářské stráže a jednatel), Gabriela Hůrková (pokladní a výdejce povolenek), Libor Šenkýř (člen dozorčí komise), Michal Kouba (místopředseda), Jaroslav Šustr (člen dozorčí komise). (Na fotce nepřítomni František Duda (člen dozorčí komise) a Josef Tvrzický (brigádnický referent) Černej potok není v revíru. Zato tam patří Koštěnickej, je to de facto 1 A. Ten se ale nezarybňuje, je to výtok ze sádek. Co tůně kolem Lužnice? Těch tůní už bohužel moc není. Když se zvedne voda, je to zaplavený, ale většinou to tam pak vybere vydra. A jak je to s Dračicí, druhou řekou u Suchdola? Katastrálně tu Dračice což je jedinej pstruhovej revír v okolí sice je, ale je ve správě Nový Bystřice. Nikdo už pořádně ani neví proč. Takže s Dračicí nemáme nic moc společného, přitom jsme tu nejblíž. Tohle všechno jsou části revírů, které zarybňujete. Jak jste na tom s chovnými rybníky, kde ryby chováte? V tuhle chvíli hospodaříme na pěti pronajatých rybnících. Náš nejproduktivnější rybník je Spodní návesní v Hrdlořezích. Tenhle hrdlořezskej návesák je pro nás klíčovej rybník. Je v majetku města, navíc ho město v roce 218 částečně opravilo. Další obecní rybníky jsou Horní návesní v Hrdlořezích a Janochů v Sůdole. Ve Dvorech máme rybník Dudů, bratrů Jindřicha a Stanislava Kodlových. A naposled je to Jochů u Třech Facek, rybník Karla Jocha z Hořejšáku. To je naše novinka od letošního roku, na Fackách, je to taková voda skrytá, kterou možná ani moc lidí nezná. Takže byste rádi hospodařili i na dalších rybnících, kdybyste měli možnost? 21

22 Rozhovor Zájem by byl stoprocentně, jen volná voda není jen tak po ruce. Snažíme se rozjednat nějakej šestej rybník, ale tak uvidíme. Rybář má dělat vodu, vodu shánět. Svýho nemáme nic, kromě našeho Oválu. To je naše srdeční záležitost, je to nádrž vedle klubovny, zbyla tu z čističky. Ale pro nás má taky hodnotu. Ovál i komorujeme, používáme ho jako komoru. To je taková zkouška, vždycky si tam něco hodit, nějakou rybu. Všechno ostatní jedem na jedno horko, jak se říká u rybářů. Na jaře rybu nasadíš, přes rok krmíš a na podzim slovíš. To, co v rybochovných vodách naroste, ta ryba je pro nás vejdělek a podíl do zarybňovacího plánu, dává se do rybolovných vod. A co takový rybník Jezárko, na konci benátské soustavy? Jako jediný z řady asi jedenácti rybníků je obecní. Kdysi byla jeho hrází silnice, jak ukazují staré fotky, ale postupně se z něj bohužel ukrajuje. S městem jsme kdysi o Jezárku jednali, ale bohužel v těchhle suchých letech trpí nedostatkem vody a pro nás je to neslovitelný. Nás to mrzí, je to tradice, ale chovnej rybník z toho pro nás nebude. Ale je potřeba ani v dalších letech nezapomínat na údržbu, aspoň to prořezávat. Možná tam dát nějakou plotičku, jen tak pro děti. Kolem se zastaví hodně lidí, možná udělat nějaký molo s pergolou. Ale to je jen jeden nápad. Výročí Když se vrátíme, jak jste vlastně přišli k tomuhle areálu? Je to bývalá čistírna odpadních vod, ze které máte klubovnu a vedle ní tu vaší oválnou nádrž. (Jste takzvaně Na Zatorech, takže Lužnice není úplně daleko, a zároveň sousedíte s potokem, který přichází z Horního Suchdola. Takže vlastně samá voda.) Tady za starou čističku a za pozemky kolem vděčí rybářská organizace obci, tehdy v čele se starostou Janem Paďourkem. Ta původní stavba čističky byla menší, byla to jen čtvercová místnost, dneska je to naše kuchyně, zbytek klubovny jsme si přistavili. Mimochodem, sháníme fotku původní čističky v provozu. Zatím jsme nenašli ani jedinou. Dokud ještě nebyla klubovna, chodilo se ze začátku na schůze a na výbory ke Kaprům. Jan Křivánek ( ), zakládající předseda rybářské organizace Tím se dostáváme víc k minulosti vaší organizace. V logu máte nakreslenou rybu a pod ní datum Co se před dvaceti lety událo? Datum znamená registraci samostatné místní organizace. Organizace tu fungovala i dřív, ale nebyla samostatná, byla pod Třeboní. A je to těch dvacet let, co tenkrát kluci sedli a řekli si: Hele, tak my jsme tady vod Třeboně zase kus. Tahle myšlenka samostatný organizace má počátky v hospodě na hřišti, kterou tenkrát provozoval pan Sokolík. Byli to klucí kolem Honzy Křivánků. Pan Křivánek [ ] má dneska na vaší klubovně pamětní desku. Čím byl pro vás významný? Honza Křivánek byl náš zakládající předseda. Pamětní desku tu máme na jeho počest od roku 214. On byl iniciátor dění a přirozená autorita organizace. Bydlel kousek od klubovny [dům čp. 491]. Kamarádi mu přezdívali Křivan nebo taky žertem Oukleják. Investoval do organizace nejen hodně času, ale i svých prostředků. Byl povoláním elektrikář ve sloupárně v Majdaleně a po revoluci taky její spolumajitel. Jeho druhou zálibou byla myslivost, i od myslivců má v lese pomníček. Náš předseda byl od začátku až do toho roku 214. V tom roce byl zvolený za předsedu na další období, ale bohužel už ani to nemohl dotáhnout. Zemřel náhle, v dubnu 214. Už šest let je v Pánu, jak se říká, u Huberta. Snažíme se plnit jeho myšlenky, jestli dobře, nebo špatně, to si s ním jednou řekneme tam nahoře. Kolik máte dneska aktivních členů? Těch aktivních je tak asi necelých padesát. Počítáme podle toho, kolik lidí je ku pomoci a chodí na brigády, zbytek členů se z brigád vyplatí. Pro nás je teď ale přínos, když člověk přijde, než aby se vyplatil. Všech členů registrujeme něco přes tři stovky. Co se týče výboru, ten je v téhle chvíli sedmičlennej, je to předseda (David Hrbek), jednatel (Václav Telařík), místopředseda (Michal Kouba), rybniční hospodář (Petr Klíma), vedoucí rybářské stráže (Luděk Kubát), brigádnický referent (Josef Tvrzický) a pokladní (Gabriela Hůrková). Za těch dvacet let se lidi ve funkcích obměnili, už ani jeden není z původní party zakládajících. Hospodaření Jak vypadá rok u rybářů? Co děláte přes rok? Můžete nějak zkráceně říct, co to obnáší? Na jaře je třeba sehnat násadu, nasadit rybníky, starat se o ně přes rok. Zkrátka, jsou to starosti s vodou. Je to práce jak na rybnících, tak na revírech. Do revírů jde násada celoročně, podle tření ryb. Zarybňovací plán z největší části totiž plní Jihočeský územní svaz, kam patříme. My určujeme vhodné lokality. Na podzim máme na starost naše rybníky slovit a ryby nasadit do revíru. Zima pro nás začíná výběrem povolenek za minulý rok. A začátkem kalendářního roku je výroční schůze. Kromě toho každej měsíc, kromě prázdnin, máme výborovou schůzi. 22 Suchdolský zpravodaj únor 22

23 Rozhovor Na podzim začíná rybářský kroužek. Snažíme se to všechno postavit i na mládeži, ukázat těm dětem, že ta příroda patří do jejich života. Jaké vlastně máte v revírech ryby? A jaké se tam snažíte vysazovat? Plán zarybňování revíru je danej. Největší procento pro sportovní rybáře je vždycky kapr. Ale výběr ostatního je pestrej, je to klasika, štika, candát, sumec, bolen, okoun, úhoř, líni. Nějakej cejn, karas. A třeba mníka jsme se pokusili vrátit, pod jez. I když nejsme vyloženě produkční organizace, snažíme se dělat i dravou rybu, candáta, štiku. Candát nám jde nahoru, máme z něj pěkný násady. V tomhle je trochu rozdíl mezi svazem a soukromým revírem. Rybářskej svaz se snaží dělat revíry blíž tomu, jak to má bejt v přírodě, jak počtem, tak druhově. To znamená, že nebudu dávat, já nevím, mníka do pískovny v Tušti, když vím, že to je revír pro kapra. Na druhou stranu, bez pomoci člověka v tej vodě nebude nikdy plavat to, co rybář žádá. Ta příroda to sama nedoplní. Rozdíl mezi rybníkem a pískovnou je, že rybník má výpust a můžeš si stavy zjistit. Pískovny nevypustíš. Navíc všechny vodní plochy našich revírů jsou vedený pod jednou statistikou. My víme, co jde do pískoven přes nás a co tam dávaj Třeboňáci. Ale bohužel statistika rybářů, kteří náš revír navštíví, je dohromady pro Tušť i Majdalenu. Takže víme, co se dává do vody, ale z vykázaných čísel nevíme, co z toho je odchytaný na Tušti a co na Majdaleně. Jmenovali jste ryby, které vysazujete a chytáte. Které jsou pro vás naopak nežádoucí? Bojujeme teď s nepůvodní rybou řeku napadá sumeček americký a pískovny jsou plný slunečnice pestrý. To jsou ryby, který sem zavlek člověk a jsou nežádoucí. Co s tím můžete dělat? Říká se, co voda přinese, to odnese, ale pro tyhle ryby to asi neplatí. (smějí se) Něco vezme štika, ale je to problém. Počasí Když už jsme se dostali k problémům: Jak na vás doléhá sucho a horko a vůbec extrémní výkyvy posledních let? Člověk nemusí být rybář, loni stačilo jít přes tušťský most a bylo vidět, že přes jez padá nějak málo vody. Dá se nějak bojovat se suchem na řece a na rybnících? Sucho pociťujeme velice. Je to pro rybáře problém. My jsme loni neměli úhyny, ale neměli jsme ani takovej přírůstek, jakej by měl bejt. Jsou měsíce, kdy jsme rádi, že rybu vůbec udržíme na živu, natož aby rostla. Když se voda moc ohřeje, tak ryba nežere nebo ani není vhodný krmit. Někde se zahrabe, vytluče si tam někde díru a nenabejvá. Ryba stojí, přežívá, neroste, stagnuje, snaží se jen udržet. Takže trpí. Nebo příklad: Jak jsou suchý leta, upustilo se např. od nasazování parmy, protože tej se tu už nedaří. Předloni jsme hodně pocítili horka. Museli jsme jeden rybník slovit mimořádně už v červnu. Začalo to troubit. To je, že ti ryba lape po vzduchu. Voda byla, ale tak se vohřála, že to ty ryby nedávaly, neměly kyslík. Navíc my nejsme organizace, která by měla rybníky takzvaně s vodou v ruce. Mít vodu v ruce znamená, že jsi na toku, zvedneš zdymadlo a napustíš si rybník. Na druhou stranu, při těch horkách je tu zase výhoda pískoven. Tím, že jsou hluboký, tak tam ta ryba nepadá ani netroubí. Pískovna je zkrátka vyhrabaná díra, naopak chovný rybníky byly dřív ze zásady mělčí, aby byly teplejší. Dneska se počasí mění, ať se tomu lidi nesmějou. Jak to píše svět, tak je to i u nás. Škodná Tak abychom ty problémy dost probrali: Občas jdou zprávy o kormoránech, volavkách nebo o norkovi. Je známá neláska mezi rybáři a vydrou. Návrhy rybářského loga (215). Vybráno bylo č. 5, autorem je Petr klíma Jak vidíte tyhle škody z hlediska rybářského svazu? Čekal bych argument, že stav vydry už nesplňuje kritérium ohroženého zvířete. Na Třeboňsku je to dost ožehavé téma. A jsme tam. Tak největší vydra je samozřejmě člověk. (smějí se) Ale i ta vydra čtyřnohá nám tady pomahá škaredě. Není nijak regulovaná a pro nás rybáře je to průšvih. Je to potvora, i když patří do přírody. Je to dva roky zpátky, co nám tady z Oválu vybrala pomalu padesátku kusů kapra do jednoho. Neslovili jsme tady pak vůbec nic. Proti vydře pomůže jedině ohradník, takže jsme ho udělali. A ohradník na vydru platí? Ohradník funguje, jenomže se dá použít jen na malým, naše revíry obehnat ohradníkem nejde. Ale tady v malým dostala vydra elektrikou naklepáno, a to si pamatuje. Existuje zákon o poskytování náhrad škod, ale jejich vymáhání není jednoduchý. Ve chvíli, kdy rybu přesadíme z rybníka do revíru, tak ryba přestává mít pána. Takže my nemůžeme ani ty škody žádat. Když vydra řádí na rybnících, tak tam žádat můžeme. Je známá věc, že vydra chodí z Lužnice například suchdolským potokem a vyžírá všechny louže směrem na Hořejší Suchdol. Nemůžete ale asi přesně vědět, kolik ryby vám vydra vytahala, ne? To nevíme, ale bere si zhruba kilo denně. A to neberu, že učí mladý lovit. Na druhou stranu jsem byl s dětma v nadaci pro vydru v Třeboni. Pán to viděl zase z jiného pohledu: Vydra tu je, daří se jí, protože člověk jí nabízí prostřenej stůl. Že jsme si to hodně 23

24 Rozhovor způsobili sami tim, že chceme mít úživný vody, dobře slovitelný, takže pro rybu žádnej úkryt, žádná šance se zachránit, zkrátka pro vydru kořist jistá. To je pohled z druhý strany. Možná ještě k tomu člověku. Rybáři pořádají dvakrát ročně úklid kolem tušťských pískoven. Můžete uvést, jaké množství pohozených odpadků vysbíráte, než je okolí zase v pořádku? Jen okolo tušťských pískoven toho bejvá ročně tak dvacet velkých pytlů. Myslíte, že se chování lidí aspoň trochu zlepšuje? Hlavně v době turistický sezóny, kdy se tady v posledních letech ještě zvětšil nápor na pískovny, je to u některých návštěvníků bída. Asi je to z nevědomosti nebo z hlouposti. Někdo si ani neuvědomuje, že je jsme navíc v CHKO. Řešíme tak běžně věci jako vjezd vozidel nebo rozdělávání ohňů. Troufám si říct, že se to tolik netýká rybářů, ti si svoje zabalí a odnesou. Navíc nejenom to svoje řád ukládá, že když jde rybář chytat, musí si předem uklidit místo. Přitom je dobrý poznamenat, že i rybařina se dá počítat do turistickýho ruchu. Máme vcelku přesnou statistiku návštěv. V posledních letech je návštěva našich revírů kolem 25 tisíc návštěv rybářů ročně. To není úplně malý číslo. A pro představu, co tedy lidi po sobě nechávají? Při úklidech máte určitě před očima taky takovou statistiku toho, co se nejvíc opakuje. Najdeme všechno myslitelný, po kalhotky a podprsenky. Ne opravdu, to se nesměju. Vedou pet láhve a intimní hygiena. Přitom tam koše jsou. A nejsou to jenom koupálisti na pískovnách, taky po některých vodácích jsou ohniště po celým toku, od nás až do Majdaleny. A z řeky sbíráme třeba plechovky. Byl by to problém, tu plechovku sešlápnout do lodě? No nebyl. Kde berete prostředky na činnost? Opora je Město Suchdol nad Lužnicí. Máme taky další sponzory, každého si vážíme. Z těch pravidelných větších sponzorů bychom mohli zmínit Luboše Sokolíka, Jindru Šindeláře nebo kluky motorkáře ze Suchdol s Riders. Některé akce byly i s podporou firmy Eaton. Je toho samozřejmě víc a určitě jsme teď na někoho zapomněli. A na závěr osobnější otázka. Kde rádi chytáte? David: Správnej rybář se ale nechlubí, ani úlovkem. (směje se) Oblíbený místa samozřejmě jsou, akorát jsme se nedostali chytat za celej rok. Všechno je to na dobrovolnej činnosti. Tu práci je třeba udělat, tak se na ty ryby ani nedostanem. Třeba tady Peťa, ten si loni nebral ani povolenku. Petr: Tak na rybách je všude pěkně. Místa, který jsou u nás, jsou nádherný, tak ten kus přírody tu opravdu máme. Já preferuju řeku. Řeka je pro mě překvapením tím, jak se mění. A je tam klid, jsi tam sám, což k tomu patří. Hodně rybářů si říká: Pudem? Já naopak neřeknu nic, vezmu pruty a jdu si. Když už přece jen s někým, tak to musí bejt někdo vážně srdeční. Luděk: Taky se říká, lepší jeden pěknej den na rybách než jeden špatnej den v práci nebo doma s manželkou. (smějí se) Děkuji za rozhovor Daniel Veith Zájmový rybolov v Suchdole Poznámky k rozhovoru O rozdělení revíru Lužnice 1 B Od roku 214 došlo k formálnímu rozdělení revíru Lužnice 1 B (42142). Náš návrh rozdělit revír fyzicky, resp. oddělit z něj Velkou a Malou Tušťskou pískovnu, stejně jako návrh suchdolské organizace rozdělit revír na podrevíry, nebyl výborem Jihočeského územního svazu schválen, nicméně podařilo se prosadit alespoň administrativní rozdělení tohoto revíru. Na základě smlouvy s Jihočeským územním svazem máme do péče svěřenu pískovnu Cep (tzv. Majdalenská) a Cep I (tzv. Chrabčiny), které jsou propojeny kanálem. Rozloha této pískovny je cca 15 ha. Pískovny Velkou a Malou Tušťskou (celkem 4 ha) dostala do správy místní organizace Suchdol nad Lužnicí. Doufáme, že tímto se vyřeší všechny drobné spory se suchdolskou organizací ohledně kvality zarybňování zejména Tušťských pískoven, o které se teď členové MO ČRS Suchdol nad Lužnicí budou starat sami. Naše organizace bude stále zarybňovat Majdalenskou pískovnu (jezero Cep a Cep I) a to převážně rybami z vlastní výroby. (Převzato z Rybářského zpravodaje Místní organizace ČRS Třeboň, č. 4, , Výměry revírů a chovných rybníků Podle aktuálního rybářského řádu má revír Lužnice 1 A výměra 17 ha a délka řeky je 18 km. Revír Lužnice 1 B (pískovny) 18 ha. Revír tvoří pískovny Majdalena (skládá se z velkého jezera Cep a malého jezera Cep I, obě jezera jsou propojena kanálem) 14 ha. Velká Tušťská 3 ha. Malá Tušťská 1 ha. Pronajaté chovné rybníky mají tyto katastrální rozměry: Dolní v Hrdlořezích (,6 ha), Jochů (,52 ha), Horní v Hrdlořezích (,38 ha, užitná plocha je ale menší), Janochů (,28 ha), Dudů ve Dvorech (,24 ha). Z historie První spolky sportovních rybářů začínaly v Čechách vznikat koncem 19. století. Nejstarší zmínku o zájmovém rybolovu v obecní kronice Suchdola máme po první světové válce: Od pronajala si obec rybolov na Lužnici a sice od ústí potoka Tuště pod hřbitovem až k ústí Dračice levý břeh, dále pak až k rybáckému splavu (k začátku Zlaté stoky), oba břehy na dobu 6 let. Roční nájem činil 55 Kč. Zdejším občanům pak bylo dáváno povolení k lovu ve formě 24 Suchdolský zpravodaj únor 22

25 Rozhovor / Fórum občanů lístků po 3 Kč na rok. Později se prodávaly lístky i letním hostům. (obecní kronika, I. svazek, s. 48) A jak došlo ke sloučení suchdolské organizace s Třeboní? Dne 2. října 1946 se v Suchdole nad Lužnicí konala schůze zástupců Rybářského klubu v Třeboni, Rybářského klubu České Velenice a rybářského spolku v Suchdole nad Lužnicí, kde bylo dosaženo sloučení. Za Třeboň dohodu podepsali Jaroslav Sigmund, Stanislav Moravec a J. Třešňák, za Suchdol nad Lužnicí předseda Šílený a St. Voráček, za České Velenice předseda František Albrecht a Josef Lochman. Byl přijat název Rybářský spolek v Třeboni. (z kronikářských záznamů nazvaných Historie naší organizace, MO ČRS Třeboň, dostupné na Suchdolský rybářský spolek byl nadále součástí třeboňské organizace, která v souvislosti s politickými změnami změnila název na Lidový rybářský spolek (1951). V roce 1955 se pobočka v Českých Velenicích opět osamostatnila. V roce 1957 došlo vytvoření jednotné celostátní organizace pod názvem Československý svaz rybářů. Suchdolští rybáři byli nadále organizováni v místní organizaci Třeboň. K roku 1959 máme v suchdolské obecní kronice poznámku, že revír Lužnice č. 1 obsahoval úsek od Šulců mlýna na Lužnici až ke splavu na začátku Nové řeky. K tomu pak ještě říčka Dračice a potok Hostice až ke hraničnímu pásmu. (obecní kronika, III, s. 527) V roce 196 byl revír č. 1 poprvé rozdělen na tři úseky a členové platili za rybaření na jednotlivých částech zvlášť. Prvý úsek od Šulcova mlýna až k jezu u Rybáků, druhý úsek Kostecký potok a třetí úsek od jezu u Rybáků až ke splavu na Nové řece. V tomto roce 196 měla třeboňská organizace celkem 235 členů, z toho 95 členů bylo ze Suchdola nad Lužnicí. (obecní kronika, III, s ) V třeboňské organizaci byli sportovní rybáři ze Suchdola nad Lužnicí po léta, tvořili neoficiální místní skupinu, pořádali vlastní členské schůze a samostatně si organizovali brigádnickou činnost. Například v 8. letech se výroční schůze celé třeboňské organizace konaly v suchdolském hotelu Lužnice. V roce 1982 byla říčka Dračice vyjmuta z mimopstruhových vod a začleněna mezi pstruhové v obhospodařování místní organizace Jindřichova Hradec. (Historie naší organizace ) K názvům rybníků Hrdlořezy Hrdlořezský rybník, který rybáři v rozhovoru nazývají Spodní návesní, nazývají místní spíš Dolní návesní neboli Dolejšák. Druhý hrdlořezský rybník, Horní návesní neboli Hlínice, byl postaven v letech (údaj z hrdlořezské obecní kroniky, s. 15). Byl to původně jediný větší rybník, na místě nynějších dvou obdélníkových nádrží. Podle sdělení hrdlořezského kronikáře Jana Kroniky si v padesátých letech vybudovali místní hokejisté hřiště s mantinely ( stadion ) a vedle něj později požární nádrž, ze které brali vodu na stříkání ledu na hřišti. Suchdol Suchdolský obecní rybník zvaný dodnes Janochů nedostal název podle majitele, ale podle sousední chalupy čp. 19. Starší generace nazývaly rybník spíše Hrobářů, podle přezdívky na této chalupě. Tento rybník byl vybudován poté, co se v roce 1924 obecní zastupitelstvo usneslo zrušit původní velký obecní rybník, aby nemuselo investovat do opravy jeho hráze. Obecní rybník měl rozlohu necelého 1, 5 ha. V koutě původního rybníka byla zřízená malá nádrž, nynější rybník Janochů. Zbytek pozemku obec rozprodala na stavební parcely. (srv. obecní kronika, I, s ) dv Osudy stromů v Suchdole Reakce Tak se po 17. prosinci 219 zase Suchdol o kus přiblížil svému názvu. Střed města se pomalu bude dostávat k onomu suchému dolu. Kácely se totiž nádherné, absolutně zdravé stromy v parčíku se sochou vojáka u vlakové zastávky. Podle sdělení z městského úřadu se prý vydal souhlas k této akci na základě dendrologického posudku. O jeho odbornosti lze jen pochybovat. Nikdo se asi nenamáhal zjistit, že se porazí výjimečný druh smrků, ani jaký dopad to bude mít na ekologii místa. Ani při největším větru se stromy nekývaly, neulomila se ani větvička a posléze na místě zůstala úplně zdravá polena a pařezy. Suchdol býval hezkým zeleným místem k obývání. Léta zachycovaly smrky prach a nečistoty ze silnice, oživovaly v sousedství rumiště prostředí, ozdravovaly v tak exponovaném místě ovzduší. Proč takový nápadný spěch s porážením před Vánoci a následným uklízením? Kéž by se tak rychle odklízely závady a nepořádek ve městě! Výmluva na novou výsadbu obstojí snad až za pár desítek let. Zatím se budeme na pařezy a holá místa dívat dál a dál dýchat škodliviny. Když nic jiného, mohl některý z těch krásných velkých smrků zdobit o vánočních svátcích suchdolské náměstí. A ještě jedna perlička. V roce 1968 se sázel v parčíku za velké účasti Suchdoláků Strom svobody. Určitou dobu směl být strom takto označen cedulkou. Od 17. prosince už nestojí. Není to také začátek konce svobody a zdravého rozumu a začátek svévole? Takové vzácné druhy smrků už Suchdol mít nebude. Dobroslava Tesárková Vážená paní Tesárková, velice mne těší mne Váš zájem o dění ve městě. Respektuji také Váš příspěvek do diskuze o životním prostředí. Mohu Vás však opakovaně po Vaší diskuzi s mnoha lidmi ze suchdolské radnice ubezpečit, že kácení probíhalo na základě příslušného povolení a po získání posudku dendrologa, tj. odborníka, který vydal stanovisko před vlastním podáním žádosti a před zahájením řízení o získání povolení ke kácení. Je to běžný postup, který radnice praktikuje již několik let. Děkuji za to, že v budoucnu budete spíše svůj zájem upírat k diskuzi o využití celé této lokality ve Vašem sousedství. Zařadíte se tak po bok nás ostatních, kterým není její osud lhostejný. Otázka celkové úpravy, vlastního umístění sochy vojáka v prostoru či její samotné existence v této lokalitě bude jistě rozhodnutím (s ohledem na rozporuplné názory suchdolské veřejnosti) velmi složitým. Luboš Hešík starosta města 25

26 Z jiných médií Kronikářka Jana Tetíková v Českém rozhlase Český rozhlas České Budějovice vysílá od ledna 219 pořad Jihočeské kroniky. Moderátor Petr Kronika se v této desetiminutové rubrice vydává za kronikáři vesnic a měst Jihočeského kraje. Hostem dílu vysílaného v sobotu 14. prosince 219 byla kronikářka města Jana Tetíková. (Některé kratší části rozhovoru byly využity ještě v dílech vysílaných a ) Související článek na webu irozhlas je nadepsán Kronikářka Suchdola nad Lužnicí zvládla zaplnit i patnáctiletou mezeru v zápisech a vedle audioarchivu obsahuje i obrazové přílohy. věděla, domy jsem znala. Znala jsem spoustu věcí, ale postupně se to vytratilo. Přímo na radnici máte místnost, kde píšete kroniku. Vyhovuje mi psát na radnici, protože občas potřebuju některé údaje a kolegy mám potom při ruce, mohu se zeptat, mohu si vyžádat i různý záznamy. A ráda sem chodím. Přepis rozhlasového rozhovoru: ( ) Petr Kronika: Město Suchdol nad Lužnicí má několik částí Bor, Františkov, Hrdlořezy, Klikov, Tušť. A ještě předtím, než jsem zapnul mikrofon, tak jste mi říkala, že z jedné z těch částí právě pocházíte. Jana Tetíková: Ano, pocházím z Hrdlořez. Necítím se jako náplava, protože Hrdlořezy jsou součástí Suchdola. A kdysi dávno snad i byly, říkalo se jim Malý Suchdolec, je psáno v kronice. Cítím se prostě jako Suchdolák Hrdlořezák. S našim posledním starostou, panem Kronikou, jsme jedni z posledních, kdo se skutečně narodil tady v Suchdole, v Hrdlořezích. Protože mladší ročníky už se rodily v nemocnici, a to už mají místo [narození] Hradec, Budějovice. Takže my jsme jedni z posledních, co jsme se narodili ještě doma. Jana Tetíková. Petr Kronika, Český rozhlas Kdy jste se stala kronikářkou Suchdola nad Lužnicí? Kronikářkou jsem se stala v roce 28. V té době mě oslovil tehdejší starosta pan Kronika a požádal mě, zda bych nemohla doplnit chybějící zápisy v kronice od roku 1995 do roku 28, což je patnáct let. Je to dost dlouhá doba. Chvilku, jenom malou chvilku, jsem přemýšlela, a pak jsem to vzala jako výzvu a doplnila jsem to. Od roku 197 pracuji na radnici, takže k životu v Suchdole jsem měla velmi blízko, měla jsem tehdy přístup do obecního archivu a něco jsem si pamatovala, někdy mi posloužila paměť i mých vzácných kolegů na radnici. Takže zápisy se doplnily a pak už jsem běžně pokračovala každý rok. A na suchdolské radnici stále pracujete? Ne, už jsem sedm let v důchodu. V jaké pozici jste tady byla? Byla jsem tady jako řadový úředník a dělala jsem snad všechno. Vším jsem prošla. (směje se) Lidi dobře znám, znala jsem. Teď už, jak jsem odešla, tak už ta paměť se vytratila. Věděla jsem ročníky narození, kdy se kdo narodil, kde kdo bydlí, čísla popisný jsem Když píšete, tak na počítači? Píšu na počítači. Na počítači se píše skvěle, může se doplnit, opravit. Kronika musí být ale psaná rukou, ručně, dokumentním inkoustem. Protože nikdo neví, za tři sta let třeba, zda nové přístroje budou schopny přečíst současný data, takže kniha je kniha a inkoust je inkoust. Takže napřed všechno napíšete na počítači a pak to v ruce přepíšete do knihy. Ano, pak se to v ruce přepisuje. Ještě vám řeknu, že když jsem začala přepisovat kroniku ručně, tak jsem získala velký obdiv ke středověkým písařům, kteří stáli u půlpitu určitě více než osm hodin denně a museli stát a psát a psát, a ještě krasopisně. Odvykli jsme si psát rukou a je to pro nás v současné době i dost namáhavé. To je pravda. Pokud se můžeme podívat zpátky, kdy tady to zapisování a vedení kroniky v Suchdole začalo, kdo byli vaši předchůdci? Předpokládám, že se kronika začala psát po válce, po druhé světové válce. Počítala jsem, že já jsem šestým kronikářem. Největší kus práce za nás udělal první kronikář, pan František Polák. Byl to ředitel školy, který vyhledal v archivu všechny důležité zmínky o Suchdole a z toho vlastně se vychází i dnes, ve všech turistických příručkách a letácích. 26 Suchdolský zpravodaj únor 22

27 Z jiných médií A kdo následoval po něm? Po něm následoval tehdejší starosta Zdeněk Liška, pak následoval taky učitel, učil na zdejší škole František Pinc. Po Františku Pincovi místopředseda národního výboru, pan Alexander Korb, velký znalec Suchdola. A po panu Korbovi paní Kosová. No a pak už já. Paní Tetíková, vy jste na stůl přinesla velikou knihu, kroniku Suchdola nad Lužnicí. Přinesla jsem šestý svazek, poslední svazek. Předchozích pět svazků je už uloženo v třeboňském archivu. Paní Tetíková, mě zaujal také znak a prapor Suchdola nad Lužnicí. Ten znak města máte na obálce kroniky. Na modrém poli je bílá vodní vlna a nad tím zlatý klíč. O tom máte i přímo zápis? O tom mám zápis, ano. [Pozn.: J. K. dále volně cituje podle kronikářského zápisu z roku 29.] Na přelomu let 25 a 26, kdy se Suchdol nad Lužnicí stal městem, dospěli představitelé Suchdola k rozhodnutí, že Suchdol by měl mít svůj znak a vlajku. Rozběhlo se několik veřejných anket a hlasování o tom, jak by tyto symboly měly vypadat. Byla předložena řada návrhů, které zastupitelé města pečlivě zvažovali. Na zastupitelstvu města 3. listopadu 28 byl schválen návrh pana Ing. Arch. Františka Ficala z Lásenice. Ten byl zaslán do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ke schválení. Dne 26. května 29 byl v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky slavnostně předán představitelům našeho města dekret na právo užívat znak a vlajku. Suchdol nad Lužnicí nemá žádný historicky doložený znak či pečeť a prapor, z kterého by bylo možno při návrhu vycházet. Proto bylo rozhodnuto při návrhu podoby atributů města charakterizovat součastný stav života města. Charakteristikou urbanistické, přírodní podstaty města jsou atributy, týkající se kvalit životního prostředí, čistého vzduchu, vod jezer po těžbě písku a existencí řeky Lužnice. Z toho důvodu byly pro znak i vlajku zvoleny barvy: žlutá čili zlatá v barvě klíče, bílá a modrá to jsou barvy spojené s vnímáním vzduchu a vody. Klíč je ústředním motivem znaku a je užit i ve vlajce. Každým rokem se jím otvírá odemyká řeka Lužnice k užití pro účely vodní turistiky, k otevření nového života města a přírody. K podzimu je řeka klíčem vždy symbolicky uzavřena uzamčena. Klíč je tedy symbolem stále se opakujícího koloběhu života v naší obci. Symbol klíče byl zvolen tak, že hlava klíče je ve tvaru čtyřlístku, což je odkazem k přírodě okolí a symbolem štěstí. Jde o symbiózu, čímž znak vypovídá o mnohých podstatných charakteristikách města. Suchdolská vlajka byla slavnostně vysvěcena v zaplněném kulturním domě v Suchdole nad Lužnicí dne 1. srpna 29 za přítomnosti autora návrhu vlajky pana Františka Ficala. Vlajku vysvětil pater Jaroslav Šmejkal z místního farního úřadu. K slavnostnímu svěcení došlo při první suchdolské pouti. Tento, pro obec historický, akt byl zakončen koncertem českobudějovické kapely Budvarka. V současné době jsou přijaté atributy města, znak a vlajka, vystaveny v zasedací síni na radnici. Přeji městu i všem jeho obyvatelům, kterých si nesmírně vážím, aby tento znak a vlajka se navždy staly symbolem města šťastného, prosperujícího, ve kterém občané žijí ve spokojenosti, klidu a pohodě bez obav z věcí příštích. dv Dvory nad Lužnicí hostily klání salátů Dvory nad Lužnicí Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem mohl stejně jako kdysi římský vojevůdce Caesar i poslední odpoledne letošního roku prohlásit František Habr. Bramborový salát z jeho kuchyně získal nejvíce bodů v soutěži o nejlepší silvestrovský salát ve Dvorech nad Lužnicí. Třináct vzorků bramborového salátu přinesli kuchaři i kuchařky do Hospody u Charváta ve Dvorech nad Lužnicí na Třeboňsku. Vždy poslední den v roce se tu už několik let koná tradiční soutěž o nejlepší silvestrovský salát. Jejich pořadí anonymně určují všichni, kteří se tu sejdou, hosté i samotní soutěžící z širokého okolí. V prvním kole hodnocení vyberou tři finalisty, kteří následně bojují o stupně vítězů. Letos získal nejvíce bodů salát ukrytý pod číslem 5. Jak pořadatelé odtajnili, byl z kuchyně Františka Habra z Třeboně, který se toho klání zúčastnil poprvé. Na druhém místě skončila Eva Mikudimová z Halámek. Až bronzový stupínek obsadil místní kuchař, stálý účastník této soutěže Ruba Adensam, který se poprvé prosadil mezi tři nejlepší. Soutěž o nejlepší silvestrovský salát není jediným kuchařským kláním, které ve Dvorech nad Lužnicí místní nadšenci pořádají. Před dvěma týdny tu hodnotili desítku vzorků kysaného zelí. Soutěž silvestrovských salátů ve Dvorech. Lenka Peterková Luděk Švejcar Převzato z Jindřichohradeckého deníku (vyšlo , dostupné online) 27

28 Zajímavosti Facebook v Suchdole Sociální sítě už dávno změnily způsob komunikace na internetu. Nejpoužívanější a nejznámější internetovou sociální sítí dneška je Facebook. Stojí proto za zaznamenání, jak vypadá komunikace a informovanost v Suchdole nad Lužnicí. Při stálé obměně trendů může situace pár let vypadat zase jinak. Jak si poradí kronikáři s tím, že některé informace nejsou nikde jinde než na aktuálně oblíbených webech, není jisté. Nejprve krátce k Facebooku. Stránka vznikla v roce 24, větší růst počtu uživatelů z našeho regionu se datuje od června 28, kdy byla spuštěna česká jazyková mutace. Ve stejném roce se síť otevřela pro firmy, média a zájmové organizace. Uvádí se, že Facebook v ČR používá přes 5 milionů lidí, tedy polovina obyvatel včetně nemluvňat a velká většina české internetové populace. Stránku určenou původně pro vysokoškolské studenty dnes využívají také jejich rodiče a prarodiče. Jak zní jedna nadsázka: Dříve se rodiče báli toho, co dělají jejich děti na Facebooku, dnes se děti bojí toho, že je jejich rodina nutí sdílet novinky na Facebooku. Je třeba si uvědomit, Facebook je soukromá firma, ne nějaká veřejná služba. Jako veřejně obchodovaná firma myslí nejen na uživatele, ale také na akcionáře a na generování zisku. Nejzávažnější je asi výtka, že svět přes facebookové brýle má ideálně vypdat přesně tak, jak si přejete. (O to Facebook se svými algoritmy alespoň snaží.) Po počátečním nadšení ze spojování lidí se v globálu rozšířila vlna zklamání a kocoviny. Nejen v ČR je silná zkušenost se záměrných šířením lží (fake news, dezinformace). To by bylo ale na jiné téma, vraťme se do Suchdola. Zdá se, že jako první v květnu 29 ze suchdolských spolků a organizací si založil facebookový účet ochotnický soubor Suchdolské divadlo (SUD). V tomtéž roce se přidali ještě hokejbalisti (SK Suchdol nad Lužnicí) a hasiči (SDH Suchdol nad Lužnicí). Od roku 213 doposud plynule přibývají další účty. V březnu 213 byl založen oficiální účet Města Suchdol nad Lužnicí. (Třeboňská radnice, naše obec s rozšířenou působností, má profil od dubna 212. Českobudějovická radnice od ledna 211.) Z dalších organizací v roce 213 to jsou fotbalisti (Sokol Suchdol nad Lužnicí), v roce 214 následují vodáci (Vodácký klub Suchdol nad Lužnicí), rybáři (Český rybářský svaz, místní organizace Suchdol nad Lužnicí), v roce 215 motorkáři (Suchdol's Riders), v roce 216 spolek Naše Hrdlořezy, v roce 218 klikovští sportovci (Blesk Klikov) a baráčníci (Obec Baráčníků Vitoraz) Do komunálních voleb v roce 214 šly s Facebookem poprvé také dva politické subjekty (Společně a Za aktivní Suchdolsko). Před komunálními volbami v roce 218 bylo v Suchdole již pět stran se svým vlastním facebookovým účtem (Společně, Za aktivní Suchdolsko, ČSSD Suchdol nad Lužnicí, Pro Suchdol, ODS Suchdol nad Lužnicí; řazeno podle data založení). V obci v současné době není žádná skupina typu Třeboňská drbna, která by sdružovala velkou část facebookových uživatelů s vazbou na místo. Pro představu, třeboňská skupina má popisek: No prostě všechny možné novinky,drby a stížnosti,(- -Žádné reklamy a inzeráty! Přidávám členy jen s profilovou fotografijí-)připomínky,akce v naší milované Třeboni.Jenom o Třeboni! Facebooková komunikace se často zcela nekryje s původním zaměřením stránky. Proto takovou suchdolskou neoficiální stránku pro všechno suplovala zatím skupina Společně (funguje od července 214, název 217 upřesněný na Společně pro Suchdol nad Lužnicí). Nevýhodou skupiny je ale zároveň to, že jde původně o skupinu kandidátů ve volbách v roce 214, což nemusí všem vyhovovat. (V popisu skupiny je motto: pro Suchdolsko ve třetím tisíciletí, aneb když ho miluješ, je co řešit.) V srpnu 219 se objevila nová skupina s názvem Suchdol nad Lužnicí s popisem Skupina pro všechny Suchdoláky a lidi, co mají rádi Suchdol. Skupina neslouží k reklamním a inzertním příspěvkům, pokud se nevztahují k Suchdolu nad Lužnicí. Přesto má necelých sto členů, kdežto skupina Společně má přes šest set. (Naproti tomu počet členů Třeboňské drbny je téměř polovina počtu obyvatel města.) Podle počtu členů je nejsledovanější skupina suchdolských dobrovolných hasičů, která má aktuálně členů. Na druhé místě je účet města s členy. V poslední době (219) se objevily sousedské stránky Františkova a Tuště. Facebookové stránky a skupiny Aktuálně živé stránky a skupiny se vztahem k Suchdolu nad Lužnicí (bez nároku na úplnost). Suchdolský divadelní spolek SUD ( , 434) Suchdolské divadelní léto ( , 34) SK Suchdol nad Lužnicí ( , 721) + Suchdol nad Lužnicí, širší kádr týmu "A" ( , soukromá skupina, 41 členů) + SK Suchdol nad Lužnicí (dorost) ( , 119, poslední aktivita 215) Hasiči města Suchdol nad Lužnicí ( , členů) + Hasičky Suchdol nad Lužnicí ( , 118 členů) + Dětský hasičský kroužek Suchdol nad Lužnicí ( , soukromá skupina, 51 členů) Město Suchdol nad Lužnicí ( , 1 257) Sokol Suchdol nad Lužnicí ( , 495) Vodácký klub Suchdol nad Lužnicí ( , 325) skupina Společně pro Suchdol nad Lužnicí ( , 612 členů) Za aktivní Suchdolsko ( , 382) ČRS, z.s., MO Suchdol nad Lužnicí ( , 192) Suchdol's Riders ( , 39) Žůžo Dobrodrůžo ( , 177 členů) Naše Hrdlořezy, z.s. ( , 161) Chatový tábor Sokol Suchdol nad Lužnicí ( , 26, poslední aktivita r. 216) Babetta Cup Suchdol nad Lužnicí ( , 63) ČSSD Suchdol nad Lužnicí ( , 53) Blesk Klikov ( , 41) Obec Baráčníků Vitoraz Suchdol n/l. ( , 12) Pro Suchdol ( , 16) ODS Suchdol nad Lužnicí ( , 28) Frantiskov (!) ( , 23) Tušť ( , 31) Suchdol nad Lužnicí ( , 94 členů) Pilates a Tabata Suchdol nad Lužnicí ( , 2) Uvedeno doslovými názvy podle Facebooku. Seřazeno podle data vzniku. Vynechali jsme stránky firemní z obavy, abychom na někoho nezapomněli, a pochopitelně soukromé stránky jednotlivců. V závorce je datum založení a počet lidí, kteří stránku lajkují (kterým se líbí). V případě, že nejde o stránku, ale skupinu, je uveden počet členů). Vynecháváme tzv. pahýly (stubs). dv 28 Suchdolský zpravodaj únor 22

29 Z jiných médií / Inzerce Zprávy Policie ČR Pátrací akce na Štěpána Seniora i s jízdním kolem policisté vypátrali Druhá pátrací akce právě na Štěpána dne 26. prosince 219 se rozběhla v hodin. V tu dobu oznámil na obvodní oddělení policie Suchdol nad Lužnicí muž, že pohřešuje svého otce (r. 194), který měl téhož dne kolem poledne odjet na jízdním kole ze svého domova v obci na Suchdolsku neznámo kam. Své manželce měl říci pouze to, aby se starala o kotel a o slepice. Tímto jednáním v ní vzbudil obavy o jeho život. Žena informovala svého syna, který nejprve pátral po otci sám v okolí obce, avšak bez kladného výsledku. Z tohoto důvodu oznámil pohřešování otce suchdolským policistům, včetně jeho popisu i popisu modrého jízdního kola. Suchdolští policisté začali ihned po seniorovi pátrat. Do akce byla povolána rovněž hlídka třeboňských policistů i kynolog se služebním psem. V 18.5 hodin byla pátrací akce ukončena, neboť suchdolští policisté pohřešovaného a nezraněného seniora vypátrali i s jeho jízdním kolem na vlakovém nádraží v Suchdole nad Lužnicí. Policisté přivolali RZS a po domluvě se synem byl vypátraný senior předán do rodinné péče. Pátrání tak mělo šťastný konec. (Zpráva z 29. prosince 219) Výběr zpráv z Renata Homolková Společenská kronika Jubilanti Karel Pils, 9 let Suchdol nad Lužnicí, Benátky Marie Kouřilová, 8 let Tušť 74 Všem jmenovaným i nejmenovaným srdečně gratulujeme. Opustili nás Emílie Kotrbová, 85 let Suchdol nad Lužnicí Marie Kocinová, 88 let Tušť Jana Ficalová, 78 let Suchdol nad Lužnicí František Adensam, 78 let Halámky 74 Řádková inzerce Nově otevírám provozovnu masérských, rekondičních a regeneračních služeb. Mgr. Mlada Posíková, DiS. Provozovna se nachází v Domě s pečovatelskou službou (Lužnická 218, Suchdol nad Lužnicí). Možnost objednávek na tel nebo em: posikovamlada@seznam.cz Koupím motorku do lesa, na ryby a na blbnutí. I vrak na náhradní díly. Tel. č Čištění peří a výroba lůžkovin. Info na tel.: Koupím byt 3+1 v Suchdole nad Lužnicí. Nejsem RK. Tel. č: Hledáme ženy na občasné úklidy (střídání při výběru dovolené nebo při nemoci) a úklidy po řemeslnících. Vhodné pro schopné důchodkyně nebo ženy na mateřské dovolené. Karel Máčala, PN servis služby, s.r.o. Info na tel

30 Inzerce Pro naši prodejnu Trefa Suchdol nad Lužnicí hledáme kolegu nebo kolegyni na pozici: prodavač/ka pokladní Na co se u nás můžete těšit: zázemí stabilní české společnosti příjemný kolektiv zaměstnanců hlavní pracovní poměr možnost dalšího kariérního růstu firemní benefity: - 2% příplatek za práci o víkendu - stravenky v hodnotě 1 Kč - odborná školení (Fine Food Academy, školení - dárkového balení zboží) - rekreační zařízení (Lipno, Novohradské hory) - příspěvek na lyžařské kurzy Vašich dětí 1 Kč - příspěvek na letní tábory Vašich dětí 1 Kč - příspěvek na volnočasové aktivity 2 Kč - příspěvek na Vaše další SŠ/VŠ vzdělání 25 Kč/5 Kč - možnost odběru produktů Vltavotýnských lahůdek - za zvýhodněné ceny Rádi komunikujete a baví Vás práce v obchodě? Pak hledáme právě Vás! Pro více informací navštivte stránky sekce KARIÉRA nebo volejte Připravte se na změnu televizního vysílání Přestavby TV antén pro bytové domy (STA) a rodinné domy pro příjem nového formátu DVB-T2. Libor Vondrášek tel PRODEJ KUŘIC 22 FIRMA NOVÁK RADOMYŠL SUCHDOL nad LUŽ hod. U PENNY DNE: 11.3 / 8.4 / 6.5 / 3.6 / 1.7 / 29.7 / 26.8 / 23.9 / 21.1 / červené,černé kropenaté,modré, žíhané,bílé - stáří 2 týdnů cena 18 Kč/ks tel Suchdolský zpravodaj únor 22

31 NOVÉ CENTRUM VÝVOJE SOFTWARE V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH SCRUM řízení teamu unikátní projekty na míru šitá zákaznická řešení nezávisle fungující odborné pracoviště ZPRÁVY Z ENGELU ENGEL SOFTWARE Do stávajícího týmu hledáme nové kolegy, a to ať s juniorním, či seniorním profilem: Vít Barabáš - vedoucí oddělení POŽADUJEME znalost programování software logické myšlení a algoritmizace zájem o rozvoj v dané problematice VŠ vzdělání (alespoň Bc.), případně absolvent SŠ se zajímavou praxí v oboru schopnost rozhodování celý tým se podílí na tom, kam se naše práce bude ubírat dál jednoznačně týmové chování a smysl pro otevřenou komunikaci smysl pro zodpovědnost každá dílčí práce je důležitou součástí celkového výsledku, za který společně ručíme CO NABÍZÍME MY možnost seberealizace na top ENGEL produktech e-connect (Injection 4.), SA, Virtmould a další nadstandardní finanční ohodnocení v porovnání s regionálním průměrem obohacené o řadu bonusů za splněné cíle služební notebook a mobilní telefon s neomezeným tarifem flexibilní pracovní doba (částečný home office) systém pravidelného školení v oboru s možností výběru zaměření (vč. stáže v zahraničí) moderní pracovní prostředí, včetně relaxační zóny (dobrá káva a ovoce denně zdarma) Máte chuť se o nás a naší práci dovědět více? Kontaktujte personální oddělení. Karel Vinš karel.vins@engel.at